1
masthead
Ročník XXXXVIIL.
2
masthead
V Praze, v neděli 19. července 1908.
Praha
5
article
Na ranní a odpal, listy
pře kpláci se
v Praze v alministraci
n čtvrt leta . . . . S K —k
s dvojí denáškou
n v1a: . . . 7 K 5o
va mialkách: 2 K 30
na naěsle .
rošton:
na měsle, . . . . . .
ke
na čtvrt lela
dvojí zisilkon
na nřsio. . . s .
n čtvrt l
Praha
6
article
Výsledek slovanského sjezdu.
Výsledek slovanského sjezdu.
Slovanský přípravný sjezd, jenž v uply
nulých právě, pro Prahu a nás všechny ne
zapomenutelných dnech v našem středu za
sedal, dílo své vykonal. Výsledek jeho porad
a prací lze celý již přehlednouti a s plnou
určitostí, se zadostučiněním a uspokojením
možno zvolati: sjezd úkolu svém
dostáll
Nesplnila se naděje zlovolných, předem
již škodolibých nepřátel Slovanstva, že staré
neshody mezi některými slovanskými národy
při ůmluvách o společném postupu, ať ne-
díme plnou silou, ale přece zcela zjevně
tak ostře aspoň propuknou, že celý kongres
ne-li faktickým nezdarem, aspoň jenom ně
jakým pouze akademickým čili platonickým
výsledkem skonči a s praktického hlediska
za bezcenný bude mocí býti prohlášen. Ta-
kováto naděje prosvítala ze všech téměř
úvah a poznámek, jimiž Slovanstvu nepřá-
telský tisk jednání sjezdu provázel a mezi
Slovany samými bylo hojně škaroblídů, kteří
ve zdárný úspěch kongresu nevěřili, obáva-
jíce se, že odvěká klelba Slovanstva, duch
nevraživého sváru i zde opět, byť i jenom
po tichu dílo rozvratu provede.
Nuže bohudíky: nesplnily se ani naděje
nepřátel ani obavy příliš ůzkostlivých přátel.
ale osvědčila se důvěra pořadatelů a všech
nás, kteří jsme jejich počin schvalovalia
sympaticky sledovali, osvědčila se důvěra ve
zdravý smysl Slovanů a v jejich omla-
zeného, neblaliými zkušenostmi a krutými
ranami osudu jako zlato v ohni vyjasněného
ducha — pražský sjezd docíli
úspěchlů, jež uspokojiti mu s
všechny přátele slovanské po-
spolitosti a duchovní jednoty.
Praha
Slovan
7
article
Jednání sjezdu bylo plné vroučnosti
vzletu, ale při tom přece veskrze střízlivé,
věcně, kriticky zkoumavé a nevybočoval
nikde z mezí, jež mu ukládaly ohledy na
trvající, tou dobou nezměnitelné okolnosti a
žádoucí zdar celého podniku. Jednání to bylo
skvělým důkazem velkého pokroku,
jejz myšlenka vzájemnosti
všech slovanských národů za po-
sledních let učinila, vyniklo nebývale
poutavou zajímavostí, jakož i poučností svéh
obsahu a — což hlavní jest a největší potě
šení působí — minulo beze všech rušivých
dissonancí a skoněilo positivním
praktickým výsledke m.
Nalezen, přijat a sestaven určitý, jasný
přesně zformulovaný a každému srozumitelny
program pro společnou práci všech slovan-
ských národů ke společnému povznesenía
zmohulnění, program pro společný poslup
všech Slovanů za společným jich cílem, aby
co možná záhy stanuli na vrcholu civilisace
blahobytu a moci, která jejich početné sile
náleží, nalezen a položen prvni
solidný a pevný základ k vybu
dování nové, praktické slovan
ské vzajemnosti.
Čtenářové znají program ten z podrob
ných zpráv, jež jsme o schůzich a usnese
ních sjezdu již uveřejnili, a neodeprou nám
zajistě souhlasu, ba přisvědčí nám asi ochotně
když prohlásíme, že se tu harmonicky sdru-
žily ideál se zkušeností, theoretický názor
s praktickou vyspělostí, nadšení s chladně
vypočítavým rozumem.
»Poznej sebe sama!« bylo příkazem
staré řecké moudrosti a tehoto povelu by
sjezd pamětliv měrou vrchovatou. Slovan-
stvo, má-li se státi duchovně jednotným a
opravdu pevně sbratřeným, musí se blíže a
lépe seznati, než se znalo do této doby a
zakladní, nezbytné podmínce této zjednává
Slovan
Slovan
8
article
program sjezdem přijatý plnou platnost.
Slovanským turistickým svazem
a na základě všestranných zkušeností prove-
denou organisací turistiky čili účel-
ného cestování má býti všem, kdož v cesto
vání si libují a v něm ušlechtilý požitek,
rozšíření myšlenkového obzoru, potěšení
utužení tělesných sil nalezají, návštěva krás-
ných slovanských zemí usnadňována, slo
vanské pak mládeži má dán býti mocný
popud, aby užívajíc výhod, jež svaz jí bude
poskytovati, záhy s velikým, rozmanitost
plným slovanským světem se obeznamovala.
jeho mluvu si osvojovala, slovanským du-
chem prostoupiti se dávala a takto pro příšti
působnost svou ve slovanských národech po
slovansku se vyzbrojovala. Zorganiso
vaným převáděním vynikajícícl
spisů slovanských do druhých jazyků
slovanských má býti literární bohatství všech
slovanských národů činěno býti společným
požitkem a společným majetkem celého Slo-
vanstva, organisací stálé součinnost
vědeckých pracovníků slovan
ských mají býti výsledky učeného i tech-
nického bádání v celém slovanském světě
rychle na vzájem sdělovány, vyměňoványa
doplňovány, zřízením pak velikého sva zu
osvětových spolků slovanských
má býti šíření obecné vzdělanosti v celém
slovanském světě týmž způsobem i postupem
prováděno a vzájemnou radou, pomocí nebo
podporou co možná vydatně podněcováno.
9
article
Organisace slovanského Soko-
s tva má shromážditi slovanskou omladinu
pod jediným praporem a v jediném duchu,
má ústrojně, souladně a tedy úspěšně praco-
vati ku povznesení tělesných i mravních sil
všeho slovanského lidu, má státi se mocným
sdružením a jakousi velkolepou ideální f-
langou všeho uvědomělého mužstva slovan
ského na podkladě idejí bratrství, rovnosti
a volnosti všech, má společným postupem
pracovati k očistě, k zušlechtění, posílení a
zmohutnění Slovanstva. Organisací žur-
nalistiky slovanské má býti do
jednotného proudu a systému uvedeno pě-
stění, tlumočení a hájení všech národních.
osvětových a hospodářských zájmů slovan-
ských národů, aby takto společnou taklikou
i strategií veřejného bojovného tisku všem
usnadněno bylo uskutečnění národních ideálů
a poslání, v nichž obsažena jest mohutnost
budoucnost celku. Organisací pak
slovanského knihkupectví má se
všem těmto ideovým snahám dostati prakti
ckého podkladu.
Slovanské konference tedy včera byly
slavnostně zakončeny. Jejich událostí a zá
roveň vyvrcholením jest přijatá resoluce
jejíž význam stoupá tím, že návrh její
podán byl plénu ze středu delegace největ
šího národa slovanského — delegace ruské
Resoluce uvítaná a přijatá s radostným za
dostučiněním, zejmena se strany Poláků, po
dává v lapidárné prostotě a stručnosti sve
podklad, bez něho už není mysli-
telna další práce na poli slovanského
sblížení, podává plodotvorné heslo, s ním
jsme pozdravovali delegáty všeho světa slo-
vanského, sjíždějící se do Prahy. Jakmile
bylo takto formulováno a slavnostně prohlá-
šeno, že k ukončení všeho nesou
ladu mezí národy slovanským
je třeba jenom přiznání a pro
vádění zásad rovnoprávnostía
svobodného rozvíjení národ-
ního n kulturního života každé ho
jednotlivého kmene slovan-
ského, bylo tím řečeno všecko.
Polák
Praha
10
article
To jsou ta slova, o nichž tak významně
a krásně řekl na banketu města Prahy vo-
lený zástupce ruské strany ústavně-demo-
kratícké Maklakov na banketě města
Prahy, že zavazují. Pod jejich dojmem
došlo k utvrzení a zpečetění přátelství ru-
sko-polského, kieré jest oním zlatým klí
čem k rozřešení problému slo
vanského sblíz ení.
Pod mohutným dojmem této dohody
uzavřeny byly včera na staroslavné radnici
staroměstské památné slovanské konference
a že jejich průběhem i jejich konkrétními
výsledky byli naprosto uspokojeni zástupci
všech národů slovanských, o tem nejvýmluv-
nějším svědeetvím jest fakt, že s jednomysl-
ným nadšením a s důvěryplnou nadějí usne-
seno, sejíi se ku pokračovánív
těghto konferencích příštíh
rok — s jará 1909 — v Petro-
hradě.
Není potřebí, abychom výmluvná fakta
tato doprovázeli rádostnými úvahami a ko
mentáři. O tom, co vykonaly letošní slovan-
ské konference pražské, mluví jejich proto-
koly. Pro historii ideje slovanské vzájemnosti
pro šťastný obrat těto idleje
duchu národní rovnosti a nej
vyšší lidské spravedlnosti obsa
ženo je v nich několik velikých mo-
mentů, s nimiž se v budoucnosti vždycky
bude musit počítati, od nichž se bude musi
vycházeti. Český národ a celá veliká rodina
slovanská může býti s jejich výsledkem na
výsost spokojena, královská Praha může se
tím pyšniti, že v jejích zdech, tento histo-
rický obrat se stal a ukázal krásnou, skvě-
lou perspektivu lepší budoucnosti Slo-
vanstva!. 1
Praha
Petrahradit
11
article
Slavnostní sohůze rozluční
konala se včera, jako všecky předcházející, ve
velké zasedací síni radnice staroměstské, Ráz
důvěrnosti pominul a schůze se zúčastnil. značný
počet české inteligence, přátel vzájemnosti slo-
vanské. Galerie byly přeplněny. I před radnieh
shromáždily se četné zástupy lidu, pozdravujíee
slovanské delegáty, kteři se před 11. hod. dop
sjížděli.
O 11. hodině byli již všichni na místě.
zahájení samo však prodloužilo se až přes 12
hodi, neboť jednotlivé sekce konaly ještě poředy
závěřečné, týkajíeí se nutné dohody o formě
rozlučných projevů a o pokračování v načatých
pracích.
12
article
Po 12. hod. konečně předseda dr. Kramák
zahájil schůzi, předěltaje významný telegram
starosty moskevského Gučkova, právě došlý:
»Starobylá Praha, hlavní město slavného
českého národa, pohostinsky nyní chová ve
svých stěnách. zástupce rozdvojených, však
bratrsky a upřímné navzájem s sebou smýšlejí-
cích slovanských národů, nezapomínajících jed-
notného svého původu a uznávajících nevy.
hnutelnost těsného sblížení na půdě společné,
jim všem drahé kultury. Starobylá slovanská
Moskva, které ve všech dobách tak blízkými
bývaly osudy slovanských národů, posllá rodné
Praze svůj nejsrdečnější pozdrav i nejvřelejši
přání. Budiž počátek učiněný Prahou základnou
pevného bratrského sbližení všech slovanských
národů a dostižení jejich kulturních snáh. Sta-
rosta města Mosky Gučkov.« (Bouřlivý
potlesk.)
Potom doporučuje předsedající na důkan
toho, že nejde o eřemerní dílo při poradách
slovanských v Praze, nýbrž o vážnou práci,
aby pořádány byly další porady
slovanské a sice příšti již na jaře
r. 1909 v Petrohradě, odkudž by slo-
vanští zástupci mohli navštiviti Moskvu a Var
šavu. (Potlesk.) Doporučuje návrh formálně od-
kázati výkonnému výboru předevčírem zvole-
nému. Návrh přijat jednomy slne.
Ruský zástupce Korabljev doporučuje
uspořádati příštího roku sjezd slovanský ch
doktor
Kramák
Gučkův
Mosca Gučkov
Praha
Moskva
Petrohrad
Praga
Korabljev
13
article
učenců, slavistů a slovanských
publicistů, zabývajících se olázkou slo
vanskou v Petrohradě, a vydání brožury
o Slovanech v ruském jazyku, i stenografického
protokolu sjezdu, který by byl zaslán všem
Slovanům. Návrh přikázán výkonněmu výboru
Na to se ujal slova dr. Kramář k závě-
rečnému slovu: Velectění pánové! Myslím, že
mohu řlci tenfokráte opravdu bez frází ve
smyslu vás všech, že sjezd opouštíme s mysl
spokojenou, radostnou a se srdcem plným
nadějí v budoucnost. My všichni dojista měli
jsme mnoho úzkosti, než začali jsme svoje
jednání, že mezi námi nahromad lo se tolik
trpkého a tolik zlého, že snad kdýž ponejpr
se sejdeme, nenajdeme toho slova srdečného
bratrského, které překonává všecko a které
druha druhu vede v objetí. Báli jsine se toho.
Kramář
Petrohrad
Slovan
14
article
ale mohu říci, že bylo nás více, kteří jsme
doufali a těšili se. (Tak jest !) Největší opt
mista nemohl však sobě pomysliti, že náš
sjezd bude tak krásný, krásný v té velké har
monii a šlechelné snaze, vybřisti konečně z těch
slovanských malichernosti a řici si, že mám
před sebou ještě něco většího, mnohem důleži
tějšího, než abychom potirali sami sebe
škodili jeden druhému. (Výhorně ! Hlučný po
tlesk.) Všem vám z celého srdce, z celé duše
děkuji za tento opravdu bratrský cit slovanský
za to, co nás i v nejtěžších otázkách právě
pojilo a co nás převedlo přes přakážky, o kte
rých jsme myslilí, že nelze je překonati. Deje
bůh, aby to, co jsme zde vykonali, bylo sku-
tečně historické, aby se od tohoto našeh
sjezdu začínala nová historie Slovanstva, aby
se konečně začinala nová historie opravdového
bratrství a opravdové lásky, aby se ji načínalk
ta bistorie slovanská, kde celé Slovanstvo pozná
že není jiné cesty k jeho velké b adouchosti
k tomu velkému, his torickému místu, ktěré ono
má, než když každému slovanské nu národu
bude přiznáno plně právo na svobodný rozvoj
národní, na svobodný rozvoj kulturní i hospo-
dářský. (Bouřlivě, opětované salvy pochvaly
potlešku.) Dejž bůh, aby to, čemu vy tak
tleskáte, nezůstalo prázdným slovem, dejž bůh,
abychom konečně nalezli možnost, jiti pevným
krokem na této nové dráze. Jsem pevně pre
svědčen, jakmile první krok udělán, že podat
se i další a že pak nebude již překá žky
bychom sobě navzájem padli v náruč! A tomu
pánové, dovolte, abych provolal své srdečn
české »Na zdar!« (Dlouhotrvající pochvala
potlesk.)
Dej
bůh
svobodný rozvoj
15
article
Za všeobeené pozornosti a napjetí povstáv
na to vůdce ruských zástupců M. V. Krasov
skij, aby přednesl a odůvoduil
pe
resoluci ruské delegace.
Mluví za všenbecného ticha: Velectění pá-
nové ! Slovanský týden v Praze prožitý chýlise
ke konci, a nastupuje momení, kdy musíme s
rozejiti po všech koncích široké slovanské vlasti,
kdý rozneseme šťastnou a veselou zprávu o tom,
co se zde stalo a budeme tlumočiti své vzpo-
mínky a dojmy. Bylo by plýtváním slovy a ubi-
ráním našeho času, kdybych měl opětovati to
co se již v našich řečech zde mnohokráte opa-
kovalo, že jame unešení a nadšeni podivuhod-
nými úspěchy českého národa ve všech oboreeh
osvěty, vědy a kultury, zkrátka vším, co jsme
zde viděli. Bylo by zbytečno ubezpečovati vás-
že odnášíme si z Prahy vzpominky světlé,
bylo by to jen hromadéním marných slov, poně-
vadž všichni to citíme hlubol ee
v srdei. Chei však obrátiti vaši pozornost na
jinou, důležitou okolnost.
Až vrátíme se do vlasti, najdeme mnoh
skeptiků, kteři nám řeknou: »Bylr jste v Praze,
promluvili jste tam mnoho krásných slov
mnoho citu projevili, a kde jsou resultáty, kde
jsou plody toho všeho?« Stejně tázati se buduu
i všichni ti, kterým sjednocení Slovanstva nen
orobon le
Krasov
Praha
16
article
V drobném prodcjn
raní čialo o sobá . . .
věpolečni
ni
Ve álialkách na vonkově-
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední
d4
Inserát y
plati se ho tev š. napřad.
Pledplacsní a inserty přijimá sdmaini-
strase v Marisnské ulici č.s
Tam nacházejí se též raedlakoe
UIskárna a skpbdics „ Národpich Listě-
Eukopliy se Bevraosji.
Marisnský ulice
18
article
po chuti a kteři tudíž s námi nesouhlasí. Aj
přirozeno, že řeknou dále: »Předložili jste
řadu konkretních úloh, chtěli jste ustrojiti slo
vanskou výstavu, slovanskou banku, sjednotit
slovanské knihkupectví, chtěli jste utvořiti vě
decký svaz slovanský — program váš byl ši
roký, ale výsledek slabý. .. Není ani banky.
ani osvětového svazu, ani čeho druhého, vše to
zůstalo jen marným počinem, jako mnoho jiných
slovanských počinů «
A tu nám třeba, abychom jim dovedli od-
pověděti, bychom jim řekli, že jednání naše
zde bylo pouze prvním krokem Slo-
vanů. Musíme těm našim skeptikům říci.
že idea slovanského sjednocení a praktické pro-
vedení její vyžaduje a vyžadovati bude ještě
mnoho času a úporné, svědomitě
práce, že je to úloha ne několika
dní, nýbrž celých pokolení, ž e je
polřeba, aby idea ta vnikila do nej-
širšlch vrstev lidu a to je právé prací
těch, kteří za touto ideou, aby všemi silami
pracovali k jejímu rozšiření všude. Proto je
třeba, aby touto připravnou konferenci probu-
zeni byli noví adepti idey slovanské, kteří by
býli s to, aby ji roznesli do všech těch vrstev,
které ji doposud neznají, aby starali se o to,
by myšlénka ta rozlila se jako šj-
roká vln a po slovanských zemích.
slovanský banka
osvětový svaz
19
article
Duševně i mravně je to úkol veliký a je po-
vinnosli nás všech, až opustíme Prahu a ode-
bereme se v dáli, zasvětití všechny své sily i
život této úloze a pracovati k jejímu prove-
dení. To je praklická cesta k dosažení žádou-
cího zbližení. A proto také můžeme říci těm
našim skeptikům, kteří říkali, že jen proto jsme
se v Petrobradě shodli, že nás tam bylo jen
několik a kteří tudiž očekávali, že se nedohod-
neme při našem sejití v Praze: »Vidite, vše-
chno vaše předpovídání k vašemu velikému žalu
ukázalo se býti neodůvodněným, a utrpěli
jste fiasko vy, nikoli my. (Souhlas.)
Vaše předpovědi ukázaly se býti mylnými, my
jsme se zde posilnili, upevnili a na budoucím
připravném sjezdu ještě více připravíme půdu
sjezdu všeslovanskému, který bude pak vitěz-
stvím a zjevným projevem našeho slovanského
sjednocení. (Souhlas.)
K tomu nesmíme rychle spěti, kl tomu
nutno připravovati se vážnou reální praef, ze-
jmena v oboru kulturním, k sesílení kulturuleh
zařízení, která budou nejle pši vý-
zbrojí pro sjednocen! Slo va nslva.
Praha
20
article
Avšak máme ještě jinou vnitřní úlohu. Tum,
kde je cesta kamenitá, musí býli s cestý ká-
meny odstraněny a tak také i me zi sebou
musíme hleděti ods tra niti k a-
meny, které cestu vedoucí k sj e d-
nocení zahražují. Hlavními kalneny
jsou nedorozumění a spory mezi jednoflivými
slovanskými národy, které jednak původ svůj
mají v historii, jednak vznikly z vnitřních při-
čin, o nichž nyní hovořiti bylo by bezúčelným.
A v tom směru musíme prohlásiti, že náš
přípravný sjezd uznal plodotvornost idey sjed-
nocení Slovanstva, že uznal, že v ní jest spása
Slovanstva, jeho historické poslání, a že k do-
stižení této idey musí nezbytně odstraněny býti
všechny překážky, které někleré slovanské ná-
rody dělí. Musíme též vysloviti naději, ž e i
ty zlomky slovanského plemene
které jsou dnes nepřitomny, vzdaji
se těch předsudků a nedorozumění
které zmařily jejich účastenství na sjezdě na-
šem, a že také všechny ty překážky, které dnes
tu i tam slovanské idei se kladou, budou od-
straněny.
Ve jménu ruské delegace dovolují si proto
navrhnouti resoluci, v níž tsto právě mnou vy-
tčená úloha je tlumočena. R soluce zní:
»Přípravný sjezd slovanských de-
legátů uznává, že idea slovanského
sblížení je života schopná a plodo-
jítlegát
Tuma
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 18. července.
6—. (Kronika.) Skoly se zavřely
mládež se rozjela na prázdniny, za mládeží po
spiáil si kde kdo mohl. Nebýt slavnostních dnů
mímořádné saisony, dávno už bylo by pusto
v měste! Kde kdo mohl, vyrovnal se s okol
nostmi, spustil záclony v bytě a už jen na
nádraži! Někam ven, daleko od měslského
čmoudu a starostí městskýchl
Prázdniny ! Libezné sluvo! Prázdniny jsou
tu! Opět prázdniny! Už zase rok uletěl o
posledních prázdnin
— Zrovna mi připadá, jakoby bylo včera
co jsme posledně skládali věci 1. Tak to utiká !.
poznamenává známý na rozehodu.
— A já už vůbec rok jinak neměřím, ne
od prázdnin do prázdnin! Co mezi tím, ne
platí! Povinná robota, mrzutost, trampota ! Lépe
mít všecko za sebou! Jen prázdniny zbývají
Ale, ty vábí! Rok máš se nač téšit! To tak ještě
člověka drží ! . .
— A povážíle-li, jindy ani neznali prázdnin
Je to celkem novodobé slovo ! .
— Jidy měli víc svátků a život byl jinak
rozdělen! Nebylo tolik chvatu, tolik únavné
mechaničnosti l
— A jednotvárné! Den za dnem, jako
čárky na ciferniku! A rafička jen pospichá o
čárky k čárce! A nezastavi se! A nemožno si
houknout na čas: hej, počkat ! Není tak na
spěch ! . .
— Na mou věru! V životě jako v kupe
rychlovlaku ! Šilený let krajinou ! Hledis z okna,
pole, luka, lesy, měsla, vše se jen tak mihá
kolem oka! Chtěl bys se zaslavit, vystoupit
užlt krajiny, pohovět si v rozkoši ! Nelze ! Jai
Skola
Jida
Praha
22
article
bezmoený pasažěr! Vlak uhiání, třeba s
odevzdati ! .
Melancholické diškursyl
Ale jen tak při odjezdu ! Než se vlak roz
jede! Do nejbližší stanice zvítézí už prázdn
nová nšladal
Ach, prázdniny
A konečně! Nebýt té lopoty celý rok
kam poděl by se všechen půvab prázdnín
Znáte šťastlivce, který má prázdniny celý rok
celý život a nudí se a mrzl a otravuje ubožák
Nechutný člověk, všem lidem na odporl
A proli trpkostem živola, proti žalu a me
lancholii, proti bolestem a strastem nejúčinnějs
lék, nejvíce spolehlivý, jak zkušenost učí, nenl-
— práce a lopota?
A tak jen se obraťte hezky od anděl
zase k čertu! Co by vám byla sličnost anděla
kdybyste neznali ošklivost čerta? Buďte po-
zdraveny lopoty a trampoly celého roku! Ván
náleží zásluha, že je pocit úlevy a volnost
o prázdninách tak sladký!
A cheete-li si zamudrovat o podstatě ži
vota, složené ze samých protiv, tu je látka !
Staří se hádávali, co bylo dříve, zdali sl
pice nebo vejee?
Vypište cenu na otázku: je-li vám živo
drahý, co je v něm drahocennější, práce nebo
— prázdeň ?
Nic nedělat ! Juchhejl
A co k tomu pravi muži velké práce?
— Za pobylu v Maeru bylo mé zdraví po
roucháno, lenošil jsem hanebně: mám odtu
dojem, nic se tak těžko nesnáší jako zahálka
zaznamenal do svého denníku Darwin.
Známo je Gvethovo dvouverší:
Nichts isť so schwer zu ertragen
als eine Reihe von schoenen (prázdných v)
Tagenl
Darwin
Maer
Gvethovo
23
article
A z denníku našeho W. W. Tomka vyči
láte si podobný názor. Co den svoji » čárků«
jak římský mudre života radil. Práce, lopola
trampota jediné platidlo, za něž na trhu život
získáš výměnou sladší jeho stránku: rozkoi
spokojenostil
A dopodrobna vyznačuje postup Jan Kollár
Blaze tomu, kdo si jeden velký, smělý
místo mnohiých cílů postaví.
v němž by jako v ceniram měňaví
paprskové žití jeho tkvěly.
Tedy účelná práce! Soustředit silu a snahu
Ne rozplylovat l
— Nechci vidět prázdno kolem sebe ! vy
ciťuje člověk s Shakespearovým hrdinou, třeb
se rovnou ubíral —- na prázdniny.
A prázdno vidl, kdo se ohliží zpět a ne
shledává, že byl život nějak účelně vyplněn
Nepoznává výsledky snahy, nerozeznává stopu
ni památku po soběl
— Chci vidět výsledky ! Chci mít vědomí
že jsem nežil nadarmo . .
Tužba ušlechtilého sobecíví ! Utrvalit sev
svém díle! »Zvěčnit« sebel
Pozorovat jak roste dílo, těšit se, jak při
chází vhod druhým! Uživat tiché rozkoše z
hradníka, klerý denně srovnává, kolik v záhoně
přibylo, jejž okopával, zalévall
Pravda, obecné mlnění jina k svědčí!
— Stastný člověk! Nic nedělá a denně
ráno, jak se probudí, najde pod poduškou —
dukát ! ..
Řikají závistivě o bohatých.
Závisť — nevědomosti
Fantasie lidiček zmořených prací vzbuzuje
klamavé obrazy. Jsou roztouženi po odpočinku
Tu chvili zdá se jim, takhle stále jen odpočivat
že by musila být jediná rozkoš. Asi jako žizni
vému se zdá, že by dovedl věčně vysedět
džbánu a nikdy se nenasyti.
W W Tomek
Kollár
Shakespearův
Stastný
24
article
A zatím je známo, jak se to má s rozkos
boháčů, kteří přisnou školou a výchovou nebyl
zasvěceni do umění dietětiky práce a — po
žitku!
Ubožák, posedlý dáblem mamonu, nijak
obrněn a schopným učiněn, aby se ubránil jeh
svodům! A naproti němu král — chudas
V potu tváře vydělává svůj chléb a denně m
zaručenou aspoň svoji rozkos — odpočinku
Jak je bohat! Což on ví o strástech nech
tenstva a otravy smyslů, kterými bídně scház
se světa nešťastný — boháčr
— Závídět chudákům, kteří se dřou al
tovat »nešťastné« boháče? Dnes, v době soci
álních otázek ? Fi! Jaké farisejství !
Odpírá běžným heslům, pravda! A přece
je jisto: není štěstí ani neštěsti ať v chudobě.
ať v bohatství! Ale v jistém poměru člo-
věka k jeho okolnostem! Znáte nešťastné
boháče a spokojené chudáky! A pro všecky
okolnosti je třeba jistého talentu a — uměn
života !
— Žit v bohatství? To přece — do
vede každý!... a 1on
Povídalil
A zatim denní vlnobiti majetkových poměrů
dokazuje opsk. Neustále majetek přecház
z ruky do ruky, z rodu na rod, z vrstvy na
vrstvu. Není pohyblivějšího živlu nad majetek
A dějiny majetku leda dokazují, kterak ž 1t
v bohatství dovede lidiček právě — nej
25
article
Má svoje velebitele prineip práce ! A velm
výmluvnél
— Práce — osvobozuje! Kdo nie nedělá
má neustálou potřebu se bavit. »Pěslovat spo-
lečnost« říkají! A společnost je nejhorší tyran.
ukládá zákony nejkrutější. Kdo je odkázánna
tyrana, must zákonům hovět. A společnostje
tyran nejrozmarnější. Kdo se neumí obejít bez
jeho milosli, je ubohý otrok. A pracovat zna
mená, sám sobě stačit, zabavit se sám, nezá-
viset na rozmaru společnosti, být — svobod
ným ! . .
— Lepší zábava s tyranem, než svoboda -
o samotě ! . ..
Věc vkusu ! Možno si vybrati
Ale ještě něco! Zahálčiví, odkázaní na
liché zdání a příjemný klam společenského ži-
vota lekají se — stáří. Smysly se otupují,
schopnost iluse a tedy půvab zábavy se tratí,
dostavují se mrzutost, otrava.
— Co si počnu, až přijde stáří? hrozís
lev a Ivice společenských triumfů.
— Či snad nestárne, kdo pracuje ? . ..
26
article
Arci, stárnou všichni! Není léku proti
stáří. Ale jsou přece stupně — zdolnosti. Hrdin
společenského života, kteří ještě jako
padesátníci, šedesátníci nebo dokonce i sedmde-
sátníci hráli svou roli, vykazuje kronika po čer-
tech málo. Za to velikých pracovníků stareů
je řada veliká. Máme své Jungmanny a Palacké,
své Purkyně a Tomky a na obzoru světovém
třpytí se jmena prvního řádu v té končině
nebes! Jmena Goethů, Gladstonů, Bismarků,
Mendělevů, Légouvěů, Tolstých a p., kteří pra-
covali až do let osmdesálých a devadesátých
— Když stáří přikvačilo, píše osmdesátník
Quinet (T'Esprit nouveau) shledal jsem je daleko
méně trpkým, než jsem vždy za to míval ! . ..
Nadál jsem se vrcholu ledového, pustého
úzkého, ponořeného ve mhu a zatím se přede
mnou šířil obzor, jakého jsem dosud nikdy
nepoznal. Rozhled do sebe i do všech věci
rozsáhlejší a hlubší . .
Zdáse, jak vidět, není lepšího průvodce
na cestu životem mimo práci! Třeba se držet
dobrého kamaráda i — o prázdninách
Jungmann
Palacká
Purkyně
Tomek
Jmen Goethe
Gladstone
Bismark
Mendělev
Légouvě
Tolstá
T ' esprit nouveau