ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a38c3240-75a5-11dc-b107-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 54, place 26, org 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
19. července 1908.
4 masthead
Císlo 197.
5 article
tvorná, a prohlašuje, že vše, co je nevyhnutelné k ukončení nedoroz- umění mezi slovanskými národy, může býti dostiženo jen obecně při- znaným a provedeným prineipem rovnoprávnosti a svobodného roz- voje národniho a kulturního života každého národa.« (Hlučný, dlouhotrvající, bouřlivý souhlas potlesk. Polští delegáti povstávají a hrnou se k tribuně, a tisknou řečníku ruce, děkujíce mu pohnutě. Potom přistupují hromadně k lavicím ruských delegátů a zahrnují je pochvalou, tisk- nouce jim ruce.) Za všeobecného vzrušení a pohnutí vstu- puje pak na tribunu polský delegát Roman Dmowski, a praví: »Velectění pánové! Jménem delegace polské dovoluji si především tlumočiti naši radost nad tím, že tento přípravný sjezd měl průběh tak zdárný, že nedošlo na něm ani k jedinému roz- poru nebo neshodě, a že zlroskotaly naděje, jež chovali nepřátelé myšlenky, kterou tu pě- stujeme. My Poláci se své strany vynaložili jsme vše, by tato věc tak dopadla. Pro nás byl to vzhledem na poměry, ve kterých žijeme, úkol dojista obtížný, leč ujali jsme se ho, a r a du- jeme se, že naše jednání skončilo takým zdarem. (Hlučná pochvala a po- tlesk.) Vřele sonhlasíme s resoluci navrženou předslaviteli ruské delegace, neboť reso luce ta znamená podstatný krok se strany delegátů národa ruského ke sblížení s. námi, kletí rovněž vůči Rusku vázáni jsme poměrem.
Dmowski Polák Rusko
6 article
(Hlučná pochvala.)sh nne Na sjezdu našem, jak z celého průběhu vysvítá, nebyl hoj vypovězen nikomu. Náro- dové slovanští neshromáždili se za tím účelem, aby ostřili zbraně proti komukoli, nýbrž proto, by se dohodli o práci, která jim ná- leží, o podmínkách pro tu práci a o tom, co třeba učiniti, by veškeré Slovanstvo nadále se rozvíjelo na půdě klidné kulturní činnosti. (Sou- hlas.) Náš národ nevyhledává žádného boje, on neprahne po ničem jiném, než po podmínkách klidné práce civilisační, která by mu zajistila mezi obyvatelstvem naší říše i ciziny ono místo, které mu právem náleží. (Souhlas.) Národ polský, který rozdělen je mezi tři státy, v každém z nich pracuje o svém národ- ním a kulturním rozvoji, bojuje zároveň o do- bytí podmínek pro uskutečnění tohoto rozvoje. Jeho boj nečelí však proti státu jako takovému, nýbrž toliko proti politickému sy- stému, jenž rozvoj náš podlamu je.
7 article
Ve státu rakouském, kde domohli jsme se zna- menitých i zdárných podmínek národního života i pro svoje vlastenectví, nebyli jsme dosud ni- kterak pronásledováni. Poláci stali se tak rov- nými s jinými lidmi, pečujíce jako obyvatelé to- hoto státu o jeho zdárný rozvoj a sílu na ve- nek. Také ve státě ruském, kde napínáme ve- škeré síly, bychom domohli se podmínek nor- málního rozvoje, národ náš trvá na zá- kladě příslušenství k tomuto státu. (Bouřlivá pochvala a potlesk.) U zná vá i všeobecné státní potřeby, jsa hluboce přesvědčen, že Rusko obno- vené a opírající se o práva a uznání práv jiných národů a rovněž i pol- ského národa, bude státem, potřeb- ným netoliko pro ruský, nýbrž i pol- ský národ a pro celé lidstvo. Tako vý postup Ruska jest také hlavní pod- mínkou zdárného rozvoje celé s lovanské otáz ky. (Hlučná pochvala potlesk.) Končíce svoje porady a uvažujíce o usne seních, jež jsme zde byli učinili, vidíme, vele- etění pánové, že jde o to, aby byla i po jiných krajích zahájena práce k sjednocení národů slo- vanských a aby dodáno jim bylo oné sfly, jaká ze svornosti vychází. Leč za daných poměrů dělí se národy slovanské ve dvě kategorie.
Polák Rusko
8 article
Jedny mají práci tu již dobře a silně zorgani- sovanou a tu jedná se o to, aby přešla práce ta i k druhé kalegorii, do národů ostatních. Jiným národům těžká práce po utvoření podmínek k jich rozvoji teprv nastává. Chceme-li sokol- skou organisaci, jest třeba, aby existovalo chceme-li pracovati na poli vědy a osvěly, je třeba, by věda i osvěta skutečně žila a se zorga- nisovala, aby pro vědu, školství a osvětu lido- vou byly skutečně dány potřebné podminky. Proto, velectění pánové, mám za to, že celý duch našich porad i celý směr usnesení našich měl by směřovati k tomu, by ti, ktel na tomto sjezdu jsou a kteří budou účast níky konfereneí příštích, vytkli sobě za povinnost, na jedné straně nasaditi vše, a by práce všech národů slovanských na společném základě se sjedno- tila, na druhé straně pak přičiniti se, by zahájena byla práce tato tam, kd jí ještě není a aby byly utvořen pro ni podmínky tam, kde jich ještě dosud nebylo. (Pochvala.) Pod tímto heslem se rozcházíme a pod tímto heslem také my, poselstvo polské, bu- deme svorně pracovati na s po- lečném díle dále. (Bouřlivá pochvala potlesk.) Po obou těchto vzáených projevech praví předseda dr. Kramář, že netřeba asi další de baty o resoluci, i doporučuje její při- jet1. Celé shromáždění povstává s potleskem Slova se ujímá delegát srbský st.r Gieršič:
doktor Kramář
9 article
Velectění pánové ! Nemám mnoho, co bych řekl. Jest mi však ve jménu srbských delegátů především dáti průchod citům upřímné v děčnosti královskému hlavnímu městu Praze i národu českému za láskyplné pohostinství a bratrské pocelování. My jižní Slované jdeme odtud s po- citem radosti a s utěšenou mysli, vidouce, že slovanská solidárnost není již prázdným slovem, nýbrž reálným faktem! My, pánové, zvlástě tomu jsme rádi, že slyšeli jsme z úst předsta- vitelů největších plemen slovanských, z ús představitele velikého národa ruského a z úst představitele šlechetného národa polského, že se naše slovanská vzájemnost má zbudovati na základech rovnoprávnosti a svobody všech slo- vanských národů. Význam toho spočívá právě v tom, že to bylo řečeno zástupci největších plemen slovanských. Avšak, pánové, myslím, že slovanská solidarita nestane se skutkem, nýbrž zůstane prázdným slovem, pakliže nebude vše- chno to, co jsme zde řekli, převedeno ve skutek. Při té vzájemnosti pak každému ná- rodu přiznána býti musí rovnoprávnost úplná. neboť Slovanstvo jest sbore m v němž každý hlas, každý zv uk musí býti slyšán. Každý národ, ať velký či malý, má svou zvláštní missi, tato poslání však nechť sdruží se v jednu missi společnou, a pak bude solidarita slovanská uvedena ve skutek. Radost plní srdce naše nad krásným harmonickým výsledkem našeho sjezdu, a od- jiždíme s pevným úmyslem, myšlenku všeslo- vanskou se vší energií šířiti a propagovati.
Slovan Praha královský hlavní město
10 article
Nazdar všem Slovanům! (Bouřlivý potlesk.) Polský zástupce Konic z Varšavy za po- krokovou část polské společností projevuje radost nad resolucí přijatou a věří v úspěch porad, poněvadž se jich účastňují ne zástupci a diplo- malé státní, nýbrž zástupci národů slovanských, zástupci lidovi. (Potlesk.) Věři v úspěch práce na poli kulturního a hospodářského sblížení Slovanů a doufá, že touto cestou dán bude základ zároveň k bratrství všech civilisovaných národů. (Potlesk.) K slovu přihlášen potom ruský delegát
Konice Varšava Slovan
11 article
Lvov: Po slovech, která byla pronesena zde zástupcem polského národa p. Dmowským a po resoluci, kterou jsme jednohlasně přijali, zdálo by se těžko ještě něco promluviti. Byly již tu se všech stran projeveny city, které naše srdce plní a chci proto pronésti jen několik slov, která by se poněkud přiblížila k tomu, co jsme tu učinili. Chtěl bych především říci, že sjezd náš zde není náhodou. Náhodou nepřijel k nám dr. Kramář a není také náhodou, že jsme se všichni zde sešli, Stalo se to právě proto, že tento český národ dovede nejlépe získati si všechny slovanské národy. Jest to národ, který velmi mnoho vytvořil, který dovedl i v bojich zachrániti své slovanské srdce, které stejně bije pro všechny národy slovanské. Ne nadarmo v častých bojich těchto národ ten vychoval muže silného, slovanského srdce. Ne nadarmo mezi válkami a strádáním prolévala se krev to hoto národa, neboť ta umožnila, že můžeme dnes atisknouti druh druhu ruku. Velké dílo se uskutečnilo, velký úkol jest splněn, který nikdy neshasne a jsou to právě šlechetné snahy tisíci- leté historie českého národa, které nám přinesly to velké slovo.: sjednocení všeh Slovanstva. Tato historie ukazuje nám i příklad pro jiné, ona ukazuje nám, v čem zá leží a jak se může uskutečniti sblížení národů Vidíme, že ta myšlénka hluboko pronikla do mass národů, že celý český národ proniknu myšlénkou svobody a rovnosti, kterými i my
doktor Kramář Lvov
12 article
chceme žíti. Vše, co zde vidíme, jest dílem ná- roda, jest výrazem jeho národní osobitosti. Ve velkých bojich jeví se duševní síly českého ná- roda — no v potlačování druhých, ale v ochra- ně duševních statků. Na té pracuje srdce. rozum a vše. Tu oběť nám podává český národ a my ostatní národové slovanští přijímáme šle- chetné, blahotvorné dílo jeho, pojímáme ty idee rovnosti, svobody, osobitosti a práv každého národa; uznáváme je a ony nikdy nemohou uhasnouti. (Bouřlivý potlesk a souhlas.) Bulharský delegát dr. Bobčev promluvil Můžeme s radostí a spokojeně vrátiti se domů a můžeme tak učiniti proto, poněvadž po ve- škeré léto činnosti, po provedení, programu, který jsme si položili, zdá se mi, že je upra- vena dráha, že všichni můžeme doufati, že dána bude možnost pro kulturní a hospodářský rozvoj každého slovanského národa, ať je kde- koliv. Po těch veškerých projevech, které byly učiněny zástupci ruského národa a po tom, jak tyto projevy přijali delegáti polští, myslím, že budoucnost slovanského sjedno- cení jest zaručena, (Hlučný potlesk.) Měm však za to, že ve velkém stupní jsme během těchto několika dní povinní bratřím českým a musím vysloviti jim nejvroucnější díky za to, že tu posloužili jako prostředníci mezi západními, východními a jižními Slovany. (Výborně!) ooosolno
doktor Bobčev
13 article
Chei-li mluviti o nás, Jihoslovanech, mohu říci jen to, že si přeji, abychom byli skromněj- šimi a nedávali sluchu těm našeptávačům, kteř nám namlouvají, že každá národinos může hráti velkou roli na balikán- ském poloostrově. (Souhlas a pollesk.) Neposlouchejme těch sirén s růz- ných stran, které nás vábí a kla- mou (Brávo ! brávo !) Náš celý život, naše budoucnost jest jen v solídárnosti a sjednoce- nosti a v ničem jiném. (Bouřlivý souhlas.) Mám ještě jedno slovo. Jestliže ve skuteč- nosti budeme proniknuti týmž přesvědčeníma týmiž ideami, které jsme tu v tomto týdnu chovali, tu ve skutečnosti dvacáté stoleti bude moci býti nazváno stoletím Slovanstva, Slovanstva neboří- cího, Slovanstva tvořícího, sto- letím pravdy, svobody, slovan- ského míru, lásky a pořádku. (Bouř- livý, nadšený souhlas a potlesk.) Na to i chorvatský zástupce Babič-Gjalski projevuje radost nad výsledkem porad pražské konference a pravi, že když vidí dnešní vý- sledky její a zejména dohodu rusko-polskou, nejeví se mu již slovanská vzájemnost býti utopií, nýbrž věří, že musí zvítěziti. Rusko bez slovanské vzájemnosti nemůže obstáti a Rusko slovanské bude zároveň Rusko silně a zdravé.
Jihoslovan Babič Gjalský Ruska Rusko
14 article
(Potlesk.) Prohlašuje, že dobrý Chorvat je zá- roveň dobrým Slovanem a končí: Ať žije Slo- vanská Zlatá Praha! (Všeobecný pollesk.) Jmenem Slovineů děkuje ješté poslanee Gabršček českému národu, jenž již svými bu- diteli stýkal se s jihoslovanskými spisovateli a básniky a také svým Sokolstvem byl vzorem pro Slovince. Raduje sé, že Zlatá Praha stala se místem pro významiicu slövanskou shodu děkuje Čechům za jich přátelství. (Potlesk.) Delegát polský dr. Marian Zdziechowski. universítní profesor a předseda Slovanského klubu v Krakově, praví:„Velectění pánové! Bo- hem těchto dnů památných mysl moje nejednou zalétala do minulosti, kdy přod 60 lety konán tu byl první sjezd slovanský, i tázal jsem se sám sebe, není-li cos společného mezi ideály účastníků nynějšího sjezdu našeho a mozi č idlo- ály, které účastníkům sjezdu tehdejšího tanuly na mysli. Původcem sjezdu tehdejšího byl ten, jejž otcem vzájemnosti slovanské dnes nazývá- me: Šafařík. Dnes žijeme již v době, ve ktěré myšlenky obranců jejích, plamenem vyšléhnuvši opravňují k naději, že ryshlým proudem nadejde sblížení, zvěstující bratrstyt národíve a posílené mocí pravdy, moci práva morálního, té morální moci, která jednotkámi národům dodává vědo- mí shody i cílův i tužby, imperativem svědom prodchnutě. Již Šafařsk v zahajovacím proslovu svém uvedl, že síla morální přovyšuje vše, co je pod sluncem, že je silou, která hýbe hvězdami v té někonečné výši po nekonečných prostorách, že nic nedá se porovnati se silou národa, kter má morální vědomi a volný je v právech svých Aby vytkl ideál, svltící tehdá českým bojov níkům, Palacký, vůdcem českého národa nazva ný, pronesl výraz „božnosl“, naznačuje tím, že objusnění práva božího i snaha po uskutečněn nořádku na tomlo právu založeného stanoví
Chorvat Čecho doktor Zdziechowski Šafařík Palacká Praha Krakov
15 article
slání Slovanstva. V této božnosti, hlásající, že podkladem styků mozi národy státi se musí zá- sada, vížící jednotky v jich stycích soukromých: „Nečiň druhému, co tobě nemilo“ — v této božnosti předkové naši slyšeli tehdá ohlas my- šlenky, která dueha polského byla výkvětem kterou Krasiňski naznačil jako přeměnu sféry politické ve sféru náboženskou. A toto vědomi spojilo ovšem sympatie Polákův i Čechů, na ní usiloval nejšlechetnější elavjanofil polský Lubo- mirski zbudovati rusko-polskou dohodu. A v toma to přesvědčení na tehdejším sjezdu prohlásili nejlepší z Polákův ústy Libelta, že síla svornosti a jednoty má býti především silou morální, silou vědomí toho poslání, které označuje bůh jedno- tlivým národům. Před tím ještě zase Mickewicz, oceňuje hloubku vědy i ušlechtilost vůdeů českého znovuzrození, prohlásil, ze Čechové jsou povo- láni býti prostředníky ve sporech mezi Slovany Bohužel, trvalo právo bratrstva slovanského pouze několik dní. Rozptýleny sny a pohlceny tuhým bojem o bytí a od té doby národy slo- vanské, řidíce se zásadou výhradně utilitární zapomněly již za rok idejí, které hlásal Mickie- wicz a Šafařík.
Krasiňský Polákův Čecho Šafařík Luba
16 article
Také Čechové zapomněli na heslo Mickie- wiezove. Připominal jsem te Čechům při každé příležitosti, připomínal jsem jim to již ode dávna na každém sjezdu slovanském, slova moje však — bohužel — doznala jen slabé odezvy. (Česky): Dhes s pocitem Hluboké radost konstatuji, že myšlenka Mickowiezova nulezla uvědomělého mluvčiho v osobě dra. Kramáře. Myslenkou dra. Kramáře oživily se naše ideály z r. 1848 a následkem toho oživil je dr. Kramál také mezi námi a Rusy jako přitel, k němuž obě strany chovají plnou důvěru jako ke hlasa- teli živoucího míru.“ Vývody své Ulumočil dr. Zdzischowskí také jazykem ruským. (Bouřlivá. dlouho trvající pochvala a potlesk. Rusové řeč- niku gratulují.) Posléze ještě haličsko-ruský zástupce Du dykievič v nadšeně řeči promlouvá o velikém díle slovanském — sblížení rusko-polského ná- roda — a praví, že otázka smíru musí býti ře- šena ve všech zemích rusko-polských. Děkuje Čechům za jich prostřednictví na tomto poli. V Praze položen základ k splnění slovanských tužeb, při čemž nejdůležitějším jest samý ruský. silný, nepřemožitelný ruský národ. (Potlesk) Na to ujímá se znova slova dr. Kramář Mám za svou povinnost prositi vás, abychom si všichni připomenuli jednu věc. Souhlasite za- jisté všichni, abychom ze srdce podě- kovali královskému hlavnímu mě- stu našeho staroslavného krá- lovství za neobyčejně skvělé a teplé slovanské pohostinství, kte- rého jsme všichní v tomto městě byli účastni.
Čecho Mickowiezův Kramář Rus Česky Praha Mickie
17 article
Myslím, že smím říci ve jménu všech, že jsme rádi a šťastni, že sídlem tohoto prvního krás- ného slovanského sjezdu byla naše slovanská Praha. (Výborně ! Potlesk.) Vůdce Rusů M. V. Krasovskij potom sdě- luje, že ruská delegace usnesla se věnovati a do rukou předsedy dra. Kramáře odevzdati obnos 2000 korun, aby zaň poř zena byla informační knížka o Slo vanech a o nutnositi vzájemnost slovanské na poli hospodálřském i kulturním. (Hlučná pochvalal) K témuž účelu z a delegaci polsko odvádí do rukou předsednielva p. M. Chyliňski 1650 korun. (Hlučná pochvala.) Na lo praví dr. Kramář: Veleetění pá- nové! Dovolte, abych z celého srdes podékoval za tento první skutečně praktický krok ku uskutečnění všeho toho, o čem jsme mluvili. Obou darů upotřebíme k tomu, aby- hom získali co možná nejlepší a nejpopulárnější popsání Slovanstva a sice takovým způsobem, aby tímto popsáním nebyly spory naše zvětšeny, nýbrž aby informační brožura nesla se v duchu slovanského bratrství a slovanské jednoty. Bude to krásnou památkou na první přípravný sjezd slovanský, cennou a nejlepší vzpominkou na krásné chvíle minulého týdne.
Rus M V Krasovskij Kramář M Chyliňski Praha
18 article
Slovo uděluje se náměstku starostovup posl. Jos. Jirouskovi: Vzácní pánové 1 Jménem královské Prahy, jako člen presidia, mám po- vinnost vzdáti srdečné diky za vaši návštěvu všecko krásné, co z vašich porad pražskýeh vzešlo. V naší památné radnici slaroměstské která je tak bohatá na bistorické momenty ra- dostné i trudně, budou slavné dny vaší návštčvy zapsány zlatými pismenami v jejích dějinách. Nékolik pánů řečníků na konci svých proslová vyjovilo vzácné uznání zlaté slo v an s ke
Praha
19 article
Praze! Budiž naše láska a vzájemnost tak trvalá, jako to zlato, kterýžto vzácný kov nikdy netratí na své hodnotě a ceně, budiž tak ne- zmarná a ryzi, jako tento kov, a to bude jistě nejlepší cestou ko krásné naší budoucnosti. Jménom této Prahy, slovutní pánové, přijměte ještě jednou díky, jménem jejího zastupitelstva i všeho občanstva. Jakkoli trudno jest loučiti se s vámi, doufáme přece, že se neloučime na vždycky. Jsme naplněni přesvědčením, že ve- liká naše idea společná zůstane trvalým pojitkem mezi námi a přejeme si jenom, abyste si ucho- vali krásnou vzpomínku na pražské dny a od- jižděli od nás s vědomím, že český národa česká Praha, se s vámi sbratřili, jako s nej- vzácnější a nejmilejši rodinou. Za všecka upřímná slova vaše přijměte dík královské Prahy. (Hlačný pollesk.) Delegáti Krasovskij a Geršic vzpomněli ještě obětavé a namáhavé práce žurnalistů, se- zením konferenčním přitomných, a vyslovují jim srdečné díky Přistopuje v uzavření slezdu ujímá se předseda dr. Kramář slova závěreč- ného: A nyní dovolte, pánové, abych ukoněil sjezd. Nebudu vás dlouho zdržovati, bylo by to zbylečné, neboť všechno to, co máme na srdei, řekli páni přede mnou výmluvnými slovy a mně nezbývá nie jiného, nežli ještě jednou z celého srdce vám poděkovati za to všechno, co jste přinesli velikému dílu, které jsme zda provedli.
Krasovskij Geršic doktor Kramář Praha královský Praha
20 article
Děkují za vaše bratrství, za vaší lásku, děkuji za ochotu, s jakou jste vycházeli vstřie, nebot jinak by nebývalo možno, aby sjezd skončil tak překrásně, jak se ukončil dneškem. Z celého srdce děkují ruské delegaci za resoluci, kterou navrhla, z celého srdce dékuji též polské delegaci, že na ni odpověděla tak, že nemůže býti nikoho, kdo nemá zlou vůli, jenž by se chtěl ještě stavěti v cestu smíření obou velkých slovanských národů. Všichní jsme vám ze srdce vděčni, poněvadž to, co zde bylo pověděno, dává nám naději, že skutečně pů- jdeme ku předu. (Výborně ) A nyní, velectění pánové, místo slov na- dšení, kterými bych končiti mohl, dovolte mně říci: »Nyní do práce«, pracujme stále stále, krok za krokem! To jest naše nejváž- nější a nejpřednější povinnost a mohu slibili jménem českého komitétu, že my budeme pra- covati úsilovně a budeme i vám dávati dosti práce (Souhlas.). Jenom prosím, abyste také na tomto poli, na kterém jsme tak slibně začali, zejména v ohledu kulturním a hospodářském, pokračovali dále. Pak nebudeme musiti mlti obav, pak budou svazy, které nás pojí, stála silnější, pak nebude to jen ideová vzájemnost krve, která nás bude pojiti, nýbrž také reální interesy, a to je to nejvážnější. A tak budema moci na budoucím sjezdu, na němž se sejdeme, pochlubiti se vykonanou prací, i končím sjezá nikoliv slovy na rozloučenou, nýbrž volám z celého srdce: »Na shledanou — do svidanija — do widzenia!« (Hlučný souhlas, potlesk.) Nastalo všeobecné loučení a s heslem »na shledanou z jara v Petrohradě« se o 443. hod. odpol. všichni rozeházeli. Na Staroměstském náměsti byli odjižitějíet delegáti předmětem srdečných a spontanních ovacl.
Petrohrad
21 article
Komitét pro slovanskou banku konal včerr schůzi za předsednictví dra. K. Matfuše, na nl zvolil užší komitét pro vypracování stanor. V něm zasedají pp. hr. Montwi!l, O zerov, Hribar, dr. Mattus a dr. Preiss. Sta novy zaslány budou členům širšího komitétu, načež bude v Petrohradě dle všeho jesta v letošním prosinci schůze celého komitétua schváleny budou stanovy slovans ké bankv. a : s Zurnalistiská komise, zvolená na konfe- rencích slovanských ku propraeování všech návrhův a podnétů z nich vyšlých, sestavena takto: za ruskou delegaci zvoleni do ni S to- typin a Stachovič, za polskou. dr. Grabski a Stras iewicz, za českou J. Kufíner a K. St. Sokol, za Srby proi. M. Pavlovid, za Chorvaly dr. Lor kolv ié, za Slovince Gabršček, za Bulhary dr. Ka- linkor. Hostina na počest zástupců z Ruska. Po- slanec dr. Kramáť a jeho choť pozvali na pátek večer delegáty ruské a polské delegály z Ruska — celkem 42 — do hotelu da Saxa k inlimní
K Matfuš Hribar doktor Mattus Preiss Grabski Stras J Kufíner Srba M Pavlovid Chorvala Lora Gabršček Bulhar Kramáť Montw Petrohrad Rusko Sokol
22 article Cile a úkoly psychoneurologického
Cile a úkoly psychoneurologického ústavu. Řeč J. Exc. prof. dra. V. M. Bechtěreva, pronesená při otevření ústavu. (Dokončení.) Zároveň s tímto předmětem souvisí celý komplex disciplin, vyčorpávajících obsah odboru nervových a duševních chorob. Pro ně zřízena jest při psychoneurologickém ústavu zvláštní sekce, t. zv. medicinská čili psychiatrická sekce, jež bude míti na starosti pořádání kursů pro lékaře, již přejí si zdokonalení v tomto odboru a pro laiky, již přejí se blíže seznámiti se s du- ševními a čivnými chorobami. Při tom nelze nevzíti v úvahu, že mezi vše- mi chorobnými stavy, stihajícími člověka, zaují- mají duševní choroby zvláštní postavení, ježto ony jsou chorobami osobnosti v pravém slova toho smyslu a ony stálým svým šířením ohro- žují samy základy civilisace. Každému musí státi se zřejmým, že du- ševně chorý jest nemocný zvláštního druhu, kte- rý potřebuje ošetření jmění svého, který jest obyčejně rušitelem obecného pořádku a klidu a který dopouští se nezřídka zločinů, nejsa při tom zločincem. S druhé strany duševně chorj se stanoviska biologického stává se příčinou zrodu degeneratů v potomstvě, což vyžaduje nutných opatření proti uzavírání sňatků takých Konečně s ekomomického stanoviska choro- mysiný v rodinném životě nejen že stává se neproduktivním členem rodiny, nýbrž i stává se ji často břemenem, ježto vyžaduje stálého oše- třování a dozoru. Vzledem k tomu snaží se všechny civili- sované země zabezpečiti pokud možná největši- mu počtu choromyslných odborný dozor a léčbu ústavech, koloniích a patroná žích, osob.
profesor doktor Bechtěrev psychiatrický sekec
23 article
Do jaké míry dociluje se toho v kulturních zemích západní Evropy, dává nám pěkný při klad Anglic, kde jest pod odborným dozoren toho neb onoho způsobu 93% choromyslných a Skotsko, kde číslo dosahuje výše 99 %%, Srovnejme s tímto utěšeným stavem po měry naší vlasti. Podrobného soupisu choro- myslných v Rusku dosud ještě nemáme. Máme však výsledek podrobné lékařské přehlídky obyvatelstva gubernií moskovské, nižegor odsk a petrohradské, dle něhož přichází jeden choro- myslný přibližně na 400——450 zč.avých lidí Číslo toto jest na štěstí mnohem menší, nežl v západní Evropě, kde připadá jeden choro mysln, už na 250—350 zdravých lidl. Z výše udaného čísla pro tři gubornic mů- žeme si vypočitati přibližný počet choromyslných v celé Rusi, při čemž raději budeme voliti čísle o něco menší, ježto naše východní kraje, jak méně kulturní, mají míti méně choromyslných Toto patřičně snížené číslo vypadne však přece ohromně velikým. V Rusku jest přibližně 300 tistc choromyslných. Tážete se, jaký počet z toho jest pod lěkan ským dozorem toho neb onoho způsobu. Veškeré naše ústavy pro choromyslné, městské, zemské státní i soukromé mohou pojmouti všeho všudy 25.000 choromyslných; značí pouze 8% choro myslných jest řádně odborně opatřene a oše- třeno. Kolem 275.000 choromyslných pohybuje se volně mezi ostatním zdravým ebyvatelstvem beze všeho odborného dohledu. B u Toto ohromné množství lidí na ducbu cho rých volně mezi zdravým lidem se pohybující nade vši pochybnost vykonává na poměry vlast- neblahý vliv jak po stránce soeiální, tak po stránce ekonomické. Toto olromné číslo ukazuje nám zároveň, jak ještě musíme se mnoho při- činiti, abychom se aspoň přiblížili poměrům, jež z otázce této panují v západní Evropě.
Evropa Skotsko Rusko Rus
24 article
Jedini, již mohou aspoň da jisté míry para lysovati škody a bídu těchto 270.000, jsou prak tičtí lékaři: Z toho pochopíte snadno, že našim lékařům jest potřebno, aby se seznámili blíže s těmito těžký mi neduhy, jež hubí osobnost li skou. A tážete se, mohou-li naší praktičtí lékar někde doplňovati své znalosti jak o duševníeh chorobách, tak o jiných chorobných stavech tidské osobnosti, jako jest na př. alkoholismus narkomanie atp. Dávám zde důraz na slovo „ci vilní“ lékaři, ježto o vojenské lékaře jest posta ráno bohatě vypravenou klinikou chorob dušev ních a nervových při vojensko-lékařské akademi v Potrobradě. Poměry vyvinuly se tak, že pro všechny ostatní nemoci zřízeny jsou pro civilní praktiky krásné vysokoškolské kursy, na př. ústav He leny Pavlovny v Petrohradě atd., jenom o du ševní choroby dosud postaráno není. Poměry došly až tam, že dnes naši civilní lékaři, nema jice možnosti ukojili své vědeské potřeby v tom to směru u nás v Rusku, jezdí na své útraly z hranice, zvláště do Mnichova, kde každý rok ko- nají se takové kursy čkolika profesory. Tak psychoneurologický ústav, zřídiv zvláštmi psychiatrickou sekci s pokračovneími kursy pro lékaře, vychází vstříe potřebě dávno pociťované. Ústav psychoneurelogický všemožným způ- sobem snažiti se bude, aby ulehčil těžké posta- vení choremyslných, jež jim dosud nestačí uleh- čiti ani lid ani zemstva, ani města, ani stát, který svou starost omezil na zřízeni několika okruž ných ústavů; avšak vedle toho ústav psycho neurologický ve smyslu svých stanov zorgani suje zvláštní dozorčí radu nad choromyslnými a alkoholiky v celém Rusku. Tato dozorčí rada. jež povede veškeré choromyslné na svobodě v evidenci, bude hledět prostřednictvím veřejné i soukromé dobročinnosti blahodějně zasáhnout
Petrohrad Rusko Mnichov Jedini He lit Pavlovna
25 article
i v tvrdý osud ubožáků, trávících smutně dn v úžasných prostorách chat našich chudých ves- nic a tak na jedné straně zlahodivši smutný život nešťastníků, bude pomáhati zbavovati naše obyvatelstvo, venkovské, často nouzí a hladem strádající, starostí o zaopatření spoluobčanu, jež jim byli chorohou svou na nemalou obtíž. Jest nemožno zmíniti se dále o jiných na- ukách, spadajícíeh v učebný kurs psycho- neurologického ústavu. Pouze abych vás bllíže seznámil s organisací nového vyučovacího i ba dacího ústavu, sděluji, že výbor ústavu rozbod se rozděliti veškeré nauky psychoneurologiekého ústavu v jeden všeobecný, základní, 2letý kur a ve rozdělené speciální kursy pro absolventy kursu všeobecného, jejichž studiu věnuje se rol třetí. bo Tyto spociální kursy rozděleny budou n 4 namestatné sekce: psychologickou, paedagogi ckou, kriminalistickou a psychiatrickou. (Sleduje podrobný program vyučování, který pro nedo statek místa vynecháváme. Překl.) Z nauk, náložejícíeb v osnovu psychoneuro logického institutu, je zřejmo, že ústav tento stanoví si za eíl nnučit a obeznámit svoje poslu- chače s všestranným probádáním onoho orgánu a jeho funkce, který povyšuje člověka nad ob- klopující ho živou přírodou a který dělá člověk člověkem v pravém smyslu tohoto slova. Je to vlastně smutné faktum, že v celém našem vyšším vyučování člověk sám jako ta- kový zůstává opomenutým a přehledným. Ve- škoré naše vyšší školy sledují z největší části úkoly užitné a profesionální.
26 article
Oni vychovávají juristy, matematiky, pří rodníky, lékaře, architekty atd., při tom se za- pomíná, že především dlužno zřetel bráti n člověka samého a nutno říci, že jak pro vládu. tak i pro lid kromě profosionálních pracovníků jsou potřebny ještě osoby, které by chápaly to- co je to vlastně člověk, jakým způsobem, dle jakých zákonů rozvinuje se jeho psychika, jak nutno tuto ostříhat od nenormálních odklonů v jejím vývoji, jak co nejlépe dlužno využit ško- lou povinný věk člověka k jeho vzdělání, jak zařidit jeho výehovu, jak nutno ochraňovat vy- vinující se individuslitu od úpadku intelektui mravnosti, jakým způsobem nutno se brániti proti degeneraci lidu, jakými všeobecnými usta- noveníni je třeba podporovat usamostatnění in- dividuality, aby se oddálil vzrůst všeobocně zhoubné passivnosti, jakým způsobem vlády mají ochraňovat a garantovat práva osobní, jak má se zarídit rozumný boj se zločinností lidstva, jaký všeobecný význam mají ideály, podle ja- kých zákonů rozvijí se hromadné hnutí mysl a t. d.
27 article
Všecky tyto nesmírně závažné otázky pro člověčenstvo mají význam hluboký, jenž ne- může býti ani docenén. Vyplnit zde naznačenou mezeru v našem vyšším vzdělávání se, jest prv- ním eflem psychoneurologiekého institutu. V tomto směru, vzpomeneme-li na známá slova velikého mudrce starověku: „Člověče, po- znej sebe sama“, mobli bychom říci, že vytváří se ústuv, který si vzal za úkol poznávat člověka. „Poznat člověka,“ jest heslo vznešeně, hoslo, které může naplnit srdce láskou tam, kde už ustydla krov v žilách, může oživit lidskeu mysl a probudit naději tam, kde už tato zhasla, může rozžat svatý oheň v hrudi a přivodit pro- buzení tam, kde byla samá pasívnost a resi- 0 a o no gnace Poznat člověka ve vyšších projevech roz- umu, citu a vůle, v jeho ideálech o pravdě, dobu a kráse, za tím účelem, aby bylo možn. odlišit věčné od dočasného, dobré od špatného; poznat dílě v jeho první náklonnosti k matce, k rodině; za tím účelem, aby mu bylo opatřeno vše, co potřebuje jel.o dětská dušička, poznat