2
masthead
V Praze, v sobotu 18. července 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předylácí se
v Praze v zdministrael
a mksíe
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na měste
nčtnt laa . . . . 7 K 50k
ve Mlialkách
na měsíc . . . . . . 2 K 30
Pošton:
na měsíe
nav.. . . : Kao
s dvojí zásllkeu
měst
atrrí vile
Praha
5
article
Přípravný sjezd slovanský
Přípravný sjezd slovanský
Čtvrtý den sjezdového jednání dokázal,
že s cesty jednou správně nastoupené, není
již ůchylky. Plenární konference, pro něž po-
drobný a svým významem předůležitý mate-
riál připravují a spracovávají poradné schůze
speciální, každým svým bodem pevněji a pře-
sněji vytyčují zásady, na jichž podkladě je
možná společná dohoda.
Takovým způsobem hladce a koncisně
prodebatovány včera referáty o všeslovanské
organisaci sokolské, o nutných krocích k vy-
budování jednotné organisace knižního trhu
slovanského, o společné organisaci slovan-
ských učenců, i o vzájemných stycích slovan-
ských v oboru zemědělství.
Drahnou čásť včerejšího zasedání zaujala
debata o návrhu organisačním a žurnalisti-
ckém, jehož účelem praktickým bylo, aby
všecky podrobně návrhy, zejména v ohledu
osvětovém, které se vyskytly v průběhu kon-
ferencí, shrnuty byly v jedno a svedeny na
pravou cestu ke svému realisování. Přijata
byla celá řada návrhů a podnětů, jichž pro-
vedení nemůže zůstati ve vzduchu, jak bylo
správně během včerejší debaty podotčeno,
nýbrž ukázala se potřeba jistého exekutivního
komitétu, který by se o ně dále staral.
Za jedině správnou byla uznána my-
šlenka, aby komitét tento byl pokud možná
úzký, tak aby mohl častěji přicházeti ve
styk, a poskytoval by tím jistější záruku, že
všecko, na čem se usneseno, také sku-
tečně bylo provedeno. Komitét tento
byl skutečně zvolen a předním úkolem svým
si učinil, aby zůstal v trvalém spojení vzá-
jemném, vědom si svojí zodpověd-
nosti před těmi, kdož jej zvolili, i před
celou slovanskou veřejností.
6
article
Jeho úkolem také jest starost, aby
v hlavních centrech Slovanstva
vytvořeny byly komitěty slovanské vzájem-
nosti, které by vzaly vlastně celou práci na
sebe a byly rozděleny v pět odborů, vzá
jemně korespondujících: kulturní, ekonomi-
cký, turisticko-informační, sokolský a žurna
listicko organisační. Tyto i ostatní všecky po
drobnosti pevné organisace podrobeny včera
vážným a důtklivým poradam.
Krásným závěrem včerejší, poslední
schůze pracovní, bylo sdělení, že výbor vý-
stavní po důkladných poradách docílil nej-
úplnější shody o všech svých úkolech, a
zvoliv svůj generální výbor 42členný, dohodl
se také o příští svojí generální schůzi, která
konati se bude ještě letos — 15. prosince —
ve Varšavě.
Banket města Prahy,
který konal se na počest slovanských hosti ve
čtvrtek večer ve velké dvoraně žofinské, byl
společensky skvělým a celým svým průběhem
povznášejícím pendantem k pracovním konfe-
renelm sjezdovým. Oznámili jsme již včera
v předběžné zprávě, že banketu, vystrojeného
s největším leskem, zúčastnilo se přes 200
osob. Byli to především ovšem všichni dele-
gáti slovanských porad se svými damami, celá
městská rada pražská se stárostou, oběma ná
městky a mnozí obecní starší, zástupcové poli
tiky, vědy, literatury a žurnalistiky.
Umělecký vkus a bohatství výzdoby žofin
Varšava
Praha
7
article
ské dvorany i celé tabule byly tak vzorné, že
vzbudily svrchované uznání hostí. Tato výzdoba
byla dílem firem Prinnovy a Bürgermeistrovy,
tiskopisy ze závodu Štencova:
První přípitky, jak již oznámeno včera,
platily panovníkům těch států, jejichž přísluš-
níky jsou vzácní naši hosté slovanští. Vůdce
ruské delegace M. V. Krasovskij pronesl takový
přípilek panovníkovi rakouskému, dr. K. Kramář
ruskému caru jako panovníku největší říše slo-
vanské a dr. Vr. Černý knižeti bulharskému,
králi srbskému i knižeti černohorskému.
Na to povstal k připitku starosta král. hlav.
města Prahy dr. K. Groš: Krásný sen o Zlaté
Slovanské Praze proměnil se v zářící skuteč-
nost. Praha hostí ve svých zdech výkvět všeho
Slovanstva a jeden nadšený projev slovanského
bratrství následuje za druhým, tak že srdee
každého uvědomělého Slovana radostí plesá, že
bliží se doba dohody všeho Slovanstva. Veliké,
nezapomenutelné dny zaznamenala v tomto
týdnu historie Slovanstva — po 60 letech sešli
se opět v naší Praze zástupcové všech národů
slovanských, aby ve svornosti a lásce promlu-
vili a porokovali o důležitých otázkách, jež
všemu Slovanstvu jsou společny a jež nová
doba rozvoje kultury slovanské v život volá.
Štencův
M V Krasovskij
K Kramář
doktor
K Groš
Slovan
Praha
Prinnův
Bürgermeistrův
8
article
Již v první den dojemného slavnostního zahájení
sjezdu objevil se potěšitelný úkaz, že Slované
potřebují jen blíže se poznati, aby tím zjevněji
vystoupil společný jich původ a aby tím radost-
něji navázali mezi sebou styky vzájemné, aby
založili spojení hospodářských a kulturních svých
zájmů a aby semkli se v družný, těsný šik na
obranu svobodných, volných a sobě rovných ná-
rodů velké matky Slavie ! (Souhlas.) Zapomenuty
buďtež staré boje a spory: Slovanstvo ve vážné
chvíli této dějinné zajisté pochopilo, že jen spo-
lečnou prací a svornou snahou může odolati
přivalům nepřátelským a chce odložit a bohdá
také odloží vše, co jednotlivé národy od sebe
dělilo, snažic se vyhledati jen to, co bude je
spojovati v jeden mohutný, imposantní kmen,
jemuž náležeti bude velká, krásná budouenostl
Dnes, kdy je už dokázáno, že činnost našeho
sjezdu bude korunována opravdu skvělými vý-
sledky, dovoltež mně, abych vás všechny: Bul-
hary, Čechy, Chorváty, Poláky, Rusy, Slováky.
Slovan
Čecho
Chorvat
Polák
Rus
Slovák
Slavia
9
article
Slovince a Srby jménem královského hlavního
města Prahy co nejupřímněji a bratrsky pozdra-
vil a abych vás ujistil, že naše Praha byla ne-
výslovně šťastna, že mohla pozdraviti tak skvělé
shromáždění inteligence Slovanstva a přeji si
jen, aby usilovná práce Vaše, nesoucí se ke
sblizení a sjednocení kmenů slovanských, zdařila
se úplně a abychom na příští slovanské výstavě
v matičce bělokamenné Moskvě v roce 1911
mohli celému světu se pochlubiti a ukázali, jak
mohutným, slavným a silným je náš rod slo-
vanský! Jménem rady král. hlav. města Prahy
pozvedám číši avou na zdar všech milých,
drahých nám bratří slovanských! (Bouřlivý
potlesk.) a
Delegát polský Chyliňski promluvil: Be-
rouce účastenství na zdejších konferencích, pro-
hlásili jsme, že nejen se neoddalujeme, ale
chceme se účastniti všech kroků a připrav, smě-
řujíeích k dorozumění se a ke smíru
všech národů slovanských. Jedná se
o to, abychom se eítili jeden ke druhému jako
přátelé, abychom jeden druhému nepůsobili
křivdy a abychom všichni vzájemně uznávali
právo každého národa a práva jeho na národní
individualismus. (Výborně !) Jestliže nad námi
Srba
Vaš
Praha
Moskva
Be
10
article
vysoko se nese velká myšlenka solidárnosti ná-
rodů slovanských, pak musíme říci, že přes to
nesmíme zapříti svůj národní indivi-
dualismus, že nemůžeme býti přepracováni
na něco jiného, než co z nás učinily dějiny.
že nelze utlumiti národní ráz, který se jeví
v našem jazyku, v naší literatuře, v našich tra-
dieích, ve všem, co tvoří duch a tresť našl
civilisace. Jestliže jame se zúčastnili těchto
konferencí, činili jsme tak počítajíce s faktem,
že nejsme seskupeni v jedné zemi a v jednom
státě. Nejčetněji jsou tu representování naši ro-
dáci z říše ruské. Ti touží po tom, aby získali
nutných podmínek pro rozvoj svého národního
života, své kultury, oni touží po odstra-
nění sporu polsko-ruského ve jménu
práva a spravedlnosti, ve smyslu těch
šlechetných zásad, které hned při zahájení na-
šich konferenel prohlásil náš předseda dr. Kra
mář (Hlučný souhlas), těch zásad, které také
ve svých proslovech pochválili zástupci národu
ruského. V druhé části, pod vládou pruskou,
jak známo, vedou naši rodáci krutý obranný
boj za svou národní existenci; my radujeme
se z jejich vlastenecké vytrvalosti a věřime, že
z tohoto těžkého boje vyjdou přee
vítězně (Hlučný souhlas.) a vitězství to
bude vítězstvím věci polské i slo-
vanské.
11
article
V nejlepším položení nachází se třetí náš
díl v Haliči, v říši rakouské, kde jsme nalezli
ochranu svých zájmů národních a kulfurnícho
kde máme konslituční volnost, rovnoprávnost.
kde máme školy s naším vlastním jazykem, kd-
máme svou vlastní akademii věd, instituce samo-
správné, a kde můžeme svobodně a všestranně
rozvljeti se a zvelebovati naši existenci národní.
naši existenci hospodářskou a kulturní. A uško-
dily snad udělené nám svobody národní v ně-
čem celosti státu? Nikoli! Ony umocnily náš
poměr k tomuto státu, ohy utvrdily naše povin-
nosti vůči monarchii i vůči tomu spanilomysl-
nému panovníku, který spravedlnost ke svým
národům učinil základem svého panování Sto-
jime-li tak vytrvale na podstavě práva a spra-
vedlnosti, jest to zárukou, že chceme a dove-
deme si také vážiti práv jiných národů, zvláště
slovanských. Zájmy a potřeby politické toho
vyžadují, abychom styky své s ostatními slo
vanskými národy rozšířili a upevnili. Ovšem
toto dílo není snad dílem krátkým, na ně ne-
stačí několik sezení anebo několik úchvatných
řečí, třeba je k němu stálé vytrvalé práce
především je k němu třeba dobré v ůle
důvěry
Halič
12
article
Bylo řečeno, že naše konference šla pře
Petrohrad a Varšavu do Prahy. Snad bylo dobre
že konference jato se pozdržela v Praze, nebot
v Praze právě vysloveno bylo he-
slo nejen sjednocení slovanského,
ale i spravedlnosti slovanské. My
nezapomeneme, že zde konference zástupců lidu
slovanského prohlásila heslo: volnosti, rovnost
a rovnoprávnosti; hesla, která mohou býti je-
dině podkladem pro naši spolupůsobnost v Slo-
vanstvu. Nezapomeneme nikdy, že tato konfe-
rence zástupců národů slovanských byla zde
přijata s pohostinstvím, které pro nás všechny
zůstane nezapomenutelným. Myslím, že jednám
nejen v duchu delegace polské, jejíž jměnem
mluvím, ale i jménem všech ostatních zástupeů
Slovanstva, jestliže připljím na zdar a rozkvěu
hrál. hlav města Prahy a jestliže jménem ce.
Petrohrad
Varšava
Praha
13
article
lého shromáždění volám: Nechť žije če
ská Praha! (Bouřlivý, nadšený potlesk.)
Ruský delegát V. A. Maklakov: Prvním
pocitem každého, který zde povstane, musí býti
vděčnost ku představitelům města Prahy, a ten,
kdo dá výraz této vděčnosti, neplní pouze
mravní dluh, nýbrž vyhovuje též duševní po-
třebě. Avšak já nechci poděkovati městu Praze
toliko za pohostinství a takt, který nám proje-
vilo. Zde v Praze nedovedu činiti rozdilu mezi
přítomnosti a minulosti, a rozhraničovati práei
jednotlivých pokolení, která po sobě následovala,
nedovedu dělití na části organism živého národa
a v osobách nynějších zástupců Prahy pozdra
vuji s láskou celou historii Čech, vše
chny zásluhy zlatého města Prahy.
Maklakov
Praha
Čechy
zlatý město
14
article
Již několik dní dlíme, v tomto historickém
městě; když předevěírem jsme jím projížděli a zřeli,
jak se v něm spojuje kuitura šedé dávnověkosti
s plným leskem současné techniky téhož národa,
když jsme se divali na sluncem zalité, života
ruchu plné město, a na západě rýsoval se mo-
hutný profil královského hradu, jako praděd,
který povstal z hrobu a radostně se těší nad
úspěchy pravnuků, tu poznali jsme najednou
všichni, že nejsme cizí, že vaši rod-
nou máti milujeme ne jako lidé
cizí, ale s rodinnou hrdostl. (Vý
borně! Bourlivý potlesk.)
A my ji netoliko milujeme, my jsme se
mnohému od ní naučili; historie její není nám
cizl, ona jest emblémem slovanských dějin
martyrologií slovanského světa. I u vás slavné
dojemné stránky dějin střídaly se s mračnýmt
a beznadějnými My viděli ve vaší minulosti,
jak kulturní, bohatě obdařený národ byl zničen
vnější mocí, jak potom utlačovali a dusili jeho
národní cit ve jménu vyšší kultury a jak téměr
hynul a z dějin mizel slavný, zasloužilý národ
český, ale my dočkali se též vašeho vzkříšení,
uviděli jsme zázrak, který způs-
bilo probuzení národního citu. Nu
vašem příkladé jsme se poučili, co dovede slo-
vanský národ, když shodí okovy, co zna-
mená idea národnostní v živote
slovanských národů. Kdo to nepochopí.
len nemá slovanského srdce. Národně vzkříšená
15
article
Čechte posloužila však i jiněmu ideálu, totž
myšlence všeslovanského sjednocení. Již dlouho
před nynějškem ona zabývala se touto my-
šlenkou. V Čechách byl již v roce 1848 sjezd
rakouských Slovanů, a v r. 1867 byla z Čech vy-
slána depulace do Ruska. Pokusy tehdejší se
sice nepodařily a nemohly podařiti, prišly však
jiné doby příznivější, a my znovu sešli jsme s
v Praze.
Toto veliké dílo, které má přiněsti tak
bohaté ovoce a stvořiti novou kulturní sílu
otevříti novou éru světových dějin, toto dílo,
které nyní jeví se pouze přirozeným a nevyhnu
telným zakončením probuzení a rozkvětu národ-
nostní myšlenky v různých slovanských národ-
nostech, toto dílo mezi mnohými setkalo se
s nedůvérou a nepřátelstvím. A také mnozi se
domnívali, že až se zde sejdeme, obnovíme
staré spory a místo sjednocení nastane nesouhlas
a nová nesvornost. To se však více státi ne-
může a také se to nestalo. Přišli js m
sem, zmoudřevše zkušeností, přišli
jsme nikoliv proto, bychom znovu vyvolával
minulost, nýbrž ubychom pracovali pro budoue-
nost. Vzpomínáme minulosti pouze proto, abychom
viděli chyby, které se nesmějí opakovati. V i me
kdo z našich sporů zmohutněl
V drobném prouejít
raní číslo o nobě . .
odpoledni . . . . . . . za 2 k
Ve dlialhách na venkové-
ranní čislo.
. . . . . . 10h
odpoledaí . . . . . . . . 4k
1nserát
plaři se hetově vnpřed.
Přodplacení n inserty přijíná sdlmini-
straco v Mariasské uliei č. 3.
Čechy
Rusko
Praha
16
article
Tam nacházejí se těl rečakce
tiskárna a eapadioe „ Národniehi Listů“
Dakopisy se nevraesji-
v číruce pracuje se vnitřními slo-
vanskými spory. (Výborně! Hlučný sou-
hlas.)
Věříme, že i nejzapletenější historický spor
se dá snadno řesiti, když přistoupíme k jeho
řešení s právem a spravedlností! (Vý-
borně!) Že idea všeslovanské ho
sjednocení sama v sobě obsahuje
ideu svobody a rovnocennosti ka-
ždého slovanského národa. (Vý-
borně !)
Poznali jsme, že zhouba a hoře každé slo-
vanské národnosti je naším společným hořem a
v radostném poznání, že pracujeme na základ-
ním převratu v životě slovanských národů, zkla-
mali jsme i obavy našich malověrných druhů
i naděje našich nepřátel. (Hlučný souhlas.)
To, co jsme zde v Praze učinili,
nevymizí z dějin, vyměnili jsme si zde
city, které se nezapominají a řekli jsme si
slova, která zavazují. (Dlouhotrvající po-
tlesk.) Začli jsme dílo, které neumírá. (Hlučný
potlesk.) A to vše jest spojeno s jménem Prahy,
já jí za to děkují a také jí poděkují dějiny, já
jí za to blahořečím. Připijím rozkvětu Čechre,
budoucnosti města Prahy a připijím na zdraví
jejího představitele, váženého dra. Grose. (Bourlivý
souhlas a potlesk.)
Polský delegát hrabě Jan Olizar : Velecfšní
pánové! Vzpomínám slov předsedy ruské dumy
Chomjakova při loučení se s drem. Kramářem
a ostatními slovanskými delegáty, že by škoda
bylo, kdybychom na ně zapomněli, ale že by
hřichem bylo, kdybychom zapomněli na idey,
které jimi vysloveny byly v příčině slovanské
rovnosti, svobody a bratrství. Dů azem toho, že
jsme nezapomněli, jest: jsme dnes tu. (Vý-
borně!)
Gros
Olizar
Chomjakov
Kramář
Praha
Velecfšný pán
17
article
Když jsme přišli do Prahy, vítaly nás
vlastné Prahy dvě; jedna starožitná, symbol
minulosti, rytíř dávných středověkých dob s vel-
kou vlastní historií. Seznali jsme, že rytiř tento
následgem nátisku měl zahynouti a zdálo se,
že hrozí mu úplná záhuba To stalo se jen tím,
že tenkráte bojovali Slované bratr proti
bratru a na zřiceninách jejich cizl stavěl
si dům. Nyní nás přivítala nová Praha. Tvrdý
osud výchoval tvrdé lidi a ona jako fénix vy-
nesla se z popele. Nenčmnila tak na dráze krva-
vých bojů a válek, ale na dráze vytrvalé práce
a při hlubokém pochopení těch výstrah, které
ji osud a historie postavily. Vidíme nyní vý-
sledky této práce Země české dobře vyživí své
syny, oni hladu neznají. Školy moudře uči če-
skou mládež, Ani jediný nehyne tu na škodu
národa. Pořádek a právo panuje všude. Za
krátko čarokrásná Praha a mili její obyvatelé
zmizí nám s očí. Škoda bylo by jich zapome-
nouti, škoda větší bylo by do ní nevraceti se,
ale hříchem bylo by zapomenouti těch všech
živých přikladů, které jsme tu viděli. Jsme po-
viní s celou energií pracovati k tomu, aby
každý slovanský národ dosáhl téže kullurya
téhož rozvoje, jako národ český, aby žádný
z národů naších neškodal dru-
hému, ale podával mu bratrskou
ruku.
Připljím dru. Kramářovi, jakožto ininiátoru
a všem tém bratřím slovanským, kteří pro tyto
myšlenky chtějí z celého srdce pracovati. (Hlučný
potlesk.)
Chorvatský delegát dr. Ivan Lorkovié: Ve
jménu chorvatských delegátů ujímam se slova,
mluvě jakožto zástupee ohromné většiny chor-
Slovan
doktor
Lorkovié
Praha
východ boj
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Cíle a úkoly psychoneurologického
ústavu.
Řeč J. Exc. prof. dra. V. M. Bechtěre va,
pronesená při otovření ústavu.
(Pokračování)
Těmito pomůckami vyzbrojen chce psycho-
neurologický institut dát příležitost všem získati
široké psychologické vzdělání. Přednášky budou
upraveny tímto způsobem. V kursu všeobecném
přednášeti se bude biologie, neurologie, nauky
historické a sociální; psychologie individua bude
tvořiti zvláštní sekci s celou řadou disciplin,
představujících rozvětvení psychologie a filo-
sofie jako psychologie individua, psychologie
společnosti, psychologie lidová; nauky filosofi-
cké, všeobecný jazykozpyt (psychologie jazyka),
srovnávací jazykozpyt, methodologie věd, fysio-
logie a pathologie řeči, všeobecná psychopatho-
logie atd.
Ne méně citelná je mezera v našem pro-
Cranu vysokoškolském i v oboru jiných disei-
plin, stojících v těsném svazu se všeobecnou
psychologií, které mají rovněž vědecký i prak
tický význam, jako dětská psychologie, pedago-
gická psychologie, hygiena duše, kriminální an-
thropologie, hypnosa, sugesce, učení o degene-
raci a klinický rozbor činovních a duševních
chorob.
profesor
doktor
Bechtěre
19
article
Kdo by mohl pochybovati o tom, že dětský
věk jest enou dobou, v niž formuji se první
základy budoucí osobitosti, i poprvé počínají se
rýsovati zvláštnosti jeho nervopsychické orga-
nisace. Suma budoucích složek, získávaných vy-
chováním a životem, má ovšem svůj zvláštní
význam pro vytváření budoucí osobitosti, ale
první jeho nárysy a to nejvýraznější již pozoruj
se ve věku prvního dětství. Zda možno ještě
pochybovati o tom, že neobyčejná něžnost a vni-
mavost tohoto věku, skýtá velmi výhodnou půdu
pro vývoj různého druhu odchylek ve sféře ner-
vové i duševní — úchylek, vedoucích k těžkým
a smutným následkům pro duševní zdraví bu-
doucí osobnosti.
A při tom je bohužel velmi dobře známo,
Ee nervová i duševní činnost tohoto věku jest
velmi nedostatečně probádána. Ač můžeme zdo
20
article
uvésti jména mnohých vědeckých pracovníků,
kteří v této otázce pracovali, mezi nimi Sigisz-
mund Proyer, Darvin, Kusmaul, Baldvin, Sikov-
skij atd., ale dosud jsme příliš daleko od toho,
abychom mohli uznati naše známosti dětské
psychiky za uspokojivé.
Jest mi při tom poznamenati, že třebas
v posledních letech interes studia dětské psy-
chiky stoupl, užívané zde methody zkoumaei
nemohou se uznati za správné, zejména máme-l
na zřeteli, že berou se výhradně subjektivní ce-
stou. Projevy dětské psyché autoři seeňovali do
sud se stanoviska svých vlastních subjektivních
upomínek, v čemž spočívá kardinální chyba ve-
škerého takového zkoumání a pozorování.
Co se týče výchovy v době prvníhu dětství.
tu nestojí věc s ni o nie lépe, ba možno říei.
že hůře. Jak známo, věk tento spočívá i v in-
teligentní třídě naší společnosti v rukou nevě
domých chův a bon nebo matek, neobeznáme-
ných s výchovou, které třepas i touží napomoci
télesnému i duševnímu rozvoji svých dětí co
nejvíce, ale toho nedosahují, poněvadž krátce
neznají, jak by činiti měli, postrádajice dosta-
tečného ve směru tomto vzdělání. Ba jsou
mnozí pedagogové, kteří do dnes ještě mysli
že pedagogická pravidla nemají své místo v dobe
prvního dětství, majíce za to, že tehdy jest dě
tem potřeben nanejvýš ještě lékař pediatr.
Proti tomu nemožno jinak, než odvětit roz
hodné „ne“.
Při nejmenším nutno zde předpokládati, že
jedná se ve většině případů o hluboké poblou-
zení, které přivádí politování hodné a trudné
následky. Zdaž možno pochybovati o tom, že
nejjemnější věk vyžaduje i nejdelikátnějšího
zacházení a to netoliko po fysické stránce, ný-
brž i ve smyslu mravním i psychickém.
Baldvin
Sikov
21
article
Zdaž nezříme při každém kroku, že již
v útlém věku děti osvojují si špatné stránky po-
vahy a nedovolené zvyky, se kterými máme te-
prve v pozdějším věku co bojovati?
Podobně jsou možny i chorobné úchylky
ve sféře nervopsychické, které mají původ svů
v abnormálně těžkých poměrech životních, ve
kterých proběhlo útlé dětství.
Psychiatři setkávají se stále s připady du-
ševních poruch různého druhu, kde není žád-
ných nepříznivých podmínek dědičnosti, kde
těhotenství probíhalo normálně, kde nebylo žád-
ných zvláštních zevních momentů v pozdějším
věku, způsobilých vyvolati duševní chorobu a
přec dříve neb později tato se objevuje, při
čemž možno při bedlivém vyšetřování anamne-
stickém seznati, že základní črty individuální
sklonnosti nervopsychické sféry této choroby už
existovaly.
Takové případy dokazují právem, že n
dosti pečlivě ošetřování děti v první době jejich
věku jeví se často býti příčinou pozdějšího vý-
voje úchylek v psychickém vývinu individua,
ba i příčinou vývoje duševních chorob. V žád-
něm případě naprosto nelze připustiti, aby prvý
krok v životě lidském nebyl předmětem nějpečli-
vějších výchovných starostí, a to zvláště proto.
že první krok bývá vždy nejvážnějším a roz-
hodujícím o veškeré budoucí mravní hodnote
člověka.
Proto psychoneurologický ústav má v pro-
gramu své činnosti studium psychiky dítětea
díky výše vzpomenutému daru V. T. Zimina
byl při něm už založen psychopedologický ústav
s internátem malinkých chovaneu, ve kterém co
nejpečlivěji objektivně se pozoruje dítě ode dne
zrození jak po stránce fysické, tak po stránce du-
ševní, při tom zároveň upotřebuje se všech vý-
chovných pomůcek, které udány jsou k odvrá-
cení těch či oněch úchylek ve psychické sféře
jako náklonnosti k afektům v samém zárodku.
Zimin
22
article
Vezměme druhý praktick, důležitý díl psy-
chologie — t. j. pedagogickou psychologii. Kdo
by neznal, že naše školní výchova do dneška
vede se způsobem čistě empirickým, při čemž
normy této výchovy, pokud způsob u výkladu,
názorného vyučování, rozdělení úkolů, jich dél-
ky a sledu, odpočinkové přestávky, významu
fysického zaměstnání pro vyučování se týče atd.,
v našich školách pouze v theorii, formálněa
nahodile se provádějí.
Otázky, spřizněné s řešením úkolu, jak co
nejvice nápomoci dětskému vývinu, mohou nyní
býti řešeny přesnými experimenty v laboratořích
a i ve školách a také už dnešní pedagogická
psychologie odpoví nám na přemnohé otázky
z oboru vychovatelství a v budoucnosti mužeme
očekávati mnohem více, tak že je zde dána mož-
nost, že školská výchova bude postavena na zá-
klad přísně vědecký a že pude možno vymítiti
zanedbávání psychopedagogických vědeckýcl
poznatků ke zhoub“ mládeže, stále a často se
přiházející.
Nutno dále si povšimnouti důležitého vý-
znamu hygieny ducha, této nové větve, která sli
buje rozvinouti se ve zvláštní vědeckou nauku.
Je přímo nepochopitelno, že nynější kulturn
člověk, do dnešního dne tak málo přihlížel
k tomu, aby lépe ochraňoval svůj mozek a sve
duševní schopnosti od různých zhoubných úči-
ků, zejména v době jich vývoje, neboť vlivy tyto
snadno ohrožují pravidelný vývin psychiek
sfěry a zachování duševních schopností na pří-
slušné úrovní.
Otázky, sdružené s ochranou zdraví dušev-
ního a s ochranou předěasné duševní sešlost
nutno inteligentu pojímat ne méně vážné jak.
otázky, týkající se zdraví fysického.
Pro nás Rusy jsou pak otázky tyto zvláště
důležity, neboť lze dokázati, že duševní ochab-
lost ve stáří u ruských inteligentů nastupuje
dříve než u inteligentů západní Evropy.
Rus
Evropa
23
article
Je samozřejmo, že hygiena ducha dalek
ještě nedostoupila takového vývínu, aby prak-
ticky mohla působiti v otázce ochrany zdrav
duševního.
Vždyť i stará otázka, kolik času člověk m
věnovati spánku, musí býti ještě vědecky pro-
peacována a takovou otázku kladou nám inter
náty a my nemůžeme dosud než říci, že věde-
ekého určení pro dobu spánku mládeže dosu
nestává.
Je vidno, že v oboru duševní hygieny možno
ještě mnoho pracoval, že nutno provésti řadu
exporimentálně psychologických pokusů, nežl
pude věda tato prokazovati skutečně cenné služ-
by v oboru ochrany dušeního zdraví obyvatel-
stva, ale přes to že nauka tato je teprve v prvýel
počátcích, přece uznal psychoneurologický ústav
za nutné vřaditi ji mezi povinné předměty v kur
sech ústavu.
Vzhledem k důležitosti, kterou mají pr
pedagogy nauky výše zminěné a celá řada ji
ných, j. anatomické a fysiologické odchylky, po-
škozující tělo, historie školy a pedagogických
názorů, fysiologie a pathologie řeči, lékařské
podagogika slabomyslných a nervosních děti
jakož i nauky filosofické atd., zařídil psycho-
neurologický ústav zvláštní oddělenou sekci pe
dagogickou,
24
article
Další vážný význam mají otázky, týkající
se kriminální anthropologie a psychologie zlo-
činnosti.
Vážnost otázek těchto musí od každého být
unána, neboť správné jich rozřešení nám te-
prve podá rozumné prostředky k boji se zločin-
nosti a tu zvlášt pociťuje se nedostalek známosti
v oboru psychologie zločinnosti a kriminální
anthropologie, v době, kdy otázce této nejednou
byly věnovány mezinárodní sjezdy, u nás není
příležitosti vzdělati se v nich a ani interesované
kruhy nemají o oborech těchto ani zdání.
25
article
Avaoli netřeba více přihlížeti k učení
Lombrosovu, v dobách dnešních skoro už
zavrhnutelému, tolik učení tomu přece musíme
přiznati, že ono položilo základ stále se vyvinu-
jící kriminální anthropologie, která snaží se ob-
jasnit příčiny anarchistických směrů a zároveň
nalézti prostředky proti těmto.
Pro nás Rusy jsou otázky tyto palčivě důle-
žity v době nynější, jak pokad se týče boje se
zločinnestí, dostihnuvší u nás skoro nejvyšší
možné hranice, vše ještě cíl k tomu, aby
přísnou represí vzbudil se „spasitelný strach“
ve zločinci a při tom se zapomíná, že každý zlo-
činec v době provádění zločinu doufá, že uteče
a vymkne se trestu a proto se napřed nijak ne-
straší a neobává před žádnými tresty, které
vzbuzují jenom roztrpčení v mnohých vrstvách
obyvatelstva. Probiraná otázka jest velice ob-
sáhla a úzce souvisí s podmínkami veřejného
živola vůbec, pročež psychoneurologický ústav
zařídil speciální sekci kriminalistickou, kde kro-
mě učení o zločinnosti samé bude přednášena
celá řada nauk sociálně-právních, jako jsou zá-
klady sociologie, základy práva, národní hospo-
dářství, soudní lékařství všeobecné i pathologi-
cká psychologie a učení o hypnose a suggesci.
Nauka, známá pode jménem „hypnologie“,
čili učení o suggesci a hypnose, jemuž rovněž
náleží místo mezi kursy psychoneurologického
ústavu, poslední dobou velice rozkvetla. Vážný
význam suggescí prc výklad mnohých společen-
ských hnutí, proudění mass lidových a velmi
četných jiných jevův individnálného života kaž-
dého jedince jest nesporný.*)
*) Bechiěrev: Suzresce a její význam ve spo
životé, Petrohrad, 1908.
Lombrosův
Rus
Petrohrad