Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXX

2

V Praze, ve čtvrtek dne 13. prosince 1900

Praha

3

Číslo 344

4 article

Fa rasnt a odpol. ltst predpláeí se: v Praze v zdministrael nanáte . . . . . . 2 na čLrrl Ipla . . 6 K - s dvají lenážko- na pšsc . . na čtvit leta . . ve Blislkšch 9K 8C0k sa měste roštou na měisíe lnei na sterk ieis . . drojí zársllke sa měsí sa dterí lsis

Praha

5 title

Dnešni číslo pra Prahu le o 12 stranách.

Praha

6 article Zápas o samosprávu královstv českého.

Zápas o samosprávu královstv českého. Zcela v souhlase s onehdejším listem polského ministra-krajana pana Pietaka k vo- ličům lvovským potvrzují i veliké denníky v říši německé, obsluhované z německo- nacionálního a vládního tábora ve Vídni, že jazykový spor česko-německý není jen spo- rem o to, jakým jazykem se má úřadovat u toho, onoho soudu, ale že jest to článel velikého zápasu mezi dvěma soustavami stát ního zřízení rakouského, totiž mezi vídeň skou centralisací a samosprávou jednotlivých království a zemí. Jako se vyřítily na pana Pietaka německo-nacionální listy vídeňské, tak soptí proti němu i pomahači a spřeženc jejich za mýtnými budkami černobílými; však nikoliv proto, že by byl řekl nějakou nepravdu, nýbrž k vůli tomu, že řekl pravdu jako člen ministerstva Körbrova.

Pietak Vídeň

7 article

Tuto pravdu potvrzují samy. Vidí zá padní polovinu rakouskou rozštípenu na ty též dva nepřátelsky proti sobě stojící tábory centralistů a autonomistů, které se tu po týkají už půl století. Vidí tu proti sobě vztý- čené prapory a tasenou zbraň zastanců ne- obmezené vlády vídeňských kancelářů n straně jedné a obhájců volného práva sebe určení v jednotlivých královstvích a zemích. z nichž záleží Předlitavsko. Boj samosprávy zemské proti centralisaci vídeňské trvá tedy v Rakousku na konci století s touž prud- kostí, s jakou před půl stoletím počal a pa trně přejde, ba už přechází do století no- Že s otázkou centralisace a samosprávy co nejtěsněji spojena jest otázka rovnopráv nosti jazykové, není potřebí dokazovati po padesátileté zkušenosti; rovněž jako už dávno nikdo nepochybuje, že národním odpůrcům našim vždy více záleželo na zachování, roz- množení a rozšíření nadpráví jejich jazyka nad jazykem českým, než na vládě centrali- sační. Tento způsob vlády vídeňské usilují udržet jen proto, že hoví jejich výsadám ja- zýkovým, že jest skrz na skrz německý že jho jazyka německého připíná na šiji ná- rodů neněmeckých.

Předlitavsko Rakousko

8 article

Kdyby centralisace v Rakousku byla slovanská, především česká, svět by užas nad zápalem zdejších Němců pro samosprávu jednotlivých království a zemí! Ale poně vadz centralisace vídeňská od prvého po- čátku svého se počala opírati o živel ně- mecký, poněvadž s tímto živlem rostlaa srostla, poněvadž v něm našla nejvěrnější oporu, proto německá panovačnost zdejší nechce vzdáti se ji, nepřestávajíc při tom dokazovati, že centralisace vládní jest zcela nezbytná pro trvání, dobro a budoucnos soustátí rakouského. Pro své neoprávněné choutky národní nastrkují potřeby státu, svou nenasytnou touhu nadvlády nad zdejšími národy slovanskými, hlavně nad národem českým, rádi by okrášlili životními právy této říše, kterou sami ani nezaložili, ba ani by nechtěli zachovati, kdyby jim ve všem všudy nevyhovovala. Jak pak je tomu dávno, co v parlamentě i na ulicích křičeli, že Ra- kousko buď musí býti německé, nebo že ne- bude? A tito lidé dnes ještě opovažují se hlásati, jako ondyno p. Prade v Liberci, že německonacionální strana zá- leží z jedině pravých Rakušanů Při té příležitosti zalhal si tento nejno- vější rakouský svatý ještě směleji a důklad- něji, řka: Jakmile strana německo-nacionáln by se přidružila k obhájcům samosprávy zemské, nebylo by možno zadržeti rozkla Rakouska a připojení německých jeho zem k Německu. Tedy jen z pouhé lásky k Rakousk strana německo-nacionální vzpírá se zřízen samosprávných království a zemí v říši této

Němec Rakušan Rakousko Liberec Německo

10 article

Němci jako autonomisté nemohli by si po- moci, musili by Rakousko rozbíti a s něme- ckými zeměmi jeho přitrhnout k císařství ně- meckému! Slyšel-li svět kdy větší lži? Možná-li jest politická tartufferie ještě hnus- nější? Ale konečně uslyšeli jsme ve svém zápase se svými odpůrci o samosprávu krá- lovství a rovnoprávnost jazyka českého přece něco z brusu nového. Na sebe tedy strana ně- mecko-nacionální už vůbec nemyslí; všechno, co podniká a dělá, všechno, oč usiluje, ma jen jediný, úplně nezištný účel: zachovati Rakousko na dále při zivotě a zdraví. Kdyby chtěli Rakousko rozbiti a pohřbit, neměli by potřebí ničeho jiného, než přidati se k — nám, k obhájcům samosprávy královstv českého, a ihned bylo by po Rakousku veta země jeho německé, ke kterým německo- nacionální strana vždycky počítá také krá- lovství české a markrabství moravské, sply nuly by s panstvím pruskýml Z tohoto rozumování přímo plyne, že národ český, domáhaje se samosprávy svého království a v něm úplné rovnopráv nosti jazykové, vlastně pracuje pro — krále pruského; kdežto němečtí nacionálové pracují věrně a obětavě pro — krále če- ského

Němec Rakousko

11 article

Ještě největší štěstí pro Rakouskoa jeho německo - nacionální anděly strážce. kteří konečně přece by mohli provésti opak toho, co mluví, že z Německa opět se od- mítají plány na rozbití této říše. A to ze tři příčin Předně prý Německu jest rozhodně milejší obětavé a věrné spoje ns tv s celou říší rakousko-uherskou. než nabytí některé její země; za druhé prý Německo uvnitř obvodu svého má už dost »nejistých kantonistův« a nebude prý svou zažívací sílu bez potřeby obtěžovat českým knedlíkem. Z tohoto politi- ckého obranného rčení jest potvrzeno, které země rakouské zdejší strana německo nacio- nální vyrozumívá jménem zemí něme- ckých. My jsme to vždy věděli; ale jest dobře, že to potvrzují i listy pruské, které na český knedlík nemají laskomin, správně tušíce, že žaludek pruský by ho neztrávil, a ten už něco ztrávil ! Snad konečně by si ani z největších bolestí nic nedělal, kdyby mu v pohlcení království českého nevadila příčina třetí, ta jest rázu mezinárodního. A tu pře- stává i všechno drzé klamstvo německo- nacionálních, jedině pravých Rakušanův! Jest zajisté v prospěchu nejen soustáti rakouského, ale i evropské rovno- váhy a evropského miru, aby země koruny české dosáhly nejširsi samosprávy a aby v nich provedena byla nejúplnější rovnoprávnost jazyka českého s německým ve všech oborecl správy státní.

Rakušanův Německo

12 article Sněm království českého.

Sněm království českého. Schůze třiadvacátá. V Praze, 12. prosince. »Maličko a uzříte mne a maličko a ne uzříte mne«. Tak státi mělo dnes na sně movních dveřích. Po dlouhém uvažování od hodlala se konečně nerozhodná vláda usku- tečniti sněm království českého na několik dnův, aby vyřídil záležitosti nejnutnější, by země nebyla vržena v tak hroznou situaci, v jaké se nalézá bezmála již čtyři léta tato říše. Těm, již nepřestávali volati: »bez dělne říšské rady také žádný dělný sněm«, uči- něno po vůli nebylo, toho se přece vláda neodvážila, ztrestati za odpor českých po- slanců ve Vídni český sněm v Praze, avšak abychom se příliš z toho svého zemského parlamentu nepotěšili, vyměřila mu k zase- dání několik málo dnů. Bylo-li to moudré. nevíme. Zástupcové českého národa, třeba

Malička Praha Vídeň

13 article

nepokládali nynější sněm za právoplatného dědice starých sněmů zemských, nicméně ne strpí, aby význam jeho byl zkalen a snížen nýbrž zcela přirozeně se o to zasadí, aby čím nepatrnějším bude časem, tím význam nějším stal se svým obsahem . .. Němci se dostavili v plném počtu a ob skakovali, jak mohli, místodržitele. Dostavi se také arcibiskup baren Skrbenský, na něm patrny byly ještě stopy přestálé choroby, i vy- konal svůj slib nejdřive jazykem českým a pak německým. Na denním pořádku nalezaly se tři věc podřízeného významu i nevěnována jim, jak se v nynější době krajní napjatosti samo sebou rozumí, naprosto žádná pozornost. Sdělen nejvyššího maršálka, že velkostatkářský po slanec baron Ferdinand Hildprand vzdal se mandátu, zanikla ve hluku, jenž ve sněmovně panoval. Jinak byla by vyvolala sensaci pro důvod, proč tak mlady tento po- slanec učinil. Je známo, že byl těch t dnů zbaven hodnosti císařskéh komoří a hodnosti důstojnické.

Němec Skrbenský Hildprand

14 article

Stalo se to proto, ze odepřel čet kům přistřeší v zamku svém, kdy tam vysláni byli, »aby zjednali pokoj« a ztísil svým známým způsobem lid, který se ná- sledkem zrušení jazykových nařízení v Blatne a v okolí bouřil. Máme za to, že s baronem Hildprandtem záhy ve sněmu se opět shle- dáme. Němci učinili slíbené již dotazy ve vě cech subvence divadelní, právě tak, jako v záležitosti platů učitelských. Maršálek oba detazy ihned zodpověděl. Na dotaz ohledně domnělého zkracování Němců, pokud jde o podporu zdejšímu německému divadlu, od- pověděl tak, jako v minulé schůzi zemskéh výboru a pokud jde o zvýšení platů učitel- ských, prohlásil, že již poslancům če ským slíbil, dáti vjednom nej- bližším sezení dotyčnou zprávu na denní pořádek, aby odkázána byla výboru a týž aby o ní ihne rokování zahájil. Tím domnívá se maršálek, že v palčivé věci té bude možno učiniti valný krok k je jímu definitivnímu vyřízen Němci se tedy namahali marně. Nač připadl teprve o posledním okamžiku, o to čeští po- slanci již se byli postarali.

Hildprandt Němec

15 article

Dr. Pacák podal důkladně odůvod- něnou a řízně psanou interpellaci na místo- držitele ohledně nynějšího neza- konitého stavu, pokud jdeo jazykové poměry v zeměpanskýc úřadech v království české m. Na konec schůze pak podán byl posl drem. Ladisl. Dvořákem a poslanci českými návrh, aby sněmu království českého sděleno bylo známé prohlášení arcivévody Františka Ferdinanda, jež učinil před svým sňatkem a kterým pro své eventuální po tomky z morganatického manželství s hra běnkou Chotkovou zříká se následnictví na trůně. Jest tím vyslovena zásada, že královstv české na vlas za těchže modalit vstoupilo do svazku s ostatními zeměmi rakouským jako království uherské a že má tatáž práva zvěděti a jednati o nových ustanoveních o posloupnosti jako Maďaři. Tato svá práva pragmatickou sankcí znova uznaná království české nikomu jinému nepostoupilo a proto právo mají jeho zástupcové o nich jednati. Jsme zvědavi, jakou zaujme naproti tomu posici vlada. Nejvyšší maršálek kníže Jiří Lobkovie z hájil schůzi o půl dvanácté Lavice poslanecké byly poloprázdné, poslanei byli shromáždění ve svých klubech a jen nepatrná čásť jich dlela při počátku schůze ve sněmovně. V lavici virilistů zaujal místo arcibiskup svoh pán Skrbenský U vládního stolu byl místodržitel hrabě Cou denhove, místodržitelský rada Vojáček a okresn hejiman Ne u ma nn.

doktor Pacák Dvořák František Ferdinand Chotkův Maďar Jiří Lobkovie Skrbenský Ca Vojáček

16 article

Gallerie byla plná Po zahájení schůze promluvil nejvyšší maršálek několik vřelých slov za hrob zesnulého poslance p Poláka, načež sněmovna na uctění jeho památky se zvedla. Petice podali po slanci pp. Jaroš obec. úřadu v Jasané v příč. nákupu plodin zemědělských pro vojenské účely přímoo producentů. — Dr. Fořt výboru českoslov. obchod. besedy v Praze v záležitosti nedělního klidu. — D Herold městské rady ve Vršovicích za upravení potoka Botiče. — Jaroš obec. úřadu v Jasané příčině zřizování pojišťoven proti škodám z ohně krupobiti a pojišťování rolnictva a hospod. dělnictva pro případ staří. — Sch war z učitelek v Plzní z přiřknutí volebního práva definitivním učitelkám. — Týž jednoty paní a dívek za totéž. — Saifer ústředního spolku majítelů domů v Praze v příčině zemské přirážky na r. 1900. — Niklfeld okres hospod. spolku v Habrech v příčině zřizování poj- šťoven proti škodám z ohně a krupobití a pro po jišťování rolnictva a hospod. dělnictva pro případ stáří. — Týž v příčině nákupu plodin zemědělských pro vojenské účely přímo od producentů. — J Kaftan obce Tubáně, obce Kovanic, obce Habrů hospod. družstva pro okresy mladoboleslavský, bělský a okolí v Mladé Boleslavi, hospod. a lesního spolku v Nové Pace, hosp. spolku pro krajinu ondřejovskou, hospodářského spolku v Čáslaví, rolnické besedy v Třeboraticích, občanské besedy v Chorušicích rolnicko živnostenské besedy v Zámělí, čtenářsko- hospodářské besedy v Mochově, řemeslnické besedv v Jičíně, hospodářsko-čtenářského spolku na Chlumě okresního hospodářského spolku v Kostelci, nac

Polák Jaroš doktor Fořt Kaftan Tubáň Kovanic Praha D Herold Vršovice Botič Plzeň Mladá Boleslav Nová Paka Chorušice Záměl Mochov Jičín Kostelec Habr hospoda hospodářský spolek v Čáslav živnostenský beseda hospodářský spolek

17 article

Černými lesy, hospodářské besedy v Těžkově, hospo dářsko-průmyslové jednoty v Mladé Boleslavi, rol nické besedy ve Vrbně, rolnické besedy v Dalovicích kolínské akciové továrny na vyrábění a čistění lihu a drasla v Praze, Leopolda Spitze v Karolinenhofu hospodářské strojírny Antonína Dobrého v Mlade Boleslavi, strojtrny a slévárny v Hoře Kutné, to- várny koželužské v Golčově Jeníkově, Jos. Svobody v Kostelci nad Labem, R. Lederera v Praze, firmy Märky, Bromovský a Schulz v Praze, Ferd. Jano witze ve Staré Boleslavi, Karla Lustiga v Habrech J. Jíry v Mladé Boleslavi, Zímana ve Staré Boleslavi firmy Černovský a spol. v Českém Brodě, obecních úřadů v Rousovicích, v Krakovanech, v Pouchově v Nedomicích, v Telčicích, Ferd. Vortruby v Kostelc nad Labem, Josefa Otty v Kostelci nad Labem obecního úřadu v Zápech, Vincence Ekslera v Vamberce, obecních úřadů v Obříství, v Selčánkách v Mratíně, v Popovicích, v Počáplích, v Mal. Čakovi- cích, v Nové Vsi, v Ostrově, v Neratovicích, v Loche nicích, v Křečkově, ve Vrabí, v Mlékojedech, v Tou šeni, v Čelakovicích. v Byškovicích, Chrásti, Hoříně. Josefa Brauma v Rychnově nad Kněžnou, Josef Kulhavého v Mladé Boleslavi, obecního úřadu v Klech. v Tišicích, v Káraném, v Dolních Přívorech, v Hor.

Spitz Antonín dobrý R Lederer Bromovský Schulz witz Lustig Habr J Jíra Zíman Ott Eksler Čaka Braum Kulhavý Mladá Boleslav Vrbno Dalovice Praha Karolinenhof Mlade Boleslav Kutná Golčův Jeníkov Jos Kostelec nad Labe Stará Boleslav Český Brod Rousovice Krakovany Pouchov Nedomice Telčice Ferd Kostelc nad Labe Zápy Vamberk Obříství Selčánky Mratín Popovice Počáply Mala Ostrov Neratovice Křečkov Vrabí Mlékojedy Byškovice Chrást Hořín Rychnov nad Kněžná Kly Tišice Dolní Přívory Märka Černovský a společenský Ferd

18 article

Přívorech, v Dřízech, v Rusku, v Baštách, v Hube nicích, ve Vavřinci, v Křenku, ve Starém Přerově. v Novém Přerově, v Lobkovicích, v Jiřicích, v Černi- lově, v Dušníkách, hospodářského spolku v Ostrově, čtenářsko-hospodářské besedy ve Starém Přerově v příčině rychlého vypracování projektu na úpravu a splavnění Labe od Mělníka k Jaroměři; dr. Herold sboru dobrovoných hasičů v Hostivaři za upra- vení platů a disciplinárního řádu učitelů. — Tyž představenstva obce Hostivaře za totéž. — Týž uči telského sboru v Hostivaři za totéž. — Čtenářsko- hosoodářské besedy v Hostivaři, týž vzdělávaciho spolku »Osvěta« v Hostivaři, týž tělocvičně jednoty »Sokol« v Hostivaři, týž vzdělávací besedy »Baráke v Hostivaři, týž kuratoria pokračovacího kursu ho- spodářského v Hostivaři, týž živnostenského spolku v Hostivaři, týž místní školní rady v Hostivaři z úpravu platů učitelských a změnu disciplinárníh řádu. — Němec spolku »Český Kneipp« v Praze za vydání zákona, jímž dětem do 15. roku kouření tabáku a zúčastnění se t. zv. muzik hospodských se zakazuje. — Dr. Krajník obecního předsta venstva v Golčově Jeníkově za podporu následkem živelních pohrom. — Dr. Záhoř spolku pro pěsto vání her české mládeže v Praze za subvenci.— Němec Antonie Hrdličkové, industriální učitelky v České Třebově, za vpočítání let služebních. — Dr Herold Berty Pichové Polákové, odborné učitelky mlékařství pří zemědělské, radě král. českého za v měření výslužného.

Přívora Dříza doktor Herold sbor Krajník Záhoř spolek Němec Hrdlička doktor Herold Pich Poláková Rusko Vavřinec Křenek Přerov Nový Přerov Lobkovice Jiřice Dušníky Mělník Jaroměř Hostivař Český Kneipp Praha Golčův Jeníkov hospodářský spolek v Ostrov Sokol živnostenský spolek v Hostivař Němce spolek Český Třebov rada král

19 article

Došlé spisy: Zpráva komise rozpočtov o nutném návrhu poslanců dra. Setunského, hraběte Zdeňka Thuna, dra. Knolla a soudruhů, aby zame zeno bylo zamýšlené sproštění uherských státních papírů od rakouské daně důchodkové. — Zpráva ko mise pro záležitosti zemědělství o petici hospodai ského spolku pro okresy Chrudim. Nasavrky a Hlin sko za zřízení celoroční hospodyňské školy v Chru dimi. — Zpráva komise pro záležitosti zemědělstv o peticích za upravení hmotných poměrů učitelů rol nických škol. — Zpráva komise pro záležitosti okresn a obecní o petici sboru obecních starších král. hlav ního města Prahy za změnu obecního řádu král hlavního města Prahy. — Zpráva komise pro záleži- tosti zemědělství o peticích v příčině nákupu země- dělských plodin pro vojenské účely. — Zpráva ko mise rozpočtové o zprávě zemského výboru v příčině zahrazení a korrekce horního toku potoka Olšinky v okresu skutečském. — Zpráva komise rozpočtov o zprávě zemského výboru ve příčině zřízení vý V orobném prodejit ranní číslo o sobě. odpolední . . . na s ve mlialkách na venkovit ranní čáslo. . . . . . . . 10 odpoleduí . . . . . . . . 6b Inserá ty platí se hetevě napře Předplacení s jmserty přijímá admln strane v Marianské ulici č, s. Tam nacházejí se t43 redskee Biskárna a ezpediss „Národnich Lista Bukopisy se nevracsjí.

Setunský Thun Knoll Národnich List Chrudim Nasavrky Praha Olšinka

20 article

zkumného a zkušebného ústavu hospodářského v krá- lovství českém. — Návrh poslanců Josefa Krejčíka. Václava Němce, dra. Jana Podlipného, J. Kaftana dra. Záboře, dra. G. Blažka, V. Březnovského, Ot. Ma- terny, dra. Pinkasa, dra. Scharfa, dra. Žaluda a sou- druhů za účelem zřízení státní průmyslové školy v Praze VII. (v Holešovicích-Bubnech). — Druhý seznam zpráv komisí o peticích. — Návrh poslanců Karla Práška, Jos. Novolného a soudruhů za příčinou aspoň částečné podpory rolníkům, živelní pohromou postiženým. — Návrh poslance dra. Ladislava Dvo- řáka a soudruhů, aby c. k. vláda byla vyzvána opa- třiti vhodné místnosti pro c. k. českou universitu Karlo Ferdinandskou a c. k. vysokou školu techni ckou v Praze. — Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávách zemského výboru, týkajících se působnosti stravoven za zimní pololetí 1897 až 1898 a letní pololetí 1898, pak za rok 1899. —

Krejčík Václav Němec Podlipný J Kaftan G Blažek V Březnovský Otakar Scharf Žalud Prášek Jos Ladislav Dvo Ma Holešovice Bubno Praha státní průmyslový škola v Praga univerzita Karla Ferdinandska

21 article

Zpráva komise pro záležitosti zemědělství o petici čís. 5660 chmelařského spolku pro království české v příčině opatření na ochranu a povznesení chmelař- ství. — Zpráva komise školské o návrzích poslanců Jos. Anýže a soudr. a poslanců Adolfa Siegmunda, dra. Alb. Werunského, Jindř. Prade a soudr. na úpravu právních poměrů učitelstva obecných a měšťanských škol v král. českém. — Návrh poslanců J. Hyrše, Fr. Niklfelda, J. Jaroše, Jos. Komárka a soudruhů na rozšíření dosavadní působností zemského pojiščhva- cího fondu císaře Františka Josefa I. — Zpráva zer- ského výboru v příčině zvýšení maximálního centa slevy paušálu školního, jakož i v příčině zníty zákonných předpisů týkajících se uhražování věcného nákladu na měšťanské školy. — Zpráva zemského výboru, kterou se předkládá dodalečný návrh ke zprávě zemského výboru z 5. dubna 1900 č. 25.471 v příčině povolení zemské subvence na stavbu ho- spodářských budov a doplnění učebných pomůcek při rolnické škole v Písku. — Zpráva zemského vy- boru v příčině opravných prací, provedených na bradě

Jos Anýž Adolf Siegmund Werunski Jindřichův J Hyrš Niklfeld J Jaroš Komárek Francie Písek spolek pro království František Josef I zemský výbor

22 article

Karlově Týně v r. 1899. — Zpráva zemského výboru s účiem zemským za r. 1899. — Zpráva zemského výboru, týkající se rozdělení dotací, původně určených k umožnění pobytu 50 porodních babiček v Praze za příčinou zůčastnění se repetičních kürsů r. 1899 a 1900 a upotřebených ku zajištění řádné pomoci ku porodu v některých okresích král. českého. — Zpráva zemského výboru o žádosti představenstva české sekce lékařské komory za upravení diet pro očkující lékaře diplomované. — Zpráva zemského výboru o žádosti ředitelstva diecesního ústavu pro Llecborěmév Budějovicích za obnovení zemské subvence. — Zpráva zemského výboru o volbě pana Frant. Kratochvíla poslancem zem. za volební okres měst a míst průmyslo- vých Rychnov, Žamberk, Kostelec n. O. a Dobruška. — Zpráva zemského výboru, jež se týče vyměření vý- služného pro účetního radu Karla Útěšila. — Zpráva zemského výboru v záležitosti převzelí všeobecných škol řemeslnických obecních v Mladé Boleslavi, Kolíně, Kutné Hoře, Litomyšli a Volyní do správy zemské. — Vládní předloha s osnovou zákona, týka- jícího se zavedení přirážky k státní dani z kořalky — Zpráva zemského výboru v záležitosti změny § 87. zákona ze dne 16. dubna 1864 zák. a nat. č. 7 a 8 54. zákona ze dne 25. července 1864 zák a nař. č. 27, týkajících se povolování obecních okresních přirážek. — Zpráva zemského výboru ve příčině povolení daru z milosti sirotkům po býva- lém opatrovníku a domácím zedníku král. českého zem. ústavu pro choromyslné v Praze, J. Zounovi. — Zpráva zemského výboru o žádosti Alojsie Strošové vdovy po Ferdinandu Strošovi, oficiálu rady země- délské za obnovení daru z mifosti. — Zpráva zem. výboru o vyloučení obcí Žižkova, Hrdlořez, Malešie.

František Kratochvíl Útěšil Stroš Praha východ Rychnov Žamberk Kostelec můj Dobruška Mladá Boleslav Kolín Kutná hoře Litomyšl Volyň Žižkov Hrdlořezy lékařský komora ústav pro Llecborěmév Budějovice ústav pro choromyslný v Praga rada země Karlův Týn

23 article

Strašnic Starých a Nových a Štěrbohol ze zastupi- telského okresu vinohradského a sloučení jichv samostatný zastupitelský okres se sídlem okresního zastupitelstva v Žižkově. — Zpráva zemského vý- boru, týkající se zprávy školské komise ze dne 3. května 1900 č. sn. 443 tisk CXCV., podané v letoš- ním zasedání sněmu o návrzích poslance Josefa Anýže a soudruhů a poslanců Adolfa Siegmunda, dra. Alberta Werunského, Jindřicha Pradeho a sou- druhů v záležitosti úpravy právních poměrů učitel- stva na obecných národních a měšťanských školách v království českém Dovolená udělena byla po celé zasedání posl. Strachoví, bar. Zessnerovi, dru. Mülle- rovi a Herbsto vi Různé soudy žádaly za svolení k trestnímu stíhání poslanců: dra. Podlipného, Kryfa, Katschera, Steina, Ira, Sobitschky. Anýže, Udržala a Wolla. Odkázáno výboru immunitnímu Poslanec baron Hildprandt složi mandát. Posl. Nowak a soudr. činí dotaz na místo- držitele ve příčině školy ve Vesce Kamenické Nové. posl. Stein a soudr. ve příčině katastrofy v uhe.- ném dole Pluto, posl. Kindermanu a soudr. v příčině zdražení uhlí a posl. Siegmund Eppinger a soudr. interpellují nejvyššího maršálka zemského stran úpravy platů učitelských. Nejvyšší maršálek zemský odpovídá na dotaz posl. Siegmunda: Školský výbor vypracoval zprávu, v níž dává jistě pokyny zemskému výbor v příčině úpravy platův učitelských; rovněž rozpo- čtový výbor uložil ve zprávě své zem. výboru, by vykonal jisté předběžné práce statistické a budžetni. Zpráva školského výboru mohla býti teprve dnes rozdána. Zemský výbor ale i bez usnesení sněmu

Anýž Adolf Siegmund Werunski Prade Strachový Podlipný Kryf Katscher Stein Ir Sobitschka Udržal Woll Hildprandt Posl Nowak Kinderman Eppinger Siegmund Strašnice Štěrboholy Žižkov Vesec Pluto školský výbor

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 12. prosince. 6— (Kronika.) Velmi poučné srov nání, jaké že to bývalo před padesáti lety Obracíte trochu ve sbírce politických spisů Karla Havlíčka *) Jaké průzory v té retro spektivě! Ještě vám hlučí ve sluchu hesla současné politické vřavy. To je poslední slovo našeho snažení: vyprostiti se z područí cizích vlivů z moci centralismu, vynutiti respekt historické mu vývoji, navázati přítomnost s minulostí samospráva, autonomie l — Kdyby jen Vídeň chtěla rozuměti svě mu prospěchu, kdyby chtěla pochopiti, kdyby si dala vysvětliti! vzdycháme malomocně dnes. A před půl stoletím? Jak bylo? Úřadní orgán, vídeňská »Oester. Zeitung« ze dne 31. ledna 1849 přináší programový článek, v němž se obrážejí následující názory vládních kruhů: — Rakouský stát je sbor národů, jakého na světě jinde nevidět . . . Potřeby každého jsou zvláštní, na něž v druhém ani pomy- šlení není. Dlouho byly nuceny pod klobouk tétéž vlády; jedna a táž vláda nedovedla je sjednotiti, za ní připravovaly se k těmto dnům . . . Co se nyní s mocnářstvím bude díti? Rozpadne-li se ? . . . Kterak se chovat v obecném tom hýbání? — Nechte odlouči se, co se nedá držet! . . . Odděltežse národnosti, nechtež se jim jich vůle . .. Každý národ spravuj se sám podle po- *) Karla Havlíčka Borovského Politické spi Pořádá dr. Zdeněk V. Tobolka. V Praze 1900. Ná klad J. Laichtera.

Havlíček doktor Zdeněk Tobolka J Laichter Praha Vídeň Zeitung

25 article

třeb svých. Každý přejmi poměrnou částku zemského dluhu. Každý vydržuj poměrnou mo vojenskou. Na dvůr a ústřední potřeby plao každá země podle jistého klíče . .. Jinak není možná spojení národů rakouských ani na okamženi udržet. Neústupnost v tom ohledu byla by zkáza . .. Země rakouské se- stuptež se ve spolek státní. Jaký správný názor! řeknete si. Jaký po- divuhodný rozhled státnický jeví se v tom vlád- ním programu. Všecko je v něm, proč se dnes teprve bijeme: samospráva, federace, národní stát, všecko! . . . Ale, padesát let minulo kam se poděla všecka ta státnická rozvahaa moudrost? — Jasně vidíme, důvěřoval tehdy Havlíček, že již ve Vídni zcela jinak se smýšli o naší budoucnosti a doufáme, že tato zpráva pro mnohého bázlivce z našich bude velmi spasitelná, kterýž se dosud odvážiti ne- mohl na myšlenku, abychom v Praze měli svou vládu, svůj parlament, své vojsko atd. .. Jaké protimluvy! Byli jsme snad pře padesáti léty blíže u cíle, než jsme dnes ? I slovanská otázka ve hlavních rysechje už tehdejším politikům o nic méně jasna nežl je dnes. — Co se týče národních poměrů, píše Havlíček z vídeňské řišské rady do svých novin, ovšem mají velikou převahu národnosti ne- německé, jak se již z pouhého pohledu na země zastoupené poznati může a podaří-l se Slovanům . . . mezi sebou sroz- uměti se o všech potřebách svých společných, jisto jest Srozuměti se! V tom byla tehdy všecka

Havlíček Vídeň Praha národní stát Slovan

26 article

obtž. Poznávalo se to. Jen se srozumětia bylo by vyhráno! Nejtěžší problém byl by roz- řešen. Ale bylo by třeba hledati cesty, pro středky, aby možnost srozumění bylu zjednána A k tomu již nedošlo. Zůstalo při těch milých obtižích. A při těch, jak víte, jsme ještě dnes Aby ohledal terén, vyjel si Havliček v květno 1848 do Krakova. Zpráva, odtud zaslaná, polských poměrech, o tamějším smýšlení, o ná zorech na českou a slovanskou otězku, jakoby práce byla od včerejška. Tak málo se změnil v téch věcech za půl sta let, jež uplynula. — Co se Poláků týče, pravi pozorovatel počinají sice nyní rozuměti trochu, e to jest vzájemnost slovanská . . Počínají sice? . . . Tak vida! Už tenkrá tedy Poláci »počínali«? A nezdá se nám snad že vlastně počínají teprv slovanským tužbám rozumět! — dnes? — Strana opatrná, mírná srovnáváse s tím, oznamuje zpravodaj, že Čechoslované. Jihoslované, Poláci spojení politicky a pomáhajíce jeden druhému, jistě a bezpečně dojdou společného oučele svého . .. Všickni se tak srovnávali. A proto tehdy usneseno, obeslati sjezd slovanský v Praze. Na sjezdu mělo se raditi o slovanských záleži tostech. Ale věci nebyly patrně dost připraveny Sjezd se konal, ale je známo, jakých se dodělal výsledků. Žádných. Zůstal pouhou cere- monií. A padesát let nikdo si už nevzpomně zabývati se otázkou prostředků, které by » jistě a bezpečně« měly vésti »ke společnému oučelu« . . . Vylíčiv, proč mají Poláci tak málo smyslu pro slovanské věci, »sníce ještě neustále o obno- vení celé Polsky«, pokračuje zpravodaj: — To jest největší chyba, že v Polsk

Polák Čechoslovan Jihoslovan Krakov Praha Polsko

27 article

jen lídé bez zaměstnání, totiž šlechta ustavičné bez práce o politice přemýšlí jedná. Jinak by byly cesty Poláků mnohem praktičtější: nebo člověk, který jinak zvyklý jest se životem zápasit, zná i všeliké těžkost v politice zdravěji uvážit a dobré ee sty hájit... A pokavad . .. sám lie polský neucítí potřebu samostatnosti národní posavad nemaji Poláci .. Dnes, po minulém půl století politických udá losti, můžeme si už přiznati, jaký měl pisate proníkavý rozhled a takřka prorocký dar v těeh věcech. Ku podivu jasný byl Havlíčkovi kulturn význam idey národnostní. Dnes, jak víte, mno- hým se zdá, že věkovitá idea dvacetiletými po- litickými šarvátkami mohla se už »vyžít« . . — První a nejhlavnější péče naše musí býti o národnost, o jazyk! Bratři mili volá pisatel ke čtenářům, jako apoštol k učen níkům, nedejte se svésti neupřímnými hlasy. kteří říkají, že to jen forma jest, jenom věc postranní, že pro jazyk a národnost ne smíme zapomenouli na důležitější vě cih Toť jsou hlasové neupřimných, skrytý ch nepřátel národa našeho. Největší svoboda bez národnosti není nic, protože jest to svo- boda jen pro cizí, pro utlačovatele a pány naše ne pak pro nás . .. Tedy nacionalism ve smyslu individua lismu kulturního. Bez individualismu nen v kultuře života, jako bez něho není života v přírodě. A dále. — Kdekoli nepanuje vaše řeč, vaše ná rodnost, jste utlačenci i v nejsvobodněj ších zemích . . . Kde ale jazyk váš z ouřado

Polák Havlíček

28 article

a škol jest vyloučen, tam odňata jest vám . . více svoboda tato, než skrze policii a censuru. Censuře a policii vyhnete se přece, vylisknete spisy za hranicemi, mluvíte tak, aby dlouhé ucho policie k ústům vašim nedosáhlo, ale kde řeč vaše národní vymezena jest z úřadů .. tam panuje několik privilegovaných cizím ja- zykem . . A to že není psáno dnes, v době šarvátek o jazyková nařízení ministrů? Aby illuse byla ještě větší, přečtěte s ještě místo o jedné tehdejší straně mezi Némci. Havliček vysvětluje v dopise z říšské rady. co chtějí federalisté, co centralisté, co » frank- furtisté. — Druhá jest strana falešných centralistů (totiž skrytých frankfurtistů), kteří chtějí zcela jmena dosavadních zemí jako Čechy, Moravu atd. zničiti, celé Rakousko jenom na departe- menty bez ohledu na historické rozdělení roz kouskovati . . ., aby všickni krajští zrovna bezprostředně pod ministrem stáli a tak zne- náhla všickni se poněmčili. Takové je smýšlení nejúhlavnějšího nepřítele našeho, pana Löhnera, deputovaného ze Žatce, a některých jiných zu- řivců protislovanských Jak vidět mistří Wolf, Lechner, Pfersche pod. nejsou ani žádná »nová«, žádná »ostřejšíe tonina Co pak svět politický vůbec nepokračuje? Což jsme se za těch padesát uplynulých let ne- hnuli ani s místa? V čem pak tedy záleží rozdíl mezi dnes a a mezi tehdy, před půl stoletím? Na všechen způsob zdá se být jisto, pa- desát let v životě národa že není míra času která by zrovna stála za mnoho řeči. Nen -l pravda

Némec Löhner Wolf Lechner Pfersch Čechy Morava Rakousko Žatec Nen