3
masthead
8. srpna 1903.
5
article
resoluce nestaly se těmi obyčejnými kusy po-
tištěného papíru, nýbrž aby se staly životným
programem každého uvědomělého českého člo-
Pokládám za svou povinnost konstatovati.
že naše matička Praha zúčastnila se sjezdu se
svými zástupci v čele; přítomnost samotného
primátora měst pražských dra. Srba dokazuje,
že hlava našeho království jest první město ze
všech měst slovanských, které horlivě stará se
povznesení školy národní a tím i kulturního po-
vznesení všech vrstev lidových.
Pokládám dále za svou povinnost přivitat
přítomné pány poslance Anýže a dra. Herolda
a konstatuji zde před celou českou veřejností,
neubíraje tím zásluhy ostatním poslancům, že
jejich pronikavou a úspěšnou činnosti, kterou
vyvinuli ve příčině úpravy našich platů, tito dva
poslanci nejvice se snažili, aby dilo, o které jsme
tak dlouho bojovali, bylo dokonáno. Používám
této první příležitosti valného sjezdu učitelstva
českoslovanského, abych jmenovaným pánům
vzdal jménem všeho učitelstva zasloužené díky.
Srba
Anýž
Herold
Praha
6
article
(Bouřlivý, dlouho trvající potlesk a provolávání
Slávy.)
Prohlašuji sjezd za zahájený a volám vý
sledkům práce jeho toužený zdar! (Výborně
bouřlivý pollesk.)
Za bouřlívého potlesku ujal se slova starosta
král. hlav. města Prahy dr. VI. Srb a promiuvil
následovně: Slavné shromáždění! Jsem šťasten,
že mohu dnešní sjezd českoslovanského učitel-
stva pozdraviti jménem naší královské Prahy co
nejsrdečněji. Činím tak tím raději a upřimněji,
poněvadž zde spatřuji sbor české intelligence,
poněvadž zde vidím před sebou vychovatele naší
mládeže, našeho bohatství, naděje naší budoue-
nosti. Vytkli jste si ideální eil a úkol. Vaším
sjezdovým pořadem jest: Zbudováni kulturního
českého programu na základě autonomním. Přeji
vaším poradám, celému vašemu jednání zdaru
vyslovuji přání, aby výsledky vašich porad nesly
ovoce bohaté na prospěch naší milé, drahé
vlasti, na prospěch výchovy naší mládeže, n
prospěch vašeho, pro národ tak důležitého stavu.
(Výborně!)
Dostalo se mi liehotivými slovy jak prvníhe
řečníka, tak pana předsedy pocty a mohu vzdát
jen upřímný a srdečný dík za jeho uznání
mého skromného působení ve věcech učitelstva.
Mohu ujistiti všechny, že pokud na mne
bude a na místech, na kterých mohu působiti.
budu působiti vždy ve smyslu kulturního, po-
krokového programu. (Výborně! Potlesk.) S tín
přáním a s tímto slibem provolávám jménem
královské Prahy: Buďte nám srdečně vítáni
(Výborně! Na zdarl)
Jménem poslanců národní stran
svobodomyslné přednesl sjezdu českéh
učitelstva srdečný pozdrav poslanec dr. Herold.
doktor
VI
Srb
Herold
Praha
7
article
Přeji sjezdu — pravil — aby porady jeho,
které se nesou ušlechtilým rázem za vysokým
cílem, skončily také šťastným výsledkem. Račte
přijati především srdečný dík za uznání, kterého
se dostalo ústy předsedy Ústřední jednoty uči-
telské poslancům českým za práci vykonanou
při nově úpravě platů učitelských. Mohu jen pro-
hlásiti, že práci tuto konali poslanci čeští všichni,
bez rozdílu rádi (Potlesk) a litovati jest pouze,
že výsledek práce, bobužel, nemohl býti lepší,
než skutečně jest. Veleetění pánové! Dnes, kdy
poněkud klid zavládl do vašich řad, věnovali jste
se s dobrým porozuměním velkému úkolu v ná-
rodu samém: Tiché práci na kulturním povzne-
sení českého školství a tím povznesení českého
lidu. Náš národ, velectění pánové, má nezbytně
toho zapotřebí , aby jeho příslušníci byli pro-
niknuti povinností intensivní duševní práce. Čeho
se nám nedostává na hmotných silách, musíme
nahraditi převahou ducha a k tomu právě uči-
telstvo české po právu a povinnosti v prvé řadě
jest povoláno, k tomu učitelstvo české, jak jsme
přesvědčení a jak výsledky tomu nasvědčují,
sloužiti chce plnou svou silou, odvahou a energií.
(Výborně!) Velectění pánové! Na tomto poli ne-
můžete a nesmíte čekati a zejmena ne na urči-
tých místech, pochvaly. Této musíte hledati v
9
article
Rubeš byl vzorným kibicem. V pokoji, jenž byo
malý a nízký a plný kouře a přes zlý kašel,
který Rubeše trápil, vydržel »pan adjunkt« ve
společnosti třeba do půl noci, někdy i déle. Když
táhlo na jedenáctou, odloženy karty, hráči pře-
stěhovali do prostornější šenkovny a zpívali ná-
rodní písně; zvláště Rubešovy zamilované zat
žije pivo«, »píseň Imošíka« a j. Před rozeho-
dem za lepší nálady Rubeš rád se sklenkou
oslovil společnost: »Pánové, tak tu mou, » Blahý
kdo dle povolání«, známo vám, nezazpívám-l
si »Ponoeného«, neusnu!«
Byly to bezstarostné doby! Zmizely, jako
zmízela lavička při domě č. 144, kde Rubeš
sedával, obklopen námi dětmi. Zmizela i svět-
nička, kde Rubeš spával a kde i na věky
usnul. Z tehdejší večerní společnosti jeho také
už nikdo nežije, z dětí, kterým Rubeš vypra-
vovával pěkné histirky z českých dějin, žijí už
leda Karel Rubeš, synovec spisovatelův a pisatel
vzpominky. Koncem let 1880. sešli jsme se
náhodou po dlouhých letech strávených mimo
rodné městečko v Občanské besedě ve Skutči.
Ze slabého »Karlouše« s kudrnatou hlavičkou
stál přede mnou statný muž. Bylo lo dojemné
shledání. Dlouho zůstali jsme seděti a vzpo-
mínali jsme »dobrého strýčka«. Přes padesáte
let od té doby uplynulo, mnohá příhoda pře
letěla zkušenou hlavu, že mi však bylo dopřáno
ještě v pozdním věku setkati se s Rubešovým
miláčkem Karlem a znovu tak se rozletéti zpě
do vzdálených vzpomínek na zapadlé časy.
velmi draho si cením
Právě mi připadá, že Rubeš, neunavný
skladatel deklamovánek, již znčátkem let čtyři-
cátých osvědčil se jako vtipný prorok dnešního
pokročilého stavu, opatřeného všelikými fono-
— a jinými — grafy. V deklamovánce »Za sto
let« oznamuje:
Svět náš pokračuje stále.
Rubeš
Rubešův
Karel
Skuteč
10
article
Roste zraje v každém kroku
Mrštní hoši budou lítat
Po městě s dagerotypy,
Na něž pilně budou chytat
Dobré nápady a vtip ,;
Tyto zase hošik jiný
Setře pilně do mašiny
Ta pak bude knihy psát,
Tisknout, vázat, prodávat.
Vystoupí li pak houslista
Před lidmi co koncertista,
Chtě jen trochu lépe jet —
Bude muset moji zlatí,
Bez strun již a beze smyčce hráti.
uspokojení svého svědomí, že jste svůj úko
splnili tak, jak to národ žádal na svém učitelstvu.
Kéž se to podaři! Na zdar! (Potlesk a volání
Na zdar!)
Za českou universitu Karlo-Ferdinandovu
přivítal učitelstvo české po dlouhotrvajícím po-
tiesku prof. dr. Drtina takto: Veleetěné shro-
máždění! Vítám vás a pozdravuji jménem české
university Karlo-Ferdinandovy a projevuji přán
plného zdaru vašemu sjezdu. Přání toto zakláda
se v plném přesvědčení o jednotnosti a vzájem-
nosti stavu učitelského, na zvýšení významu uči-
telstva všech škol pro rozumový a mravný, kul-
turní pokrok národa vůbec. Vědomí této jednot-
nosti a vzájemnosti stavu učitelského má nás
oduševňovati všechny. Vědomím tím máme býti
posilňováni a nadšeni k tomu, aby posléze v ná-
rodě našem stalo se skutkem kráisné heslo národ-
ního našeho obrození: „O světou k svo-
bodě“, aby se podařilo dociliti jednotné ho
svazu učitelstva českoslovanské-
ho. (Výborně! Potlesk.) Tento svaz by mohl
býti prvním podkladem kulturní jakési rady na-
šeho národa, podkladem toho, oč usiloval náš
Ferdinandův
profesor
doktor
Drtina
český univerzita Karla
11
article
Havlíček, jakási jednota Komenského, kter
by národu našemu, všem částem a údům národ-
ního našeho tělesa dala větší um, vědomí ducha.
ducha jednotného, celého, živého. V tomto
smyslu zajisté, velectění, poležili jste na jed-
nací pořad sjezdu jednání, nad jiné důležité
o kulturním programu učitelstva. Právě školn
obecná, toto důležité dilo doby nové, ba nej-
novější posledního století, jest nad jiné důle-
žitou instituci pro výchovu každého národa. Ba
můžeme říci v jistém smyslu, že ve škole obecn
rozhoduje se o osudech budouenosti každého
národa, podle toho, jak osud dovede vychovati
nové, dorůstající pokoleni Ve všech zemích při-
tomné doby shoda jest o hlavních znacích sku-
tečné, národní, obecné školy: závaznost.
bezplatnost, laickost (interkonfessijnost) jsou
znaké její. V době přítomné vedle momentu vy-
učovacího moment výchovy mravní žádá svého
uskutečnění a dle toho požadavek vý-
chovy sociálni stojí dnes v popředí. Pro-
náším přání, aby jednání vaše neslo se tímto
směrem reformačním a bylo proniknuto duchem
dvou velkých mužů na roli školství našeho,
Havlíček
Komenský
12
article
Komenského, jenž první řekl, že škola musí býti
dílnou lidskosti, jenž první měl přesvědčení hlu-
boké, že člověk nenarodil se sobě samu, nýbrž
Bohu a bližnímu, a jeho kongeniálního ducha
Pestalozzího, jemuž vzdělání a lidskost jest po-
žehnáním světa. Svorné součinnosti učitelstva
českého kéž zdaří se, aby ze škol českých vy-
cházela mládež česká, mládež ná-
rodně uvědomělá, mládež, odkojená vel-
kými tradicemi slavné minulosti české a národ-
ního obrození, mládež dokonale připravená
po stránce rozumové, citové a volné pro život
krásna a dobra. (Výborně!) V tem smyslu přeji,
aby jednání vaše přineslo utěšené plody a vše-
obecnému našemu úsili podařilo se to, oč usi-
lovali velcí předkově naši a čím budili podiv
světar vytvořiti český typ ušlechtilé lidskosti.
Komenský
13
article
(Výborně.)
Za české řemeslnictvo procitěnými slovy
uvítal učitelstvo říšský a zemský poslanee
Kratochvil. Tlumočil též přání řemeslnictva, aby
učitelstvo svou činností vzdělavatelskou roz-
sévalo vědění v řadách řemeslnicíva a praco
valo takto ku prospěchu důležitého tohoto či-
nitele národního, aby byl tento v těžkých dobách
nynějšího konkurenčního boje zachován při
plné síle svému národu. Význam učitele a školy
vždy musí řemeslnictvo proto plnou měrou uzná-
vati. Boj za rozmnožení politické svobody uči-
telstva řemeslnictvo pokládati bude též za zápas
svůj. Neboť jen volný učitel jest nejlepším vy-
chovatelem svého národa.
Říšský a zemský poslanec Kubr ujišťova
učitelstvo, že také zemědělec nesmí býti ne-
přítolem školství. Vždyť zemědělec jest odkázán
na školy obecné nejvíce. Přináší tedy rád oběti
pro tuto školu, aby byla okrasou národa.
Jménem národního dělnictva tlumočil po-
zdrav učitelstvu posl. Klofáč. Učitel jest nej
lepším rádcem lidu, má-li k tomu příležitost
která se mu tendenčně však odepírá. Učitelstvo
jest průkopníkem sociálního pokroku a dělnictv
nemůže jinak, než veškery jeho snahy v tom
směru podporovati.
Pan dr. Ant. Hajn uvítal učitelstvo jměnem
strany radikálně-pokrokové a ocenil jeho pro
gram, řka, že nejen v práci a vědění, ale tak
v karakteru jest spasení jednotlivce i celku. Dle
programu učitelstva českoslovanského není škol
jen ústavem vyučovacím, nýbrž i vychovávacím
Program ten musí býti tedy vítán.
Kratochvil
Kubr
Klofáč
doktor
Antonín
Hajn
14
article
Říšský a zemský poslanec dr. Baxa upo
zornil na taktní zachování se učitelstva. Učitel
stvo, byvši nyní uspokojeno ve směru hmotném
dokumentuje sjezdem tímto a vytknutým pro-
gramem nejkrásněji, že svědomitě hledí splniti
závazek, vůči národu tím převzatý a zdvojenou
energií pracovati na výchově lidu českého. N
čeští zástupcové to byli — dodal — kteří by byli
neměli vůle, hmotně učitelstvu pomoci, ale živ-
lové jiní, politiekou moc v rukou majícr.
Pan JUC. Michálek, předseda Zemsko
ústřední jednoty českého hasičstva, vzdal vřelý
dík učitelstvu za jeho činnost po stránce osvě
Po těchto projevech, jež vesměs uvílány
s nadšením, vykonána volba čestných místo
předsedů a zvoleni uč. Bašný z Moravy a Lad
Šimoš ze Slezska,
Toto zastoupení sesterských zemi v před
sednictvu sjezdovém uvítáno bylo s nadšením
Oba dva tlumočili pozdrav Moravy a Slezska vře
lými slovy, načež přistoupeno ku probírání kul
turního a školského programu jednotlivými refe
renty. Úvodní slovo promluvil posl. p. Černy
asi v tomto smyslu:
Veškera výchova budiž přizpůsobena u z na
ným potřebám národním: Programem
chce učitelstvo nejen pro sebe, ale i pro jin
povolané činitele kulturní, ať v jednotliveíel
intelligence, ať v korporacích dáti cil, prostředky
i postup výchovy rodinné, školské
mimoškolské. Proto voláme ku práci vý
chovné i ke správě její též činitele mimoškolské
Zde poukazuje k učitelstvem uznávanému prin-
cipu autonomie. Program dále žádá si jedno
nostvýchovného cíle a tedy i jednot
nost a souvislost prostředků, k to-
mu cíli potřebných, tudíž jednotnost
hlavně školství, bez rozdílu kategoril a v dn-
sledku s tím jednotnost vzdělání uči-
telstva bez rozdilu. Chceme — prav
řečník — zpravidelniti výchovu pro ro
tové.
doktor
Baxa
JUC
Michálek
Zemsko
Bašná
Šimoš
Černo
Morava
Slezsko
15
article
dinu, chceme nového ducha a nový ráz
dátiškolství, ráz svobodný, aby nade
šlo školou zlidovění, zautonomisování, zhumani-
sování. Výchovu ve společnosti chceme roz-
množiti a zpravidelniti. Potom předvádí úplný
program prostředků k tomu a odůvodňuje, pro
učitelstvo tak činí. Na konec radí k seskupen
se Sborem kulturní rady a přeje učitel-
stvu, aby program nebyl jen programem na pa-
píře, ale v hlavách, v srdcích a rukou, pro-
gramem ve skutcích.
Přistoupeno ku probiráni programu dle po
řadu sekeí.
Hlavní, přijaté již body uveřejnili jsme
čísle včerejším v referátě o průběhu schůzí sekei
a bylo by tudiž zbytečno, program opakovati
Jako referenti sekční promluvili pp. Úlehla,
Moravec, Tuček a Tůma. Po referátech
jejich, jež provázeny všeobecnou pozorností
pechvalou, ujal se slova posl. Černý, jenž
pravil:
Vyslechli jste, pánové, právě povšechný r-
ferát o hlavních zásadách programu. Komise
očekává, že máte tolik důvěry k svědomité
práci pracovníků sekěních, že mohu učiniti ná-
vrh, aby program jak byl přečten.
přijat byl en bloc. Návrh byl jedno-
myslně přijat a tím dáno programu schválení.
Předsoda sjezdu p. Rašin poděkoval potom
přítomným za důstojný průběh sjezdu a za-
kenčil schůzi. slovy;
Obracím se zvláště na ctěné zástupce česk
žurnalistiky se žádosti, aby prací svojí doplnili
práci sjezdu; neboť na nich v první řadě bud
záleženo, jak každému příslušníku našeho ná-
roda budou snahy naše, bude práce tohot
sjezdu v mysl a srdce vepsána.
Bouřlivým provoláním „Na zdar!“ schůz
zakončena.
Úlehla
Moravec
Tuček
Tůma
Černá
sbor kulturní rada a přát učitelstvo
16
article
Po sjezdovém jednání odebrali se účast
níci ke společnému obědu, při němž pronesena
řada srdečných přípitků. Tak především pan K.
V. Tuček ze Šťáhlav pronesl zdravici českému
lidu, p. Skála ve svém přípitku poděkoval krl.
hl. městu Praze, p. řed. Rašín přípil organisae
českého učitelstva, p. J. Smrtka Moravanům
a Slezanům, p. J. Havlík svazu českoslovan-
ského učitelstva, p. Němec ze Slezska obrann
práci pro Slezsko, p. posl. Černý družné vzá-
jemnosti organisační, p. K. St. Sokol učitel-
stvu, p. J. Tůma literární součinnosti všeho
učitelstva.
Ve prospěch poškozených krupobitím uspo
řádána mezi účastníky sjezdu sbírka, která vy-
nesla 624 K.
Dnes o 145. hod. odpolední koná se v di
vadle „Urania“ představení pro účastniky sjezdu.
Zvolena k tomu „Pohádka o Kryšpínkovi“.
K V Tuček
Skála
Rašín
J Smrtka
Slezan
J Havlík
Němec
J Tůma
Šťáhlavy
Praha
Slezsko
Zvolen
Sokol učitelstvo
17
article
Umělecký večer.
Osvěžením po namáhavých pracích sjezdo
vých byl rozhodně umělecký večer, uspo
řádaný včera ve veliké dvoraně žofínské. S vy-
braným vkusem a pestrostí uspořádán byl bo
hatý program, obsahující čísla rázu čistě uměle
ckého i žertovného. Dvorana byla již před
věfrem do posledního místečka vyprodána; včer
pak bylo by na mástě přirovnání o nepro-
stupnosti těles.
Úvod k večeru učiněn byl produkcí „Ce
ského pěveckého kvartetta“, jež se
známou svojí lahodností hlasů velice pěkně
předneslo Malátovy „Máje“ a později Saint-
Saensovu „Serenadu“. Jako hotové a vyškolené
koncertní pěvkyně representovaly se slč. Otn
Hinkeova a slč. Ella Liškova, jednal
soly, jednak duetly, jež vzbudily bouři pochvaly.
Zejmena slč. Ota Hinkeova vyplnila celou řadu
čísel programu, k nimž nad to ještě několik byla
nucena přidati. Výbornou, cituplnou a kde za-
potřebí toho, ohnivou pianistkou je slč. Božen
Procházkova, virtuoska na klavír, která
krásně se uvedla koncertním, obtížným valčíkem
„Arabesque“, Pokud panských sil se týče, bouř
potlesku v prvé řadě utržil pan Alois Char vát
humoristickými výstupy, dále známý pěveca
člen opery Národního divadla v Brně p. Otto Po-
pelka, virtuos na housle a kontrabas pan Aloi
Kapoun a konečně pan Jan Tomáš, jenž
se vzácnou ochotou produkoval se se svým
gramofonem. Klavírní doprovody s dovedností
laskavě provedli slč. M. Nussbaumova
pp. Lábek a Starý. Nálada, jak při pro-
gramu tak pestrém pochopitelno, byla zname-
nitá; dlouho do noci setrvali účastníci sjezdu
v srdečné zábavě.
Malátův
Liškův
Hinkeův
Procházkův
Char
Otta
Kapoun
Jan Tomáš
M Nussbaumův
Lábek
SaintSaensův
národní divadlo v Brno
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Khuenova krise.
Co toto píšeme, krise hr. Khuena ještě nen
rozhodnuta, ale všecko nasvědčuje tomu, že roz
hodnuta bude brzo propuštěním hr. Khuena.
Khuen, jenž bydli ve Vídni v hotelu Alžbě
tině, dostal dnes ráno z Išlu pozvání, aby s cí-
sařem poobědval. Po včerejší dvouhodinné au-
dienci pozvání ho tak dojalo, že dostal migrenu
a pozbyl appetýtu. Prázdných hodin užil k tomu.
aby navštívil redaktora „Pesther Lloydu“ Maxu
Falka, jenž podivnou náhodou také ve Vídni
mešká. Max Falk jest, jak známo, spiritus regen
vši maďarské politiky. A skutečně Max Falk už
nalezl nit, která vede z bludiště. Jeho „Pesthen
Lloyd“ užnává, že vláda hr. Khuenova „byla
episodou“, jinými slovy, že historie jejího
krátkého a neslavného působení jest ukončena.
Avšak pád Khuenův a jeho vlády nepostačí k uti-
šení rozbouřených vln maďarského veřejného
mínění. Rozbouřené vlny utiší podle receptu Fal-
kova „nové národní koncesso“, povolené Ma-
darům.
Národní koncessí rozumí se nyní v běžné
mluvě v Uhrách maďarská služebná řeč ve vojště.
Dostanou-li ji Maďaři při této příležitosti a pod
tlakem této nekalé afféry, bude to všeho za-
jímavější a poučnější jak pro národy rakousko-
uherské tak pro cizinu. Nebude potom žádné po-
chybnosti o tom, že v této říši národní koncesse
nezískávají se ani mravnými osobami, ani mrav-
nými prostředky.
Khuenův
Khuen
Pesther
Maxa Falk
Falk
Pesthen
Maďar
Vídeň
Išlu
Uhry
19
article
Aby se nám rozumělo. Naše národní práva
nebyla by tím nikterak dotčena, kdyby si Maďaři
vymohli armádní jazyk maďarský. Naopak, ze
srdce bychom jim toho vítězství přáli majíce vě-
domí, že máme stejné právo i čaku, že práva
tho dobudeme. Avšak takový obchod byl by
zaplacen větší ztrátou na maďarské straně, nežl
ziskem. Největším ziskem Maďarů bude, bude-li
prozkoumána celá hloubka toho bahna veřejné
znemravnělosti, které úplatková afféra objevila
bude-li vykydáno, bude-li provedena očista n
eclé čáře. K tomu bychom Maďarům gratulovali
avšak k tomu nikdy nebude raditi chytrý Ma
Falk, takové rady nerodí se v hlavách lidí jeho
původu.
V afféře úplatkové od počátku pozoruje se
tendence rozvléci ji do největší šíře a kompromi-
tovati největší počet osob, zvláště vysoko postave-
ných. Této tendenci odpovídá zpráva, že pos
Polonyi, člen vyšetřující komisse, včera př
touto komissí udal pověst, že peníze na pod-
plncení dal areivěvoda František Ferdinand. O
následníka rakousko-uherského trůnu všeliké po-
dezření tohoto druhu odvrací ta známá vlastnos
jeho povahy, které se příčí vydávání peněz.
Bludno je v této afféře hledati vinníky jedno-
tlivce. Tu jde patrně o celý zakořenělý, starý
všeobecně uživaný systém. Ten je zapotřebí aby
vypátrali a odhalili. Bude-li k tomu míti dost od
vahy a sily strana neodvislosti?
Maďar
ma Falk
František Ferdinand
Polonyi
20
article
Rozviklané státoprávní poměry v Rakousko-
Uhersku.
Chorvatské listy si stěžují, že „Véstník pr
c. k. domobranstvo“, vydávaný ministrem domo-
brany (honvédstva) v Pešti, mluví v posledním
čísle o „maďarském přímoří“, jehož není. Jes
peuze přímoří chorvatské a to má bez pochyby
tímto nekrvavým způsobem annektováno býti pr
Maďarii.
Podobných připadů, kde c. a k. vojenské
občanské úřady i samy vlády ve Vídni i Pešti libo
vclně mění názvy zemí i území, ignorujice platn
státoprávní poměry, ano zřejmě je nohama šlap-
jíce, je zde i tam bez počtu. Mezi ně patří také
pevěsiné „Land Böhmen“, jež provádí i kr. ná-
městnictvo české.
Je třeba proti podobným nešvarům, aťse
ději kde dějí, důrazně se ohražovati a netrpět
jich. Aby jich nebylo, aby nebylo otřásáno zá-
klady, na ktorých spočívají jednotlivé součástk
mocnářství rakousko-uherského a ono samo, mělo
by ovšem býti nejprve péčí samých vlád. Činí-li
vlády jinak, pomahají-li samy státoprávní poměry
rozviklávati, národové to musejí považovati z
znamení, že je svrchovaný čas, aby v nich státo-
právní vědomi znova vzplanulo. Když vlády jie
nechrání, musejí se chrániti sami.
Svoláni sněmů a říšské rady.
V září budou na krátko svolány sněmy těeh
zemi, kde se udály veliké živelně pohromy
Říšská rada bude svolána na poslední dn
měsíce září.
RakouskoUhersko
Pešť
Vídeň
Land Böhmen
Véstník pr c
21
article
Konfiskace Radičova spisu.
V Záhřebě byl skonfiskován II. díl spisu Ště-
pána Radiče „Poměti vězně“ („Uzničke uspo-
mene“). Spis skonfiskován jedva vyšel a k tomu
boz udání závadných míst. Štěpán Radič užtř
měsíce sedí ve vězení. V bytu jeho za přítomnosti
pouze jeho manželky, předsevzata byla policejn
prohlídka, zabavena mu soukromá korrespon-
dence, seznam odběratelů jmenovaného spisu
ano i účty tiskárny.
Dorozumění mezi Srby a Chorvaty.
„Nový Srbobran“ dovozuje, že obě strany
Srbové jako Chorvaté, potřebují vzájemného do
rozumění, aby mohly vyvinouti větší odpor prot
maďarským prefensím. Dorozuměním pozdvihne
se mravná síla jedněch i druhých i vážnost země
v Evropě.
„Dubrovník“ prohlašuje, že Srbové dalmat
šti k vůli dohodě s Chorvaty jsou ochotni nepře-
kážeti myšlénce spojení Dalmacie s Chorvatskem
a Slavonii. Co se pak týče Bosny a Hercegoviny
obě strany musejí se postaviti na základ slovan-
ské a demokratické politiky t. j. každému by bylo
zůstaveno, chce-li se nazývati Srbem nebo Chor
vatem a obě strany by se v té příčině vzdaly
všeliké agiface.
Ta myšlénka je výborná a na nějaký čas b
mohla dobře svědčiti smířeným bratřím. Dlužno
však zpředu pamatovati na to, že vláda bosenská
nevezme dohodu srbo-chorvatskou s potěšením
na vědomí a nebude ji podporovati jednakým cho-
váním k těm i oněm, nýbrž jako dosud jedny
bude naproti druhým favorisovati, aby udržovala
starý jejich nesvár. Je třeba, aby Srbové a Chor
vaté dohodli se také o tom, jak se zachovají
bude-li bosenská vláda jako dosud a snad ještě
účinněji podporovati jméno Chorvat, anebo změ-
ní-li taktiku a obrátí svou přízeň ke jménu Srb.
aby dráždila milovníky chorvatství.
Radičův
Radič
Srba
Chorvat
Srb
Záhřeb
Evropa
Dubrovník
Dalmacie
Chorvatsko
Slavonie
Bosna a Hercegovina
Chor vat
22
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Povstání v Makedonii.
Z Bitolie, 1. srpna. (Dop. „N. L.“) Zbyle
povstalecké čety nemíni složiti nečinně ruce v
klín a hodlají až bude i v horách po žních v po-
stání pokračovati. Také mezi tureckým vojskem
zvláště mladšími důstojníky pozoruje se silné
válečné smýšlení. Oni jsou sami toho náhledu
že dokud se makedonská otázka zbraní nerozřeší.
nebude v Turecku pokoje. Když prý již Makedonii
musí obětovati, ať prý to stojí trochu krvel
Laskavostí jistého tureckého funkcionáře
byly mi sděleny tajné instrukce, bulharských po-
vstaleckých čet, nalezené dne 8. června v Mo-
gile u padlého vůdce Borisa Cvetkova, bývalého
učitele v Bitolii, kteréž zde dle pořadu v pře-
kladu uvádím:
1. Povinnosti každého vesničana a každého
člena komitétu jest, aby přesně pozorovali veškere
pohyby četnictva a vojska, a aby v případě hrozí-
eího nebezpečí pozorovatel nejméně 10 až 5 mi-
nut před příchodem těchto vesničany a člen
čety o hrozícím nebezpečí zpravil.
2. Pakli že byly vojskem neb mohamedán-
ským obyratelstvem ve vesnicích násilnosti spá-
chány, musí býti obyvatelé dotyčné osady ať po
dobrém neb po zlém vyzvání, by sobě na spáchané
činy nejprve u nejbližších konsulů a pak teprv
u příslušného valiho stěžovali.
3. Veškeré výlohy, spojené s vydržováním
vejska a různých tureckých funkeionářů, jsou
povinni vesničané vésti v evidenci a při placení
daní domáhati se toho, by jim dotyčný obnos od
předepsaných poplatků byl odpočítán. Pakli že
byli se svou žádostí od státních úřadů odmítnuti.
nechť se domáhají vyřízení prostřednictvím nej
bližších konsulátů.
Dop
Boriso Cvetkov
Makedonie
Bitolie
Turecko
23
article
4. Křesťané, kteříž jsou četám
nebosadámspolečnýmnebezpeční,
mají býti usmrceni a sice takovým
způsobem, aby podezření padlo n
polního hlídače, správce velko-
statků (subbaši), begy neb jiné Turky.
5. Jakmile některá četa nějakou osadu z-
bere, nechť se na všech cestách, k této vedoucích,
spolehlivé stráže rozestaví. Vůdce čety neb jeho
zástupník jest povinen častěji se přesvědčiti.
zdali jednotlivé stráže svoje povinnosti svědomit
vykonávají.
6. Jakmile se četa povstalců v některé osade
usadí, nechť se vůdce čety na všechny podrob-
nosti osady se týkající místního výboru přeptá.
Vesničané jsou povinni, dle svých majetkových
poměrů na zakoupení zbraní nějakým obnosem
přispěti a četa má se o to postarati, aby co nej-
více sedláků vyzbrojila. Pokladna musí se řádně
a poetivě spravovati a v ni uložených peně
zvláště jen na zakoupení zbraní užíti.
Pakliže jedna četa není s to všechny sedláky
v obci vyzbrojiti, nechť se o to přičiní s jinou
četou.
Ten, kdo jest určen, aby od překupníko
zbraní nakoupil, musí danému rozkazu vyhověti.
Pukli nutno, nechť se znopatří i penězi z pokladny
komitů. Za dodavatele zbraní jest
nejlépe vyhlédnouti sobě Alb a nce,
jichž pomoci se snadno podaři
ozbrojiti celý okrsek.
Sebrané penize na zakoupení zbraní necht
spravuje vždy jen poetivec. Hotové patrony de
pušek nechť se nekupují, poněvadž jsou po vět-
šině špatné jakosti. Za to se doporučuje zakou-
pení dobrých, prázdných patron a samotné plnění.
Turek
24
article
7. V každé vesnici má býti po
hotově soudruh, nemající žádných
závazků a který je s to vykonati
pomstu na zrádcích. Po usmrcení zrádc
nechť prchne, aby tak ušetřil osadníky od pota-
hování se soudy. Tim vychováme sobě samo-
ztatné a statečné lidi, kteří jsou hotovi v každém
případě se obětovati.
Členem čety povstalecké může se státi vý
jimkou též ten, kde dosud nikoho neusmrtil.
8. Pakli že jinak není možno, mohou se in
strukce vesničanům též písemně sděliti.
9. Každý, jen poněkud majetný vesničan, je
povinen 15 piastry měsičně přispivati na podpor
nouzí trpicích, zatknutých atd.
10. Vůdce čety musí býti vždy dobře střežen.
Proražení vojenského kordonu má obstarati
službu konající neb kterýkoli člen čety.
11. Neni nutno, aby čety vraždily, nahodile
případy vyjímaje. Ve vesnicích vyhlédnut
mstitelé jsou pod dohledem čet a jsou povini
usmrtiti zrádce. Po spáchaném činu nechť se
ukryjí na bezpečné misto, poněvadž není vylou-
čena možnost, že budou při nejbližší příležitosti
úkolem tím pověřeni.
12. Jakmile byli pro spáchanou vraždu neb
loupež na křesťanech turečtí pachatelé zatčeni,
jsou povinni obyvatelé osady na Turky u soudu
žalovati a býti s to takové svědky zaopatřiti, kteří
by, byť i proti násilí, na Turky svědčili.
Turek
piastr
25
article
13. Každá četa jest povinna ze 3 až 4 osa
2—300 tureckých liber na penězích sebrati, aby
se mohly co nejdříve zbraně zakoupiti,
14. Vůdce jednoho obvodu jest povinen nej
méně jednou za týden scházeti se s jedním čle-
nem městského výboru za příčinou výměny ná-
hledů. Vůdce okrsku považován býti musí z
člena městského komitétu a má právo pokladnu
tchoto přehlížeti a o jejím řádném vedení se pře-
svědčiti.
Peníze sebrané na venkově (ve vesnicích)
nesmějí býti v městské pokladně spravovány.
15. Vůdcové čet jsou povinni na ochranu
spolčených vesnie vše možné zaříditi a vůbec
tak se o ně starati, jako se matka o děti stará.
16. Pakli že byla četa vojskem obklíčena,
musí hleděli, aby se za prvního šera, ať již s
zirátami, z vesnice vytratila, poněvadž další ol-
lení by pro ni žádného cíle nemělo.
Jakmile vojsko odtáhlo, má se četa vrátit
a zrádce, nebylo-li obklíčení jen nahodilé, po-
trestati.
17. Stěhovaví Valaši (Cincaři), kteří po
stany bydlí, a pro podloudnictví jako stvořeni
jsou, mají se pro dopravu zbraní využitkovati
18. Obyvatelům měst a vesnic nechť se do-
poručí, aby často na lov chodili.
19. V eněch osadách, kdež se církevní jměn
řádně spravuje, nechí vezmou toto v opatrování
čety a mají při tom hlavně udržováni neb za
kládání obecných škol na zřeteli.
20. Různé dávky a jiné veřejně záležitost
mají býti vždy v pořádku vedeny. Nepřistojnost
nemají se díti. Vůdcům čet není strannickost do-
volena.
21. Vesničané nechť sobě nesdělují, kde maj
své zbraně uloženy, aby snad neupadly do rukou
nepovolaných.
J. Bezděkovský.
V Praze, 7. srpna
Valach
Cincar
J Bezděkovský
Praha
26
article
Zavedení tabákového monopolu na Černé Hoře.
»Tac IIpHoropua« uveřejňuje zákon o tabá-
kovém manopolu na Černé Hoře. Monopol je
zadán italské společnosti, jejíž sídlo je v Benát-
kách. Předsedou je posl. Robert Paganini, místo-
předsedou hr. Rugiero Revedin; mezi členy vý-
boru je též Lazar Mijuškovič, černohorský mi
nistr financí. Ředitelem monopolu, jejž jmenuji
společně černohorská vláda i výbor společnosti,
je Josef Volpí ml. Základný kapitál společnost
obnáší 11% mill. fr. ve zlatě. V Podgorici, kde
bude sídlo hlavní agencie pro pěstování a obrá-
bění tabáku, slaví se již velkolepá tabáková to-
várna. Prozatím se bude obráběli ročně 200.000
kg tabáku. V přistavu barském staví se skla-
diště na tabák, který se z Černé Hory bude vy-
vážeti do Ilalie.
Z papírů krále Alexandra.
Jeden petrohradský list se dovídá, že mei
papíry krále Alexandra nalezeny byly dokumenty
o tom, kterak Rakousko-Uhersko se staralo o za-
bezpečení dynastie Obrenovičů. Králi Alexandru
učiněn návrh, že Rakousko-Uhersko pod jeho
žezlem uskuteční velkosrbskou myšlenku. Srbský
král by se stal vladařem Bosny a Hercegoviny
a srbská armáda za to by byla přičleněna k ra-
kousko uherské, Spojená armáda v případě války
by se starala, aby »veliké Srbsko« na útraty
Turecka rozšířilo se za Mitrovici a nejlépe až
k Solunu. Za to by práva dynastie Obrenovičů
celou mocí státu rakousko-uherského hájena byla
proti každému, kdo by je ohrožoval. Po vr-
Tac IIpHoropu
Paganini
Revedin
Mijuškovič
Josef Volpit
Alexandr
Obrenovič
Mitrovic
Černá hoře
Podgorica
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
Bosna a Hercegovina
Srbsko
Turecko
kg