3
masthead
18. července 1908.
5
article
vatského národa, což znači, že ohromná většina
jeho stojí věrně a neochvějně na zásadě slo-
vanské vzájemnosti. Chorvatě znají své posta-
vení ve slovanské vzájemnosti. Víme, že nemů-
žeme měřiti se s velikostí národa ruského,
s velikou kulturou Poláků a hospodářským po-
krokem bratři Čechů, kteří jsou nám Chorvatům
vzory a ideálem v naší práci národní. Divíme
se těmto vynikajícím vlastnostem našich bratr
slovanských, nestojíme však ani my bez veli-
kého idsálu národního. Jako Čechové jsou přednt
stráží na severu, jsme my Chorvaté přední stráží
proti Maďarům a Němcům na východě.
Polák
Čecho
Chorvat
Maďar
Němec
6
article
Víme, že úkolem naším jest býti přední
stráží proti »Drang nach Osten«. Víme, že bu-
doucnost naše leží v jednotě národa srbského
i chorvatského, která spolu s ideou demokracie
a humanity jest základnou našeho národního
bytl. Nejprve chceme býti lidmi, pak Chorvaty
a Srby, pak Slovany jižními a Slovany vůbec-
Na této základně zbudujeme jed-
notu srbskoschorvatskou, žijíce
životem svobodným, kulturním
s amostatným. Na tomto základě rozřešíme
problém jihoslovanský. Nejen duch míru a lásky.
alení duch úsilné práce a úporné snahy jest
duchem Slovanstva a v tomto duch u lež
budoucnost Slovanů! Jako Chorvat
zvědám číší! Nechť žije duch odporu, duch
práce — duch slovanský! (Živio, výborně,
houřlivý potlesk.)
Srbský delegát st. rada Gira Geršié: Jménem
srbského národa — ba mohu říci jménem celého
jižního Slovanstva — zvedám číši na slávu
onoho národa, který zde ve svém stoličném
hlavním městě nás láskyplným a skvělým při-
jetím okouzlil, který jest nad jiné povolán býti
iniciatorem slovanských sjezdů a který má
důležitou historickou úlohu, nejen aby bojoval
za existenci svou proti agressivním elementům
cizím, ale i býti avantgardou slovanské kultury
proti severu. Příroda sama podivuhodně při-
způsobila národ český, aby s úspěchem vítězil
nad konkurencí cizí a český národ dobře hrál
svou úlohu a vítězně obstál svou maturitu,
zkoušku zralosti.
Osten
Chorvat
Srba
Slovan
Gira Geršié
Slovan
7
article
Těžko jest odloučiti minulost od přitom-
nosti ! Já sám před 40 lety v této dvoraně jako
delegát zúčastnil jsem se slavnosti založení
Národního divadla. Mohu se pochlubiti jako
velerán Slovanstva, že jsem již tehdy bratřil se
se Sladkovským, Palackým, Riegrem,
Braunerem, Nerudou a Grégry, již
tehdy poznal jsem kulturu českého národa a
počal věřiti v lepší jeho budoucnost.
Viděl jsem i vojsko sokolské, které před
námi v šiku postupovalo a v čele Sokolů jel
mladý muž s černou páskou na čele — byl to
Čelakovský! A tu měl jsem vidění ! Zdálo
se mi, že vidím táhnouti vojsko Husitů a v čele
jeho Žižku s okem zavázaným! A tu vzpomněl
jsem, že národ český zrodil Husa, Husity, Žižku,
Prokopa Velikého — a že ukázal, jak dovede
bojovati silou elementární za samostatnost i byt.
Jsem stařec a mám i dnes visi . . . Zdá se mi,
že touto dvoranou poletuje duch, slyším šum
jeho křídel, letí duch Slovanstva a plamenným
mečem potírá děmona separatismu. Duch Slo-
vanstva nad námi letí, probudil se, i bděme,
abychom antagonismem a separatismem svým
nezpůsobili, aby neupadl v nový spánek. (Hlučný
souhilas.)
Radujeme se dnes faktu, že dosavade jiní
národové byli beati possidentes a Čechům bylo
protestovati. Dnes dočkali jsme se toho, že pro-
testují oni, kteři byli beati possidentes ! A úspěchy
národa českého jsou úspěchem celého Slovan
stva, jemuž smířením svářících se dosud bratr
nastává nová éra kulturního i hospodářského
rozkvětu.d 1 s
Nechť žije český národ, nechť žije Slovan
stvo! (Výborně, bouřhivý potlesk)
Druhý Srb, Dušan Popovié: Velectěné
dámy, velectění pánové l
Nejsrdečnější díky vzdávám jménem srb-
ského národa vy Chorvatsku, Dalmacii i Srb
Sladkovský
Palacká
Riegr
Brauner
Neruda
Grégr
Sokol
Čelakovský
Žižek
Hus
Prokop Veliký
Čecho
Srb
Popovié
Chorvatsko
Dalmacie
národní divadlo
Slovan stvo
duch St
8
article
Učení o suggesci a hypnose zaujalo vážnou
roli v praktickém smyslu při různých nervových
stavech, při zakořeněných návycích, při zneuží-
vání alkoholu a jiných narkotických látek.
Nemenší význam má suggesce při různých
pathologických odchylkách, jež vyvinuly se na
základě degeneračním, na př. při kleptomanisch.
rozvralech života pohlavního atd. Ba v určitých
případech může přinésti skutečnou podporu
účelům výchovným.
Vzledom na tuto vážnost učení o hypnose
a suggé I. hypnologický mezinárodní kongre
již r. 1899 usnesl se téměř jednomyslně na po-
žadavku, aby na lékařských fakultách evrop-
ských byly zřízeny odborné kursy o hypnose a
suggesci. Každý ovšem ví, že toto přání zůstalo
pro všechny university platonickým a že není
dodnes při fakultách stolic pro hypnologii, se
kterých by se naši budoucí lékaři seznamovali
s tímto důležitým odvětvím lidského vědění. Tal
chce-li se kdo seznámiti s tímto předmětem ne
ze knih nebo z přednášek, nýbrž hlouběji, vě-
docky a prakticky, abych tak řekl, chce-li kdo
projiti školou hypnosy, nemá vhodné příležitosti
k tomu na našich vysokých školách. Takovým
způsobem vychází psychoneurologický úslav
vstříc naléhavé potřebě a letošním rokem otevíra
zvláštní polikliniku pro léčení alkoholismu sug-
gescí, jakož i nemocí jiných, poskytuje tak všem
kdož o věc se interesují, příležitost, aby prak-
ticky a vědecky seznámili se s hypnosou a sug-
gescí.
Tal
9
article
Dále žasluhuje zvláštní pozornosti učení
o degeneracích spolu s naukou o dědičnosti, kte-
réž vyhunžena jest zvláštní kníhedra při psycho-
neurologickém ústavu. Není těžko představiti si.
jaký mohla a zajisté bude míti veliký význam
tato disciplina, když před zrakoma posluchačů
rozvinou se všechny ony podmínky, které vedou
k degeneraci upadajícího lidu a když před nimi
projdou chmurné obrazy defektní organisace.
spějící k úpadku intelektu i oslabení fysického
zdraví.
10
article
Poskytne-li širší známost s tímto učením
možnost přiblížiti se k objasnění otázky o způ-
sobu boje se vzrůstající degenerací obyvatel-
stva, s tím hlavním nepřitelem naší kultury, t
nelze v tom neviděti zvláštního prospěchu, jehoz
možno nadáti se od zavedení této discipliny jako
předmětu vyučovacího v ústavu psychoneuro-
legickém
(Dokončeníi
vůbec dru. Kramářovi i dru. Grošovi, že dal
nám příležitost, abychom účastnili se těchto
slavných dnů, které budou zapsány v histori
Slovanstva.
Miuvím jménem krajů, v nichž řeší s
problém srbsko-chorvatský, který jest otázkou
budoucnosti celého Slovanstva. Smír srbsko-
chorvatský, uskuteční-li se v plném rozsahu,
bude směrodatným pokusem pro všechny kraje
slovanské i zejména pro poměry rusko-polské.
Doeilí-li se smíru těchto národů, bude podán
důkaz, že vzájemnost slovanská není pouhou
frazí — nýbrž postulát zdravého rozumu. Každý
národ má právo i povinnost, aby bojoval z
národnost i vlast.
Indiferentismus jemoral insa-
nity. Každý národ má právo žíti svým samo-
statným, svobodným životem a boje národů
slovanských jsou důkazem jejich kultury. A z
to jsem naplněn pocitem vděčnosti k vám Če-
chům, že jste nám ukázali manifestaci myšlenky
boje — vy Češi jste důkazem zdravého kultur-
ního rozvoje, indiferentní internacionalismus jest
pohádka, jest lež. Vyřízení sporu srbsko-chor-
vatského jest vážným prohlémem balkánským a
jeho rozšíření jest směrodatným pro všechny
Slovany.
Kramář
Čech
11
article
Dosavad Srbové a Chorvaté jako lodníe
na rozbouřeném moři měli každý svůj maják.
svůj cíl, za kterým spěli. Dnes sdružili se z
eílem jedním, silnějším, který absorboval ob
cíle — oba majáky, za kterými šli, a tím jest
myšlenka jednoty a svornosti!
Rozšiřte tento terrain a máte řešení po-
všechné otázky slovanské: svorné sdružení z
jedním ideálem — ideálem slovanské vzájem-
nosti. Jihoslované splní dojista svoje národní
poslání.
Na konec dovolte mi, abych pozvedl pohán
na počest českých žen a připil jejich vlastene-
ckému duchu. Vaši Sokolové maj
silné paže, vaše ženy mají sili ná
srdce. (Bouřlivý potlesk.)
Bulharský delegát Luckanov v ruské řeč
praví, že ujímá se slova jako představitel ma-
lého Bulharska, které jast neseno týmiž ideami,
kterými dnes jsme se zabývali, že Bulharsko
podle slabých sil svých již před 30 lety se tě-
mito ideami zabývalo, dík právě učitelům svým.
Čechům. Již v době tureckého poddanství nasi
krajané a krajanky chodili hledat osvětu a čer-
pat vědu do Čech, kde došli bratrského přijetí
Praha již v té době jevila se nám jako pocho-
deň vědy a svobody. Naši největší pracovnín
političtí i vědečti jsou povinni díkem za své
vzdělání Praze. Řečník uvádí jména vůdců
stran, ministrů a vynikajících pracovníků bul-
harských, kteří všichni osvojili si základy svého
vzdělání ve slovanské Praze. Zmiňuje se také
o hospodářském ústavě v Táboře, který ještě za
doby poddanství tureckého velmi mnoho pro jeho
krajany vykonal. Avšak netoliko mužové, nýbrž
i ženy bulharské nacházely v Praze nejupřímněj-
šího přijetí a nejlepší přiležitosti ke vzdělání
svému, a řečník uvádí opět jména spisovatelek
a učitelek bulharských, které taktéž za vzdé-
lání své děkují Praze zlaté, nezapomenutelné
Praze.
Srba
Chorvat
Jihoslovan
Čecho
Bulharsko
Čechy
Praha
Luckanov
hospodářský ústav v Tábor
12
article
Čechové byli však také prvními pionýry
nejen vzdělání, nýbrž i průmyslu a obchodu
našeho. Oni přišli mezi nás skromni, tiši, ze-
jména po osvobození Bulharska, a spokojili se
skromnými místy jako učitelé naši, vyučovali
nás jazykům, hudbě a tělocviku a jejich zá-
sluhou vznikla myšlenka zřízení našich spolků
junáckých, které jste loňského roku v Praze
viděli. (Výborně!) Ti s hrdostí hlásí se k vám
jako žáci. Dovolte, bych jmenem svých rodáků
kteří byli tak šťastni, že za učitele měli vás,
mohl poděkovati. Nechť žijí naši důstojní uči-
telé a my budeme vždy dobrými jejich žáky.
(Hlučný souhlas.)
Ruský věhlasný učenec profesor dr. V. M
Bechtěrev v kratičkém duchaplném přípitku
pronáší »urá« všem, kdož se tu sesli v Praze
za jednou myšlenkou, za jedním cílem. (Vy
borně !)
Slovinský delegát posl. Ivan Hribar: Nikdy
jestě s tak radostným srdcem nedékoval jsem
Praze a Čechům ve jménu národa slovinského,
jako dnes, kdy zástupcové všech národů slo-
vanských sešli se k velikému dílu, jež budoue-
nost národů slovanských postaví na novou zá
kladnu. Pro mne nejpotěšitelnějším zjevem jest
že při jednání našem netřeba, abychom se utí
kali ku prostřednietví jazyků cizích, že všichni
mluvíme svým krásným jazykem slovanskýma
že v lepé harmonii rozepjala se nad námi duha
jejíž barvami jsou krásné naše jazyky slovan-
ské. Nechť tato harmonie srdel zavládne př
všech našich schůzích i budoucích mezi všemí
národy slovanskými.
Čecho
doktor
V M Bechtěrev
Hribar
Bulharsko
Praha
13
article
S upřímným pocitem vděčnosti k vám všem
a zejména starostovi měst pražských dru. Gro
šovi i předsedovi dru. Kramářovi rozloučime
se s Prahou; připíjím vzájemnosti slovanské
která nechť žije, roste, rozkvétá. (Výborně
Potlesk.)
Delegát český dr. Karel Mattuš: Ujimám
se slova jako snad nejstarší účastník našeho přt-
pravného sjezdu slovanského a jako pamětník
styků slovanských z prošlého půl století. Hlásím
se k vám, velectěné dámy a slovutní pánové.
jakožto účastník slovanské pouti do Petrohradu
a Moskvy před 41 lety (Hlučný potlesk.), kterou
jsem tehdy podnikl po boku našich proslulých
mužů, Palackého, Riegra a j. (Stáva jim!) Větte
mně, že kdykoli vzpomínám dávných těch dob.
zaplesá v mé staré hrudi srdce, vzpomínám-
toho, co jsem již zažil a probírám-li naděje, které
se připinaly k naší slovanské pouti povstavší
z podnětů ryzích, bratrských citů ke všem slo-
vanským národům bez rozdilu. (Výborně!) Ovšem
jedno velice bolestně nás hnětlo, že tenkráte
bratří polští nebyli mezi námi a proto zajisté do-
vedete pochopiti, že mocné dojmy a radostné
city ve mně vzbuzuje letošní náš přípravný slo-
vanský sjezd, neboť se sešli v naší zlaté slovan-
ské Praze zástupcové všech slovanských národů.
Vítáme zástupce Jihoslovanů, četné bratry ruské
a velkou delegaci chrabrého národa polského
(Hlučný souhlas.) My, Čechové, všechny mil
hosty slovanské v duchu tiskneme ke svým srdelm
a jestliže do sladké číše nadšení našeho tryskla
jedna kapka trpká, jest to skutečnost, že někte-
rým větvím slovanským překážkami nepřekona-
telnými zabráněno bylo, aby se přidružili k naší
společné práci. (Hlučný potlesk.) Vím však určitě
Kramář
doktor
Mattuš
Palacký
Riegr
Jihoslovan
Čecho
Praha
Petrohrad
Moskva
14
article
že v těchto dnech duchem svým dlí mezi námi
a že také mysli nás všech v tyto dny zalétaj
k nim a k nim nesou se naše povzbuzující slova
Nezoufejte, vytrvejte, proti bezpráví a násilí užl-
vejte jen zbraní zákonných a prostředků mrav-
ných! (Hlučný potlesk.) Vždyť žijeme ve dvacátém
věku, ve věku osvěty, svobody a práva, ve věku.
o kterém doufáme, že při zakončení svém do-
stane název století slovanského (Výborně!) poně-
vadž do té doby ze tří plemen, kterým náleží
Evropa, Slované výsledky svých prací duševních
a hospodářských hrdě postaví se vedle národů
románských a germánských. Ve století dvacátém
zajisté tak jako víra, i národnost musí býti po-
kládána za statek nedotknutelný, za statek, na
který žádná moc světská bez trestu nesmí sáhnout
rukou svatokrádežnou. (Hlučná pochvala.) Tedy
ku předu za heslem: »Osvěta, svoboda a právol«
Za tímto heslem dobudeme nejskvělejších vítěz-
ství, za tímto heslem dobude Slovanstvo skvělé
budoucnosti a této budoucnosti platí můj přípitek
a jí volám z vřelého českého srdce nazdan
Slovan
Evropa
15
article
(Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.)
Polský delegát dr. M. Grek: Chci pronést
několik slov nejen jménem delegace polské
ale i jménem vlastním. Národ polský náleži
bohužel, k nejnešťastnějším z celé rodiny ná
rodů slovanských. Dějiny jeho plny jsou chvály
i slávy, jeho dějiny byly častokráte rozhoduji
cími v dějinách Evropy, ale přece zase nastaly
pro nás časy těžké, velmi těžké, kdy s na
pjetím veškerých sil a celého ducha musímese
brániti na nekolika frentách. Velectění pánové
jestliže v této obraně napínáme veškeré slly
jestliže vynikáme chrabrosti, tedy zdá se mi
že tím sloužíme nejen sobě, ale i Slovanstvu
neboť Slovanstvo nemělo by žádného užitk
z národa, který by se dal uhnísti, který by
dovolil, aby jeho individualismus byl zničen
Proto, jestliže mluvíme o míru a dohodě.
mluvíme o míru čestném, a mám dojem, že
všichni ostatní slovanští národové to pochopí
Do vlasti naši bily hromy z východu i západu.
doktor
M Grek
Evropa
východ
16
article
Jestliže však dnes po tom, co jsem slyšel
viděl, se rozhlédnu, mám naději, že — ex
oriente lux, že z východu přijde
pomoc. (Bourlivý potlesk a souhlas.) Mám
len dojem, že genius slovanský, který
spojil Puškina s Mickiewiczem
že ten genius budoucně bude pojiti nejen lidi
poesie, nýbrž i lidi činu, že ten genius, který
dal Rusku Tolstých, dává jim i mužů
pohtického činu, dává jim i Maklako vy.
(Neutuchající potlesk a pocbvala.)
Velecténí pánové, pod hlubokým dojmem
slov p. Maklakova, který prohlásil, že jso
slova, která zavazují, pod dojmem
těchto šlechetných slov připomináme si noblesse
oblige. My víme, že tento slechetný syn svého
národa učiní vše, co v moci jeho bude, aby
myšlenka, kterou on tu pronesl, byla uvedena
ve skutek ! (Hlučný soublas.)
Puškin
Mickiewicz
Tolstá
Maklakov
Rusko
Velecténí pán
17
article
Pan dr. Kramáří ozval se s modlitbou
k bohu míru, aby žehnal našim snahám. Já
připojuji se k tomu a přeji si, aby ona ide
slovanská, která nás sjednohla, udělala z těto
»entente« nynější v nejbližší době »en-
tente cordule«. Mám dojem, že mužů duchu
p. Maklakova, jichž jest v Rusku mnoho, budle
stále více, že nebudou myšlenky, jaké
on pronesl, odkázány jen na v
květ Ruska, a vté naději a na tu
čest, aby tací mužové se vzmáhali,
aby to, co dnes proneseno bylo,
stalo se skutkem v celém Rusku
vznáším jménem idealistů polských přípitek
idealistům ruským a připíjím jich představitel
p. Maklakovu. (Bouřlivý, neutuchající potlesk
Ruský delegát hrabě V. A. Bobrinskij
Dnes, v den radosti a našeho bratrského vse-
slovanského sjednocení, jsou slova, jež musíme
řici, nehledě k žalu, která vyvolají v našem
středu. V dnech nejtěžší poroby u nás v Rusku,
když veřejný život společenský byl nejvlce
zkrusen, když svědomí veřejnosti utuchlo, jeden
z našich básníků rekl: »Spi, kdo můžeš, já
spáti nemohu«. Pánové, před 10 dny, prohil-
žeje jizdní řád drah, vedoucích z Petrohradu
do Berlína a Prahy, a uviděv, že obyčejný
vlak z Toruně do Poznaně jeda v noci, vzpo-
menul jsem si na tato slova básníkova a roz
hodl jsem se, že pojedu jiným vlakem, po-
něvadž jsem nemohl v noci jet
po svaté půdě, kde právě ny n
se vede úporný, tichý, obranný
boj za slovanskou věc.
doktor
Kramářet
Maklakov
Bobrinskij
Rusko
Petrohrad
Berlín
Praha
Toruň
Poznaň
18
article
Při cestě z Toruně do Poznaně stál jsem
u okna s obnaženou hlavou a nespouštěl jsem
očí s dobře zdělaných rolí, která posela jsou
slovanskými slzami, a srdce moje bilo rychleji
a silnějí. Prosím, bratři, byste všichni vstali se
zbožným mlčením, že pro Poznnňsko bilo
nejen mé srdce, ale i srdce všeho
Slovasstva, (Bouřlivý pollesk.)
Ruský delegát M. V. Krasovskij, po druhé
povstávaje, připominá, že dosud vzpomináno
bylo těch, kteri jsou účastni našich slavností
Pan hrabě Bobrinskij zmlnil se o těch, ktere
jsou nepřítomni, protože tu býti nemohou; on
vzpominá i těch, kteří z jiných důvodů při-
tomni nejsou, projevuje přání, aby všechny
větve Slovanstva byly mezi námi. Vzpominaje
na cestu do Prahy přes Německo, kde viděti
tolik stop Slovanstva již na mnohých místech
tam vymrzelého, uvádí, že když pohlédneme do
minulosti, vdlme, že příčinou tohoto zjevu byla
slovanská nesjednocenost. Zmoudřeli jsme nyní.
nechceme už opakovati starých chyb, které dě-
lali naši předkové. (Výborné.)
Delegát z haličské Rusi Vlad. Dudykievič
praví, že při tomto velkém svátku slovanském
Červená Rus nesmí mlčeti. Připijí na vyplnění
jejích nadějí, na vítěznou cestu Slovanstv
v čele všeho lidstva pro jeho obrození a štěsti.
M V Krasovskij
Bobrinskij
Rus
Vlad
Toruň
Poznaň
Praha
Německo
19
article
(Výborně!)
Bulharský delegát dr. Kalinkov uvádí, jak
všichni Slované trpěli nesvorností, svárem a ne-
shodami: národ jeho, Poláci, Rusové i Če-
chové. Vzpomíná osvobození Bulharska a pravl,
že na planinách balkánských za toto osvobození
prolita byla krev všech Slovanů. Bratrské p-
moci, vzájemnosti slovanské děkujeme své osvo-
bození a touto v pravdě bratrskou pomocí
sjednocenosti podaří se osvobodití i ty, kteři
ještě trpí. Ať se oduševňuje myšlenka bratrské
pomoci, ať přestanou neshody, ať žije vzájemná
pomoc pro osvobození nesvobo-
ných a posílení svobodnýc h. (Hlučny
souhlas.)
Velikolepou řadu přípitků uzavřel doslovem
předseda přípravného sjezdu dr. K. Kramář:
Dovolte mi, abych nyní zakončil řadu pří-
pitků. Dnes v této památné schůzi promluven
bylo mnoho nadšených a krásných slov. Nen
mezi námi jediného, jehož srdce by nebylo na-
plněno radostí nad tím, co jsme viděli, a c
možno naznačiti jediným slovem: vůli zapome-
nouti na všechno, co nás dělí, abychom vzpo-
menuli na to, co nás může pojiti, a co nás pro
budoucnost může učiniti velikými. Já jako před-
seda shromáždění mám povinnost bdíti nad tím.
aby výsledkem toho shromáždění nebyly jen
krásné řeči, nýbrž aby se dospělo k resultátům
positivním. Mám za svou povinnost, abych.
mluvili-li všichni řečníci plni nadšení, mluvi
zcela klidně a reálně — v tom smyslu, že ne-
dám se unésti citem, abych neviděl věci, které
jsou ještě před námi, a jež cestu naší činí ob-
tížnou a těžkou.v
doktor
Kalinkov
Slovan
Polák
K Kramář
Bulharsko
20
article
Není to snad, pánové, zcela dobrým za-
končením krásného tohoto večera, avšakjá
pravím, že nikdy nemůžeme býti dosti věcným
v nazírání na Slovanstvo, chceme-li jeho veliké
budoucnosti. Musíme věděti, jaké překážky máme
před sebou a to musí nás síliti k další práci,
ku práci oduševněné láskou. (Výborně ! Potlesk.)
V tom, velectění pánové, myslím, jest bu-
doucnost, v tom jest jisté zajištění před skla-
máním. Naše dny jsou tak krásny, jako byly
dny petrohradské, avšak zakusil jsem mnoho
strachu, mnohou chvili, kdy bylo mi velmi úzko
— přiznám se k tomu — ale zaplezal jsem
velikou bezkonečnou radostí, že vše, čeho jsme
se báli, skončilo spojením a projevem nejkrás-
nější svornosti a bratrských citů Slovanstva,
jaké jen jsme si mohli představiti. Na to se
nezapomene a to zůstane nám také tím, co
těžkou cestu, kterou máme před sebou nám
ulehčl. A neklamme se, že máme těž kou
cestu před sebou. Jest ještě celá řada
těch, kteří věřiti nechtějí, kde že jsou reálné
interesy Slovanstva. Jsou ještě mezi námi, kteří
mysli, že jest možno udržeti sílu Slovanstva.
když ve Slovanstvu jsou národové, kteří se ne-
návidí. (Výborně!) Musíme odejíti z tohoto
sjezdu se svatou přísahou, že všichni budeme
pracovati i snažiti se, abychom konečně celé
Slovanstvo přivedli k vědomí, že jen jeho
snaha po jedinství duševníma
ideálním jest jeho silou a budoue-
nosti, že v tom jsou reálné inte-
resy. (Výborně !) Politika citů jest politikou
okamžiku a politiku citů spojiti třeba s politikou
reálných interesů. I zdá se mi, že třeba jest,
abychom všichni věděli, aby pamatovali největši
a nejmenší z nás, že ne v tom, když bojujeme
jeden proti druhému na radost třetích, nýbrž
v tom, když podáme si ruce, jest zá
ruka lepší budoucnosti. (Výborně!)
21
article
Doufám, že aspoň my všichni, kteří poj-
deme odsud, staneme se hlasateli velikých ide
rovnosti, svobody a bratrství všech slovanských
národů. Jsem přesvědčen, že budeme kázati tolo
heslo nejen jako heslo, nýbrž, že ukážeme všem
slovanským národům, že jejich reálný intere
jest v tom, když navzájem nebudou se potírati.
nýbrž podají si ruku ke společné práci, k veli-
kosti a síle Slovanstva. My, jak už několikrát
řečeno, nechceme tím činiti nic, čeho by se ně-
kde mohl báti, nechceme a nemůžeme se obra-
ceti proti žádnému státu, proti nikomu. Nedě-
láme politiku ohně a železa. (Vý
borně!) Děláme politiku bratrst v
a lásky. Chceme však, když na nás jde
politika, která není bratrstvím a není láskou,
abychom alespoň na tuhik byli spolčeni, a by-
chom společně mohli odolati a
ubrániti svou rodnou půdu. (Bou
řlivý souhlas )
To chceme a toho bohdá dosáhneme, když
nejen budeme s nadšením mluviti na schůzich
a banketech, nýbrž když slovanskou práci po
naseme do života. Když pracovati budeme tak
dlouho, až se skutečné podaří přesvědčiti vše-
chny ty, kteří mysli to dubře se svými národy.
že není pro Slovanstvo žádné bu-
doucnosti, nedovedeme-li s po-
lečné hájiti své zájmy. (Výborně!)
V lom duchu, dovolte, abycb vyslovil naději, že
nase pražské porady nebudou poslední a že
naše schůze nejsou posledním slovem, že po
něm přijde práce úporná, neúmorná a až bu-
douené se sejdeme — a doufám, že se sej
deme — že budeme moci říci, že poctivě jsme
pracovali na lepší budouenosti. Opravdové prácí
slovanské v duchu bratrské rovnosti a svobod
platí mé srdečné Na zdar! (Výborně ! Potlesk.)
Čtvrtý den přípravného
sjezdlu.
22
article
Plenární konferenci zahájil o 12. hodině
poledni dr. Kramář, oznamuje počátek de-
baty o všeslovanské organisaci so
kolské.
Ku předmětu promluvil nejdřive za dele-
gaci ohorvatskou dr. Vinkovič, ohlnšuje jmenem
všech jižních Slovanů srdečný souhlas s refe-
rátem dra. Seheinera.
Za delegaci ruskou prohlásil posl. Krasov-
skij, že všichni Rusové berou na sebe povin-
nost, aby ideje sokolské v Rusku pokud možnt
nejvíce šiřili.
Hrabě Bobrinskij, který nálezí mezi t
členy ruské delegace, kdož svému přilnuti
k ideám sokolským výraz dali tím, že se stali
členy pražského Sokola, dotýká se obšírněji
stanoviska, jaké povinni jsou zaujati Rusové
k jejimu významu. My Rusové — praví —
nemusíme zde v Praze o významu Sokolstv
již mluviti, neboť dílo sokolské u Slovanů zá-
padních i jižních jest již skvěle rozvilo. V Rusku.
bohužel, se pro tu věc dosud téměř nepraco-
valo, ačkoli fysické rozvití sil a h lu-
boce mravní zásady, které idea sokol-
ská v sobě obsshuje, jsou lékem, jakéh
nynější Rusko v nejvyšší míře
potřebuje. (Souhlas.) Prace, která na nás
v tomto směru čeká, jest ohromná, poněvadž
třeba nám šířiti porozumění nejdřive v širokých
vrstvách. Zvláště Čechy musíme prositi, aby
nám v této prácí byli nápomocni svojí bohatou
literaturou sokolskou, svými učiteli a instruktory
gymnastickými a s jejich pomocí bohdá brz
si Sokolstvo i v Rusku zjedná takové postavení
Kramář
jítbat
doktor
Vinkovič
Rus
Bobrinskij
Krasov
Rusko
Praha
Prace
Čechy
Sokol
Slovan
23
article
jaké bude odpovídati jeho významu ve Slovan-
stvu. (Hlučný potlesk)
Jmenem delegace polské připojuje se k ná
vrhům českým pan Balicki, připomínaje, že
národ polský vděčí Čechům za silnou propa-
gandu idejí sokolských.
Tím debata ukončena a v závěrečném slovu
dr. Scheiner děkuje všem delegátům za svorné
uznání veliké váhy a významu myšlenky sokol-
ské. Čechové nechtějí hráti v Sokolstvu primát,
ale ve vědomí, že ono jest zároveň nejpovola-
nějším nositelem ideje sblížení slovanského,
hodlají se všemi bratry slovanskými na dále
pracovati.
Balický
Čecho
Scheiner
Slovany
24
article
Potom všechny návrhy dra. Scheinera n
rozšíření organisaco sokolské na všechny slo-
vanské země jednomyslně přijaty a dr. Kramář
za bouřlívého souhlasu všeho shromáždění dě-
kuje mu za znamenitý referát a v jeho jméně
i České obei sokolské za všechno, co ona uči-
nila pro slovanskou organisaci sokolskou, i pro
ideu slovanského sblížení.
Pak zahájena debeta o návrhu delegát
Gabrščeka o organisaci knižrího
trhu všech větví slovanských. Za
sekci jihoslovanskou přimlouval se za jeho ná-
vrhy vřele delegát Babič Gjalski. Jménem če-
ských knihkupců pan Hovorka vděčí referentovi
za plodný podnět, který dal svým referátem.
Mluví obšírně o obtížích slovanského trhu kniž-
ního, který většinou závislý jest od Lipska. Sli-
buje, že sjezd knihkupců českoslovanských, kte-
rý v nejbližších dnech se v Praze bude konati
vezme návrh jeho (detaily prohlášeny za dů-
věrné) v úvahu.
Jménem české sekce učinil souhlasné pro
hlášení ve smyslu návrhů referentových prof.
Táborský. Delegát haličských Rusů dr. Vergun
upozorňuje jenom stručně, že otázka organisace
slovanského trhu knižního má mnoho obtíží, po-
něvadž v Rusku jsou poměry knihkupeckého
trhu zcela jiné, než v Rakousku. Osobně však
souhlasí s myšlenkou i s jejím principem. Jmá-
nem sekce polské připojuje se k návrhům pan
Doboszyňski, jménem delegace ruské hrabě Sta-
chovič, připomíná, jak abnormální jsou to po-
měry, když na příklad světové autory ruské jiní
Slované jsou nucení opatřovati si — prostřed-
nictvím německého knižního trhu. Vyslovuje
pevnou naději, že ruští nakladatelé a knihkupci
budou míti pochopení pro tuto věc a že organi-
sace všeslovanská se i v tom směru podaří.
Scheiner
doktor
Kramář
Babič Gjalský
Hovorka
profesor
Táborský
Rus
Vergun
Doboszyňski
Slovan
Lipsko
St
Praha
Rusko
Rakousko
25
article
Po skončené debatě v závěrečném slovu
referent Gabršček projevil naději, že za ochoty
na všech stranách snad přece podaří se společná
organisace slovanského trhu knižního a dosa-
vadní skandální poměry budou aspoň zlepšeny.
Potom jeho návrh přijst.
Hnod na to přikročeno k debatě o včerej
ším návrhu dra. Kramáře na zvolení oxekutiv-
ního komitétu, který má vésti všechnu práci
další. S jeho návrhem, včera podrobně styliso
vaným stotožňuje se jménem delegace ruské po
slanec Krasovskij a připojuje jenom, že po je-
jich náhledu sídlem tohoto komitétu nejvhodněj-
ším jest přirozeně Praha. Je to nulno,
jelikož tady vždycky rozvíjela se hlavní čin-
nost pro rozšíření a popularisování slovanské
sclidarity. Ruští delegáti navrhují ještě, aby
vedle jednoho člena českého v exekutivním ko-
mitétu zvolen byl za jeho předsedu — jako
„sverchslavjanin“ — dr. Kramá ř. (Bouřlivý
potlesk.)
Za ruskou delegaci do tohoto komitétu po-
volávají se hrabě Bobrinskij, Krasov-
sovskij a Hlibowicki. Vzhledem na
vzdálenost Prahy a možné absence uznána nut-
nost volby náhradníků a za takové navrhuje ru-
ská sekce delegáty Maklakova. Lvovaa
Dudykieviče.
Rozpředla se pak zajímavá debata o tom,
jaké stanovisko zaujmouti k Rusínům. Docíleno
hladce dohody v tom směru, že vysloveno přání,
aby Rusínové, třeba nepřítomni tentokrát n
konfeseneích, vyslali svého zástupce do tohoto
exekutivního komitétu a zúčastnili se svorně
jeho dalších prací.
Jménem sekce polské delegát Dmowsk
vyslovuje požadavek, aby Polákům, osídleným
ve třech říších, vyhraženi byli tři členové komi-
tétu, což ochotně přiznáno. Určeni Dob-
szyňski, Zdziechowski a Dmowski.
za náhradníky Stecki, Grek a Straszie-
wiez. Jihoslované zvolili po jednom členu:
Chorvati Tresiče Pavičiče, Bulhaři B ob-
čeva, Srbové dra. Kumanuda, Slovinci posl.
Bobrinskij
Maklakov
Rusín
Rusínová
Polák
Zdziechowski
Dmowski
Stecký
Grek
Straszie
Jihoslovan
Chorvat
Tresič Pavičič
Srba
Praha
Krasov
Bulhar B
26
article
Hribara, za náhradníky: Baljaka, Vinko-
viče, Luckanova a Gabrščoka. Češi
dohodnou se teprv dnes o tom, koho do exe-
kutivního komitétu vyšlou.
Dr. Kramář děkuje za neobyčejnou čest,
prokázanou mu návrhem ruských delegátů za
volbu v čelo tohoto komitétu a oznamuje, že
zejtra o 11. hod. dop. konána pude
na radnici závěrečná schůze slav
nostní, v níž shrnuty budou všechny resoluce
a návrhy sjezdové. V příčině činnosti exekutiv-
ního komitétu připomíná, že jemu přináležeti
bude právo rokovati o všech návrzích a podně-
tech, které z letošních konferencí vyšly, ale
jednotliví členové národnostních sekcí budou
v něm samozřejmě míti vyhraženu úplnou s ve-
právnost a volnost. Ustavení tohoto ko-
mitétu potom jednomyslně schváleno.
Po kratičké debatě přijat ještě včera před-
nesený referát dra. Viškovského, který
v různých jazycích účastníkům byl rozdán a od-
kázán Národní radě i Zemědělské radě. Taktéž
návrhy prof. Hlavy na slovanskou organisaei
lékařů a přírodovědců přijet a odkázán Osvělo-
vému svazí.
Komitét, zvolený na návrh prof. Bechtě-
reva, -volil si svým sekretářem dra. Seme-
ráda.
Obdobně k návrhu prof. Hlavy navrhl
srbský del. profesor Geršié ustavení slovan-
ského svazu právníků a státo-
věd:ů.
Posléze referoval ještě dr. Preiss o schůzi
komise výstavní, jež zasedala dopoledne, a usne-
sla se, aby právě zvolený exekutivní komitét byl
základem pro generální výstavní vý-
bor všeslovanské výstavy, která má
býti pořádána v Moskvě r. 1911. Ve výboru tom
má zasedati 14 Rusů, 8 Poláků, 8 Čechů (spo-
lečně se Slováky a lužickými Srby), 4 Srbové,
2 Slovinci, 3 Chorvati a 3 Bulhaři. Zároveň
usneseno pevně, že tento výbor výstavní sjede
se k dalším poradám již 15. prosince t.r.
ve Var ša v č. (Bouřlivý potlesk a gratulace.)
Čech
doktor
Kramář
Viškovský
profesor
Bechta
Preiss
Rus
Polák
Čecho
Slovák
Srba
Chorvat
Bulhar
Moskva
Vinko
Srb