ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a3660ca0-75a5-11dc-8166-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 21, person 31, org 5, work 1
1 masthead
Ročník XXXVII
2 masthead
V Praze, v sobotu 18. července 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 196.
4 article
Na ranní a odpol. listy předylácí se v Praze v zdministrael a mksíe na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měste nčtnt laa . . . . 7 K 50k ve Mlialkách na měsíc . . . . . . 2 K 30 Pošton: na měsíe nav.. . . : Kao s dvojí zásllkeu měst atrrí vile
Praha
5 article Přípravný sjezd slovanský
Přípravný sjezd slovanský Čtvrtý den sjezdového jednání dokázal, že s cesty jednou správně nastoupené, není již ůchylky. Plenární konference, pro něž po- drobný a svým významem předůležitý mate- riál připravují a spracovávají poradné schůze speciální, každým svým bodem pevněji a pře- sněji vytyčují zásady, na jichž podkladě je možná společná dohoda. Takovým způsobem hladce a koncisně prodebatovány včera referáty o všeslovanské organisaci sokolské, o nutných krocích k vy- budování jednotné organisace knižního trhu slovanského, o společné organisaci slovan- ských učenců, i o vzájemných stycích slovan- ských v oboru zemědělství. Drahnou čásť včerejšího zasedání zaujala debata o návrhu organisačním a žurnalisti- ckém, jehož účelem praktickým bylo, aby všecky podrobně návrhy, zejména v ohledu osvětovém, které se vyskytly v průběhu kon- ferencí, shrnuty byly v jedno a svedeny na pravou cestu ke svému realisování. Přijata byla celá řada návrhů a podnětů, jichž pro- vedení nemůže zůstati ve vzduchu, jak bylo správně během včerejší debaty podotčeno, nýbrž ukázala se potřeba jistého exekutivního komitétu, který by se o ně dále staral. Za jedině správnou byla uznána my- šlenka, aby komitét tento byl pokud možná úzký, tak aby mohl častěji přicházeti ve styk, a poskytoval by tím jistější záruku, že všecko, na čem se usneseno, také sku- tečně bylo provedeno. Komitét tento byl skutečně zvolen a předním úkolem svým si učinil, aby zůstal v trvalém spojení vzá- jemném, vědom si svojí zodpověd- nosti před těmi, kdož jej zvolili, i před celou slovanskou veřejností.
6 article
Jeho úkolem také jest starost, aby v hlavních centrech Slovanstva vytvořeny byly komitěty slovanské vzájem- nosti, které by vzaly vlastně celou práci na sebe a byly rozděleny v pět odborů, vzá jemně korespondujících: kulturní, ekonomi- cký, turisticko-informační, sokolský a žurna listicko organisační. Tyto i ostatní všecky po drobnosti pevné organisace podrobeny včera vážným a důtklivým poradam. Krásným závěrem včerejší, poslední schůze pracovní, bylo sdělení, že výbor vý- stavní po důkladných poradách docílil nej- úplnější shody o všech svých úkolech, a zvoliv svůj generální výbor 42členný, dohodl se také o příští svojí generální schůzi, která konati se bude ještě letos — 15. prosince — ve Varšavě. Banket města Prahy, který konal se na počest slovanských hosti ve čtvrtek večer ve velké dvoraně žofinské, byl společensky skvělým a celým svým průběhem povznášejícím pendantem k pracovním konfe- renelm sjezdovým. Oznámili jsme již včera v předběžné zprávě, že banketu, vystrojeného s největším leskem, zúčastnilo se přes 200 osob. Byli to především ovšem všichni dele- gáti slovanských porad se svými damami, celá městská rada pražská se stárostou, oběma ná městky a mnozí obecní starší, zástupcové poli tiky, vědy, literatury a žurnalistiky. Umělecký vkus a bohatství výzdoby žofin
Varšava Praha
7 article
ské dvorany i celé tabule byly tak vzorné, že vzbudily svrchované uznání hostí. Tato výzdoba byla dílem firem Prinnovy a Bürgermeistrovy, tiskopisy ze závodu Štencova: První přípitky, jak již oznámeno včera, platily panovníkům těch států, jejichž přísluš- níky jsou vzácní naši hosté slovanští. Vůdce ruské delegace M. V. Krasovskij pronesl takový přípilek panovníkovi rakouskému, dr. K. Kramář ruskému caru jako panovníku největší říše slo- vanské a dr. Vr. Černý knižeti bulharskému, králi srbskému i knižeti černohorskému. Na to povstal k připitku starosta král. hlav. města Prahy dr. K. Groš: Krásný sen o Zlaté Slovanské Praze proměnil se v zářící skuteč- nost. Praha hostí ve svých zdech výkvět všeho Slovanstva a jeden nadšený projev slovanského bratrství následuje za druhým, tak že srdee každého uvědomělého Slovana radostí plesá, že bliží se doba dohody všeho Slovanstva. Veliké, nezapomenutelné dny zaznamenala v tomto týdnu historie Slovanstva — po 60 letech sešli se opět v naší Praze zástupcové všech národů slovanských, aby ve svornosti a lásce promlu- vili a porokovali o důležitých otázkách, jež všemu Slovanstvu jsou společny a jež nová doba rozvoje kultury slovanské v život volá.
Štencův M V Krasovskij K Kramář doktor K Groš Slovan Praha Prinnův Bürgermeistrův
8 article
Již v první den dojemného slavnostního zahájení sjezdu objevil se potěšitelný úkaz, že Slované potřebují jen blíže se poznati, aby tím zjevněji vystoupil společný jich původ a aby tím radost- něji navázali mezi sebou styky vzájemné, aby založili spojení hospodářských a kulturních svých zájmů a aby semkli se v družný, těsný šik na obranu svobodných, volných a sobě rovných ná- rodů velké matky Slavie ! (Souhlas.) Zapomenuty buďtež staré boje a spory: Slovanstvo ve vážné chvíli této dějinné zajisté pochopilo, že jen spo- lečnou prací a svornou snahou může odolati přivalům nepřátelským a chce odložit a bohdá také odloží vše, co jednotlivé národy od sebe dělilo, snažic se vyhledati jen to, co bude je spojovati v jeden mohutný, imposantní kmen, jemuž náležeti bude velká, krásná budouenostl Dnes, kdy je už dokázáno, že činnost našeho sjezdu bude korunována opravdu skvělými vý- sledky, dovoltež mně, abych vás všechny: Bul- hary, Čechy, Chorváty, Poláky, Rusy, Slováky.
Slovan Čecho Chorvat Polák Rus Slovák Slavia
9 article
Slovince a Srby jménem královského hlavního města Prahy co nejupřímněji a bratrsky pozdra- vil a abych vás ujistil, že naše Praha byla ne- výslovně šťastna, že mohla pozdraviti tak skvělé shromáždění inteligence Slovanstva a přeji si jen, aby usilovná práce Vaše, nesoucí se ke sblizení a sjednocení kmenů slovanských, zdařila se úplně a abychom na příští slovanské výstavě v matičce bělokamenné Moskvě v roce 1911 mohli celému světu se pochlubiti a ukázali, jak mohutným, slavným a silným je náš rod slo- vanský! Jménem rady král. hlav. města Prahy pozvedám číši avou na zdar všech milých, drahých nám bratří slovanských! (Bouřlivý potlesk.) a Delegát polský Chyliňski promluvil: Be- rouce účastenství na zdejších konferencích, pro- hlásili jsme, že nejen se neoddalujeme, ale chceme se účastniti všech kroků a připrav, smě- řujíeích k dorozumění se a ke smíru všech národů slovanských. Jedná se o to, abychom se eítili jeden ke druhému jako přátelé, abychom jeden druhému nepůsobili křivdy a abychom všichni vzájemně uznávali právo každého národa a práva jeho na národní individualismus. (Výborně !) Jestliže nad námi
Srba Vaš Praha Moskva Be
10 article
vysoko se nese velká myšlenka solidárnosti ná- rodů slovanských, pak musíme říci, že přes to nesmíme zapříti svůj národní indivi- dualismus, že nemůžeme býti přepracováni na něco jiného, než co z nás učinily dějiny. že nelze utlumiti národní ráz, který se jeví v našem jazyku, v naší literatuře, v našich tra- dieích, ve všem, co tvoří duch a tresť našl civilisace. Jestliže jame se zúčastnili těchto konferencí, činili jsme tak počítajíce s faktem, že nejsme seskupeni v jedné zemi a v jednom státě. Nejčetněji jsou tu representování naši ro- dáci z říše ruské. Ti touží po tom, aby získali nutných podmínek pro rozvoj svého národního života, své kultury, oni touží po odstra- nění sporu polsko-ruského ve jménu práva a spravedlnosti, ve smyslu těch šlechetných zásad, které hned při zahájení na- šich konferenel prohlásil náš předseda dr. Kra mář (Hlučný souhlas), těch zásad, které také ve svých proslovech pochválili zástupci národu ruského. V druhé části, pod vládou pruskou, jak známo, vedou naši rodáci krutý obranný boj za svou národní existenci; my radujeme se z jejich vlastenecké vytrvalosti a věřime, že z tohoto těžkého boje vyjdou přee vítězně (Hlučný souhlas.) a vitězství to bude vítězstvím věci polské i slo- vanské.
11 article
V nejlepším položení nachází se třetí náš díl v Haliči, v říši rakouské, kde jsme nalezli ochranu svých zájmů národních a kulfurnícho kde máme konslituční volnost, rovnoprávnost. kde máme školy s naším vlastním jazykem, kd- máme svou vlastní akademii věd, instituce samo- správné, a kde můžeme svobodně a všestranně rozvljeti se a zvelebovati naši existenci národní. naši existenci hospodářskou a kulturní. A uško- dily snad udělené nám svobody národní v ně- čem celosti státu? Nikoli! Ony umocnily náš poměr k tomuto státu, ohy utvrdily naše povin- nosti vůči monarchii i vůči tomu spanilomysl- nému panovníku, který spravedlnost ke svým národům učinil základem svého panování Sto- jime-li tak vytrvale na podstavě práva a spra- vedlnosti, jest to zárukou, že chceme a dove- deme si také vážiti práv jiných národů, zvláště slovanských. Zájmy a potřeby politické toho vyžadují, abychom styky své s ostatními slo vanskými národy rozšířili a upevnili. Ovšem toto dílo není snad dílem krátkým, na ně ne- stačí několik sezení anebo několik úchvatných řečí, třeba je k němu stálé vytrvalé práce především je k němu třeba dobré v ůle důvěry
Halič
12 article
Bylo řečeno, že naše konference šla pře Petrohrad a Varšavu do Prahy. Snad bylo dobre že konference jato se pozdržela v Praze, nebot v Praze právě vysloveno bylo he- slo nejen sjednocení slovanského, ale i spravedlnosti slovanské. My nezapomeneme, že zde konference zástupců lidu slovanského prohlásila heslo: volnosti, rovnost a rovnoprávnosti; hesla, která mohou býti je- dině podkladem pro naši spolupůsobnost v Slo- vanstvu. Nezapomeneme nikdy, že tato konfe- rence zástupců národů slovanských byla zde přijata s pohostinstvím, které pro nás všechny zůstane nezapomenutelným. Myslím, že jednám nejen v duchu delegace polské, jejíž jměnem mluvím, ale i jménem všech ostatních zástupeů Slovanstva, jestliže připljím na zdar a rozkvěu hrál. hlav města Prahy a jestliže jménem ce.
Petrohrad Varšava Praha
13 article
lého shromáždění volám: Nechť žije če ská Praha! (Bouřlivý, nadšený potlesk.) Ruský delegát V. A. Maklakov: Prvním pocitem každého, který zde povstane, musí býti vděčnost ku představitelům města Prahy, a ten, kdo dá výraz této vděčnosti, neplní pouze mravní dluh, nýbrž vyhovuje též duševní po- třebě. Avšak já nechci poděkovati městu Praze toliko za pohostinství a takt, který nám proje- vilo. Zde v Praze nedovedu činiti rozdilu mezi přítomnosti a minulosti, a rozhraničovati práei jednotlivých pokolení, která po sobě následovala, nedovedu dělití na části organism živého národa a v osobách nynějších zástupců Prahy pozdra vuji s láskou celou historii Čech, vše chny zásluhy zlatého města Prahy.
Maklakov Praha Čechy zlatý město
14 article
Již několik dní dlíme, v tomto historickém městě; když předevěírem jsme jím projížděli a zřeli, jak se v něm spojuje kuitura šedé dávnověkosti s plným leskem současné techniky téhož národa, když jsme se divali na sluncem zalité, života ruchu plné město, a na západě rýsoval se mo- hutný profil královského hradu, jako praděd, který povstal z hrobu a radostně se těší nad úspěchy pravnuků, tu poznali jsme najednou všichni, že nejsme cizí, že vaši rod- nou máti milujeme ne jako lidé cizí, ale s rodinnou hrdostl. (Vý borně! Bourlivý potlesk.) A my ji netoliko milujeme, my jsme se mnohému od ní naučili; historie její není nám cizl, ona jest emblémem slovanských dějin martyrologií slovanského světa. I u vás slavné dojemné stránky dějin střídaly se s mračnýmt a beznadějnými My viděli ve vaší minulosti, jak kulturní, bohatě obdařený národ byl zničen vnější mocí, jak potom utlačovali a dusili jeho národní cit ve jménu vyšší kultury a jak téměr hynul a z dějin mizel slavný, zasloužilý národ český, ale my dočkali se též vašeho vzkříšení, uviděli jsme zázrak, který způs- bilo probuzení národního citu. Nu vašem příkladé jsme se poučili, co dovede slo- vanský národ, když shodí okovy, co zna- mená idea národnostní v živote slovanských národů. Kdo to nepochopí. len nemá slovanského srdce. Národně vzkříšená
15 article
Čechte posloužila však i jiněmu ideálu, totž myšlence všeslovanského sjednocení. Již dlouho před nynějškem ona zabývala se touto my- šlenkou. V Čechách byl již v roce 1848 sjezd rakouských Slovanů, a v r. 1867 byla z Čech vy- slána depulace do Ruska. Pokusy tehdejší se sice nepodařily a nemohly podařiti, prišly však jiné doby příznivější, a my znovu sešli jsme s v Praze. Toto veliké dílo, které má přiněsti tak bohaté ovoce a stvořiti novou kulturní sílu otevříti novou éru světových dějin, toto dílo, které nyní jeví se pouze přirozeným a nevyhnu telným zakončením probuzení a rozkvětu národ- nostní myšlenky v různých slovanských národ- nostech, toto dílo mezi mnohými setkalo se s nedůvérou a nepřátelstvím. A také mnozi se domnívali, že až se zde sejdeme, obnovíme staré spory a místo sjednocení nastane nesouhlas a nová nesvornost. To se však více státi ne- může a také se to nestalo. Přišli js m sem, zmoudřevše zkušeností, přišli jsme nikoliv proto, bychom znovu vyvolával minulost, nýbrž ubychom pracovali pro budoue- nost. Vzpomínáme minulosti pouze proto, abychom viděli chyby, které se nesmějí opakovati. V i me kdo z našich sporů zmohutněl V drobném prouejít raní číslo o nobě . . odpoledni . . . . . . . za 2 k Ve dlialhách na venkové- ranní čislo. . . . . . . 10h odpoledaí . . . . . . . . 4k 1nserát plaři se hetově vnpřed. Přodplacení n inserty přijíná sdlmini- straco v Mariasské uliei č. 3.
Čechy Rusko Praha
16 article
Tam nacházejí se těl rečakce tiskárna a eapadioe „ Národniehi Listů“ Dakopisy se nevraesji- v číruce pracuje se vnitřními slo- vanskými spory. (Výborně! Hlučný sou- hlas.) Věříme, že i nejzapletenější historický spor se dá snadno řesiti, když přistoupíme k jeho řešení s právem a spravedlností! (Vý- borně!) Že idea všeslovanské ho sjednocení sama v sobě obsahuje ideu svobody a rovnocennosti ka- ždého slovanského národa. (Vý- borně !) Poznali jsme, že zhouba a hoře každé slo- vanské národnosti je naším společným hořem a v radostném poznání, že pracujeme na základ- ním převratu v životě slovanských národů, zkla- mali jsme i obavy našich malověrných druhů i naděje našich nepřátel. (Hlučný souhlas.) To, co jsme zde v Praze učinili, nevymizí z dějin, vyměnili jsme si zde city, které se nezapominají a řekli jsme si slova, která zavazují. (Dlouhotrvající po- tlesk.) Začli jsme dílo, které neumírá. (Hlučný potlesk.) A to vše jest spojeno s jménem Prahy, já jí za to děkují a také jí poděkují dějiny, já jí za to blahořečím. Připijím rozkvětu Čechre, budoucnosti města Prahy a připijím na zdraví jejího představitele, váženého dra. Grose. (Bourlivý souhlas a potlesk.) Polský delegát hrabě Jan Olizar : Velecfšní pánové! Vzpomínám slov předsedy ruské dumy Chomjakova při loučení se s drem. Kramářem a ostatními slovanskými delegáty, že by škoda bylo, kdybychom na ně zapomněli, ale že by hřichem bylo, kdybychom zapomněli na idey, které jimi vysloveny byly v příčině slovanské rovnosti, svobody a bratrství. Dů azem toho, že jsme nezapomněli, jest: jsme dnes tu. (Vý- borně!)
Gros Olizar Chomjakov Kramář Praha Velecfšný pán
17 article
Když jsme přišli do Prahy, vítaly nás vlastné Prahy dvě; jedna starožitná, symbol minulosti, rytíř dávných středověkých dob s vel- kou vlastní historií. Seznali jsme, že rytiř tento následgem nátisku měl zahynouti a zdálo se, že hrozí mu úplná záhuba To stalo se jen tím, že tenkráte bojovali Slované bratr proti bratru a na zřiceninách jejich cizl stavěl si dům. Nyní nás přivítala nová Praha. Tvrdý osud výchoval tvrdé lidi a ona jako fénix vy- nesla se z popele. Nenčmnila tak na dráze krva- vých bojů a válek, ale na dráze vytrvalé práce a při hlubokém pochopení těch výstrah, které ji osud a historie postavily. Vidíme nyní vý- sledky této práce Země české dobře vyživí své syny, oni hladu neznají. Školy moudře uči če- skou mládež, Ani jediný nehyne tu na škodu národa. Pořádek a právo panuje všude. Za krátko čarokrásná Praha a mili její obyvatelé zmizí nám s očí. Škoda bylo by jich zapome- nouti, škoda větší bylo by do ní nevraceti se, ale hříchem bylo by zapomenouti těch všech živých přikladů, které jsme tu viděli. Jsme po- viní s celou energií pracovati k tomu, aby každý slovanský národ dosáhl téže kullurya téhož rozvoje, jako národ český, aby žádný z národů naších neškodal dru- hému, ale podával mu bratrskou ruku. Připljím dru. Kramářovi, jakožto ininiátoru a všem tém bratřím slovanským, kteří pro tyto myšlenky chtějí z celého srdce pracovati. (Hlučný potlesk.) Chorvatský delegát dr. Ivan Lorkovié: Ve jménu chorvatských delegátů ujímam se slova, mluvě jakožto zástupee ohromné většiny chor-
Slovan doktor Lorkovié Praha východ boj
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Cíle a úkoly psychoneurologického ústavu. Řeč J. Exc. prof. dra. V. M. Bechtěre va, pronesená při otovření ústavu. (Pokračování) Těmito pomůckami vyzbrojen chce psycho- neurologický institut dát příležitost všem získati široké psychologické vzdělání. Přednášky budou upraveny tímto způsobem. V kursu všeobecném přednášeti se bude biologie, neurologie, nauky historické a sociální; psychologie individua bude tvořiti zvláštní sekci s celou řadou disciplin, představujících rozvětvení psychologie a filo- sofie jako psychologie individua, psychologie společnosti, psychologie lidová; nauky filosofi- cké, všeobecný jazykozpyt (psychologie jazyka), srovnávací jazykozpyt, methodologie věd, fysio- logie a pathologie řeči, všeobecná psychopatho- logie atd. Ne méně citelná je mezera v našem pro- Cranu vysokoškolském i v oboru jiných disei- plin, stojících v těsném svazu se všeobecnou psychologií, které mají rovněž vědecký i prak tický význam, jako dětská psychologie, pedago- gická psychologie, hygiena duše, kriminální an- thropologie, hypnosa, sugesce, učení o degene- raci a klinický rozbor činovních a duševních chorob.
profesor doktor Bechtěre
19 article
Kdo by mohl pochybovati o tom, že dětský věk jest enou dobou, v niž formuji se první základy budoucí osobitosti, i poprvé počínají se rýsovati zvláštnosti jeho nervopsychické orga- nisace. Suma budoucích složek, získávaných vy- chováním a životem, má ovšem svůj zvláštní význam pro vytváření budoucí osobitosti, ale první jeho nárysy a to nejvýraznější již pozoruj se ve věku prvního dětství. Zda možno ještě pochybovati o tom, že neobyčejná něžnost a vni- mavost tohoto věku, skýtá velmi výhodnou půdu pro vývoj různého druhu odchylek ve sféře ner- vové i duševní — úchylek, vedoucích k těžkým a smutným následkům pro duševní zdraví bu- doucí osobnosti. A při tom je bohužel velmi dobře známo, Ee nervová i duševní činnost tohoto věku jest velmi nedostatečně probádána. Ač můžeme zdo
20 article
uvésti jména mnohých vědeckých pracovníků, kteří v této otázce pracovali, mezi nimi Sigisz- mund Proyer, Darvin, Kusmaul, Baldvin, Sikov- skij atd., ale dosud jsme příliš daleko od toho, abychom mohli uznati naše známosti dětské psychiky za uspokojivé. Jest mi při tom poznamenati, že třebas v posledních letech interes studia dětské psy- chiky stoupl, užívané zde methody zkoumaei nemohou se uznati za správné, zejména máme-l na zřeteli, že berou se výhradně subjektivní ce- stou. Projevy dětské psyché autoři seeňovali do sud se stanoviska svých vlastních subjektivních upomínek, v čemž spočívá kardinální chyba ve- škerého takového zkoumání a pozorování. Co se týče výchovy v době prvníhu dětství. tu nestojí věc s ni o nie lépe, ba možno říei. že hůře. Jak známo, věk tento spočívá i v in- teligentní třídě naší společnosti v rukou nevě domých chův a bon nebo matek, neobeznáme- ných s výchovou, které třepas i touží napomoci télesnému i duševnímu rozvoji svých dětí co nejvíce, ale toho nedosahují, poněvadž krátce neznají, jak by činiti měli, postrádajice dosta- tečného ve směru tomto vzdělání. Ba jsou mnozí pedagogové, kteří do dnes ještě mysli že pedagogická pravidla nemají své místo v dobe prvního dětství, majíce za to, že tehdy jest dě tem potřeben nanejvýš ještě lékař pediatr. Proti tomu nemožno jinak, než odvětit roz hodné „ne“. Při nejmenším nutno zde předpokládati, že jedná se ve většině případů o hluboké poblou- zení, které přivádí politování hodné a trudné následky. Zdaž možno pochybovati o tom, že nejjemnější věk vyžaduje i nejdelikátnějšího zacházení a to netoliko po fysické stránce, ný- brž i ve smyslu mravním i psychickém.
Baldvin Sikov
21 article
Zdaž nezříme při každém kroku, že již v útlém věku děti osvojují si špatné stránky po- vahy a nedovolené zvyky, se kterými máme te- prve v pozdějším věku co bojovati? Podobně jsou možny i chorobné úchylky ve sféře nervopsychické, které mají původ svů v abnormálně těžkých poměrech životních, ve kterých proběhlo útlé dětství. Psychiatři setkávají se stále s připady du- ševních poruch různého druhu, kde není žád- ných nepříznivých podmínek dědičnosti, kde těhotenství probíhalo normálně, kde nebylo žád- ných zvláštních zevních momentů v pozdějším věku, způsobilých vyvolati duševní chorobu a přec dříve neb později tato se objevuje, při čemž možno při bedlivém vyšetřování anamne- stickém seznati, že základní črty individuální sklonnosti nervopsychické sféry této choroby už existovaly. Takové případy dokazují právem, že n dosti pečlivě ošetřování děti v první době jejich věku jeví se často býti příčinou pozdějšího vý- voje úchylek v psychickém vývinu individua, ba i příčinou vývoje duševních chorob. V žád- něm případě naprosto nelze připustiti, aby prvý krok v životě lidském nebyl předmětem nějpečli- vějších výchovných starostí, a to zvláště proto. že první krok bývá vždy nejvážnějším a roz- hodujícím o veškeré budoucí mravní hodnote člověka. Proto psychoneurologický ústav má v pro- gramu své činnosti studium psychiky dítětea díky výše vzpomenutému daru V. T. Zimina byl při něm už založen psychopedologický ústav s internátem malinkých chovaneu, ve kterém co nejpečlivěji objektivně se pozoruje dítě ode dne zrození jak po stránce fysické, tak po stránce du- ševní, při tom zároveň upotřebuje se všech vý- chovných pomůcek, které udány jsou k odvrá- cení těch či oněch úchylek ve psychické sféře jako náklonnosti k afektům v samém zárodku.
Zimin
22 article
Vezměme druhý praktick, důležitý díl psy- chologie — t. j. pedagogickou psychologii. Kdo by neznal, že naše školní výchova do dneška vede se způsobem čistě empirickým, při čemž normy této výchovy, pokud způsob u výkladu, názorného vyučování, rozdělení úkolů, jich dél- ky a sledu, odpočinkové přestávky, významu fysického zaměstnání pro vyučování se týče atd., v našich školách pouze v theorii, formálněa nahodile se provádějí. Otázky, spřizněné s řešením úkolu, jak co nejvice nápomoci dětskému vývinu, mohou nyní býti řešeny přesnými experimenty v laboratořích a i ve školách a také už dnešní pedagogická psychologie odpoví nám na přemnohé otázky z oboru vychovatelství a v budoucnosti mužeme očekávati mnohem více, tak že je zde dána mož- nost, že školská výchova bude postavena na zá- klad přísně vědecký a že pude možno vymítiti zanedbávání psychopedagogických vědeckýcl poznatků ke zhoub“ mládeže, stále a často se přiházející. Nutno dále si povšimnouti důležitého vý- znamu hygieny ducha, této nové větve, která sli buje rozvinouti se ve zvláštní vědeckou nauku. Je přímo nepochopitelno, že nynější kulturn člověk, do dnešního dne tak málo přihlížel k tomu, aby lépe ochraňoval svůj mozek a sve duševní schopnosti od různých zhoubných úči- ků, zejména v době jich vývoje, neboť vlivy tyto snadno ohrožují pravidelný vývin psychiek sfěry a zachování duševních schopností na pří- slušné úrovní. Otázky, sdružené s ochranou zdraví dušev- ního a s ochranou předěasné duševní sešlost nutno inteligentu pojímat ne méně vážné jak. otázky, týkající se zdraví fysického. Pro nás Rusy jsou pak otázky tyto zvláště důležity, neboť lze dokázati, že duševní ochab- lost ve stáří u ruských inteligentů nastupuje dříve než u inteligentů západní Evropy.
Rus Evropa
23 article
Je samozřejmo, že hygiena ducha dalek ještě nedostoupila takového vývínu, aby prak- ticky mohla působiti v otázce ochrany zdrav duševního. Vždyť i stará otázka, kolik času člověk m věnovati spánku, musí býti ještě vědecky pro- peacována a takovou otázku kladou nám inter náty a my nemůžeme dosud než říci, že věde- ekého určení pro dobu spánku mládeže dosu nestává. Je vidno, že v oboru duševní hygieny možno ještě mnoho pracoval, že nutno provésti řadu exporimentálně psychologických pokusů, nežl pude věda tato prokazovati skutečně cenné služ- by v oboru ochrany dušeního zdraví obyvatel- stva, ale přes to že nauka tato je teprve v prvýel počátcích, přece uznal psychoneurologický ústav za nutné vřaditi ji mezi povinné předměty v kur sech ústavu. Vzhledem k důležitosti, kterou mají pr pedagogy nauky výše zminěné a celá řada ji ných, j. anatomické a fysiologické odchylky, po- škozující tělo, historie školy a pedagogických názorů, fysiologie a pathologie řeči, lékařské podagogika slabomyslných a nervosních děti jakož i nauky filosofické atd., zařídil psycho- neurologický ústav zvláštní oddělenou sekci pe dagogickou,
24 article
Další vážný význam mají otázky, týkající se kriminální anthropologie a psychologie zlo- činnosti. Vážnost otázek těchto musí od každého být unána, neboť správné jich rozřešení nám te- prve podá rozumné prostředky k boji se zločin- nosti a tu zvlášt pociťuje se nedostalek známosti v oboru psychologie zločinnosti a kriminální anthropologie, v době, kdy otázce této nejednou byly věnovány mezinárodní sjezdy, u nás není příležitosti vzdělati se v nich a ani interesované kruhy nemají o oborech těchto ani zdání.
25 article
Avaoli netřeba více přihlížeti k učení Lombrosovu, v dobách dnešních skoro už zavrhnutelému, tolik učení tomu přece musíme přiznati, že ono položilo základ stále se vyvinu- jící kriminální anthropologie, která snaží se ob- jasnit příčiny anarchistických směrů a zároveň nalézti prostředky proti těmto. Pro nás Rusy jsou otázky tyto palčivě důle- žity v době nynější, jak pokad se týče boje se zločinnestí, dostihnuvší u nás skoro nejvyšší možné hranice, vše ještě cíl k tomu, aby přísnou represí vzbudil se „spasitelný strach“ ve zločinci a při tom se zapomíná, že každý zlo- činec v době provádění zločinu doufá, že uteče a vymkne se trestu a proto se napřed nijak ne- straší a neobává před žádnými tresty, které vzbuzují jenom roztrpčení v mnohých vrstvách obyvatelstva. Probiraná otázka jest velice ob- sáhla a úzce souvisí s podmínkami veřejného živola vůbec, pročež psychoneurologický ústav zařídil speciální sekci kriminalistickou, kde kro- mě učení o zločinnosti samé bude přednášena celá řada nauk sociálně-právních, jako jsou zá- klady sociologie, základy práva, národní hospo- dářství, soudní lékařství všeobecné i pathologi- cká psychologie a učení o hypnose a suggesci. Nauka, známá pode jménem „hypnologie“, čili učení o suggesci a hypnose, jemuž rovněž náleží místo mezi kursy psychoneurologického ústavu, poslední dobou velice rozkvetla. Vážný význam suggescí prc výklad mnohých společen- ských hnutí, proudění mass lidových a velmi četných jiných jevův individnálného života kaž- dého jedince jest nesporný.*) *) Bechiěrev: Suzresce a její význam ve spo životé, Petrohrad, 1908.
Lombrosův Rus Petrohrad