3
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
5
article
mření dynastie Obrenovičů všecka práva této
dynastie přešla by na dynaslii rakousko uherskou.
Zajisté velmi zajímavé. Je však zapotřeb
aby se vyjádřila povolaná strana srbská, byly li
skutečně dokumenty tohoto druhu nalezeny mez
papíry krále Alexandra.
Volby do saského sněmu zemského.
Pro letošní volby do zemského sněmu do-
hodly se v Sasku st any konservativní, antise-
mitská a svaz rolníků na společném postupu.
Při volbách do říšského sněmu německého byl
v tomto kartelu, jenž dobyl ze 23 mandátů
pouze jednoho a ostatní přenechati musil sociál-
ním demokratům, také národní liberalové, kteř
jej pro zemské volby odmítli.
Obrenovič
Alexandr
Sasko
6
article
Živelní pohromy.
Živelní pohromy.
Z Daměnic. Následkem ohromné škody, kterou
způsobilo krupobití dne 19. července, jsme nuceni
znovu veškeru veřejnost uvědomiti o hrozné bídě,
která na nás čeká. Čelý kraj náš zpustošen jest tak.
že škoda ani odhadnouti se nedá. Každý s ustrnulim
musí se pozastaviti nad hroznou katastrofou, která
z nuzného okresu mlado vožického vybrala si obec
daměnickou za sídlo zkázy úplné. Škoda, která způ-
sobena byla na staveních, kde ani střechy, ani krovy
celé neostaly, kde ani stromoví již není, kde cesty
a pole v úplné jsou zkáze, kde veškery obilinya
okopaniny jsou v zemi rozbity a vodou odnešeny —
se tak snadno odhadnouti nedá. Lidé chodí jako ve
snách; každý prosí úpěnlivě o podporu; není chleba
pro lid, není potravy pro dobylek, není peněz na
opravu chudých chat a ubohý lid je nucen ze svých
obydli do cizích míst se uchylovati, aby živobytí
své si zjednal. Za těchto poměrů není možno se di-
viti, když by došlo k zoufalství největšímu. Pomoe
jest nezbytná, a to v míře největší. Prosíme o pod-
poru jakoukoli a s díkem srdečným ji zaznamenáme.
Kdo z vás, občané, ušetřen byl zhoubou lak hroznou.
přispěj nám dle možnosti. Také slibovaná podpora
jest žádoucna co nejdřive. S heslem: Kdo rychl
pomůže, dvakrát pomůže, prosíme: Pomoztež nám
kdož ušetřen jste bídy a nouze, jakou my zakou-
šime. V Daměnicích, dne 4. srpna 1903. Jan Dubina.
starosta.
Čelý
Dubina
Daměnice
7
article
XIV výkaz přispěvků, složených v kancsláři prae
sidia rady král, hlavního města Prahy pro oby valel
v království českém živelní pohromou stížené
b.80
Stolní společnost u Františka Malypetra K
Karolina Černkovičová (Vodičkova ulice)
300.—
Malostranská záložna v Praze . .
Dr. Vilém Nessel, advokát
XIX. batterie mistrů kanonýrů v Kolá-
řově restauraci
Úřadníci zajišťovací banky . . . . .
Česká obec sokolská . . . . . ..
V. Vašatý s chotí . . . . . . .
Spo ečenstvo řezníků a uzenářů v Kar-
líně společně s hromadou pomoeníků
Úhrnem . . K 476.—
K tomu dle předešlých výkazů. . ..
9878.90
Celkem . . K 10.354 9
Malypetr
Černkovičová
doktor
Nessel
V Vašatá
Praha
Vodičkův ulice
Kara
rada král
zajišťovací banka
8
article
Výstavy.
Výstavy.
Východočeská výstava
v Pardubicích.
Bjezd učitelstva měšťan. škol v Pardubicích.
1. den v pátek dne 7. srpnia. Pan
J. Vlach, ředitel měšť. školy v Benešově, za-
hájil schůzi a udělil slovo referentu p. J. D
kovi, učiteli m. šk. v Kralovicích, jehož
»zpráva o výsledeich březnov
ankety o reformě měšťanský ch
škole zavdala podnět ke dlouhé a čilé de-
batě, které se zúčastnili pp.: Vlček z Podě-
brad, inspektor Charvát z Moravy, Dudek
z Kolina, ředitel Ctibor z Kralup, Fry-
drych, Votruba, řed. z Chrudimi, Po-
spíšil a jiní; konečně přijat návrh, aby více-
členná komise vypracovala resoluci; do komise
zvoleno pět učitelů. Druhý referent pan K.
Buzek přednáškou »co může učinit
sněm království českého pro re-
formu měšť. škol a čeho má J. U.
J Vlach
Charvát
Dudek
Ctibor
Fry
Votruba
K Buzek
J U
Pardubice
Benešov
Kralovice
Morava
Kralupy
Chrudim
Vlček z Poda
9
article
M. S. proto na něm žádati?« zavdal
opětně podnět k výměně různých názorů, jež
vyvrcholily v tuto resoluci:
»Praeovní schůze sjezdu uč. měšť. škol
českých v Pardubieích 7. srpna 1903 vyslechla
zprávu o březnové ankelě vídeňské pro reformu
měšť. školy, porokovala opětně o otázkách re-
formy a prohlašuje, že trvá na dřivějších po-
žadavcích, které J. U. M. Š. již několikráte
prohlásila, posledně na valně hromadě v Praze
27. března 1902 a na zem. konferenci v květnu
1902. S potěšenlm vítá, že min. kultu a vy-
učování v tak krátké době po anketě počíná
prováděli jednotlivé ref. návrhy a s důvěrou
očekává, že i ostatní požadavky, pokud jsou
v kompelenci úřadů školních, záhy budou pro-
vedeny. Poněvadž však mnohé pro reformy m
šk. veledůležité návrhy spadají v obor zákono-
dárství zemského, obrací se zároveň ke sněmu
král. českého, aby zákonem
1. snížen byl maximální počeť žactva
jedné třídě měšť. šk.,
2. aby byl rozmnožen počet osob učite
ských na školách měšť. a snižen počet hodin
jednotlivým osobám učitelským,
3 aby sn žen byl počet služebních le
učitelů měšť. škol na 35,
4. aby upraveno bylo dosazování učitelstva
na školách měšť. na základě náležitého konkret.
J U
M Š
Pardubiee
Praha
10
article
statu, jednotného pro celou zemi za volné kon-
kurence učitelů i učitelek,
5. aby sdělán byl nový disciplinární řád
pro učitelstvo dle moderních požadavků právních,
6. aby se dostalo učitelstvu měšť. ško
většího zastoupení v úřadech školních, zejmena
v zemské školní radě;
7. aby záhy bylo upraveno a výdatně pod-
porováno zřizování 4. třidy (jednoročních učeb-
ných kursů) při školách měšťanských dle § 10
59. a 62. řiš. zákona a dle zásad uvedených
v ministerstvu vyučování ze dne 26. června
1903 č. 22.503;
8. aby se dostalo aklivního přídavku všemu
učitelstvu měšť. škol a stárobního přídavku star
ším učitelům, kteři še nestali řediteli; aby zvý
šeno bylo přibytečné ředitelům škol měšťanskýeh
v menšich místech a aby zvýšeny byly remune-
race za vyučování předměťům nepovinným.
Třetím předmětem programu bylo rokování
o »návrhu zemského zákona o ško-
lách pokračovaclch a škola mě
šťanská« — ref. J. Frydrych, učite
měšť. školy v Žižkově. Přijata resoluce:
»Pracovní schůze při sjezdu učitelstva mě-
šťanských škol českých prohlašuje pokračovací
školy průmyslové, obchodní a rolnické za vše-
obecně pro národ náš prospěšné; zřizování
navštěvování jich budiž povinně. Školy pokra-
čovaci poskytujte nejen odborné vzdělání, al
i ušlechtění duše. Podávejte přípravu pro bu-
doucí život občanský. Přijímáni a zařaďování
žáků dějž se dle vzdělání předběžného na škole
obecné, měšťanské nebo střední. Vyučování
budiž denní a nikdy večerní. Pokračovací školy
spojujte se vždy se školami měšťanskými v mi-
stech, kde tyto jsou. Budiž zákonitě upraven
hmotný a služebuí poměr učitelstva pokračova
cích škol.«
Po schůzi byl společný oběd a prohlídk
výstavy; zejtra se v jednání sjezdovém pokra
— aj—
J Frydrych
Žižkov
11
article
čuje.
Výstava drobného zvířectva ve dnech 15., 16.
17. »rpna pořádaná, náležeti bude k nejkrásnějším
exposicím výstavy východočeské. K výstavě přihlá-
šeno jest veliké množství drůbe že, holubů, králiků.
psů, vepřového dobylka, včelařských předmětů, věcí
z oboru hedvábnictví. Zvířectvo přihlášené jest po-
nejvíce druhů vzácných, jmenujeme jen africké ho-
luby, které vystavovali bude africký cestovatel pan
Vilé Němec z Benešova u Prahy; svojí bohatostí
a rozmanitostí předčí výstava tato mnohé z odbor
ných výstav v poslední době pořádaných. Dne
15. srpna koná se v Pardubicích sjezd pěstitelů drob
ného zvířectva, k němuž přihlášky přijímají se do
12. srpna. Hlavním předmětem jednání s ezdu bude
thema: »Jakým způsobem obhájíme náš vývoz vajec
a drůbeže do ciziny při zvýšených celních sazbách
německých a jak povzneseme spotřebu vajec a drů
beže doma?« J dnání zahájeno bude přednáškou od
borníka v drůbežnictví p. Karla Škody, poštov. kon-
trolora v Německém Brodě. Dámy upozorňují se n
přednášku: »O právech zvířat, kterou o sjezdu bude
míti sl. Mařenka Fuchsová z Prahy.
Vilý
Němec
Škoda
Fuchsová
Benešov
Praha
Pardubice
německý Brod
O právo zvíře
12
article
Zajímavou podívanou poskytne návštěvníkům
výstavy vypoušlění poštovních holubů, které uspo
řadá v neděli dne 16. srpna o 3 hod. odpol. zdejší
spolek pro zvelebení chovu drobného zvířectva. Vy-
puštěno budu za pěkné pohody hejno holubů poštov
ních, z nichž mnozí pocházejí i z krajin vzdálených
na př. z Brna. Vše to zajisté přivábí ve iké množství
přátel drobného zvířectva na výstavu naši —a.—
Krajinský sjezů učitelstva škol obecných pořádán
bude v Pardubicích u přiležitosti východo české vý
stavy učitelskou jednotou v Pardubicích dne 18.a
19. srpna t. r. Pořad: V úterý dne 18. srpna vítáne
a ubytování účastníků. Přátelský večer v Měšťanské
besedě (radnice). Ve středu 19. srpna: Den sjezdový
dopoledne o 11. hod. ve výstavní aréně: 1. Zahájení
schůze. 2. Volba předšednictva. 3. »Učitel a škola,
jich poměr k národu«, J. Toma, říd. učitel. 4. »O vyš-
ším vzdělání učitelstva«, E. Navrátil, učilel. Odpo-
ledne o 1 hod. společný oběd, po němž prohlídk
výstavy. Večer na počest účastníků v aréně: Erastův
»Flachsmann vychovatel«, sehrají ocholníci v Par-
dubicích (sedadlo I. třídy 1 K, II. třídy 80 h, parten
40 h). Dotazy zodpoví a přihlášky ke společnému
obědu, ubytování a o lístky do divadla přijímá
E. Klečka, předseda »Budče« v Pardubicích. Při spo-
lečném obědu couvert 1 K 30 h. Přihlášky k němu
vyprošujeme si do 16. t. m. Na pozdější nelze reflek
tovati. Informační kancelář pro kollegy je 18. t. m
v novoměstské škole, 19. v kanceláři výslavní. Po
schůzi o 4. hod. odpol. v aréně schůzka přátel ruč-
ních prací chlapeckých. Dotazy zodpoví F. Šafka
učitel v Sezemicích.
Toma
E Navrátil
Flachsmann
E Kleček
F Šafka
Brno
Pardubice
Budeč
Sezemice
13
article
Sjezd českých zeměděleů koná se dne 16. srpna
t. r. ve výstavní aréně v Patdubicích o 1/211. hod
dopol. Sjezdu zúčastní se i zemědělci moravšlí. Na
sjezdu pojedná: 1. Pan Josef Staroštík »O organisaei
rolnictva«. 2 Pan Josef Pleva, místopředseda čes kého
odboru rady zeměděiské pro kral. české, »O českém
lnářství«. 3. Posl. Stan. Kubr: »O ochraně a povzne-
sení našeho rolnictví«. 4. Volně návrhy. Společný
oběd v hötelu »Střebský« o 2. hod. odpol. Ve při-
čině ubytování žádají se účastníci sjezdu, aby se
přihlásili u ubytovacího odboru výstavního výboru
v Pardubicích.
Staroštík
Pleva
Posl
Kubr
Střebský
Pardubice
15
article
Všsobecný sjezd českého hostinstva, jejž svolává
na úterý 11. srpna t. r. do Pardubic ústředn
jednota českoslovanského hostinstv
»Hostimil«, přirozeně budí zájem nejživější. Na
sjezdě pojedná se o všech nalehavých otázkách i sles-
cích živnosti hostinské. Ježto zákonodárství zemské
i státní zasáhlo, anebo pravděpodobně v brzku na
novo zasáhne v hospodářské a exístenční poměry
hoslinského, příslušníci živnosti hostinské právem
očekávají, že na všeobecném sjezdě promluveno bude
vážné slovu o nynější jajich těžké siluaci.
Program třetího lýdne východočeské výstavy
v Pardubieích: V neděli dne 9. srpna: Sjezd všestu-
dentský. Schůze jednoty chemického průmyslu. Ma-
nifestační sjezd majitelů domů z král. českého.
Sjezd hasičstva východočeského. Výlet účastníků
sjezdu učilelů česko-slovanských v Praze. — V pon
dělí, dne 10. srpna: Sjezd všestudentský. Schůze
jednoty chem. průmyslu. — Ve středu, dne 12. srpna
Sjezd ústřední jednoty českostov, hostinských »Hlo-
stimil« z Čech, Moravy a Slezska. — V sobotu dne
15. srpna: Den města Něm. Brodu. Den nár. soci-
alislů a železničních zřízenců sdružených v »Zemské
jednotě pro král. české«. Sjezd rolnictva moravského
Sjezd sdružení zemědělců král. českého. Ustavující
valná hromada jednoty úřadníků záložen v zemích
koruny české. Sjezd ústřední jednoty českých za-
hradníků. Schůze českých hádankářů. — V budově
pro dočasné výstavy: Dne 9. srpna: Výstava koní
Dne 11. srpna: Státní a zemské odměňování koní.
Hla
Pardubice
Ma
Praha
Čechy
Morava
Slezsko
Německo . Brod
Hostimil
Pardubiee
moravský sjezd sdružený zemědělec král
16
article
Dne 15. srpna: Výstava okrasného zahradnictví. Vše-
obecná výstava drobného, hospodářského, domácího
a j ného učitečného zvířecíva. Sport (v amfiteatru)-
Dne 9. srpna: Závody řecko řimské. Závody athle-
tické. Dne 15. srpna: Zápas bicyclepolový a reje
cyklistské. Přednášky: Dne 11. srpna: Ph. C. sl. A
Vílkova, řed. měšť. školy v Kutné Iloře: »Vychova
telská činnosť ženy v rodině«. — Ve výstavní areně;
Dne 9. srpna: Odpol : »Na letním bytě«. Veselohra
od dra. J. Šlolby. Schrají ochotníci z Chrasti. Dn
10. srpna: »Červ«. Drama od K. Rožka. Sehraji
ochotníci z Heřm. Městce. Dne 11 srpna: »Svati
Alžběta«. Drama od P. R. Weissenhofera. Sehraje
kat. jednota paní a dívek v Pardubicích. Dne 12
srpna: Literární dýchánek. Dne 13. srpna: Taneční
večírek. Pořádá akad. spolek »Arnošt«. Dne 14. srpna:
Zábavní večer. Pořádá Řemeslnická jednota v Pardu-
bicích. Dne 15. srpna: Odpoledne zábavy spoliů
nár. soc. v Pardubicích a Rosicích. Večer: »Srážka
vlaků«. Sehraje nár. vzděl. beseda »Barák«. — Vy-
stava jest otevřena od 8 hod. ráno do 11 hod. večer
Vstupné 60 hal., po 6. hodině večerní 20 h. Denne
promenádní koncerly
Vychův
J Šlolby
K Rožek
Alžběta
Weissenhofer
Arnošt
Barák
Kutná Ilora
Chrast
Městec
Drama
Pardubice
Rosice
paní a dívka
17
article
Výstava v Hořicích.
Sochařství a kamennictví na výslavě v Hořicích
Typickými úkazy krásné výstavy hořické, kterých ne
nalezli jsme dosud na výstavách minulých a které cha-
rakterisují všechen život v městě i v okolí, jsou dva
druhy výrobků přiléhající jedině ke jménu Hořic
nejbližšího okolí; jest to 1. sochařství a kamen
nictví, pak 2. průmysl textilní
Exposice odborné školy sochařské a kamennick
jest také největší vnadou, pro kterou stanou se Hořic
po dobu výstavy cílem kýženým všech milovníků po-
kroku v umění výtvarném, nechť již jest to ve směr
pouze uměleckém anebo umělecko živnostenském, jak
provozují je odchovanci odborné školy hořické. Vý-
robky firem hořických a okolních jsou nejlepším dů-
kazem, jak símě odbornou školou rozseté, krásně
vzrůstá v umělecký průmysl, kterého se u nás tak
trpce postrádalo.
S jměnem města Hořic pojí se bezprostředně po
jem výtečného kamene „piskovce hořického
v okoli města ve značné míře dobývaného. Kamene
toho v různé tvrdosti a kvalitě vůbec, uživá se jak
v monumentální architektuře, tak na všeliké práce
vodních a pozemních staveb, na umělecké výtvory so-
chařské atd. Vrstvy kamene toho uloženy jsou mezi
obcemi Konecchlumí na západu až k Vrchovnici na
východ. Jakost kamene dle jednotlivých lomů k urči-
tým účelům se stanoví, vojické a újezdecké lomy dávají
měkčí druhy nažloutlé barvy na jakékoli figurální
ornamentální práce, a poskytují při tom výhodu, že
kámen je v nich z valné části uložen v mohutných
vrstvách, z nichž lze kusy největších objemů ulomili.
V lemech nad Ostroměří, blíže pravékých valů, těží s
měkký hlinito-vápenatý pískovec, šedobílé barvy, ho-
dící se na jemnější práce vůbec. Hořické lomy chovají
vrstvy hrubos i jemnozrnného, světlezlutého tvrdého
Hořice
Konecchlumí
západ
Vrchovnice
Ostroměř
18
article
pískovce křemenitého a křemenito vápenitého, způso
bilého na dlažby chodníkové. Nad Lukavcem uložer
skvostný sněhobílý kámen, způsobilý k nejjemnějš
ornamentice, na sochy, oltáře a jině předměty ozdobn
dovnitř budov ustanoveně: lomy doubrav sk
mají žlutý pískovec příjemného, teplého tonu; lomy
březovické chovají nazelenalý, glaukonitický ká-
men na brusy a brousky; lomy na Bohance a Skál
mají pískovec na rozmanitou běžnou práci
V okolí Hořic čítá se 80 míst, z nichž se písko
vec láme a počet zaměstnaných dělníků v době pilno
práce dostupuje přes 1000 osob
Hořického pískovce užito při četných monumen
tálních pracích českých na př. na dómu sv. Vílav
Praze, na Národním divýdle, na mostě Palackého, na
museu v Praze, na chrámě sv. Barbory v Kutné Hoře
na proboštství v Brně atd. Množství po dráze odve-
zeného kamene páčí se na 3—4000 vagonů ročně
cena vytěženého kamene odhaduje se na 1,000.000 K
V jednotlivých obcích jako v Újezdě Podhorním
založeno jest kamennické družstvo, k němuž kolem 20
mistrů náleží: družstvo to přijímá objednávky větších
rozměrů, které pák v krátké době ovšem může vy-
říditi. Rovněž i majitelé lomů hořických, lukaveckých
dubravských, bohánecko - skalských, lanžovských
královédvorských a jiných požívají nejlepší pověsti
Vílav
Palacký
svatý . Barbora
Lukavac
Hořice
Praha
Kutná hoře
Brno
Újezd
19
article
Od 1. března 1884 působí blahodárně v Hořicích
a v okolí c. k. odborná škola sochařská a kamennická
která stává se budilelkou pravé živnosti kamennick
na základech uměleckých a technických. Roku loň-
ského založen při škole mistrovský kurs pro kamen-
niky, kteří pobyvše aspoň po dobu 4 roků v prax
jako pomocníci, ve dvou pětiměsíčních zimních kursech
mohou nabýli na škole takového theorelického vzdě-
lání, aby dovedli požadavkům zkoušky na mistra ka-
mennického vyhověti a tak se samostalného posla-
vení dodělati. Zařízení strojů na obrábění kamene
všeho druhu uskutečněno v letech minulých, tak že
škola jest nadána všemi podmínkami zdaru a roz-
květu.
Hořice
20
article
Stopy toho, že v Hořicích sochařství a kamen
nictví jest domovem a že zde odborný ústav působí
patrny jsou na četných pracích, vkusných pomnících
k nimž ve mnohém též odborná škola byla přispěla
Vstoupíme-li mohutným porialem hřbitovním, kter
zdoben bude nádhernou sochou „anděla míru“ v před
ní místnosti pavillonu sochařského na výstavě k oprav
dovému obdivu návštěvníků postavenou, a rozhlédne-
me-li se po umístěných na hřbitově pracích, vejde-
me-li do kostela sv. Gottharda, postojíme-li u sochy
Žižkovy a u poprsí Janderova v sadech Žižkových
u štíhlých pilonů při vstupu do krásných sadů Smeta
nevých, pěčí hudebního spolku založených, u pom-
níku Smelanova, u rázpvitého sousoší „Hlídka husit
ská,“ u pěkného meledrologického sloupu, u portalu
budovy soudní a na výstavišti, kaple okresní nemoc-
nice, kašny na náměslí, soch u budovy školy odborné
přesvědčíme se, že málo které město venkovské ho-
nositi se může tak četnými a krásnými výtvory umě-
leckými.
svatý . Gotthard
Žižkův
Hlídek
Hořice
Žižkov
21
article
Ve zvláštním pavilloně a kolem něho vystaveny
jsou předměty průmyslově a umělecko-průmyslové po-
chodící ze zpracování kamene a zvláště hořického
pískovce. C. k. odborná škola sochařská a kamennick
v Hořicích zastoupena jest ovšem nejčetnějšími pra-
cemi
Uvedený již pomník Bedřicha Smetany, herma t
s velikým poprsím mistrovým, jehož oko shlíží n
roztomilou skupinu Jeníka s Mařenkou věrně lásku
si slibujících, emblemy hudební na zadní straně hermy
ozdobené basreliefy hlav andílků, toť vše působ
dojmem tak utěšeným, že opět a opěi rádi spočinele
na lomto něžně vycítěném oduševněném sousočí. Z
portálem pavillonu, ohraničeného muhutnými pilony
na nichž ornamentální rozviliny stylisovaných květů
kopretiny a j staneš před mohulným sarkofagem se
sochou „Anděla míru uslanoveným pro portál hoři-
ckého hřbitova. Na podstavci veliký sarkofag a na něm
sedící v nadlidské velikosti ve slohu michela ngelov-
ském socha „Anděla míru“ s rozpjatýma rukama, ja-
koby na prsou svých všechen trud, všechnu starost
pozemskou skrýti chtěla. Socha působí dojmem
Úchvatným.
Smetan
Jeník
Mařenka
Anděl
Hořice
22
article
Z dalších prací archilektonických, sochalských
ornamentálních, pořízených dle antiky aneb dle mo
derních mistrů, vynikají: golický oltář z pískovce
určený pro farní kostel v Miletíně (se sochou sv. Jan
Nep. z vápence), gotická krtitelnice z mramoru, určená
pro farní chrám v Polici nad Metují, mramorová desk
pamětní paedagoga a filantropa Petra Bíika pro rodný
dům v Boskovicích; různé práce z mramoru a jiných
tvrdých materiálů, jako poprsí císařovo, ministra dra
Rezka v rámu, poprsí hraběte Strozzia, Parise
Heleny. Bachaníky. Madonny dle Riethschla, hlavy
Kristovy dle Brokova, klečícího Krista. Venuše s růzí
reliefy Volisira, Raucha, Olelie, Ferstla, vásy dle j
panských originálů, mušle dle přírody, rám pro ho
diny z mramoru. Práce z pískovce: socha Madonny
na sloupu bronzem zdobeném, socha sekáče a j sochy
Z praci modelářských vynikají figurální a omamentáln
práce dle přírody komponované, z kreslířských prác
dekortivní a konstruk tivní
V ostatních místnostech, jakož i kolem pavillon
a na jiných míslech výstavy mají přodměty své umí-
stěny následující pp. vystavovatelé
Bárta a Tichý v Praze, dva sloupy slivene-
ckého mramoru 6 m. dlouhé, vzorky samotových mo
saíkových dlaždic a j.: K. Buben a J. Hlaváček
v Slavniči u Herálce, 18, pyramida se všech siran
stejně zpracovaná, kosiky, dlažby, schody: Jos
Jan Nepa
Petro Bíik
Strozzio
Madonna
Riethschl
Kristův
Brokův
Venuš
Volisira
Rauch
Olelie
Ferstl
Bárt
Tichá
K Buben
J Hlaváček
Miletín
police nad Metuje
Boskovice
Praha
Slavnič u Herálec
Paris Helena
klečící Krist
23
article
Černý, sochař v Hořicích, meteorologický sloup
umístěný ve Smetanových sadech; Václav Čibe
ra, maj. lomů pískovcových ve Velkých Nehvi zdech.
skupina brusů různé velikosti; Družstvo s amo-
statných živnostníků kamennických a sochař-
ských v Újezdě Podhorním, obrovský, 13 m. vysoký
obelisk, jediný kus pískovce (monolith) o základně
140 X 140 em, váhy 300 q, největší dosud ulomený
kus pískovce z lomů v Újezdě Podhorním u Hořic
Bralří Erbenové nástupce Rdmund Erben
sochař a mistr kamennický, absolvent odborné školy
holické v Újezdě Podhorním, pošta Konecchlum
renaisanční náhrobek, gotická křtiteinice a j.: Ferdi
nand Fikar, výroba a prodej brusů v Březovicích
u Hořic, brusy a p.; Jan Fikar, majitel lomu a pro-
dej brusů v Březovicích u Hořic, velké brusy pro paro
stroje a p; F. V. Vojt, závod sochařský a kamen-
nický v Táboře, pomnik černý a p.: Jarosl av
Hátle a František Vejs, absolventi c. k. od-
borné školy hořické, závod sochařský a kamennický
v Hořicích, pomníky, sousoší a p.: Adolí Havel
závod sochařský a kamennický ve Slaném, dvě po-
prsí, portrěty a j.: Josef Hnátek, rolník a majile
lomu v Březovicích u Hořic, brusy všeho druhu; Alois
Hobl, učeň kamennický u p. Jos. Víška na Král. Vino-
hradech, mramorový náhrobek: Emanuel IIojk
v Berouně, zkameněliny českého silurského útvarui
Černá
Čibe
Erben
Rdmund Erben
Fikar
Hátle
Vejs
Havel
Hnátek
Hobl
Víšek
Král
IIojk
Hořice
Smetanův
Újezd
Březovice
Tábor
Slaný
Beroun
sad
Ferdi nand Fikar
24
article
Jan Holek, kamenník v Ouhiejově u Miletína, ka-
menné brusy; Karel Holub, koncessovaný mist
kamennický na Smíchově, náhrobky, pyramidy a p
Josef Honzík, závod kamennický v Tochovicích
pomníky a p.: Josef Chládek, maj. kamennýcl
lomů v Lanžově, složené vrstvy kamenné v lomě, po-
stup zpracování; Josef Jandera, místr kamen-
nický a maj. domu v Hořicích, kamenný venýř a p
Jaroslav Jandera v Březovicích u Hořic, ručn
brousky: Jaroslav Jedlička, sochař ve Voji
cích, náhrobní socha; Alois Kuhn, sochař a mist-
kamennický ve Vojicích, pomnikové práce z pískovce
Eduard Kmínek, sochař v Novém Hydžově, soch
s nízkým podstavcem: Václav Kna p, maj. lomu
v Kamenici, pyramidy: Konopišťské žu lov
a syenitové závody arcivévody Františka Fer
dinanda, různé práce pomníkové, kvádry, obruby, dla
žební kostky, fotografie a p.; Král věn města Dvor
Jan holka
Holub
Josef Honzík
Chládek
Jandera
Jedlička
Kuhn
Kmínek
Kn
František Fery
Ouhiejov
Miletín
Smíchov
Hořice
Březovice
Vojice
Nový Hydžov
Dvor
25
article
Králové n. L. lomy tvrdého plskovce, profilov
schody předložené, 2 mlýnské kameny, dlažební kost-
ky; Josef Kryhl, výroba brusů a brousků v Most-
kách p Čes. Brusnice, různé brusy; Josef Nálev-
ka, mistr kamennický a maj. lomů v Bohánce u Ho-
řic, zahradní váza a ukázky suroviny; Bratří No
votný, maj pískovcových lomů v Újezdě Podhor
ním pošta Konecchlumí, moderní pomník; Bohda
Pecold. maj. lomu v Bohánce u Hořic, pošta Vřeštov
surcvý a zpracovaný pískovec: Ondřej Paslorek
v Hořicích, tečkovací přístroje: Josef Podpěra
kamennický a sochařský závod ve Světlé nad Sázavou
ukázky prací schodových: Bohuslav Rus, mistn
kamennický a majitel lomu v Hořicích, dva pilony ke
vchodu do Smetanových sndů: Hugo Samek, sou-
kromník, jednatel spolku absolventů v Hořicích, loto-
grafie; Josef Straub, mistr kamennický a majite
lomu pískovcového v Miletíně u Hořic, sloupky k mří-
žoví, určenému k pomníku K. J. Erbena do Miletína
Václav Soukup. mistr kamennický a majitel lomu
v Újezdě Prahorním, moderní hrobka; Vilé m S p ol
Kryhl
Josef
Bohda Pecold
Vřeštov
Paslorek
Podpěra
Bohuslav Rus
Smetanův
Hugo Samek
Straub
Erben
Soukup
Vilý
Most
Bohánce
Újezd Podhora
Konecchlumí
Bohánce u Hořice
Hořice
Světlá nad Sázava
Miletín
Újezd
26
article
gen, první severočeské dílny ke zpracování žuly
syenitu, ve Šluknově, pomníky a hrobky: Antonín
Sucharda, sochař a řezbář v Nové Pace, hlava
Krista z alabastru: Suchý, Jouza a Čáp, slévára
a strojírna v Chrasti u Plzně, stroje na broušení a le-
šlění kamene; Josef Šimáček, koncessovaný
mistr kamennický ve Vrchlabí, syenitový pomník
Jaroslav Urban, sochař a mistr kamennický v
Olcmouci, náhrobní socha; Jan Wagner, sou-
stružník kamene v Hořicích, kamenná balustráda
Výstava prací učňů kamennických z Újezda
Podhorního a Vojic; Ferd. Vojtěch, výrobee
brusů v Hořicích: Frant. Vojtíšek, výrobce brusů
v Hořicích, brusy; Frant. Vondráček, c. k. učitei
odborné školy, úřadně oprávněný mistr kamennický
v Hořicích: Zdeněk Vondráček, sochař a mist
kamennický v Hořicích, hrobka, deska náhrobní a p
Výrobna dlažebního kamene v Liticích
různé fotografické pohledy; Reditelství velko-
statku v Žamberku vzorky surových kusů ka-
mene; Vojice (správa školy) zkameněliny; Jose
Zelníček, mistr kamennický ve Velkém Meziříči
kříže z mramoru: Karel Jelínek, c. k. prof. o
borné školy, ukázky plastokaustiky, leptané uměleck
věci ai.
Suchard
Krist
Suchá
Jouza
Čáp
Šimáček
Urban
Wagner
Vojtěch
František
Vojtíšek
Vondráček
Jose Zelníček
Jelínek
profesor
Šluknov
Nová Paka
Chrast
Plzeň
Vrchlabí
Hořice
Újezd
Vojice
Ferd
Litice
Žamberk
27
article
Návštěvy. Ve čtvrtek odpoledne při slunečné,
větrné pohodě byla návšlěva výslavy velmi četná
v proudech vlnilo se to okolo hudebního pavilionu
a všechny výstavní budovy byly přeplněny. Harra
chovské úřadnictvo ze všech českých panství navští
vilo výslavu hromadně a i z Hradce Králové přijel
zvláštním vlakem mnoho hostí. Z cizích hostí lze
uvěsti princeznu z Crov, kněžnu Schönburgovou, univ
prof. dra. O Hostinského, ředitele pražskýchi ško
pokračovacích K. Bolíře a j. v.
Odborům Národní jednoty severočeské sboru se
milsko-železnobrodského, jičínsko jilemnického, hra
decko trutnovského a okresu libereckého, U příleži
tosti výslavy v Huřicích konati se bude dne 15
srpna sjezd odborů Národní jednoty severočeské
pokud přiděleny jsou ke sborům semilskotželezno
brodskému, jičínsko-jilemnickému a hradecko-tratnov
skému, dále odborů z okresu libereckého. Úkolen
sjezdu toho je manifestovat obrannou myšlénku Ná
rodní jednoty severočeské a upozornit českou veřej-
nost na práci Jednotou vykonanou, v čemž má sjeze
býti jakýmsi doplňkem výstavky Nár. jednotou severo-
českou na výstavě hořické uspořádané. Program
sjezdu je: Dopoledne o 10. hod. důvěrná schůze od
borů (místnost bude oznámena později), pak pro
hlídka výstavy. Odpoledne o 3. hod. průvod na vý
staviště a hold českým menšinám, návštěva výstavky
N. J. S. a prohlídka výslavy.
Výlet pražského »Hlaholu« u příležitosti Smela
novy slavnosti na hořickou výstavu, ač byl jeni dva
cetičlennou officialní depulací vykonán, byl přece
každém ohledu důstojný: deputaci vedl sám starosta
»Hlaholu«, universitní kustod Ferdinand Ta dr
a mezi pěvci byl také v Hořicích již od lét dobře
známý Edvard Krtička. Na nádraží byla de-
putace hlaholská uvitána ředitelem výslavy Jus.
profesor
doktor
K Bolíř
Ferdinand
Krtička
Jus
Hradec Králové
Hořice
Hlahol
28
article
Fejfarem a předsedou hud. spolku »Dalibor«, ředite-
lem Václ. Pazourkem. Po Smetanově akademii im-
provisovali pražští pěvci v sobotu večer pěvecko
produkci, jíž obcovalo přečetné obecenstvo (členove
župních pěveckých spolků a řada hudebnich sklada
telů); vzorně přednesené mužské sbory od Nováka
lachtíka, Thomasa a Kličky byly příjaty s buráce-
jící pochvalou (večírek byl v místnostech záložen-
ského hostince), rovněž jako solové zpěvy koncert
ního pěvce Ed. Krtičky, šterý přednesl celou řadu
rukopisných písní od K. Pospíšila (u klavíru byl ná-
hodou přítomný sám skladatel). Starosla F. Tadra
pronesl vzlelnou a pamálce Smelanově, jakož
chvále Hořie věnovanou delší zdravici a jemu za
Hořice odpověděl jednatel komitétu Smelanova po-
mníku, učilel Jan Kyselo. V neděli byla deputaee
»Hlaholu« přilomna slavnosti odhalení pomníku Sme-
tanova, odpoledne prohlédli si účastníci tohoto mi-
niaturního blaholského výletu (obligátní »blaholskýe
déšť dostavil se bohužel s minutiesní přesností a v
množství až nepříjemném) krásnou hořickou výstavu.
jíž byli prý v pravém slova smyslu okouzleni; v hu-
debním pavillonu zapěli vzletný chorvatský sbor
»Bog i Hrvati« od Nováka a u Šmetanova pomníku
hlaholské heslo (skladbu B. Smetany) a o 6. hodin
opustili H řice, a sice s dojmy nejlepšími Škoda, že
jest nyní o prázdninách vyloučena možnost, aby
celý pražský »Hlahol« výstavu hořickou návštěvou
svou poctil a ve výstavním divadle vokální koncer
uspořádal
Fejfar
Dalibor
Václ
Pazourek
Smetanův
Novák
Thomasa
Klička
Krtička
K Pospíšil
Tadra
Smelanův
Jan
Hořice
Hlahol
Sme
Škoda
akademie i
29
article
Výstava v Třebičl.
První významná manifestace, kterou vystupuje
moravská západní a sev.-západní část v popředí živola
národohospodářsky vyspělého, kterou představuje s
práce česká na půdě do nedávna ještě ohrožovaně
jest bez odporu výslava, kterou ve dnech 2.—30
srpna s neúnavnou pílí a obělavostí pořádá mněsto
Třebíč. Vyložili jsme již na jiném místě, sí jakou hou-
ževnalostí dovedli občané Iřebíčstí zachovati český
ráz svého středního ústavu, gymnasia, jak i dále tate
uvědomělá mysl nesla se k pokrokům všelikým
výsledek těchto snah a prací zjevným jest na uznán
hodném podniku, kterým předstupuje Třebič před
českou veřejnost.
Již nyní, několik dní před výstavou, úplný relie
výstavy s čelnými, vkusnými obmněnami přirozenýel
i uměleckých krás v nádherný celkový obrůz se vy-
modeloval. Mohutným předhradím s fantastickým
útvary skalními, s vysokými věžemí a se vším př
slušenstvím středočeského hradního živola, vstupuje
se na výstaviště rozsáhlcu zabradou, protkanou ná
dherným stromořadím, zakončeným školkou panstv
budišovského a města Třebíče. Z hlavní promenády
odbočí se do druhě části výstaviště, jehož vstup zdo
ben jest bchatým a pestrým kobercem; ladně spořá
daná řada pavillonů kupi se malebně kolem zdoby
květinové. Pavillony průmyslový a zemědělský roz-
loženy jsou po obou stranách hudební estrády a tvo.
nejdůležitější část veškerého ensemblu výstavního, za-
ujímajíce po 300 m plochy. Rada soukromých pavil-
lonů, ochutnáváren, pivnic, vkusně rozdělena jest v
skuplny i barevným souladem se vyznamenávající.
Třebičl
Třebíč
30
article
Mimo vlastní výstaviště umístěny jsou jednotlivé
odbory ještě ve třech budovách školních a lo v dívě
měšťanské, bývalé to budově gymnasijní, v chla peck
a měšťanské škole a nynější budově gymnasijní. V bu
dovách těchto, jako obyčejně, vystaveny jsou kollekce
Temeslnické, statistické ukázky hygienické hejtmanstv
Uřebíčského, hasičství aj.
Veškeren celek výstavní plochy má v poloze půdy
velmi krásnou perspeklivu; nenáhlé stoupání výsl
viště na stranu jihozápadní má tu znamenitou výhodu
že dovoluje navštěvovateli přehlédnouti všecku pestrou
směsici vělších a menších pavillonů, jež v různých
slozích jsouce poslaveny, neruší nijak harmonii celku
Rozdělením výstaviště na tři podělné části získalo
na půvabnosti a rozmanitosti, jaké málokde v té míře
jsme viděli. Partiím zahradnickým věnována neúnavná
Pro Čechy, k nimž město Třebíč i terrainem
kulturními snahami s Telčem a Dačicemi nejblíže
přiléhá, má býti výstava třebíčská rovněž lelos cílen
návštěvy, aby ukázali, že dovedou oceniti píli a nadše
ní, jakým se honosí moravští bratři. Jest potřebí neu
stálé vzájemné posily v našem národním životě a pře
dem na Moravě, kde tolik ještě jest práce, tolik ješt
Výstava má seznámiti český svět se severozápadn
Moravou, která dosud šíršímu světu jest velmi mál
známou.
Čechy
Třebíč
Dačice
Morava
31
article
Nejen však talo manifestace, ale i město a bližš
i další okolí vábiti má každého Čecha, aby obráti
směr cest svých k západní Moravě a prohlédl si té
skvělé památky architektoniky ve chrámu Páně tre
bíčském, aby pochlédl se na místech bývalé kultury
českobratrské v Králicích a Náměstí, aby zastavil s
na roztomilém náměstí v Telči, jež starobylými štíty
domů představuje se nám jako kus dávnověkosti ai
Příležitost zde podána; kdo dovede jen trochu setřást
se sebe nelečnost, ten vedle výstav českých neopomei
prohlédnouti si též vkusnou a poučnou výstavu te
bíčskoul
Výstava pořádána jest za prolektorátu p. JUDr
Richarda bar. Baratty, zemského poslance, výbor pak
pro uspořádání výstavy ustavil se takto: Čestní před-
sedové: pp. J. F. Kubeš, starosta města, a Jos. Schoch
okresní hejlman: pp. F. Dostal, předseda výkonného
výboru, Ad. Koit, ředitel obchodní školy, jednatel
Karel Volí, předseda odboru zemědělského, Ignác
Polanský, předseda odboru průmyslového a živno-
péče
Čecho
bar
Kubeš
Schoch
F Dostal
Karel
Polanský
Morava
Telč
Ada
33
article
stenského, MUDr. Jar. Bakež, předs. odboru pro veřejně
zdravotnictví, JUDr. Kofránek, zemský poslanec, před-
seda odboru hasičského, prol. Frant. Doležel, před-
seda odboru národopisného.
Výstava v Trebíči. Za našich dob, kdy uměleck
památky jsou předním cílem ceslujícího obecenstva,
kdy jednak z potřeby vnitřní, jednak také pro zevnějí
jen lesk pilně jsou navštěvovány architektonické vzor
a vůbec předměty výtvarného umění, není možno dosti
doporučiti návštěvu města Třebíče, a to jak k vůli roz-
košné a vzorně upravené výstavě, tak i pro vzácnou
památku architektoniky románské a přechodní v ně-
kdejí basilice chrámu benediktinského, nyní záme-
ckého chrámu v Podklášteří na levém břehu Jihlavky,
naproli vlastnímu městu Třebíči. Obyčejně při ná-
vštěvách významných budov i krajin býváme zkla-
mání skutečností; obrazolvórnost naše živená popisem
padšenými chvalořečmi přeplněným, nenalézá v pravdč
vše tak, jak si byla v mysli vytvořila, zde však u
chrámu sv. Prokopa v Třebíči uchvácen jsi krásou,
třebas jsi byl přečetl dějiny výtvarného umění všech
národů, v nichž vždy o nádherně této památce čestná
a vynikající zmínka jest učiněna. Velebný sloh ro-
mánský vynika zde ze všech tvarů; s ustrnulím slanele
v předsíni chrámové na straně severní, postavené na
nádherných románských sloupech pred portálem nan
jiné bohatým. Při první podívané na mysl vám přijde
umělecký duch kláštera sázavského v Čechách, jenž
vtělen jest ve přečelné práce ve východních Čechách,
a vrcholí v portále a chrámě v Záboří u Týnce na
MUDr
JUDr
Kofránek
František
Doležel
Prokop
Trebíč
Podklášteří
Čechy
východní Čechy
Záboří
Týnec
34
article
Labem. Co v Záboří v malém objemnu, to v Třebíči ve
chrámě bývalých benediktinů v mohutných formách
se jeví. Portálové stěny špaletové řadami sloupůs
přerozmanilou ornamentikou hlavic i dříků, mezisloupí
rovněž skulplurním ornamentem nejfantastičtěnších
tvarů se staví; archivolly na rozpjatém oblouku ne-
měně bohalou výplní ornamentu Iloristického, ani-
málního i geometrického jsou okrášleny; rokoko nebo
snad secesse románského slohu jako u chrámu v Zá-
boři i zde patrna. Portál dal opraviti „ex profanatis
ruderibus anno 1730“ hrabě Jan z Waldštejna, jakož
i celou svatyni, které velebnou dávnověkostí působí
na mysl naší dojmem velebným. Ze tří chrámových
lodí jest prostřední oddělena od postranních čirnácti
vysokými pilíři na každé straně, na nichž spočívá po-
zdější gotická klenba křížová se žebry, plochými.
Ol.romhnost chrámu, nádherná perspektiva k hlavnímu
oltáři a k ochozu, pliměřená ornamentika pilířůa
konsol tvoří celek v pravdě umělecký. V kryptě pod
chrámem, jež stojí na 16 volných a 24 ze zdí vyčníva-
jících sloupech s hlavicemi uměle pracovanými, jsou
prý hroby zakladatelů kláštera Přemyslovců Oldřich
Ke zprávě o zahájení třebíčské výslavy se nám
sděluje, že není správno, že výstavní výbor s depu
tacemi odebral se z radnice přímo na výstaviště za-
hájiti výstavu, nýbrž — do kostela. Na věci té by
tolik nezáleželo, kdyby to nebyl zlomyslný tah našich
klerikálů, kteři chtěli tím dodati výstavě určité barvy
což se jim skulečně podařilo. Bohoslužby zúčastniia
se i zvláštní deputace Akad. fer. klubu pro jihozáp.
Moravu (právníci M Svoboda a J. Brancovský). Proto
žádají nás posluchači filosofle pp: Arnoší Šm-
ral a Rich. Wolf za konstatování, že s celou tou
akcí nemají a neměli nic společného
a Litolda.
Jan
Waldštejn
Přemyslovec
Oldřich
J Brancovský
Rich
Wolf
Záboří
Třebíč
Zá
Morava
M Svoboda
Arnoš šm
35
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
Národní rada, jejíž konstituční schůze
ustanovena jest na tento měsíc s předůležitým
dalším programem společného postupu všech
českých stran proti útokům německých většín
na naše menšiny, aby se již jednou rázným
svorným vzepřením celého národa učinila přítrž
utrpení našich bratří v uzavřeném území, do-
znává už uvítání se strany nejkumpetentnější —
od »Ostd. Rundschau«. Žádný národ pod sluncem,
jemuž záleženo na jeho cti a rovnosti s národy
ostatními, nestrpěl by beze vzpoury ono mimo-
zákonné postavení, v jakéž uvrženy jsou
skupiny našich soukmenovců, jimž osudem určeno
žiti v národnostním zajelí menšin pod surovou
svévolí německou. Po colá desetiletí snášíme
trpělivě barbarství, páchané na naší krvi, vy-
dané ve psl zástupcům národa, chlubícího se
nejvyšší kulturou v celém prý světě a obme-
zujeme se na to, že voláme po zákoně, po celá
la desetileti hluchém a němém. Ta sveřepá
noha německá, stojící úporně na šiji českých
menšin a bezohledně došlapující, kdykoli se
ozve slyšitelnější poněaud vzdechnutí deptaných,
celý ten nehodný a nedůstojný stav českých
menšin jest lidu českému na dále prostě ne-
snesitelný. Pokud obvod západní civilisace sahá,
není vyjma ovšem zase říše německé příkladu
emigrantů ve vlastní vlasti, ve vlastním domově
pronásledovaných a týraných, jak jej shledá-
váme na českých menšinách v »uzavřeném
území« v Čechách. Takhle žíti dále už nelze
nejtrapnější česká otázka, to jest otázka, je li
možno, aby dopouštěno bylo na dále krvavé
i nekrvavé vyhubení českých státních občanů,
osazených v tak zvaných německých městech,
až do poslední duše, musí býti konečně
posunuta co nejtěsněji před samu tvák
státní antority k neodkladné již odpovědi.
Čechy
národní rada
36
article
Směšné námitky všeněmeckého orgánu, že »ně-
mecké ofensivy« v uzavřeném území není, nýbrž
že Němci hájí jenom svou kůži a že nechtějí
ztrpěti, aby c. k. úřady v německém jazykovém
území byly stále víc a více zčešťovány (»ver-
tschecht«), nepozbavi tento dotaz po lidských
právech českých menšin důrazu, sjednoceným
hlasem českých stran mu dodaného. Došlo li ke
sjednocení německých sil ku poslední rozhodu-
jící ráně k ubití českých menšin jedním rázem
a »volksralh« není ničím jiným než takovým
složením všech německých sil, musí se česk
národní rada osvědčiti činitelem, orgamisaeí
aspoň tak mocnou, aby dovedla čeliti této chy
stané ráně. Především mělo by býti úkolem
všech českých stran, jakkoli z agendy národn
rady vyloučena jest politika, učiniti jednou pre
vždy přítrž fikci, že jest možna a v budoucnosti
myslitelna nějaká národnostmí demarkace, nebo
německá touha po uzákonění administrační jazy-
kové čáry pomezní pod jakoukoli záminkou jest
nejhlavnějším zřidlem utrpení českých menšin
Němec
37
article
Ubití jich aneb všemožné procentuální snížen
počtu jich přislušníků znamená zvětšení vytou-
žené, ohraničené a uzákoněné německé državy
a protož každé zardousení české existence zna-
mená kus — německé drobné práce. Vztek.
jakým vítá hlavní všeněmecký orgán přiští sehůzi
Narodní rady, kterouž konečně svou dávno ký-
ženou a nad sůl potřebnou činnost zabájí, jest
důkazem, že od sjednocení roztříštěných sil če-
ských ku práci pro menšiny očekávají něcoa
mnoho sami — Němci. Pevným naším přesvěd-
čením jest, že zklamáni nebudou a že zvláště
zklamány nebudou české meušiny, kteréž po
známých posledních zkušenostech očekávají od
Prahy spásonosný čin, povzbuzující k novým
nadějim. Neboť naděje toť je vlastné celý jieh
dosavadní život . .
— Turnéři mezi sebou. Jako náhodná, ale
vílaná illustrace k piklům německým, smérujícím
k vymožení zákazu sokolského sletu v Českých
Budějoricích, posloužiti může přeličení konané
před litoměřickým porotním soudem dne 5. srpna
s německými turnéry obou stran, německo lidové
Němec
Pevná
Praha
Narodní rada