Periodikum ALTO Viewer

1

p. srpna 1903.

2

Císlo 212.

3

NÁRODNÍ LISTY.

4

Strana 5.

5 article

Szapara k ministerskému předsedovi psal sám. Na dotazy posl. Polónyie odpovídá svědek vyhýbavě. Posl. Polynyi mluví potom o běžném bankovním účtu hr Ladislava Szaparya, který obnašel k jeho dobru 26. července 760 000 K hotově a 728 000 K v cenných papírech. Ritter po této stránce odpírá jakoukoli vý- pověď. Na to usneseno předvolati jednak pokladníka ústřední zemské pokladny, jednak hraběte Pavla Szaparya. Potem přikročeno k výslechu svědka Josefa Hutstei na. Nástupce Rössickův. n. Z Berlína, 4. srpna. V desavském volebním okresu kandidován bude tajný rada Liszt. Doufá se, že jej voltii budou libe rálové všech odstínů.

Posl Szaparya Ritter Pavel Szaparya Hutstei Liszt Berlín

6 article Srbsko.

Srbsko. d. Ze Zemuna, 4. srpna. (Zvl. tlgr. »Nár. L. «) Děti královy přibudou do Běle- hradu v pondělí o 7. hod. ranní. Dle zprávy obchodního časopisu Srbsko vešker běžné dluhy, které má v cizině, zaplatilo. Z Vidně, 4. srpna. (C.-B.) Odpoledne přijel sem z Ruska Arsen Karaďo- děvič, který zejtra ráno s ostatními syny krále Petra odebere se do Bělehradu. Balkán. d. Ze Soluna, 3. srpna. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«) Tři setniny tureckéh vojska napadly bulharskou tlu- pu u Murihova. Bitva trvala 12 hodin, obě strany utrpěly znač- né ztráty. Do Murihova přibyli rakouský a ruský konsul. — Z Bitolje se ozna muje: V bitvě u Pripeče padlo sedm Bulharův a šest Turků. Vy- sláno tam vojsko. V kraji kičevském stíhány jsou vojskem tlupy po- vstalecké. V Kruševě zavražděna celá řada křesťanů i Ze Soluna, 4.) srpna. V noci po- škodili povstalei tFať drahy ze Soluna do Mnastýru na různých místech vy- trháním kolejnic. Zároveň pře- trhali telegrafní dráty. m. Z Caříhradu, 4. srpna. Na dne- šek v noci zničeny byly dynamitem výhybky na nádraží v Sehoviči a telegrafní spojení Sehoviče s Monastýre m. n. Z Berlína, 4. srpna. »Local An- zeiger« uveřejňuje dopis tureckého státníka prý prvého řádu, ve kterém se praví, že bulharské povstalecké čety nemají vyhlídky, že svedou k povstání veškero macedonské obyvatelstvo, ani že domohou se zakročení

Karaďo Bulharův Turek Sehovič Srbsko Běla Rusko Bělehrad Balkán Murihov Soluna Mnastýr Sehovič Berlín Local Ana

7 article

Evropy. Toto jest tím méně možným, pro- tože Evropa, především Rusko a Ra- kousko jsou s reformami, jež se zavedly a zavedou, spokojeny a že jsou pevně od- hodlány vyčkati výsledky díla, jež poskytne nejlepší důkaz, jak velice sultánovi na tom zálezí, aby všemožně podporoval blaho křesťunského obyvatelstva. Jsou-li Evropa a zejmena zmíněné dva státy s prováděním reform spokojeny a Tu- recko bude moci pokračovati na zahájené cestě, nezáleží tomuto mnoho, zda s oprav- nou prací souhlasiti bude také Bulharsko Povstalecké čety budou prý úplně potřeny, jakmile pozbude Turecko trpělivosti a bude se musit rozhodnout, hledati vrahy v Sofi a Plovdivě. Z Cařihradu, 3. srpna. (C.-B.) Au- boyneau, který od soboty tu mešká, vy- jednává s rozhodujíeími činiteli tureckými o plánu unifikačním. Ve čtvrtek koná se příslušná schůze.

Evropa Rusko Bulharsko Turecko Cařihrad

8 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. Osobní. Z Gastýna, 4. srpna. (C. B) Minist vyučování ryt. Hartel přibyl sem se léčit. Franeouzsko-anglické přátelství. Z Paříže, 4. srpna. (C. B.) Do Paříže chystá se na 25. listopadu 77 anglických parlamentářů, v odvetu za návštěvu parla meutářů francouzských v Londýně. Anglická sněmovna. Z Londýna, 4. srpna. (C. B.) Sně movna lordů schválila v druhém čtení ir skou předlohu. Sněmovna poslanecká ve třetím čtení přijala osnovu o stavbě nových lodi námořních. Telegrafické zprávy hospodářské. Kontingent enkru. Z Vídně, 4. srpna. Dnes konala se schůze rakouských raffineril cukerních, v níž jednalose o dalším trvání dosavadní prodejny cukerní Bylo usnešeno, aby prodejna, kteráž — dle dosavadní úmluvy stejně jako eukerní kartel — měla trvati až do konce měsíce srpna, zůstala v činnosti až do konce měsíce září. Přiští týden bude se konati opětně schůze, ve které bude učiněn pokus, aby dosaženo bylo dohodnutí v ten smysl, by prodejna trvala dalších 12 měsíců. Uzavření kartelu mezi raff- neriemi a surovárnami pokládá se za vy loučené. Krise v oboru bavlnářském. Z Bostonu, 4. srpna. (C.-B.) V sever ních okresích během srpna přestane se praco- vati nejméně se 2 mill. cívkami. Ze 30.000 dělníků ve Fallriveru, středisku to textilního průmyslu, pozbude práce aspoň 10..000. Má se však za to, že v druhé polovici září poměry se zlepší.

Hartel Franeouzsko Paříž Londýn Vídeň Boston anglický sněmovna

9 article

st. Z Pešti, 4. srpna. (Zvl. tlgr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 40.000 metr. centů staré pšenice o 5 hal. dráže. Platila: pšeniee stará tisská 80.5 kg K 8.221%. 81 kg K 8.15 80 kg K 8.—, 79.5 kg K 8.20, pešťská 80 k 7 92. 79 kg K 7.90, 76 5 kg K 7.60, vašar- helská 80 kg K 8.121%, báčská 77 kg K 7.95 77 kg K 7.75, banátská 79 kg K 8.—, pan- řevská 77 kg K 7.55; nová pšenice fisská 81 kg K 8.—, 81 kg K 7.80, 82 kg K 7 95, 80 5 kg K 7924. 80 kg K 7 85, 79 5 k K 7.70, 79 kg K 7 60, peštská 81 kg K 7 874. 30 kg K 7 80, 80 kg K 7.40, snětivá 78 k K 7.60, báčská 78 kg K 7.80, 77.8 kg K 7.70, pančevská 76 kg K 7.45, z Nového Sadu 77 k K 7 62, báčská 78.5 kg K 7.70, žito nové K 610 až 6.25, nový ječmen K 5.70, oves K 5.70, řepice K 10.10. Na tihu termínovém smýšlení pevnější n lepší obchod s pohotovým zbožím, na konee ochablo. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 7 34, na duben K 7.57, žito na říjen k 6.19, na duben K 6 39, oves na říjen K 5 . 33, na duben K 5.50, kukuřice na srpenk 6.20, na září K 6.20, na květen 1904 K 4.91. řepka na srpen K 11. 15. Sádlo třídilné po K 63.30; slani na čtyřdílná 57.—, jiné zboži beze změny. Počasí chladné. Z Petrohradu, 4. srpna. (C.- B.) Dle doslechu má chystaný zákon o ručení to- várníků za úrazy dělnictva za účel hlavně ochranu ruských poddaných, ministru financí však bude prý ponecháno, rozšiřiti usta- novení zmíněného zákona také na dělnické pří- slušníky cizích států, pokud tylo poskytnou Ru- sku při uzavírání obchodních smluv těchže vý- hod pro jeho obchod a námořní dopravu. Z Nov. Yorku, 4. srpna. (C.-B) Žádos presidenta »United States Steel Corporation« za propuštěnou byla přijata.

Platil Sádlo Pešť K 7.70 K 7.60 Petrohrad York Steel Corporation kg

10 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Nucená společenstva zemědělská. (Pokračování.) Působnost odborá. § 48. Odborům zvláště vyhraženy jsou tyto agen dy: a) ustanoviti si rozpočet a způsob úhrady, ho spodařiti s příjmy odboru a obstarávati své účetnictví b) obstarávati záležitosti subvenční, mimo obory v pů- sobnost ústředního sboru spadající; c) spolupůsobit v záležitostech hospodářského školství, při čemž říd se příslušnost toho kterého odboru dle jazyka vy- učovacího na tom kterém ústavu; d) udržovati styk se společenstvy k dolyčnému odboru přináležejícími. napomáhati k jejich činnosti a dohlédati k ní; e) po- dávati dobrá zdání v takových případech, kdy výslovně dobré zdání dotyčného odboru neb obou odborů se vyžaduje aneb v takových věcech, které nejsou ústřed- nímu sboru výhradně přikázány, pakliže při nich dle povahy věcí mohou v obvodech obou odborů ob- jeviti se odlišná hlediska neb odlišné zájmy. Podávati návrhy iniciativní oprávněny jsou jak sbor ústřední tak i odbory.

11 article

§ 49. Každý z obou odborů obstarává samostatně a odděleně úkoly mu přidělené. Dobrá zdání, vyžá- daná od celé zemědělské rady neb od obou výborů odborových, buďtež každým z obou odborů, pokud se týče, výbory jejich, zvláště podávána a předsedni- stvu zemědělské rady odevzdávána; tomuto bude po- necháno na vůli, předložiti je sboru ústřednímu čili nic. Taková dobrá zdání se však předložiti musí, žá- dají-li o to nejméně tři členové sboru ústředního. Dobrá zdání odboru buďtež předsednictvím zemědělské rady beze změny dále předložena, nehledíc k tomu, zdaliž sbor ústřední vlastní dobrozdání podal čili nic. § 50. Každý odbor má svou vlastní kancelář. sy- stemisuje místa úřadnická, jmenuje a povyšuje úřad- níky její a vykonává nad nimi moc disciplinární. Kan- celář jest podřízena dolyčnému předsedovi odboru. Trvale ustanovení úřadníci a zřízenci rady zemědělské a ústavů jí podřízených postaveni jsou ve příčině příslušnosti v obci, placení přirážek a dávek zemských, okresních a obecních, jakož i v příčině předpisů o pen- siiním opatření na roveň úřadníkům zemským. § 51. Předseda, a v případě zaneprázdnění jeho. místopředseda zemědělské rady koná vrchní dozer k jednání odborů bez újmy samostalnosti těchto, pokud zákonem tímto jest stanovena. Bližší ustanovení obsa- huje řád jednací

12 article

Valné shromáždění společenstev. § 52. Valné shromáždění zemědělských společen- stov při každém odboru zemědělské rady tvoří: 1. de- legáti společenstev okresních a společenstev obecních dle § 13., 3. zřízených: 2. členové výboru odborového zemědělské rady, pokud nejsou již zahrnuti mezi de- legáty pod č. 1. uvedenými. Na každé okresní spo- lečenstvo připadá z pravidla jeden delegát; okresn společenstva, jichž členům předepsáno jest v celku více než 100.000 korun ročního obnosu pozemkové daně vysílají dva delegáty, při vyšším obnosu přede- psané daně pozemkové než 200.000 korun ročně pak tři delegáty. Delegáty volí ze středu svého výbor spo- lečenstva nadpoloviční většinou hlasů. Za společen- stva obecní dle § 13., 3. zřízená zvolí starostové, resp jich náměstci ze středu svého za celý okres společně delegála, respektive tolik delegátů, kolik dle před- chozího na společenstva tato delegátů celkem by při- padlo. Pakliže v okrese jest pouze jediné takové spo- lečenstvo, vyšle toto delegála svého podobně jako společenstvo okresní. Volba delegáta plati pro dobu volebního období zemědělské rady. Volby doplňovací platí pro zbývající část období volebního. Bližší před- pisy o povolání delegátů ustanoveny budou řádem jednacím (§ 65).

jítlegát odbor zemědělský rada odborový zemědělský rada

13 article

§ 53. Valnému shromáždění společenstev přiná- leží: 1. sehvalovati každoročně závěrečné účty na základě zprávy tříčlenné komise, kterou valné shro- máždění vždy na 6 let volí; 2. jednati o záležitostech, které dle výslovného ustanovení vlády nebo výboru zemského shromáždění společenstev předloženy býti mají; 3. jednati o záležitostech, které výbor odborový pro vynikající jejich důležitost pro zemědělství usnesl se předložiti shromáždění společenstev, nebo které 4. některý člen shromáždění nebo společenstvo podalo výboru odborovému ve lhůtě v řádu jednacím (§ 65. k tomu ustanovené, aby je předložil shromáždění spo- lečenstev a které výbor uznal za způsobilé, aby ve shromáždění tom v poradu vzaty byly. Řádná a mimořádná valná shromáždění společenstev.

14 article

§ 54. Řádné valné shromáždění společenstev koná se ročně jednou a svolává je dotyčný předseda od- borový, dohodnuv se s předsedou zemědělské rady o době a programu shromáždění. Když jest toho pilná potřeba, aby o některém předmětu bylo jednáno, může předseda odborový po dohodě s předsedou zemědělske rady svolati mimořádné valné shromáždění společen- stev. Mimořádné valné shromáždění společenslev mus však tehdy svoláno býti, žádá-li aspoň polovice členů shromáždění společenstev, aby pojednáno bylo o ně- které záležitosti, spadající pod § 53. č. 3. Valnému shromáždění společenstev předsedá předseda země- dělské rady, jenž může se dáti zastupovati, poku předsednictvo odboru není platně zřízeno, místopřed- sedou rady zemědělské, jinak předsedou odborovým. § 55. Aby shromáždění společenstev mohlo se usnášeti, potřebí jest, aby mimo předsedajícího pří- tomna byla nejméně polovice členů dotyčného shro- máždění. K usnesení potřebí jest nadpoloviční většiny hlasů členů ve shromáždění zúčastněných; při rov- nosti hlasů stane se usnesením onen návrh, k němuž byl přistoupil předsedající. Podrobnější ustanovení obsahuje jednací řád (§ 65).

15 article

Společná shromáždění členů zemědělské rady. § 56. Přejí-li si toho souhlasně oba výbory od- borové, mohou všichni členové zemědělské rady (sbo- ru ústředního, obou valných shromáždění a výborů odborových) svolání býti ke společné poradě. O svo- lání tomto, jakož i o programu jednání mají oba před- sedové odhoroví dohodnouti se s předsedou zeměděl- ské rady. Tento předsedá a může se dáti zastupovati místopředsedou zemědělské rady. O usneseních ve společné poradě platí obdobně ustanovení § 55. Působnost výborů odborových. § 57. Všecky záležitosti odboru, které nejsou vy- hraženy valnému shromáždění společenstev, náležejí bezprostředně do působnosti výboru odborového. § 58. Do působnosti výboru odborového náleží dále navrhovati rozpočet o subvencích pro jednotlivá odvělví zemědělství z prostředků říšských a zemských, které výbor pro rok nejbliže příští pokládá za po- třebné. Kromě toho sdělávati má výbor odborový osno- vu rozpočtu nákladu, spojeného s vlastním úřadová ním jeho, zahrnujíc v to úřadování kanceláře jeho. § 59. Výbor odborový může k objasnění jednolli- vých otázek odborných vyslechnouti znalce nebo znalce takové povolati s hlasem poradním k jednáním svým o takových otázkách, dále může k určitým úče- lům zříditi komitěty ze členů svých a ustanoviti dů- věrníky, by stále podávali zprávy o důležitých obje- vech v oboru zemědělství. Obzvláště jest na vůli dáno zástupcům vlády a výboru zemského, by k poradám ve výboru odborovém povolali odborníky z úřadů vládních, pokud se týče z úřadů zemských, by podávali intormace. § 60. Podrobné ustanovení předmětů, které v sa- mém výboru odborovém přednášeti se mají, aneb které předsedou odborovým praesidiálně vyřízeny býti mohou, stane se řádem jednacím. (§ 65.)

16 article

Schůze výborů odborových. § 61. Každý výbor odborový schází se k pora- dám svým z pravidla každého třetího měsíce; kromě toho může svolán býti, kdy toho potřeba, a musí svo- lán býti, žádá-li za to nejméně polovice členů výbo- rových, udávajíc předmět jednání. § 62. Aby výbor odborový mohl se usnášeti, po- řebí jest, by mimo předsedajícího přítomna byla nej- méně polovice členů výborových. O způsobu usnášení se platí obdobné ustanovení § 55. Volby konají se nadpoloviční většinou hlasů. § 63 Přejí-li si toho souhlasně oba výbory odbo- rové, mohou se spojiti ke schůzi společné. O svolání schůze té, jakož i o programu jednání nechť se dohod- nou oba předsedové odboroví s předsedou zemědělské rady. Tento předsedá a může se dáti zastupovali za- stupovati místopředsedou zemědělské rady. O způsobu usnášení se ve schůzi společné platí obdobné usta- povení § 55.

17 article

Jodnací a úřadovací jazyk žemědělské rady a spole- čenstev. § 64. V ústředním sboru, jakož i ve shromáždě- ních a schůzích společných mají oba jazykové zemšt ve všem jednání a úřadování uvnitř i na venek rovné právo; v odboru českém jest český jazyk, v odboru německém německý jazyk jazykem jednacím a úřado- vacím uvnitř i na venek. Jazyk odboru jest jednacím a úřadovacím jazykem společenstev, která k odboru přináležejí. § 65. Mimo ustanovení, jež dle toho zákona výslov- ně vyhražena jsou řádu jednacímu, buďtež i ostatní ku pravidelnému řízení zemědělské rady potřebné před- pisy podrohnější v mezích a v duchu tohoto zákona vydány řádem jednacím. Řád jednací vydá ústřední sbor zemědělské rady po vyslechnutí obou odborů s výhradou schválení, kteréž udělí vláda v souhlase se zemským výborem. § 66. Zemědělskou radu a společenstva u soudu i mimo soud zastupuje předseda zemědělské rady nebo pokud týče se odboru, předseda odboru nebo jeho náměstek. Listiny však, kleré mají zakládati zá vazky proti třetím osobám, musí u odborů zemědělské rady býti podepsány předsedou nebo jeho náměstkem a jedním členem výboru odborového, při společen- stvech předsedou neho jeho náměstkem a jedním čle nem výboru společenstva. Týká-li se listina jednání, k jehož uzavření vyhledává se souhlas valné hromady nebo vyšší schválení, musí mimo to souhlas nebo schválení podpisy dvou členů výboru odborového nebo výboru společenstva v listině býti vyznačeny (Dokončení.)

18 article

Stav chmelnic počátkem srpna. Dle úřadní zprávy právě vydané zlepšily se v Horních Rakousích chmelnice následkem příznivého počasí, ale přes to nelze počítati ani na prostřední sklizeň. Ve středním Štyrsku bude sklizeň slabá. V dolním Štyrsku jest vývin chmelnic velice nestejný. Málo uspokojivé vy- hlídky na sklizeň se od posledních zpráv nezměnily. V Čechách přinesly deště z 19. a 20. července mal občerstvení chmelnicím, očistily rostliny od hmyzu, tak že lze v některých obvodech chmelařských mluviti o značném zlepšení nadějí na sklizeň. Ovšem násled- kem nepříznivého stavu chmelnic na Žatecku a Rakov- nicku bude kvantitativně výsledek sklizně slabý, ale naproti tomu očekává se ve zdravých polohách kvali- lalivně výhorný chmel. Na Moravě se v mnohých krajích stav chmelnic značně zlepšil, ale přes to zů- stanou výsledky česání následkem škod způsebených krupobitím a hmyzem daleko za rokem loňským. V Haliči působily nepříznivě na chmelnice červen- cové deště a zvláště záplávy, takže i tam se dosud dobré naděje na výsledek sklizně zhoršily. Na Ža- tecku se stav chmelnic až do nastalých výdatných dešťů následkem velikého sucha a studených nocí stále zhoršoval a neuspokojivé naděje se celkem jen velice nepatrně zlepšily. Z Rakovnicka oznamuje se ještě další zhoršení stavu chmelnic. Letos hledí se lam výsledkům česání s velikými obavami vstříc, Z Ouštěcka však naproti tomu docházejí zprávy značně příznivější. Ranné druhy dobře vyrostly, byly koncem července v plném květu a slibují při příznivém počasí pěknou sklizeň.

Horní Rakousy dolní Štyrsko Čechy Žatecko Morava Halič Rakovnicko

19 article

Báňská výroba rakonská. Ministerstvo orby vy- dalo právě zprávu o báňské výrobě v Rakousku v r. 1902. Nejzajímavější čísla jsou týkající se železa a uhlí. Výroha železa značně klesla. Byloť vytě- ženo 17,442.083 q rudy železné, což jest proti roku předcházejícímu méně o 2,189.476 q. V souhlases tím klesla také výroba železných hutí, jež činila 8,315.443 q (— 532.997) surového železa a 1,602.824 a (+ 149.268) litiny. Také těžba uhlí klesla. Vykazuje 221,396.831 q (—3,338.264) uhlí hnědého a 110.450.293 (— 6,938.006) q uhli kamenného. Cena veskeré bůňské výroby obnášela v r. 1902 232.9 mill. korun, proti r. 1901 méně o 26.5 mill. K. Celkem bylo v báňském průmyslu zaměstnáno 148.040 dělníků a to 140.860 v dolech a 7180 v hulích.

Rakousko

20 article

Klesání bursovních obchodá v Německu. O úpl- ném klidu, nastalém v bursovním obchodě berlínském. svědčí nejlépe veliké klesnutí obratů v cenných pa- pírech. V měsíci červnu obnášela daň z obralů v Ně- mecku jen 769.503 marek, což jest o 203.185 marck méně než v květnu, kdy byly již obraty rovněž valně redukovány, a o 646.890 marck méně než v dubnu t. r. Proti červnu roku loňského vynesla daň z obratů letos méně o 300.000 marek a proti létům předešlým jest klesnutí daně bursovní ještě mnohem menší. Ne- hledě k měsíci září 1901 jest letoší červnový výnos bursovní daně od čtyř let nejmenší. Také výnos kolků z cenných papírů stejnou měrou se zmenšil. Z trhů bavlnářských. Ceny v posledním týdnu opět poněkud stouply, zvláště následkem praktik ame- rické spekulace haussové, ale také následkem silné poptávky pro vývoz a neustálého ubývání zřejmých zásob. Neblahé následky spekulačních výstředností ve Spojených státech počínají se už i tam jevili. Počet zahálejících přádelen roste každým dnem, poněvadž nechtějí vysoké ceny povolovati. Americká spekulace vládne asi 200.000 žoky, z čehož připadá 150.000 žoků na Nový York a 50.000 na Nový Orleán. Valná část je prý podřízenější jakosti. O nové sklizni je málo zpráv. Napřed byly obavy ze sucha, ale jakmile se dostavily větší deště volali už zase haussisté, že vlh- kem bude bavlníkům způsobena škoda. Soukromé zprávy znějí mnohem důvěřivěji. Pozoruhodné jsou pověsti o dohodě haussistů s baissisty v Novém Yorce.

Německo spojený stát Nová York Nový Yorka

21 article

Potvrdí-li se, není dosud jisto, ale je nápadne, že se staly disposice, aby bavlna nedávno v Liverpoolu zpět koupená nebyla zaslána do Ameriky. Poptávka z kontinentu byla v minulém týdnu zvláště čilá z Ru- ska a ze zemí severních. Menší zásilky šly de Brém a Barcelony. Také Amerika koupila opět 4000 žoků, ale jest nejisto dosud, zda koupená bavina bude tam odeslána. Proti týdnu minulému získaly druhy ameri- cké 6 bodů, brasilské 2 body, peruanské 6 bodů, egypt- ské 1/1e pence a východolndické rovněž 1/1e pence. Ceny terminové stouply o 6—81/2 bodu. Dovoz obnášel 3468 žoků, z toho bylo 604 americké bavlny, 453 egyptské a 2411 západoindické. Obraty na liverpoolském trhu činily 29.520 žoků, z toho koupily přádelny přímo 28.022 žoků. Skutečný vývoz byl 17.061 žoků. Zásoby páčí se na 389.660 ž. proti 574.950 ž. v soudobném týdnu loňském, z toho jest bavlny americké 201.550 proti 475.830 a východoindické 45.790 proti 6450). Na cestě do Liverpoolu jest americké bavlny 15.000 ž. profl 13.000 a na pevninu 19.000 proti 69.000. Úhrnné zřejmé zásoby obnášejí 1,172.000 proti 1,370.000, z to- ho je bavlny americké 826.000 proti 1,087.000, egypl- ské 44.000 proti 82.000 a východoindické 255.000 prot 101.000. Na soukenném trhu manchesterském byla z Indie poptávka po levnějších druzích. Také s Čínou byly ojedinělé transakce. Tištěné zboží bylo hledáno na pozdější terminy. Obraty byly poněkud lepší než v týdnu předešlém. S přízí bylo jen málo obchodo

jít Brémy Liverpool Amerika Barcelona Indie Čína

23 article

Dodávka pro c. k. tabákovou režii. Generální ředi- telství tabákové režie ve Vídni zadá na rok 1904, po případě na 2 neb i 3 léta dodávku cedrových bedni- ček na doutníky. Písemné offerty podati třeha do 20 srpna 1903. Vyhlášku obdržeti lze také u Obchod- ní a živnostenské komory v Praze. Z Nového obchodního gromia král, hlavn, měsla Prahy. Ve schůzi představenstva, konané dne 29. m. m., jednáno bylo o reformě pražské potravne daně na čáře a o příslušném podrobném referátu grem. koncipisty dra. E. Hoffra, v jehož vývodech dáno bude c. k. ministerstvům financi a obchodu ná- ležité objasnění místních poměrů se zřetelem na po- navržení sazeb a rychlé provedení úpravy. Předsta- venstvo ustanovilo zvláštní poradní komisi, která zabývati se bude šetřením o nejvhodnějších sazbách potravní daně pro pražskou čáru. — K návrhu sta- rosty p. Gustava Adámka podán bude c. k. minister- stvu obchodu a klubu říšských poslanců spis, ve kterém akcentováno hude stanovisko pro úplnýa všeobecný nedělní klid, požadováno jeho zavedení soustavným zkracováním nedělní doby pra- covní v obchodech, remonstrováno proti ustanovení čtyřhodinné doby pracovní v neděli za přípustného její rozdělení na dobu odpolední neb večerní, jelikož intencím obchodnictva v zájmu nedělního odpočinku mohou toliko nepřetržité pracovní hodiny sloužiti a požadováno bude uvolnění od přísného stanovení náhradní prázdně za nepatrnou práci přes čas.

E Hoffr Adámek Vídeň Praha živnostenský komora v Praga

24 article

Představenstvo vzalo na vědomí zprávu přísežného účetního znalce prof. R. Wimmra o provedené revisi účtů gremiálních do konce června t. r. Výnosem c. k. ministerstva kultu a vyučování bylo definitivní usta- novení ředitele dvoutřídní obchodní školy gremia p. Frant. Trmala a ustanovení ostatních učitelských sil při tomto ústavu schváleno. Společenstvo českomoravských škrobáren konalo v neděli v Jihlavě schůzi, na níž usneseno zříditiv Jihlavě prodejnu bramborového škro- bu. V říjnu bude se konati v Jihlavě trh na škrob, k němuž se výrobci i větší konsumenti zvou. Ke spo- lečensívu přistoupilo už na sto výrobců škrobu z Čech a z Moravy. Nový hospodářský lihovar postaven bude ve Slatiňanech u Chrudimi na panství kníž. Auers- perga Trhy na hovězi dobytek v Přibrami. Mimo ob- vyklé trhy výroční konají se v král. horním měste Příbrami též každé první úterý v měsíci trhy na ho- vězí dobytek. Trh na hovězí dobytsk v Habrech konati se bude dne 12. srpna. Banky, záložny a spořitelny. Stav rakousko-uherského banku ze dne 31. července t. r. Oběh bankovek 1.574,381.000K (+ 79,965.000 K), poklad kovový 1.459,758.000 K (— 2,425.000 K), portef. směn. 229,053.000 K (+ 51,067.000 K), lombard 38,487.000 K (+ 50.000 K), záloha bankovek prostých daní 282,063.000 K (— 82,360.000 K). Za měsíc čer vene c 1903 vykazují: vklady výplaty korun 99 585 Spoř. jaroměřská . . . . 72.400 Měst. spoř. v Pardubicích . 791.691 1,006 408 192.503 Spoř města Soběslavi. . . 144.460 180. 162 Okr. hosp. zál. na Smíchově 186 185 96.552 Úvěrní ústav v Berouně . . 122.977 93.412 Občanská zál. ve Volyni . . 138.736

profesor R Wimmr František Trmal Jihlava Čechy Morava Slatiňany Chrudim Příbram Pardubice Soběslav Smíchov Beroun Volyň uherský banka 585 spořit úvěrní ústav

25 article Trhy poněžní.

Trhy poněžní. V Praze, 4. srpna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Při klidném trhu došlo na dnešní burse k závěrkám akcií Hospodářské úvěrní banky za K 321.—. Dále podáváno za akcie Živnostenské banky K 251. České banky »Union« K 245.—, akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně K 325.—, 31/2% zá- stavní listy České hyp. banky K 93 50 peněz. Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Otniciální záznamy znějí:

Praha Kolín živnostenský banka Český banka

26 article Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898

Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » » Č. Budějevic 1893 » » Plzně r. 1886 „ „ Teplice r. 1887 „ » Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy , , , » kom. dl. úp. „ , . » mel. úpisy „ , „ » želez úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové Buštěhradská dráha .. dlo. » 1879 Místní dráha Německý Brod- Humpolec. . . . . . .. Česká montanní Em. 1896 . . Česká eskomptní banka . . . » banka »Union« . . .. Česká průmyslová banka . . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka. Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechy a Moravu Ústecko leplická dráha . . . Česká severní dráha Buštěhradská dráha . (lit. A.) . (lit. B.) Ducheovsko-podmokelská dráha. Pražská spol. paroplav. po Vltavě a Labi . .

Ducheovsko Plzeň Teplice Smíchov Čechy německý Brod Humpolec Morava Vltava Český průmyslový . banka úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka

27 article Akc. tov. na um. hnojiva v Kolíně

Akc. tov. na um. hnojiva v Kolíně Podolská cementárna. Česká spol. pro prům. cukerní. Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť, banka Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost stroj. spol. (dř. Ruston). První českomorav. tov. na stroje L. čes. akc. spol. továrna na orient. cukrovinky a čokoládu . . . x. Z Vídně, 4. srpna. (Telfgr. »Nár. Listů- ) Denní bursa. Přes nepříznivý průběh minulých dnů nastalo na dnešní burse opětně smýšlení chabé. Nálada zboršila se zprávami o politické silnaci Uhrách. Z počátku, kdy zahájeny v kreditkách státní dráze místní koupě, bylo smýšlení poměrn dosti pevné, později však obchod ochabl a hlavní kulisní papíry klesly. Obě kreditky, bodenkreditky uherská hypoteční byly lacinější. Státní dráha, paro- plavební a Adria rovněž klesly. Příznivé, výjimečno postavení zaujímaly jen buštěhradské lit. A a severn které dosáhly většího zisku, což u těchto odůvodňo váno příznivým výkazem příjmů. Alpinky opětně ochably. Turecké losy zlaciněly; na trhu rentovém uherská zlatá se zotavila, uherská investiční klesla. Rakouské renty nezměněny, devise a valuty částečně zdražily. Na trhu eskomptním snadnější, 3 at 31/na proc x. Z Vídně, 4. srpna. (Telfgrm »Nár. Listů«. (Večerní bursa.) Kredilky 660.25 (po —.—) uberské kreditky 729.50, anglobanka 274.—, bankovní jednola 477 50, unionka 524 50. länderhanka 405 75 stální dráha 668.—, jižní dráha 80.75, polabská dn. 425.—, severozápadní dráha 431.—, turecké tabákové 368 25, rýmavskomuráňské 455—, alpinky 363 —, květnová renta 100.35, uherská koranová 99.—, turecké losy 122.—, marky za hotové 117. 42, n ullime 117.31. Smýšlení mírně zlepšené.

Daněk Ruston čes Adrie Kolín Č . Budějovice Vídeň Uhry Český akciový . pivo banka strojnický společenský stroj . společenský Kredilka 660.25

28 article

Devisy. (První číslo značí penize, druhé zbo ll.) Amaterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198 40, 198.60, Anisterodam na delší lhůty —.—, —. Brussei šek a kr. ihůty za 100 fr., —.—, —.—, Brussel na delší lh. —.—. —.—, Německo šeka krátké lh. za 100 mk 117371/2, 117.571/2, Německo na delší ihůty 117 45, 117.75. Londýn šek a kr. lh. za 10 lib st. 239 271/2 239.471/2, Londýn na delší th. K —.— —.—, Nový York za 100 doll. —. —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95. 10, 93 221/2, Ilalie delší thůty —.—, —.—, Petrohrada ruska města šek a kr. lh. za 100 rubiů —.—, —.—, Petrohrad delší lh. —.—, —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 95.20. 95 32, Paříž delší dh. —.—, Curých a Basilej šek a krátké lhůty 95.121, 95.221/k, na další ih. 95.121/a, 95 221/2, Švýcary šek a kr. ih. 95.121/2. 95.221/2, na delší lhůty 95 121 95.2212. Z Vídně, 4. srpna. (Závěrečné úřa d ní kursy.) Ivovskočernovická 578.— Únorová renta . 100 90 spol. st. dr. rak uh. 667.50 květnová . . 100. 35 jižní dráha . . 80.50 červenc. » . 100 20 štvrsko hr.-köfl. . —. 100 90 říjnová 120 80 severní dráha . 5440.— rakouská » zlatá „ kor. 100 60 rak. severozáp dr. 431.— 120 20 pardubická dráha —.— uherská » zlatá polabská dráha . 424.— „ kor. česká sev. dráha . 370.— rak. invest. renta buštěhradská A . 2370.— uher. » » B . 981.— 40 zást. listy Hyp. pražsko - duchcov. .— banky král. č.. duchcov. podmok. —.— 31/20 zást. I. Hyp. ústecko tepl. dr. . 2274.— banky král č.. dunaj. paroplaveb. 869.— 4% kom. dluhop. rakouský Lloyd . —.— Zem banky kr. č. 4% žel. dl. úpisy turecká tabák rež. 366 50 rak. zbrojovka . 352.— Zem. banky kr.č.

doktor Lloyd Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Basilej Vídeň Anisterodam Petrohrada Ruska město šek 239.471 / 2 Italia šek

29 article

265.— státní losy 1854 Rudolfova huf . » » 1860 alpská montan. sp. 363.— rým.-muráň. spol. 454 — po 500 zl.. 183 50 255.— po 100 zl. . Poldina huť . . 246 — 1612.— praž, želez. sp. . státní losy 1864 434 — česká montan. sp. 1060.— losy úvěrního úst. vídeň l. komun. 458 — 365.— Daněk . . .. 156.— zapadočeská uhl. tisské losy . . 122— severočeská uhl. turecké losy. 1585— mostecká uhl. sp. 640.— rak. uh. banka . 659 25 vídeň. stavební sp rak. úvěrní ústav 273 50 Schodnica . . . b. anglo- rakouská 703.— 524 — vídeňská unionka peštska vagonka 409 50 devisa německá. b. pro země rak. 117.41 729 — „ pařížská uh. úvěrní banka 95 17 477 — „ curyšská . 95 10 bank. jednota ..

Rudolfův Daněk Poldin huť úvěrní banka

30 article

912— londýnská 23- 2 r. úst. pro úv. por česká b. Union dvacetifrank . . 19.05 marka papírová . 117 4 Živnost. banka roln. úvěr. banka 320.—[ rubl » . 253.— Obchodní klid následkem nedostatku dalších podnětů tisnil. Dodatečná bursa: kreditky 680 25. Eskontní sazby 3—35/4 procent. Berlinská bursa, 4. srpna. (Zvl. telet. zpráva »Nár. Listů«.) Dnešní bursa byla zahájena smýšle- ním klidným a došlo v průběhu jen k menším uzá- věrkám v hodnutách ultimových. Za to později vy- vinul se na trhu kasovním poměrně velice čilý obchod a kursy se větsím dílem hodně zlepšily. Vedle hodnot báňských hledány byly také elektrář- ské a cementárny. Banky klidné a zůstaly ke konci upevněny. Dopravní trh tichý. Renty pevné; sou- kromý diskont nezměněn 3.25, denní peníze dosti drahé 49%. První cifry znamenají začáteční, druhé konečná kursy: Rakouské kreditky 203.70, 207 40. Diskonto 187 50, 187.60, Německá banka 212.40. 212 50, Ob- 154.70, Drážďanská banka chodní společnost 154. 75, 147 50, 147 25, Španělské extericury 91.50, 91 50, Bochumské ocel. 177.50, 178.50, Lauřina huť 218.50, 219.50, Dortmund. Union lit. C 81.50, 8175, Har- penská uhl. spol. 179 10, 179.60, Gelsenkirchenstá uhl. spol. 182.80, 183.50, Hibernia 177.90, 178 25, Consolidace 388 50, 388.—, Severoněmecký Llord 98.10, 98 10, Packet 101.20, 101.—, Kanada 119 80, 120—, Transvaat 166.75, 166.50, turecké losy 131 75, 131.50. Z kasovních papírů: Concordia 299.50, Esch- weilské 222 75, Gelswoidské 159 50, Hochdahí 163 80, Katovické 204 —, Wilhelm 220.—, Phiönix 138 —, Rh. Stahl 166.—, Schalker Gr. 408. 75, Westfalia 133.—, Orenstein 141.—, Rh. Metall 51.75, Haspur 161.—, Dounersmark 215.—, Huldschinský 104.—.

Esch Wilhelm 220 Stahl Orenstein Ob Lauřin huť 218.50 Dortmund Haro Kanada Transvaat Gelswoidský německý banka drážďanský banka Hibernia 177.90 Schalker Gr . 408 marka Packet 101.20 Haspur 161 Dounersmark 215 Huldschinský 104

31 article

Vulcan 25.75, Bismark 227 —, Caro 97.90, Hoesch 168.— Georg Marie 110 40, Königab. 155.50, Nord- stern 255.25. Dodatečná bursa, Z Berlina, 4. srpna. (C.-B.) Kreditky 207.60, státní dráha 143 25, jižní dráha 17.10, diskontu 187.60, německá banka 212.40, obchodní b. 154 60, drážďanská b. 187 40, darm- šladtská banka 136 40, národní banka 120.20, drába Dortmund—Gronau —.—, Henri 104.80, Transvaal —.—, Kanada 120.—, Gotihard. 191.40, Lloyd 98.10, P cket 101 10. — Za hotové: Lauřina huť 219.50, dorimundské —.—, bochumské 178.50, gelsenkir- chenské 183 40, Hibernia 178 20, harpenské 179.50, Consolidace —.—. Smýslení klidné. Z Berlína, 4. srpna. (0 1 hod. 15 min. odpol.) Kreditky 207.90, státní dráha 143.30, lombardy 17.10. Smýšlení klidné. Z Frankiurtu, 4 srpna. (Tel. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 206.10, akcie společnosti státní drahy 143.30, lombardy 17.20, papirová renta 101.05, stří- brná renla 101.10, zlatá renta 103.05, uherská zlat renta 101.30, uh. korunova renta 99.50, 49% rak. korun. renta 101.—. Smýšlení klidné. Z Frankfurtu, 4. srpna. (Dodateč. bursa.) Úvěrní akcie 28 20, státní dráha 143.30, lombardy 17.10. Z Pařiže, 4. srpna. (Počáteční bursa.) 3proe. renta 97.92, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné. Z Paříže, 4. srpna. (Telegraf. závěrečné kursy. Bproc. umořitelná renta —.—. Bproc. renta 97.92, 3p roc. renta —.—, italská renta 102 60, rakouský poz mkový úvérní ústav —.—, státní dráha 716.—, lombardy —.—, směnky na Londýn 25.14, rakou- ská zlatá renta 103.40, ubersků zlatá renta 102.— otomanská banka 594. —, tabáková režie 401.—, t- recké losy 129 25. Smýšlení upevněné. pesl

Cara 97.90 Georg Marie Henri 104.80 Lloyd 98.10 Vulcan Bismark Nord Berlín Dortmund Transvaal Kanada Frankfurt Paříž Londýn německý banka 212.40 národní banka Hibernia 178 20 státní draha 143.30 Hoesch 168 Lauřin huť 219.50

40 article Trhy na zbožži.

Trhy na zbožži. x. V Praza, 4. srpna. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.) Na naši burse nemohl obchod s pšenici dlouho oživnouti, poněvadž ulynáři, spoléhajíce na dobrou sklizeň, vyčkávali nových dovozů. Trvalými nyuřj- šími dešti je však jakost naší pšenice valně ohro- žena, z Pešti hlasají se vyšší kursy a proto dnes mlynáři suchou pšenici ochotně kupov ali i o 10 nz 15 h dráže. Z Praby byla placena K 8 — až 8. 55. Žto bylo po věíšině dobré a suché dopraveno pod střechu. Nabídka starého i nového zboží byla dosta- tečná, ceny zůstaly nezměněny. Z Prahy bylo pla- ceno K 6.90—7.25. V kursovním lístka znamená uberské žito 74 kg K 7.60 a české 75 kg 7.25. Tu nejde skutečně na rozum, že by někdo platil z špatnější zboží uherské o tolik více než za lepší české. Jinak bylo prodáváno české žilo z Čes. Brodu za K 6.95. z Ouval za K 7.05, z Janšovic za K 7.20 a z Cerhenic za K 7 10. Velice čilý byl obchod s ječmenem. Vedle domácích vývozců dostavili s na trh také zástupci zahraničních firem, kteří kupo- vali nejen vybírané druhy, jež byly velice hledány, nýbrž také zdravé druhy prostřední pro vývoz. Na- bídka byla dosti značná, ale přes to nezůstalo mnoho neprodáno. Obraty činily při nejmenším 25.000 Z Prahy byl placen K 7.10—8.20. Jinak byl pro- dáván z Brandýsa za K 7.30, z Bošic za K 8. 10, z Čakovie za K 7.55, z Čelakovic za K 7.40, z Čes.

Janšův Pešť Praha Čes . Brod Cerhenice Brandýs Bošice kg

41 article

Brodu za K 7.60, 7.75 a 8.15, z Chlumce za K 6. 8 a 6.90, z Jinonic za K 8.—, z Králové Městce za k 6.80, z Kolina za K 7.—, 7.15 a 7 85, z Libňovsi z K 7.15, z Měšic za K 7 15 a 7.40, ze Mstěhic za k 7.10. 2000 q z Nymburka za K 7.40, z O val zak 7.65, z Oužic za K 7.75, z Přelouče za K 7 — z Peček za K 7.80 a 8.—, z Poděbrad za K 7 n5, ze Staré Boleslavi za K 7.10, z Vrutic za K 7 15, ze Sadské za K 7.27—7. 85. Ceny ovsa o 5 h stouply. Znamenal z Prahy K 6 25 - 6.45. Uherská kukuřice byla placena na dodání v listopadu prosinci K 5. 20, 345-

Chlumec Jinonice Městec Měšice Nymburk Přelouč Pečky Poděbrady K 7 můj 5 Stará Boleslav Sadská Praha K 7