1
masthead
5. srpna 1903.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
5
article
středků k vymožení výdatně a dokonale kom-
pensační pomoci státní. Kolikráte čtyřicet mil-
lionů odvedlo již zmíněných deset českých
okresů do státní pokladny za dobu poplat-
nosti staroslavného království českého? Protož
nemluvme o daru, nemluvme o přátelství, jeho
doslateích či nedostateích v nitru předsedy mini
sterstva, dokonce pak ne o milosti vládní. Stali-li
se přemnozí z postižených žebráky, nepřestal
býti občany státu, který nesmí je nechat kles-
nouti na žebráckou hůl, nechce-li býti pova
žován za činitele občanstvo své přímo proletari
sující. Moderní stát má své sociální povinnosti
a chtějí li státy vůbec obstáti, musí se moder-
nisovati a konečně dokořán otevříti se poznání
už neodbytněmu, že státem jest vlastně národ,
respektive národové, nikoli však vlády, ministr
a jich exekutiva. A v tom smyslu jsme veliee
dýchtivi, jak dopadne další pomocná akce vlády,
která musí býti skutečně co nejrozsáhlejší a
k odhadnuté a zajisté nízko odhadnuté sumě
co nejbližší (neboť ve skutečnosti jedná se ale-
spoň o 100 millionů), aby vyhověno bylo povin
nosti státu oproti českému jihu. Tady nejedná
se o žádný předmět offieiosních žertů, věc jest
neskonala vážná a nemá li býti český jih na
na vždy zahuben, musí se mnohem hlouběji
sáhnout do státního měšce, než jak se k tomu
chystá dr. Körber ať rád či neradl
— Sjezd českého učitelstva a přátel
školslví v Praze ve dnech 5.—9. srpna 1903.
Körber
Praha
6
article
Účastníci sjezdu, kteři již dnes zavítají do Prahy.
sejdou se k přátelskému večeru na Žofině
(o 8. hod.). Ve čtvrtek dne 6. srpn
jest první pracovní den sjezdový. Počátek po-
ložen na 9. hod. ranní. Po případných pokynech
a po rozdělení práce počne rokování v sekciel
ve všech sálech žofinských. O 43. hod. odpol
ve velkém sále koná se sjezd učitel
stva škol menšinových; v menšlm
sále hořejším valná hromada »Dědictv
Komenského«; v menším sále přizemním
IV. sjezd abiturientů učit. ústavů
z r. 1903. Večer o 8 hod. na počest sjezdu
koná se v »Uranii« slavnostní, představení
»Flachsmann vychovatel«, jež za-
hájeno bude proslovem od Jar. Vrchlického.
V pálek dne 7. srpna je representačn
den sjezdový. O 8. hod. počíná rokování v sekcich.
O 11. hod. ve velkém sále žofinském následuje
hlavní sehůze sjezdová. Odpoledne
o 5 hod. jest předběžná porada delegátů
Z. Ú. S. O 8. hod. večer ve prospěch Bolza-
nova i Samostatného sirolčince a spolku pro
zbudování učitelského domu pořádá se u mě-
lecký večer ve velké dvoraně žofínské
V sobotu dne 8. srpna dopoledne o9.
hodině ve velkém sále ostrova Ž efinského počne
valná hromada delegátů Zemského ústř.
spolku jednot učit. v král. českém
Kollegové, kteří nejsou delegáty, vyjedou o 8. hod.
ranní parníkem z přistaviště karlinského do
Klecan k prohlídce kahali-ace řeky Vllavy.
Žofina
Dědictv Komenský
Flachsmann
Vrchlický
Praha
Klecany
7
article
Druhá část účasíníků vyjede o 3. hod. odpol.
O 2. hod. jest prohlídka král. hl. města Prahy
O 45. je druhé představení v Uranii na
počest sjezdu. Hraje se K. Želenské h
»Pohádka o Kryšpínkoví«. O 129. hod.
v Národním domě na Král. Vino
hradech jest přátelský večer.
V neděli dne 9. srpna konají se výlely
na Karlův Týn (odjezd z nádraží c. F. J
v 10 hod. 17 m.), na výstavu pro umě-
leckou výchovu v Hoře Kutné (od
jezd z nádraží severozápadního v 8 h. 17 m.),
na výstavu v Hořicich (odjezd ze severo-
záp nádraží v 6 hod. 57 mín.), na výsta vu
v Pardubielch (odjezd ze státního nádražt
v 8 hod.).
— Osobní. Zubní lékař pan MUDr. Vincene
Selmidt mešká do 31. srpna mimo P'rahiu
— Úmrlí. Včera zemřel p. Florian Prů ša
majilel závodu krejčovského v Praze. Zesnulý ná-
ležel k prvním pracovníkům a spoluzakladatelům
Zemské jednoty řemeslnických a živnostenských
spo včenstev v království českém a byl jejím jedna-
telem od roku 1895 do roku 1902, kdy pro nemoc
funkce té byl nucen se vzdáti. Řemeslnictvo a živ-
nostnictvo české ztrácí v nm jednoho z nejhorli-
vějších zastaneů práv a zájmů. Zemské jednoté uby
pak činný člen, který veškerých prací její, najmě
nejtěžších se zúčastnil a tím ku povznesení a zlep-
šení stavu řemeslného a živnostenského napomáhal
Zemská jednola žádá, by se pp. lenové pohěbu ze-
snulého, který kon ti se bude zejtra o 4. hod. odp.
z chrámu na Jur gmannové náměstí, v hojném počlu
zúčastnili. — Dae 3. t. m. zesnul ve Vysočanech p.
K Želenský
MUDr
Selmidt
Pr
Praha
Karlův Týn
Kutná
gmannová náměstí
Uranie
národní dům na Královský
8
article
MUDr. M. Körner, obecní a praktický lékař tamtéž
po delší nemoci v 74. roce věku svého. Pohřeb koná
se dnes o 4. hod. odpol. z ústřední slně hřbitova
v Strašnicích.
— Z městské rady král. hlavního města Prahy.
Ve včerejší schůzi městské rady vyřízeny mimo jiné
tyto zaležitosti. Vyhověno bylo jednéaosmdesáti žá-
dostem za přiznání domovského práva ve smyslu zá-
kona z r. 1896; dvanácte žádostí téhož druhu bylo
zamítnuto. — Schváleno, aby ošetřovancům městského
chudobince u sv. Bartoloměje věnován byl na při-
lepšenou obnos 430 K u příležitosti výletu chovanců
do Chuchle; rovněž jako obvykle povolen jim byl
obnos 360 K na přilepšenou o posvícení bartoloměj-
ském — Magistrátnímu radovi Jindřichu Mlynálovi
povolena byla stavba třípatrového domu na pozemku
č k. 577/11 v Praze—VII. v ulici Kamennické a panu
G Pačovi slavba domu čp. 122—II. v ulici Mikuland-
ské; kromě toho vyřízena velká řada záležitostí sta-
vebních o jednotlivých žádostech soukromníků. — Na
vědomí vzat byl dopis ředitelství pošt a telegrafů, kte-
rým bylo sděleno definitivní rozhodnutí, že ve smyslu
existujících předpisů nelze korrespondenci mezi sprá-
vami škol v míslním okresu osvoboditi od poštovného.
M Körner
svatý . Bartoloměj
Mlynál
Strašnice
Praha
Chuchle
Kamennický
Mikuland
Z městský rada král
9
article
— Ve smyslu usnesení sboru obecních starších vypsán
bude domácí konkurs na sedm míst definitivních stráž-
níků. Vzhledem k postupu, nastalému organisací míst
při magistrátní úřadovně v Holešovicích a při laxe
vojenské, bude vypsán veřejný konkurs na čtyři místa
konceptních praktikantů. — Náměstek starostův pan
dr. Groš navrhl, aby konečně nalezeno bylo vhodně
veřejné místo pro umístění Rodinovy sochy „Kovový
věk“, a žádal, by vyhledání místa bylo uloženo tech-
nické komisi; návrh tenio byl schválen po přímluvě
p. r. Vaníčka a slovech p. starosty dra. Vl. Srba, jenž
poukázal k tomu, že již loni bylo v městské radě
o věci té jednáno vzbledem k dobrozdání prof. Su-
chardy a doporučoval vyhledání podobného místa, jaké
má socha tato v parku Luxemburském. Konečně vzato
bylo na vědomí pozvání na sjezd českých textilníků
v Hlořicích
— Z obci předměstských. Při doplňovací volb
zastupitelstva v Nuslích dne 4. srpna zvoleni byl
členem výboru pan Karel Pech, majitel domu a ob-
chodník z Pankráce a náhradníky pp. Vik Bedřich
obchodník, František Bejšovec, majitel realit
Pankráce, Jan Červenka, kovář, a Vojtěch Sle-
zák, majitel domu z Pankráce.
doktor
Groš
Vaníček
Srba
profesor
Pech
Vik
Bedřich obchodník
Bejšovec
Červenka
Sle
Holešovice
Nusle
Pankrác
10
article
— Krajinský sjezd »Krakovcn« v Rakovníku. Pří-
pravné práce sjezdového výboru pokročily tak da-
leko, že možno nám dnes již sdělili veřejnosti pro
gram chystaného sjezdu. V pátek, 14. t. m.: Umě
lecká akademie o 8. hod. večerní v sále hotelu Jerie.
Provedeny budou ukázky skladeb rakovnických ro-
dáků a mužů zde působicích, jakož i skladatelů mo-
derních českých i cizích, recitace moderních básní
a melodramalů. V sobotu. 15. t. m. ráno : vítání hosti.
91/2 hod. dopol.: studentská schůze v sále hotelu
p. J. Jerie. Řelníci: red. A. Heinrich: »O kulturním
životě ve studentstvu«. Prol. dr. Fr. Čáda: »Jak do-
plniti odborné vzdělání školské soukromým sebe-
vzděláním«. Případné pokračování schůze o 3. hod
odpol. V 1 hod.: společný oběd v holelu pl. Schnei-
drové (couvert 2 K). Přihlášky přijímá p. ing.J.
Jerie
J Jerie
Heinrich
Prol
doktor
Čáda
Ing
Rakovník
Francie
Uma lecká akademie
11
article
Brejeha. V 8 hod. večer tamtéž divadelní předsta-
vení: F. X. Svoboda »Směry života«. Činohra o3
dějstvích. V neděli, 16. t. m. ráno: uctění památky
vynikajících rodáků. (Na běbitově.) V 10 hod.: před-
náška dra. E Chalupného: »O sociální otázce ve
studentstvu«. (V sále hotelu p. Jerie.) Odpoledne
21/s hod. v místnostech »Střelnices: zahradní lidová
slavnost, spojená s národními tanci. Na programu
čísla hudební, deklamační, společenské hry, operetta
a divadelní představení: J. Neruda, »Prodaná láska«.
Svoboda
Chalupný
Jerie
J Neruda
12
article
Veselohra o 1 jednání. — A. Čechov, »Námluvy«
Veselohra o 1 jednání
— Slavnost 35letého založení „Sokola“ brandýs-
ského. V neděli dne 2. srpna slavila tělocvičná jednol
„Sokol“ v Brandýse nad Lab. jubileum svého 35letéh
trvání. Stalo se tak za účastenství četných sokolských
jednot z okolí i obyvatelstva brandýsského, které vy
stihujíc význam Sokolstva, projevilo své sympatie k
slavnosti sokolské již tím, že okrášlilo prapory barev
národních a guirlandami svoje domy. Slavnosti zúčast
nily se jednoty z Prahy, z Kostelce nad Lab, z Čela
kovic, z Lysé nad Lab,, ze Všetat-Přivor ald.; blaho
přejné dopisy a telegramy zaslaly Česká obec sokolská
čestný člen jednoty p. dr. Podlipný, Jednota „Sokol
v Mladé Boleslavi. Šlavnost, ktorá konala se beze všech
okázalostí a formálností, byla tím srdečnější. Dopo-
ledne konala se v sále okresního domu slavnostn
valná hromada za předsednictví dlouholetého starosty
br. Schönfeldra. Jednatelskou jubilejní zprávu před-
nesl br. Dragoun. Za čestné členy jednomyslně byli
zvoleni br. V. Chmelař, který jest členem jednoty bran-
dýsské od jejího založení a br. Karel Salaminek, který
jest členem „Sokola“ po třicet let a dlouhý čas za-
stával úřad knihovníka. Odpoledne shromá ždili se
členové „Sokola“ v Melicharově lovárně, odkud ode-
brali se průvodem za zvuků sokolského pochodu na
A Čechov
doktor
Podlipná
V Chmelař
Salaminek
Brandýs nad Laba
Praha
Kostelec nad Laba
Lysá nad Laba
Všetaty
Mladá Boleslav
Melicharův
Sokol
13
article
„Ostrůvek“, kde konáno veřejné cvičení. Pěkné vý-
kony podal dorost, dále damské odbory z Prahy, Čela-
kovic a Kostelce a konečně členově brandýsského „So-
kola“. Po cvičení uspořá dána srdečná, v pravdě sokol-
ská zábava, jež zakončena byla věnečkem. Výsledek
slavnosti byl v každém ohledu a tedy i finančním,
zdařilým: byloť vybráno na stavbu tělocvičny „Sokola
brandýsského asi 800 K. Jediným momentem, na který
s rozhořením poukazováno, bylo podivně chování
městské rady brandýsské, která, nčkoliv na prvém
místě byla zvána, nevyslala ani jediného zástupce, ani
se neomluvila.
— Účelnické a jazykové kursy, které pořádá
každoročně Českoslovanská obchodnická beseda
v Praze, zahájeny budou 1. říjnem t. r. Vyučovati se
bude účetnictví, němčina, frančina, ruština, lěsnopis,
psaní strojem, krasopis. Správa kursů vydala právě
přehledný a úplný rozvrh vyučování všech těchto
kursů a zasílá jej každému, kdo o něj požádá. Zápis
koná se do 15. září t. r. v kanceláři v Jerusalemské
ul. č. 7. II. p. lelefon 569.
Praha
Kostelec
14
article
—Kdo mu věnčí hrob... Na hřbitově olšanském
na V. oddělení pochován byl asi před rokem poštovní
úřadník, který zanechal po sobě mladší vdovu
s děckem. Opuštěná, Iruchlící choť putovala denně na
híbitov, kde nacházela u hrobu milovaného muže je-
dinou svoji útěchu. Ze skrovných svých prostředků
dala mu hrob obložili drnem a zasadila na něm nom-
něnky, později pak do hlav dala vložiti mramorovou
desku s jeho jměnem a fotografií. Kromě ni nikdo
hreb jeho nenavštěvoval, poněvadž pocházel z ven-
kova a z nejbližších jeho příbuzných pro značnou
vzdäle nost nikdo ani na pohřeb se nedostavil. Tím
větsí bylo vdovino překvapení, když jednoho dne
našle na lirobě kylici fialek, později konvalinek a pře
nedávnem růží. Něco jako žárlivost na neznámou
ruku projelo jí srdcem. Jistě, že klade nějaká divě
ruka, patrně bývalá snad sokyně její, květy ty na hrob
Ale nebožtik nikdy ani slovem se nezmínil, že by byl
kdy miloval před ní jinou. Zvědavost, smíšená s ne-
pokojem, častěji hnala nyní vdovu na hlbitov, kde
prodlévala v okolí hrobu svého muže déle než kdy
jindy, čekajíc, zdali neznámá nepřichází. Ale ne
dečkala se. Konečně přiblížil se den svátku jejího
muže, den 21. července, Daniela. S jistotou počítaln
vdova, že v tento den přijde neznámá ověnčit hrob.
Olšanský
Daniel
15
article
Čekala od božího rána až bezmála do poledne, ale
nikdo nepřicházel. Teprvé po jedné hodině přišel k
hrcbu někdo, koho vdova nejměně očekávala. Byl to
stařec, úplně jí neznámý, položil na hrob několik růži.
sňal klobouk a jeho rty šeplaly modlitku. Překvapena
a v duši nad svojí podezlívavostí zahanbena, při-
stoupila vdova k němu, představila se mu a tu se
dověděla, že neznámý jest pensionovaným poštovním
sluhou, který s panem officiálem strávil ve službách
poštovního úřadu několik let. Kdysi mu prokázal
úladník nějaké dobrodiní, za které mu sluha zůsta
vděčen a ani po smrti mu ho nezapomněl. Krásný pří-
pad takovéto vděčnosti jest jistě řídkým. Vdova sam
hluboce pohnuta děkovala sluhovi a vřele tiskla mu
ruku, odprošujíc v duchu nebožtíka, že padl jí stín
podezlivání do duše.
Teprvá
16
article
— Místní dráha Kadaň—Vilemev odevzdána byl
veřejně dopravě dne 1. srpna 1903. Stanice Kadan
Polaky-Dolany, Pětipsy a Vilemov olevrou se pre
veškeru dopravu, zastávky a nákladiště Kaolinen-
werk, Želina a Burgstadtl olevrou se pro dopravu oso
a obmezenou dopravu zavazadel, jakož i pro doprav
zboží v celých vagonech. Doprava lřaskavin na místn
dráze jest vyloučena. Dosavadní stanice Vilemov n
trati Kaštice—Radonice c. k. státní dráhy obdrží zá-
roveň s otevřením této místní dráhy název „Vilemov
město“
—Staly v přírodě. Jako černým, vlajícím zá
vojem zakryje se pojednou kus obzoru před vámi
dav černého ptactva buď v ploše rovné anebo všeli
jak zbortěné přelétl přes hlavy, lem okrajní se pro
hýba, zdouvá nebo prolamuje; první to schůzka k
společnému žití do pozdního podzímu našich havra-
novilých ptáků; vrány, tu a tam i havrani a konečně
trpaslíci mezi ostatními, švitorné a živé kavky, konají
ve skalnatých krajinách, na zdech starých hrado
a zámků besedy, společné výlety a slety. Ve skalách
na hranicích česko-moravských za Batelovem spatřili
jsme již nyní hejno do mnoha tisíců kusů, taktéž
v lesích křivoklátských, v krajích kol Lužnice a m.j.
Kadan Polak
Dolana
Kadaň
Pětipsy
Želina
Vilemov
Kaštice
Radonice
Vilemov město
Lužnice
17
article
Nejveselejším a nejčilejším spolkem v ensemblu tom
jest bez odporu spolek kavek; veselou mysl zachová-
vají si za všech okolností a ve všech krajinách, je
velmi roztomile oživují. V hejnech jsou nejbystřejšími
letouny, nejvytrvalejšími pěvci a akrobaty. Rádyst
všelijak zarejdují vzduchem, vznášejí se a spouštějí
bez účelu a provádějí nejrozmanitější a nejpůvabnější
ve vzduchu obraty. Za nedlouho se v některých kraji-
nách připojí k nim i špačkové, ač lito radějí pořádají
slety s menší havěli ptačí, jíž polom jsou náčelníky.
Vyvedou již nyní druhá mláďata a vyhledají s nimi
prvaí letošní rodinu, kterou již v červnu poslali do
světa, shromáždí kolem sebe davy ptačí havětě ostalní
a od té chvíle nastane valný slet na určitých místech.
18
article
Vždy k večeru hejna přiletují se všech stran a tu je
zpěvu, štěbotu, švebolu, pískání, hvízdání, skřípotu,
vrzotu, hašteření ve všech větvích lesa ku valnému
sletu vyvoleného. Za nějaký den pak, až vzroste na
rybnících rákosi, táhnou se pak k místům těm, roz-
lučuji se za dne na míle cesty a shromažďují se
k večeru po tisících, ba statisících, vznášejí se ně-
kolik hodin, tu společně, tu rozptýleně, podobajíce se
mračnům sem a tam, usazují se střídavě na lukách
anebo v rákosišti a ubírají se posléze, za soumraku,
do vyvolenébo rákosiště a provádějí tutéž melodií
jako před tím v lesích. Slet vlašťovek právě nyní
ohlášen: již konají mladí i staří přípravné sezení na
římsách domů, na lomenicích a hřebenech stalků
a chalup, na telegrafních drátech a za krátký ča
valný slet konán bude kolem věží chrámových a nej
vyšších bodov s tělesným výcvikem v letu a v lajno-
stech aeronautiky. V brzku nastanou slely ostatníci
zpěvných ptáků, až u nás podzim oznámí svou vládu.
Nejdříve od nás odlétá rorýs, jenž o samolě a bez
ohlášení se od nás v prvních dnech srpnových od-
chází. Slety plactva jsou skutečnými přehlídkam
členstva družiny cestovní, jež odebrati se má na pod-
zim na jih, jsou to cvičení pro veliký výlet, jenž
různými methodami se provádí. Jední táhnou v po-
době klínu, anebo správněji ve dvou rovných čarách,
jež šikmo proti sobě běžíce, na konci se spojuji
jiní letí v řadách, ještě jiní v jisté va dálenosti od
sebe bez ladu a skladu, tvoříce jedině na zevnějšek
jaksi zástup poněkud zaokrouhlený. Většina táhne ve
značné výši, jiní však řítí se s výše této nahle lilu-
boko dolů, leli po některou chvíli těsně nad zemí
19
article
a vznesou se pak znenáhla zase u výši předešlou.
Letí-li proti větru, táhnou snadněji a rychleji, po
větru však zdlouhavěji a namáhavěji. Počátkem srpna
začínají tyto valné slety a trvají pozdě do podzimu.
— Na ochranu sadů. Jest všeobecně známo, ž
sady ve středu velikých měst mají nejen dalekosáhlý
význam eslhetický, zvláště ale zdravotní, a že slouží
valně k osvěžení obyvatelstva. Uznávajíc důležitost
jich, věnuje obec pražská na udržování a zvelebování
sadů každoročně veliké obnosy. Ačkoliv obecenstvo
častokráte na veliký význam a užilečnost sadů bývá
upozorňováno, přec nevěnuje jim té přízně, jaké by
zasluhovaly, neboť na lisíce vysázených květin bývá
zlomyslnou rukou vytrháno, květů poškubáno, křovin
i stromů poškozováno, ano i úplně zničeno. Stála
hlídka v sadech zařízená nestačí, neboť hlídači tito
nemohou na všech místech býti přítomni, a tak ka-
ždému poškození zabrániti. P. T. obecenstvo se pro-
tož upozorňuje a žádá, aby sadům pozornost svoji
ve vlastním zájmu věnovalo, zřízence sadové ve vy-
konávání jich těžké služby podporovalo a samo dle
možnosti poškozování zabraňovalo, při čemž se při-
pomíná, že jakýmkoliv způsobem zaviněné poško-
zení sadů neb stromořadí tresce se pokutou až do
200 K. Také se žádá obecenstvo, aby odhazováním
papírů a jiných odpadků sadů neznečisťovalo.
— Z našich ulic. V mrtvé sezoně, kdy Praha
z valné části osiřela, nápadněji než kdy jindy dere se
před zornici vzhled našich ulic. Nechceme opakovati
nářky o všelikých těch parfumech a odeurech, jež ze
stok na povrch se derou, aniž šířiti chceme slov o ori-
entálním rázu některých zejmena starších čtvrlí, jež
v době letní libují si v nedbalkách, nýbrž poukázati
na nešvar, jenž právě v době prázdnin se vzmáhá.
Praha
20
article
Mládež má pokdy ke svému skolačení, jehož každý ze
srdce by ji dopřál, kdýby nepřecházelo až do —
skotáctví. Putujme jenom ulicemi, pomíjejíce domů
starých a všimejmež si pouze budov nedávno dosta-
vených, svítících ještě bělostí zdiva. Co spatříme?
Jakoby v zemi nebylo s důstatek papíru, jakoby po
učení práhnoucí pouliční mládež naše neměla dosti
písánek a tabulek a nucena byla proto malířský svůj
um zkoušeti na omítkách domů. Prošli jsme onehdy
spoustou ulic a povšimli si celé řady domů nových
neb upravených, ale ani jediný z nich nebyl ušetřen
od kaligrafických a kreslířských pokusů tužkou, úhlem
nebo hrudkou. Co si pomyslí příchozí cizinec o zpoustě
naší mládeže? Konečně ani domácímu obyvatelstvu
nemůže býti lhostejno, kazí-li a pustoší-li se ničem-
ným způsobem z pouhé kratochvíle, co obyčejně se
značným nákladem bylo pořízeno. A jak bezedně
sprostý je ke všemu obsah lěch krasopisných výronů
škole neodrostlých namnoze duší. Proli této zlovol-
nesti mládeže nepomáhá ani zlovo učitelů, nýbrž je-
dině potrestání in flagranti postiženého vandala. Zlo-
myslnějšími ještě kousky jsou allotria starších ulič-
níků, obyčejně při návratu z hospody páchaná. Spadá
mezi ně strhávání pakálů, rozřezávání plátěných jízd-
ních řádů a poškozování plotů. V Hálkově ulici na
Král. Vinohradech vytrhli neznámí pachatelé nedávno
v noci několik kolů u stromů a hodili je přes plo
nejbližší zahrádky, Kousky tohoto druhu spadají už
ovšem pod dozor policie, která zejmena v ulicích vino-
hradských jest velmi slabou a za noční doby takořka
nezvěstnou.
Hálkův ulice
na Královský
Vinohrady
21
article
— Rozmary pohody. Se zvláštní takořka pravidel-
ností dostavují se od několika dnů po dosti obstojném
chvílemi i slunném dopoledni odpoledne déšť a vítr
jež matičce Praze dodávají uplakaného vzezřenía
zahradní restaurace uvádějí přímo v zoufalství. Tak
v sadech, za slunného počasí, návštěvou obecenstva
se vlnících, panuje bezvládí. Na promenádách jen
občas objeví se nějaký chodec, nebo párek milujících
kterým konečně na počasí tak dalece nezáleží. Pro
žně jest nepohoda tato nadmíru nevýhodná, ba přímo
škodlivá, neboť posečené obilí namoká, z neposečeného
vylloukají mohutné spršky zralá zrna. Hlásané změna
v počasí byla již opravdu žádoucí, neboť jest nejvýše
nespravedlivo, abychom vedle skulečné zimy prodělá-
vali i zimu tropů, jež, jak známo, pozůstává z jediné
dlohé řady zamoklých dnů
— Změny arzevnosil. Pan Josef Matěj Steidlz
Krakova koupil od stavitele p. Jos. Veselého a man-
želky jeho Josely dům čp. 60—I. „U dvou tvičků“ na
nároží Křižovnické a Veleslavínovy ulice v assanač-
ním obvodu za 300.000 K. Soustružník pan Jan Va-
jenta z Jindři chova Hlradce koupil od paní Juhie Anny
Fandulusově dům čp. 662 v Sokolské ul. na Smíchovt
za 30..800 K.
Rozmara
Josef
Matěj
Steidlz
Veselý
Jan
Virginie
Juhie
Fandulusův
Praha
Krakov
Veleslavínův ulice
sokolský ulice
22
article
— Koupě polovice velkostatku. Statkář pan Jose
Etrich převzal od své matky polovici velkostatku „Ži-
rec-Dubenec“ u Králové Dvora za 288.132 K.
— Strašlivou tragikou osudu pronázledovaná ro-
dina. Jsou případy, jež třeba že dotýkají se lidí nám
úplně neznámých, přece mohutností tragiky i v srd-
cích otrlých nítí záchvěv hlubokého soucitu. Případem
takovým hez odporu jest neskonale truchlivá událost,
jejíž jevištěm byl částečně venkov, částečně Praha.
V Zampachu u Jilového žil do nedávna šťaslně 38lelý
mlynář Antonín Herr se svojí 19letou chotí, která ob-
dařila jej jedním ditkem a hleděla opěíně novému ště-
stí mateřskému vstříc. Začátkem července obapolně
jejich štěstí zkaleno bylo nešťastnou píhodou. Ob
manželé rozhodli se jednoho dne navštíviti Prahu.
Jose
Etrich
Jilový
Herr
Dubenec
Praha
23
article
Vyjeli ze Žampachu ve společnosli tchyně a švakra,
který jest duchovním kdesi v okresu čáslavském, ko-
čárem směrem k Závisli, odkud chtěli pokračovativ
jízdě parníkem. Cestou však mladě, bujné koně se
splašili a mlynář Herr dostal se pod kola kočáru, jež
přejela mu obě nohy a kromě toho způsobeno mu
vniliní zranění velice povážlivého rázu. Nešťastný
muž ve zbědovaném stavu dopraven byl do všeobecné
nemocnice na kliniku prof. dra. Maydla. Zde dostalo
se mu arci nejpečlivějšího, možného ošetřování, ale
vzdor tomu stav jeho nikterak se nelepšil. Naopak
ve čtvrtek minulého týdne tak se mu přitížilo, že
uznána potřeba jeho choť šetrně připraviti na možnou,
takořka jistou kalastrolu. Stalo se tak telegramem,
který došel do Žampachu o 9. hodině večerní. Ne-
šťastná paní, jež vyčtla mezi řádky, jak hrozná chvíle
ji ečekává, byla bolem zničena. Jen s těží podařilo se
příbuzným vzbuditi v ní trochu naděje, ač sami víry
v nějaký zázrak neměli. Ubohá, chtěla ještě v noci
odjeti do Prahy a činila k tomu přípravy, když strhl se
ve mlýně poplach, že hoří... Těžce zkoušená paní.
rozrušena telegramem a událostmi předchozími,
omdlela. Když se probudila v rukách soucitných lidí.
Herr
profesor
doktor
Maydl
Žampach
Praha
24
article
ktelí ji a dílě její v čas z hořícího stavení vynesli,
stál rozsáhlý mlýn jako svíce v jediném plameni. Na
hašení nebylo ani pomyšlení. Sbory hasičské z okol
se sice sjely ve značném počtu, ale marná byla ve-
škerá lidská námaha. Rozkacený, strašný živel, podně-
covaný prudkým čivrtečním vichrem, ve dvou hodinách
strávil rozsáhlé budovy mlýna. Nákladné stroje a celé
mlecí zařízení na několik složení, veliké zásoby mou-
ky, budova obytná, stáje, chlévy — vše obráceno
v popel. Slárck, který do poslední chvíle v hořícím
mlýně hleděl aspoň něco zachrániti, byl nucen, ne-
chtěl-li uhořeti, vyskočiti oknem z prvního poschodí
na zahradu, kde zůstal ležeti s přeraženými údy. Te-
prve druhého dne bylo možno přehlédnouti strašně
spousty. Z nádherného před tím mlýna trčely k nebi
jen holé, ponuré trosky zdí, mezi nimiž visely jako
dráty zohýbaně železné trasmise. Mlýn postaven byl
v letech devadesátých značným nákladem: tak na př
jedině kolo stálo 1000 zlatých. Než tím ještě nebyl
kalich hořkosti rodinného neštěstí vypit na dno. Paní
pod dojmy hrůzné noci byla tělesně i duševně tk
zdrcena, že byla upoutána na lože. Do Prahy k umi-
rajícímu mlynáři, který neměl o kalastrofě svého mlý.
Slárck
Praha
25
article
na ani potuchy, vypravil se jeho tchán, aby aspoň
někdo z rodiny mohl se s ním rozloučiti. Zetě svého
nalezl již v posledních zápasech se životem. Skonal
tiše v jeho náručí v pátek odpoledne o 4. hodině
nezvěděv, jakým neštěstím na sklonků svého života
byl postižen. Předevěírem odpoledne doprovodili ho
těžce zkoušení příbuzní k věčnému odpočinku. Mo-
mentem při přesmutné léto události dosti trapným zů-
stává i okolnost, že při požáru mlýna shořely i poji-
šťovací listiny na mlýn a pro případ úmrtí majitele
pojistka pro vdovu a dítě. Jest arci pevná naděje, že
pojišťovací společnosti zachovají se v ohledu vypla-
cení pojistného kulanině a nebudou činiti žádných
obtíží pozůstalým. V celém okoli Zampachu a Jilového
vzbudil připad ten nesmírné vzrušení a vřelý soucit
s osudem krutě stižené rodiny. Pevně se věří, že po-
žár byl založen zlotřilou rukou neznámého zlosyna.
26
article
Jest to již třetí případ požáru mlýna v okresu jílov-
ském v několika dnech. Před tím byl oheň založen ve
mlýně v České Mlýnici a v tak zv. „Amerikánu“, kde
na štěstí nenabyl tak zkázonosných rozměrů.
— Úraz při práci v ohzadě. V prodloužené Ko-
runní třídě na Král. Vinohradech, nedaleko vodárny.
rovnal včera 49lelý dělník František Šebek prkna
Při práci této utrpěl vážného zranění tím, že při vr-
tahování jedné klády sklouzly mu na vlhkém prkně
ruce a on zvrátil se na zad na hromadu nesrovnaných
polen. Poranil se značně na páteři a na hlavě. Lékai
záchranné stanice dr. Svoboda dal zraněného odvézti
do všeobecné nemocnice pražské.
Usmrcen pod koly vozu. Politování hodné ne
štěsti událo se včera ke 2. hodině odpolední na ostrově
Velkých Benátek. U společnosti pražských ledá ren
zaměstnaný 39letý kočí Josel Bergmann, do Strážiště
u Mnichova Hradiště příslušný a v domě č. 435 v Ho-
lešovicích bydlící, přijel s povozem, na němž naložen
byl led, na ostrov a chtěl zde s kozlíku seskočiti mezi
jízdou. Nešťastnou náhodou doslal se však pod přední
kola těžkého vozu, jež mu přejela prsa a pravou ruku
Ubohý kočí utrpěl následkem toho tak těžkých pora-
nění vnilřních, že zemřel vzdor rychlé pomeci lékaře
záchranné stanice dra. Svobody. Policejní lékař dr.
Amerikán
Král
Šebek
doktor
Svoboda
Josel Bergmann
ko
Benátky
Strážiště
Mnichov Hradiště
Český mlýnice
27
article
Masák mrtvolu jeho prohlédl a dal ji dopraviti do pa-
thologického ústavu za účelem pitvy. Úsmrcený za-
nechal po sobě vdovu a tři nezaopatřené dítky.
— Neuvělitelno. Ke zprávě s tímto nadpisem
sděluje se nám se strany informované, že správa po-
šumavských pletáren neobjednala žádných tramway-
ových lístků pro elektrické dráhy král. hlav. města
Prahy u německé firmy v Berlíně. Závod objednal u
podniku pouze insert na zadní straně listků tramway-
ových, za který zaplatil smluvený poplatek, tisk re-
klamy opatřila však správa elektrických podnikůu
české tiskárny Al. Wiesnera v Praze.
— Dary Ústřední Matici školské. Zivnostenská
beseda v Plánici 1 K místo věnce na rakev svého
zesnutého člena p. dra. Dětá a. — Při sňatku sl
Karoliny Váňovy v Nučicích s p. Václavem Hlaváč-
kem ze Smníchova vybráno družičkou sl. A. Novolnou
14 K 40 h. — Při sňatku sl. M. Jírovy s p. J. Hla-
díkem v Bukovně vybráno p. J. Jirou 6 K. — Př
sňatku p. Stanislava Jiřince v Praze vybral p. Josef
Jiřinec 15 K. — Při sňatku p. Frant. Konopáče, učitele
v Miličevsí se sl. A. Nezdarovou ve Studci vybráno
10 K. — Výtěžek zábavy matiční v Meziříčí u Opočna
300 K. — Pan MUDr. Josef Komorous, obvodní lé-
kař a starosta města Merklína věnoval k uctění pa-
mátky Riegrovy fondu Riegrovu 50 K. — K uctění
památky p. K. Medřického, král. zemsk. inženýra,
věnovali jeho přátelé 40 K. — Při svatbě p. Karla
Znamenáčka se sl. B. Schröttrovou v Poříčanech
vybráno 9 K 28 hal. — Při schůzi členů místního
odboru Národní jednoty pošumavské pro Klikova
okoli vybráno sbírkou pí. Hanzlikové 8 K 58 h.
Al
Wiesner
Váňův
Hlaváč
M Jírův
J Hla
J Jira
Stanislav Jiřinka
Jiřinec
František
MUDr
Komorous
Riegrův
K Medřický
Znamenáček
B Schröttrová
Klikův
Hanzlik
Praha
Berlín
Plánice
Nučice
Smníchov
Bukovno
Studce
Opočno
Merklín
Poříčany
Zivnostenský beseda
Dětý a
28
article
— České lázně Léčivé železité lázně Houštku
u Staré Boleslavi navštívilo letos do 31. červenc
celkem 1049 hosti.
— Nová česká továrna na čokoládu, kakae a jemné
bonbony. Již před několika léty pomýšleno bylo na
to, zříditi vlastní velkovýrobnu zboží kanditářského
najmě na druhy jemné a takové, které dosud žádná
čelnětší firma domácí, česká, nevyráběla v takém
množství a jakosti, jako nám proti přání konsumují-
cího obecenstva dosud dodávají firmy vídeňské a ciz
vůbec. Firma „Bratří Kroupové“, sloučené to-
várny na čokoládu, kakao a cukrovinky v Praze-Vo-
kovicích-Veleslavíně, podjala se úlohy, odpomoci ne-
dostalku, který v prvé řadě pociťovali také cukrář
čeští. Postavivše velikým nákladem účelné továrny
ve Vokovicích a Veleslavíně, vyzbrojili je dovedným
a zručnými silami technickými a vypravili je účel-
nými, moderními stroji a pomůckami. Řízení závodů
těchto převzal ředitel pan Jan Novotný. Firma olevřelo
dnes sklady tovární na Václavském náměstí v palác
„Všeobecné záložny“, kde jest vyloženo ku prodej
jen zboží v jakosti nejlepší a cenách přiměřených
Veškeré speciální výrobky mají jméno protokolovan
ochranné známky „Standard“
Novotná
Stará Boleslav
Praha
Veleslavín
Vokovice
Václavský náměstí
Houštka
všeobecný záložna
29
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Admirál Pollier, velitel středozemské eskadry
francouzské, předevčírem zemřel v Rochefortu.
= Mezinárodní konference pro telegrafování po
drátě včera o polednách sestoupila se za předsedni-
ctví slátního podlajemníka Sydowa v Berlíně. Na
konferenci zastoupeno je Německo, Anglie, Francie
Italie, Rakousko-Uhersko, Spanělsko a Amerika.
Státní lajemník Kraetke uvital účaslníky, načež jed-
náno o německých návrzích na úpravu telegrafie
po drátě.
= K procesu Humbertových. Z Paříže, 4. srpna
(C.-B.) V soudní budově koluje opět pověsť, že pro
ces s Humbertovými bude bezpochyby odročen, pro
tože je paní Humbertová churava. Porotní soud uči-
nil opatření, by tři lékaři byli líčení přítomni. Dle
náhledu lékařů stav paní Humbertové prý nepři-
pouští, by seděla celý lýden na lavici obžalovaných
Dají prý proto obžalované lenošku.
= Sach neplatí. Z Paříže telegrafují: Zdejší
architekt Meriat, stavitel perského pavillonu na svě.
tové výstavě z r. 1900, jehož zbývající ještě po-
hledávka 3000 fr. doposud nezaplacena, žaluje a
obesilá perského šacha k mezinárodnímu smírčimu
soudu v Haagu.
Obrovská zřídla nafly (v rozloze 200 versl
objevena právě poděl řeky Kubanu na Kavkaze.
= Živelní pohromy v Pruském Slezsku. Z Vrati-
slavy telegrafují: Dle »Schles. Zig.« přibude císa-
řovna 10. 1. m. do Slezska prohlědnouti si územ
zavodněné. Napřed přijede do Vratislavy a pak ode
bere se do krajů nisského a novoměstského. Ve Vra-
tislavě bude zasedati ústřední pomocný výbor za
předsednictví císařovnina.
= Baron Schwarz-Senbor, bývalý rakousko-
herský vyslanec ve Washingtoně, zemřel.
= Odra stoupá — jak se z Vratislavi telegrafuje
povážlivě. Dfference proti předvčerejšku činila
včera již 128 em. nad normálem.
Pollier
Sydow
Italia
Humbertův
Humbertová
Humbert
Sach
Vratislav
Baron Schwarz
Rochefort
Berlín
Německo
Anglie
Francie
RakouskoUhersko
Paříž
Haag
Kavkaz
Slezsko
Vrat
Senbor
Washington
Odra
Vratislav
Spanělský a amerika
30
article
Naučný obzor.
Naučný obzor.
Vztah mezi dýcháním orgánů rostlinnýcl
a zvířecích a kvašením alkoholickým.
Mimořádný zájem a nevšední pozornost ve
škerého učeného světa vzbudila přednáška pro
fessora dra. J. Stoklasy na letošním mezi
národním sjezdu chemiků v Berlíně: „O totož
nosti anaerobního dýchání a alkoholického
kvašení a o isolování enzymů, vzbuzujících kva-
šení z buněk vyšších rostlin a zvířal“. Nejpřed
nější časopisy světové upozornily své čtenářstv
na důležitost této přednášky a přinesly jej
obsah, a že výsledky, k nimž dospěl Stoklasn
touto svou praci, způsobily rozruch v listec
odborných, netřeba připomínati.
V čem spočívají tyto objevy?
J Stoklasa
Stoklasn
Berlín
31
article
Jak z názvu uvedené přednášky patrno, za-
bývá se autor studiem anaerobního, t. j. bez
přístupu vzduehu či lépe kyslíku vykonávaného
dýchání rostlinných a živočišných orgánů. Svým
pracemi nevstoupil na půdu, dosud ladem ležící
ale v šlépěje mnohých znamenitých mužů, nebot
tento obor bádání upoutával svou důležitostí již
od počátku vývoje moderní vědy chemické. Již
patriarcha chemie Lavoisier vyslovil, že
kyselina uhličitá jest produktem dýchání rostlin-
ného i živočišného. Pasteur a Claud Ber
nard pokročili dále pronesením domněnky, že
dýchání intramolekulární (vnitrobuněčné) děje se
bez kyslíku vzdušného (anaerobní), a mnozí jiní
badatelé označovali dýchání orgánů rostlinných
a živočišných za kvašení. Nebylo však důkazů
jimiž by se vysvětlila genese kysličníku uhliči-
tého bez součinností různých mikroorganismů
(bakterií).
V tyto domněnky vrhl Emil Godlewsk
paprsek světla svou, před dvěma roky vyšlou
prací o vnitrobuněčném dýchání hrachového
semene, kterou bezpečně stanovil, že toto dý
chání jest alkoholickým kvašením.
Opíraje se o tento poznatek, provedl prof
dr. Stoklasa v laboratoři výzkumné stanice fysio
logické řadu pokusů, jichž výsledek a dedukee
uložil v uvedené přednášce.
Lavoisier
Pasteur
Claud ber
Godlewsk
doktor
Stoklasa
32
article
Účelem těchto prací byle provésti důkaz,
že i u jiných rostlin vyšších jest dýchání intra-
molekulární alkoholickým kvašením. Pokusy
provedeny byly s kořenem řepy cukrové, bram-
bory, třešněmi, boby a pšenicí. Ve všech pří-
padech užito bylo přístrojů, zvláště k tomu cili
konstruovaných, aby součinnosti mikrobů bylo
zcela zabráněno. Řadou těchto pečlivě připra-
vených pokusů bylo nade všechnu pochybnost
prokázáno, že anaerobní dýchání zkoušených
orgánů rostlinných jest alkoholickým kvašením,
vzbuzeným organickým činitelem, jenž přezván
byl enzymem.
Enzymy jsou látky, s nimiž setkáváme s
v organismu rostlinném a živočišném, a jež vý-
značny jsou svým chem. účinkem buď rozklad-
ným či hydrolysačním nebo oxydačním v látky,
jimiž representovány jsou tři hlavní třídy orga-
nických sloučenin: uhlohydráty, tuky a bílko-
viny. Práci jejich přičítáme v některých pří-
padech chemické proměny, jichž za jiných okol-
ností docilujeme ve jmenovaných třídách organi-
ckých sloučenin uměle, účinkem tepla a vody
za tlaku 150 až 200 atm., nebo vařením se
zředěnými kyselinami, neb zásadami — pro-
měny, které všeobecně záležejí na rozkladu látek
v sloučeniny jednodušší za přibrání vody. Pro-
měnu takovou jmenujeme hydrolysou.
at
33
article
Enzymy považujeme za látky dusíkaté, které
se ve vodě rozpouštějí, membranou z roztoku
nediffundují, z vodního roztoku dají se vyloučiti
síranem ammonatým, jakož i alkoholem, který
některé z nich, jako pepsín, mění, na jiné opět
ani po delší době nepůsobí. Ve vodném roztoku
ztrácejí veškeré enzymy svoji účinnost při 809,
některé již při 62°; za sucha vzdorují teplotě až
100°, trypsin a pepsín též 150° až 160° a zů-
stávají při tom rozpustné a účinné. V glycerinu,
jenž chráni je před rozkladem bakteriemi hnilob-
nými, rozpouštějí se vůbec, kdežto v pouhém
vodním roztoku zmíněnými bakteriemi bývají
rozkládány, nepřičiní-li se antiseptika, jako
chloroformu, thymolu atd. Některé sraženiny
strhují z roztoku enzymy s sebou (fosforečnan
vápenatý, cholesterin) a můžeme je z nich vhod-
ným způsobem odděliti.
Enzymy mají mnohé vlastnosti společné
s fermenty organisovanými (buňkami kvasnými).
Dle nejnovějších výzkumů předpokládáme en-
zymy i tam, kde dosud bylo o jejich přítomnost
pochybováno a účinek jejich přičílán živé buňce,
resp. výměně látek v živé buňce, jako tomu bylo
při alkoholickém kvašení za přítomnosti kvas-
ných buněk.
Schopnost různých enzymů vzbuzovati kva-
šení jest odvislá od druhů uhlohydrátů, v rost-
linné buňce zastoupených. Ve všech případech
nalezeno bylo, že množství kvašením enzymů
vytvořeného kysličníku uhličitého a alkoholu od-
povídá zcela přesně poměru, v jakém tvoří se
tyto splodiny při alkoholickém kvašení za účinku
kvasnic. Přesným měřením zjistilo se, že na př.
u kořene řepy cukrové rovná se množství obou
jmenovaných splodin ztrátě cukru, u bramborů
ztrátě škrobu.
34
article
Podotknouti dlužno, že podkladem těchto
prací byla professorem Buchnerem stano-
vená methoda, pomocí které podařilo se jemu iso-
lovati z kvasnic enzym zvaný zymazou, který
vzbudil v roztoku cukerném kvašení alkoholické
jako kvasnice samy. Objevení zymazy Buchne-
rem vzbudilo zvýšený zájem badatelů a přispělo
značně k vysvětlení celé řady chemických reakcí
v živých orgánech rostlinných a živočišných.
Isolování enzymů různých vyšších organismů
rostlinných sluší tedy pokládatí za značný věde-
cký zisk, ježto právě ono bylo hlavním a mnohými
autoritami (Fischer) za nezbytný uznaným pod-
kladem k provedení důkazu, že dýchání anaerobní
jest skutečně alkoholickým kvašením.
Buchner
Fischer
35
article
Zcela přirozeně se vynořuje otázka, je-li tento
pochod kvašení v buňce rostlinné odbobný s dý-
cháním buněk živočišných? Otázka, na kterou
bylo dosud odpovídáno pouze domněnkami. Bé-
champ (1872) Böhmann a Rajewski zjistili ovšem
přítomnost alkoholu v organismech zvířecích,
Claud Bernard, Lepine, Blumenthal, Oppenhei-
mer a M. Herzog předpokládali pak činnost růz-
ných enzymů v buňkách živočišných, ale sám po-
sléze uvedený Herzog poznamenal skepticky, že
není přesvědčivých důkazů pro tuto hypothesu.
Prof. Stoklasa podjal se úkolu zjistiti cestou
experimentální vzájemný vztah mezi anaerobním
dýcháním buňky rostlinné a živočišné. K pokusům
užito bylo různých orgánů těla zvířecího: jater,
mozku, srdce, plic, pankreasu, ledvin jakož i kusů
masa. Pečlivě 1% roztokem sublimátu sterili-
sované orgány živočišné omyty byly sterilní vo-
dou a na to do sterilní vody vnořeny. Přidáno pak
glukosy v dostatečném množství a přítomnost ky-
sliku zcela vyloučena, čehož dosaženo obklope-
ním pokusných nádob atmosferou vodíkovou. Do-
stavil se očekávaný výsledek: ve všech případech
způsobilo intramolekulární dýchání buněk živo-
čišných nejdéle ve 24 hodinách proces kvašení.
Claud
Lepine
Blumenthal
Oppenhei
M Herzog
Herzog
Stoklasa
36
article
Aby docíleno bylo isolace enzymů, užito bylo
methody Buchner-Albertovy zkombinované jme-
novanými autory za tím účelem, aby docilili vy-
loučení zymazy z kvasnic. Ovšem byla methoda
ta Stoklasou k prováděným pracím zvláště při-
způsobena. Výsledky svých pokusů uložil prof.
Stoklasa ve zvláštních tabulkách, ze kterých vy-
svítá, že veškeré enzymy způsobují nejdéle za 12
hodin alkoholické kvašení. Kvantitativně je kva-
sivá působivost různých živočišných enzymů
různá; tak byla na příklad vzbuzeno nejintensiv-
nější alkoholické kvašení v laktose (cukru mléč-
ném) enzymem z plic, v glukose enzymem jater.
Kromě enzymů s kvasivou energií docíleno bylo
i isolace enzymu, který působí v glukose tvoření
se kyseliny mléčně.
Těmito pracemi bylo na jisto postaveno, že
dýchání anaerobní orgánů rostlinných i zvířecích
jest kvašením alkoholickým; že kvašení toto způ-
sobeno jest v buňce rostlinně i živočišné různými
enzymy zymaze obdobnými, kteráž analogie jeví
se zvláště v poměru obou hlavních produktů kva-
šení, kysličníku uhličitého a alkoholu; že enzymy
lze isolovati jak z orgánů rostlinných, tak zví-
řecích.
Práce Stoklasovy jsou cennou
direktivou k poznání fysiologi-
ckýeh procesů v těle zvířecím, no-
vou a důležitou etapou k seznánt
základních pochodů organismu
rostlinných i zviřecích.
Při známé příbuznosti organismů zvířecích
a lidských možno vysloviti domněnku, že docí-
loné poznatky dají se aplikovati na organismus
lidský, že i v těle lidském vylučuje živouci proto-
plasma i při normálním dýchání enzymy kvašení
Buchner
Albertův
Stoklasa
Stoklasův