Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISY

3

13. prosince 1900.

4

Číslo 344

5 article

uznal za vhodně na podporu věci podati sněmu zprávu, v níž zpracována jest řada dat, jichž vypra- cování školský výbor zem. výboru ukládal Tato zpráva výboru zemského bude zejíra tiskem rozdána. Byl bych ocboten přikázati ji příslušnému výboru, jak se v dotazu posl. Siegmunda žádá, ale myslím, že bude na prospěch věci, na níž záleží stejně všem stranám sněmu, zachovati tento pořad Bodlám totiž zprávu zemského výboru dáli na pořad jedné z nejbližších schůzí i doufám, že tak poskyt- nuta bude sněmu příležilost učiniti usnesení, jež pr nejbližší zasedání budou míti v zápětí možný krok v této záležitosti Posl. Zdenko Schiieker a soudr. podávají dotaz na nejvyššího maršálka zemského stran ode pření zvýšení zemské subvence německému zem- skému divadlu Nejvyšší maršátek zeniský ujímá se slova k odpovědi na dotaz poslance Schückraa soudruhů o zvýšení subvence pro německé zemské divadlo v Praze. Praví, že rozpočtový výbor za mi- nulého zasedání se usnesl zvýšiti divadlu náhradu za divadelní prázdniny na 22.000 K a povoliti mu 15.000 K jako příspěvek na otop a osvětlení. Jde tedy jen o dvě položky: 22.000 a 15.000 K. Zpráva výboru rozpočtového o tom však zemskému sněmu podána nebyla a byla by asi bývala projednána zá- roveň se zprávou o rozpočlu. Také toto usnesení učinil svého času zemský výbor.

Siegmund Zdenko Schiieker Schückraa Praha

6 article

Ředitel německého divadla podal v době posled- ních voleb zemskému výboru žádost o vyplacení příspěvků, povolených rozpočtovým výborem. Na to podal pan referent zemského výboru, který je zároveň intendantem divadelním, návrb, který v do tazu je uveden, aby zemský výbor v souhlasu s usnesením rozpočlové komise předložil úvěr doda- tečný, dle něhož by zemskému divadlu německému mimo pravidelnou dotaci poskytnuta byla ještě dotace další. Při hlasování byla rovnost hlasů pro položku 22.000 K, položka 15.000 K však byla vět- šinou zamítnuta. Dirimoval jsem tedy pouze o po- ložce 22.000 K. Důvody, ze kterých jednotliví členové zemského výboru toto usnesení učinili, sděliti ne- mohu, poněvadž zemský výbor o nich se neusnesla měl proto každý z přísedících při hlasování svém plnou volnost. Proti položce 22.000 K hlasoval jsem Z následujících příčin: Dle mého náhledu měl návrh páně zpravodajův za účel vyhověti žádosti pana di- vadelního ředitele. Sněm však svého času zmocnil zemský výbor poněvadž rozpočet na r. 1900 nebyl projednán, by až do konce října prováděl pouze ony příjmy a vý. daje, které navrhl zemský výbor ve svém rozpočtu jakož i dodatečné úvěry, o něž žádal výbor zemský Měl jsem tedy za to, že dle návrhu toho má se opa třiti úvěr dodatečný, na nějž by rozšířilo se zmoc nění sněmu. Tento názor považoval jsem však za nesprávný, ježto dle mého mínění vztahovati se může zmocnění dané zemským sněmem pouze na ony úvěry dodalečné, které byly známy v době, kdy zem- ský sněm toto usnesení učinil a proto jsem dirimova proti návrhu páně referentovu, jímž bylo by způso- beno jakési novum.

7 article

Pokud jde o meritum této věci, měl jsem za to. že o poměru mezi zemí a divadelním podnikatelem především rozhoduje dolýčná smlouva, a že příspěvky vyšší než smlouvou byly ujednány, může povolit pouze sněm. Co se týče mého náhledu, je-li zvýšení příspěvku pro německé divadlo důvodným, čili nic nerozpakuji se říci, byť bych neuznával právní nárok podnikatelův, ježto smlouvou není odůvodněn, že ovšem bylo by slušno a záhodno, poněvadž byl di- vadlu českému příspěvek zvýšen, aby se toho dostalo v jisté míře také divadlu německému. Zpravodaj hned v 2. schůzi podal návrh, aby do návrhu zemského výboru byly pojaty tytéž položky. které týkají se rozpočtu na r. 1900. O této otázce bylo hlasováno a já dirimoval opět, a to ve prospěch zvýšení příspěvku roku příštího, protože míním, že toto je důvodným. Ujištuji, jak pány dotazovatele, tak i slavný sněm, že i v této věcí nejednal jsem strannicky, nýbrž jen dle trvajících poměrů. Na zem- ském sněmu bude, aby rozhodl o dotýčných návrzích rozpočtového, jakož i zemského výboru pro rok 1900 a 1901 dle svého uznání. Zvýší li se následkem toho divadelnímu podnikatell příspěvky, budu mu jich, po- kud mé osoby se týče, přáli z plna srdce. Posl. dr. Václav Šamánek a soudr. podávaj k místodržiteli jako předsedovi c. k. zem. školní rady tento

Posl doktor Šamánek

8 article

dotaz: Dle § 30. zemského zákona ze dne 14. května 1895 mohou býti podučitelé, kteří po 10 let od zkoušky způsobilosti působí na veřejné škole, k žá- dosti své a na návrh těch, kterým přísluší právo praesentační na téže škole, jmenováni učiteli. Na české veřejné škole v Liberci působí dva podučitelé. z nichž Jos. Richter působí 19 let vůbec, od zkoušky způsobilosti 17 let a Ladislav Číla 13 let vůbec 11 let od zkoušky způsobilosti. Ačkoliv není nijaké příčiny, přece c. k. okr. školní rada v Libercí od- kládá žadosti obou jmenovaných, což potvrzuje do- mněnku, že děje se tak pouze ze zášti národnostní Vzhledem k tomu, že hmotné poměry učitelstva jsou samy sebou velice trudné, že drahotní poměry v Li- berci zvláště jsou ze všech měst v království nej méně příznivé, že jeden ze jmenovaných jest žena a otcem rodiny, že učitelé němečtí ve městech če- ských rovněž jako čeští po 10 letech jmenováni bývají, táží se podepsaní: 1. Jest V. Exc. známo toto jednán c. k. okr. školní rady v Liberci prot českým učitelům? 2. Jest V. Exc. ochotna naříditi, aby oběma jmenovaným záhy stalo s po právu a spravedlnosti, tak ja k se stává často v záležitostech Němeo se týkajících Na to přikročeno k dennímu pořádku. Přísedící zemského výboru dr. V. Škarda re feruje o volbách poslanců J. Hofra a Frant. Kra- tochvíla a navrhuje jejich schválení. Přijímá se Poslanec Materna podává zprávu rozpočtové komise ohledně účetní závěrky fondu České akademi císaře Františka Josefa pro vědu, slovesnost a umění Navrhuje schválení účtů těch.

Richter Číla doktor J Hofr František Matern František Josef Liberec

9 article

Přijato. Posl. H. Janda referuje o zprávě komise roz počtové ohledně úroků z prodlení ze zemských při rážek, v předepsané lhůtě nezaplacených. Návrhy komise schváleny bez debaty Na konec schůze skládali slib arcibiskup pražský Skrbenský česky a německy, rektor university české prof. dr. Stupecký a posl. Kratoch ví česky, rektor university německé dvorní rada dr Chiari a posl. dr. Bareuther a Holer ně- mecky- Po vyčerpání denního pořádku položeny na stůl sněmu ještě následující návrhy a dotazy Posl. Jan Kožmín a soudr. podávají návrh z udělení nezúročitelné zápůjčky a vymožení stáln podpory nouzí stiženým okresům sedlčanskému a votickému. Následkem živelních pohrom, jež okres sedlčanský a votický šest po sobě jdoucích roků stíhají, zvláště však letošní neúrodou, která způsobena ohromnými sněhovými závějemi a všeobecným nedostatkem píce. jest roinictvo těchto okresů uvrženo do největší nouze a nedostatku, Následkem úplné neúrody žita byl nuceu rolník v těchlo zminěných okresích po- třebné osivo již na podzim koupiti a nyní se nedo- stává na výživu té nejpotřebnější plodiny na chleba. jenž jest hlavní výživou venkovského obyvatelstva tak že již nyní ve mnohých rodinách není chleba ukojení hladu a není prostředků, ze kterých by tente nejhlavnější zdroj výživy znopatřen býti mohl.

Posl H Janda Skrbenský doktor Stupecký Chiari Bareuther Kožmín univerzita český profesor

10 article

Jelikož v těchto okresích není žádného většíh průmyslu a dělnictvo odkázáno jest jedině na země- dělství, jest zřejmo, že toto hospodářské dělnictvo nemajíc v zimní době pražádného vydělku, jde nej- větší bídě a hladu vstříe Při nynějším přetížení stavu rolnického bře- meny a zadlužením, nebude-li poskyfauta výdatná podpora, uvrženo bude v nevyhnutelnou zkázua zábubu. Na základě těchto pravdivých důvodů navrhu jeme Slavný sněme račiž se usnésti: okresu šedlčan- skému a votickému budiž poskytnuta nezúročitelná v 10 letech splatná zápůjčka z prostředků zemských a zemskému výboru se ukláda, aby neodkladně c. k. vládou zavedl jednání ve příčině poskytnutí vý datné podpory státní na ulevení nouze obyvatelstva okresu sedlčanského a votického a na záchranu rl nictva těchto okresů. V ohledu formálním budiž návrh přikázán ko misi rozpostové. (Děje se.) Posl. Ant. Černý a soudr. podávají návrh ve příčině udělení podpory státní a zemské rolnictv živelní pohromou v zastupitelském okresu novo- kdyňském a domažlickém stíženému. Následkem letošní nepříznivé zimy a spoust na- padlého sněhu vyhynulo téměř veškeré obilí ozimé a jetele, jaře pak trpěly stálými dešti a chladnem v měsíci červnu a stálými úpalnými vedry v měsíci červenci; takže byla vyhlídka na letošní úrodu na pomyšlení hrozná. Než nebylo na tom dosti. Dne 17. července 1900 přišlo ještě děsné krupobití a zni- čilo úrodu letošní v obcích Černíkově a Hrdolticích úplně. Dne 29. července 1900 řádilo hrozné krupo- bití v obcích: Oprechticích, Oulikově, Podzámči Němčicích atd., takže úplná škoda obnáší do sei tisíců korun. Vzhledem k tomu, že rolnictvo jest už do nejvyššího stupně zadluženo, činí podepsaní tento

Posl Černíkov Oprechtice Podzámč Němčice

12 article

Slavný sněme račiž se usnésti 1. C. k. vláda se vyzývá, aby rolnictvu, ktere utrpělo různými živelními pohromami škodu n letošní úrodě, poskytla co nejdříve státní pomoci povolením subvencí a nezúročitelných půjček, ode psáním a posečkáním veškerých c. k. daní. 2. Majitelům usedlostí, živelní pohromou sti- ženým, povoluje se výdatná podpora z prostředků zemských. Ve formálním ohledu budiž návrh tento přikázán bez prvého čtení komisi rozpočtové. (Stalo se.) Také posl. dr. Dyl a soudr. a Jos. Hody a soudruzi podali návrh na zmírnění nouze pohro- mami živelními způsobené. Posl. Frant. Besemüller, Glöekner soudr. podali návrh, jímž se zemský výbor vyzývá aby zrušil výnos ze dne 11. srpna 1897 ve příčině povinného předkládání účetních dokladů okresních fondů. Posl. dr. Lad. Dvořák a soudruzi podávaj návrh na předloženísněmuslavnostního pro- hlášení Jeho cís. a král. Výsosti arci- knížete Františka Ferdinanda dEst z 28. června 1900 Návrh ten zní Slavný sněme Jeho cís. a král. Výsost arcikníže František Ferdinand d'Este prohlásil dne 28. června 1900 slavnostním způsobem, dovolávaje se ustanovení do mäcích zákonů Nejv. domu o důsledcích t. zv. ne stejnorodého sňalku, že dětem, pocházejícím z man- želství, jež dne 1. července 1900 s vysoceurozenou paní Žofil hraběnkou z Chotkova a Vojnína uza- vřel a které bylo morganatickým prohlášeno a potomkům jejich nepřísluší právo na trůnní posloupnost v krá- lovstvích a zemích na říšské radě zasloupených a tím také v zemích koruny uberské a že tak z po- sloupnosti trůnní jsou vyloučeny.

doktor Dyl Posl František Lada Dvořák dEst Este Chotkov Vojnín Žofil hraběnka

13 article

Úprava poměrů posloupnosti na královský trůn český náležela vždy jako záležitost zemská ke kompetene sněmu království českého, jak loho do- kladem jsou majestáty císařův a králův, jako přivi- legium císaře Bedřicha II. ze 26. září 1212, zákon následnický k žádosti krále Jana dne 11. června 1341 sněmem usnesený a zvláště zlatá bulla císaře a krále Karla IV. slavné paměti ze 7. dubna 1348. rovněž jako majestát krále Vladislava z 11. ledna 1510 a krále Ferdinanda I. z 2. září 1545, ne- méně pak obnovené zřízení zemské z 10. května 1627 čl. A 1. a sankce pragmatická z 19. dubna 1713. Tato sankce pragmatická, majíc původně povahu řádu domácího, stala se podstatnou částí platného ústavního práva zemí koruny české následkem toho, že sněmy těchto zemí k ní k žádosti Jeho Milosti královaké císaře Karla VI. přistoupily, což stalo se na sněmu království českého usnesením ze dne 16. října 1720, vyhlášeným v tištěných artikulícl sněmovních.

Bedřich II Jan Karel Iva Karel VI král Vladislav z Ferdinand I

14 article

Kompetence sněmu království če- ského byla touto poslední úpravou dědičné po- sloupnosti členů nejjasnější dynastie habsbursko- lotrinské výslovně a nepochvbně uznána. jednak přístupem sněmu českého ku pragmatické sankci ve formě zákonné, při čemž stavové čeští současně se dovolávali dosavadních privilegií, řádů a zvyklostí království českého, jednak prohlášením Jeho Milosti královské císaře Karla IV. ze dne 3. března 1721, kterým sněmu království českého vyslovil nejvyšší zalíbení za to, že přistoupil ku pragmatické sankci. Příslušnost sněmu v této příčině není ani dle nynější ústavy prosincové z r. 1867 ni- kterak pochybna, neboť ústava tato neuvádí úpravu trůnního nástupnictví mezi záležitostmi dle § 11 stát. zákl. zák. ze dne 21. prosince 1867 č. 141 ř.z říšské radě vyhraženými, tak že dle 8 12. téhož zá- kona jsou tu sněmy zemské výhradně příslušnými Také právní povaha posloupnost na staroslavný trůn království če- ského jako státu nedílného, dědičného po případě volebního — dle vůle vladaře jes sbor representativní spolu představitelem svrchovan moci státní — odůvodňuje příslušn os sněmu v otázkách týkajících se po- sloupnosti na královský trůn český.

Karel Iva

15 article

Uvažujíce, že jest žádoucno, aby o tak závaž- ném poměru, jenž byl předmětem shora uvedené slavnostní deklarace ze dne 28. června 1900 v bu- doucnosti žádné pochyby vzniknouti nemohly, a aby následkem toho tato významná záležitost ústavní ce stou příslušnému foru sněmovnímu byla předložena uvažujíce dále, že v říšském sněmu koruny uherské deklarace ze dne 28. června 1900 byla předložena aby ji v zákony státní inartikuloval, dovolují si po- depsaní činiti návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti c. k. vláda se vyzývá, aby sněmu před- ložila uvedené slavnostní prohl šení z 28. června 1900. Ve směru formálním navrhujeme, aby tento ná vrh byl přikázán 15členné komisi, volené po 5 čle nech z každé kurie. Posl. dr. Pacák a soudr. podávají na místo držitele jako zástupce vlády ohledně nynějšího ne zákonného stavu, v jakém nalezají se jazykové po měry u úřadů státních v království českém, tento dotav; Když dne 17. října 1899 stal se neslýchaný čin, že státní správa submitovala před houřnou obstruke německou a zrušila jazyková nařízení Gautschova, prohlásila zároveň, »že ohledně užívání zemských jazyků má zavésti se onen stav, který až do počátku působnosti nařízení z 5. dubna 1897 čís. 12 ř. z. t. j. až do 17. dubna 1897 trval«. Tehdejší ministr-president hrabě Clary v sezen sněmovny poslanecké ze dne 19. října 1899 pospíši si, aby prohlásil, že říditi se chce jen zákonem a že úpravu jazykových poměrů jen cestou zákona usku- tečniti zamýšlí, A totéž opakoval nynější ministr president dr Körber v sezení sněmovny poslanecké dne 22. únoro 1900.

Posl doktor Pacák Gautschův Claro Körber

16 article

Zákonný stav otázky jazykové v království če ském byl a jest před i po vydání jazykových naři zení úplně stejný a nezměněný. V království českém platné zákony, stanovící po měry jazykové, jsou I. Obnovené zřízení zemské ze dne 10. května 1627, kterým jazyk německý s jazykem českým do- sud jedině v zemi platným, byl rovnoprávným celé zemi prohlášen. II. Nejvyšší kabinetní list ze dne 8. dubna 1848 kterýž ve smyslu tehdejšího veřejného práva za zá- kon považovati se musí (Rozh. nejv. soudu ze dne 13. prosince 1898 čís. 14.934), jenž slanoví rovně rovné právo obou jazyků zemských v celé oblasti českého království u všech úřadů státních i zem- ských a jenž posud žádným pozdějším zákonem zru- šen nebyl, o němž však cirkulárním nařízením vreh- ního soudu král. českého ze dne 30. května 1848 čís. 9533, uveřejněném v provincialní sbírce zákonů z r. 1848 sv. XXX. čís. 119, bylo prohlášení, »že jím byly všechny předpisy a zvyky, které rovno- právnosti obou jazyko odporují, na základě nejvyš- šího zmocnění za zrušené prohlášeny«. Článek XIX. základních státních zákonů ze dne 21. prosince 1867 cís. 142, zaručující rovnóprávnos (jako) jazyků, potvrzuje také zásadní rovnopravnos obou zemských jazyků v království českém, základ- a n ními zemskými zákony uznaných, dotnnii

svatý . XXX

17 article

V zákonech těchto nečiní se žádného rozdílu jazykových poměrech, pokud týká se tak zvaného vnitřního neb zevnějšího úřadování, nýbrž stanoví se rovnoprávnost obou jazyků zemských ve všec oborech státní správy bezvýjimečně. Jen v objemu těchto zákonů vlády oprávněny byly a jsou vydávati nařízení a ve všech ústavách ať parlamentárně ať oktroyem vzešlých tato zásadr byla co základní zásada zákona přijatá. Rozlišování ve vnitřním a zevnějším úřadování co do otázky jazykové vyskytlo se teprve později nejsouc žádným zákonem a žádným zákonným usta- novením zavedeno. Pokud se týče tak zvaného zevnějšího úřadování vydala vláda nařízení ze dne 19. dubna 1880 čís.1 zem. zákona a ze dne 23. září 1886 čís. 17.520, jež dosud v platnosti trvají, co do Ivnitřního úřadován ministerské nařízení ze dne 5. dubna 1897 čís. 12 z. z. (Badenova) a ze dne 24. února 1898 č. 16 z.z (Gautschova), jež nařízením ze dne 14. října 1899 čís. 59 z. z. bylo zrušeno, aniž by tím na zákonném stavu otázky jazykově v království českém mohlo býti co změněno. Není v království českém žádný zákon, kterým by se připouštěla nějaká výsada jazyka německého v tak zvaném vnitřním úřadování a není tudíž vládě přiřknuto právo vydati nařízení nějaké, jímž by se sta- novila přednost něměiny před jazykem českým. To státi by se mohlo jen výslovným porušenín zákona, neboť nynější vláda opráv něna jest ve smyslu čl. 11 zákl. stát zákonů ze dne 21. prosince 1867 čí s. 14 z. z. vydávati nařízení toliko na zá kladě zákona.

Badenův Gautschův

18 article

Jestliže se dovolávala ministerského nařízení ze dne 23. května a 30. června 1852 a ze dne 31. bře- zna 1856, budiž tu výslovně prohlášeno, že tato na- řízení neměla žádné právní platno st a sice: 1. Z formálního důvodu, že byly jen tajně vydány a že nikdy v říšském zákonníku nebyly uveřejněny, což odporovalo tehda platnému císa skému patentu ze dne 4. března 1848 (8 2. a) b) a § 7.), ve kterém výslovně ustanoveno bylo, že uveřejnění ministerských nařízení v říšském zá- konníku jest vůbec jediný zákonně předepsaný způsob prohlášení, aby nařízení stalo se zá- vazným. 2. Neplatná byla tato nařízení dále z ma- teriálního důvodu ve smyslu § 2. odst. c) císařského patentu ze 4. března 1849, ve klerém vláda oprávněna byla »vydávati nařízení eve svém oboru působnosti jen k provádění zákona«, zde pak vůbec takový zákon nebyl a není. Tato nařízení tudíž čelila přímo proti celé řadě zákonů zemských, jež svrchu jsme uvedli a které pravý opak stanovily.

19 article

3. Kdyby i tato nařízení z roku 1852 platna byla bývala, zrušena byla čl. XIX. základníc státních zákonů, nařízením z 5. dobna 1897 čís. 1 z. z. a ministerským nařízením ze dne 24. února 1898 čís. 16 z. z. a nemohla po zrušení těchto na- řízení obživnout. Vláda, která zrušila jazyková na řízení a nynější vláda, která v duch vlády hrnběte Clara dále jednala neměla zákona, na základě kteréh by mohla v českém království něm čine u vnitřním úřadování přednost vy hraditi. Vláda braběte Clara svým ministrem justičnín drem. Kindingrem, jemuž poměry v českém krá lovství byly naprosto neznámy, vzdor tomu, že tvrdila, že chce se říditi jenom zákonem, vydala na- řízení ministerstva práv ze dne 16. října 1899 praes. čís. 298, ve kterém prohlásila, »že příště odpadnouti má užívání obou zemských jazyků ve vnitřn službě a že v léto jen německý jazyk jako platný má býti užíván.« Tímto nařizením vláda hrabět Clara a její ministr práv Soru šíl nejhrubším způsobem zákony pr české království platné.

Claro Sor nařízení z 5 zákon pr český království

20 article

Od října 1899, kdy dopustila se vláda 17. října 1899 násilného porušení zákonuích jazykových poměrů v královstv českém, až do doby nejnovější, ne odvážila se vláda svá nezákonná na- řízení ve skutek uvěsti, ana dobře věděla že není žádněho zákona v království českém dle kterého by mohla němčině zjcdnávati zas přednost u vnitřním úřadování státních úřadů, p- něvadž asi dobře cítila, že by svým jednáním přišla v úplný rozpor se svými slovy, že chce jednat dle zákona; neboť zákona takového není a nikdy nebylo. Vdobě nedávné však ministr práv baron Spens-Booden a ministr finane dr. Böhm-Bawerk způsobem prolizá- konným, odporujícím veškerým zá- konům platným pro království české. ano přímo porušujícím zákonní stav jazykových poměrů v království č- ském tajnými fermany a tajným na- bádáním přednostů úřadů, zaváděj a zavedli u úřadů státních u vnitřním úřadování výlučně platnost němčiny zavádějíce takto nezákonný faktický stav proti zákonnému stavu poměr jazykových v král. českém platných. Jest to neslýchané, že ministerstvo které veřejně prohlásilo, že chce říditi se jen zá- konem, přímo ruší a nohama šlap zákon, jehož šetřiti jest povinno. A ministr práv baron Spens-Booden naprost ignoroval a ignoruje hlasy sborů, kterých zajist v této otázce dbáti má a měl. Jest totiž známo, ž vrchní zemský soud po zrušení jazykových nařízen v plenárním sezení učinil usnesení“ jak vzhledem k nařízení z roku 1880, 1886 a novému soudnímu řádu má se při jednání u vrchního soudu před se jíti, aby rovnému právu zadost učiněno bylo.

doktor Böhm Booden

21 article

Tato usnesení leží nevyřízena na stolku mi- nistra práv, jenž však tajnými fermany proti právu i zákonu zavádí převahu němčiny do vnitřního úřa- dování. Vláda, která prohlašovala veřéjně, že chce býti vládou nestrannou, stává se čím dále tím více vý- konným orgánem německé levice a ně- mecké obstrukce. Kroky, které tato vláda v jazykové otázce učinila a činí, budí vše- obecné rozhořčení, poněvadž jso proti všem právům a zákonům v krá- lovství českém platným, ano jso jen nejhrubším jich porušením. Pozvedůme hlasu svého proti ta- kovému nezákonnému jednání a ptáme se vlády Jakým způsobem chce odůvodnit své kroky které přímo proti zákonům českého královst učinila, aneb je-ti ochotna nezákonný nynějst stav faktický, kterýž proti právu zavedla, se zá- konným stavem poměrů jazykových v královstv českém v soulad uvěsti? Příští sehůze dnos ve čtvrtek o 11. hod dopol. Na denním pořádku jest mimo jiné vládní předloha o zemské přirážce k dan z lihu. Posl. dr. Dyk podal petici obce ouněti cké za změnu § 70. obec. zříz. a za ochranu práv starousedlých k obecnímu statku. Posl. dr. Dyk, Kůs a soudruzi podávají ná vrh na poskytnutí státní a zemské podpory obclm Čižice a Měrčín a vyzvání vlády k slevě daní po zemkových v těchto obcích. Posl. dr. Dyk podal petici místní školní rady v Blovicích za změnu zákona, aby výdaje na mě šťanské školy nesly okresy na místě školních obcí Týž podal dále peticí J. Hornola, mlynáře pod Kozojedy za zemskou vubvenci následkem živelních pohrom.

Posl doktor Dyk Kůs J Hornol Blovice Kozojedy

22 article

Návrhy školské komise v zálezitosti sdělání nového zákona o platech učitelskýchs Slavný sněme račiž se usněsti: 1. Zemskému výboru se ukládá, aby při opělov ném zahájení sněmu předložil s vládou již smluve nou osnovu zákona o úpravě právních poměrů uči telstva, při níž šetřiti jest těchto hlavních zásadl. 1. Veškerá místa podučitelská proměňují se místa učitelská na školách obecných. 2. Učitelské osoby, které mají vysvědčení dospě losti, ustanoví se jako prozatímní učitelé s ročn odměnou 900 K. 3. Učitelské osoby s vysvědčením způsobilost učitelské na školách obecných požívají, nechť usta novení jsou prozatímně nebo definitivně, v prvýck pěti služebních letech základního služného 1200 K po této době zvýší se základní plat na 1400 K; Praze, Karlíně, Smíchově, na Král. Vinohradech, Žižkově a Karlových Varech, jakož i v ostatních obcích s více než 30.000 obyvateli na 1600 K. 4. Základní služné osob učitelských, které jsou ustanoveny na školách měšťanských, činí v prvých pěti letech působnosti na školách měšťanských 1600 K. zvýší se pak po této době na 1800 K: v Praze Karlíně, na Smíchově, na Král. Vinohradech, v Žiž- kově a v Karlových Varech, jakož i v ostatníc obcích s více než 30.000 obyvateli na 2000 K. Vstoupí-li definitivně ustanovený učitel obecn školy na místo učitele měšťanské školy, počítá se mu do pětileté doby, určené pro nčitele II. tř. n měšťanské škole doba, kterou strávil v definitiv službě učitelské na škole obecné. 5. Všem definitivně ustanoveným osobám učitel ským na školách obecných a měšťanských I. třídy náleží, působí-li dle povinnosti a nepřetržitě, čítají od doby, kdy zvýšené základní služné jejich se stale prvně splatným, od pěti do pěti let šest zvýšen stužného po 200 K.

Král Praha Karlín Smíchov Žižkov Karlová Vary Žiž Praga Karlín

23 article

Užívá-li učitel nyní nižšího zvýšení služného, po čítali se mu má tento přídavek ode dne platnost nového zákona ve výši přídavku v tomto článku ustanovené. Zadržení zvýšení služného pro konání služb způsobem, jenž nevyhovuje povinnosti, budiž na určitý čas obmezeno a nemá míti žádného vlivu n pravídelnou splatnost nejbližšího zvýšení služného 6. Učitelským osobám s vysvědčením učitelsk způsobilosti na obecných školách národních, jakož i osobám učitelským, které působí na školách mě- šťanských, náležejí služební přídavky, jež se do vý- služby nečítaji. Tyto služební přídavky sluší vyměřiti 109% až 30% dotyčného základního služného a to po stupníc dle počtu obyvatelstva místních obcí a se zvláštním zřetelem k obcím, které jsou uvedeny v bodu 8.,a k lázeňským místům: Teplice-Šanov, Marianské Františkovy Lázně, jakož i k obcím: Libeň, Košíře Vršovice, Pankrác- Nusle, Fišern, Podmokly, Děčín Škvrňany. Osoby učitelské, které mají nárok na naturální byt, obdrží polovici ustanovených přídavků slu žebních. 7. Funkční přídavek správců jednotřídních obe ných škol zvyšuje se na 200 K, jinak zachovávaj se funkční přídavky v dosavadní výměře. 8. Ženské osoby učitelské buďte ve všech slu žebních požitcích na roveň postaveny s mužským osobami učitelsk ými. 9. Služné industriálních učitelek budiž i na dále vyměřováno vůbec obnosy, které jsou stanoveny v zákoně z r. 1899, avšak toto služné slušelo by upraviti dle soustavy jednotného základního služného 10. Odměny a služné za vyučování náboženstv sluší současně upraviti dle zásad vyslovených v r- soluci sněmu ze dne 9. května 1899 a to rovněž ve smyslu jednotné soustavy osobního služebného.

Františkův Teplice Šanov Libeň Košíře Vršovice Pankrác Nusle Fišern Podmokly Děčín Škvrňany

24 article

11. Služební doba 40 let ku dosažení plného vý služného dosud předepsaná zachovává se nezměněna. Po 10leté době služební činí výslužné 40% vpočíta telných ročních požitků, po každém dalším roku slu- žebním o 2% více. K osobám učitelským, které následkem nemoe nebo následkem tělesně, jimi samými zúmyslně ne- vyvolané pohromy staly se nezpůsobilými ke službě má se při vpočítatelné době služební aspoň pětilete hleděti co do výslužného a opatření pozůstalých tak jakoby sloužily již 10 vpočítatelných let. Požitky vdov a sirotků buďle vůbec upraveny dle zásad, obsažených v dotyčném moravském zá konu z r. 1899. Pensijní příspěvky osob učitelských s vysvědčením učitelské způsobilosti buďte vyměřeny pro prvý rok 10% základního služného, pokud se týče ostatních do pense vpočítatelných požitkův, pro další leta vždy 39 % ročně. II. Zemskému výboru se ukládá, aby, dohodnuv se se zemskou školní radou, projednal zevrubne všechna opatření, jejichž provedení bylo by způso bilé k tomu, aby bylo zejmena zamezeno nepo měrně rychlé rozmnožování míst učitelských, a aby byly tím, jakož i v jiném směru, co se týče nákladu na národní školství, jejž zemi jest nésti, dosaženy úspory, aniž by lo bylo na překážku učebnímu cli obecného národního vyučování III. Zemskému výboru akládá se, aby vzal úvahu a podal do příštího zasedání sněmu zprávn zdali by učitelským silám, majícím nároklna výslužné nemohlo toto výslužné býti zabezpečeno pojištěním při zemském pojišťovací ústavě císaře Františk Josefa, k čemuž by se užilo vedle přiměřeného pří spěvku země též pensijních příspěvků osob uči- telských.

Josef

25 article

IV. Ve příčině návrhů na zrušení školného račiž se slavný sněm usnésti, aby odkázány byly zemskému výboru ku zralému uvážení a podán zprávy, po případě návrhů ve příštím zasedán sněmu. V. Odměny zatímně ustanovených industriálních učitelek, upravené nařízením z r. 1899, jež byl smluveno mezi c. k. zemskou školní radou a zem- ským výborem, buďte převedeny v souhlasu s osobn soustavou služební na jednotnou sazbu, která nem býti nižší nejvyšší sazby, která vyměřena jest vzpo menutým nařízením pro tyto odmény VI. Zemskému výboru se ukláda, aby při sdělá- vání zákona měl zřetel k obsuhu petic, které v tétc příčině sněm byly došly. F. Z Vídně, 12. prosince. »Neues Wiene Abendblatt« praví o zasedání sněmu královstv českého: »Na německé straně hledí se k zase dání sněmu, kteréž bylo Čechy vymoženo, ve lice chladně. Němci nemají žádného zájmu n formálním vyřízení zemského rozpočtu. Němei učiní kroky, aby byla provedena a vyřízen úprava učitelských platů. Vládní předloh o zemské přirážce k dani z lihu najde asi n německé straně málo souhlasu. Poskytuje Č- chám malý prospěch a neuzdravuje nikteral zemský sehodek, za to však vzbuzuje z hospo dářského a politického stanoviska vážné obavy Radikální živly na české a německé straně pou žijí bezpochyby zasedání sněmu k agitačnín účelům, takže lze věcnou práci s těží očekávati Státoprávní akci české strany Němci by odmíti co nejrozhodněji.«

Čecho Němec Vídeň Neue Wien Abendblatt

26 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. prosince. Ruské konsuláty v Čechách a na Moravě. »Heepóyprcki BhOT« velmi do tklivě žádají, aby ruské konsuláty v zemích českých byly zřízeny. Stručný obsah jejicl úvodního článku jest: Není pochybnosti, že v tak bohatých čá stech rakouského mocnářství, jako jsou české země, ruské konsuláty dávno měly býti, a le nejsou-li, příčinou toho není, z by si toho ruská vláda nepřála. V Vídni a Pešti bojí se, že by ruské konsuláty v Čechách a na Moravě staly se středisky proti rakouské propagandy. Proč ale, je-li tak, ra- kouská vláda, zřídila ruské konsuláty ve Lvově a Černovcích? Že v českých zemích neni ru ských konsulů, z toho nemají škodu jen Če chové, nýbrž i Rusové. Význam konsulů v sou časně mezinárodním životě jest velmi veliký Čím více se rozvíjejí obchodní a průmyslov styky mezi národy, tím více roste význam kon sulů. V západní Evropě konsulové politikou s

Rus Praha Čechy Morava Vídeň Pešť Lvov Černovec Evropa Heepóyprcki BhOT

27 article

nezabývají, proto obavy vídeňské a peštské ne- jsou ničím odůvodněny. Aby Rusko mělo dělné konsuly v takových městech, jako Praha, Plzeň, Brno, je nejen prospěšno, nýbrž bez podmínky ne vyhnutelno. Rozumí se, že o nějaké politické propa- gandě při tom nemůže býti řeči. Kdo zná sou- časné konsulárné instituce, neřekne něco tako- vého vážně. Prospěch z konsulátův ukazuje s brzy oživením obchodních styků. Čechové jsou vynikající kulturný národ, o něhož i Němci mají čemu se poučiti. Mají bohatou literaturu, originálnou hudbu, ši- roko rozvětvený průmysl a obchod. Přečetna české firmy jsou v stálém styku s Ruskem, až budou v českých zemích ruské konsuláty, budou styky ty ještě mnohem čilejší. Velmi mnohé tovary, které dosua odebíráme z Německa, budeme moi za výhodnějších podmínek dostávati z českého království. Ale čím tésnější budou naše obehodně průmyslové styky s Če- chami a Moravou, tím výhodněji odrazí se t i na politických stycích našich se sousedními státy. My dosud Čech a Čechů neznali. O Češíeh soudili jsme z nemnohých učitelů klassiekých jazyků, pedantů, vyšedších z německých škol; o českém národé, živém, veselém, nadaném, ne- měli jsme ponětí. Jakmile budou v českých zemích ruské konsuláty, tyto chyby samy sebou se napraví.

Čecho Němec Rusko Praha Plzeň Brno Německo Morava Čechy

28 article

Bylo by žádoueno, aby v Praze z ři- zen byl ruský generálný konsulát a v jiných větších městech v Če- chách i na Moravě konsulátya vicekonsuláty. Prostředky musejí se na- jíti, tím spíše, že český národ pro Rusko byl a jest nejpřátelštějším ze všech národů Rakousko - Uherska. Český národ, zachovávaje věrnost dynnstii habsburské, nejvíce přispěl k tomu, že mezi oběma státy jsou poměry přátelské. Jest na čase, prokázati mu pozornosť a splatiti mu dobrým za dobré, Rusko, jež tolik učinilo pro jižní Slovany, nesmí zapomínati Slovanů západních, kteříž bez jeho pomoci obhájili svůj národní byt proti návalu germanismu Doufáme — končí list — že tato důležitá otázka brzy bude rozřešena spravedlivě a záko- nitě v zájmech ruského i českého národa a obou sousedních mocnář- ství.

Praha Morava Rusko RakouskoUhersko

29 article

Dobrá charakteristika srbských liberálů. Mluví se o tom, že zména systému v Srh- sku bude míti za následek nové tvoření politi- ckých stran. V takovém případé je třeba, aby především srbská strana liberálná byla pocho Zcela správně oceňují ji »Her. BMOCT« Strana, kterou založil nebožtík Ristič, sku- tečně se nazývala liberálnou, ale dřívější její činnost ve vnitřní politice vyznamenávala se ne- liberálným jednáním cove tknuustavy, ve vnější pak politice strana přidržovala se neurči- tého směru, který je tak vražedný pro všechny Slovany. Počítala se jako rusofilská, alo spíše klonila se k Rakousku. Karakterná črta té strany byla, že z přesvědčení byla rusofilskou, dokud byla v opposici, ale jakmile došl k vládě, zapomínala svého rusofilství a provo- zovala politiku rakouskou. Ostatně ten obyčej : hlásati rusofilství v opposici a při vesle slou- žiti zájmům Rakouska na škodu svých zájmů národních, leží v krvi všem různým stranám v slovanských státech na Balkáně. Výjimku činí pouze cankovisté v Bulharsku a rad- kálové v Srbsku.

Ristič Rakousko Balkán Bulharsko Srbsko

31 article

Staré Srbsko a Makedonie. Bulhaři v poslední době vykonali politick vraždy v Makedonii v okolí bitoljském. Řecký duchovní Konstantin, srbský učitel Sotir Dimi- trijevič a patriarchista Dinka ubiti na mrtvo na duchovního Stevču učiněn attentát. V bitolj- ském vilajetě panuje proto veliké rozhorčení. V Bitolji, Florině, Kruševě a Krojevé úřady vy- konaly domovní prohlídky u mnohých podezře- lých osob a zatčeno mnoho bulharských učitelu a několik duchovních. V čele užšího makedon- ského komitétu stojí kupci Rízov, Pendžerov bratři Popovi. Proslýchá se, že pro tyto krvavé události Porta žádala, aby bulharský obchodni agent Michajlov neprodleně odvolán byl z Bi Ruský vyslanec u sultána, Zinověv, upo- zornil Portu na politické vraždy v Makedonii, jež jsou výhradně namířeny na Srby a Řeky. Veliký vezír slíbil, že učiní vše možné, aby po- dobné zločiny páchány býti nemohly. I nařídi hned valijovi bitoljskému, aby užil vší moci potlačil bulharské revolučné hnutí, jež polit- ekými vraždami se ohlašuje a má za prvý účel vyvolání nepokojů v Makedonii, aby mohlo posloužiti za záminku cizího zakročení. Prot makedonskému bulharskému komitétu panuje veliké rozhořčení. Dost možná, že Srbové, Ře- kové a Cincaři začnou se krvavě mstíti. tolje.

Bulhar Konstantin Sotir Dinka Kruševa Pop Michajlov Zinověv Port Srba Řek Prot makedonský Srbsko Makedonie Rízov Pendžerov

32 article

Žákon proti řeholím ve Francii. Klerikální francouzský list »Croix« sděluje, že papež zaslal předsedovi republiky Loubetovi list, v němž činí mu rozklady proti chysta- nému zákonu proti řeholím, kterýmž dle papeže, řehole mají býti oloupeny o majetek svůj individuální rozhodování obmezeno býti má. List Lva XIII. bude míti ale stěží účinek nějaký. naopak republikánské skupiny usnesly se před- lohu tu co nejrychlejí vyříditi, až na skupinn Mělinovu, kterouž k poradě vůbec nepřipustily, z důvodu, že prý jde tato ruku v ruče s kle- rikály. Tito ostatně použijí asi obstrukce prot předloze. Přihlásilo se již 20 řečníků proti ni Z říšského sněmu německého. Ze včerejší schůze říšského snému něme ckého, na níž jednáno o rozpočtu, dlužno do- nésti k depeším berlinským ještě dodatky z řeči Bebla, vůdce socialistického, a Eug. Richtra, vůdce strany svobodomyslné, Bebel pochvalov si, že německá vláda zahájila dnes politiku ne- mísení se do sporu jiho-afrického, kterouž byl prý on již r. 1896 proti tehdejšímu telegram

list Lev XIII Richter Bebel Francie