3
masthead
19. července 1908.
5
article
tvorná, a prohlašuje, že vše, co je
nevyhnutelné k ukončení nedoroz-
umění mezi slovanskými národy,
může býti dostiženo jen obecně při-
znaným a provedeným prineipem
rovnoprávnosti a svobodného roz-
voje národniho a kulturního života
každého národa.«
(Hlučný, dlouhotrvající, bouřlivý souhlas
potlesk. Polští delegáti povstávají a hrnou se
k tribuně, a tisknou řečníku ruce, děkujíce mu
pohnutě. Potom přistupují hromadně k lavicím
ruských delegátů a zahrnují je pochvalou, tisk-
nouce jim ruce.)
Za všeobecného vzrušení a pohnutí vstu-
puje pak na tribunu polský delegát Roman
Dmowski, a praví:
»Velectění pánové! Jménem delegace polské
dovoluji si především tlumočiti naši radost nad
tím, že tento přípravný sjezd měl průběh tak
zdárný, že nedošlo na něm ani k jedinému roz-
poru nebo neshodě, a že zlroskotaly naděje,
jež chovali nepřátelé myšlenky, kterou tu pě-
stujeme. My Poláci se své strany vynaložili jsme
vše, by tato věc tak dopadla. Pro nás byl to
vzhledem na poměry, ve kterých žijeme, úkol
dojista obtížný, leč ujali jsme se ho, a r a du-
jeme se, že naše jednání skončilo
takým zdarem. (Hlučná pochvala a po-
tlesk.) Vřele sonhlasíme s resoluci navrženou
předslaviteli ruské delegace, neboť reso luce
ta znamená podstatný krok se
strany delegátů národa ruského
ke sblížení s. námi, kletí rovněž
vůči Rusku vázáni jsme poměrem.
Dmowski
Polák
Rusko
6
article
(Hlučná pochvala.)sh
nne
Na sjezdu našem, jak z celého průběhu
vysvítá, nebyl hoj vypovězen nikomu. Náro-
dové slovanští neshromáždili se
za tím účelem, aby ostřili zbraně
proti komukoli, nýbrž proto, by
se dohodli o práci, která jim ná-
leží, o podmínkách pro tu práci a o tom, co
třeba učiniti, by veškeré Slovanstvo nadále se
rozvíjelo na půdě klidné kulturní činnosti. (Sou-
hlas.) Náš národ nevyhledává žádného boje, on
neprahne po ničem jiném, než po podmínkách
klidné práce civilisační, která by mu zajistila
mezi obyvatelstvem naší říše i ciziny ono místo,
které mu právem náleží. (Souhlas.)
Národ polský, který rozdělen je mezi tři
státy, v každém z nich pracuje o svém národ-
ním a kulturním rozvoji, bojuje zároveň o do-
bytí podmínek pro uskutečnění tohoto rozvoje.
Jeho boj nečelí však proti státu jako takovému,
nýbrž toliko proti politickému sy-
stému, jenž rozvoj náš podlamu je.
7
article
Ve státu rakouském, kde domohli jsme se zna-
menitých i zdárných podmínek národního života
i pro svoje vlastenectví, nebyli jsme dosud ni-
kterak pronásledováni. Poláci stali se tak rov-
nými s jinými lidmi, pečujíce jako obyvatelé to-
hoto státu o jeho zdárný rozvoj a sílu na ve-
nek. Také ve státě ruském, kde napínáme ve-
škeré síly, bychom domohli se podmínek nor-
málního rozvoje, národ náš trvá na zá-
kladě příslušenství k tomuto
státu. (Bouřlivá pochvala a potlesk.) U zná vá
i všeobecné státní potřeby, jsa
hluboce přesvědčen, že Rusko obno-
vené a opírající se o práva a uznání
práv jiných národů a rovněž i pol-
ského národa, bude státem, potřeb-
ným netoliko pro ruský, nýbrž i pol-
ský národ a pro celé lidstvo. Tako vý
postup Ruska jest také hlavní pod-
mínkou zdárného rozvoje celé
s lovanské otáz ky. (Hlučná pochvala
potlesk.)
Končíce svoje porady a uvažujíce o usne
seních, jež jsme zde byli učinili, vidíme, vele-
etění pánové, že jde o to, aby byla i po jiných
krajích zahájena práce k sjednocení národů slo-
vanských a aby dodáno jim bylo oné sfly, jaká
ze svornosti vychází. Leč za daných poměrů
dělí se národy slovanské ve dvě kategorie.
Polák
Rusko
8
article
Jedny mají práci tu již dobře a silně zorgani-
sovanou a tu jedná se o to, aby přešla práce ta
i k druhé kalegorii, do národů ostatních. Jiným
národům těžká práce po utvoření podmínek
k jich rozvoji teprv nastává. Chceme-li sokol-
skou organisaci, jest třeba, aby existovalo
chceme-li pracovati na poli vědy a osvěly, je
třeba, by věda i osvěta skutečně žila a se zorga-
nisovala, aby pro vědu, školství a osvětu lido-
vou byly skutečně dány potřebné podminky.
Proto, velectění pánové, mám za to, že
celý duch našich porad i celý směr usnesení
našich měl by směřovati k tomu, by ti, ktel
na tomto sjezdu jsou a kteří budou účast
níky konfereneí příštích, vytkli sobě
za povinnost, na jedné straně nasaditi vše, a by
práce všech národů slovanských
na společném základě se sjedno-
tila, na druhé straně pak přičiniti se, by
zahájena byla práce tato tam, kd
jí ještě není a aby byly utvořen
pro ni podmínky tam, kde jich
ještě dosud nebylo. (Pochvala.) Pod
tímto heslem se rozcházíme a pod tímto heslem
také my, poselstvo polské, bu-
deme svorně pracovati na s po-
lečném díle dále. (Bouřlivá pochvala
potlesk.)
Po obou těchto vzáených projevech praví
předseda dr. Kramář, že netřeba asi další de
baty o resoluci, i doporučuje její při-
jet1. Celé shromáždění povstává s potleskem
Slova se ujímá delegát srbský st.r
Gieršič:
doktor
Kramář
9
article
Velectění pánové ! Nemám mnoho, co bych
řekl. Jest mi však ve jménu srbských delegátů
především dáti průchod citům upřímné v děčnosti
královskému hlavnímu městu Praze i národu
českému za láskyplné pohostinství a bratrské
pocelování. My jižní Slované jdeme odtud s po-
citem radosti a s utěšenou mysli, vidouce, že
slovanská solidárnost není již prázdným slovem,
nýbrž reálným faktem! My, pánové, zvlástě
tomu jsme rádi, že slyšeli jsme z úst předsta-
vitelů největších plemen slovanských, z ús
představitele velikého národa ruského a z úst
představitele šlechetného národa polského, že se
naše slovanská vzájemnost má zbudovati na
základech rovnoprávnosti a svobody všech slo-
vanských národů. Význam toho spočívá právě
v tom, že to bylo řečeno zástupci největších
plemen slovanských. Avšak, pánové, myslím, že
slovanská solidarita nestane se skutkem, nýbrž
zůstane prázdným slovem, pakliže nebude vše-
chno to, co jsme zde řekli, převedeno ve
skutek. Při té vzájemnosti pak každému ná-
rodu přiznána býti musí rovnoprávnost úplná.
neboť Slovanstvo jest sbore m
v němž každý hlas, každý zv uk
musí býti slyšán. Každý národ, ať velký
či malý, má svou zvláštní missi, tato poslání
však nechť sdruží se v jednu missi společnou,
a pak bude solidarita slovanská uvedena ve
skutek. Radost plní srdce naše nad krásným
harmonickým výsledkem našeho sjezdu, a od-
jiždíme s pevným úmyslem, myšlenku všeslo-
vanskou se vší energií šířiti a propagovati.
Slovan
Praha
královský hlavní město
10
article
Nazdar všem Slovanům! (Bouřlivý potlesk.)
Polský zástupce Konic z Varšavy za po-
krokovou část polské společností projevuje radost
nad resolucí přijatou a věří v úspěch porad,
poněvadž se jich účastňují ne zástupci a diplo-
malé státní, nýbrž zástupci národů slovanských,
zástupci lidovi. (Potlesk.) Věři v úspěch práce
na poli kulturního a hospodářského sblížení
Slovanů a doufá, že touto cestou dán bude
základ zároveň k bratrství všech civilisovaných
národů. (Potlesk.)
K slovu přihlášen potom ruský delegát
Konice
Varšava
Slovan
11
article
Lvov: Po slovech, která byla pronesena zde
zástupcem polského národa p. Dmowským a po
resoluci, kterou jsme jednohlasně přijali, zdálo
by se těžko ještě něco promluviti. Byly již tu
se všech stran projeveny city, které naše srdce
plní a chci proto pronésti jen několik slov,
která by se poněkud přiblížila k tomu, co jsme
tu učinili. Chtěl bych především říci, že sjezd
náš zde není náhodou. Náhodou nepřijel k nám
dr. Kramář a není také náhodou, že jsme se
všichni zde sešli, Stalo se to právě proto, že
tento český národ dovede nejlépe získati si
všechny slovanské národy. Jest to národ, který
velmi mnoho vytvořil, který dovedl i v bojich
zachrániti své slovanské srdce, které stejně bije
pro všechny národy slovanské. Ne nadarmo
v častých bojich těchto národ ten vychoval
muže silného, slovanského srdce. Ne nadarmo
mezi válkami a strádáním prolévala se krev to
hoto národa, neboť ta umožnila, že můžeme
dnes atisknouti druh druhu ruku. Velké dílo se
uskutečnilo, velký úkol jest splněn, který nikdy
neshasne a jsou to právě šlechetné snahy tisíci-
leté historie českého národa, které nám přinesly
to velké slovo.: sjednocení všeh
Slovanstva. Tato historie ukazuje nám
i příklad pro jiné, ona ukazuje nám, v čem zá
leží a jak se může uskutečniti sblížení národů
Vidíme, že ta myšlénka hluboko pronikla do
mass národů, že celý český národ proniknu
myšlénkou svobody a rovnosti, kterými i my
doktor
Kramář
Lvov
12
article
chceme žíti. Vše, co zde vidíme, jest dílem ná-
roda, jest výrazem jeho národní osobitosti. Ve
velkých bojich jeví se duševní síly českého ná-
roda — no v potlačování druhých, ale v ochra-
ně duševních statků. Na té pracuje srdce.
rozum a vše. Tu oběť nám podává český národ
a my ostatní národové slovanští přijímáme šle-
chetné, blahotvorné dílo jeho, pojímáme ty idee
rovnosti, svobody, osobitosti a práv každého
národa; uznáváme je a ony nikdy nemohou
uhasnouti. (Bouřlivý potlesk a souhlas.)
Bulharský delegát dr. Bobčev promluvil
Můžeme s radostí a spokojeně vrátiti se domů
a můžeme tak učiniti proto, poněvadž po ve-
škeré léto činnosti, po provedení, programu,
který jsme si položili, zdá se mi, že je upra-
vena dráha, že všichni můžeme doufati, že
dána bude možnost pro kulturní a hospodářský
rozvoj každého slovanského národa, ať je kde-
koliv. Po těch veškerých projevech, které byly
učiněny zástupci ruského národa a po tom, jak
tyto projevy přijali delegáti polští, myslím, že
budoucnost slovanského sjedno-
cení jest zaručena, (Hlučný potlesk.)
Měm však za to, že ve velkém stupní
jsme během těchto několika dní povinní bratřím
českým a musím vysloviti jim nejvroucnější
díky za to, že tu posloužili jako prostředníci
mezi západními, východními a jižními Slovany.
(Výborně!)
ooosolno
doktor
Bobčev
13
article
Chei-li mluviti o nás, Jihoslovanech, mohu
říci jen to, že si přeji, abychom byli skromněj-
šimi a nedávali sluchu těm našeptávačům, kteř
nám namlouvají, že každá národinos
může hráti velkou roli na balikán-
ském poloostrově. (Souhlas a pollesk.)
Neposlouchejme těch sirén s růz-
ných stran, které nás vábí a kla-
mou (Brávo ! brávo !) Náš celý život, naše
budoucnost jest jen v solídárnosti a sjednoce-
nosti a v ničem jiném. (Bouřlivý souhlas.)
Mám ještě jedno slovo. Jestliže ve skuteč-
nosti budeme proniknuti týmž přesvědčeníma
týmiž ideami, které jsme tu v tomto týdnu
chovali, tu ve skutečnosti dvacáté stoleti
bude moci býti nazváno stoletím
Slovanstva, Slovanstva neboří-
cího, Slovanstva tvořícího, sto-
letím pravdy, svobody, slovan-
ského míru, lásky a pořádku. (Bouř-
livý, nadšený souhlas a potlesk.)
Na to i chorvatský zástupce Babič-Gjalski
projevuje radost nad výsledkem porad pražské
konference a pravi, že když vidí dnešní vý-
sledky její a zejména dohodu rusko-polskou,
nejeví se mu již slovanská vzájemnost býti
utopií, nýbrž věří, že musí zvítěziti. Rusko bez
slovanské vzájemnosti nemůže obstáti a Rusko
slovanské bude zároveň Rusko silně a zdravé.
Jihoslovan
Babič
Gjalský
Ruska
Rusko
14
article
(Potlesk.) Prohlašuje, že dobrý Chorvat je zá-
roveň dobrým Slovanem a končí: Ať žije Slo-
vanská Zlatá Praha! (Všeobecný pollesk.)
Jmenem Slovineů děkuje ješté poslanee
Gabršček českému národu, jenž již svými bu-
diteli stýkal se s jihoslovanskými spisovateli
a básniky a také svým Sokolstvem byl vzorem
pro Slovince. Raduje sé, že Zlatá Praha stala
se místem pro významiicu slövanskou shodu
děkuje Čechům za jich přátelství. (Potlesk.)
Delegát polský dr. Marian Zdziechowski.
universítní profesor a předseda Slovanského
klubu v Krakově, praví:„Velectění pánové! Bo-
hem těchto dnů památných mysl moje nejednou
zalétala do minulosti, kdy přod 60 lety konán
tu byl první sjezd slovanský, i tázal jsem se
sám sebe, není-li cos společného mezi ideály
účastníků nynějšího sjezdu našeho a mozi č idlo-
ály, které účastníkům sjezdu tehdejšího tanuly
na mysli. Původcem sjezdu tehdejšího byl ten,
jejž otcem vzájemnosti slovanské dnes nazývá-
me: Šafařík. Dnes žijeme již v době, ve ktěré
myšlenky obranců jejích, plamenem vyšléhnuvši
opravňují k naději, že ryshlým proudem nadejde
sblížení, zvěstující bratrstyt národíve a posílené
mocí pravdy, moci práva morálního, té morální
moci, která jednotkámi národům dodává vědo-
mí shody i cílův i tužby, imperativem svědom
prodchnutě. Již Šafařsk v zahajovacím proslovu
svém uvedl, že síla morální přovyšuje vše, co
je pod sluncem, že je silou, která hýbe hvězdami
v té někonečné výši po nekonečných prostorách,
že nic nedá se porovnati se silou národa, kter
má morální vědomi a volný je v právech svých
Aby vytkl ideál, svltící tehdá českým bojov
níkům, Palacký, vůdcem českého národa nazva
ný, pronesl výraz „božnosl“, naznačuje tím, že
objusnění práva božího i snaha po uskutečněn
nořádku na tomlo právu založeného stanoví
Chorvat
Čecho
doktor
Zdziechowski
Šafařík
Palacká
Praha
Krakov
15
article
slání Slovanstva. V této božnosti, hlásající, že
podkladem styků mozi národy státi se musí zá-
sada, vížící jednotky v jich stycích soukromých:
„Nečiň druhému, co tobě nemilo“ — v této
božnosti předkové naši slyšeli tehdá ohlas my-
šlenky, která dueha polského byla výkvětem
kterou Krasiňski naznačil jako přeměnu sféry
politické ve sféru náboženskou. A toto vědomi
spojilo ovšem sympatie Polákův i Čechů, na ní
usiloval nejšlechetnější elavjanofil polský Lubo-
mirski zbudovati rusko-polskou dohodu. A v toma
to přesvědčení na tehdejším sjezdu prohlásili
nejlepší z Polákův ústy Libelta, že síla svornosti
a jednoty má býti především silou morální, silou
vědomí toho poslání, které označuje bůh jedno-
tlivým národům.
Před tím ještě zase Mickewicz, oceňuje
hloubku vědy i ušlechtilost vůdeů českého
znovuzrození, prohlásil, ze Čechové jsou povo-
láni býti prostředníky ve sporech mezi Slovany
Bohužel, trvalo právo bratrstva slovanského
pouze několik dní. Rozptýleny sny a pohlceny
tuhým bojem o bytí a od té doby národy slo-
vanské, řidíce se zásadou výhradně utilitární
zapomněly již za rok idejí, které hlásal Mickie-
wicz a Šafařík.
Krasiňský
Polákův
Čecho
Šafařík
Luba
16
article
Také Čechové zapomněli na heslo Mickie-
wiezove. Připominal jsem te Čechům při každé
příležitosti, připomínal jsem jim to již ode
dávna na každém sjezdu slovanském, slova moje
však — bohužel — doznala jen slabé odezvy.
(Česky): Dhes s pocitem Hluboké radost
konstatuji, že myšlenka Mickowiezova nulezla
uvědomělého mluvčiho v osobě dra. Kramáře.
Myslenkou dra. Kramáře oživily se naše ideály
z r. 1848 a následkem toho oživil je dr. Kramál
také mezi námi a Rusy jako přitel, k němuž
obě strany chovají plnou důvěru jako ke hlasa-
teli živoucího míru.“ Vývody své Ulumočil dr.
Zdzischowskí také jazykem ruským. (Bouřlivá.
dlouho trvající pochvala a potlesk. Rusové řeč-
niku gratulují.)
Posléze ještě haličsko-ruský zástupce Du
dykievič v nadšeně řeči promlouvá o velikém
díle slovanském — sblížení rusko-polského ná-
roda — a praví, že otázka smíru musí býti ře-
šena ve všech zemích rusko-polských. Děkuje
Čechům za jich prostřednictví na tomto poli.
V Praze položen základ k splnění slovanských
tužeb, při čemž nejdůležitějším jest samý ruský.
silný, nepřemožitelný ruský národ. (Potlesk)
Na to ujímá se znova slova dr. Kramář
Mám za svou povinnost prositi vás, abychom si
všichni připomenuli jednu věc. Souhlasite za-
jisté všichni, abychom ze srdce podě-
kovali královskému hlavnímu mě-
stu našeho staroslavného krá-
lovství za neobyčejně skvělé a
teplé slovanské pohostinství, kte-
rého jsme všichní v tomto městě byli účastni.
Čecho
Mickowiezův
Kramář
Rus
Česky
Praha
Mickie
17
article
Myslím, že smím říci ve jménu všech, že jsme
rádi a šťastni, že sídlem tohoto prvního krás-
ného slovanského sjezdu byla naše slovanská
Praha. (Výborně ! Potlesk.)
Vůdce Rusů M. V. Krasovskij potom sdě-
luje, že ruská delegace usnesla se věnovati a
do rukou předsedy dra. Kramáře odevzdati
obnos 2000 korun, aby zaň poř
zena byla informační knížka o Slo
vanech a o nutnositi vzájemnost
slovanské na poli hospodálřském
i kulturním. (Hlučná pochvalal)
K témuž účelu z a delegaci polsko
odvádí do rukou předsednielva p. M. Chyliňski
1650 korun. (Hlučná pochvala.)
Na lo praví dr. Kramář: Veleetění pá-
nové! Dovolte, abych z celého srdes podékoval
za tento první skutečně praktický
krok ku uskutečnění všeho toho, o čem jsme
mluvili. Obou darů upotřebíme k tomu, aby-
hom získali co možná nejlepší a nejpopulárnější
popsání Slovanstva a sice takovým způsobem,
aby tímto popsáním nebyly spory naše zvětšeny,
nýbrž aby informační brožura nesla se v duchu
slovanského bratrství a slovanské jednoty. Bude
to krásnou památkou na první přípravný sjezd
slovanský, cennou a nejlepší vzpominkou na
krásné chvíle minulého týdne.
Rus
M V Krasovskij
Kramář
M Chyliňski
Praha
18
article
Slovo uděluje se náměstku starostovup
posl. Jos. Jirouskovi: Vzácní pánové 1 Jménem
královské Prahy, jako člen presidia, mám po-
vinnost vzdáti srdečné diky za vaši návštěvu
všecko krásné, co z vašich porad pražskýeh
vzešlo. V naší památné radnici slaroměstské
která je tak bohatá na bistorické momenty ra-
dostné i trudně, budou slavné dny vaší návštčvy
zapsány zlatými pismenami v jejích dějinách.
Nékolik pánů řečníků na konci svých proslová
vyjovilo vzácné uznání zlaté slo v an s ke
Praha
19
article
Praze! Budiž naše láska a vzájemnost tak
trvalá, jako to zlato, kterýžto vzácný kov nikdy
netratí na své hodnotě a ceně, budiž tak ne-
zmarná a ryzi, jako tento kov, a to bude jistě
nejlepší cestou ko krásné naší budoucnosti.
Jménom této Prahy, slovutní pánové, přijměte
ještě jednou díky, jménem jejího zastupitelstva
i všeho občanstva. Jakkoli trudno jest loučiti se
s vámi, doufáme přece, že se neloučime na
vždycky. Jsme naplněni přesvědčením, že ve-
liká naše idea společná zůstane trvalým pojitkem
mezi námi a přejeme si jenom, abyste si ucho-
vali krásnou vzpomínku na pražské dny a od-
jižděli od nás s vědomím, že český národa
česká Praha, se s vámi sbratřili, jako s nej-
vzácnější a nejmilejši rodinou. Za všecka
upřímná slova vaše přijměte dík královské
Prahy. (Hlačný pollesk.)
Delegáti Krasovskij a Geršic vzpomněli
ještě obětavé a namáhavé práce žurnalistů, se-
zením konferenčním přitomných, a vyslovují jim
srdečné díky
Přistopuje
v uzavření slezdu
ujímá se předseda dr. Kramář slova závěreč-
ného: A nyní dovolte, pánové, abych ukoněil
sjezd. Nebudu vás dlouho zdržovati, bylo by to
zbylečné, neboť všechno to, co máme na srdei,
řekli páni přede mnou výmluvnými slovy a mně
nezbývá nie jiného, nežli ještě jednou z celého
srdce vám poděkovati za to všechno, co jste
přinesli velikému dílu, které jsme zda provedli.
Krasovskij
Geršic
doktor
Kramář
Praha
královský Praha
20
article
Děkují za vaše bratrství, za vaší lásku, děkuji
za ochotu, s jakou jste vycházeli vstřie, nebot
jinak by nebývalo možno, aby sjezd skončil tak
překrásně, jak se ukončil dneškem.
Z celého srdce děkují ruské delegaci za
resoluci, kterou navrhla, z celého srdce dékuji
též polské delegaci, že na ni odpověděla tak,
že nemůže býti nikoho, kdo nemá zlou vůli,
jenž by se chtěl ještě stavěti v cestu smíření
obou velkých slovanských národů. Všichní jsme
vám ze srdce vděčni, poněvadž to, co zde bylo
pověděno, dává nám naději, že skutečně pů-
jdeme ku předu. (Výborně )
A nyní, velectění pánové, místo slov na-
dšení, kterými bych končiti mohl, dovolte mně
říci: »Nyní do práce«, pracujme stále
stále, krok za krokem! To jest naše nejváž-
nější a nejpřednější povinnost a mohu slibili
jménem českého komitétu, že my budeme pra-
covati úsilovně a budeme i vám dávati dosti
práce (Souhlas.). Jenom prosím, abyste také na
tomto poli, na kterém jsme tak slibně začali,
zejména v ohledu kulturním a hospodářském,
pokračovali dále. Pak nebudeme musiti mlti
obav, pak budou svazy, které nás pojí, stála
silnější, pak nebude to jen ideová vzájemnost
krve, která nás bude pojiti, nýbrž také reální
interesy, a to je to nejvážnější. A tak budema
moci na budoucím sjezdu, na němž se sejdeme,
pochlubiti se vykonanou prací, i končím sjezá
nikoliv slovy na rozloučenou, nýbrž volám
z celého srdce: »Na shledanou — do svidanija
— do widzenia!« (Hlučný souhlas, potlesk.)
Nastalo všeobecné loučení a s heslem »na
shledanou z jara v Petrohradě« se o 443. hod.
odpol. všichni rozeházeli.
Na Staroměstském náměsti byli odjižitějíet
delegáti předmětem srdečných a spontanních
ovacl.
Petrohrad
21
article
Komitét pro slovanskou banku konal včerr
schůzi za předsednictví dra. K. Matfuše, na nl
zvolil užší komitét pro vypracování stanor.
V něm zasedají pp. hr. Montwi!l, O zerov,
Hribar, dr. Mattus a dr. Preiss. Sta
novy zaslány budou členům širšího komitétu,
načež bude v Petrohradě dle všeho jesta
v letošním prosinci schůze celého komitétua
schváleny budou stanovy slovans ké
bankv.
a : s
Zurnalistiská komise, zvolená na konfe-
rencích slovanských ku propraeování všech
návrhův a podnétů z nich vyšlých, sestavena
takto: za ruskou delegaci zvoleni do ni S to-
typin a Stachovič, za polskou. dr.
Grabski a Stras iewicz, za českou J.
Kufíner a K. St. Sokol, za Srby proi.
M. Pavlovid, za Chorvaly dr. Lor kolv ié,
za Slovince Gabršček, za Bulhary dr. Ka-
linkor.
Hostina na počest zástupců z Ruska. Po-
slanec dr. Kramáť a jeho choť pozvali na pátek
večer delegáty ruské a polské delegály z Ruska
— celkem 42 — do hotelu da Saxa k inlimní
K Matfuš
Hribar
doktor
Mattus
Preiss
Grabski
Stras
J Kufíner
Srba
M Pavlovid
Chorvala
Lora
Gabršček
Bulhar
Kramáť
Montw
Petrohrad
Rusko
Sokol
22
article
Cile a úkoly psychoneurologického
Cile a úkoly psychoneurologického
ústavu.
Řeč J. Exc. prof. dra. V. M. Bechtěreva,
pronesená při otevření ústavu.
(Dokončení.)
Zároveň s tímto předmětem souvisí celý
komplex disciplin, vyčorpávajících obsah odboru
nervových a duševních chorob. Pro ně zřízena
jest při psychoneurologickém ústavu zvláštní
sekce, t. zv. medicinská čili psychiatrická sekce,
jež bude míti na starosti pořádání kursů pro
lékaře, již přejí si zdokonalení v tomto odboru
a pro laiky, již přejí se blíže seznámiti se s du-
ševními a čivnými chorobami.
Při tom nelze nevzíti v úvahu, že mezi vše-
mi chorobnými stavy, stihajícími člověka, zaují-
mají duševní choroby zvláštní postavení, ježto
ony jsou chorobami osobnosti v pravém slova
toho smyslu a ony stálým svým šířením ohro-
žují samy základy civilisace.
Každému musí státi se zřejmým, že du-
ševně chorý jest nemocný zvláštního druhu, kte-
rý potřebuje ošetření jmění svého, který jest
obyčejně rušitelem obecného pořádku a klidu
a který dopouští se nezřídka zločinů, nejsa při
tom zločincem. S druhé strany duševně chorj
se stanoviska biologického stává se příčinou
zrodu degeneratů v potomstvě, což vyžaduje
nutných opatření proti uzavírání sňatků takých
Konečně s ekomomického stanoviska choro-
mysiný v rodinném životě nejen že stává se
neproduktivním členem rodiny, nýbrž i stává se
ji často břemenem, ježto vyžaduje stálého oše-
třování a dozoru.
Vzledem k tomu snaží se všechny civili-
sované země zabezpečiti pokud možná největši-
mu počtu choromyslných odborný dozor a léčbu
ústavech, koloniích a patroná žích,
osob.
profesor
doktor
Bechtěrev
psychiatrický sekec
23
article
Do jaké míry dociluje se toho v kulturních
zemích západní Evropy, dává nám pěkný při
klad Anglic, kde jest pod odborným dozoren
toho neb onoho způsobu 93% choromyslných
a Skotsko, kde číslo dosahuje výše 99 %%,
Srovnejme s tímto utěšeným stavem po
měry naší vlasti. Podrobného soupisu choro-
myslných v Rusku dosud ještě nemáme. Máme
však výsledek podrobné lékařské přehlídky
obyvatelstva gubernií moskovské, nižegor odsk
a petrohradské, dle něhož přichází jeden choro-
myslný přibližně na 400——450 zč.avých lidí
Číslo toto jest na štěstí mnohem menší, nežl
v západní Evropě, kde připadá jeden choro
mysln, už na 250—350 zdravých lidl.
Z výše udaného čísla pro tři gubornic mů-
žeme si vypočitati přibližný počet choromyslných
v celé Rusi, při čemž raději budeme voliti čísle
o něco menší, ježto naše východní kraje, jak
méně kulturní, mají míti méně choromyslných
Toto patřičně snížené číslo vypadne však přece
ohromně velikým. V Rusku jest přibližně 300
tistc choromyslných.
Tážete se, jaký počet z toho jest pod lěkan
ským dozorem toho neb onoho způsobu. Veškeré
naše ústavy pro choromyslné, městské, zemské
státní i soukromé mohou pojmouti všeho všudy
25.000 choromyslných; značí pouze 8% choro
myslných jest řádně odborně opatřene a oše-
třeno. Kolem 275.000 choromyslných pohybuje
se volně mezi ostatním zdravým ebyvatelstvem
beze všeho odborného dohledu.
B u
Toto ohromné množství lidí na ducbu cho
rých volně mezi zdravým lidem se pohybující
nade vši pochybnost vykonává na poměry vlast-
neblahý vliv jak po stránce soeiální, tak po
stránce ekonomické. Toto olromné číslo ukazuje
nám zároveň, jak ještě musíme se mnoho při-
činiti, abychom se aspoň přiblížili poměrům, jež
z otázce této panují v západní Evropě.
Evropa
Skotsko
Rusko
Rus
24
article
Jedini, již mohou aspoň da jisté míry para
lysovati škody a bídu těchto 270.000, jsou prak
tičtí lékaři: Z toho pochopíte snadno, že našim
lékařům jest potřebno, aby se seznámili blíže
s těmito těžký mi neduhy, jež hubí osobnost li
skou.
A tážete se, mohou-li naší praktičtí lékar
někde doplňovati své znalosti jak o duševníeh
chorobách, tak o jiných chorobných stavech
tidské osobnosti, jako jest na př. alkoholismus
narkomanie atp. Dávám zde důraz na slovo „ci
vilní“ lékaři, ježto o vojenské lékaře jest posta
ráno bohatě vypravenou klinikou chorob dušev
ních a nervových při vojensko-lékařské akademi
v Potrobradě.
Poměry vyvinuly se tak, že pro všechny
ostatní nemoci zřízeny jsou pro civilní praktiky
krásné vysokoškolské kursy, na př. ústav He
leny Pavlovny v Petrohradě atd., jenom o du
ševní choroby dosud postaráno není. Poměry
došly až tam, že dnes naši civilní lékaři, nema
jice možnosti ukojili své vědeské potřeby v tom
to směru u nás v Rusku, jezdí na své útraly z
hranice, zvláště do Mnichova, kde každý rok ko-
nají se takové kursy čkolika profesory.
Tak psychoneurologický ústav, zřídiv zvláštmi
psychiatrickou sekci s pokračovneími kursy pro
lékaře, vychází vstříe potřebě dávno pociťované.
Ústav psychoneurelogický všemožným způ-
sobem snažiti se bude, aby ulehčil těžké posta-
vení choremyslných, jež jim dosud nestačí uleh-
čiti ani lid ani zemstva, ani města, ani stát, který
svou starost omezil na zřízeni několika okruž
ných ústavů; avšak vedle toho ústav psycho
neurologický ve smyslu svých stanov zorgani
suje zvláštní dozorčí radu nad choromyslnými
a alkoholiky v celém Rusku. Tato dozorčí rada.
jež povede veškeré choromyslné na svobodě
v evidenci, bude hledět prostřednictvím veřejné
i soukromé dobročinnosti blahodějně zasáhnout
Petrohrad
Rusko
Mnichov
Jedini
He lit Pavlovna
25
article
i v tvrdý osud ubožáků, trávících smutně dn
v úžasných prostorách chat našich chudých ves-
nic a tak na jedné straně zlahodivši smutný
život nešťastníků, bude pomáhati zbavovati naše
obyvatelstvo, venkovské, často nouzí a hladem
strádající, starostí o zaopatření spoluobčanu, jež
jim byli chorohou svou na nemalou obtíž.
Jest nemožno zmíniti se dále o jiných na-
ukách, spadajícíeh v učebný kurs psycho-
neurologického ústavu. Pouze abych vás bllíže
seznámil s organisací nového vyučovacího i ba
dacího ústavu, sděluji, že výbor ústavu rozbod
se rozděliti veškeré nauky psychoneurologiekého
ústavu v jeden všeobecný, základní, 2letý kur
a ve rozdělené speciální kursy pro absolventy
kursu všeobecného, jejichž studiu věnuje se rol
třetí. bo
Tyto spociální kursy rozděleny budou n
4 namestatné sekce: psychologickou, paedagogi
ckou, kriminalistickou a psychiatrickou. (Sleduje
podrobný program vyučování, který pro nedo
statek místa vynecháváme. Překl.)
Z nauk, náložejícíeb v osnovu psychoneuro
logického institutu, je zřejmo, že ústav tento
stanoví si za eíl nnučit a obeznámit svoje poslu-
chače s všestranným probádáním onoho orgánu
a jeho funkce, který povyšuje člověka nad ob-
klopující ho živou přírodou a který dělá člověk
člověkem v pravém smyslu tohoto slova.
Je to vlastně smutné faktum, že v celém
našem vyšším vyučování člověk sám jako ta-
kový zůstává opomenutým a přehledným. Ve-
škoré naše vyšší školy sledují z největší části
úkoly užitné a profesionální.
26
article
Oni vychovávají juristy, matematiky, pří
rodníky, lékaře, architekty atd., při tom se za-
pomíná, že především dlužno zřetel bráti n
člověka samého a nutno říci, že jak pro vládu.
tak i pro lid kromě profosionálních pracovníků
jsou potřebny ještě osoby, které by chápaly to-
co je to vlastně člověk, jakým způsobem, dle
jakých zákonů rozvinuje se jeho psychika, jak
nutno tuto ostříhat od nenormálních odklonů
v jejím vývoji, jak co nejlépe dlužno využit ško-
lou povinný věk člověka k jeho vzdělání, jak
zařidit jeho výehovu, jak nutno ochraňovat vy-
vinující se individuslitu od úpadku intelektui
mravnosti, jakým způsobem nutno se brániti
proti degeneraci lidu, jakými všeobecnými usta-
noveníni je třeba podporovat usamostatnění in-
dividuality, aby se oddálil vzrůst všeobocně
zhoubné passivnosti, jakým způsobem vlády
mají ochraňovat a garantovat práva osobní, jak
má se zarídit rozumný boj se zločinností lidstva,
jaký všeobecný význam mají ideály, podle ja-
kých zákonů rozvijí se hromadné hnutí mysl
a t. d.
27
article
Všecky tyto nesmírně závažné otázky pro
člověčenstvo mají význam hluboký, jenž ne-
může býti ani docenén. Vyplnit zde naznačenou
mezeru v našem vyšším vzdělávání se, jest prv-
ním eflem psychoneurologiekého institutu.
V tomto směru, vzpomeneme-li na známá
slova velikého mudrce starověku: „Člověče, po-
znej sebe sama“, mobli bychom říci, že vytváří
se ústuv, který si vzal za úkol poznávat člověka.
„Poznat člověka,“ jest heslo vznešeně,
hoslo, které může naplnit srdce láskou tam, kde
už ustydla krov v žilách, může oživit lidskeu
mysl a probudit naději tam, kde už tato zhasla,
může rozžat svatý oheň v hrudi a přivodit pro-
buzení tam, kde byla samá pasívnost a resi-
0 a o no
gnace
Poznat člověka ve vyšších projevech roz-
umu, citu a vůle, v jeho ideálech o pravdě,
dobu a kráse, za tím účelem, aby bylo možn.
odlišit věčné od dočasného, dobré od špatného;
poznat dílě v jeho první náklonnosti k matce,
k rodině; za tím účelem, aby mu bylo opatřeno
vše, co potřebuje jel.o dětská dušička, poznat