ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 a1725ab0-6746-11dc-b83f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 32 celkem · entity: person 96, place 35, org 8, work 1
1 masthead
13. prosince 1900. Číslo 344.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana3
4 article
Viléma II., Krügrovi zaslanému, doporučoval. Zájmy německého národa a světové zájmy, kteréž též zastupovati máme, vyžadují přátelského po- měru k Anglii při všem odsuzování anglického postupu v Transvnalu. Způsob válčení anglického shledávám ovšem barbarským a příčícím se právu mezinárodnímu Odsuzuju také odmítnuti starého Krügra, nebo německá politika dodala si tak rázu věro- lomnosti. Soucit, zdvořilost, lidskost kázaly přijati Krügra za všech okolností. (Tak jest v levo.) Jako Loubet měl jej i císař německý přijati. Má k tomu čas (Veselost), musí k tomu čas míti. (Opětná veselost. Tak jest ! v levo. Právem napsal amsterodamský jeden list: »N mečlí panovníci bojí se jen boha a báby svojí.“ (Ilučná veselost v levo.) V příčině afféry 12.000 marek, neřek Bebel tentokráte nie nového, žádal ale poznovu o sdělení, kam se poděly.
Vilém II Krügr Bebel Anglie
5 article
Ve věcech vojenství, tázal se vlády, je-li pravda, že byly učiněny už objednávky na zkou- šku nových děl? Dále slibila li německá jedna firma opravdu Anglii děla nové konstrukce, aby Burové byli už na dobro poraženi. Jak se to srovnává s naší neutralitou? Podobně bylo tomu v Číně. Bebel odsuzoval jmenování »krále děl Kruppa tajným radou, těšil se ze vzrůstu soci álni demokracie v Německu, kterýž prý nej nověji i volby ve Vírtembersku prokázaly i končii zvoláním: »To jest vaše práce! Nechť žijí tedy naší přátelé — nepřátelé !« Posl. Eugen Bichter jenž mluvil k konci schůze, odsuzoval poznovu vyžádání si 12.000 marek od svazu průmyslníků k agilae pro káznicovou předlohu, jako akt proti říš- skému sněmu německému namířený, neboť sněm byl předlohu tu zamitl. Řečník dovozoval dále, že v pojímání otázky té jeví se rozpor mez hr. Bülowem a Posadowským. V příčině Trans- válu, schvaluje Riehter úplně politiku kaneléře Bölowa. Nechceme, praví, aby se politika vlády řídila takými (burofilskými) náladami a proudy v lidu. Co žádáme od pa- novníků, žádáme také od lidu. Nepravá politiku není proto správná, odporuje-li se ji z dola.
Burová Bebel Krupp Posl Bichter Bülow Posadowský Anglie Čína Německo
6 article
Krügrovi také u nás byli bychom mohli říci jen planá slova. Sklíčenost potomní byla by bývala tím horší. (Souhlas v levo.) Richter vytýká vládě, že nedodržela slib svého, že uhradí zvýšený náklad na loďstvo bez nových daní. Bylo zbytečno, vyslati 24 válečných lodí do východní Asie: jen »Illis« mohl tam získati vavřínů, ostatní byly tam jen, aby střílely na pozdrav. (Veselost.) Císař posílá opětně sněmu tabulky o lodech nových; mne je vždy úzko shlédnu-li je. (Veselost.) Bude to opět úvodem k novým břemenům? Slyšeli jsme ovšem výrok že Německo musí obepjati zemi řetězem kři- žáků? Má snad také, jake v Berlíně stojí na každém rohu strážník, na každém stupni dělky a šířky zeměpisné postaven býti křižák ně mecký? (Veselost v levo.) Za 12 let vlády nynějšího ci- saře vzrostly dluhy o 113 milliardy Do roku 1901 bude to činiti 2760 millionů. Tak dále to nesmí jiti s »pumpováním«. Musi se proto přestat s rozmnožováním vojáků, lodí. osad a dráh afrických. Misto fantasií o politice světové, světové moci světově říší, musí dojíti k plat- nosti opět prostá násobilka. Nikoli lesk a sláva panovníka a také ne moc říše jsou účelem státu, nýbrž jen blaho lidu a všech jednotlivých tříd obyvatelstva. (Živá pochvala v levo.) Dnes říšský sněm ještě v rokování o rozpočtu pokračuje.
Richter Asie Německo Berlín
7 article
Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy sešel se včera k mimořádné schůzi, by zahájil pro- jednávání rozpočtů pražské obce. Přikročil hned na počátku schůze k předchozím rozpočtům zvlášt- nich Iondů a zahájil o nich dle dosavadního zvyku jednání podrobné. Obecní starší p. Ha šourek však již při první kapitole pojednal v delší řečí o pražském chudinství. Jemu odpovídali bývaly i nynější vrchní ředitel ústavů chudinskýgh. Otázkou pražského chudinství zabýval se po vy- řízení rozpočtu zmíněných fondů rozsáhlejší měrou také obecní starší pan Subrt, který zahájil svou řečí povšechnou debatu o rozpočtu pražské obce na rok 1901. V této zasluhují povšimnutí též řeči pánů dra. Baštýře a dra. Jeřáb ka z nichž prvá vyzněla formou a druhá ve věci tak. že nebývá podobných slyšeti z lavic staročeských. Reči p. dra. Baštýře dotkl se vhodně p. dr. Pod- lipný a na vývody p. dra. Jeřabka odpověděl za souhlasu strany staročeské starosta p. dr. Srb. Ne třeba podotýkati, že řečníci dotkli se ve svých řečech všech zejmena hlavních potřeb obce pražské Včerejší schůze, jež bohata byla i na drobnějš debaty, počala projednáváním rozpočtu zvláštních fondů král. hl. mésta Prahy.
Subrt Baštýř Srb Praha
8 article
Rozpočet fondu ústavu chudých Potřeba K 361.296, úhrada K 70.535, schodek K 290.761 který uhradí se z obecních důchodů. Obecní starší p. Hamáček táže se, zdali v roz- počtu zahrnut jest fona pro zamezení žebroty v Praze a jedli tomu tak, proč není pro něj uvedena úhrada Starosta p. dr. Srb odpovídá, že fond pro za- mezení žebroty jest fondem samostatným, založeným na podporu vrchního ředitelství chudinského v Praze a není tudíž spravován při hlavní městské pokladně takže nemůže býti uveden ani v přijmech ani ve vy dáních. Obecní starší p. Hašourek lituje, že nepro vedla se napřed povšechná debata, aby celkově s růz ných stran mohl býti osvětlen také směr a zámysly obecní správy. Debatu by ovšem mosilo předcha zel podrobnější exposé, jakým snad chce býli předmluva k rozpočtu obecních důchodů; ač v této lze letes pozorovati jakýsi pokrok proti lonsku, přece zase za ráží, že jsou tam různé věty do slova opsány z po- dobné zprávy lonské.
Hamáček doktor Srb Praha
9 article
Nedostatek dobrého eyposé nás nechává v ne- jasnosti o stavu našeho chudinství. Obyčejně se praví že chudinství Prahy stojí na výši doby, avšak má za to, že věc chudinství našeho potřebuje bedlivých úvah zvláště pro dobu, až plně nabudou místa dů sledky nového zákona o právu domovském. Smě dosavadní nebude dostačitelný, neboť částka, o kterou rozpočet na rok 1901 navrhuje více, jest určena vý- slovně k »zmnožení almužen«. A zde jsme u jádra věci. Nejen na almužnictv ma se hleděti, větší péče musí býti věnována chu- dému. A tu by nemusilo býti u nas mtuveno s tako- vým despektem o systému elberfeldském. Zejmen nam schází určitý plán pro opatřování práce neza- městnaným; při ústavě pro opatřování práce schazi útulek a stravovna. Naprosto není pomýšleno na politiku bytovou atd. Zde pak dlužno vytknouti, jak se ve sboru jedn při obsazování místa vrchního ředitelství chudinství Úřad tento prohlášen za representační a vedou se ců strannické tahanice, míslo co by se měl proň vy- hledávati muž vysokého sociálně politického obzoru. Řečník nedotýká se tím výsledku poslední volby, ale prohlašuje, že právě řeč pana Kasalického neuspo- kojila, zejmena pokud jedná se o ohlášený boj chu dým pro »legraci«, Obec neužívá správně chudinského fondu, kdyi dává na příklad do chudobince prací vysílené zří zence pachtu potravní daně. Rozhodně nesprávno jest, žádá-li obec pražská z fondu čelední pokladny pro důchody obecní jako náhradu správních výloh částku 5000 K. Starosta pan dr. Srb: Bylo zvykem projedná- vati rozpočet zvláštních fondů bez zahájení povšechné debaty, proto že se provedla o všeobecném rozpočtu. Ponechávám však řečníku na vůli, chce-li, i dále mluvili.
doktor Srb Praha
10 article
Obecní starší pan Hašourek pokračuje: Fon se líčí jako zřízení humanitní a zatím jím obec chce vlastně provozovati assekurační obchod. Potřeba na vlastní účel fondu, totiž k úhradě nákladu na oše třování čeledi, činí 4200 K a správní výlohy měly by činiti 5220 K, což činí 38 proc. všech příspěvků členských Spoří-li se na takových malých částkách, proč byl tak ignorován návrh řečníka, aby byli všichni dodavatelé a kontrahenti obce vázání nějaký zlomek procenta věnovati takovým účelům, pro něž, pokud jde o sociální potřeby, není v žádném rozpočtu úhrady. Návrh byl sice dotyčnou komisí, v níž byl učiněn, přijat, avšak co se s ním stalo, není známo. a přece návrh lze provésti a prováděn nevadi by dodavatelům, neboť teprve nedávno jsme víděli jak jeden beze všeho slevil hned celý zlatý př 1 metr. ctu, kukuřice. Nabyl jsem tu vůbec zkušenosti, že se různé návrhy posuzují ne dle své vnitřní ceny, nýbrž dle strany a osoby, z níž pocházejí. Proto obmezím se na návrhy jen ve věcech nejkřiklavějších, jsa jinal ochoten pro vše dobré a pokrokové hlasovati; rovně zajisté moji ctění přátelé. V průběhu svých vývodů dolkl se řečník mon- strosního čeledního řádu pro město Prahu, dle něhož by byly dnes ještě dovoleny i tresty tělesné, mrskán metlou či bití holí. Jest nejvýše na čase staratí se o změnu tohoto čeledního řadu. (Pochvala.) Býv, ředitel chudinských ústavů obecní starší p. Frant. Sokol praví, že přispěním p. Vendáláka založen byl před 3 roky fond k zamezení žebroty po ulici, který však zklamal, neboť sešlo se do něho mnohem méně, nežli se očekávalo. Fond tento vydán byl řečníku před dvěma lety k jeho návrhu k dispo sici. Žebrota po ulici se od té doby zmenšila.
Hašourek František Sokol Praha řád pro město ústav obecní starý
11 article
Dále obírá se řečník řečí p. Hašourka a prav že kdyby byl zašel do pražských předměstí, nebyl by mohi proněsti, co řekl o jejich chudinství. Do Prahy jezdí žebráci i po dráze a myslí pa Hašourek, že obec pražská má každému, kdo objeví se na jeji ulicích, dáti prostředky, by nemusil žebrati? Pan Hašourek kritisoval pražské chudinství, ale slyšel někdo nějaký návrh? Měl napřed jíti a podívati se. jak se v chudinském úřadu pracuje a pak teprve mě pronášet kritiku. Tvrzení, že pražští chudí jsou odbýváni 2 ko- runami měsíčně, svědčí o neznalosti poměrů, nebot stojí ročně až 200 zl. Ostatně hledí se také, by při mladých lidech zamezila se žebrota zaopatřováním práce. Praha zřldila ústav pro zaopatřoväní práce učinila to sama bez předměstí, které ji na to nedaly nic. Jest pravda, že by při něm měla býti útulna, stravovna, ale co by stályr Rovněž i útulek pro dívky bez přístřeší, když přijdou do Prahy na práci, by se měl zříditi, avšak zadlužená Praha vše toto podniknouti nemůže. Při- spěti na opatření tato měl by zemský výbor, poně- vadž v Praze, ve středisku celého království, sou středí se i chudý lid. Z nezaměstnaných, kteří hledají podpory, jes asi 80 pct. dělníků, kteří práci nemají a jiní hledaj práci celý rok, ale utekli by, kdyby se jim dala.
Hašourek Praha
12 article
Řečník zmiňuje se o podporování chudých, o vy- šetřování, by nebyli podporováni lidé, kteří toho ne- zaslouži, o zaopatřování práce těm, kteří mohou pracovati a přechází k podpoře sirotků, u nichž musí obci záležeti na tom, by po vychození školy šli de učení a stali se z nich řádní lidé a táže se konečně zda-li jsou kde chudí tak zaopatřováni, jako v Praze (Souhlas.) Zmínil-li se pan Hašourek o Elberfeldu, musil v Praze z města tohoto před lety někdo býti opsati chudinský její řád. Mohli bychom býti spo- kojeni, kdyby se organisace chudinství v Praze pro vedla dle našich poměrů a řečník přeje si, by stalo se to pokud lze nejdříve. (Výborně!) Vrchní ředitel chudinských ústavů obecní starš pan Kasalický prohlašuje, že júčty fondu pro za mezení žebroty v Praze zhotovují se denně každého týdne a že možno do nich nahlédnouti. Vrchní ředitel postará se, by, kdo podpory po- třebuje, ji obdržel, avšak nedopustí, aby, kdo vezme, šel z ústavu chudinského do tržnice a koupil si tam husu, jak se stalo. Kdo přijde s nějakým návrhem, bude v chudin ském ústavu vítán. Obecní starší p. Hašourek praví, že co řek pan Sokol o jeho slovech, zakládalo se na omylu Není pravda, že by byl vynášel chudinství okolních obcí, naopak: pravil, že právě u porovnání s nimi jest pražské chudinství lépe opatřeno. Vytýkal-l mu p. Sokol neznalost poměrů, ujišťuje jej řečník. že o žádné věci nemluví, dokud se jí důkladně ne- zabýval. Na výtku, že měl řečník učiniti nějaký návrh neb přihlásiti se ku spolupracovnictví, odpovídá, že loni přihlásil se do příslušných komisí, ale nebyl do nich přidělen; letos žádost svou opakoval, ale opě v nich není.
Hašourek kasalický Sokol Praha Elberfeld
13 article
Obec. starší p. Fr. Sokel praví, že v praž- ském chudinství pracuje již 15 let. Říkati, že ce máme v Praze, jest špatné a co jest v cizině, že jest hozké, není chvalitebné. (Souhlas.) Rozpočet fondu ústavu chudých schválen. Rozpočet fondu chudobince u sv Bartoloměje a u sv. Vojtěcha. Potřeba K 247.475, úhrada K 140.788, schodek K 106.687 který uhradí se dotací K 28.500 z městského londu obročního a K 78.187 z důchodů obecních, Obec. starší p. dr. Klika poukazuje, že ústav u sv. Bartoloměje pro budoucnost nepostačí a upo- zorňuje, by v čas získal se sousední klášterní po- zemek. Dále uvádí některé nedostatky; nevyhovuje prádelna, kuchyně ani nemocnice, schází tam vy- tahovadlo a lázně, v nichž jsou jen dvě vany pro 300 chovanců. Řečník žádá, by povolané osoby vzali zřízení řádných lázní v bedlivou úvahu. Obecní starší p. Frant. Sokol nesdíli obav p. dra. Kliky v příčině nedostatku ústavů těchto v budoucí době, neboť jest tam 40 prázdných míst a když postaráno bude o chudé jiným způsobem, oni tam nepůjdou. Stav lázní, jež byly původně ve sklepu, jest zubožený. Návrhy městské rady se schvalují. Návrhy p. dr. Kliky, aby opatřily se pro star manžele společné postele a zřídily se řádné lázně odkázány městské radě. Rozpočet fondu cizího jmění, některých mě šťanských a jiných nadac! místních. Potřeba K 137.140, úhrada K 137.140, Schvaluje se bez debaty. Fond nadačního jmění zámeck kaple libeňské. Potřeba K 127, úhrada K 127 Schvaluje se bez debaty. Fond chudobince na Karlově. Potřeb K 129.571, úhrada K 50.404. Schodek K 79.167 uhradí se dotací z důchodů obecních v obnosu K 50.667 a z fondu obročnického obnosemk 28.500.
Sokel svatý Bartoloměj svatý . Vojtěch doktor Klik Bartoloměj František Sokol Praha Karlov
14 article
Schvaluje se. Rozpočet fondu obročního. Potřeb K 27.553, úhrada K 65.128. Z přebytku K 37.575 z pokladní hotovosti 20.000 vydá se na dotaci k uhražení schodku fondu chudobince K 28.500 fondu chorobince K 28.500 a zbytek K 575 uloží se na úrok. Schvaluje se. Rozpočet fondu sirotčího. Potřeba 9934, úhrada K 8898. Schodek K 1036 uhradí se ka- sovní hotovostí. Obecní starší p. Hamáček táže se, proč po- čítá se vice nadací nežli ve skutečnosti jich jest. Doufá, že příště se to díti nebude a že požitky se zvětší. Starosta p. dr. Srb podolýká, že věc tato s projednává a že se navrhuje, by počet nadací se zmenšil a požitky zvýšily. Rozpočet schválen. Rozpočet pokladny čelední. Reservní tond: Potřeba K 8187, úhrada K 8187. Jmění běžné Potřeba K 9420, úhrada K 14.006. Přebytek K 4588 vydá se fondu reservnímu Obecní starší p. Hašourek vyslovuje se proti tomu, by se z fondu tohoto platilo 5000 K nábrady z správní výlohy do obecních důchodů, jak navrženo, neboť tento fond jest humanitní. Refer. p. rada Fleissíg odpovídá, že děje se tak dle stanov, protože reservní fond dosáhl výše K 100.000. Debaty zúčastnili se dále pp. Hašourek Březnovský, který navrhuje, by se režijní pří- spěvek zmenšil z 5000 K na 2500 korun. Starosta p. dr. Srb upozorňuje, že se čelední pokladna reorganisů je. Při hlasování zamítá se návrh p. Hašourka i p. Březnovského a rozpočet schvaluje se dle návrhu městské rady. Fond dětského vychovávacího úst a v Aloisa a Louisy Olivových v Říčane ch. a) Jmění základní: Potřeba 51.124 K, úhrada 88.370 K.
Hamáček Srb Hašourek Březnovská Březnovský Alois Olivův rada Fleissíg Říčan
15 article
Přebytek 37 246 K převede se do jmění běžného b) Fond stavební: Potřeba — K, úhrada 2751 K Přebytek 2751 K uloží se na úrok. c) Subsidiarní fondá Potřeba 15.293 K, úhrada 23.941 K. Přebytku 8648K užije se k uhražení schodku běžného jmění. d) Jměn běžné: Potřeba 62.892 K, úhrada 7050 K. Schodel 55.842 K uhradí se dotací ze jmění základního v ob- nosu 37.246 K a přebytkem z fondu subsidiarního v obnosu 8648 K a zbytek 9948 K z pokladní hotovosti Obecní starší pan Březnovský praví, že účty tyto byly patrně vyhotoveny, d kud domy nebyly ještě prohlédnuty. Dnes bude jejich oprava státi tisíce protože po 10 let neprováděla se žádná. Referent pan rada Fleissig: Do rozpočtu vlo- ženy částky, jak vyznačeny stavebním úřadem a jaou v něm na opravy značné obnosy. Rozpočet dělal se když domy byly již převzaty. Rozpočet se schvaluje. Rozpočty zvláštních fondů tím vyřízeny a přikročeno ku povšechné debatě o obecním rozpočtu král. hlav. města Prahy. Prvý ujal se slova obecní starší pan F. A Šubert. Zabýval se otázkou humanity a kultury při nichž nesidí však u obce do budoucnosti žád ného určitého programu. Obce a spolky i jednotlive přičiňují se o úlevu bídy, ale není při tom jednot ného postopu a nezbytného předchozího dorozumění ani společného středu. Řečník vzpomíná návrhu nynějšího starosty na zřízení humanitního referátu, který však k návrhu městské rady nebyl pro nedostatek místa aktivován. Pan Vendulák žádal později, by vše přeložilo se do ředitelství ústavů chudinských. Účel obou návrhů byl stejný. Dle rozpočtu nezřídí se humanitní referái ani v přištím roce. Různé vady v oboru chudinstv shledává řečník zejmena v častém střídání vrchních osob v ředitelstvu.
K Schodel Březnovská Šubert Vendulák Praha
16 article
Řečník klade důraz na kulturní podporu chu- dých tříd, která někdy jest důležitější, nežli fysická Dobře by bylo, kdyby se stalo něco, čím by se položil základ k řešení této sociální otázky. Obe naše i při vysokém stupní, na kterém stojí její péče o chudé, postrádá dosud celé řady velepotřebných institucí humanitních a kulturních, které jinde již bud jsou zařízeny anebo se zařizují.
17 article
Nastane snad za několik let i obci pražské po- vinnost, zabývali se i péči hledící k tomu, aby usnad- něním životních poměrů celých vrstev lidu dělného zamezovalo se upadání celých vrstev lidu do bídy. T budou nové a velké úkoly sociální a bude zajisté pro naši obec s nemalým prospěchem, když se na ně v čas připraví a nedá se jimi překvapiti. Dovolujisi učinit návrhy, jimiž bylo by možno opatřit nejširší a při tom nejdůležitější základy k soustavné činnosti sociálně humanitní a kulturní; 1. aby se vypracoval soustavný a podrobný program pro sociálně-humanitní a kulturní činnos obce pražské s tím, aby v něm vylknuty byly všechny úkoly, jež na tomto poli v dohledné době obec čekají; 2. aby zjednal se přehled všech veřejných in- stitucí a spolků, které v Praze vedle obce pražské pracují na poli sociálně-humanitním a kulturním, aby docileno bylo jednotného a soustavného po stupu všech těchto záslužných činitelů s obcí praž- skou kúlevě hmotné i duševní bídy celých vrstev obyvatelstva: 3. aby ke přípravám, čelícím ku provedení těchto úkolů právě naznačených, zřídila se zvláštní komise pro organisaci sociálně-humanitní a kulturní činnost obce pražské, s pravomocí přibírati sobě odborníky znalce a osvědčené již pracovníky a pracovnice; 4. aby najisto počátkem r. 1901 skutečně akti- vován byl humanitní referát obce pražské a působ nost jeho aby se vztahovala nejen k úlevě bídy fy sické, nýbrž i ke kulturnímu povznášení vrstev chu dých. (Pochvala.)
Praha
18 article
Obecní starší p. dr. Baštýř chce se podívat na hospodářství nejen radnice, ale i jejího okolí Má na mysli především, jak chová se ku Praze sták a pravi, že co Praha provedla, učinila sama v on malé míře rozvoje, jež je jí dána. Co žádá od státu dává se ji jen zvolna a nuzně. Co žádáno od něho jen loňského roku, tvořilo by velký rejstřík. Když obrátila se Praha k vládě v uhelné kalamitě, bylo leccos slibováno, ale neučiněno nařízením ničeho a uhlí za nízkou cenu jde do dnes přes hranice. My platíme za ně naproti tomu stále vyšší ceny, kdežto stát žádá na nás neustále větší daně. Větší po- zornost bylo lze však pozorovati, když ministerstvo osvěty zrušilo usnesení v příčině nápisů na praž- ských školách. Péče státu o Prahu jeví se také v tom, že v této není ani řádné budovy pro justici. Záležitost stavby justičního paláce vyžadovala tolik vyjednávání a nalezá se i dnes ve stadiu, že nelze předvídati jejího konce. K seznání benevolence res- sortních ministerstev poukazuje řečník na požadavel obce, by ponechána jí byla čásť daně potravní a pod.
Baštýř Péč Praha
19 article
Podle toho, jak se ve věci této vláda zachová, pozná se blahovůle ministerstva financí. V příčině přízně ministerstva vojenství ukazuje řečník na obtíže v otázce zrušení hradeb a podotýká, že jedna bašta hodí se tak dobře k svému účelu, že nelze jí za žádnou cenu dostati. Také před vyše- hradskými hradbami smějí se stavěti domy jen do určité výše, by z nich byl na Prahu rozhled. Po- ukazuje-li vláda při žádostech Prahy na směr a ten- denci české politiky, jest to jen výmluva a se život- ními potřebami Prahy nemělo by se jednati jakos předměty kompensace. (Výborně!) Jsou to věci cti zasluhují vážného provádění se strany vlády, která jest povinna poskytnouti hlavnímu městu země z všech okolností a vždy, čeho potřebuje ke zdravému rozvoji. (Výborně!) Přehled o blahovůli vlády ku Praze — konč řečník otázkou — jaká jest to politika, která ani ne- připustí a překáží, aby hlavní město království če- ského stalo se střediskem železniční sítě a důležitým bodem průvozu.
Praha
20 article
Po té obrací se řečník ke sněmu a praví, ž konečně musí nadejíti chvilka, by mohl jednati o je- jích potřebách. Stěžuje si, že nevyřízen zůstává sta- vební řád, při čemž, když obviňuje z toho sněm, se- tkává se s odporem přítomných poslanců a přecház pak k povinnostem sousedních obcí, které mají ku Praze a stěžuje si na jejich neochotu, jež ukázala se na př. při jatkách atd. a možná, že vyskytne se i při provádění kanalisace. Ať Praha vyjednává se státem, zemí nebo sou- sedními obcemi, vždy staví se něco v cestu, kterýž zjev jest následek toho, že jsme příliš dlouho byli shovívavými a dlouho trpělivě jsme čekali. (Souhlas.) Praha bude uznávati jen jednu politiku záchrany a sanace svých financí. (Výborně!) Obecní starší p. dr. Jeřábek shledává vinu neblahého stavu obecních financí také v obecním hospodářství, v nadbytku podniků, které pohicují celé milliony, z nichž některé jsou i pochybeny. Za Štva- nici dal se million a dnes neví se, co s ní; most staví se tak, že má Praha nejdražší pilíř v Evropě atd. Půjde li to tak dále, dospěje to tak daleko, že Praha dostane sekvestora. (Hlučný odpor); jest to přesvědčení našeho poplatnictva. (Údpor.) Řečník přechází ke kulturní práci obce pražské žádá decentraiisaci knihovny, podporu akce divadla pro lid — —
doktor Jeřábek Praha Evropa
21 article Obecní starší p. dr. Vlček: Co tomu řekne
Obecní starší p. dr. Vlček: Co tomu řekne sekvestor? (Veselost.) Obecní starší p. dr. Jeřábek: . . . účinnější podporu musea (Obecní starší p. dr. Vlček: No tak Sekvestor!) Praha musí řešiti otázku dělnických bytů, zaříditi obecní prodejny uhli a pod. Nalebavější jest však ještě otázka esthetického upravení města, která kryje se s otázkou staré Prahy Řečník navrhuje, by zřidila se komise, jež zabývala by se těmito věcmi a volila se do ní třetina členů ze sboru a dvě třetiny členů povolaných ze znalců. Na otázku, kde vzíti peníze na vše, čeho žádá, odpovídá řečník, by spořilo se tam, kde si toho přeje obyvatelstvo a pak prý bude pro věci tyto peně dosti.
doktor Vlček Jeřábek Praha
22 article
Starosta p. dr. Srb praví, že p. dr. Jeřábek mluvil o pražském hospodářství takovým způsobem. že nepokládá jej se stanoviska svého a rozpočtu oprávněným. (Výborně! Hlavně u Staročechů.) Správné jest, že obec pražská má značný počet dluhů a sice 74 milliony korun a 4 milliony korun zjištěných hypotekárně. 49 millionů použito na pod niky výnosné, které vynášejí 4.958%, tedy téměř 5% zúročení kapitálu. Připočtou-li se další výpůjčky k výpůjčkám na podniky výnosné, jeví se zurečení 3.639% čili více nežli 31/2%. Obec pražská platí na úrocích a amortisaci dluhů úhrnem K 3,964 924a na úhradu toho má z podniků K 2,967.117, takže na zúrokování a amortisaci svých dluhů doplácí ročně 997 807 korun, což rovná se asi 1/v školních přirážek. Z toho zřejmo, že jakkoli jsou dluhy obce dosti značné a nutí, by zachovala se největší hospo- dárnost, přece není potřeba, aby se o úvěru a finan čních poměrech obce pražské mluvilo takovým způ sobem. (Výborně! Potlesk.) Obecní starší p. Vaníček praví, že dnešní budžetování s mimořádnými potlebami a úhradamí jest povážlivé. Vytýká, že obecní plynárny vykazuj menší přebytek nežli roku loňského a elektrické podniky nepreliminují ničeho a co preliminovaly pre letošek, toho neodvedly. Roztomilým úkazem také jest, že elektrické dráhy mají menší výnosnost, nežli roku loňského. Loni vykazovaly 5.5 K za kilometr a letos v témže měsíci jen 4.86 k.
Srb doktor Jeřábek Vaníček
23 article
Kdyby však vláda nahradila, co stojí obec pře- nesená působnost, kryl by se tím schodek mimo řádného rozpočtu a o úroky pro investiční půjčky bychom se již postarali. Vždyť jen živnostenský re- ferát v přenesené působnosti stojí 65.000 Ka živnostenský soud 8000 K, tudíž dobromady 73.000 K. Rečník poukazuje, jak chová se stát v otázkách stavby budov pro české střední školy v Praze, na př. staroměstské reálky, pro kterou obec nucena byla dáti pozemek za 386.000 K, kdežto budovu ně- meckého gymnasia ve Štěpánské ulici vystavěl stá sám, třeba že Němci prováděli obstrukci. Takové poměry nejsou spořádaného státu nikterak dů- stojny. Řečník promlouvá o potřebách obce pražské, ze- jmena o pitné vodě, o pražském okoli, o zachován starobylého rázu Prahy, při čemž praví, že nemus se zachovati všechno, co v minulých stoletích hodi zedník na zeď. Přešed k podniku assanačnímu, praví že nelze prováděti assanaci blokovou, nýbrž že dl úsudku vážných lidí, třeba je nejdříve výstavěti hlavní třídu a spojiti ji mostem s levým břehem.
K Rečník Němec štěpánský ulice Praha živnostenský soud 8000 K český střední škola v Praga
24 article
Svoji řeč končí slovy: Svornou prací naleznou se cesty a prostředky, aby se všechny tyto závažné otázky rozřešily k prospěchu a zdaru královské Prahy (Výborně Obecní starší pan dr. Podlipný praví, že jej potěšilo, že se Staročechům podařilo nejíti ve svém středu obstrukčního řečníka comme il faut. Obec musí nalehati na uzákonění stavebního řádu, ale řečník jako předseda sdružení deseti pražských poslanců na sněmu musí konstatovati, že učinili vše, aby byl schválen. Dlužno však uvésti okolnosti, které nepronikly ještě úplně na veřejnost. Ve stavebním řádu jsou takové autonomní momenty, na které se z různých stran poukazovalo a zejmena se strany německé odporováno, aby v navržené formě byl návrh jeho uzákoněn, protože Němcí viděli, jaké zmohutnění znamenal by pro velkou slovanskou Prahu. A také vláda nepřihlíží k němu dosti příznivě. Otázkou touto se však nyní znovu hnulo a poslanci za Prahu učiní, co budou moci. Obec. starší p. Zikan zabývá se mimořádným rozpočtem a táže se, jak dlouho bude se tak moci účtovati, načež navrhuje, by se v assanační čtvrti pokud lze nejrychleji provedla za mikulášským klá- šterem kanalisace a most na levý břeh z assanač ního obvodu. Schvaluje se, by přešlo se k podrobné de batě. Návrhy pánů Šubrta, dra. Jeřábka a Z kana odkazují se městské radě. Kap. I. Zastupitelstvo obecní. Potřeba K 68.667, úhrada K 265.
doktor Podlipná Němce Zikan Šubrt Jeřábek Praha
25 article
Obecní starší pan Vaníček stěžuje si, že f- mosní ekypaž, které používal dřívější ředitel ústřed- ních jatek ryt. Pštross, dává se nyní pro jízdy úřadní Když však k těmto stačily dříve povozy dva, nyní z elektrických drah není třeba tří. Navrhuje, byse tento třetí povoz škrtl. Obecní starší p. Kasalický se proti návrhu tomuto ohražuje, řka, že musil se najímati ke ko misím povoz třetí, což přišlo dráže, než činí na vržená položka. Obecní starší p. Lada přimlouvá se za návrl p. Vaníčka, by ukázala se snaha po hospodaření. Obecní starší p. dr. Vlček souhlasí, by se po- voz škrtl, jestli jest to onen povoz z jatek. Pakliže jest to povoz pro komise, nechť se ponechá. Obecní starší p. Vaníček konstatuje, že jest pravdou, že na jatkách povoz ubyl a dal se mez povozy pro jlzdy úřadní. Obecní starší p. Červený praví, že bylo n jatky třeba povozu, protože nebyla tam komunikace. Když však vystavěna tam ele ktrická dráha a p. ryt. Pštross používal povozu sám, usnesla se správní rada, by se povozu užilo pro jiné účely, protože ředitelem hospodářského úřadu prokázáno, že vydává se za najaté povozy více, nežli povoz tento stojí. Z toho důvodu není také třeba, by se položka na něj škrtla a jest ve prospěchu obce, by se povoz ponechal. Ředitel hospod. úřadu p. Císař praví, že při nynějším počtu komisí ani 3 povozy nestačí. Obecní starší p. dr. Podlipný: Jak jest to s jízdami na venek? Red. hospodářského úřadu p. Císa ř: Musí se najímati. Obecních povozů se k jízdám na venek neužívá.
Vaníček Pštross doktor Vlček Červená Císař Podlipná Reda
26 article
Obecní starší p. Stárka přimlouvá se za po- nechání 3 povozů. Obecní starší pan Kasalieký: Jelikož v Praze jsou elektrické dráhy a na venek se povozů neužívá nechť se povoz škrtne. Návrh p. Vaníčka se přijímá a kapitola schvaluje se se škrtnutím položky na 3. povoz pro jízdy úřadní Kapitola II. Magistrát a úřady obecn Potřeba K 1,104.570, úhrada K 80.344. Obecní starší p. Hašourek stěžuje si, že škrtnut byl obnos K 16.580, jehož užívalo se jak příspěvku na palivo, pro nižší úřadnictvo a navrhuje by příštím rokem byl do rozpočtu znovu vložen, za přimlouvá se i p. Vaníček. Starosta p. dr. Srb a obec. starší p. dr. Küilin podotýkají, že v zásadě příspěvek ten ponechán ale v jiné formě a žádá, by zůstalo při návrhu městské rady. Obecní star. p. dr. Groš poukazuje k jedno myslné shodě ponechati tento příspěvek a žádá proto, by vložil se do rozpočtu a neponechávalo se jeho rozdílení městské radě, by neupadla v odium strannictví. Dále mluvili ještě pp. Weiss a Lada, ktei přimlouvají se za návrh p. Hašourka, který schválen Kap. II. pak se změnou touto přijata Obec. starší p. Švagrovský žádá, by se jed nání přerušilo a schůze pro pokročilost doby od ročila. K žádosti starosty projednává se ještě kap. IIl. Výběr daní a dávek. Potřeba K 297.791, úhrada K 10.710. Obec. starší p. Kasalický navrhuje, by obe vzala znova v úvahu vymáhati na státu náhradu za přenesenou působnost. Kap. III. se schvaluje a návrh p. Kasalického odkázán městské radě. Schůze pak po 1/28. hod. večer přerušena. Pokračovati se v ní bude dnes o 4. hodiněod polední.
Stárek Kasalieký Vaníček Srb doktor Küilin Groš Weiss Hašourka Praha
27 article Volební ruch.
Volební ruch. Voličům král. města Velvar. Kandidát poslanectví na radu říšskou za zdejší skupinu městskou, pan Věnceslav Hrabý hodlá před- staviti se pp. voličům zdejším v zasedací slni obecního zastupitelstva velvarského dne 14. pro- since o 5. hod. odpol. Zvouce Vás k této schůzi voličské nadějeme se účastenství co nejhojněj- šího. Městská rada. Důvérníci strany svobodo- myslné. Politování hodným jest úkaz, jakého se- surovění nabyl volební boj v některých voleb- ních skupinách, v nichž napadáni jsou nejnižším způsobem poslanci, jichž zásluhy až do po- sledních dob byly v kruzích rolnictva všeobecně uznávány. Tím více odsouditi dlužno, že il orgány, které dosud náležely k listům slušným, propůj- čují sloupcs své k hnusnému napadání osobní eti jednotiivců, a že i po zaslané opravě oti- štěné nepravdy znova propůjčují místa k opěto- vání vědomého překroucení pravdy. Novým dokladem takového nečestného boje jest toto prohlášení, o jehož uveřejnění nás požádal úplně nezaslouženě napadaný poslanec dr. Jan Dvořák: »Prohlášení, kterým považuji za svou povinnost dáti svědectví pravdě, že pan MUDr. Jan Dvořák, poslanec sněmu král. če- ského, byl a jest členem rolnického odboru poslanců zemských od jeho založení až do nynější doby, kdež na pro- spěch zemědělství vůbee a o zvele- bení chovu skotu zvlášť působil«. V Příbyslav i, 9. prosince 1900.
Věnceslav Hrabá doktor Dvořák MUDr Velvary obecní zastupitelstvo strana svoboda
28 article
Frant. Niklfeld m. p t. č. předseda rolnického odboru poslanců českých na sněmu král. českého. Ctěná redakce! Na nedělním sjezdu česko-moravského rol- nictva, pořádaném sdružením českých zeměděleů, byl jsem za své nepřítomnosti prohlášen za kan- didáta téhož sdružení pro přišlí volby do rady říšské za venkovskou skupinu královéhradeckou. Aby voličstvo této skupiny ve zmatek uve- deno nebylo, považují za svou povinnost, ve- řejně prohlásíti, že se tak stalo bez méh souhlasu, a že jako člen klubu národní strany svobodomyslné nemohu tuto kandidaturu od sdružení českých zemědělců přijati V Praze, dne 12. prosince 1900.
František Praha českýmoravský rolnický
29 article
Jan Jaroš.
Jaroš
30 article Ohražení.
Ohražení. V dnešním čísle »Obrany zemědělců« uve- řejněna je zpráva, že prý »agitátoři dra. Dyka« v obci Dolanech vytloukli vůdci agrární strany na Klatovsku p. A. Mazalovi okna. Zpráva ta je nepravdiva, tvrdí-li p. Mazal, že pachatelé byli moji agitátoři, nechť jenom jmena jejich uvede, aby mohli býti pohnáni před soud. Ostatně je zcela pochopitelno, že mezi rol- nictvem na Klatovsku panuje proti p. Mazalovi roztrpčení, neboť on to byl, který dodávky vo- jenské, které péči poslance Kováříka a hospo- dářského spolku klatovského pro rolnietvo pře- vzal, prodal německému velkoobchodníku Flei- scherovi. V Praze, 12. prosince 1900. Dr. Dyk, zemský poslanec
Dyk Dolana A Mazal Mazal Kovářík doktor Klatovsko Praha
31 article Schůze.
Schůze. Voličstvo Nového města pražského zve se ke schůzi klubu voličů novo- městských, která konati se bude ve čivrtek dne 13. prosince o 8. hod. večer v místnostech klubu národní strany svobodomyslné (v Jung- mannově třídě č. 26 n.). Program: 1. Zpráva předsednictva. 2. Kandidát poslanectví za Nové město pražské p. dr. Ferdinand Pantáček, rada zemského soudu, představí se pp. voličům a prosloví řeč kandidátní. 3. Volné návrhy. Z Opočenska. Schůze zástupců ob okresu opočenského jakož i volitelů zvolených k volbě poslanců na říšskou radu konala sev sobotu dne 8. t. m. v zasedací síní okresního zastupitelstva v Opočně. Schůze byla velmi četně navštívena, takže téměř plný počet pozva- ných se dostavil. Schůzi předsedal a ji řídi pan náměstek okr. starosty. Jednáno bylo o na- stávajících volbách poslanců do říšské rady z 4. a 5. kurii zdejší volební skupiny. Rozhovor byl velmi čilý a zúčastnilo se ho hojně přítom- ných pp. zástupců i volitelů. Pokud jde o kurii venkovských obcí, všeobecně a jednomyslné uznána byla záslužná a obětavá činnost dosa- vadního poslance pana dra. Dvořáka. Vyslo- veno politování nad urážlivými útoky, vedenými proti tomuto poslanci odpůrci jeho kandidaturv.
doktor Pantáček Dvořák Jung Opočensko Opočeň
32 article
Přítomní přesvědčili se z originálních dokladů, že tytéž korporace, jichž uznání se nyní dovo- lávají stoupenci protikandidáta, před nemnohými ještě lety velice lichotivými připisy velebily zá- služnou působnost pana dra. Dvořáka ve pro- spěch stavu rolnického, že títéž odpůrci, kteři proti kandidatuře dra. Dvořáka dnes nejvíce brojí, na přípisech těchto sami podepsání jsou. Také poděkovací přípis hospodářského spolku kulnohorského byl v celé sbírce dopisů tlumo- číeích dík a uznání z různých stran vlasti naši poslanci drn. Dvořákovi. Pochybujeme, že tento poslanec za posledních let v činnosti a snaze své se změnil, spíše bohužel — jak u nás to již bývá — změnily se vděk a uznání. Spole- hlivost a pravdymilovnost krajinských listů, vy- týkajících p. dru. Dvořákovi, že jako poslanec vůbec nebyl ani členem rolnického odboru po- slanců zemských, zvláštním světlem osvítilo pro- kázané faktum, že p. dr. Dvořák od prvního počátku členem odboru toho byl a činnosti jeho horlivě se zúčastnil. Takým makavým způsobem přibyty jsou a budou na pranýř nepravdy v boji proti kandidatuře dra. Dvořáka šírené, aby vo- ličstvo samo učinilo si zdravý úsudek o tom, na které straně jest pravda a slušnost. Po skončeném rozhovoru všichni přítomní volitelé a zástupci jednomyslně projevili souhlas s provoláními, jež volebním výborem i rolnictvem pro kandidaturu p. dra. Dvořáka vydána jsou, jakož i jednomyslně usnesli se, že p. dra. Dvo- řáka svorně budou voliti poslancem ve 4. kurii a zasadí se o jeho zvolení.
Dvořák doktor