1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 196. ze dne 18. července 1908.
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Stav úrody v polovici července.
Z Vídně, 17. července. (K. k) (Zpráva min. orby)
V Přínoti jsou žita již pod střechou. Pšeničně žně
pro předčasné uzrání počaly. V českých kor. ze-
mích, v Haliči a částečně v Bukovině očekává se
dosti dobrá prostřední žeň. Řepka jest již pod stře-
chou. Výsledek její sklizně byl ve Slezsku a západní
Haliči dobrý, v Čechách sotva prostřední. Ječmen
je řídký a velmi krátký. Celkem bude žeň ječmene
v Čechách, na Moravě, ve Slezsku s ve vých. Haliči
prostřední, v západí Haliči dosti dobrá a v Buko-
vině slabě prostřední. V Čechách a na Moravě budle
míti ječmen loňskou jakost. Oves utrpěl suchy víc
než ječmen. V Čechách, v sev. Moravě, ve Slezsku a
západní Haliči jest jeho stav ještě dosti dobrý. Ku-
kuřice vzdorovala nepříznivé povětrnosti co nejvíce
Luštěniny jsou v Čechách, na Moravě a ve vý-
chodní Haliči pěkné. Len v Čechách je dosti dobrý;
průměrný stav jeho povšechně prostřední. Pozdní
brambory ještě místy kvetcu. V poslední době zlep-
šily se dostatečně brambory po vydutných srážkách.
Cukrovka trpěla suchem. Průměrný stav v Čechách
jest prostřední, na Moravě dosti dobrý. Krmná řepa
a hlávkové zelí jsou málo vyvinuty. Jetelové žně a
senoseč jsou většinou skončeny a téměř všude po-
skytly kvalilativně velmi dubré výnosy, jejich kvan-
tita však vykazuje značný úbytek. Pro vinnou révu
bylo horké počasí volmi přiznivo a téměř všude je
naděje na velmi dobré vinobraní. Vyhlídky na dobrý
ovocný rek znrenšily se.
Řepka
Ječmen
Len
Vídeň
Halič
Bukovina
Slezsko
Čechy
Morava
Buka
severní . Morava
Ku
8
article
Výpůjčka Společnosti stát. dráhy.
Z Vídně, 17. července. („N. F. P.“) Společnost
státní dráhy dostala při sestátnění povolení, vyduii
anuitní obligace na uhorské pozemky. Z každé vy-
dané obligace bude splaceno hotově na každou akcii
300 fr. Zbytek 200 fr. bude representovati výlučně
průmyslový majetek Společnosti st. dráhy. Z toho vy-
plývá také změna umořovacího plánu a úspora při
umořování Emisse obligací stane se po parlament-
ním vyřízení postátňovací předlohy.
Vídeň
státní dráha
9
article
Situace námeřní plavby.
Z Hamburku, 16. července. (K. k.) Ve zprávě
spolku zdejších rejdařů jedná se o povšechné situaci
námořní plavby a uvádí mezi jiným, že naprostý
úpadek světové konjunktury v II. loňské polovině
působil předovším na námořní plavbu. Následkem
neobvyklého zdražení peněz a silné hospodářské krise
ve Spojených obcích jevila se velmi záhy brzy menší
nabídka nákladů a dovoz klesal.
st Z Pešti, 17. července. (Zvl. telgr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 50.000 q o 5 až
10 h dráže. Platila za 50 kg: pšenice tis-
ská 81 kg K 12.05, 80.5 kg K 12. —, 79 kg
K 11.90, pešťská 81 kg K 12 05, 78.5 kg
K 11 85, 77 kg K 11.70, 76 kg K 11.50,
tur.-bečská 79 5 kg K 11.90, 78 kg K 11.65
na srpen, banátská 81 kg K 12..05, 79 kg
K 11.77. bečkerecká 78 kg K 11 50 na srpen,
bačská 80 kg K 11.95, 78.5 kg K 11.65,
tur.kanižská 80.5 kg K 11.95, stará tisská
77 5 kg K 11.80, 75.5 kg K 11.90, peštská
75.8 kg K 11.90; žito nové (+ 10 h)
K 945 až 9.70; oves K 8.25 až K 8.50
ječmen K 7.55 až 7.60; kukuřice
(+ 5 b) K 7.85 až 7.75.
Terminový obchod byl pevný n
vyšší cizinské záznamy.
K večeru znamenala: přenice na říjen
K 11.18; žito na říjen K 8.38, oves n
říjen 839; kukuřice na červenec K 7. 60,
na srpen K 7.60, nová na květen 1909 K 7. 34 ;
řepka na srpen K 16 50.
Plodinový trh byl bez změny a od
bytu.
Pochmurno.
Z Livarpoolu, 17. července. 4 hod. 10 m. (K. k.)
Obrat 3000 toků Dodávky na červenec 5.66, n
červenec-srpen 5.62, na srpen září 5.30, na září-
říjen 5.14, na říjen-l istopad 5.07, na listopad-pro
sinec 5.02, na pros inec-leden 4.99, na leden únon
4.97, na únor-březen 4.98, na březen duben 4.99, na
duben-květen 4.99, na květen-červen 0.—. Smýšlení
klidné.
Platil
Livarpool
Hamburk
Pešť
kg
10
article
Amerieké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 17. července. (Peněžní bursa)
Závěrečné smýšlení peněžní bursy stálé.
Obrat akcií 360.000 (510.000).
Unfon- Paeille 149/2 (1495/% ).
Kanada Pacifie 167.25 (167.25).
United States Steel Corporman 42.75 (42.25)
Baltimore and Ohlo 90.50 (90.25).
Káva.
17. července 16. července
Rlo fair čls. 7 . . . . .
6e
na červenec . . . . . . 6.10
6.15
na září . . . . . . . 5.90 5.95
Cukr.
17. července 16. červene
Cukr (Fatr Muse.).
3.83
. . 3.83
Tuky Westeru Steam
. . 9 90
9-90
Tuky známka Wileox
. . 10.05
Z Nového Yorku, 17. července, (Obilní bursu.
Smýšlení obllní bursy pevné.
Pšenlce.
17. července 16. červene
101.50
pohotová nová sklízeň . . 101.75
na červenec . . . . . . 1009
100.50
na září . . . . . . . . 98 e
Kukuřice
17. července 16. červene
na červenec. . . . . . 87 —
na září. . . . . . . . 84.—
83.75
na prosinec . . . . . . —.—
Petrolej
17. července 16. červen
rafinovaný, kesonový . . 10.90 10.90
rallnovaný Standard White 875 8.75
Kovy.
17. července 16. července
Měď. . . . . 12.75 12.87 12.75 12.87
29.25 26.75 29 25 29 60
Železo čís. 2. . 15.75 16.25 15.75 16 25
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 17. července. (Bavlnářská bursn
17. července 16 července 15. červenee
11.— 11.10
pohotová . . . . 11.—
9 31
9.41
na srpea . . . . 9.31
na říjen . . . . 9.27 9.29 9.40
9.12 9.22
na prosinec . . . 9.11
Závěrečné smýšlení stálé.
Z Nového Orlennu, 17. července. Na červene
12.87 (10.88) na říjen 9.28 (9. 28).
Pacifie 167.25
Cukr
Fatr
Pšenlka
Nový York
Kanada
Baltimore
York
Nový Orlenn
Paeille 149 / 2
Steel Corporman 42.75
Tuka Wester Steam
white 875 8.75
15.75 16
pohotový
9.29
závěrečný smýšlený
11
article
K hospodářské části
přípravného sjezdu slovanského.
K hospodářské části
přípravného sjezdu slovanského.
dostalo se nám z řad našeho čtenářstva těchto
podnětů:
Od samého začátku je muíno založiti a pěsto-
vati tuhou, cíle vědomou organisaci. Bez určitéh
středu v každé slovanské zemi, ohniska spolačných
stah, opřeného o stávající instituce samosprávně.
korporace obchodní a živnostenské, ústavy peněžní
není provádění slovanské myšlenky na poli prakti-
cké práce myslitelno
Slovanská ústřední kancelář v ka-
ždé zemi vzešlá ze součinnosti nejdůležitějších čí-
nitelů veřejného života může se státi základem ná-
rodohospodářského obrození. Otázka finančjní při
zřízení a udržování takovýcl. slovanských ústře
není překážkou nepřekonatelnou. Naše čelnější města
a okresy mohou bez porušení rovnováhy svých roz-
počtů zúčastniti se ročním příspěvkem nejméně 50
kor. Tak docílilo by se snadno okrouhlé sumy 6000
kor. Přistoupí-li naše gremia, živnostenská společen-
stva, peněžní ústavy a podníky průmyslové s při-
spěvkem asi v téže výši, získali bychom opělně
částku asi 6000 K, takže by se disponovalo sumou
12,000 K. Z tohoto fondu dala by se již zaříditi
ústřední kancelář v každé jednotlivé zemi. Předpo-
kládáme ovšem, že místnosti by poskyila obec praž-
ská, jako to učinila liberecká obcc svému „Städte-
bundu“. Složení dozorčího neb správního výbonu,
utvoření pevného svazu slovanského ze všech těchto
ústředí je olázkou další poslupné organisace. Pr
nás Čechy ju zřízení takového ústředí zvláště důle-
žité. Proud slovanských hostí, přijíždějících do. Čech,
nemá nikde informačního střediska, kam by s dl-
věrou se obrátl.
Čecho
Čechy
12
article
Vedle toho měla by česká kancelář, vedouc přes-
ný přehled návštěvníků slovanských, dle různosti
stavů a povolání, důležitý a vdčěný úkol. buditiv
nich zájem pro seznání českých poměrů. Stálý stesk
slovanských hostí, navštěvujících české lázně, na
výtky nevšímavesti pro české poměry je nedostatek
informací s naší strany. Takovou účelnou, úspěš-
nou agitaci mohou konati jen dobře vyškolené síly.
nevázané žádným jiným povolá ním.
Druhá čistě praktická otázka souvisí s příšt
slovanskou výstavou v Moskvě. Dosavadní
rozsah výstav nemá pro obchodní styky tak velký
význam, jako vzorkové veletrhy po způ-
sobu lipském Moskevské výstavě naskytuje se vzác-
ná příležitost, učiniti počátek se zavedením vzorko-
vého trhu. Co dovedou Maďaři, dokáž“ snad i sjed-
nocené slovanské síly. Praha sama se svým uměle-
ckým průmyslem, svou výrobou, v níž namnoze
předčí Vídeň, je místem zvláště výhodným pro ka-
ždoroční slovanské trhy. Co podnětu k novému tvo-
ření a nové práci spočívá tu pro naše gremia, spolky
živnoslenské a ústavy peněžní, sezná každý, kdo
jen poněkud u sousedův našich nablédl do vzájem-
ných vztahů mezi výrobou a ostatními složkami
praktické činnosti
Ještě jedna cesta zbývá našim samosprávným
obchodním korporacím ku prohloubení vzájemnosti
K hližšímu seznání a vniknutí do poměrů sle-
vanských zemí přispělo by hospitování do-
brých a kvalifikovaných sil v jednotli-
vých úslavech a podnicích.
Maďar
Moskva
Praha
Vídeň
13
article
Taková výměna stejnorodých sil ze všech čel-
nějších míst a středisk obchodních a průmyslových
obešla by se bez velkých obětí hmotných a přispěln
by zároveň ku prohloubení slovanského vědomía
seznání potřeb.
Neméně důležitým činilelem je zřizování ob-
chodních agentur v zemích slovanských. Vý-
znam a dosah podobného zařízení, na kterém vedle
cestování spočívá celý obchodní rozvoj, není třeb
blíže vysvětlovati. V poradách slovanského sjezdu
vítané pokyny poskytl by zajisté náš spolek českých
obchodních cestujicích.
Poslední dobou podnikají německá města svými
zástupci vyjíždky informační a representační do ci-
ziny. Snad by naše obce mohly tímtc příkladem se
ríditi a přinosly by. tak nový proud do našeho ži-
vola.
14
article
České podnikání v Budějovicích.
České podnikání v Budějovicích.
Ku projektu nově české továrny v Č. Budějovi
cích se nám píše s vážené strany:
Před několika dny prošla novinami zpráva, že
v Čes. Budějovicích má dojíti ke zřízení nové, českým
kapitálem založené a našinci vedené továrny n
šrouby a nýty. Z kruhů předáků budě jovických
utvořil se komitět, jehož členové závodní kapitál per
500.000 K již mezi sebou upsali a schválení stanov
k ministerstvu zadali. Ke stavbě nové továrny má
býti ce nejdříve přikročeno.
Čes. Budějovice mají dobrý zvuk ve veřejnosti
naší nejen svými radostnými úspěchy politickými.
ale tké uznání hodnou činností na poli hospodář-
ském. Prospívající pivovar a smaltovna, závody t
komerčně dobře vedené a nejpřísnějším nárokům
moderního podnikání kapilalistického vyhovující, při-
spěly nemálo k utužení českého živlu na horké česko
budějovické půdě. Nebylo by proto nic přirozenějšího.
nežli aby nový podnik, jehož se účaslní pánové, na-
mnoze i v hořejších dvou továrnách angažovaní, byl
celou veřejností naši co nejsympatičtěji uvítán, ja-
kožto další krok k pozvolnému hospodářskému osa-
moslatnění našeho národa.
Jestliže přes to s jakousi skepsl k novému pod
niku tomu přihlížíme a několik varovných ná mitek
v úvahu dáváme, činíme tak proto, že cventuální ne-
zdar každého nového podniku českého znamená neje
ztrátu peněz bolestnou pro zúčastněné (to jest přece
soukromou jich záležilostí a padá na vlastní jieh
risiko), nýbrž laké ochabnutí celkové energie pod-
nikatelské u nás, která, nevyrostší dosud z dětských
střevíčků, jest velmi choulostivá a nedůvěřivá. Jesiliže
Budějovice
Budějovice
Čes . Budějovice
15
article
Němci postaví novou továrnu a poznají pak z
rok, že se zklamali ve svých kalkulech, nezna-
mená jich nezdar příliš mnoho pro ostatní německou
verejnost. U nás ale z každého nezdaru bere posi u
naše vrozená hospodářská liknavost, ustrašenost
opstrnictví. Přijdele-li pak po takovém neúspěchu
nejzdravějšími projekty, setkáte se všude jen s ne-
důvěrou a uvidíte, že jsme opět na léta s vývinem
podnikavosti průmyslové a obchodní nazpět hozeni
a že uspořený peníz jde zas jen starou vyšlapancu
cestičkou pro malý, ale bezpečný úrok do záložen
a spořitelen. Dlužno-li proto při každém českém pod-
niknutí akciovém počínati si se zvýšenou opalrností,
platí předpis ten tím více pro místo tak exponované
jakým jsou České Budějovice. Zde neúspěch hospo-
dářský měl by vliv i na politieké, těžce vybojovan
postavení naše, poněvadž by dovedl oslabiti seře
důvěru a sebevědomí českých lidí, které s hotovou
praci a námahou musile býti vychováváno a burco-
10 05
Němec
Český Budějovice
16
article
váno.
Z důvodů uvedených považujeme za svou po-
vinnost pověděti veřejně, že nový podnik budějovi-
cký nepovažujeme za zcela šťastný. Na výrobu šrou-
bů a nýtů jest v Rakousku několik továren, jež vlád-
nou ohromnými kapitály a proti jejichž fi-
nanční síle jest kapitál 500.000 K nepatrný. Továrny
ty, byvše dosud zkartelovány, docílily v posledních
letech za znamenité konjunktury a při cenách kar-
telem zvýšených velikých výdělků a opatřily se i m-
posantními reservními fondy pro příšt
možná léta ztrát. I nyní, kdy celková konjunklura
hospodářská jest v poklesu, mají továrny ty ješte
na dvě léta objednávky, vzniklé z nutných investic
železných drah (zvláště společnosti státní dráhy ze
známého zakročení státu vzniklé) a seberou tak
všechnu smetanu z hrnce dříve, nežli nový
finančně ne dost fondovaný jich český konkurení
začne pracovat. Podle nejnovějších zpráv usnesl se
tyto dny komitět továren těch, ze pro příští lěta do-
Rakousko
17
article
hody znovu neuzavře. Kdo z lakovýchto malých
nezasvěcencům nic neříkajících zpráv umí číst, po-
zná, že jde tu o nehlučné sice, ale za to tím význam-
nějí vypovězení hoje novému podniku
budějovickému. „Neuzavřeme nový kartel, abychiom
byli svobodni a mohli podle vůle své nového ko-
kurenta stažením cen udolati“ — toť smyst této, ve
„Fremdenhlattu“ uveřejněné zprávy. A že hy kapi-
tálově přesycený, ohromnými zásobami zboží opa-
třený protivník tápajícího začálečníka udolal, nelze
v tomto případě pochybovati.
18
article
Továrna českobudějovická na šrouby a nýty mu-
sila by spoléhati, jak zřejmo, jen na české obch o-
níky se železem, tedy v celku toliko na obeho
detailní. Ale i tohoto — momentem národnost-
ním — zdánlivě zabezpečeného konsumenta nedovede
získat, když ti, kteří dnes trh ovládají si řekknou:
„My nového konkurenta nepřipusti-
Možno nám snadd namilnouti, že takovými oba-
vami vedeni, nemohli bychom v žádném oboru doj t
k samostatnému českému podnikání a musili všude
prostě ponechati pole Němcům, kteří přišli před námi
a všechna dobrá místa ohsadili. Jsme daleci takové-
muíc stanovisku pasivity. Jest dost oborů, kde může
se česká podnikavost uplatniti a není třeba hnáti
se špslnou výzbrojí na bašty, kleré jsou tak silně,
jako jest nebezpečně organisovaný a sv ou
bezohledností dostatečně známý průmysl žele-
zářský. Hlavou zeď neprorazíš. Podníkáme-li, činime
tak, obychom vydělali a ne abychom se střemblav
vrhli do ztrát, které nás i hmolné poškodí, i nad to
ještě duševní a morální depresi vyvolají. Z nejlep-
šího motivu a ne ze zbytečného opatrnictví voláme
proto, dokud jest ještě čas: Caveaní censules.
Jest známo, jak dovedl kartel zničit podobnou.
v českých rukou se nalézající továrnu v Těšíně. Aby
Č. Budějovice neskončily podobněl
(Uveřejňujíce tento projev, jsme ovšem ochotní
dopřáti mista i důvodům mínění odchylného. P. r)
mel
Němec
Budějovice
Těšín
19
article
Z peněžních trhů. Mezinárodní peněžní trh jest
Z peněžních trhů. Mezinárodní peněžní trh jest
při laciných sazhách celkem klidný. Dle výkazů
Anglické banky klesi oběh bankovek o 281.000 liber
šterl, na 29,470.000 lib. šl.; zásobu zlata stouplao
56.000 na 37.824.000 lib. št., takže přesahuje o 1.
milionu loňskou výši. Reserva vzrostla o 338 000
na 26,804.000 lib. št., jest tedy o 1.7 mil. vyšší než
před rokem. Reserva kryje celkem 50.62 procent pa-
siv oproti 49.25 před rokem. Portefeuille kleslo
887.000 na 29,111.000 lib. št. Stav Francouzské banky
ze dne 16. t. m. je málo změněný oproti stavu pře
týdnem. Zásoba zlata. čini 3170,113.000 franků
jest tedy o 3,763.000 franků větší než pře
týdnem a o 368 milionů větší než pleď rokem. Oběh
bankovek stoupl o 8,592.000 na 4832.400.000 franků
eskont klesl o 28.7 a lumbanl o 9.8 milinů franků.
Oběh bankovek je kryt hotově 84.44 procenty oproli
84.60% před týdnem. U Německé říšské banky stoup-
la kovová zásoba o 200 milionů; daněprostá reserva
bankovek činí 139 mil. oproti daňové povinnesti
134.6 milionů před rokem a 149.5 mil. před týdnem.
20
article
— Na vídeňském trhu peněžním, ani v cizozemsku
nenastala žádná změna soukromého diskonlu. Angli-
cký peněžní trh se lehce upevňuje vzhledem ku pří-
tekům zlata z produkčních zemí a z Nov. Yorku na
kontinent. Těžba zlala se odhaduje letos asi na 90
milionů liber, z kteréhož množství asi dvě třetiny
plynou do Evropy; při malé živosti obchodu netřeha
se tedy obávati značného zdražení peněz na podzim.
V Praze. 17. července. Dnešní bursa minula
zcela bez obchodu a podáváno pouze za akcie: Ško-
dových závodů K 277.—, První české továrny orient.
cukrovinek K 250—, „Merkuru“, směn. akc. společ-
nosti, K 594.—, První pražské zaslavárny K 455.—
První čoské akc. pojišťovny na život K 265.—, Kolin-
ské továrny kávových náhražků K 680.—, pivovaru
v Čes Budějovicích K 860.—, České banky „Unicn“
K 245.50, České společnosti pro průmysl cukerní K
168.—, strojírny Daňkovy K 433.—, Pražské úvěrní
banky K 526—, Hospodářské úvěrní banky K 388 25.
České průmyslové banky K 415.—, Podolské cemen-
tárny K 200.50, Zajišťovací banky K 199.—, Akc, to-
várny na vyrábění umělých hnojiv v Kolíně K 400. —
První českomoravské strojírny K 850.—, Králové-
hradeckého úvěmího ústavu K 447.—, Pražské paro-
plavební společnosti po Vltavě a Labi K 600.—, První
české rafinerie v Modřanech K 360. — penize.
Z Vídně, 17. července. Na burse průpravné pě-
sobily dobře závěrečné kursy trhů mimovídeňiských.
Daňkův
Angl
York
Evropa
Praha
Kolin
Čes Budějovice
Králové
Vltava
Modřany
Vídeň
Český banka
Unicn
Český společnost
úvěrní banka
hospodářský úvěrní banka
Český průmyslový banka
21
article
Smýšlení z počátku bylo klidné; obchod nevalný.
soustředil se zvláště na alpinky, které získaly kou-
pěmi zpětnými. V akciích společnosti státní dráhy
byly obraty nevalné a kurs klesl. poněvadž lokální
spckulace jeví trvalou snahu zhostiti se maferiálu
svého. Priority jižní dráhy nabízeny. Na polední
bume zhoršilo se smýšlení následkem chabých zá-
znamů berlínských, ještě více pak prodeji peštskými.
podnikanými také v akciích společnosti státní dráhy.
Na konce však zlepěily se zahruničm záznamy žele-
zářské a bdyž také místní spekulace odhodlala se
ke koupím v akciích společnosti státní dráhy, nastalo
všeobecné zlepšení zvláště v akciích společnosti slát-
ní dráhy a v alpinkách. Konec byl lepší, než počátek.
Na bankovním trhu nenastaly židné podslatné změ-
ny. Akcie společnosti státní dráhy zachovaly svů
včerejší kurs, lombordy poněkud klesly. Tolikéž al-
pinky. Na trhu s papíry k ukládání smýšlení se ne-
změnilo. Na eskomplním trhu stav peněz nezměněn.
první směnky 37/14 9%.
22
article
Z Berlína, 17. července. Průběh dnešní bursy
byl vývinu kursů mnohem příznivější než včerejší
Na trhu hodnol báňských posuzovány zprávy o do-
mácím průmyslu železářském střízlivěji než včera
zpětné koupě, jež byly podnikány v akciích většiny
vůdčích titrů železářských měly za následek zlepšení
kursů až 34 ní. Rovněž akcie podníků uhelnodol-
ných docílily lepších kursů. Pokud cizích hodnot se
týče, ustaly dnes prodeje v akciích amerických dral
a kurs mírně se zolvil. Za to v státních převládaly
realisace. Neméně i akcie dráhy jižní končí slabším
záznamy. Ruské renty zůstaly na dále pevny. Akcie
ruských bank spíše nižší. Soukromý diskont setrval
na 234%. Denní peníze pod 212%%. Na trhu peněž
ním dostatek oběžných prostředků.
Z pražského trhu obilního (17. července). Skliz
ňové práce prohíhají nerušeně, obilí rychle zraje
Hospodáři mají skorem všechny druhy obilí již zralé
ke sklizni a stěží vystačí s pracovními silami, takže
jen v řídkých připadech mohou mysliti na mlácem.
Berlín
23
article
Proto přicházi ještě velice málo nového obilí na
trh a konsum, jenž již s ním počítal, jest v očeká-
vání svěm zklamán. Ve staré pšenici možno tedy
mluviti o nedostatku, nová přichází ještě velice málo;
nabídka nemůže postačiti ani velice slabě poplávce
a lze tedy velice snadno docíliti ceny 12.35—12.75 n
z Prahy. Nová pšenice první jakosti docílila ceny
z Kostelce n. L. 12.50 K. Nové žito bylo více na-
bízeno, než pčenice: jevila se poněkud poptávka pro
venkovské mlýny. Staré žilo docílilo z Prahy 72 až
75 kg 10. 15—10.35 K. Ač mlýny dávají přednost
novému žitu, přece povolily pro staré suché žilo
prima jakosti lepší ceny než pro nové, jež dnes bylo
na thu, poněvadž nově žito nebylo dosti suché
Z Prahy znamenáno nově žito 10.— až 10.30 K
Na trhu nebyly ještě žádné nabídky nového ječmene
byly však předloženy vzorky, jež mají barvu bílou
a zrno dosti silné, ovšem poněkud slabší, než loni
Vývozci shledávají jakost nejvýše uspokojivou, takže
divá naději v nejlepší vývoz, bude-li obilí tak skli-
zeno. Praští úterý projeví se asi již ceny, ježto dle
všeho budou obchodovány vagony na zkoušku. —
Oves zůstal v ceně i tendenci beze změny. Z Pra-
hy placeno 7.70—7.90 K dle jakosti. Kukuřice jest
v ceně pevná. Víkev se málo nabízí a jest v ceně
8.50—8.70 K z Prahy pevná. — Hrách k sell
potkává se se živou poplávkou, ceny chýlí se k dal-
šímu stoupání. — Mák jest chabý a dochá zí pr
Praha
Kostelec můj
12.75 můj
kg
24
article
ceně 261/4—27 jen v malých položkách odbytu. —
Řepka byla placena z Prahy neb tovární stanice
15.50—16.50 K za 50 kg dle jakosti a suchosti. Na
dnešní burse hylo obchodováno také již nové blle
semeno jetelové 40—65 K za 50 kg; růžák
měl směr stoupající, placeno 17.— až 18.50 K za
50 kg. — Pešť hlásí v posledních dnech klesající
tendenci.
Doprava na Labl. (Zpráva firmy Josef Kosta
v Praze.) Následkem velice nepříznivého stavu vody
na Labí trpí doprava zboží nyní velice. Lodi mohou
býti pouze do jedné třetiny své nosnosti využitko-
vány a ještě vyžaduje doprava jich veliké opatrnosti,
neboť zvláště nezi Magdeburkem a Hamburkem
utvořily se následkem z jara nanešeného písku
mělčiny, které dopravu v obou směrech ohrožují.
V posledních duech dostavil se ovšem vydatný dešt.
který malé zlepšení stavu vody asi o 10 centimetr
přivodil. Zlepšení toto potrvalo však pouze krátkou
dobu, neboť včerejší stav vody na Labí vykazuje dle
drážďanského vodoměru minus 190 cm. Jakmile talo
hranice bude překročena a potrvá klesání vody dále,
může býti dle okolností doprava na Labi též úplně
na neurčitou dobu zastavena. Úhona tato
měla by ovšem dalekosáhlé následky, tím spíše, že
nával zboží v Hamburku jest stále dosti značný.
takže již nyní prostora lodní stěží nabídkám vyho-
vuje. Následkem této nepříznivé okolnosti nedá se
s nějakými pevnými sazbami dopravními počítati,
neboť paroplavební společnosti přijímají zásilky jen,
pokud dostatek prostory lodní dovoluje a za sazby
značně zvýšené bez každé další závaznosti za možnou
nalší dopravu. Vydatný a trvalý déšť by mohl tuto
kritickou situaci velice napraviti.
Řepka
Praha
Pešť
Magdeburk
Hamburk
Josef Kosta
kg
centimetr
25
article
Projekt monopolu pro tůzbu platiny. Uljakov,
jeden z nejvýznamnějších průmnyslníků platinových
v Urale, upozornil v pamělním spisu, podaném ruské
vládě, na příznivou siluaci pro monopolisování těžby
platiny. Ruské finanční ministerstvo bude návrh tento
pečlivé zkoumati. Podubné projekty vyskytly se již
dříve. Již v r. 1898 předložil ruský generální konsul
ve Frankfurtu n. M. podobný plán a r. 1907 žádala
vláda republiky columbijské, kde se ročně těží asi
15 pudů platmy, vládu ruskou, aby inicialivně vy-
stoupila v olázce monopolu těžby platiny.
Nová továrna na duté sklo. Ředitel továrny Karei
Slanina zakoupil eichwaldskou továrnu fosfatu, na-
lezající se nyní v provozování Pražské železářské
společnosti a hodlá z ní zřiditi velkou továrnu na
duté sklo.
Moravská agrární r průmyslová banka v Brně.
Správní ruda tohoto úvlavu rozhodle se, jak jsme
již sdělili, za účelem rozšíření obchodů a k popudu
interesentů místních zlíditi první filiákku v Kromě-
říži. Tato filiálka započne svoji činnost v měsíci
září. Místnosti na výhodném místě jsou již najaty
a pracuje se na adaptacích. Do předslavenstva těto
filiálky delegováni ze správní rady ústavu: president
banky pan JUDr. Jaroslav hrabě Thun, velkostatkál
v Kvasicích, generální ředitel kníže arcibisk upských
statků monsig. P. Julian Roska, M. Veselský, lěkární
a člen městské rady v Kroměříži, a pan Jan Adame
ředitel střední hospodářské školy v Přerově. Správní
rada sleduje tímto myšlenku decentralisace obchodů
bankovních, což může býti jenom na prospěch, nebo
poměry místa i rayonu působnosti obchohní jsou
v patrné přehlodnosti.
Uljakov
Karei
JUDr
Thun
P Roska
M Veselský
Jan
Adam
Ural
Frankfurt můj
Brno
Kvasice
Kroměříž
Přerov
průmyslový banka
26
article
Nová parní cihelna. V Grůnu u Aše staví se no-
vá parní cihelna hruhěle Zedtwitze, jež bude zařízena
na roční největší výrobu 2 milionů cihel.
Konvence německých výroboů ziuku. Dne 15
t. m. uzavřena byla konvence německých továren
zinku a utvořen svaz butí zinkových ve formě spo
lečnosti s ručením obmezeným. Rakouská produke
není v konvenci přímo zastoupena, ale frankfurtské
firmě zůčastněné v jednání náleží přední podil na
rakouské huti v Trebinji. Jedná se o rozšíření ne-
mecké konvence v mezinárodní, k níž by přistoupily
ještě lovárny belgické, francouzské, anglické a ra
kouské. Ovšem hlavní výrobní země zinku, totiž Spo-
jené stály severo-americké v konvenci zasloupeny ne-
budou. Hlavní belgická huť Vieille Montagne dosu
se chovala ku projektu odmitavě, ježto však hlavn
obtíže byly již odklizeny, lze očekávati, že k uza-
vření evropské konvence dojde. Stanovy německého
svazu spolu s podmínkami přistoupení byly již za-
slany do Belgie, kde budou předloženy belgickým
potom francouzským interesemlům. Zdá se, že uza
vřením konvence oddáleno bylo provedení plánu na
zřízení bursy pro kovy v Berlině.
Podpora vývozu uhezské mouky. Pešťské mlýny
damáhaji se tuho, aby mýto, jež v obnosu 10 h za
100 kg nutno zapraviti při dovozu obili do obvodu
města Pešti, bylo při vývozu mouky do Rakouska
reslitnováno, a sice v poměru k množství mouky z
obilí pravidelně vyrobenému částkou 75%, tedy 7.5
hal, za 100 kg. Talo restiluce by ovšem značně
zvýšila soutěživost uherských mlýnů; ježto však se
jedná o nepřímou dávku, jest otázka, odpovídá li
tento způsoh podpory vývozu rakous kouherskému
vyrovnání.
Zedtwitz
Grůn
Aš
Trebinje
Belgie
Berlín
Pešť
Rakousko
Tala
Vieille Montagne
kg
27
article
Pešťaká dražba vlny. Dražby vlny, pořádané od
dělením pro zboží Uherské všeob. úvěrn
banky v Pešti, započaly dne 16. t. m. O prvém
dnu referuje »Pest. Lloyde: Aušce zahájena byla za
přítomnosti četných kupců, kteří dávali na jevo živou
koupěchtivost. Z vyslavených 4876 bal prodáno by o
3800 bal. za cen průměrně o 10% nižších, než byly
při loňské dražbě červencové. Zvláštní přízni těšily
se jemné a vysoce jemné kvality, za něž povoleny
téměř loňské ceny, stejně dobře jednány prané
hřbety, při nichž pokles činil 5 —1U proc. Při
vlnách surových, nepraných zračil se pokles cen
nejvíce.
Londýnská aukce vlny. Včera byla tendence opět
živá a to ve prospěch prodeje. Z kříženého chovu
placeny jemné druhy 71/2%, hrubé druhy 71/2—10c0
nad poslední serií.
Omezení výroby německých přádelen. 79% rýn-
ských a 47% vesáfálských a hannoverských přádelen
hodlá přistoupiti k 14% omezení výroby západoně-
meckých přádelen bavlny; jině přádelny zamýšlejí
omezili výrobu bez vývlovného závazku.
Centralisace v německém průmyslu láhvovém.
Po zavedení Owenova patentu ve výrobě láhví ode-
hrává se v německém průmyslu láhvovém zajímavý
proces pohlcování menších továren většími, jež na
sebe pak po zastavení výroby v nabytých menších
továrnách převádějí kvolu výrobní, jim ve svazu ně-
meckých továren láhví příslušící. Z poslední doby
právě docházejí zprávy o nových takových případech.
Lloyd
Auška
Owenův
Pešť
28
article
Stoupnutí cen surového hedvábí. Ceny surového
hedváhí stouply po téměř pololetním klidu v posled-
ních 14 dnech o 8—10, což souvisí s tím, že ame-
rický konsum udělil v posledních týdnech větší za-
kázky v Japonsku a Italii. Zaměstnání přádelen hed
vábí se tedy poněkud lepší.
C. k. rakouské slátní dráhy. Dnemi 1. července
t. r. počínajíe dopravují se povozem osoby a zava-
zadla ze stanice Žell am See a Bruck-Fusch do Fer-
leiten. Tento způsob dopravy potrvá do 10., pe pří-
padě do 15. září t. r. Přímé vypravení osob děje s
jen na základě okruženek. Přímého vypravení zava-
zadel mezi Feierleiten a železničními stanicemi není
Hospodářská výstava v Šabci Hospodářský spo-
lek kraje šabackého v Srbsku pořádati bude od 9. d
17. října t. r velikou hospodářskou výstavu v kraj
ském městě Šabci na Sávě (železniční stanice Kle-
nak—Szávaport). Kromě polních plodin, zvířectva
všeho druhu, zvířecích a j. hosp. výrobků kraje ša-
backého bude těž výstava hospodářských strojů, ná-
strojů a potřeb pro různá hospodářská odvětví. To-
várny hosp. strojů a výrobci různých hosp. potřeb,
kteří by tam chtěli vystavovati, mohou se obrátiti na
»Poljoprivrednoj podružini«, Šabac (Srbsko), nejděle
do konce srpna t.r.
Dodávka vodovodu. Obec Vel. Ledhuje u Police
n. M. zadala stavhu vodovodu s novým patentova-
ným strojem první české továrně na motory, pumpy
a vodovody K. Pašeka spol. na Smicho v
See
Bruck
Fusch
K Pašek
Japonsko
Žell
Fery
Šabac
Srbsko
Šabac na Sáva
kla
Vela
Ledhuje
Italia
kraj ša
29
article
dle projektu téže firmy. S pracemi započne se ihned
a má býti vodovod na zimu v užívání odevzdán.
Z ameriského žalezářského trhu. Dle zpráv
v »Iron Monger« zachovávají kupci reservu. Vy-
hlídky pro surové železo jsou poněkud lepší, očekává
se značný vzrůst spotřeby od srpna počínaje. Pro
holový maleriál jest nálada ochablá, jen po ocelo-
vých deskách jest poněkud větší poptávka.
Dodávky pro dráhy. Ředitelství stát. drabv
Praze zadá na r. 1909 dodávku různého zboží a ná-
řadí. Ofertní formuláře a podmínky vydá ředitelství
a přijímá oferty do 20. t. m. pol. 12. hod. — Ředi-
telství priv. rak. severozapadní dráhya
jiboněm. spojovací dráby ve Vídni zadá
na rok 1909 dodávku uhlí a koksu. Podmínky vydá
ředitelství a přijímá olerty do 2. srpna 1908 pol.
12. hod. (Sdělení obchodní a živnostenské komory v
Praze.)
Trhy. Ve středu 22. července koná se v Ji
stebnici výroční trh. — Příští koňský a dobytěi
trh v Ústí n. Orlicí koná se v pátek dne 24. čer-
vence 1908. — Výroční a dobytčí trh v Roudnici
n. L. konati se bude 22. července 1908.
Banky, záložny a spořitelny.
Slav rakousko-uherského banku 15. července
1908. (K. k.) Oběh bankovek 1800.723 000 K
(—48,798 000 K), kovový poklad 1508,989 000
+ 4,348 000 K), portefeuile K 444.778. 000.
— 58.506000 K), lombardy 71,700 000 K
(+ 1,992 000 K), zásoba bankovak daně pro-
stých 108,266,000 K (153,145.000 K)
rny peněžní.
Praha
Vídeň
Ústí
Orlice
Roudnice
živnostenský komora v Praga
Iron Monger
30
article
V Praze, 17. července. Oficiální záznamy znějí
Zástavní listy české hyp. banky 59%
31s
Základní úpisy české zem. banky 4
Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 4 e
„ » (v K) 4 0
Mel. úpisy , , » (ve zl.) 490
» » (vK) 4o
Žel.
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . . . 4%
Dlužní úpisy České prům. banky 4 1/2 0
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitejen . .
Zástavní listy mor. byp. banky 5 %
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky d t
Želez. úpisy
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/0
„ hal. zem. banky 41/29e
Kom. dl. úpisy »»
Železmič. »
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 'nr
„ » Rak.-uberské banky 4 %
» Dolnorak. byp. ústavu 490
31/n
Kom. dl. úp.
„ „ 31/s
Zástavní listy Rak. hyp. banky 490
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%
Ruská státní půjčka z ř. 1906 5 0
Únorová společná renta (v pap.) 4 2
Dubnová , » (ve stř.) 4.29%
Květnová . » (v pap.) 4,
Červencová spol. renta (ve stř.) 4 %
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
, korunová renta. . . 4 %
investiční , . . . 31/2 0
Praha
Český průmyslový
Hal
31
article
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . . »
Moravská eskontní hanka. . .
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť. na život
Zal. úv. ústav v Hradci Králové,
Živnostenská banka. . . . ..
Haličská akc. hypoteční banka .
Rakousko uherská banka . ..
Českomoravská strojirna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . ..
Česká společnost cukerní.
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementarna . . . .
Poldhina hut
Fražská železářská společnost .
První česká rafi. v Modřanech
„ tov. Orient. cukrov.
Renty:
šprocentní papírová květnová . .
4 Zprocentní » únorová . .
tprucentní stříbrná lednová . . .
4.2procentní » dubnová ..
4procentní zlatá rakousků . . .
4procentní korunová rakouská ..
3t/zprocentní korunová (invest.).
4procentní zlata uherská . . ..
iprocentní korunová uherská.
3tpprocentní kor. (invest.) uher.
ruska půjčka . . . . . ..
Zástavní listy.
4proc. kom. dl. úp. zem banky kr.č.
4proc. žeí. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
34/uproc. Hypot. banky kr. českého
41/aproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
3% zást. listy Mést. spoř. v Praze
Ústřední banka čes. spořitelen 4
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . ..
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . ..
tisské. . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
Daňkův
Rustonův
Zala
Hradec Králové
Rakousko
Č . Budějovice
Modřany
Praha
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
živnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
ústřední banka
34
article
Banky:
Česká průmyslová . . . . . .
» »Union« . . .
Hospodářská úvěrní pro Čechy .
Živnostenská . . . . . . .
moravská eskontní . . . . ..
rakousko-uherská . . . . ..
anglo-rakouská . . . . . .
banka pro země rakouské . . .
dolnorakouská eskoniní . . . .
»Merkure, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . ..
uherská všeobecná úvěrní .
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . ..
vídeňská banka »Union« . . ..
všeobecná deposituí banka . . .
Čechy
Český průmyslový
vídeňský banka
všeobecný deposituum banka