ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a368a4b0-75a5-11dc-a69c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 109, org 9, place 40, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
18. července 1908.
4 masthead
Císlo 196
5 article
vatského národa, což znači, že ohromná většina jeho stojí věrně a neochvějně na zásadě slo- vanské vzájemnosti. Chorvatě znají své posta- vení ve slovanské vzájemnosti. Víme, že nemů- žeme měřiti se s velikostí národa ruského, s velikou kulturou Poláků a hospodářským po- krokem bratři Čechů, kteří jsou nám Chorvatům vzory a ideálem v naší práci národní. Divíme se těmto vynikajícím vlastnostem našich bratr slovanských, nestojíme však ani my bez veli- kého idsálu národního. Jako Čechové jsou přednt stráží na severu, jsme my Chorvaté přední stráží proti Maďarům a Němcům na východě.
Polák Čecho Chorvat Maďar Němec
6 article
Víme, že úkolem naším jest býti přední stráží proti »Drang nach Osten«. Víme, že bu- doucnost naše leží v jednotě národa srbského i chorvatského, která spolu s ideou demokracie a humanity jest základnou našeho národního bytl. Nejprve chceme býti lidmi, pak Chorvaty a Srby, pak Slovany jižními a Slovany vůbec- Na této základně zbudujeme jed- notu srbskoschorvatskou, žijíce životem svobodným, kulturním s amostatným. Na tomto základě rozřešíme problém jihoslovanský. Nejen duch míru a lásky. alení duch úsilné práce a úporné snahy jest duchem Slovanstva a v tomto duch u lež budoucnost Slovanů! Jako Chorvat zvědám číší! Nechť žije duch odporu, duch práce — duch slovanský! (Živio, výborně, houřlivý potlesk.) Srbský delegát st. rada Gira Geršié: Jménem srbského národa — ba mohu říci jménem celého jižního Slovanstva — zvedám číši na slávu onoho národa, který zde ve svém stoličném hlavním městě nás láskyplným a skvělým při- jetím okouzlil, který jest nad jiné povolán býti iniciatorem slovanských sjezdů a který má důležitou historickou úlohu, nejen aby bojoval za existenci svou proti agressivním elementům cizím, ale i býti avantgardou slovanské kultury proti severu. Příroda sama podivuhodně při- způsobila národ český, aby s úspěchem vítězil nad konkurencí cizí a český národ dobře hrál svou úlohu a vítězně obstál svou maturitu, zkoušku zralosti.
Osten Chorvat Srba Slovan Gira Geršié Slovan
7 article
Těžko jest odloučiti minulost od přitom- nosti ! Já sám před 40 lety v této dvoraně jako delegát zúčastnil jsem se slavnosti založení Národního divadla. Mohu se pochlubiti jako velerán Slovanstva, že jsem již tehdy bratřil se se Sladkovským, Palackým, Riegrem, Braunerem, Nerudou a Grégry, již tehdy poznal jsem kulturu českého národa a počal věřiti v lepší jeho budoucnost. Viděl jsem i vojsko sokolské, které před námi v šiku postupovalo a v čele Sokolů jel mladý muž s černou páskou na čele — byl to Čelakovský! A tu měl jsem vidění ! Zdálo se mi, že vidím táhnouti vojsko Husitů a v čele jeho Žižku s okem zavázaným! A tu vzpomněl jsem, že národ český zrodil Husa, Husity, Žižku, Prokopa Velikého — a že ukázal, jak dovede bojovati silou elementární za samostatnost i byt. Jsem stařec a mám i dnes visi . . . Zdá se mi, že touto dvoranou poletuje duch, slyším šum jeho křídel, letí duch Slovanstva a plamenným mečem potírá děmona separatismu. Duch Slo- vanstva nad námi letí, probudil se, i bděme, abychom antagonismem a separatismem svým nezpůsobili, aby neupadl v nový spánek. (Hlučný souhilas.) Radujeme se dnes faktu, že dosavade jiní národové byli beati possidentes a Čechům bylo protestovati. Dnes dočkali jsme se toho, že pro- testují oni, kteři byli beati possidentes ! A úspěchy národa českého jsou úspěchem celého Slovan stva, jemuž smířením svářících se dosud bratr nastává nová éra kulturního i hospodářského rozkvětu.d 1 s Nechť žije český národ, nechť žije Slovan stvo! (Výborně, bouřhivý potlesk) Druhý Srb, Dušan Popovié: Velectěné dámy, velectění pánové l Nejsrdečnější díky vzdávám jménem srb- ského národa vy Chorvatsku, Dalmacii i Srb
Sladkovský Palacká Riegr Brauner Neruda Grégr Sokol Čelakovský Žižek Hus Prokop Veliký Čecho Srb Popovié Chorvatsko Dalmacie národní divadlo Slovan stvo duch St
8 article
Učení o suggesci a hypnose zaujalo vážnou roli v praktickém smyslu při různých nervových stavech, při zakořeněných návycích, při zneuží- vání alkoholu a jiných narkotických látek. Nemenší význam má suggesce při různých pathologických odchylkách, jež vyvinuly se na základě degeneračním, na př. při kleptomanisch. rozvralech života pohlavního atd. Ba v určitých případech může přinésti skutečnou podporu účelům výchovným. Vzledom na tuto vážnost učení o hypnose a suggé I. hypnologický mezinárodní kongre již r. 1899 usnesl se téměř jednomyslně na po- žadavku, aby na lékařských fakultách evrop- ských byly zřízeny odborné kursy o hypnose a suggesci. Každý ovšem ví, že toto přání zůstalo pro všechny university platonickým a že není dodnes při fakultách stolic pro hypnologii, se kterých by se naši budoucí lékaři seznamovali s tímto důležitým odvětvím lidského vědění. Tal chce-li se kdo seznámiti s tímto předmětem ne ze knih nebo z přednášek, nýbrž hlouběji, vě- docky a prakticky, abych tak řekl, chce-li kdo projiti školou hypnosy, nemá vhodné příležitosti k tomu na našich vysokých školách. Takovým způsobem vychází psychoneurologický úslav vstříc naléhavé potřebě a letošním rokem otevíra zvláštní polikliniku pro léčení alkoholismu sug- gescí, jakož i nemocí jiných, poskytuje tak všem kdož o věc se interesují, příležitost, aby prak- ticky a vědecky seznámili se s hypnosou a sug- gescí.
Tal
9 article
Dále žasluhuje zvláštní pozornosti učení o degeneracích spolu s naukou o dědičnosti, kte- réž vyhunžena jest zvláštní kníhedra při psycho- neurologickém ústavu. Není těžko představiti si. jaký mohla a zajisté bude míti veliký význam tato disciplina, když před zrakoma posluchačů rozvinou se všechny ony podmínky, které vedou k degeneraci upadajícího lidu a když před nimi projdou chmurné obrazy defektní organisace. spějící k úpadku intelektu i oslabení fysického zdraví.
10 article
Poskytne-li širší známost s tímto učením možnost přiblížiti se k objasnění otázky o způ- sobu boje se vzrůstající degenerací obyvatel- stva, s tím hlavním nepřitelem naší kultury, t nelze v tom neviděti zvláštního prospěchu, jehoz možno nadáti se od zavedení této discipliny jako předmětu vyučovacího v ústavu psychoneuro- legickém (Dokončeníi vůbec dru. Kramářovi i dru. Grošovi, že dal nám příležitost, abychom účastnili se těchto slavných dnů, které budou zapsány v histori Slovanstva. Miuvím jménem krajů, v nichž řeší s problém srbsko-chorvatský, který jest otázkou budoucnosti celého Slovanstva. Smír srbsko- chorvatský, uskuteční-li se v plném rozsahu, bude směrodatným pokusem pro všechny kraje slovanské i zejména pro poměry rusko-polské. Doeilí-li se smíru těchto národů, bude podán důkaz, že vzájemnost slovanská není pouhou frazí — nýbrž postulát zdravého rozumu. Každý národ má právo i povinnost, aby bojoval z národnost i vlast. Indiferentismus jemoral insa- nity. Každý národ má právo žíti svým samo- statným, svobodným životem a boje národů slovanských jsou důkazem jejich kultury. A z to jsem naplněn pocitem vděčnosti k vám Če- chům, že jste nám ukázali manifestaci myšlenky boje — vy Češi jste důkazem zdravého kultur- ního rozvoje, indiferentní internacionalismus jest pohádka, jest lež. Vyřízení sporu srbsko-chor- vatského jest vážným prohlémem balkánským a jeho rozšíření jest směrodatným pro všechny Slovany.
Kramář Čech
11 article
Dosavad Srbové a Chorvaté jako lodníe na rozbouřeném moři měli každý svůj maják. svůj cíl, za kterým spěli. Dnes sdružili se z eílem jedním, silnějším, který absorboval ob cíle — oba majáky, za kterými šli, a tím jest myšlenka jednoty a svornosti! Rozšiřte tento terrain a máte řešení po- všechné otázky slovanské: svorné sdružení z jedním ideálem — ideálem slovanské vzájem- nosti. Jihoslované splní dojista svoje národní poslání. Na konec dovolte mi, abych pozvedl pohán na počest českých žen a připil jejich vlastene- ckému duchu. Vaši Sokolové maj silné paže, vaše ženy mají sili ná srdce. (Bouřlivý potlesk.) Bulharský delegát Luckanov v ruské řeč praví, že ujímá se slova jako představitel ma- lého Bulharska, které jast neseno týmiž ideami, kterými dnes jsme se zabývali, že Bulharsko podle slabých sil svých již před 30 lety se tě- mito ideami zabývalo, dík právě učitelům svým. Čechům. Již v době tureckého poddanství nasi krajané a krajanky chodili hledat osvětu a čer- pat vědu do Čech, kde došli bratrského přijetí Praha již v té době jevila se nám jako pocho- deň vědy a svobody. Naši největší pracovnín političtí i vědečti jsou povinni díkem za své vzdělání Praze. Řečník uvádí jména vůdců stran, ministrů a vynikajících pracovníků bul- harských, kteří všichni osvojili si základy svého vzdělání ve slovanské Praze. Zmiňuje se také o hospodářském ústavě v Táboře, který ještě za doby poddanství tureckého velmi mnoho pro jeho krajany vykonal. Avšak netoliko mužové, nýbrž i ženy bulharské nacházely v Praze nejupřímněj- šího přijetí a nejlepší přiležitosti ke vzdělání svému, a řečník uvádí opět jména spisovatelek a učitelek bulharských, které taktéž za vzdé- lání své děkují Praze zlaté, nezapomenutelné Praze.
Srba Chorvat Jihoslovan Čecho Bulharsko Čechy Praha Luckanov hospodářský ústav v Tábor
12 article
Čechové byli však také prvními pionýry nejen vzdělání, nýbrž i průmyslu a obchodu našeho. Oni přišli mezi nás skromni, tiši, ze- jména po osvobození Bulharska, a spokojili se skromnými místy jako učitelé naši, vyučovali nás jazykům, hudbě a tělocviku a jejich zá- sluhou vznikla myšlenka zřízení našich spolků junáckých, které jste loňského roku v Praze viděli. (Výborně!) Ti s hrdostí hlásí se k vám jako žáci. Dovolte, bych jmenem svých rodáků kteří byli tak šťastni, že za učitele měli vás, mohl poděkovati. Nechť žijí naši důstojní uči- telé a my budeme vždy dobrými jejich žáky. (Hlučný souhlas.) Ruský věhlasný učenec profesor dr. V. M Bechtěrev v kratičkém duchaplném přípitku pronáší »urá« všem, kdož se tu sesli v Praze za jednou myšlenkou, za jedním cílem. (Vy borně !) Slovinský delegát posl. Ivan Hribar: Nikdy jestě s tak radostným srdcem nedékoval jsem Praze a Čechům ve jménu národa slovinského, jako dnes, kdy zástupcové všech národů slo- vanských sešli se k velikému dílu, jež budoue- nost národů slovanských postaví na novou zá kladnu. Pro mne nejpotěšitelnějším zjevem jest že při jednání našem netřeba, abychom se utí kali ku prostřednietví jazyků cizích, že všichni mluvíme svým krásným jazykem slovanskýma že v lepé harmonii rozepjala se nad námi duha jejíž barvami jsou krásné naše jazyky slovan- ské. Nechť tato harmonie srdel zavládne př všech našich schůzích i budoucích mezi všemí národy slovanskými.
Čecho doktor V M Bechtěrev Hribar Bulharsko Praha
13 article
S upřímným pocitem vděčnosti k vám všem a zejména starostovi měst pražských dru. Gro šovi i předsedovi dru. Kramářovi rozloučime se s Prahou; připíjím vzájemnosti slovanské která nechť žije, roste, rozkvétá. (Výborně Potlesk.) Delegát český dr. Karel Mattuš: Ujimám se slova jako snad nejstarší účastník našeho přt- pravného sjezdu slovanského a jako pamětník styků slovanských z prošlého půl století. Hlásím se k vám, velectěné dámy a slovutní pánové. jakožto účastník slovanské pouti do Petrohradu a Moskvy před 41 lety (Hlučný potlesk.), kterou jsem tehdy podnikl po boku našich proslulých mužů, Palackého, Riegra a j. (Stáva jim!) Větte mně, že kdykoli vzpomínám dávných těch dob. zaplesá v mé staré hrudi srdce, vzpomínám- toho, co jsem již zažil a probírám-li naděje, které se připinaly k naší slovanské pouti povstavší z podnětů ryzích, bratrských citů ke všem slo- vanským národům bez rozdilu. (Výborně!) Ovšem jedno velice bolestně nás hnětlo, že tenkráte bratří polští nebyli mezi námi a proto zajisté do- vedete pochopiti, že mocné dojmy a radostné city ve mně vzbuzuje letošní náš přípravný slo- vanský sjezd, neboť se sešli v naší zlaté slovan- ské Praze zástupcové všech slovanských národů. Vítáme zástupce Jihoslovanů, četné bratry ruské a velkou delegaci chrabrého národa polského (Hlučný souhlas.) My, Čechové, všechny mil hosty slovanské v duchu tiskneme ke svým srdelm a jestliže do sladké číše nadšení našeho tryskla jedna kapka trpká, jest to skutečnost, že někte- rým větvím slovanským překážkami nepřekona- telnými zabráněno bylo, aby se přidružili k naší společné práci. (Hlučný potlesk.) Vím však určitě
Kramář doktor Mattuš Palacký Riegr Jihoslovan Čecho Praha Petrohrad Moskva
14 article
že v těchto dnech duchem svým dlí mezi námi a že také mysli nás všech v tyto dny zalétaj k nim a k nim nesou se naše povzbuzující slova Nezoufejte, vytrvejte, proti bezpráví a násilí užl- vejte jen zbraní zákonných a prostředků mrav- ných! (Hlučný potlesk.) Vždyť žijeme ve dvacátém věku, ve věku osvěty, svobody a práva, ve věku. o kterém doufáme, že při zakončení svém do- stane název století slovanského (Výborně!) poně- vadž do té doby ze tří plemen, kterým náleží Evropa, Slované výsledky svých prací duševních a hospodářských hrdě postaví se vedle národů románských a germánských. Ve století dvacátém zajisté tak jako víra, i národnost musí býti po- kládána za statek nedotknutelný, za statek, na který žádná moc světská bez trestu nesmí sáhnout rukou svatokrádežnou. (Hlučná pochvala.) Tedy ku předu za heslem: »Osvěta, svoboda a právol« Za tímto heslem dobudeme nejskvělejších vítěz- ství, za tímto heslem dobude Slovanstvo skvělé budoucnosti a této budoucnosti platí můj přípitek a jí volám z vřelého českého srdce nazdan
Slovan Evropa
15 article
(Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.) Polský delegát dr. M. Grek: Chci pronést několik slov nejen jménem delegace polské ale i jménem vlastním. Národ polský náleži bohužel, k nejnešťastnějším z celé rodiny ná rodů slovanských. Dějiny jeho plny jsou chvály i slávy, jeho dějiny byly častokráte rozhoduji cími v dějinách Evropy, ale přece zase nastaly pro nás časy těžké, velmi těžké, kdy s na pjetím veškerých sil a celého ducha musímese brániti na nekolika frentách. Velectění pánové jestliže v této obraně napínáme veškeré slly jestliže vynikáme chrabrosti, tedy zdá se mi že tím sloužíme nejen sobě, ale i Slovanstvu neboť Slovanstvo nemělo by žádného užitk z národa, který by se dal uhnísti, který by dovolil, aby jeho individualismus byl zničen Proto, jestliže mluvíme o míru a dohodě. mluvíme o míru čestném, a mám dojem, že všichni ostatní slovanští národové to pochopí Do vlasti naši bily hromy z východu i západu.
doktor M Grek Evropa východ
16 article
Jestliže však dnes po tom, co jsem slyšel viděl, se rozhlédnu, mám naději, že — ex oriente lux, že z východu přijde pomoc. (Bourlivý potlesk a souhlas.) Mám len dojem, že genius slovanský, který spojil Puškina s Mickiewiczem že ten genius budoucně bude pojiti nejen lidi poesie, nýbrž i lidi činu, že ten genius, který dal Rusku Tolstých, dává jim i mužů pohtického činu, dává jim i Maklako vy. (Neutuchající potlesk a pocbvala.) Velecténí pánové, pod hlubokým dojmem slov p. Maklakova, který prohlásil, že jso slova, která zavazují, pod dojmem těchto šlechetných slov připomináme si noblesse oblige. My víme, že tento slechetný syn svého národa učiní vše, co v moci jeho bude, aby myšlenka, kterou on tu pronesl, byla uvedena ve skutek ! (Hlučný soublas.)
Puškin Mickiewicz Tolstá Maklakov Rusko Velecténí pán
17 article
Pan dr. Kramáří ozval se s modlitbou k bohu míru, aby žehnal našim snahám. Já připojuji se k tomu a přeji si, aby ona ide slovanská, která nás sjednohla, udělala z těto »entente« nynější v nejbližší době »en- tente cordule«. Mám dojem, že mužů duchu p. Maklakova, jichž jest v Rusku mnoho, budle stále více, že nebudou myšlenky, jaké on pronesl, odkázány jen na v květ Ruska, a vté naději a na tu čest, aby tací mužové se vzmáhali, aby to, co dnes proneseno bylo, stalo se skutkem v celém Rusku vznáším jménem idealistů polských přípitek idealistům ruským a připíjím jich představitel p. Maklakovu. (Bouřlivý, neutuchající potlesk Ruský delegát hrabě V. A. Bobrinskij Dnes, v den radosti a našeho bratrského vse- slovanského sjednocení, jsou slova, jež musíme řici, nehledě k žalu, která vyvolají v našem středu. V dnech nejtěžší poroby u nás v Rusku, když veřejný život společenský byl nejvlce zkrusen, když svědomí veřejnosti utuchlo, jeden z našich básníků rekl: »Spi, kdo můžeš, já spáti nemohu«. Pánové, před 10 dny, prohil- žeje jizdní řád drah, vedoucích z Petrohradu do Berlína a Prahy, a uviděv, že obyčejný vlak z Toruně do Poznaně jeda v noci, vzpo- menul jsem si na tato slova básníkova a roz hodl jsem se, že pojedu jiným vlakem, po- něvadž jsem nemohl v noci jet po svaté půdě, kde právě ny n se vede úporný, tichý, obranný boj za slovanskou věc.
doktor Kramářet Maklakov Bobrinskij Rusko Petrohrad Berlín Praha Toruň Poznaň
18 article
Při cestě z Toruně do Poznaně stál jsem u okna s obnaženou hlavou a nespouštěl jsem očí s dobře zdělaných rolí, která posela jsou slovanskými slzami, a srdce moje bilo rychleji a silnějí. Prosím, bratři, byste všichni vstali se zbožným mlčením, že pro Poznnňsko bilo nejen mé srdce, ale i srdce všeho Slovasstva, (Bouřlivý pollesk.) Ruský delegát M. V. Krasovskij, po druhé povstávaje, připominá, že dosud vzpomináno bylo těch, kteri jsou účastni našich slavností Pan hrabě Bobrinskij zmlnil se o těch, ktere jsou nepřítomni, protože tu býti nemohou; on vzpominá i těch, kteří z jiných důvodů při- tomni nejsou, projevuje přání, aby všechny větve Slovanstva byly mezi námi. Vzpominaje na cestu do Prahy přes Německo, kde viděti tolik stop Slovanstva již na mnohých místech tam vymrzelého, uvádí, že když pohlédneme do minulosti, vdlme, že příčinou tohoto zjevu byla slovanská nesjednocenost. Zmoudřeli jsme nyní. nechceme už opakovati starých chyb, které dě- lali naši předkové. (Výborné.) Delegát z haličské Rusi Vlad. Dudykievič praví, že při tomto velkém svátku slovanském Červená Rus nesmí mlčeti. Připijí na vyplnění jejích nadějí, na vítěznou cestu Slovanstv v čele všeho lidstva pro jeho obrození a štěsti.
M V Krasovskij Bobrinskij Rus Vlad Toruň Poznaň Praha Německo
19 article
(Výborně!) Bulharský delegát dr. Kalinkov uvádí, jak všichni Slované trpěli nesvorností, svárem a ne- shodami: národ jeho, Poláci, Rusové i Če- chové. Vzpomíná osvobození Bulharska a pravl, že na planinách balkánských za toto osvobození prolita byla krev všech Slovanů. Bratrské p- moci, vzájemnosti slovanské děkujeme své osvo- bození a touto v pravdě bratrskou pomocí sjednocenosti podaří se osvobodití i ty, kteři ještě trpí. Ať se oduševňuje myšlenka bratrské pomoci, ať přestanou neshody, ať žije vzájemná pomoc pro osvobození nesvobo- ných a posílení svobodnýc h. (Hlučny souhlas.) Velikolepou řadu přípitků uzavřel doslovem předseda přípravného sjezdu dr. K. Kramář: Dovolte mi, abych nyní zakončil řadu pří- pitků. Dnes v této památné schůzi promluven bylo mnoho nadšených a krásných slov. Nen mezi námi jediného, jehož srdce by nebylo na- plněno radostí nad tím, co jsme viděli, a c možno naznačiti jediným slovem: vůli zapome- nouti na všechno, co nás dělí, abychom vzpo- menuli na to, co nás může pojiti, a co nás pro budoucnost může učiniti velikými. Já jako před- seda shromáždění mám povinnost bdíti nad tím. aby výsledkem toho shromáždění nebyly jen krásné řeči, nýbrž aby se dospělo k resultátům positivním. Mám za svou povinnost, abych. mluvili-li všichni řečníci plni nadšení, mluvi zcela klidně a reálně — v tom smyslu, že ne- dám se unésti citem, abych neviděl věci, které jsou ještě před námi, a jež cestu naší činí ob- tížnou a těžkou.v
doktor Kalinkov Slovan Polák K Kramář Bulharsko
20 article
Není to snad, pánové, zcela dobrým za- končením krásného tohoto večera, avšakjá pravím, že nikdy nemůžeme býti dosti věcným v nazírání na Slovanstvo, chceme-li jeho veliké budoucnosti. Musíme věděti, jaké překážky máme před sebou a to musí nás síliti k další práci, ku práci oduševněné láskou. (Výborně ! Potlesk.) V tom, velectění pánové, myslím, jest bu- doucnost, v tom jest jisté zajištění před skla- máním. Naše dny jsou tak krásny, jako byly dny petrohradské, avšak zakusil jsem mnoho strachu, mnohou chvili, kdy bylo mi velmi úzko — přiznám se k tomu — ale zaplezal jsem velikou bezkonečnou radostí, že vše, čeho jsme se báli, skončilo spojením a projevem nejkrás- nější svornosti a bratrských citů Slovanstva, jaké jen jsme si mohli představiti. Na to se nezapomene a to zůstane nám také tím, co těžkou cestu, kterou máme před sebou nám ulehčl. A neklamme se, že máme těž kou cestu před sebou. Jest ještě celá řada těch, kteří věřiti nechtějí, kde že jsou reálné interesy Slovanstva. Jsou ještě mezi námi, kteří mysli, že jest možno udržeti sílu Slovanstva. když ve Slovanstvu jsou národové, kteří se ne- návidí. (Výborně!) Musíme odejíti z tohoto sjezdu se svatou přísahou, že všichni budeme pracovati i snažiti se, abychom konečně celé Slovanstvo přivedli k vědomí, že jen jeho snaha po jedinství duševníma ideálním jest jeho silou a budoue- nosti, že v tom jsou reálné inte- resy. (Výborně !) Politika citů jest politikou okamžiku a politiku citů spojiti třeba s politikou reálných interesů. I zdá se mi, že třeba jest, abychom všichni věděli, aby pamatovali největši a nejmenší z nás, že ne v tom, když bojujeme jeden proti druhému na radost třetích, nýbrž v tom, když podáme si ruce, jest zá ruka lepší budoucnosti. (Výborně!)
21 article
Doufám, že aspoň my všichni, kteří poj- deme odsud, staneme se hlasateli velikých ide rovnosti, svobody a bratrství všech slovanských národů. Jsem přesvědčen, že budeme kázati tolo heslo nejen jako heslo, nýbrž, že ukážeme všem slovanským národům, že jejich reálný intere jest v tom, když navzájem nebudou se potírati. nýbrž podají si ruku ke společné práci, k veli- kosti a síle Slovanstva. My, jak už několikrát řečeno, nechceme tím činiti nic, čeho by se ně- kde mohl báti, nechceme a nemůžeme se obra- ceti proti žádnému státu, proti nikomu. Nedě- láme politiku ohně a železa. (Vý borně!) Děláme politiku bratrst v a lásky. Chceme však, když na nás jde politika, která není bratrstvím a není láskou, abychom alespoň na tuhik byli spolčeni, a by- chom společně mohli odolati a ubrániti svou rodnou půdu. (Bou řlivý souhlas ) To chceme a toho bohdá dosáhneme, když nejen budeme s nadšením mluviti na schůzich a banketech, nýbrž když slovanskou práci po naseme do života. Když pracovati budeme tak dlouho, až se skutečné podaří přesvědčiti vše- chny ty, kteří mysli to dubře se svými národy. že není pro Slovanstvo žádné bu- doucnosti, nedovedeme-li s po- lečné hájiti své zájmy. (Výborně!) V lom duchu, dovolte, abycb vyslovil naději, že nase pražské porady nebudou poslední a že naše schůze nejsou posledním slovem, že po něm přijde práce úporná, neúmorná a až bu- douené se sejdeme — a doufám, že se sej deme — že budeme moci říci, že poctivě jsme pracovali na lepší budouenosti. Opravdové prácí slovanské v duchu bratrské rovnosti a svobod platí mé srdečné Na zdar! (Výborně ! Potlesk.) Čtvrtý den přípravného sjezdlu.
22 article
Plenární konferenci zahájil o 12. hodině poledni dr. Kramář, oznamuje počátek de- baty o všeslovanské organisaci so kolské. Ku předmětu promluvil nejdřive za dele- gaci ohorvatskou dr. Vinkovič, ohlnšuje jmenem všech jižních Slovanů srdečný souhlas s refe- rátem dra. Seheinera. Za delegaci ruskou prohlásil posl. Krasov- skij, že všichni Rusové berou na sebe povin- nost, aby ideje sokolské v Rusku pokud možnt nejvíce šiřili. Hrabě Bobrinskij, který nálezí mezi t členy ruské delegace, kdož svému přilnuti k ideám sokolským výraz dali tím, že se stali členy pražského Sokola, dotýká se obšírněji stanoviska, jaké povinni jsou zaujati Rusové k jejimu významu. My Rusové — praví — nemusíme zde v Praze o významu Sokolstv již mluviti, neboť dílo sokolské u Slovanů zá- padních i jižních jest již skvěle rozvilo. V Rusku. bohužel, se pro tu věc dosud téměř nepraco- valo, ačkoli fysické rozvití sil a h lu- boce mravní zásady, které idea sokol- ská v sobě obsshuje, jsou lékem, jakéh nynější Rusko v nejvyšší míře potřebuje. (Souhlas.) Prace, která na nás v tomto směru čeká, jest ohromná, poněvadž třeba nám šířiti porozumění nejdřive v širokých vrstvách. Zvláště Čechy musíme prositi, aby nám v této prácí byli nápomocni svojí bohatou literaturou sokolskou, svými učiteli a instruktory gymnastickými a s jejich pomocí bohdá brz si Sokolstvo i v Rusku zjedná takové postavení
Kramář jítbat doktor Vinkovič Rus Bobrinskij Krasov Rusko Praha Prace Čechy Sokol Slovan
23 article
jaké bude odpovídati jeho významu ve Slovan- stvu. (Hlučný potlesk) Jmenem delegace polské připojuje se k ná vrhům českým pan Balicki, připomínaje, že národ polský vděčí Čechům za silnou propa- gandu idejí sokolských. Tím debata ukončena a v závěrečném slovu dr. Scheiner děkuje všem delegátům za svorné uznání veliké váhy a významu myšlenky sokol- ské. Čechové nechtějí hráti v Sokolstvu primát, ale ve vědomí, že ono jest zároveň nejpovola- nějším nositelem ideje sblížení slovanského, hodlají se všemi bratry slovanskými na dále pracovati.
Balický Čecho Scheiner Slovany
24 article
Potom všechny návrhy dra. Scheinera n rozšíření organisaco sokolské na všechny slo- vanské země jednomyslně přijaty a dr. Kramář za bouřlívého souhlasu všeho shromáždění dě- kuje mu za znamenitý referát a v jeho jméně i České obei sokolské za všechno, co ona uči- nila pro slovanskou organisaci sokolskou, i pro ideu slovanského sblížení. Pak zahájena debeta o návrhu delegát Gabrščeka o organisaci knižrího trhu všech větví slovanských. Za sekci jihoslovanskou přimlouval se za jeho ná- vrhy vřele delegát Babič Gjalski. Jménem če- ských knihkupců pan Hovorka vděčí referentovi za plodný podnět, který dal svým referátem. Mluví obšírně o obtížích slovanského trhu kniž- ního, který většinou závislý jest od Lipska. Sli- buje, že sjezd knihkupců českoslovanských, kte- rý v nejbližších dnech se v Praze bude konati vezme návrh jeho (detaily prohlášeny za dů- věrné) v úvahu. Jménem české sekce učinil souhlasné pro hlášení ve smyslu návrhů referentových prof. Táborský. Delegát haličských Rusů dr. Vergun upozorňuje jenom stručně, že otázka organisace slovanského trhu knižního má mnoho obtíží, po- něvadž v Rusku jsou poměry knihkupeckého trhu zcela jiné, než v Rakousku. Osobně však souhlasí s myšlenkou i s jejím principem. Jmá- nem sekce polské připojuje se k návrhům pan Doboszyňski, jménem delegace ruské hrabě Sta- chovič, připomíná, jak abnormální jsou to po- měry, když na příklad světové autory ruské jiní Slované jsou nucení opatřovati si — prostřed- nictvím německého knižního trhu. Vyslovuje pevnou naději, že ruští nakladatelé a knihkupci budou míti pochopení pro tuto věc a že organi- sace všeslovanská se i v tom směru podaří.
Scheiner doktor Kramář Babič Gjalský Hovorka profesor Táborský Rus Vergun Doboszyňski Slovan Lipsko St Praha Rusko Rakousko
25 article
Po skončené debatě v závěrečném slovu referent Gabršček projevil naději, že za ochoty na všech stranách snad přece podaří se společná organisace slovanského trhu knižního a dosa- vadní skandální poměry budou aspoň zlepšeny. Potom jeho návrh přijst. Hnod na to přikročeno k debatě o včerej ším návrhu dra. Kramáře na zvolení oxekutiv- ního komitétu, který má vésti všechnu práci další. S jeho návrhem, včera podrobně styliso vaným stotožňuje se jménem delegace ruské po slanec Krasovskij a připojuje jenom, že po je- jich náhledu sídlem tohoto komitétu nejvhodněj- ším jest přirozeně Praha. Je to nulno, jelikož tady vždycky rozvíjela se hlavní čin- nost pro rozšíření a popularisování slovanské sclidarity. Ruští delegáti navrhují ještě, aby vedle jednoho člena českého v exekutivním ko- mitétu zvolen byl za jeho předsedu — jako „sverchslavjanin“ — dr. Kramá ř. (Bouřlivý potlesk.) Za ruskou delegaci do tohoto komitétu po- volávají se hrabě Bobrinskij, Krasov- sovskij a Hlibowicki. Vzhledem na vzdálenost Prahy a možné absence uznána nut- nost volby náhradníků a za takové navrhuje ru- ská sekce delegáty Maklakova. Lvovaa Dudykieviče. Rozpředla se pak zajímavá debata o tom, jaké stanovisko zaujmouti k Rusínům. Docíleno hladce dohody v tom směru, že vysloveno přání, aby Rusínové, třeba nepřítomni tentokrát n konfeseneích, vyslali svého zástupce do tohoto exekutivního komitétu a zúčastnili se svorně jeho dalších prací. Jménem sekce polské delegát Dmowsk vyslovuje požadavek, aby Polákům, osídleným ve třech říších, vyhraženi byli tři členové komi- tétu, což ochotně přiznáno. Určeni Dob- szyňski, Zdziechowski a Dmowski. za náhradníky Stecki, Grek a Straszie- wiez. Jihoslované zvolili po jednom členu: Chorvati Tresiče Pavičiče, Bulhaři B ob- čeva, Srbové dra. Kumanuda, Slovinci posl.
Bobrinskij Maklakov Rusín Rusínová Polák Zdziechowski Dmowski Stecký Grek Straszie Jihoslovan Chorvat Tresič Pavičič Srba Praha Krasov Bulhar B
26 article
Hribara, za náhradníky: Baljaka, Vinko- viče, Luckanova a Gabrščoka. Češi dohodnou se teprv dnes o tom, koho do exe- kutivního komitétu vyšlou. Dr. Kramář děkuje za neobyčejnou čest, prokázanou mu návrhem ruských delegátů za volbu v čelo tohoto komitétu a oznamuje, že zejtra o 11. hod. dop. konána pude na radnici závěrečná schůze slav nostní, v níž shrnuty budou všechny resoluce a návrhy sjezdové. V příčině činnosti exekutiv- ního komitétu připomíná, že jemu přináležeti bude právo rokovati o všech návrzích a podně- tech, které z letošních konferencí vyšly, ale jednotliví členové národnostních sekcí budou v něm samozřejmě míti vyhraženu úplnou s ve- právnost a volnost. Ustavení tohoto ko- mitétu potom jednomyslně schváleno. Po kratičké debatě přijat ještě včera před- nesený referát dra. Viškovského, který v různých jazycích účastníkům byl rozdán a od- kázán Národní radě i Zemědělské radě. Taktéž návrhy prof. Hlavy na slovanskou organisaei lékařů a přírodovědců přijet a odkázán Osvělo- vému svazí. Komitét, zvolený na návrh prof. Bechtě- reva, -volil si svým sekretářem dra. Seme- ráda. Obdobně k návrhu prof. Hlavy navrhl srbský del. profesor Geršié ustavení slovan- ského svazu právníků a státo- věd:ů. Posléze referoval ještě dr. Preiss o schůzi komise výstavní, jež zasedala dopoledne, a usne- sla se, aby právě zvolený exekutivní komitét byl základem pro generální výstavní vý- bor všeslovanské výstavy, která má býti pořádána v Moskvě r. 1911. Ve výboru tom má zasedati 14 Rusů, 8 Poláků, 8 Čechů (spo- lečně se Slováky a lužickými Srby), 4 Srbové, 2 Slovinci, 3 Chorvati a 3 Bulhaři. Zároveň usneseno pevně, že tento výbor výstavní sjede se k dalším poradám již 15. prosince t.r. ve Var ša v č. (Bouřlivý potlesk a gratulace.)
Čech doktor Kramář Viškovský profesor Bechta Preiss Rus Polák Čecho Slovák Srba Chorvat Bulhar Moskva Vinko Srb