13. prosince 1900.

Přiloha „Národních Listn

k číslu 344.

Strana9.

Glossy k sjezdu zemědělcu. Svépomocí či pomoci státur Byla mnohostranně ventilována tato otázka, hor- livě přetřásána. Pan Zika nalezal stejně pře- svěděivé důvody pro výhradnou svépomoc, jako pan Jaroš pro akcentování pomoci státní. Resoluce kloní se více k svěpomocí a žád od státu pomoci jen v té míře, aby založil zvláštní fond pro skytání — bezúročných nb úročných — půjček pro ruch družstevní. Naše rolnictvo nebylo prvým, které stanulo nerozhodně u rozcesti svépomoci a pomoci státní. Otázka sama hluboko zasahuje do řad prohlémů sociální politiky. Starý liberalisn otázky tě neznal. Jemu byl stát pouhým fakto- rem politickým, ba spíše policejním: dal rámec, na němž rozvinovala se hospodářská práce jeh přislušníků. Sám ale ji nevěnoval ani nejmen- šího zření. Anglii přinesl požehnání a dal vzni velkolepému hnutí svépomocnému, které nahra- žuje plně mnohé ochranně zákony evropské. V ostatních státech Evropy státně politické zá- sady liberalismu zvítězily jen na krátko. Zde slal se stát záby důležilým faktorem rozvoje hospodářského. Jednollivé třídy společenské hospodářské hledají v něm a od něho spásu. Rakousko jest státem, kde právě svépomoc jen obmezeně a jen v určitých oborech pronikla jdoa všemocnosti státu nebyla beztrestně vtlou kána v hlavy »poddaných« systémy předbřezno- Sobotní jednání sjezdové neko nč il tedy odhodláním pro jednu z obou uve- dených cest. Dalo tim jen výraz neodhodla- nosti, která vyzařuje z celého našeho hospo- dářského snažení.

Málo důvěry v sebe máme! Svépomoc jen nesměle vystupuje a kde se objeví, volá p berličkách podpory státní. Ochr- mujeme tím nejen státoprávní zá sady svého boje za samostatno s ale i hospodářský rozvoj a pokrok Příklad? Sjezd pochopil velký význam odborového, čistě hospodářského združování. Chce opřísti země české hospodářskými svazy společenstevními, v nichž zahrnuta veškerá pro- dejná, nákupná i úvěrní družstva. Celá tato organisace založena jen a jen na svěpomoci. Zda se, že zůmyslně pominuto a pi re- hlédnuto usnesení zemědělského odbor »Rady rolnické« z května 1899 o osnově po- vinných odborových společenstev rolnických, ale — pro tuto svou svépomocno organisaci žádá sjezd podpor státní pro fondy družstevn . Pochopeno správně, že je to neorganisova- nost rolaíka na trhu a nedostatečný úvěr země- dělský, co tíží rolníka nejvíce. Bursa dovedl rolnika učiniti slabším faktorem při stanovení ceny. Nelze než přijati vývody Kleinwaechtrovy. že dnes již nabídka a poptávka volně ceny trhu neurčují. Cena předmětu jest výsledkem hou- ževnatého boje. A v tomto boji, jako každém jiném, vítězí silnější, t. j. ten, kdo vládne ka- pitálem a může čekati. Rolník této výhodné posice nemá. Daně, úroky, výměnky atd. nut ho k rychlému zpeněžení úrody a naprotí němu stoji obchodník, vyzbrojený kapitálem a kur- sovním listom bursy, jehož styp« sám si stvořil a na jehož ceny měl podstatný vliv terminovým obchodem. Má-li rolník vítěziti v tomto boji, musí — opřen ovšem o racionální slátní po- litiku obchodní — býti stejně silným faktorem.

Stane se jím svou organisací. Tato orga- nisace musí býti zdrojem jeho sily při stano- vení cen a zároveň zášlitou ú v ér ní. Dnešní úvěr zemědělský již dávno nevyho- vuje. Hypoteční banka jest následkem nizkého censu odhadovacího malému rolniku takměř ne- dostupna a, dá-li úvěr, pak úvěr tento jes přílis malý. Tento moment vzbudil myšlénku selské banky — dobrou myslénku, která však může býti teprve v rebolem organisace a nikoli počátkem, tedy myšlénku, jejíž proveden teprve později nastane. Odkud tedy získati peně z pro finančn potřeby nové organisace? Sjezd a jeho resoluce vžpomínají na — stát. Škoda, že i po této stránce sjozd nevolil svépomoc. Byla by lépe rvchleji vedla k eíli. Máme již nyní poněžn ústavy, které by se mohly státi důležitým fak- torem v orgunisaci rolnické, závody, které práve tím, že siti svou opřádají venkov a určeny jsou rolnictvu, jsou přímo určeny k vyššímu poslání, než jaké jim zatím dáno a určeno. Minime naše okresní hospodářskě záložny. Rol- nietvo jako by jich mnohdy ani za své ústavy nepovažovalo. Své úspory zanáší do záloženji- ných a spořitelen a tak vyskýtá se onen za- časté nepochopitelný zjev, že v okresích vý- hradně zemědělských jost právě okresní hospo- dářská záložna ústavem peněžně nejchudším. kde rolník hledá úvěr teprve tehdy, když ho jinde nenalézá. Záložny tyto jsou v rukou rol- nictva — přímo tedy vybízejí, aby rolnictvo se zasadilo o jich využit. Ony mohou snadno státi se hospodářským středem organisací rolnických a příslušná změna zákonů z 22. března 1889, 2. února 1885 a 7. června 1892 může být sněmem mnohem rychleji provedena, než podaři se získati podporu vládni. Musilo by ovšemn rol- nictvo učiniti pak okresní hospodářské záložny svými základními body organisace úvěrní a sve úspory a vklady jen v nich ukládati.

Jest zajímavo, že místo tohoto přiro ze ného organisačniho vývoje úvěro- vého, který by zajisté brzy mohl býti doplněn krajskými a zemskými ústavy ústředními, voláno po pomoci statní, a že právě v těch bodech. kde vláda soustavně rolníctvo pře- hlíží, volání toto neznělo: mínime úpravu zemědělského školství, doplnění jeho zemědělským vysokým učením, odbornými ško- lami, ústavy čistě speciálními (výzkumnými sta- nicemi) a pod. Mezi debatou ovšem zmínka o nich se stala, resoluce však — až na požadavek školy mlékařské — jich nežádá. A právě tento moment a úsilí o respektování potřeb českého zemědělstva při budoucím zdě- lávání obchodních smluv s Německem, jež tak obsažně pan dr. Fiedler nastínil, byl by nutně uvedl na přetřes jiný závažný a časový poža- davek: aby rolnictvo mělo své or- gány ve správě státu. Professor Bráí otázku tuto v letošním »Obzoru národohospo- dářekém« str. 105 sl. rozvinul a otázka sama

vými. svů

bude čím dále tím akutnější, čím více bude stoupati ruch průmyslový. A ještě jiná závažná otázka sjezdu ušla výminek. Jest jedním z největších břemen statků našich. Jest ale nutným zjevem potud. pokud nebude určena jiná cesta, vedoucí k ochraně rolníkově pro případ stáří a invalidity. Bude jest jedním z nejobtížnějších problémů české agrární politiky — i agrární politiky vůbec Nutno proto jen litovati, že výbor sjezdový ctázku nedal na pořad a to tím více, že byl to právě prvou resoluci sjezdovou vylučovaná politika, ktorá zabraňhovala, že otázka agrárni nebyla rozvinuta v celé své šiři. Ale nejen uvedená již organisace a pomo státu jest akutní při řešení krise agrární: z em dělský průmysl brzy vstoupí v popředí dne. Na lihovary čeká zvýšení daně a cukro- varnictví vyrůstá mohutný soupeř v Americe dnes ovšem ještě bez přímého vlivu, ale těžk udati, zda ještě na dlouho. My uznávali a uznáváme nutnost odborove organisace rolnické a naleznou v nás její snahy vřelé pochopení — jakmile však za nimi skrý vati se budou aspirace politické ochromi se toto slibné hnutí. Anglický dělník střeží úzkostlivě své trades unions proti vlivům politiky a nalezá v nich svo sílu a moc a nalezl by ji i český rolník ve svém sdružení. Ale pak nesmí jeho prapory míti li hospodářskou a rub politický. Nebylo ovšem nám lze rozvinouti v článku tomto dopodrobna nástin budoucí organisaee rolnické a jejích zdrojů, jak my si je předsta- vujeme; jen několik myšlenek, které sjezd v ná vyvolal, k úvaze předkládáme. Snad vrátíme se jindy k podrobnostem

Politické zprávy domácí. V Praze, 12. prosince. (Pro s ho d česko-polskou.) Z různých polských poli- tických stran zůstala česko-polské shodě věrna jen strana národně-antisemitská, jejíž orgánem jest krakovský »Glos Narodu«. Strana tato, jež vystupuje při letošních volbách se svými samo- statnými kandidáty, vydala nyní také volebn provolání, v němž vybízí své přivržence, aby za poslance volili jen dobré Poláky, dobré kře- sťany a rozhodné demokraty, načež přecházejí k příští říšské radě, projevuje naději, že nov poslanci polští nebudou míti na mysli jen za chování nynější ústavy, jež neodpovídá ani po- vaze toho státu, ani jeho potřebám. »Nepochy- bujeme také — praví se dále v provolání — že nově zvolení poslanci, aby napravili strašnou chybu, za jakou pokládáme roztržení spolk polsko-českého, podají ruku pobratim cům českým a jihoslovanským ku společnému boji o charakter tohoto státu, o svo- bodu národní i národní samosprávu a že ve spolku tom, kázaném společnosti zájmů, shodou historického určení, příbuzenstvím krve, roz umem, jakož i prospěchem, vytrvají věrně až do doby konečného vítězství.« V dalším odstavci mluví se o hospodářském programu vládním, jehož provedení musí však býti závislé od jas- ného programu politického, jenž by učinil konee všem choutkám po státní něměině a nadvládě jednoho kmene nad ostatními. Na konci žádá s postátnění polského gymnasia těšínského a pro- vedení úplné rovnoprávnosti v úřadech a sou- dech slezských.

Z Krakova, 12. prosince. (»Czas o kořaleční přirážce.) Polské listy vílají vládní předlohu o zemské přírážce na kořalku, jež vynese Haliči dle vládního roz- počtu 5.7 mil. korun, což pro zemské finance haličské znamená tolik, jako 22% přirážka k veškerým přímým daním. Avšak předlola tato nesmí se pokládali za poslední slovo vlády v otázce sanaco zemských financí. »Czas« píše v té věci: »Uznávajíce ochotně, že připuštěním korunních zemí k podílu z nejbobatšího zřídl státních důchodů, jakým jsou nade vši pochyh nost poplatky ze spotřeby, vykonán byl pr krok k sanaci zemských financi, musíme ni - méně varovati co nejrozhodněji před omylem. jakoby touto předlohou otázka organické reformy zemských financí byla definitivně rozřešena vyřízena na dlouhou řadu let.« Naopak otázk ta dle mínění »Czasu« rozřeší se teprve nále- žitým rozdělením všech veřejných důchod mezi stát a korunní země.

Ze Lvova, 10. prosince. (Ke z práv ministra Pietaka.) »N. Fr. Pr.« roz- horlila se velice na dra. Pietska, že ve své zprávě, zaslané lvovským voličům, přihlásil s otevřeně k autonomistům. »Dzien. Polski« od- mítá tuto drzost vídeňského listu, dle jehož logiky skaždý Němec, jenž zasedá v ministerské radě, má sice právo hlásiti se k německé ná- rodnosti, ano jest povinen tak činiti, ale Polák, jakmile se stal ministrem, má se ihned změni v jakéhos mezinárodního mrzáka, jenž musl už pokládati za milost, dovoli-li se mu mluvi polsky. Největším pak zločinem jest, hlásí-li s Polák, stojící ve vládní službě, k programu autonomnímu, kdežto na každém německém ministru se přímo vyžaduje, aby přísahal n státní němčinu. Avšak — pokračuje »Dz. Pol.« — ti, kdo se hlási k autonomnímu programu, nepřejou si ani nijaké změny ústavy a snažís jen o to, aby platná ústava se vykonávala. kdežlo němčinu bez změny ústavy postátnii nelze. Ovšem změna ústavy ve prospéch Němců jest dle »N. Fr. Presse« věc vlastenecká, kdežto každá změna na prospěch rovnoprávnosti jiných národů jest už velezráda.« Z Poští, 10. prosince. (Chorv alské žel ez nice.) Uherský ministr obchodu Hegedüs přijal de- putaci z horního Chorvatska, jež se přimlouvalaz brzké vystavení železnice z Karlovce do Otočce a Gospiče na Seň a Rěku. Mluvčím depuiace byl posl. dr. Egersdorfer. Ministr odvětil deputaci, že jest ocho- ten prozkoumati její žádost a dát vypracovati pro- gram železničních staveb v horním Chorvatsku, ja- kož i provedení dráhy všemožně podporovati, ale podmínkou, že nová dráha neškodí zájmům Rěky státních dráh uherských, že tu neběží o žádne připojení k drahám dalmatským a že se podaří nalézti k tomu potřebné prostředky, při čemž by musil značnou čásíkou přispěti také investiční fond bývalé Vojenské HIranice.

Dramatické umění. + z kanceláře Národního divadla. Dne dává se po 110. Bizelova opera »Carmen« (9. čtvrtka předpl.) s pí. Burianovou v úloze titulní,sl Kubátovou (Micaela), sl. Fabiánovou (Frasqjuita), pí Hájkovou (Mercedes) a pp. Burianem (Don José p. Viktorinem (Escamillo), p. Veverkou (Zunign p. Šírem (Moralles), p. Krössingem (Dancairoj p. Karasem (Remendado). Režii opery má p. Polák řídí chef opery pan Karel Kovařovic. — Zejtra opa- kuje se Svobodova veselohra »Čekankye (4. čtvrt předpl.). —— V sobotu uspořádána budou dvě předsta vení: odpoledne pro studentstvo Tylova hra »Pali- čova dcera«, večer druhé představení po- pulární za malé ceny odpoledních představení nodělních. Představení bude mimo předplacení počne o 3/48. hod. Hráti se bude Šimáčkova činohra »Jiný vzduch«. Vstupenky k tomuto představení prodávají se u denní pokladny Národního divadla. — Na neděli odpoledne určena jest Sheridanova veselo- hra »Skola pohoršení«, na večer v novém ob sazení a nastudování Beethovenova opera »Fide lio«, k níž za režie p. Krössingovy a řízení chefa opery p. Karla Kovařovice počaly orkestrové zkoušiky na jevišti. — V činohře dějí se zkoušky k Vrchli- ckého antické komedii »V uchu Dionysi o vě«, jejíž premiera určena jest na den 21. prosince. + Z kanceláře smichovského divadla. Ve prospěch paní Fr. Hessové jest dnes premiéra Schönthan-Kzdelburgovy veselohry: »Nejhorší tchýně jest tchán« (»Pan senálor«)

Národní hospodář. O celních a obchodních smlouvách. (Přednáška prof. dr. Fiedler a na sjezdu rolnickém dne 9. prosince 1900 v Praze.) (Pokračování.) Zajímavo by bylo, kdybychom mohli vy- počísti dle cen cifru vývozních úbytků po drobně. Dle statistických dat není přesný vý- počet takový možný. Než přece pokusil jsem s při některých položkách vypočísti aspoň přibližně újmu vývozní v penězích. Aktivní přebytek u obilí všeho druhu, jak již řečeno, klesl průměrně ročně příbližně o 3 mil. q. Natýká se to ovšem všech druhů obilí stejnoměrně; počítáno dle ceny, jest ve vývozní bilanci ječ- mene zaznamenati vzrůst průměrně ročně asi o 512 mil. zl., při sladu o 61s mil. zl., při lu- šiěninách o 23 mil. zl., tedy celkem průměrné ročni zlepšení obchodní bilance o 143 mil. zl. Naproti tomu zhoršena byla velmi bilance při kukuřici (3 mil. zl.), při pšenici (16 mill. zl.) mouce (18 mil. zl.), ovsu (3 mil. zl.), žilu (1 mil. zl.) — celkem tedy se jeví průměrný roční ubytek 261g mil. zl. Za devftiletou dobu trvání nynějších celních poměrů zmenšen - byl vývozní přebytek u obili všeho druhu celkem asi o 238 millionů zlatých.

Při dobytku klesl průměrný roční přebytek vývozní z 281.000 na 237.000, tedy o 44.000 kusů. Při kalkulaci třeba však počínuti si veliee opatrně, protože jednotlivé kusy dobytčí jaou ceny velico různé. Jest voliký rozdíl vyveze-li se na př. kus vepřového dobyíka nebo kus vy- krmeného dobytčete hovězího. Při zevrubnějšt početní kalkulaci bude lze poznatí, že v periodě, po uzavření obehodních emluv. následujíeí, zhoršil se průměrný roční přebytek vývozní při volech o 4 mill. zl., při skopovém dobytku o 1 mil. zl., dohromady tedy o 5 mil. zl. Pri jiných druzích se roční bilance zase zlepšila sice při dobytku vepřovém o 21s mil. zl., při koních o 61 mil. zl. atd. Celkem při vývozu dobytka zlepšila se průměrná roční bilance o 612 mil. zl. Ale hned třeba dodati, že zásluh toho přísluší hlavně položce koní. Nebýti této, bylo by i zde znamenati úbytek. Půjde ovšem o to, aby byly zjištěny p ří činy těchto smién zeměděleům nepřiznivých Proč nejprve nastala tak značná ztráta bilanční při obilí. Tu sluší připomenouti, že v některých druzích obili toto mocnářství již v předešlém desetiletí nepatřilo mezi stály vývozní. Ješt v I. 1860—1870 počítalo se Rakousko k státům. které svým značným vývozem pomáhaly obili zásobovati ostatní. Nejprve kleslo v mezinárod- ním obehodu rakouské žito, později i jiné obiliny. Přičinu sluší hledati v konkurenci obil z jiných zemí na německém trhu, na který naše obilí bylo hlavně odkázáno. Na trzich ně- meckých stále více mizí rakouské obilí a t v témže poměru, v jakém vzrůstá tam význam obilí ruského, rumunského, amerického. Dale úškodila obilnímu vývozu našemu Bismarkova ochranářská politika z druhé polovice let osm- desátých, zamezujíc zvýšovanými ely přívoz do Německa.

Naše obilí jest v Německu dražší než ruské, rumunské, argentinské a tak krokem téměř mathematicky přesným ustupuje nase obilí z německých trhů. Jinou a sice potěšitelnější příčinou toho bude stoupání domácího konsumu, ač těžko tuto okolnost statisticky dobře stopovati. V ně- kterých zemich rakouských — na př. v Čechách — se již nevyrobí tolik chlebovin, kolik se jieh zpotřebuje. Vývoz dobytka pobybuje se v jedno- tlivých letech v rozměrech velice nestejných. I tu nebylo by správné, kdyby úbytek vývozní vysvětlován byl výší cel německých; vývozu škodilo spíše uzavirání hranic a veterinářská opatření německá, která se často měnil v chikanování. A chikanování jest tak snadné; stačiť podezření pohraničního úřadníka, že jeden kus jest stižen nákazou, aby doprava celého vagonu nebo stáda byla zastavena. Mnoho ško způsobil vývozu vepřový mor, zavlečený mezi náš dobytek; dále vysokým francouzským clem na skopový dobylek přestal vývoz tohoto dobytk z Rakouska skoro úplně.

Vývoz hovězího dobytka zůstal dosti sla- bilní; pokud při některých druzích, hlavně při volech vzrostl přivoz, přičísti to sluší na vrub pohraniční úlev pro srbský dobytek po- volené. Do dalšich položek celního našeho tarit nelze se již pouštěti, ač by- to bylo také velie zajímavo. Jde o to, jak by mohlo čelen býti budoucně tomu, aby zhoršen naší vývozní bilance dále nepokračo- valo, či jak povznésti vývoz a odstraniti škody způsobené zvyšováním dovozu k nám ? V tétc příčině znamenati lze v návrzích ze zeměděl- ských korporací vycházejících tři směry, ve kterých jeví se některé zásadní rozdíly. Nej- prvnější smér zřetelný jest v návrzích země- dělců uherských, sdružených ve svazu pešt ském; druhý směr representován jest zeměděl vnitro-rakouskými soustředěnými v ústřed- ním svazu k ochraně zájmů zemědělských v Vídni a třeti směr konečně zastávají ze mč- dělci v Čechách.

Zemědělei uherští trvají na tom, že vinu na zhoršení zemědělské bilance obchodní mají nepříznivé obchodní smlouvy, které bylo R- kousko uzavřelo a žádají především, aby př uzavírání obchodních smluv byly zájmy země- dělské hájeny vysokými ochrannými cly, vete- rinářskými smlouvami s Německem, Francil. Švýcarskem, jež by podporovaly vývoz dobytka. Dále vyslovil uherský svaz požadavek, aby Rakousko zahájilo jednání s jinými státy za účelem ujednání s tředoevropské celn jednoty, která by poskytovala zemědělcům ochranu proti zámořské soutěži (severo-americké a argentinské); dále žádají, aby celní tarif byl změněn v tarif dvojitý tak, že by byly stano- veny dvojí sazby: maximální a minimální; aby způsob »poskytování největších výhod« byl změněn tak, že by označeny byly v tarifu určité plodiny. při kterých by Rakousko mohlo poskytnoutiji ným státům největší výhody, kdežto při plodi nách výslovně neoznačených nesměly by být nejvyšší výhody poskytovány; aby v rámci mari mální a minimální sazby byly jednotlivým stá tům poskytovány jen takové výhody, jaké onen stát poskytne navzájem.

Nehledě k jiným požadavkům, obsahuje maďarský návrh jistou hrozbu — zcela po způsobu maďarském. Jestliže při nastávajíeí úpravě celních a obchodních smluv nebudou splněny jistě podmínky, pak celní rozluka Podmínky tyto jsou : Jestliže se nedostane uhe ským výrobkům zemědělským dostatečné ochrany. nezamezí-li se cizí konkurence těmto výrobkům na trzích celé monarchie, pak prý nastane doba aby Uhry samostatně uzavíraly smlouvy s cizími státy. Jest to zvláštní, že na tyto hrozby ne- bylo reagováno. Nikdo se neozval. A upřímně řečeno, nebylo a není snad toho ani třeba. Vždyť se stanoviska zeměděl ského rozluka pro nás by byla ne- jen přijatelná, nýbrž i velevítána (Hlučná pochvala.) Chtějí-li uherští zemědělci společný svazel celní zachovati jen za tu cenu, že při obnově obchodnich smluv bude všem jejich návrhům vyhověno, nemáme příčiny zasazovati se o to aby jednotné celní území bylo zehováno. Ostatně nebylo by snad nevhodno upama tovati zemědělské kruhy uherské na výsledky ankelý, klerá provádéna byla v r. 1898 o samo statném celním tarifu uherském, tehdy tak de- monstrativním způsobom se zjevnou bojovnou tendenci proti Předlítavsku uveřejněném.

Vnitrorakouský ústřední sbo pro hájení zájmů zemědělských vypracoval program, který se v jistých směrech odchyluje od návrhů uherských, ač hledě! těmto poslednějším návrhům přijíti vstřicco nejvíce možno. Především přijal svaz vnitro- rakouský zásadu, že příští celní tarify mají býti upraveny dle zásad minimálních a maximálních tarifů pro každou položku zemědělskou. Jen státům, které našim výrobkům poskytnou ně- jakých výhod, povolí se úlevy od nejvyšší sazby, ale nesmí se jíti při tom pod sazbu nejnižší. K tomu však připojil ústřední sbor vnitrorakouský dost vážný dodatek, že vůč oněm státům, které se chovaly příkře k naše mu vývozu, mohou býti stanoveny sazby nad maximální tarif. Dále se vyslovuje tento sbor nikoli ihned pro středoevropskou celní unii, nýbrž napřed jen pro celní konvenoi s Německem a pro formální uspořádání celníh tarifu dle vzoru německého. Nemyslím, že by tento poslední požadavek byl kladen z důvodů ryze věcných. Náš celní tarif jest formálně lépe uspořádán než německý, jmenovitě jest náš celní tarif přehlednější, tak že při praktickém upotřebení může každý vy znati se v něm snáze, než to možno v tarifu německém. Takovými požadavky se spíše děl aji ústupky jistým politickým smě- rům některých německých stran. Ostatně vnitrorakouský zemědělský svat sám cili slabost svých návrhů v té příčině- Navrhujeť, aby mezí Rakouskem a Ni- meckem jakási celní hranice, při měřená různým výrobním pomě- rům, byla zachována, ač jest velice pochybno, bylo li by při značných různostech hospodářských takovou hranici vhodně stanoviti Vzdyť nerozhodují v té příčině jen různé poměry, jež lze oceniti (k. s. poměry berní tarifové), ale i poměry, pro jichž vliv na vý- robní činnost nelze najíti číselného měřitka (na př. energie státních orgánů v oboru hospodár- ském).

Konečně různí se návrhy vnitrorakouskýeh zemědělců i co do výše jednotlivých celníeh položek, ač při jednollivých položkách, jmeno- vitě obilí a dobytka se týkajících, přijaty byly uherské návrhy nezměněně. V Čechách jsme se také o této věc vyslovili. A zajímavo jest, že jsme se při tétc přiležitosti shodli s německými krajany, ani bychom spolu o tom byli vůbec jednali. Ob odbory zemědělské rady zkoumaly svědomitě. co jest přiměřeno našim domácím zemědělským poměrům — a došly v celku ke stejným vý- sledkům, různicím se jen nevalně. Zásadní roz- díl, kterým se liší české návrhy od návrhu vnitrorakouského, jest, že v otázce celní unie připojujeme se k návrhu uherskému, t. j. vy- slovujeme so rovněž jako německý odbor zemá- dělské rady pro celní spolek všech států středo- evropských. Další rozdíl českých návrhů od návrhu vnitrorakouského týká se dvojitého ta- rifu. Uherský i vnitrorakouský sbor žádají sazby maximální a minimální. My se obáváme, že uskutečniti tuto myšlenku bylo by velmi těžko. Německý odbor praví totiž: Bylo byto jen tehdy s úspěchem možné, kdyby minimální sazby mohly zůstati tajny jiným státům. Nebo jestliže by Rakousko vystoupilo veřejně se svými tarify, hrálo by s olevřenými kartami. nevidouc do karet nepříteli. (Pokrač.)

Z předlohy o přirážce k dani z kořalky podané včera sněmu, vyjímáme: přirážkau bude se vybírati 20 h z hektolitrového stupně (litru) alkoholu. Podrobeny jsou přirážce : ko- řalka, jež se vydává na zapravení konsumní daně tuzemskému příjemci; dále kořalka, jež se vyrábí se zapravením daně výrobní, a ko- nečně pálené lihové tekutiny dovezené, v polož- kách celní sazby čís. 76 a) a 76 b) označené. Osvobozena od přirážky jest kořalka, usta- novená k vývozu nebo ku potřebé prosté daně. Zapraviti přirážku jest povinen ten, kdo jest po- vinen platiti daň z kořalky. Z úhrnného výnosu přirážky, jež se odhaduje pro tuto polovinu řiše na 19.2 mill. K, připadne prvá tři léta zemským financim českým 19.7557 proc., v následujícic létech pak podnl dle s potřeby v zemi. Pr- rážce podrobeny jsou i tytéž lihové tekutiny, které dnem 1. ledna 1901 budou ve volném obchodě; vyňaty jsou u živnostníko, již prostředkují obchod s pálenými tekutinami, zásoby do 20 litrů, v domácnostech do 10 litrů a konečně kořalka, od daně osvobozená. Oznámení zásob k doplacení přirážky ke státní dani mů se učiniti ve čtyřech dnech počinaje 1. lednem 1901. Opomenuti oblášení pokutuje se 4. až 8násobní dávkou doplňovací (přirážky), jiné nesprávnosti 4—200 K. Výrobci kořalkv a ti, kdož provozují obchod s lihovými tekuti- nami, mají po šedesáte dnů, od 1. ledna 1901 počítaje, vykazovati odběr nebo zapravení do- plňovací dávky; opomenutí pokutuje se rovněž 4. až Snásobně.

Z výroční zprávy Zemského pojištova- ciho fondu císaře Františka Josefa I. za rok 1899. Pojištěnců bylo dne 31. prosince 1899 3372 (r. 1893 2899), přibylo tedy 473 pojištěnců, 293 mužů a 181 žen. Zastoupeni jsou v úhrnném počtu pojí- štěnců duchovní 44. umělci a literáti 59. úřadníci 424, učitelé 218, obchodníci a řemeslníci 501, jejich zřízenci 550, rolníci 227, hospodářští úřadníci 82, čeleď 160 zřízenci veřejní jako strážníci, úřadní slu- hové atd. 674, soukromé služebnictvo 341, různí 88. Důchodů placeno 77, úhrnem 16.818 zl. 56 kr., od 50 zl. do 400 zl. r. č.; nejmladší důchodce jest 45 let, nejstarší 82 let stár. Jednatelství je 551.

Hospodářský spolek kojetínsko-přerov- ský zařídí dne 5. března 1901 výstavu na plemenné býky, spojenou s výstavou jalovic v Přerově, plamen čistokrevných, zejmena bernského, kravařského a ušlechtilé domácí ve stáří od 1 do 2 roků. Hospo- dářským spolkem kojetínsko přerovským povoleny zatím následující odměny na býky: 1. odměna 4 du- káty, 2. odměna 3 dukáty, 3. 2 odměny po 2 duká- tech, 4. 4 odměny po 1 dukátě. Na jalovice: 1 od- měna 2 dukáty, 3 odměny po 1 dukátu. Mimo to udělovány budou odměny jiné, o něž hospodářský spolek žádal a čestné diplomy. Správa akciového pivovaru věnovala k účelu výstavy té částku 200 K. Vystavovatelé nechť se přihlásí u jednatelství spolku v Přerově do 24. února 1901. Při tom udáno budiž stáří a plemeno vystaveného kusu. U kusů na prodej určených jest žádoueno, aby i cena jich uvedena byla. Poplatek z místa obnáší 1 K za jedno dobytče. O snížení dovozného po železnicích postará se spolek. Starostlivý ministr a diplomaté dobyt- káři. Uherský ministr orby Darányi svolal násled- kem hnutí mezi dělníky vídeňskýmí proti tamějšímu dobytčímu trhu zástupce uberských hospodářů a ob- chodníků dobytčích ku poradě, jak by se Uhry měly zachovati k nejisté sitnaci na vídeňském trhu. P'ání hospodáři a dobytkáři však měli patrně za to, že si dovedou pomoci sami a usnesli se na poradě té následovně: »Stačí sama sebou okolnost, že byli hospodáři a dobytkáři ku dnešní poradě svoláni, aby se měli na pozoru, co se týče zamýšleného boykotu. Jakékoliv jiné opatření bylo by dnes předč asné a shromáždění projevují pouze přání, aby jim byla poskytnuta příležitost ku nové poradě, kdyby další vývoj poměrně toho vyžadoval«. Rození diplo maté!

Špotřeba čaje a kávy. Čaj vede podobný zápas s kávou, jako pšenice se žitem. Dle výpočtu obchodní komory londýnské spotřebuje Apglie sama více čaje, než všecek ostatní svět dohromady. Ani v Rusku ani ve Spojených státech severoamerických, kdež se pije rovněž mnoho čaje, nedosahuje spotřeba čaje na osobu výši spotřeby anglické, totiž po šestí librách; v Rusku a Spojených státech však jen po libře, ve Francii půl libry a v Německu málo více než po desetině libry. V r. 1899 bylo do Anglie do- vezeno 289 mill. lib. čaje, z toho z Činy a Japonska 40 mill., ostatních 249 mill. lib. z Indie a Ceylonu. Poměr skorem obrácený jest ve spotřebě kávy, na Angličanu připadá kávy 0'7 lib., na Kanadu po libře, na obyvatele v Rakousko-Uhersku dvé libry, na Francouze více než čtyři, na Němce 6 a na Spojené státy severoamerické 11. liber na osobu. Průmyslová tíseň v Německu se šířía z ní patrně vznikají již nesnáze jednotlivých taměj- ších bank, byť i přímo s průmyslem nesouvisely. V průmyslu železářském nedostává se nových za- kázek, vyjma pro námořnictvo, jakož vůbec stavby nových valečných lodí jsou nyní hlavní vzpružinou prací a uvádějí pro rok 1901 do oběhu okrouhi le v řádném i mimořádném vydání 200 mill. m. Nej- více stížností dochází z vozovek a ze závodů textil- ních, kdež se pociťuje ubývání zakázek. Na mnoha místech očekává se stavební krach, váznutím staveb- ního ruchu trpí ovšem i řemesla při stavbách za- městnaná. Trhy. Trh na hovězi dobytek v Ha- mrech konati se bude dne 19. prosince t. r. — Ze Sedlčan. Výroční trh vánoční koná se dne 19. t. m. a možno koupený dobytek v nádražní stanici »Sedlčany« nakládati, jezdí zvláštní odpolední vlaky. — Ze Žamberka. Výroční trh koná se v městě zdejším dne 17. t. m.

Záznam střibra a jiných kova. Londýn- ský záznam stříbra ze dne 11. prosince činil 29.81 penny za stand. unci; při současném kursu lon- dýnské devise K 240.30 obnáší tudíž cena 1 kg ryz. stříbra K 103.77. Měď 713/s za hotové a 723/2 na 3 měsíce; cín 120.75 za hotové a 120..50 na 3 měsíce, zinek 18.75 za hotové a —.— na 3 měsíce, olovo španělské 16.25, anglické 16/4 liber šterlinků a za 1 tunu. Trhy peněžni. z Vídně, 12. prosince. (Z á v ě r e či n kur sy.) Renty: Únorová renta 98.15, společná renta květnová 98.35, společná renta stříbrná 98.05, rakouská zlatá renta 118.35, rakouská korun, renta 98.45, uherská zlatá renta 117.15, uherská korunová renta 92. 05. Losy: Státní z r. 1854 1721/2, z r. 1860 po zl. 500.— 135.—, z roku 1860 po zl. 100.— 164.—, z roku 1861 198.25, losy tisské 139 65, losy úvěrního ústava 401.50, vídeňské losy komunální 388 25, turecké losy 106 75. Akcie bank: Banka anglo-rakouská 270.—, vídeňská bank. jednota 465 50, rak. ústav pro úvěr pozemkový 885.—, rak. úvěrní ústav 672.—, uherská úvěrni banka 678.—, banka pro země rakouské 410.—, vídeňská Unionka 548.—, česká banka Union 258.50, Zivnosten- ská banka 264.—.

Akcie dopravních podniků: Dráha ústecko- leplická —— (—), česká severní dráha —.—, buštěhradská lit. A. —— (—), bustě- hradská lit. B. 1126 (——), dunajská paro- plavební spol. 749.— (—.—), dráha duchcovsko- podmokelská —.—, severní dráha cisate Ferdinanda 6180, dráha štyrsko-hradecko- köílašská —.— (—), dráha Ivovsko-černovická —.—, rakouský Llovd —.— (—), společnost rakouských místních dráh —.—, rakouská se- verozápadní dráha —.—, dráha polabská 471.—, dráha pražsko - duchcovská 177.— společnost státní dráhy rakousko-uherské 664.50, lombardy 111.50, dráha pardubická —.— silniční dráha lit. A. 251.—, silniční dráha lit. B. 244.—. Akcie průmyslových podniků: Alpská montanní spol. 449.— (—), severočeská uhlář. společn. —.—, pražská železářská společnost 1685.—, rýmav.-muráňská spol. 490 — (—). turecká tabáková režie 294.50, rakouská továrna na zbroj 278.— (—.—), západočeská uhlář- ská společnost 272.—, vídeňská stavební společnost —.—, poštská společnost pro půj-