1
masthead
18. července 1908. Císlo 195
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Ke druhé hodině zasedání skončeno a slo-
vanští delegáti odebrali se ke společnému obědu
do smíchovské restaurace Filipovy na výstavišti
Odpoledne strávili pak většinou prohlídkou vý
stavy a o 7. hodině večerní zúčastnili se v lo-
žích slovanského koncertu České Filharmonie
v koncertní síni.
Společná schůze zástupců slovan
ských klubů a spolků konala se včera
v hotelu u Anglického dvora za přítomnosti prok
S. S. Bobčeva, předsedy slov. spolku v Sofi
prof. dra. M. Zdziechowského, předsedy
Slovanského klubu v Krakově, prof. Korabl-
jeva, sekretáře Slov. spolku v Petrohradě, dra.
Vrat. Černého a St. Formana, předsedy
a sekretáře pražského Slovanského klubu. Da-
věrné jednání týkalo se společného postupu, or-
ganisace, zařízení kanceláře a informační služ
by, i školy slovanských jezyků atd. dle vzoru
Slovanského klubu v Praze.
Dodatkem kzasedání čtvrtečnímu
připojujeme projev delegáta polského hraběte
Montwilla v otázce slovanské banky
Velectění pánové! Dovoluji si sděliti, že i de
legace polská podanému návrhu je nakloněna,
vědoue, jak veliké převahy nabyl v životě našem
hospodářském zahraniční kapitál. Kapitál tento
dobyl velikého pole nejenom v obchodě a prů-
myslu, nýbrž i v oboru instituei úvěrních, jež
v zemích slovanských ovládají miliardové pod-
niky německé. Proto zřízení slovanské banky
dlužno jenom vítati jako prostředek, čelící kzl
skání neodvislosti od zmíněných institucí i v tomto
oboru. Bude se snad zdáti, že ústav, jenž na
počátku činnosti své bude vládnouti kapitálem
pouze 50—60 milionů, těžko může konkurovati
s ústavy, které pracují s miliardami marek.
S S Bobčev
doktor
M Zdziechowski
profesor
Korabl
Forman
Krakov
Petrohrad
Praha
restaurace Filipův
Český filharmonie
5
article
Dlužno však uvážiti, že účel nové slovanské
banky nebude sgresivní, nýbrž že má sloužiti
ke koncentraci ústavů jednotlivých, jež by kolem
ní se sdružily. Dovolil bych sobě upozorniti
ještě na jednu okolnost i na příčinu, ze které
německý průmysl tak znamenitý rozvoj vykazuje
Toho příčinou je výborná organisace kupecká,
která má posilu ve více než 10.000 agentech
kteří chodí po krajinách slovanských a dobývaj
tam pole pro průmysl německý.
O podrobnostech vybudování banky slovan-
ské po stránce praktické bylo by ovšem těžko
v nynějším stadiu se šiřiti. My neměli dosud
podobně upravených styků vzájemných, jako
mají závody jiné. Myslím však, že by slovanská
banka, vysilajíe na př. české i polské úřadníky
do Petrohradu a zase z Petrohradu zpěl, mohla
vytvořiti základnu, na níž by vybudovati se daly
bližší svazky a styky. My souhlasíme s utvo-
řením slovanské banky a jsme ochotni k tomuto
cíli pracovati. (Hlučná pochvala a potlesk. )
Slavnostní schůze závěrečná slovanských
konferenci koná se dnes o 11. hod. dopolední
ve velké zasedaeí síni staroměstské radnice.
K télo schůzi zváni jsou všichni, kdož brali
účast na slavnostní schůzi zahajovací. Nen
pochyby, že i široké vrstvy praž-
ského obecenstva přijdou pozdra-
viti vzácné hosty ze všech zeme
slovanských při jejich loučení se
s Prahou, při ukončení historicky
závažných koníerencí.
Petrohrad
Nen
Praha
6
article
Členové ruské delegace odebrali
se včera ráno korporativně v průvodu profesora
Táborského na olšanské hřbitovy, na
pravoslavné oddělení, kdež sloužena byla pany-
chida nad hroby padlých ruských vojinů. Pietní
vzpomínka věnována také náhrobkům P avla
Josela Šafaříka a Jana Kollára.
Panychidu sloužil protojerej zdejšího chrámu
pravoslavného Ryžkov. Ruští hosté položili
na pomník Šafaříkův krásný věnec
náhrobek Kollárův vyzdobili růžemi.
Krásný akt působil na všechny přítomné
hlubokým dojmem.
Členové delegace ruské a polske
z ruské oblasti sešli se včera po slovan-
ském koncertě na výstavě na pozvání předsedy
dra. Kramáře ke společné vočeři v hotelu
»u černého koně«.
Návštěva českého jihu účastníky slovan-
ského sjezdu. Hosté slovinšti navštiví tuto ne
děli a pondělí jihočeské kraje naše. Účastní i
vycházky odjedou v neděli rychlíkem o 7. hod
25 minut z nádraží cisaře Františka Josefa do
Tábora. Zde prohlédnou sobě památnosti města
a akademii hospodářskou. Na jich počest uspo-
řádán bude městskou radou oběd. Odtud zvlášt-
ním vlakem o 3. hod. odpolední odjedou do
Plsku, kdež navštíví tamější ústavy lesnické
projedou lesy. Večer péčí města upořádána bude
slavnostní večeře. Druhého dne ráno odjedou
hosté povozem na Zvikov a Orlík, odtud pak
na stanici Čimelici, odkud o 5. hod. odpolední
odjedou přes Zdice do Prahy. Bylo by si
přáti, aby místa při dráze ležíe
pozdravila milé hosty na důkaz
radosti českého lidu z návštěv
iich a skvělého průběhu slovan
ského sjezdu.
Včera dleli v Praze starostové města Tá-
bora a Písku pp. dr. Kotřbelec a Špir-
hanzl, kteří s nevšední ochotou ujali se pří
prav k náležitému uvítání hostl.
Táborský
Josel Šafařík
Kollár
Ryžkov
Šafaříkův
Kollárův
Kramář
František Josef
doktor
Kotřbelec
Špir
Olšanský hřbitov
Tábor
Plsko
Orlík
Čimelice
Zdice
Praha
Tá
Písek
8
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 105.)
Ve Vldni, 17. července.
(Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Časněji než se čekalo skončena schůze, skon
ženo letní zasedání, skončena byla kampaň 1907-g
poslanecké sněmovny. To v panské sněmovně stan
se s neděle. Bude jen dáno formální placet k záko-
nům, na kterých se v posledních dnech zastupilel-
stvo lidové usneslo. Ve středu večer jede min. předs
Bar. Beck do Išlu referovat panovníkovi nejen o vý-
konech parlamentu, nýbrž i o situaci vnitropolitické.
jak se utvářila demisí německého ministra krajana
Prada. Bude moci mocnáři sděliti, že poslanecká
sněmovna vzchopila se na samém konci kampaně
E vělší čilosti, než jakou osvědčila dříve.
Prošlá kampaň byla zasedáníní, ve kterém krise
bonila krisi, Napřod způsobily krisi hotové smlouvy
rakousko uherského vyrovnání, pro které zajisíila si
vláda rekonstrukcí kabinetu, vyhlášenou 9. listo-
padu m. r., většinu. Potom následovala krise v ju-
stěních záležitostech, kterou zosnovali němočtí soud
cové, dbajíce více komanda třobenického Titty, míste
předpisů zákonů. Krise, spojená se jménem Wab-
mundovým, stala se takřka chronickou a nelze říc
ještě dnes, že jest překonána. Přidružila se pak kris
kterou troufali si připraviti němečtí poslanci z krá-
lovství českého a která měla v zápětí krisi něme
ckého ministra bez portefeuillu.
Beck
Wab
Išlu
Prado
poslanecký sněmovna
pad m . r
9
article
Kampaň dnešním dnem fakticky, třebas nikoli
také formálně skončená, byla však také na jedné
straně kampaní, za které se celé měsíce zahálelo
celé týdny mluvilo a řečnilo ve výborech a ve sně
movně na plano a na prázdno, ve které se promar
ňoval drahocenný čas a těžce z mozolů poplatnictva
vydobytč peníze, ve které však na druhé straní pra-
cevalo se někdy o překot dnem i noci
Bar. Beck bude moci mocnáři sděliti, že v zase-
dání, kleré trvalo již od října minulého roku do dne-
ška, odbyly se: celý soubor vyrovnacích zákonů
dvě rozpočtová provisoria, po dlouhých letech zas
řádný rozpočel, řádný kontingent nováčků, mimo-
řádné zvýšení nováčků zeměbraneckých, zákon
c udílení podpor rodinám záložníků do zbraně po-
volaných, zákon meliorační, zákon postátňující Če-
skou dráhu severní, zákon o obchodních pomocní-
cích, zákon, zvyšující platy nejnižším kategoriím
zaměstnanců železničních a poštovních, zákon o po
vinném ručení za škody, automobilem způsobené.
Beck
10
article
Rokováním o zákoně pro poštovní a železničn
zaměstnance vyplněno skoro šest hodin dnešní schů-
ze. Byly to dostihy a závody mezi oběma velikými
stranami, které se domáhají přízně těchto tříd za-
městnanců: mezi sociálními demokraty a křesťan-
skými sociály. Dnes zahrával si posl. Prochaska na
prokuristu těchto lidí, domnivaje se, že má monopo
na zastávání a hájení zájmů jejich v parlamentě
Nyní vyvstali mu nebezpeční konkurenti, zvlášte
poslanci Forstner, Seitz a Beer. Bylo zajímavo, jl
obě strany pozvaly si svoje přivržence mezi poštov-
nímá zaměstnanci do loží a na galerie, které tio
naplnili do té míry, že se uniformami žlutily jak
z jara louky blatouchy. Zákon schválen ve druhém
také ve Uřetím čtení. Bude přijat sněmovnou panskou
a nabude 1. říjnem t. r. platnosti. Posl. Neuman
promluvil řeč, ve které vřele se přimlouval za zlepše-
ní hmnotných poměrů zřízenců železničních, zvlášt
kategorií nejnižších: hlídačů a podúřadníků a polom
také traťmistrů a žádal, aby se bral zřetel při přijí
mání ke dráze na absolventy škol průmyslových
naléhal na zvýšení cestovného přednostům a trat-
mistrům, jakož i aby se daly zřízencům v horách
a při tunelech zvláštní přídavky a přimlouval sez
zvýšení systemisovaných platů. Uznal záslužnou
činnost ministra obchodu v tomto směru a dru. Fi-
dlerovi vzdal uznání také agrární poslanec Vojla.
Forstner
Seitz
Beer
Posl
Neuman
Vojl
Prochaska
11
article
Rychle přijat zákon, kterým se prodlužuje do
savadní stav v lihovém zákonodárství na dobu příšt
Soc. demokratům se podařilo zmařiti projednání obou
osnov o dani té, ale také získ, který by byly měly
z nového uspořádání daně té království a země v pří-
čině sanace svých špatných financí. Sociální demo-
kralé jsou odpůrci zvláště proto, že na zemských
sněmoch není zavedeno ještě volební právo všeobec-
né, rovné a přímé. To jest počínání člověka, který
nechce dopustiti, aby se spravila střocha na domě
protoze není jeho majetkem. Pak odbývalo se vše-
chno šmahem, rychlostí, jakou nemá žádný cvrop
ský kurýr a také za všeobecné nepozornosti. Poslane
hlasovali, nevědouce pro co. Ve zmatku, lomozu
hluku, klerým naplněna byla celá prostora zasedac
síně, mohli z prosidia dáti si povolit, co by byl
chtěli.
12
article
Považmo: zákon dosahu, jakého je osnova po-
státňující českou dráhu severní, byl přijat, aniž kd
jiný promluvil kromě zpravodaje dra. Wittka, býva-
lého železničního ministra, jehož písemný referát
o této akci je skutečně vzorný. Vyvstal sice posl
Čech, ale jen by se vzdal slova. Hned potom soci-
ální demokrat Seitz — nota bene: sociální demokraí
— navrhl konec debaty a když byl sociální demo-
krat Biňovec česky prohlásil, že jeho přátelé budou
hlasovati pro předlohu, povstal poslanec inž. Neu-
mann a pravil, že pokládá si ctí říci, že resignuje n
slovo. Učinil tak po předchozí záruce, že nopromluv
ke smlouvě mezi státem a společností české severn
dráhy zádný Němec a k výzvě německých poslanců
vznoseně na poslance české.
Sociálním demokratům podařilo se vymoci na
sněmovně, která již jednou nohou stála na prahu,
schválení zákona, kterým stanoví se předpisy
o smlouvách pomocníků obchodních. Tenlo zákor
schválen ve druhém a třelím čtení. Sněmovna po
puslé vřavě, jaká byla před tím a také ještě za de-
baty o této osnově, ztichla, když se hlasovalo o re
formě, čílající 45 paragrafů. Rádi přiznávám., že
hlasování to, řízené presidenlem drem. Weiskirchne-
rem, bylo důstojné, imponující, jakého dávno již ne-
bylo ve sněmovně. Přijeli zákona schválili poslane
a posluchačstvo v ložích a na galeriích demonstra-
tivním polleskem. Žel, není žádná naděje, že panská
sněmovna vyřídí tento zákon ještě před letním
prázdninami.
Wittek
Seitz
Biňovec
Ing
Němec
Čechy
český severn
demonstra
13
article
Bar, Beck může býti spokojen výsledky a roz
vahou kampaně 1907-8. Pro kampaň 1908-9 má při-
praveny čelné a veliké úkoly. Jsou to zejména: re-
forma daně domovní, reforma daně lihově a zákon
o podílu zemí na čistém výtěžku z ní, kontingen
osobní daně z příjmu a celý finanční plán, zákon
o invalidním a starobním pojišťování, státní rozpo-
čet na rok 1909, zákon o postátnění tratí společnost
státních drah, severozápadní dráhy a jiho-severo-ně-
mecké spojovací dráhy, reforma jednacího řádu, zá-
kon o finančním zajištění vodních staveb a drah
naposledy, nikoli konečně hotový zákon jazykový
pro království české.
Jako loni, když poslanecká sněmovna se rozchá
zela, jsmo předpověděli, že na podzim nezůstsnou
všichni členové kabinetu na lavici ministerské, tal
opakujeme tuto předpověď i dnes. Německého mini-
stra krajana p. Jindřicha Prada nebylo již viděti
posledních dnech na jeho místě. Neukázal se vůbec
ve sněmovně. Je na odchodu netoliko z vlády, nýbrž
také ze sněmovny. Nepůjde nepochybně z kabinelu
sání. Kdo půjde s ním a kdo půjde po něm záhy —
o tom činily se dnes ve sněmovně veliké prognosy
o nichž však pravíme klidně: kdo se dožije —
urvridí.
Beck
Jindřich Prado
státní dráha
poslanecký sněmovna
14
article
Z Vídně, 17. července. (K. k)
Předseda dr. Weiskirehner zahájil schůz
v 10.15 hod.
Návrhy podali poslanci: Náprstek a s
na postálnění železnice kladensko-nučické; — do
tazy poslanci: Velich a sp. po nálezu říšsíkého
soudu o usedlosti českého obyvatelstva v Dol. Ra-
kousích: — dr. Winter a sp. po zvůli pražského
místodržitelství při udělování sludeniských stipendi
a nedoslatcích kanslisace na Vltavě.
doktor
Weiskirehner
Náprstek
Velich
Winter
Vídeň
Dolo
Vltava
15
article
Posl. Hráský a sp. podali na ministra veřej
ných prací tento dotaz, podepsaný všemi odbornými
poslanci českými, polskými a německými: „Ve Spol-
ku rakouských inženýrů slíbila V. E. rozhodně, že
v ministerstvu veřejných prací emancipuje technik
z podruží právníků, avšak, jak věci nyní se mají
nasvědčují téměř pravému opaku toho. Proto tážeme
se: 1. Jmenovaní do nového ministerstva všichní
úřadníci právníci byli povýšeni neb vyznamenáni
proč ze státních stavebních úřadníků nižádný nebyl
povýšen, jakkoliv současně zavedla se reorganisace
technické služby v tomto ministerstvě? 2. Proč pi
seskupení jednotlivých departementů stavebníchv
sourodé celky nebylo užito obvyklého názvu „ředitel-
stvo stavební“, nýbrž „skupiny revisní“? 3. Proč
přednostové těchto revisních skupin nemají titulu
sekčních chefě a přednostové departementů nemaj
titulu vrchních stavebních radů, nýbrž tito zůstávaj
pouze vrchními inženýry? 4. Proč za dovolené jei-
ného technického sekčního chefa dra. Bergora zaslu
puje jej nyní jurista, nikoli technik? 5. Hodlá V.
dbáti toho, aby při nastávající úpravě státní stavební
služby v jednollivých královstvích a zemích neutrpěl
technikově těchže ústrků jako se stalo v ministerstvu
veřejných prací?
Ministr dr. Marchet odpověděl na dolaz po z ru-
šení školného, že úplné zrušení jeho nedopo-
ručuje se se stanoviska školské správy. Neboť ne-
hledě k nemalému úbytku slátních příjmů, bylo by
takové opatření bezdůvodným rozšířením výhody ne-
majetného obyvatelstva také na třídy majetné
střední školy byly by nuceny vydržovali četné žáky
kteří nadáním a pílí se pro střední školy zvlášt
nehodí.
Posl
Hráská
Marchet
16
article
Sněmovna rokovala dál
Sněmovna rokovala dál
o úpravě platů stálních sluků.
Posl. Glöckel považuje předlohu za nedoslate
nou, kusou - polměšilou. St. zřízenci nejsou s ní spo-
kojení, jak dokazuje resoluce včerejší schůze poštov-
ního úřadnictva. Jeho strana má mnobo námitek proli
předloze, která věru není náhradou za cukerní daň
Bude-li přes to pro ni hlasovati, to proto, žeu
některých nových kategorií zavádí se časový postup
ovšem ne dokonalý.
Posl. Noumann pravil, že předlohou bude umož-
něno jen částečné zlepšení plalů st. zřízenců. Výkon-
ný železniční personál zasluhuje po každé stránce
zřetele, již proto, že mnozí jsou nuceni žíti v kra-
jinách, které mají buď nepříznivé podnebí, anebo
velmi drahé životní poměry.
Doufá, že min, železnic bude bráti náležitý zřel
na místní poměry. Doporučuje ministerstvu, by vzal
v blahovolnou úvahu zvýšení cestovních paušálo
výkonnému personálu. Přeje si, aby na místa pod-
úřadníků, zvláště v technické službě dosazováni byl
absolventi hormistrovských škol a aby učinila se
přítrž dosazování certifikatistů. Doufaje, že všechna
resortní ministerstva budou usilovat i na dále o zlep-
šení osudu státních zřízencův a proto bude hlasoval
pro předlohu. Pochvala.)
Posl. Markhl přednesl tužby různých státníc
a železničních zřízenců.
Posl. Tomaszewski přimlouval se za slabiliso-
vání zatímné služby a zlepšení poměrů smluvního
úřadnictva a naléhal na vydání služební pragmatiky
Posl. Pacher dovozoval nezbytnost všeobecné
definitivní úpravy národnostních poměrů st. zřízene
ctva v Čechách.
Posl
Tomaszewský
Pacher
St
Čechy
17
article
Odvolání pilných návrhů Bylo taktickým zkon
cováním takticky zamýšleného a zahájeného opa-
tření Vylasíme se opět — praví — s těmito pilnýme
návrhy a se všemi možnými bojovnými prostředky
až bude vhodná doba
Doporučuje Wolfovy resoluce a doufá, Že sně
movna bude se záhy zabývati novou předlohou
o úpravě platů, v níž bude státním zřízencům zaji-
štěno to, co mohou právém od státu očekávati. (Hluč
ná pochvala.
K návrhu posl. Weissa Bylo rokování uza-
vřeno a hlavními řečníky zvoleni poslanci: Tom
schik (pro) a Vojta (contra).
Posl. Tomachik soudí, že zamýšleně reform
nevyhovují ani nejprimitivnějším nárokům železnič
ních zřízenců
Posl. Vojta ujímal se poštovních zřízenců na
venkově. Byly-li vydány min. výnosy, v nichž zavá-
děla se němčina jako řeč úřadní, jsou protizákonné
a tudíž neplatné. Přimlouvá se, aby poštmistři do
stali charakter stát. úřadníků se všemi právy a byla
jim přiznána 35letá služba. Doufá, že ministr ob-
chodu zavede konečně u pošty takové poměry, aby
zřízenci na venkově mohli se klidně a spokojeně vě-
novati svému, zajisté obtížnému povolání. (Hlučná
pochvala)
Zpravodaj menšiny posl. Beeř pravil, že před-
leha nikoho neuspokojuje. Brojil proli stranám vět-
šiny, poněvadž přehlasovaly sociálně-demokratické
návrhy a prohlásil, že příslušné třídy sluhů a pod-
úřadníků mohou děkovati především sociálním de-
mokratům za nynější, třebas skrovný úspěch.
Wolfův
schik
Vojta
Posl
18
article
Menšinový zpravodaj posl. Hybeš odvolal svůj
návrh ve prospěch Beerova, prohlašuje však, že trvá
na požadvku zlepšení poměrů výpomocných sluhů,
vězeňských dozorců a cestářů. (Hlučná pochvala)
Menšinový zpravodaj posl. Seitz odůvodňoval
svůj návrh, aby v čl. II. odst. 3. bylo škrinuto usta-
novení, že postup do jednollivých platebních tříd
jest podmíněn uspokojivým koná ním služby
Posl. Starek přimlouval se za menšinový návrh
Seitzův.
Zpravodaj Prochaska žádal vydání služební
pragmatiky a veřejnou kvalifikaci, opřel se navrho-
vaným změnám a žádal za schválení zákona, který
je velkým pokrokem. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Při hlasování propadly menšinové návrhy
Beerův. Seitzův a Forstnerův a předloha příjata ve
2. a 3. čtení dle výborového textu. (Illučná po-
chvala a pollesk.)
Posl. Fuchs žádal, by okamžitě bylo zahá jeno
rokování o prodloužení dosavadního kořalečního
kontingentu.
Posl. Seitz prohlásil, že návrh příčí se úmlu
vám předsedovské konference
Předseda prohlásil, že dru. Ellenbogenovi jako
předsedovi národohospodářského výboru byl několika
klubovními předsedy dán souhlas k poradám o zá-
koně v příčině obchodních pomocníků s podmínkou
že před tím budou předmětem pilného rokování
menší zákony.
Posl. dr. Ellenbogen popíral všelikou podmínku
a souhlasil s názorem Seitzovým, načež Fuchsův
návrh přijat a hr. Kolowrat referoval o zákoně stran
stanovení lihového kontingentu.
Posl. dr. Diamand a jeho strana budou hlaso
vati proti návrhu
Žákon přijat na to v 2. a 3. čtení a bez roko-
vání po referátu posl. Šrámka také zákony o ze
zení a zastavování objektů nemovi
tého státního vlastnictví, o zeizen
pozemků námořní zbrojnice v Terstu
a staré budovy min. vojenství ve Vídní
K návrhu dra. Nitsche usneseno ihned pro-
jednati některé zprávy právního výboru.
Hybeš
Beerův
Seitz
Posl
Starek
Seitzův
Forstnerův
Fuchs
Ellenbogen
doktor
Fuchsův
Kolovrat
Diamand
Šrámek
Prochaska
Terst
Vídeň
19
article
Bez debaty vyřízeny byly předlohy: Zákon
o ukládání cenných papirů, jež mají býti
u soudu deponovány u Zemské banky pro království
české; náhrada útrat při zřízení obhá je
svazkumanželského a ručení zástupců stran
za poplatky; pupilární jistota vkladních kní-
žek, vystavených Zem. bankou král. haličského
pupilární jistota dilčích dlužních úpisů III. půjčky
dalmatského melioračního Dudu; pupilární
jistota dilčích dlužních úpisů půjčky, jež
uzavře město Černovice: zrušení instituce veřej
ných agentů; konečně zákon o ukládán
peněz poručenců a korandů ve spořitelnách
pošt. spoř. úřadě (ref. bar. Pražák) a také resoluce,
kterou se vláda vyzývá, aby podala předlohu o stále
občanské revisi spořitelen, jak tomu jest
u společenstev.
Posl. dr. Ofner podal zprávu o předloze stran
výše obnosů, jež jsou směrodatny při trestním
posuzování činu.
Návrhy na vrácení předlohy propadly 187 prot
135 hlasům a zákon sám schválen v 2. čtení.
Zpravodajův návrh na 3. čtení propadl 187 proli
129 hlas., nedostalo se mu tudíž nutné 3/2 většiny.
(Hlučný souhlas u křesť. soc.)
Na to rokovalo se o výborové zprávě stran
výkupu České severní dráhy státem
Zpravodaj ryt. Wittek doporučil schválen
předlohy a posl. Čech vzdal se slova. (Souhlas.)
K Seilzovu návrhu byla debata uzavřen
(Hlučný souhlas.) a hlavními řečníky zvoleni: po-
slanci Biňovec (pro) a Neumann (contra).
Posl. Biňovec a jeho strana budou hlasovati pr
předlohu, protože postátnění drah i podniků soukro-
mého kapitálu odpovídá její programu, neboť získává
tím více vlivu na úpravu poměrů zřízenců.
Posl. Neumann vzdal se slova, načež před
loha schválena v 2. a 3. čtení i s výborovými reso-
lucemi.
Duda
Posl
doktor
Ofner
Wittek
Biňovec
Neumann
Černovice
Čechy
20
article
Dále schválena Biňovcova sněmovní reso-
luce o povolení stálých podpor práce neschopnému
služebnímu a dílenskému personálu České severni
dráhy pokud nejsou členy pensijního fondu, jakož
rozmnožení dopravního a dílenského personálu.
Železničnímu výboru byla přikázána Reitz-
nerova resoluce o změně smlouvy, uzavřené mezi
obcí Kamenickým Šenovem s Českou severní dráhou
o místní dráze Česká Kamenice—Kamenický Šenov
jakož i o dopravě na trati Česká Kamenice — Česká
Lipa—Podmokly—Varnsdorf.
Polom přijala předloba v 3. čtení.
Po referálu posl. Vrtala schválen v 2. a 3.
čtení zákon o prechodných ustanoveních, pokud se
týče ukládání domovní daně v některých
sousedních obcích Prahy pro případ, že by se s Pra-
hou sloučily, dále předloha o prodloužení platnosti zá-
kona z 8. února 1907 o rozšírení dočasného osvobo-
zení od domovní daně činžovní pro přestavby, pro-
váděné v obvodu obce královéhradecké z veřejných
asamačních a dopravních ohledů, jakož i pro novo-
stavby, prováděné tamtéž v místech, kde stávaly
hradby.
Biňovcův
Vrtal
Reitz
Kamenický Šenov
Podmokly
Varnsdorf
Polom
Praha
Český Kamenica
Český Lipo
21
article
Cestou pilnosti schváleny byly některé předdlohy
o místních drahách.
Zpráva o zákonu o obchodních pomoc-
nících schválena v 2. a 3. čtení dle výborového
textu. Pabstův návrh aby předloha byla vrácena
národohospodářskému výboru, propadl.
K návrhu předsedy nouzového výboru projedná
valy se nouzové záležitosti.
Posl. Srdínko přimlouval se za zřízení zemsk
nucené pojišťovny a její doslatečnou subvenci a na-
vrhl resoluci, aby pro nynější nouzi o píci byl zaká-
zán vývoz všech pícnin.
Posl. V. Myslivec prohlásil provedení zemskéh
živelního pojištění za existenční otázku selského sla-
vu. Proto také třeba sanovati zemské finance.
Posl. Habermann přimlouval se za jiný způso
rozilení nouzových podpor a žádá demokratisnei
zemské správy. Jeho strana bude hlasovati pro vý-
borové návrhy.
Po zpravodajově doslovu přijaly referentovy ná
vrhy i s resolucemi.
Pabstův
Posl
Srdínko
Habermann
22
article
Předseda prohlašuje, že dal na jednací pořa
dnešní schůze ve smyslu včerejšího usnesení sně-
movny volbu tří mistopředsedů a 4 zap-
sovatelů. Poněvadž se strany nedohodly o jedne
místopředsednické místo, odvolává ji, ale dá předmě
ten jako prvý na jednací pořad příští schůze.
Jednání bylo potom přerušeno.
Předseda: Po dnech plodné práce přikročuji
k zakončení schůze. Děkuji členům vlády, úřudníkům
sněmovny, sluhům a poštovnímu persenálu i steno-
grafické kanceláři a přeji poslancům příjemné a po-
kud možná klidné léto. (Hlučná pochvala a potlesk.
Příští schůze bude oznámena písem nč.
Politické zprávy domáci.
Ze Záhřeba, 15. července. (Mstivý bá n.
Baron Rauch cestoval tyto dni po jižním Chor-
vatsku a usmyslil si vtáhnouti vítězoslavně také
do města Karlovce. Starosta města, poslanec ze
strany práva dr. Banjavčič, maje na mysli
různé místní potřeby, jimž bez bánovy ochoty
nebude možno vyhověti, projevil ochotu uvítat
bána úřadně. Ale oposiční členové městské rady
zmařilí jakékoli uvítání v Karlovci a bán roz-
mrzen jel hledat štěsti jinam. V karlovecké měst-
ské radě nastala krise, poděkovali se radní i sta-
rosta a vláda poslala do města za svého komi-
saře jakéhosi Horvatha. A bánův komisař ihne
našel, čím bude možno potrestati nevděčný Karlo-
vac. V Karlovci se konají výnosné pro město
dobytčí trhy. Podle nového rakousko-uher-
ského vyrovnání jsou pro tržiště předepsána dosti
přísná nařízení. Horvath by byl špatným komisa-
řem, aby nenašel, že Karlovac některému z oněch
nařízení nevyhověl. Našel chybu a bánova vláda
zakázala městu konání dobytčích trhů. Rozumí
se nikoli ze mstivosti bánovy, nýbrž
proto, že Rakousko diktovalo ve vyrovnání tak
přísné podmlnky.
Baron Rauch
doktor
Banjavčič
Horvath
Záhřeb
Karlovec
Karlovac
Rakousko
úřudníky sněmovna
23
title
Politické zprávy zahraničné.
24
article
V Praze, 17. července.
V Praze, 17. července.
Staří slavjanofilé a Polácl.
Jeden z vynikajících starých členů slovan-
ského dobročinného spolku, gener. Kirějev
uveřejnil v „Mosk. Vědom.“ stať o poměru Ru-
ska k Polákům. Ve stati té projevuje přání, aby
se jasně a přesně vytkly podminky, za kterých
se Rusko může vyrovnati s Poláky, neboť ny
nější neurčitý stav, ve kterém. nikdo se neodva
žuje ani s té, ani e oné strany řici celou pravdu
nedá se prý nadále držeti. Rusové musejí se
prý rozhodnouti buď ke zjevné válce s Poláky,
anebo s nimi uzavřiti trvalý mír. Generál Kirč-
jev, podobně jako jiní stoupenci starého slav-
janofilského směru, tvrdí, že Rusové se na Po-
lácích ničím neprovinili a že nynější neblahý
stav v království polském zavinili jen Poláci
kteří nepřestávají doufati, že se jim podaří při
pojiti západní Rusko opět ke království polské-
mu. A proto jako podmínku smíru navrhujet
„Chcete-li obdržeti království polské, zapomeňte
na věky na západní Rusko, jehož neuvidíto, jako
svých vlastních uší.
K této stati redakce „Mosk. Vědom.“ př-
čiňuje poznámku, v níž vysvětluje svůj názor
na poměr Ruska k Polsku. V ní praví: Drželi
se co nejvíce možná politiky Miljutina, Čerkas-
ského a Semarina; chrániti slovanskou provin-
cii štítem ruského státu; nedávat v ní převahy
ani Němcům, ani židům; snažiti se vychovávat
lid polský na jiných zásadách: v duchu slovan-
ském a bratrské jednomyslnosti s Rusy; napo-
máhat k živé, ideové výměně myšlenek a citů
obou národností, otvirat široké pole k poctive
státní práci Rusů v království pol-
ském a Poláků ve vnitřních guber-
niích ruských (!); připravovat v Polsku
půdu k novému vývoji vzájemnosti slovanské.
k udržování styků s jinými slovanskými národy.
Kirějev
Polák
Rus
Kirč
Němec
Praha
Rusko
Polsko
poloský
25
article
Zázraků naditi se nelze, na zapomenutí nečekat
a jeho jménem nevzdávadi se reálných práv. N
všechen způsob druhého Finska nepotřebujeme
ani na Dvině (v baltických guberniích), ani n
Kuře (na Kavkaze), ani na Visle . ..
Oba tyto projevy svědčí stejně, že staři
slavjanofilé, skupení nyní kolem „Mosk. Vědo-
mostí“, nemají nebo nechtějí míti smyslu pro
poctivé vyrovnání dvou bratrských národů pod
žezlem carským. Sralovati vinu jen na Poláky
a přisuzovati jim i nyní ještě útočné choutky
na západní Rus, jako činí gener. Kirějev, je
stejně nevhodné, jako vnucovati Polsku jen
úřadníky ruské a Poláky vyháněti do vnitřních
gubernií ruských, jak činí redakce moskovského
listu. Po této cestě nedošli bychom nikdy ke
slovanskému dorozumění.
Polák
Finsko
Dvina
Kavkaz
Visla
Rus
Polsko
26
article
Pouliční zápas s revolucí v Tavrizu dosud trvá.
Rachim chan, nástroj šachův, vyzvalv
úterý revolucionářskou městskou čtvrt Umirachi
v Tavrizu, aby se vzdala do poledne. Když tak
neučinila, pálil na ni ze tří děl po 48
hodin. Bombardováním byla rozbo-
řena skorem celá čtvrť. Roty Rachimovy
jsou z vojáků nejdivočejších, kteréž jen plení
Kordon jich kolem měsla hrozí způsobiti
v městě o 200 000 duších strašné útrapy. Ne-
propouštějí ni potravin, ni jiného zboží. Rusti
kupci v Tavrizu stěžují si, že nesmějí z města
ven, ač by měli jeti již na trh do Nižního
Novgorodu,
Satar chan, vůdce revolucionářů v Tavrizu,
poslal telegram šachu, v němž tvrdí, že nikdy
nepochyboval o nejvyšší autoritě šachově, chtěl
chrániti prý jen šacha a jeho věrné před násil-
nostmi nezodpovědných rádeův.
Dnešní telegramy oznamují, že revoluee
v Tavrizu dosud zdolána není. Tele-
grafní spojení s Ruskem bylo opět přerušeno.
Ni včerejší bombardování okresu Umirachi, jež
k večeru ustalo, nemělo rozhodujícího výsledku.
Satar chan udržel se se svými
stonpenci v nabyté posici. Jezdci Rachima
chana vyplenili i na obvodu města mnoho domů.
Dnes byl klid. Obyvatelé z městského okresu
Umirachi zaslali však šachovi telegram, v němž
prosí jej o milost. Bazary jsou ještě zavřeny.
Obchod utrpěl ztráty ohromné.
Revoluční hnutí neutuchlo ostatně ni v
ostatních krajích Persie. V Teheranu není též
ještě klidu. Obchod i průmysl jsou tam ochro-
meny. Karavanní spojení úplně přerušeno. L ou-
peží přibývá. Zhladu vojsko ša-
ch ovo loupl spolu. Počet tureckého voj-
ska na perském území se zdvojnásobil.
Rota Rachimov
Novgorod
Satara
Tela
Rusko
Persie
Satara
28
article
Nový člen trojspolku?
Významně cituje »Berl. Tagbl.« cařihrad-
skou zprávu »Nov. Vremene«, v níž dle auten-
tických informací měl německý gen. Goltz úkol,
získati Turecko pro vstup do troj-
spolku. »Nov. Vremja« dodává, že mu zpráva
ta byla i s jiné strany potvrzena.
»Posilen« byl by tedy trojspolek novým členem
a to očividně — nejlepším. Za to ovšem Italie
jest neustále na odskoku.
Návštěva Fallibrova ve Štokholmu.
Návštěva presidenta francouzské republiky
ve Štokholmu musila překonati jisté etiketní
obtíže. Král Gustav dosud neučinil v Paříži
návštěvu. Otázka navštěvy presidenta u něho
byla vyřízena tím způsobem, že když přijede
president republiky do švédských vod, připluje
mu král Gustav vstříc na jachtě a udělá mu
návštěvu na palubě »Veritě«. Pak oplatí mu
návštěvu president na královském zámku.
Francouzský parlament
odebral se na prázdniny a sejde se opět ke
konci řijna. Předpokládá se, že starý Clé-
meneeau, jenž vyšel jako vítěz ze všech
bojů, které mu připravila pravice i krajní le-
vice, vráti se do parlamentu se svým kabinetem
v nynějším složení. Žádný s členů vlády ne-
má chuti odstoupiti, ani generál Piequart, mi-
nistr vojenství, o němž se to tvrdilo. Podzimní
zasedání bude se opět zabývati předlohou o dani
z příjmů.
Berl
Gustav
Turecko
Paříž
spolek
Italia
29
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obohodní a živnostenské
komory.
Čekáme miliontého! Už k večeru včera
roznesly se Prahou zprávy, že ho mají a dost
se nás po té výstavní kachně natrápil telefon,
je-li to pravda a kdo nebo která či co je to.
Ale mnoho nescházelo a mohl být! K 6.
hodině oznamovala černá tabule výstavního
»Salle des depěches«, že celková návštěva od
otevření výstavy činl 988 943 osob. Trochu na-
pjetí, večerní silnější návštěvy a miliontý byl
by nám novinářům znepříjemnil příjemný večer.
Na stéstí byl rozumný a nechal si to až na
dnes — kdy zcela jisté přijde, leda če by P. T.
obecenstvo se spiklo, provedlo pašivn. resistenci
a nechalo miliontého až na neděli.
Dle výpočtů čekáme ho mezi 2. a 3. hod.
odpolední.
V životě výstavy potěšitelno, že dostavuje
se již v obecenstvu zdravá nevázanost a smysl
pro »bavení sama sebe«. S radostí zahlédli jsme
předevčírem večer společnost známých pánůa
dam — pan Kaminský odpustí, že se dovolá-
vám jeho svědectví jako přímého účastnika
onoho veselí — a ta společnost před průmyslo-
vým palácem aplausovou demonstraci vynutil
si na výborně sehrané kapele pošťáků, že jim
dvakráte zahrála »Tonkinésu«, při které utvořila
voselá sociéta veliký kruh a poskakovala podle
noty až milo bylo se podívat.
A kdokoliv šel kolem, musil se připojit,
takže v brzku objat byl hudební pavilon že-
lezným kruhem poskakujících a řehotajících s
dervišů.
Tak to má na výstavě chodit!
Kaminskij
Tonkinés
Praha
30
article
. Dnešek na výslavě Promenádní koncerly
od 4 do 10 hod. před průmyslovým palácem kapely
pěšího pluku č. 102 a pod bývalou fontánou žižkov-
ského „Sokola“ řízením p. Hermana.
O 7. hod. večer v koncertní síni VI. filharmonický
koncert. Solista Ferruccio Benenuto Busoni, klavinní
virtuos z Beriína.
Od 9 do 11. hod. slavnostní osvěllení.
. Den milionlého. Jelikož včera celkový počet
návštěvníků dosáhl přec 990.000 a tudiž prvního
milionu dosaženo nebylo, dostaví se asi mili-
ontý návštěvník dnes.
K velké ladě dárků, které vynlňují celé dvě vi-
triny, vystavené v pergole u hlavní brány a repro-
sentují cenu někohika set korun, přibyly nové, jež
zejména věnovali: Firma B. Kafka v PTíbrami (10
lahví likéru), firma Weigner Metzl (hliněné
nádobí), V. Bálek vyřezávanou mušli. E. Mace-
ška uzený párek 1 m dlouhý, lovárna na kovové
zboží v Praze pouzdra na cigarety a zápalky a víc
jiných dárků.
Jako desetitisicí návštěvník prošel včera turnike-
tem J. Teplý, řeznický pomecník, kterému darovány
byly stříbrné kapesní remonterky.
Herman
Busoni
Kafka
V Bálek
E Mac
J Teplá
Praha
Sokol
Weigner Metzl
PTíbry