1
masthead
13. prosince 1900. Číslo 344.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Viléma II., Krügrovi zaslanému, doporučoval.
Zájmy německého národa a světové zájmy, kteréž
též zastupovati máme, vyžadují přátelského po-
měru k Anglii při všem odsuzování anglického
postupu v Transvnalu.
Způsob válčení anglického shledávám ovšem
barbarským a příčícím se právu mezinárodnímu
Odsuzuju také odmítnuti starého Krügra, nebo
německá politika dodala si tak rázu věro-
lomnosti. Soucit, zdvořilost, lidskost kázaly
přijati Krügra za všech okolností. (Tak jest
v levo.) Jako Loubet měl jej i císař německý
přijati. Má k tomu čas (Veselost), musí k tomu
čas míti. (Opětná veselost. Tak jest ! v levo.
Právem napsal amsterodamský jeden list: »N
mečlí panovníci bojí se jen boha a báby svojí.“
(Ilučná veselost v levo.)
V příčině afféry 12.000 marek, neřek
Bebel tentokráte nie nového, žádal ale poznovu
o sdělení, kam se poděly.
Vilém II
Krügr
Bebel
Anglie
5
article
Ve věcech vojenství, tázal se vlády, je-li
pravda, že byly učiněny už objednávky na zkou-
šku nových děl? Dále slibila li německá jedna
firma opravdu Anglii děla nové konstrukce, aby
Burové byli už na dobro poraženi. Jak se to
srovnává s naší neutralitou? Podobně bylo tomu
v Číně. Bebel odsuzoval jmenování »krále děl
Kruppa tajným radou, těšil se ze vzrůstu soci
álni demokracie v Německu, kterýž prý nej
nověji i volby ve Vírtembersku prokázaly i končii
zvoláním: »To jest vaše práce! Nechť žijí tedy
naší přátelé — nepřátelé !«
Posl. Eugen Bichter jenž mluvil k
konci schůze, odsuzoval poznovu vyžádání
si 12.000 marek od svazu průmyslníků k agilae
pro káznicovou předlohu, jako akt proti říš-
skému sněmu německému namířený, neboť sněm
byl předlohu tu zamitl. Řečník dovozoval dále,
že v pojímání otázky té jeví se rozpor mez
hr. Bülowem a Posadowským. V příčině Trans-
válu, schvaluje Riehter úplně politiku kaneléře
Bölowa. Nechceme, praví, aby se
politika vlády řídila takými (burofilskými)
náladami a proudy v lidu. Co žádáme od pa-
novníků, žádáme také od lidu. Nepravá politiku
není proto správná, odporuje-li se ji z dola.
Burová
Bebel
Krupp
Posl
Bichter
Bülow
Posadowský
Anglie
Čína
Německo
6
article
Krügrovi také u nás byli bychom mohli říci jen
planá slova. Sklíčenost potomní byla by bývala
tím horší. (Souhlas v levo.)
Richter vytýká vládě, že nedodržela slib
svého, že uhradí zvýšený náklad na loďstvo bez
nových daní. Bylo zbytečno, vyslati 24 válečných
lodí do východní Asie: jen »Illis« mohl tam
získati vavřínů, ostatní byly tam jen, aby střílely
na pozdrav. (Veselost.) Císař posílá opětně sněmu
tabulky o lodech nových; mne je vždy úzko
shlédnu-li je. (Veselost.) Bude to opět úvodem
k novým břemenům? Slyšeli jsme ovšem výrok
že Německo musí obepjati zemi řetězem kři-
žáků? Má snad také, jake v Berlíně stojí na
každém rohu strážník, na každém stupni dělky
a šířky zeměpisné postaven býti křižák ně
mecký? (Veselost v levo.)
Za 12 let vlády nynějšího ci-
saře vzrostly dluhy o 113 milliardy
Do roku 1901 bude to činiti 2760 millionů.
Tak dále to nesmí jiti s »pumpováním«. Musi
se proto přestat s rozmnožováním vojáků, lodí.
osad a dráh afrických. Misto fantasií
o politice světové, světové moci
světově říší, musí dojíti k plat-
nosti opět prostá násobilka. Nikoli
lesk a sláva panovníka a také ne moc říše jsou
účelem státu, nýbrž jen blaho lidu a všech
jednotlivých tříd obyvatelstva. (Živá pochvala
v levo.) Dnes říšský sněm ještě v rokování
o rozpočtu pokračuje.
Richter
Asie
Německo
Berlín
7
article
Sbor obecních starších král. hlav.
města Prahy
sešel se včera k mimořádné schůzi, by zahájil pro-
jednávání rozpočtů pražské obce. Přikročil hned na
počátku schůze k předchozím rozpočtům zvlášt-
nich Iondů a zahájil o nich dle dosavadního
zvyku jednání podrobné. Obecní starší p. Ha
šourek však již při první kapitole pojednal v delší
řečí o pražském chudinství. Jemu odpovídali bývaly
i nynější vrchní ředitel ústavů chudinskýgh.
Otázkou pražského chudinství zabýval se po vy-
řízení rozpočtu zmíněných fondů rozsáhlejší měrou
také obecní starší pan Subrt, který zahájil svou
řečí povšechnou debatu o rozpočtu pražské
obce na rok 1901. V této zasluhují povšimnutí
též řeči pánů dra. Baštýře a dra. Jeřáb ka
z nichž prvá vyzněla formou a druhá ve věci tak.
že nebývá podobných slyšeti z lavic staročeských.
Reči p. dra. Baštýře dotkl se vhodně p. dr. Pod-
lipný a na vývody p. dra. Jeřabka odpověděl za
souhlasu strany staročeské starosta p. dr. Srb. Ne
třeba podotýkati, že řečníci dotkli se ve svých řečech
všech zejmena hlavních potřeb obce pražské
Včerejší schůze, jež bohata byla i na drobnějš
debaty, počala projednáváním
rozpočtu zvláštních fondů král. hl.
mésta Prahy.
Subrt
Baštýř
Srb
Praha
8
article
Rozpočet fondu ústavu chudých
Potřeba K 361.296, úhrada K 70.535, schodek K 290.761
který uhradí se z obecních důchodů.
Obecní starší p. Hamáček táže se, zdali v roz-
počtu zahrnut jest fona pro zamezení žebroty v Praze
a jedli tomu tak, proč není pro něj uvedena úhrada
Starosta p. dr. Srb odpovídá, že fond pro za-
mezení žebroty jest fondem samostatným, založeným
na podporu vrchního ředitelství chudinského v Praze
a není tudíž spravován při hlavní městské pokladně
takže nemůže býti uveden ani v přijmech ani ve vy
dáních.
Obecní starší p. Hašourek lituje, že nepro
vedla se napřed povšechná debata, aby celkově s růz
ných stran mohl býti osvětlen také směr a zámysly
obecní správy. Debatu by ovšem mosilo předcha zel
podrobnější exposé, jakým snad chce býli předmluva
k rozpočtu obecních důchodů; ač v této lze letes
pozorovati jakýsi pokrok proti lonsku, přece zase za
ráží, že jsou tam různé věty do slova opsány z po-
dobné zprávy lonské.
Hamáček
doktor
Srb
Praha
9
article
Nedostatek dobrého eyposé nás nechává v ne-
jasnosti o stavu našeho chudinství. Obyčejně se praví
že chudinství Prahy stojí na výši doby, avšak má
za to, že věc chudinství našeho potřebuje bedlivých
úvah zvláště pro dobu, až plně nabudou místa dů
sledky nového zákona o právu domovském. Smě
dosavadní nebude dostačitelný, neboť částka, o kterou
rozpočet na rok 1901 navrhuje více, jest určena vý-
slovně k »zmnožení almužen«.
A zde jsme u jádra věci. Nejen na almužnictv
ma se hleděti, větší péče musí býti věnována chu-
dému. A tu by nemusilo býti u nas mtuveno s tako-
vým despektem o systému elberfeldském. Zejmen
nam schází určitý plán pro opatřování práce neza-
městnaným; při ústavě pro opatřování práce schazi
útulek a stravovna.
Naprosto není pomýšleno na politiku bytovou
atd. Zde pak dlužno vytknouti, jak se ve sboru jedn
při obsazování místa vrchního ředitelství chudinství
Úřad tento prohlášen za representační a vedou se
ců strannické tahanice, míslo co by se měl proň vy-
hledávati muž vysokého sociálně politického obzoru.
Řečník nedotýká se tím výsledku poslední volby, ale
prohlašuje, že právě řeč pana Kasalického neuspo-
kojila, zejmena pokud jedná se o ohlášený boj chu
dým pro »legraci«,
Obec neužívá správně chudinského fondu, kdyi
dává na příklad do chudobince prací vysílené zří
zence pachtu potravní daně.
Rozhodně nesprávno jest, žádá-li obec pražská
z fondu čelední pokladny pro důchody obecní jako
náhradu správních výloh částku 5000 K.
Starosta pan dr. Srb: Bylo zvykem projedná-
vati rozpočet zvláštních fondů bez zahájení povšechné
debaty, proto že se provedla o všeobecném rozpočtu.
Ponechávám však řečníku na vůli, chce-li, i dále
mluvili.
doktor
Srb
Praha
10
article
Obecní starší pan Hašourek pokračuje: Fon
se líčí jako zřízení humanitní a zatím jím obec chce
vlastně provozovati assekurační obchod. Potřeba na
vlastní účel fondu, totiž k úhradě nákladu na oše
třování čeledi, činí 4200 K a správní výlohy měly
by činiti 5220 K, což činí 38 proc. všech příspěvků
členských
Spoří-li se na takových malých částkách, proč
byl tak ignorován návrh řečníka, aby byli všichni
dodavatelé a kontrahenti obce vázání nějaký zlomek
procenta věnovati takovým účelům, pro něž, pokud
jde o sociální potřeby, není v žádném rozpočtu
úhrady. Návrh byl sice dotyčnou komisí, v níž byl
učiněn, přijat, avšak co se s ním stalo, není známo.
a přece návrh lze provésti a prováděn nevadi
by dodavatelům, neboť teprve nedávno jsme víděli
jak jeden beze všeho slevil hned celý zlatý př
1 metr. ctu, kukuřice.
Nabyl jsem tu vůbec zkušenosti, že se různé
návrhy posuzují ne dle své vnitřní ceny, nýbrž dle
strany a osoby, z níž pocházejí. Proto obmezím se
na návrhy jen ve věcech nejkřiklavějších, jsa jinal
ochoten pro vše dobré a pokrokové hlasovati; rovně
zajisté moji ctění přátelé.
V průběhu svých vývodů dolkl se řečník mon-
strosního čeledního řádu pro město Prahu, dle něhož
by byly dnes ještě dovoleny i tresty tělesné, mrskán
metlou či bití holí.
Jest nejvýše na čase staratí se o změnu tohoto
čeledního řadu. (Pochvala.)
Býv, ředitel chudinských ústavů obecní starší
p. Frant. Sokol praví, že přispěním p. Vendáláka
založen byl před 3 roky fond k zamezení žebroty
po ulici, který však zklamal, neboť sešlo se do něho
mnohem méně, nežli se očekávalo. Fond tento vydán
byl řečníku před dvěma lety k jeho návrhu k dispo
sici. Žebrota po ulici se od té doby zmenšila.
Hašourek
František
Sokol
Praha
řád pro město
ústav obecní starý
11
article
Dále obírá se řečník řečí p. Hašourka a prav
že kdyby byl zašel do pražských předměstí, nebyl
by mohi proněsti, co řekl o jejich chudinství.
Do Prahy jezdí žebráci i po dráze a myslí pa
Hašourek, že obec pražská má každému, kdo objeví
se na jeji ulicích, dáti prostředky, by nemusil žebrati?
Pan Hašourek kritisoval pražské chudinství, ale slyšel
někdo nějaký návrh? Měl napřed jíti a podívati se.
jak se v chudinském úřadu pracuje a pak teprve mě
pronášet kritiku.
Tvrzení, že pražští chudí jsou odbýváni 2 ko-
runami měsíčně, svědčí o neznalosti poměrů, nebot
stojí ročně až 200 zl. Ostatně hledí se také, by při
mladých lidech zamezila se žebrota zaopatřováním
práce. Praha zřldila ústav pro zaopatřoväní práce
učinila to sama bez předměstí, které ji na to nedaly
nic. Jest pravda, že by při něm měla býti útulna,
stravovna, ale co by stályr
Rovněž i útulek pro dívky bez přístřeší, když
přijdou do Prahy na práci, by se měl zříditi, avšak
zadlužená Praha vše toto podniknouti nemůže. Při-
spěti na opatření tato měl by zemský výbor, poně-
vadž v Praze, ve středisku celého království, sou
středí se i chudý lid.
Z nezaměstnaných, kteří hledají podpory, jes
asi 80 pct. dělníků, kteří práci nemají a jiní hledaj
práci celý rok, ale utekli by, kdyby se jim dala.
Hašourek
Praha
12
article
Řečník zmiňuje se o podporování chudých, o vy-
šetřování, by nebyli podporováni lidé, kteří toho ne-
zaslouži, o zaopatřování práce těm, kteří mohou
pracovati a přechází k podpoře sirotků, u nichž musí
obci záležeti na tom, by po vychození školy šli de
učení a stali se z nich řádní lidé a táže se konečně
zda-li jsou kde chudí tak zaopatřováni, jako v Praze
(Souhlas.)
Zmínil-li se pan Hašourek o Elberfeldu, musil
v Praze z města tohoto před lety někdo býti
opsati chudinský její řád. Mohli bychom býti spo-
kojeni, kdyby se organisace chudinství v Praze pro
vedla dle našich poměrů a řečník přeje si, by stalo
se to pokud lze nejdříve. (Výborně!)
Vrchní ředitel chudinských ústavů obecní starš
pan Kasalický prohlašuje, že júčty fondu pro za
mezení žebroty v Praze zhotovují se denně
každého týdne a že možno do nich nahlédnouti.
Vrchní ředitel postará se, by, kdo podpory po-
třebuje, ji obdržel, avšak nedopustí, aby, kdo
vezme, šel z ústavu chudinského do tržnice a koupil
si tam husu, jak se stalo.
Kdo přijde s nějakým návrhem, bude v chudin
ském ústavu vítán.
Obecní starší p. Hašourek praví, že co řek
pan Sokol o jeho slovech, zakládalo se na omylu
Není pravda, že by byl vynášel chudinství okolních
obcí, naopak: pravil, že právě u porovnání s nimi
jest pražské chudinství lépe opatřeno. Vytýkal-l
mu p. Sokol neznalost poměrů, ujišťuje jej řečník.
že o žádné věci nemluví, dokud se jí důkladně ne-
zabýval.
Na výtku, že měl řečník učiniti nějaký návrh
neb přihlásiti se ku spolupracovnictví, odpovídá, že
loni přihlásil se do příslušných komisí, ale nebyl do
nich přidělen; letos žádost svou opakoval, ale opě
v nich není.
Hašourek
kasalický
Sokol
Praha
Elberfeld
13
article
Obec. starší p. Fr. Sokel praví, že v praž-
ském chudinství pracuje již 15 let. Říkati, že ce
máme v Praze, jest špatné a co jest v cizině, že
jest hozké, není chvalitebné. (Souhlas.)
Rozpočet fondu ústavu chudých schválen.
Rozpočet fondu chudobince u sv
Bartoloměje a u sv. Vojtěcha. Potřeba
K 247.475, úhrada K 140.788, schodek K 106.687
který uhradí se dotací K 28.500 z městského londu
obročního a K 78.187 z důchodů obecních,
Obec. starší p. dr. Klika poukazuje, že ústav
u sv. Bartoloměje pro budoucnost nepostačí a upo-
zorňuje, by v čas získal se sousední klášterní po-
zemek. Dále uvádí některé nedostatky; nevyhovuje
prádelna, kuchyně ani nemocnice, schází tam vy-
tahovadlo a lázně, v nichž jsou jen dvě vany pro
300 chovanců. Řečník žádá, by povolané osoby
vzali zřízení řádných lázní v bedlivou úvahu.
Obecní starší p. Frant. Sokol nesdíli obav
p. dra. Kliky v příčině nedostatku ústavů těchto
v budoucí době, neboť jest tam 40 prázdných míst a
když postaráno bude o chudé jiným způsobem, oni
tam nepůjdou. Stav lázní, jež byly původně ve
sklepu, jest zubožený.
Návrhy městské rady se schvalují.
Návrhy p. dr. Kliky, aby opatřily se pro star
manžele společné postele a zřídily se řádné lázně
odkázány městské radě.
Rozpočet fondu cizího jmění, některých mě
šťanských a jiných nadac! místních.
Potřeba K 137.140, úhrada K 137.140,
Schvaluje se bez debaty.
Fond nadačního jmění zámeck
kaple libeňské. Potřeba K 127, úhrada K 127
Schvaluje se bez debaty.
Fond chudobince na Karlově. Potřeb
K 129.571, úhrada K 50.404. Schodek K 79.167
uhradí se dotací z důchodů obecních v obnosu
K 50.667 a z fondu obročnického obnosemk
28.500.
Sokel
svatý Bartoloměj
svatý . Vojtěch
doktor
Klik
Bartoloměj
František
Sokol
Praha
Karlov
14
article
Schvaluje se.
Rozpočet fondu obročního. Potřeb
K 27.553, úhrada K 65.128. Z přebytku K 37.575
z pokladní hotovosti 20.000 vydá se na dotaci
k uhražení schodku fondu chudobince K 28.500
fondu chorobince K 28.500 a zbytek K 575 uloží se
na úrok.
Schvaluje se.
Rozpočet fondu sirotčího. Potřeba
9934, úhrada K 8898. Schodek K 1036 uhradí se ka-
sovní hotovostí.
Obecní starší p. Hamáček táže se, proč po-
čítá se vice nadací nežli ve skutečnosti jich jest.
Doufá, že příště se to díti nebude a že požitky se
zvětší.
Starosta p. dr. Srb podolýká, že věc tato s
projednává a že se navrhuje, by počet nadací se
zmenšil a požitky zvýšily.
Rozpočet schválen.
Rozpočet pokladny čelední. Reservní
tond: Potřeba K 8187, úhrada K 8187. Jmění běžné
Potřeba K 9420, úhrada K 14.006. Přebytek K 4588
vydá se fondu reservnímu
Obecní starší p. Hašourek vyslovuje se proti
tomu, by se z fondu tohoto platilo 5000 K nábrady z
správní výlohy do obecních důchodů, jak navrženo,
neboť tento fond jest humanitní.
Refer. p. rada Fleissíg odpovídá, že děje se
tak dle stanov, protože reservní fond dosáhl výše
K 100.000.
Debaty zúčastnili se dále pp. Hašourek
Březnovský, který navrhuje, by se režijní pří-
spěvek zmenšil z 5000 K na 2500 korun.
Starosta p. dr. Srb upozorňuje, že se čelední
pokladna reorganisů je.
Při hlasování zamítá se návrh p. Hašourka
i p. Březnovského a rozpočet schvaluje se dle
návrhu městské rady.
Fond dětského vychovávacího úst a v
Aloisa a Louisy Olivových v Říčane ch.
a) Jmění základní: Potřeba 51.124 K, úhrada 88.370 K.
Hamáček
Srb
Hašourek Březnovská
Březnovský
Alois
Olivův
rada Fleissíg
Říčan
15
article
Přebytek 37 246 K převede se do jmění běžného
b) Fond stavební: Potřeba — K, úhrada 2751 K
Přebytek 2751 K uloží se na úrok. c) Subsidiarní fondá
Potřeba 15.293 K, úhrada 23.941 K. Přebytku 8648K
užije se k uhražení schodku běžného jmění. d) Jměn
běžné: Potřeba 62.892 K, úhrada 7050 K. Schodel
55.842 K uhradí se dotací ze jmění základního v ob-
nosu 37.246 K a přebytkem z fondu subsidiarního
v obnosu 8648 K a zbytek 9948 K z pokladní hotovosti
Obecní starší pan Březnovský praví, že účty
tyto byly patrně vyhotoveny, d kud domy nebyly
ještě prohlédnuty. Dnes bude jejich oprava státi tisíce
protože po 10 let neprováděla se žádná.
Referent pan rada Fleissig: Do rozpočtu vlo-
ženy částky, jak vyznačeny stavebním úřadem a jaou
v něm na opravy značné obnosy. Rozpočet dělal se
když domy byly již převzaty.
Rozpočet se schvaluje.
Rozpočty zvláštních fondů tím vyřízeny
a přikročeno ku
povšechné debatě o obecním rozpočtu
král. hlav. města Prahy.
Prvý ujal se slova obecní starší pan F. A
Šubert. Zabýval se otázkou humanity a kultury
při nichž nesidí však u obce do budoucnosti žád
ného určitého programu. Obce a spolky i jednotlive
přičiňují se o úlevu bídy, ale není při tom jednot
ného postopu a nezbytného předchozího dorozumění
ani společného středu.
Řečník vzpomíná návrhu nynějšího starosty na
zřízení humanitního referátu, který však k návrhu
městské rady nebyl pro nedostatek místa aktivován.
Pan Vendulák žádal později, by vše přeložilo se do
ředitelství ústavů chudinských. Účel obou návrhů
byl stejný. Dle rozpočtu nezřídí se humanitní referái
ani v přištím roce. Různé vady v oboru chudinstv
shledává řečník zejmena v častém střídání vrchních
osob v ředitelstvu.
K Schodel
Březnovská
Šubert
Vendulák
Praha
16
article
Řečník klade důraz na kulturní podporu chu-
dých tříd, která někdy jest důležitější, nežli fysická
Dobře by bylo, kdyby se stalo něco, čím by se
položil základ k řešení této sociální otázky. Obe
naše i při vysokém stupní, na kterém stojí její péče
o chudé, postrádá dosud celé řady velepotřebných
institucí humanitních a kulturních, které jinde již bud
jsou zařízeny anebo se zařizují.
17
article
Nastane snad za několik let i obci pražské po-
vinnost, zabývali se i péči hledící k tomu, aby usnad-
něním životních poměrů celých vrstev lidu dělného
zamezovalo se upadání celých vrstev lidu do bídy. T
budou nové a velké úkoly sociální a bude zajisté pro
naši obec s nemalým prospěchem, když se na ně
v čas připraví a nedá se jimi překvapiti. Dovolujisi
učinit návrhy, jimiž bylo by možno opatřit nejširší
a při tom nejdůležitější základy k soustavné činnosti
sociálně humanitní a kulturní;
1. aby se vypracoval soustavný a podrobný
program pro sociálně-humanitní a kulturní činnos
obce pražské s tím, aby v něm vylknuty byly
všechny úkoly, jež na tomto poli v dohledné době
obec čekají;
2. aby zjednal se přehled všech veřejných in-
stitucí a spolků, které v Praze vedle obce pražské
pracují na poli sociálně-humanitním a kulturním,
aby docileno bylo jednotného a soustavného po
stupu všech těchto záslužných činitelů s obcí praž-
skou kúlevě hmotné i duševní bídy celých vrstev
obyvatelstva:
3. aby ke přípravám, čelícím ku provedení těchto
úkolů právě naznačených, zřídila se zvláštní komise
pro organisaci sociálně-humanitní a kulturní činnost
obce pražské, s pravomocí přibírati sobě odborníky
znalce a osvědčené již pracovníky a pracovnice;
4. aby najisto počátkem r. 1901 skutečně akti-
vován byl humanitní referát obce pražské a působ
nost jeho aby se vztahovala nejen k úlevě bídy fy
sické, nýbrž i ke kulturnímu povznášení vrstev chu
dých. (Pochvala.)
Praha
18
article
Obecní starší p. dr. Baštýř chce se podívat
na hospodářství nejen radnice, ale i jejího okolí
Má na mysli především, jak chová se ku Praze sták
a pravi, že co Praha provedla, učinila sama v on
malé míře rozvoje, jež je jí dána. Co žádá od státu
dává se ji jen zvolna a nuzně. Co žádáno od něho
jen loňského roku, tvořilo by velký rejstřík. Když
obrátila se Praha k vládě v uhelné kalamitě, bylo
leccos slibováno, ale neučiněno nařízením ničeho a
uhlí za nízkou cenu jde do dnes přes hranice. My
platíme za ně naproti tomu stále vyšší ceny, kdežto
stát žádá na nás neustále větší daně. Větší po-
zornost bylo lze však pozorovati, když ministerstvo
osvěty zrušilo usnesení v příčině nápisů na praž-
ských školách. Péče státu o Prahu jeví se také
v tom, že v této není ani řádné budovy pro justici.
Záležitost stavby justičního paláce vyžadovala tolik
vyjednávání a nalezá se i dnes ve stadiu, že nelze
předvídati jejího konce. K seznání benevolence res-
sortních ministerstev poukazuje řečník na požadavel
obce, by ponechána jí byla čásť daně potravní a pod.
Baštýř
Péč
Praha
19
article
Podle toho, jak se ve věci této vláda zachová, pozná
se blahovůle ministerstva financí.
V příčině přízně ministerstva vojenství ukazuje
řečník na obtíže v otázce zrušení hradeb a podotýká,
že jedna bašta hodí se tak dobře k svému účelu, že
nelze jí za žádnou cenu dostati. Také před vyše-
hradskými hradbami smějí se stavěti domy jen do
určité výše, by z nich byl na Prahu rozhled. Po-
ukazuje-li vláda při žádostech Prahy na směr a ten-
denci české politiky, jest to jen výmluva a se život-
ními potřebami Prahy nemělo by se jednati jakos
předměty kompensace. (Výborně!) Jsou to věci cti
zasluhují vážného provádění se strany vlády, která
jest povinna poskytnouti hlavnímu městu země z
všech okolností a vždy, čeho potřebuje ke zdravému
rozvoji. (Výborně!)
Přehled o blahovůli vlády ku Praze — konč
řečník otázkou — jaká jest to politika, která ani ne-
připustí a překáží, aby hlavní město království če-
ského stalo se střediskem železniční sítě a důležitým
bodem průvozu.
Praha
20
article
Po té obrací se řečník ke sněmu a praví, ž
konečně musí nadejíti chvilka, by mohl jednati o je-
jích potřebách. Stěžuje si, že nevyřízen zůstává sta-
vební řád, při čemž, když obviňuje z toho sněm, se-
tkává se s odporem přítomných poslanců a přecház
pak k povinnostem sousedních obcí, které mají ku
Praze a stěžuje si na jejich neochotu, jež ukázala se
na př. při jatkách atd. a možná, že vyskytne se i při
provádění kanalisace.
Ať Praha vyjednává se státem, zemí nebo sou-
sedními obcemi, vždy staví se něco v cestu, kterýž
zjev jest následek toho, že jsme příliš dlouho byli
shovívavými a dlouho trpělivě jsme čekali. (Souhlas.)
Praha bude uznávati jen jednu politiku záchrany
a sanace svých financí. (Výborně!)
Obecní starší p. dr. Jeřábek shledává vinu
neblahého stavu obecních financí také v obecním
hospodářství, v nadbytku podniků, které pohicují celé
milliony, z nichž některé jsou i pochybeny. Za Štva-
nici dal se million a dnes neví se, co s ní; most
staví se tak, že má Praha nejdražší pilíř v Evropě
atd. Půjde li to tak dále, dospěje to tak daleko, že
Praha dostane sekvestora. (Hlučný odpor); jest to
přesvědčení našeho poplatnictva. (Údpor.)
Řečník přechází ke kulturní práci obce pražské
žádá decentraiisaci knihovny, podporu akce divadla
pro lid — —
doktor
Jeřábek
Praha
Evropa
21
article
Obecní starší p. dr. Vlček: Co tomu řekne
Obecní starší p. dr. Vlček: Co tomu řekne
sekvestor? (Veselost.)
Obecní starší p. dr. Jeřábek: . . . účinnější
podporu musea (Obecní starší p. dr. Vlček: No tak
Sekvestor!) Praha musí řešiti otázku dělnických
bytů, zaříditi obecní prodejny uhli a pod.
Nalebavější jest však ještě otázka esthetického
upravení města, která kryje se s otázkou staré Prahy
Řečník navrhuje, by zřidila se komise, jež zabývala
by se těmito věcmi a volila se do ní třetina členů
ze sboru a dvě třetiny členů povolaných ze znalců.
Na otázku, kde vzíti peníze na vše, čeho žádá,
odpovídá řečník, by spořilo se tam, kde si toho přeje
obyvatelstvo a pak prý bude pro věci tyto peně
dosti.
doktor
Vlček
Jeřábek
Praha
22
article
Starosta p. dr. Srb praví, že p. dr. Jeřábek
mluvil o pražském hospodářství takovým způsobem.
že nepokládá jej se stanoviska svého a rozpočtu
oprávněným. (Výborně! Hlavně u Staročechů.)
Správné jest, že obec pražská má značný počet
dluhů a sice 74 milliony korun a 4 milliony korun
zjištěných hypotekárně. 49 millionů použito na pod
niky výnosné, které vynášejí 4.958%, tedy téměř
5% zúročení kapitálu. Připočtou-li se další výpůjčky
k výpůjčkám na podniky výnosné, jeví se zurečení
3.639% čili více nežli 31/2%. Obec pražská platí na
úrocích a amortisaci dluhů úhrnem K 3,964 924a
na úhradu toho má z podniků K 2,967.117, takže
na zúrokování a amortisaci svých dluhů doplácí
ročně 997 807 korun, což rovná se asi 1/v školních
přirážek. Z toho zřejmo, že jakkoli jsou dluhy obce
dosti značné a nutí, by zachovala se největší hospo-
dárnost, přece není potřeba, aby se o úvěru a finan
čních poměrech obce pražské mluvilo takovým způ
sobem. (Výborně! Potlesk.)
Obecní starší p. Vaníček praví, že dnešní
budžetování s mimořádnými potlebami a úhradamí
jest povážlivé. Vytýká, že obecní plynárny vykazuj
menší přebytek nežli roku loňského a elektrické
podniky nepreliminují ničeho a co preliminovaly pre
letošek, toho neodvedly. Roztomilým úkazem také
jest, že elektrické dráhy mají menší výnosnost, nežli
roku loňského. Loni vykazovaly 5.5 K za kilometr
a letos v témže měsíci jen 4.86 k.
Srb
doktor
Jeřábek
Vaníček
23
article
Kdyby však vláda nahradila, co stojí obec pře-
nesená působnost, kryl by se tím schodek mimo
řádného rozpočtu a o úroky pro investiční půjčky
bychom se již postarali. Vždyť jen živnostenský re-
ferát v přenesené působnosti stojí 65.000 Ka
živnostenský soud 8000 K, tudíž dobromady
73.000 K.
Rečník poukazuje, jak chová se stát v otázkách
stavby budov pro české střední školy v Praze, na př.
staroměstské reálky, pro kterou obec nucena byla
dáti pozemek za 386.000 K, kdežto budovu ně-
meckého gymnasia ve Štěpánské ulici vystavěl stá
sám, třeba že Němci prováděli obstrukci. Takové
poměry nejsou spořádaného státu nikterak dů-
stojny.
Řečník promlouvá o potřebách obce pražské, ze-
jmena o pitné vodě, o pražském okoli, o zachován
starobylého rázu Prahy, při čemž praví, že nemus
se zachovati všechno, co v minulých stoletích hodi
zedník na zeď. Přešed k podniku assanačnímu, praví
že nelze prováděti assanaci blokovou, nýbrž že dl
úsudku vážných lidí, třeba je nejdříve výstavěti hlavní
třídu a spojiti ji mostem s levým břehem.
K Rečník
Němec
štěpánský ulice
Praha
živnostenský soud 8000 K
český střední škola v Praga
24
article
Svoji řeč končí slovy: Svornou prací naleznou se
cesty a prostředky, aby se všechny tyto závažné
otázky rozřešily k prospěchu a zdaru královské Prahy
(Výborně
Obecní starší pan dr. Podlipný praví, že jej
potěšilo, že se Staročechům podařilo nejíti ve svém
středu obstrukčního řečníka comme il faut. Obec musí
nalehati na uzákonění stavebního řádu, ale řečník
jako předseda sdružení deseti pražských poslanců na
sněmu musí konstatovati, že učinili vše, aby byl
schválen.
Dlužno však uvésti okolnosti, které nepronikly
ještě úplně na veřejnost. Ve stavebním řádu jsou
takové autonomní momenty, na které se z různých
stran poukazovalo a zejmena se strany německé
odporováno, aby v navržené formě byl návrh jeho
uzákoněn, protože Němcí viděli, jaké zmohutnění
znamenal by pro velkou slovanskou Prahu. A také
vláda nepřihlíží k němu dosti příznivě. Otázkou
touto se však nyní znovu hnulo a poslanci za Prahu
učiní, co budou moci.
Obec. starší p. Zikan zabývá se mimořádným
rozpočtem a táže se, jak dlouho bude se tak moci
účtovati, načež navrhuje, by se v assanační čtvrti
pokud lze nejrychleji provedla za mikulášským klá-
šterem kanalisace a most na levý břeh z assanač
ního obvodu.
Schvaluje se, by přešlo se k podrobné de
batě.
Návrhy pánů Šubrta, dra. Jeřábka a Z
kana odkazují se městské radě.
Kap. I. Zastupitelstvo obecní. Potřeba
K 68.667, úhrada K 265.
doktor
Podlipná
Němce
Zikan
Šubrt
Jeřábek
Praha
25
article
Obecní starší pan Vaníček stěžuje si, že f-
mosní ekypaž, které používal dřívější ředitel ústřed-
ních jatek ryt. Pštross, dává se nyní pro jízdy úřadní
Když však k těmto stačily dříve povozy dva, nyní z
elektrických drah není třeba tří. Navrhuje, byse
tento třetí povoz škrtl.
Obecní starší p. Kasalický se proti návrhu
tomuto ohražuje, řka, že musil se najímati ke ko
misím povoz třetí, což přišlo dráže, než činí na
vržená položka.
Obecní starší p. Lada přimlouvá se za návrl
p. Vaníčka, by ukázala se snaha po hospodaření.
Obecní starší p. dr. Vlček souhlasí, by se po-
voz škrtl, jestli jest to onen povoz z jatek. Pakliže
jest to povoz pro komise, nechť se ponechá.
Obecní starší p. Vaníček konstatuje, že jest
pravdou, že na jatkách povoz ubyl a dal se mez
povozy pro jlzdy úřadní.
Obecní starší p. Červený praví, že bylo n
jatky třeba povozu, protože nebyla tam komunikace.
Když však vystavěna tam ele ktrická dráha a p. ryt.
Pštross používal povozu sám, usnesla se správní rada,
by se povozu užilo pro jiné účely, protože ředitelem
hospodářského úřadu prokázáno, že vydává se za
najaté povozy více, nežli povoz tento stojí. Z toho
důvodu není také třeba, by se položka na něj škrtla
a jest ve prospěchu obce, by se povoz ponechal.
Ředitel hospod. úřadu p. Císař praví, že při
nynějším počtu komisí ani 3 povozy nestačí.
Obecní starší p. dr. Podlipný: Jak jest to
s jízdami na venek?
Red. hospodářského úřadu p. Císa ř: Musí se
najímati. Obecních povozů se k jízdám na venek
neužívá.
Vaníček
Pštross
doktor
Vlček
Červená
Císař
Podlipná
Reda
26
article
Obecní starší p. Stárka přimlouvá se za po-
nechání 3 povozů.
Obecní starší pan Kasalieký: Jelikož v Praze
jsou elektrické dráhy a na venek se povozů neužívá
nechť se povoz škrtne.
Návrh p. Vaníčka se přijímá a kapitola
schvaluje se se škrtnutím položky na 3. povoz pro
jízdy úřadní
Kapitola II. Magistrát a úřady obecn
Potřeba K 1,104.570, úhrada K 80.344.
Obecní starší p. Hašourek stěžuje si, že
škrtnut byl obnos K 16.580, jehož užívalo se jak
příspěvku na palivo, pro nižší úřadnictvo a navrhuje
by příštím rokem byl do rozpočtu znovu vložen, za
přimlouvá se i p. Vaníček.
Starosta p. dr. Srb a obec. starší p. dr. Küilin
podotýkají, že v zásadě příspěvek ten ponechán
ale v jiné formě a žádá, by zůstalo při návrhu
městské rady.
Obecní star. p. dr. Groš poukazuje k jedno
myslné shodě ponechati tento příspěvek a žádá
proto, by vložil se do rozpočtu a neponechávalo se
jeho rozdílení městské radě, by neupadla v odium
strannictví.
Dále mluvili ještě pp. Weiss a Lada, ktei
přimlouvají se za návrh p. Hašourka, který schválen
Kap. II. pak se změnou touto přijata
Obec. starší p. Švagrovský žádá, by se jed
nání přerušilo a schůze pro pokročilost doby od
ročila.
K žádosti starosty projednává se ještě kap. IIl.
Výběr daní a dávek. Potřeba K 297.791, úhrada
K 10.710.
Obec. starší p. Kasalický navrhuje, by obe
vzala znova v úvahu vymáhati na státu náhradu za
přenesenou působnost.
Kap. III. se schvaluje a návrh p. Kasalického
odkázán městské radě.
Schůze pak po 1/28. hod. večer přerušena.
Pokračovati se v ní bude dnes o 4. hodiněod
polední.
Stárek
Kasalieký
Vaníček
Srb
doktor
Küilin
Groš
Weiss
Hašourka
Praha
27
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Voličům král. města Velvar. Kandidát
poslanectví na radu říšskou za zdejší skupinu
městskou, pan Věnceslav Hrabý hodlá před-
staviti se pp. voličům zdejším v zasedací slni
obecního zastupitelstva velvarského dne 14. pro-
since o 5. hod. odpol. Zvouce Vás k této schůzi
voličské nadějeme se účastenství co nejhojněj-
šího. Městská rada. Důvérníci strany svobodo-
myslné.
Politování hodným jest úkaz, jakého se-
surovění nabyl volební boj v některých voleb-
ních skupinách, v nichž napadáni jsou nejnižším
způsobem poslanci, jichž zásluhy až do po-
sledních dob byly v kruzích rolnictva všeobecně
uznávány. Tím více odsouditi dlužno, že il orgány,
které dosud náležely k listům slušným, propůj-
čují sloupcs své k hnusnému napadání osobní
eti jednotiivců, a že i po zaslané opravě oti-
štěné nepravdy znova propůjčují místa k opěto-
vání vědomého překroucení pravdy.
Novým dokladem takového nečestného boje
jest toto prohlášení, o jehož uveřejnění nás
požádal úplně nezaslouženě napadaný poslanec
dr. Jan Dvořák: »Prohlášení, kterým považuji
za svou povinnost dáti svědectví pravdě, že pan
MUDr. Jan Dvořák, poslanec sněmu král. če-
ského, byl a jest členem rolnického
odboru poslanců zemských od jeho
založení až do nynější doby, kdež na pro-
spěch zemědělství vůbee a o zvele-
bení chovu skotu zvlášť působil«.
V Příbyslav i, 9. prosince 1900.
Věnceslav Hrabá
doktor
Dvořák
MUDr
Velvary
obecní zastupitelstvo
strana svoboda
28
article
Frant. Niklfeld m. p
t. č. předseda rolnického odboru
poslanců českých na sněmu král.
českého.
Ctěná redakce!
Na nedělním sjezdu česko-moravského rol-
nictva, pořádaném sdružením českých zeměděleů,
byl jsem za své nepřítomnosti prohlášen za kan-
didáta téhož sdružení pro přišlí volby do rady
říšské za venkovskou skupinu královéhradeckou.
Aby voličstvo této skupiny ve zmatek uve-
deno nebylo, považují za svou povinnost, ve-
řejně prohlásíti, že se tak stalo bez méh
souhlasu, a že jako člen klubu národní
strany svobodomyslné nemohu tuto kandidaturu
od sdružení českých zemědělců přijati
V Praze, dne 12. prosince 1900.
František
Praha
českýmoravský rolnický
29
article
Jan Jaroš.
Jaroš
30
article
Ohražení.
Ohražení.
V dnešním čísle »Obrany zemědělců« uve-
řejněna je zpráva, že prý »agitátoři dra. Dyka«
v obci Dolanech vytloukli vůdci agrární strany
na Klatovsku p. A. Mazalovi okna.
Zpráva ta je nepravdiva, tvrdí-li p. Mazal,
že pachatelé byli moji agitátoři, nechť jenom
jmena jejich uvede, aby mohli býti pohnáni
před soud.
Ostatně je zcela pochopitelno, že mezi rol-
nictvem na Klatovsku panuje proti p. Mazalovi
roztrpčení, neboť on to byl, který dodávky vo-
jenské, které péči poslance Kováříka a hospo-
dářského spolku klatovského pro rolnietvo pře-
vzal, prodal německému velkoobchodníku Flei-
scherovi.
V Praze, 12. prosince 1900.
Dr. Dyk,
zemský poslanec
Dyk
Dolana
A Mazal
Mazal
Kovářík
doktor
Klatovsko
Praha
31
article
Schůze.
Schůze.
Voličstvo Nového města pražského
zve se ke schůzi klubu voličů novo-
městských, která konati se bude ve čivrtek
dne 13. prosince o 8. hod. večer v místnostech
klubu národní strany svobodomyslné (v Jung-
mannově třídě č. 26 n.). Program: 1. Zpráva
předsednictva. 2. Kandidát poslanectví za Nové
město pražské p. dr. Ferdinand Pantáček,
rada zemského soudu, představí se pp. voličům
a prosloví řeč kandidátní. 3. Volné návrhy.
Z Opočenska. Schůze zástupců ob
okresu opočenského jakož i volitelů zvolených
k volbě poslanců na říšskou radu konala sev
sobotu dne 8. t. m. v zasedací síní okresního
zastupitelstva v Opočně. Schůze byla velmi
četně navštívena, takže téměř plný počet pozva-
ných se dostavil. Schůzi předsedal a ji řídi
pan náměstek okr. starosty. Jednáno bylo o na-
stávajících volbách poslanců do říšské rady z
4. a 5. kurii zdejší volební skupiny. Rozhovor
byl velmi čilý a zúčastnilo se ho hojně přítom-
ných pp. zástupců i volitelů. Pokud jde o kurii
venkovských obcí, všeobecně a jednomyslné
uznána byla záslužná a obětavá činnost dosa-
vadního poslance pana dra. Dvořáka. Vyslo-
veno politování nad urážlivými útoky, vedenými
proti tomuto poslanci odpůrci jeho kandidaturv.
doktor
Pantáček
Dvořák
Jung
Opočensko
Opočeň
32
article
Přítomní přesvědčili se z originálních dokladů,
že tytéž korporace, jichž uznání se nyní dovo-
lávají stoupenci protikandidáta, před nemnohými
ještě lety velice lichotivými připisy velebily zá-
služnou působnost pana dra. Dvořáka ve pro-
spěch stavu rolnického, že títéž odpůrci, kteři
proti kandidatuře dra. Dvořáka dnes nejvíce
brojí, na přípisech těchto sami podepsání jsou.
Také poděkovací přípis hospodářského spolku
kulnohorského byl v celé sbírce dopisů tlumo-
číeích dík a uznání z různých stran vlasti naši
poslanci drn. Dvořákovi. Pochybujeme, že tento
poslanec za posledních let v činnosti a snaze
své se změnil, spíše bohužel — jak u nás to
již bývá — změnily se vděk a uznání. Spole-
hlivost a pravdymilovnost krajinských listů, vy-
týkajících p. dru. Dvořákovi, že jako poslanec
vůbec nebyl ani členem rolnického odboru po-
slanců zemských, zvláštním světlem osvítilo pro-
kázané faktum, že p. dr. Dvořák od prvního
počátku členem odboru toho byl a činnosti jeho
horlivě se zúčastnil. Takým makavým způsobem
přibyty jsou a budou na pranýř nepravdy v boji
proti kandidatuře dra. Dvořáka šírené, aby vo-
ličstvo samo učinilo si zdravý úsudek o tom,
na které straně jest pravda a slušnost. Po
skončeném rozhovoru všichni přítomní volitelé a
zástupci jednomyslně projevili souhlas
s provoláními, jež volebním výborem i rolnictvem
pro kandidaturu p. dra. Dvořáka vydána jsou,
jakož i jednomyslně usnesli se, že p. dra. Dvo-
řáka svorně budou voliti poslancem ve 4. kurii
a zasadí se o jeho zvolení.
Dvořák
doktor