Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNI LISTY

3

5. srpna 1903.

4

Císlo 212.

5 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. Úplatková affera uherská. Sněmovn. komisse pro vyšetření nekalé zá- ležitosti zahájila dnešní schůzi zas o 11. hod. Hlavním svědkem dnešním je ředitel statků hr. Ladislava Szaparya, Emerich Ritter, na jehož jmeno zněly spořitelní knížky, které Dienes ode- vzdal úplatkem Papovi. Hr. Julius Andrássy pravil, že byl př tom, když hr. Khuen obdržel psaní hr. Sza- parya, ve kterém mu oznamoval, co se stalo. Hr. Khuen byl nejvýš překvapen, Andrássy ním. Z toho soudí Andrássy, že Szapary jedna na svůj vrub a Khuen není spoluvinníkem Sza- paryovým. To bylo v »národním kasině«, šlech- tickém klubě. Khuen, Banffy a Rudnay radilise o tom, co by se mělo státi s hr. Szaparyem O Dienesov i oznámil »Budapesti Naplo« že mu byl dán před odjezdem z Pešti do Ber lína z ministerstva vnitra falešný pas. List žádá aby v ministerstvu vnitra předsevzato bylo dů kladné vyšetření. Pověsť viní Dienesa z falšování směnek na 12.000 K. Obnosy ty mu vyplatily rozličné pe něžní ústavy v Pesti Slováci a ich reč.

Szaparya Ritter Pap Julius Andrássy Khuen Andrássy Szapara Banff Rudnay Szapary Slovák Hradec Pešť Budapest Napnout

6 article

Tak nazývá se kniha, kterou právě v Pešt vydal známý agitátor uherské vlády, dr. Sámo Czambel, jehož úkolem jest publicisticky i lživědecky oddalovati Slováky od Čechů. V knize své dokazuje, že slovenská řeč nen nářečím českým. Slovenčina původné ani nepa- třila k západo-slovanské haluzi jazykové. Te- prve když Husité se dostali na Slovensko, Slo- váci soustavně se počešťovali. Avšak přes to je slovenčina dosud řečí tak svéráznou, že pře pětistoleté počešťování nelze ji nazvati dialektem češtiny. Autor vyzývá slovenské spisovatele, aby svou spisovnou řeč zreformovali na základě řeči lidové. Ohražuje se proti podezírání, že je karierista, prospěchář, falsiflkátor a pod. a tvrdí, že je pouze pokračovatelem Bernoláka, Štůraa Hodže. Spíše prý slovenčina může býti nazvána dialektem srbšliny, nežli češtiny. Pokus Czambelův důstojně se řadí k po- kusům kallayovským dokázati pomocí učených vídenských slavistů, že v Bosně nemluví se ja- zykem srbsko-chorvatským, nýbrž zvláštním a dosud neznámým jazykem bosenským. Každý je hoden politování, kdo na vyšší rozkaz takové učené attentáty podnikati musí Jsou to atten- táty nejen na vědu, nýbrž i na zdravý rozum. Kniha Czambelova jen jedno dokazuje: že Pešti jsou vítány i rezivé, donkichotské zbraně Vídně, jde-li o rozdělování Slovanů v prvky, o anato misování slovanského těla. Otázka! Dají Maďaři Slovákům slovensko školy, přijmou-li za své, co jim pan Czambe vštěpuje?

doktor Czambel Slovák Čecho Slovenčin Bernolák Hodža Czambelův Maďar Czambe Slovensko St Boseň Pešť Vídeň

7 article

Smrtonosný pochod bílecký. Posádkový soud mostarský vyšetřuje tent žalostný případ. Současně ale vyšetřuje jej také bosenský vladař generál Appel, a to na zvláštní rozkaz císařův. Vyslýcháni jsou důstojníci mužstvo nešťastného pluku. Za hlavního vinníka je považován podplukovník Grünzweig. J unák tento se nedostavil, ohlásiv se nemocným. Hlav- ním svědkem proti němu je podplukovník Mo ravec, jenž si za pochodu činil o všem po drobné poznámky, předvídaje, jaký bude jeho konec. Grünzweig bude prý postaven před vo- jenský soud vídeňský. Všecko obyvatelstvo říše očekává, že se dostane zaslouženého trestu člověku, který se ukázal stejně nevědomým, jako nelidským.

Appel Grünzweig J unák

8 article

Stávky sekáčů v Haliči. Dne 29. července bučacký soud propustii 22 sekáčů ze Žiznomíru, odbyvších si tam trest 14denního vězení pro stávku. Osvobození měli býti v průvodu žandarmů dovedeni domů. avšak před odchodem oznámili jim žandarmové. že budou zastřeleni při nejmenším odporu. Před soudním domem čekaly osvobozených ženy a matky, jež s křikem a pláčem vrhly se do náruče svým mužům a synům. Jedva se průvod zdvihl, ženy prorvaly řetěz žandarmů kolem osvobozených a křičíce a úpice prosily, aby jim dovolili jíti společně s jejich muži a syny. Žandarmové protivili se tomu, ale když tlupa žen na ně se tlačila, povolali na pomoc míst. nou policii, jež násilím ženy odháněla. Toto jednání policie tak rozlítilo ženy, že začaly hroziti. Žandarmové tedy ustoupili a dovolili ženám, aby každá šla podle svého muže nebo syna. Tak se průvod dostal do Žiznomíru na statek nájemce Mechta Kornblütha, aby zde nu- ceně konali práci, pro kterou stávkovali. Na zprávu o návratu osvobozených celá ves vyšla je uvítat a vítajíc je hlučně provolávala. Když ale se rozneslo, že osvobození musejí konat nucenou práci, dav počal se chovati hrozivěa žádal žandarmy, aby odešli a sekáče propustili.

Halič Žiznomír Mechta Kornblütha

9 article

Žandarmové vyzvali dav, aby se rozešel, a po- hrozili puškami, nestane-li se tak. Dav se na to začal rozeházeti a žandarmům déle nebránil dovésti sekáče na místo, kde jim byla práce vykázána. Tu však sekáči prohlásili, že raději se dají rozstříleti, než by se podrobili nucené práci. Po tom prohlášení žandarmové ustoupíli, prohlásivše sekáčům, že jim dávají několik dní na rozmyšlenou, načež každého jednotlivého dovedli domů. Nájemce Kornblůth, aby stávku- jící ztrestal, povolal na práci dělníky přespolní, a to kromě 130 Hueulů ještě několik desítek mužů z blízké vsi Soroky. Když minulý čtvrtek přespolní dělníci dostavili se do práce, jeden z domácích sedláků pohrozil jim, neustoupí-li, že se živi domů nevrátí. Žandarm, skrytý za mandelem obili, vyskočil a toho člověka zatkl. Tím se položení přiostřilo a je se báti nových krvavých srážek mezi sekáči stávkují- cími a těmi, kteří jim přišli stávku kazit a mají na své straně ochranu žandarmerie. Sekáči ruští v Haliči dosud pracovali za desátek, t. j. za každý desátý snop Stávkami chtějí si vynutiti lepší mzdu. Avšak tím, že jim vlastní rodáci a souvěrci stávku kazí, po- měry mezdné ještě se jim zhoršily. Nájemci Adler a Krug prohlašují v polských listech, že Hueulové jim pracují za každý 12. snop. Lid- štější nájemci přidávají Huculům a Bojkům trochu kukuřičné mouky a soli.

Kornblůth Sekáč Adler Krug Sorok Halič

10 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 4. srpna.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 4. srpna. Židé v Rusku a v Americe. »Čas« odpovídá dnes na nedělní článek našeho »ruského Čecha«, jenž právem se olá- zal, proč »Čas« tak dojemně se zastává kyši- něvských Židů, když je bijí Rusové, a nezastává se amerických černochů, když je lynchují ame ričtí běloši. To prý je dvojí, praví »Čas«. Z Petro- hradu je snáze houknouti si do Kyšiněva, než z Washinglonu do Georgie. A černoši američt prý przní dcery i děti bělochů, co prý s nim jiného? Američtí černoši nemusejí vždycky učinit násili dceři nebo dítěli bělochovu, aby byli lyn chováni. Nejobyčejněji za důvod dostačí, že jsou jiné pleti. O to se snad »Čas« nebude s námi hádati, to je všeobecně známo. Dojemno je, jak »Čase dopoušti vražděn černochů, ale nepřipouští, aby to bylo srovná- váno s pronásledováním Židů v ruském Kyši- něvě — a přece Židé v Bessarabii, i ve všech ruských guberniích, kde obývají valným počtem i ve všech městech, kde mají vělšinu, trop mnohem horší zločiny, než »Čas« klade na vrub americkým černochům.

Čecho Žid Rus Praha Rusko Amerika Kyša Petrahrad

11 article

Jsou to zločiny, kterými celé rodiny na celé generace jsou zotročovány, v kterémžlo stavu, jak »Času« známo, otázky pohlavní mo rálky hrají tuze podřízenou úlohu. Avšak dlužno konstatovati, že my nikdy neomlouvali výstupy kyšiněvských davů proti kyšiněvským Židům, jako činí »Čas«, jde-lio to, aby omluvil brutálnosti severoamerických bělochů, spáchané na černoších. Zločin je zlo- čin, ať jest jako zločin potrestán. Jde li však o to, aby se zločin neopakoval, dlužno přihli žeti k jeho příčinám a tam třeba napravovati Tak také u kyšiněvských Židů. Vzpomene-li si »Čas« na Rusko, nemůž- škytnouti po autoru »Zájezdu na Rus«, jemuž nemůže zapomenouti, že zaznamenal, že rušt žandarmové jsou elegantní a přesní a nepřekra- čují svých instrukcí. To jest ale pravda, kterou nastokrát kon statovali Němci, bohové »Času«.

Žid Němec Rusko Rus

12 article

Výsledky cesty konsulů ruského a rakouského po Starém Srbsku. Dopis »Národních Listů« Ze Soluna, 1. srpna. O výsledku úřadn cesty, již ruský konsul ve Skoplji pan Ondře, Manděljstam podnikl společně se svým rakou- ským kollegou p. Bohumilem Párou za tím účelem, aby se očitě přesvědčili o slavu kře- sťanského obyvalelstva ve Starém Srbsku a po kroku tureckých reforem, mohu podati spolehli- vou zprávu. Konsulové nejprve procestovali jižní část skopského sandžaku: okresy štipský, radovič ský, kočanský, krivopalanecký, kratovský a ku manovský, načež se ještě odebrali do okresu goštivarského a tetovského, jež obhlédnuvše vrátili se do Skoplje. Co oba konsulové slyšeli od křesťano sedláků, které sami vyslechli, jsou zvězstva ne- vylíčitelná a neuvěřitelná. Jižní končiny Starého Srbska obydleny jsou po většině Srby. Přes to Turci pátrají po srbských vesnicích po bulharských komitech a bulharských puškách. Ovšem nemohli nalézti, co hledali. I jali se srbské sedláky mučiti pekelnými mukami, aby z nich vynutili přiznání, že byli spojeni s komity,a že jim ukrývají pušky a kde. Srbové, nemajíce s komity styků nižádných, ano i od Bulharo krvavě pronásledovaní, že nechtějí přijmouti je- jich národní jméno, nemohli ovšem ani na mu- kách pověděti, čeho nebylo a o čem neměli ani zdání. Za to zakoušejí, že turečlí vojáci i sedláci přepadají jejich vsi jako divé hordy Attilovy, vypalují, vraždí, trýzní.

Ondra Manděljstam Bohumil Srba Turek Bulharo Attilův Srbsko Soluna

13 article

Nejobyčejnější stopy mučení jsou opuchliny rukou, nohou i těla. Jiné věšeli za ruce na zad spoutané, nebo za břicho. Tak pověšené nechá- vali je po celé dni bez jídla a piti a ob chvíli je mrskali důtkami. V některých vsech musili všichni sedláci po mnoho hodin sláti na jedné noze. I mrtvé bili, baštonádu (na paty) jim sá- zeli, je ohavili. Při druhé cestě v okresích tetovském a go- stivarském konsulové našli stav ještě zoufalejší. Srbské obyvatelstvo těchto okresů jest ubijeno i od Arnautů. O pořádek a bezpečnost nikdo se nestará. V Goslivaru není ani jediného poli- cajta, ani vojska, ani soudu a jen 35 žandarmů, vesměs Turků. A nauté jsou tam nyní zběsilejši než dříve. Jak mohou úřady mít nějakou auto- ritu, když jich vůbec není. A kde jsou, tam se chovaly ke konsulům právě tak nepřátelsky, jako obyvatelstvo. Tetovský kajmakam poslal do domu srbského proty Štěpána Gruiče, kde ruský konsul zůstal hospudou, žandarmského důstojníka, aby jej obtěžoval a tak lidu, s důvěrou k ruskému konsulu spěchajícímu, ukázal, že Turek je vle. Konsul důstojníka za límec vyhodil, načež oba konsulové odebrali se ke kajmakamu protestovat. Kajmakam jim odpověděl, on (!) že neuznává žádné úřadní moci konsulů. Teprve, když mu energicky pohrozili, prosil za odpuštění a dal rozkaz, aby se žandarmský důstojník odklidil. Konsulově, vrátivše se do Skoplje, sepsali důkladné zprávy svým vyslancům v Cařihradě a protestovali proti tomu, kterak se »reformy« dějí, také u Hilmi paše, jenž sám hned po- spíšil do Tetova a Gostivaru, aby viděl na vlastní oči, čemu uvěřiti se zdráhal. Pan Manděljstam odcestoval na novo do Prizrena, načež odebere se do Bitolie.

Arnautu Turek Gruič paš Manděljstam Skoplje Cařihrad Tetov Gostivar Prizren

14 article Výstavy.

Výstavy. Výstava v Hořicích. Občasné výslavy. V prostorném pavilloně, mezi školní budovou a pavillonem textilnickým postave- ném budou umísťovány občasné výstavy a první z nich na hořické výstavě jest výstava učedni- ckých prací, dne 2. t. m. zahájená, jež potrvá až do 7. t. m Význam takových občasných výstav učednických prací jest veliký v tom případě, když vystaveny jsou skutečně jenom práce učednické a když vystaveny jsou tak a v takové úpravě, aby práce učňova byla nejvíc patrna a aby nebyla pouhou jen dekorací aneb když pracemi jiných není zatlačena, neb dokonce snad oku pozorovatele naprosto ukryta. Takové vý- stavy jsou výbornou školou nejen pro učně a i pro dělnictvo (tovaryše), ba i pro mistry; pak-li ale n př. hodinářský učeň vystavuje skvostné kývadlové hodiny, k nimž snad pracoval jen stroj a tento stro není ani v nejmenším vidět, jsa skříní hodinovou úplně zakryt, pak to není výstava práce učňovy, nýbrž vý- stava továrny, v které viditelné parádní součástky hodin těch byly provedeny. Hořickou výstavku prací učednických jež tvoří občasnou součásť výslavy hořické, dlužno (a na nepatrné výjimky) řaditi rozhodně do skupiny prvé Vystavuje celkem 222 učňů a sice 37 z Hořic, 10 z Dvora Králové, 34 z Jaroměře, 6 z Jilemnice, 15 z Ko- stelce n. Orl., 2 z Libáně, 7 z Mělníka, 6 z Miletina 8 z Nechanic, 7 z Nového Města n. M., 12 z Nove Paky, 2 z Police n. MI., 8 z Rychnova n. Kn., 58 z Turnova, 6 z Úpice a 4 z Vojic.

Hořice Dvůr Králové Jaroměř Jilemnice ko Orlický Libáň Mělník Nechanice Nový město nov Paka Rychnov můj Kněžná Turnov Úpice Vojice

15 article

Celá kollekce jest pěkně upravena a působí cel kově pěkně. Zamlouvají se obzvláště hezké práce umě leckého zámečnictví (Hořice. Nová Paka, Turnov), tru- hlářské (Hořice, Jaroměř, Mělník), řezbářské (Hořice Miletín, Turnov, Jenšovice), vazačské a zahradnick (Hořice), zámečnické (Jaroměř, Nová Paka), kamnář- ské (Turnov), hodinářské (Rychnov n. Kn.), cukrářsko (Miletín) a j.v Pořadatelskému výboru, jehož předseda byl Jose Václavík, tes. mistr a jednatelem učilel Frant Freiberg (ostatní členové ředitel Jos. Černý, ho- dinář F. Jiříček, měšťanosta MUDr. Alois Tomsa, Aug Erban, maj. tisk. Jan Villenbach, stavitel Karel Šťastný krejčí V. Šubrt, zámečník Ant. Korál a obuvník Ferd Malina) přísluší plné uznání za snahu, píli a snaživost i v této věci udržeti krok s cizinou Smetanova slavnost. Dodatkem k obšírnému refe- rátu o slavnostním odhalení prvního pomníku Bedřichu Smelanovi v Hořicích (v Smetanových sadech, upro- střed hořického výstaviště) sdělujeme, že nádherný věnec na stupně pomniku dalo položiti město Litomyšl (a nikoli město Hořice, jak omylem bylo referováno). Telegrafické pozdravy poslaly tyto kor- porace: Měšťanská beseda v Praze, Slovan- ský zpěv. spolek ve Vídni, Městská rada v Hradci Králové, Žižkova pěvecká župa Táboře, „lIlaho!“ v Táboře, „Jasoň“ v Něm. Brodě, „Tovačovský“ ve Vídni, „Václa v“ v Čisté, „Kácov“ v Novém Městě n. M., „Slav ík v Pacově; dále pánově: cheí opery Národního divadla K. Kovařovic z Prahy, advokát dr. K. Pippich z Chrudimi, univ. prof. dr. O. Hostinský a ředitel kůru Václav Flégl z Domažlic. Pozdravné přípisy zaslaly korporace: „Slavík-Lidumil“ z Teplic Pěv. odbor dělnické besedy v Plzni, Jed- nota ředitelů kůru a kapelníků, „Sláv Dcera“ z Jindřichova Hradce, Mistní odbo Ústř. Matice školské v Hořicích a „Přerub v Přerově.

Jose Václavík Černá MUDr Tomsa Aug Erban Villenbach Šťastná V Šubrt Antonín Korál Ferd Malin Smetanův Smelan Žižkův Tovačovský Václ K Kovařovic doktor K Pippich profesor Flégl Hořice Nová Paka Turnov Jaroměř Mělník Miletín Jenšovice Rychnov Františkův Freiberg Litomyšl Praha Vídeň Hradec Králové Tábor Německo Brod Kácov Nový město můj Pacov Chrudim Domažlice Teplice Plzeň Jindřichov Hradec Přerov Kněžná Jos národní divadlo Slovan

16 article

Závody divadelní. Druhou hrou konkurenční byl nepříliš vynikající žert „Tiché jubileum“ od Josefa Šmahy, provedený jednotou divadelních ochotník „Hanka“ ze Dvora Králové. Výborný byl Reřicha také jeho choť uspokojovala velice, jakož i oparukovaný advokát; mnohé z ostatních úloh byly však v rukou ne příliš vhodných. Hráno bylo ale s plnou chutí mnohdy i s vervou a přečetné obecenstvo neskrblilo hlučnou pochvalou tam, kde výkony se mu líbily, Ře- řichu si dokonce vyvolalo několikráte i při otevřené scéně. — Příští hra závodní bude ve čtvrtek dne 6. t. m. („Olga Rubešova“ od Svobody) a vystoupí tu n turnaj spolek „Klicpera z Hradce Králové Pocia. Kapelníku výstavní kapely Maxu Hey- dovi odevzdali v pátek večer jeho ctitelé na dů- kaz upřímných sympatií s jeho snažením skvostnou, zdobenou laktovku, Pan kapelník télo pozornostisi plně zasluhuje, neboť produkce kapely jeho jsou ne- obyčejně pěkné a polady produkcí vybrané a převážně české Umělecké zámečnictví na hořické výslavě. Vedle prací královéhradecké školy odborné a zámečnických prací, vyložených v pavilloně města Hradce Králové, jest i řada jiných prací vystavena, jež budí vkusným provedením a moderností tvaru pochopitelný zájem. Tak obzvlášť práce pražské firmy Jindř. Duffé ná- stupce (náhrobní kříž, mřížové náplně, ozdobný závěs) a j. jsou pravými kousky kabinetními a činí české výrobě plnou čest; avšak i pěkně práce Josefa Houžvičky z Hořie (zábradlí, okno a j.), Frant.

Šmaha Hank Rubešův Svoboda kapelník Houžvička František Dvůr Králové Hradec Králové spolek „ Klicpera Maxa Heyd Jindřichův Hořie

17 article

Čammra z Kyšperka, Frant. Hajniše z Vam- berka, Al. Rybáře z Nechanic a Ant. Tům z Podmokel a j. v. zasluhují všestranné pozornostia svědčí o značné vyspělosti tohoto oddílu české umělé výroby. Samoukové. Ve spoustě vyslavovatelů jsou tak samoukové, té či oné výrobě nevyučení, jejichž práce však zasluhují pozornosti a z té příčiny návštěvníky hořické výstavy na ně upozorňujeme. Tak vystavuje v průmyslovém paláci samouk Frant. Kolář z Brtve vkusné housle, jejichž svrchní deska jest složena ze samých sirek, tak zvaných švédských, již upotřebe- ných; samouk Vincene Wolf ze Dvora Králové vy- stavuje violu a housle, ladných tvarů a přesně klassické stavby; učitel Albín Horáček ze Zbe- čníka různé vrubořezové konsoly, tácky a p.; c.k. šikovatel Václav Lacina z Josefova vyřezávanou klec; tovární dělník Josef Kubský z Král. Dvora parní turbinu; soukromý úřadník Vojtěch Zentne ze Slaného různé figurální předměty z papíru (imi- tace aluminia a železa): Josef Krátký ze Žitěnína kočár; tovární úřadník Josef Studený z Hořica c. k. setník Karel Tůma v Josefově obrazy: Václav Kutman z Dobrovan úl dvoják; Alois Sevčík ze Žižkova dvoje housle; obuvník Josef Forman z Vald c housle a klarinet z kůže aj. Matiční pokladničku, která sama sebou jest mi- strovským dílem hořického uměleckého zámečníka Korála, opětně doporučujeme častéa výdalné pozornosti velectěného obe- censtva, vyslovujíce přání, aby byla co nejdříve naplně n a.

Čammra František Kolář Wolf Horáček Lacina Josef kubský Král Zentne Josef Studená Hořica Tůma Kutman Sevčík Forman Kyšperk Nechanice Podmokly Brtev Dvůr Králové Josefov Žižkov

18 article Výstava v Pardubicích.

Výstava v Pardubicích. V Pardubicích, 4. srpna. Od neděle jest hrozné počasí. Rozzuřený Pluviu- ne stává ve své činnosti. Jen časem probleskne slu něčko, aby ve chvíli opět mraky se zahalilo. Bohov však byli výstavě příznivi alespoň dne nedělního, kdy příznivější počasí udrželo se jaks tak do večera. Ač koliv velmi mnozí ze vzdálenějších krajů, zastrašeni sobotní nepohodou, návstěvu na tuto neděli projekto vanou odložili, čímž návštěva výstavy o dobrých 5000 až 8000 návštěvníků byla zkrácena, dostoupil počeí jich v neděli na 18.683 a s lístky permanentními opěl imposantního čísla 20.000 návštěvníků. Nálada ne dělní byla jásavá; cítili jsme se uprostřed víru velko- městského života. Večer osvětlen byl průmyslový palác nespočetnými červenobílými žárovkami a sadech Bubeníkových, zářily bludičky rozličných barev. Na březích tiché Chrudimky od paláce průmy- slového až ke bráně výslavní, jakož i na celém pro- stranství kolem hudebního pavillonu od restaurace akc. pivovaru k restauraci pivovaru zámeckého na- kupeno bylo jásající obecenstvo, hlava na hlavě.

Bubeníkův Pardubice Chrudimka návštěvník

19 article

Všem zářila upřímná radost z očí, neboť podařilo se dílo těžké sice, ale významu dalekosáhlého. Výstava se vžila, výstava a její kulturní a národohospodářské poslání bylo plně pochopeno naším stavem městským i venkovským. Dr. Eduard Grégr, který zde v neděli meškal byl tak mile překvapen dílem vykonaným, že ku průvodčímu svému, členu výboru výstavního, pravil »Věřte mi upřímně, že jsem tak mile překvapen, že nenalézám slov, abych vyjádřil vám své blahopřání k dílu vykonanému, v míře takové, v jaké byste toho zasluhovali. Výstava jest překrásná, ladnáa bohatá, že neviděl jsem dosud na venkově cos po dobného. Pardubice sebe překonaly ! Dílo takové má úspěch plně zajištěný !- A to jest právě vytouženou odměnou za práci námahu vynaloženou a za všecky ochotně přinesené oběti hmotně i morálníl Bylo pracováno po tichu, ale obětovně, vytrvale a se zápalem, bez hluku, neboť se vědělo, že dílo vykonané samo bude si nejlepší reklamou. Naš če- ský lid nám porozuměl, porozuměl tomu, co zna- mená výstava pro jeho vlastní zájmy a hrne se mohutných proudech do bran výstavních, aby čerpa poučení a posilu k nové další práci, aby poznal. co dosud bylo vykonáno a co ještě vykonati nám káže budoucnost! Dojčin.

doktor Grégr Pardubice

20 article

Sjezd učitelstva českých škoi měšťanských v Par dublních pořádá ve dnech 7., 8. a 9. srpna t. r. jed nota učitelstva měšť. škol českých s pardubickým krajinským spolkem J. U. M. Š. s programem: V pá tek dne 7. srpna: 1. Ráno od 8 do 10 hodin uvítání přijíždějících hostí na nádraži v Fardubicích. 2. Pra covní občasná schůze členská J. U. M. Š. v sále Měšťanské besedy. Začátek o 10. hod. Referent pp : J. Dyk, učitel měšť. školy v Kralovicích, K Buzek, učítel měšť. školy v Nuslích. J. Frydrych. učitel měšť. školy v Žižkově. Odpoledne prohlídk výstavy, zejmena školské. V sobotu dne 8. srpna; Siavnostní schůze J. U. M. Š. za účasti zvaných hostí v sále hotelu »Na Veselce«. Začátek o 10. hod. Referenti 2pp. V. Konvalina, ředitel měšťanské školy v Dašicích, J. Kunstovný, ředitel měsťanské školy v Ustí nad Orlicí, V. Spála, učitel měšťanské školy v Blatné. V neděli dne 9. srpna výlet do Kutné Hory na výslavu pro umělou výchovu. Schůze koželuhů. Ústřední spolek českých kože luhů pro král. české, markr. moravské a vévodství slezské, sídlem v Praze, svolává schůzi všech člen na den 9. srpna t. r. do Pardubic u příležitosti tamní průmyslové a hospodářské výstavy. Páni členové se- jdou se týž den o 1. hod. odpol. v místnostech hötelu »Střebský«. Na jednacím pořadu jest: 1. Přijímání nových členů. 2. Zprávy spolkové a volba funkci- nářů. 3. Rozhovor o nynějším stavu a příčinách úpadku živnosti koželužské. 4. Volné návrhy. Nat odeberou se členové korporativně k prohlídce vý- stavy. — Hosté uvedení pány členy mají do schůze přístup.

J U M Š J Dyk Buzek J Frydrych V Konvalina J Kunstovná Střebský Kralovice Nusle Žižkov Dašice Ust nad Orlice Blatná Kutná Hora Praha Pardubice spolek J . U . M . Š

21 article

Program dne 5. srpna: Přednáška, prof. dr. Jar Vrchlický: »O spisovatelích českého východu«. Večen nár. bes. »Palacký«, Rosice, divad. představení »Angelo, tyran padovanský«. Drama o 4 jedn., dl V. Hoga. Rež. Jos. Puncman. — Na čivrtek 6. srpn chystá Řemeslnická jednola v Pardubicích veselohru od L. Stroupežnického: »Naši furianti«. —aj— Koncert učitelského dorostu paeda gogia v Kromě říži, konaný dne 3. t. m. večerž v aréně výstavní přinesl posluchačům požitek, jaký umělecké výkony přinésti mohou. Bylo to kouzlo umění, jež uchva- cuje duší člověka. Každé číslo této pěvecké produkce sledováno se živým zájmem a zakončeno bouřlivým polleskem. Smetanova »Píseň na moři«, svou sklad bou tak těžká, provedena výtečně. Dvořákova »Ho stina«, jejíž komický obsah slovní přivodil smích bavila lehkostí přednesu. Förstrův »Oráč« uchváli náladou, jako by smulkem hlubokým prosycenou. —aj—

profesor doktor Vrchlický Palacká Angela V Hog L Stroupežnický Smetanův Dvořákův Rosice Pardubice

22 article

Hasičská výstava v Královské Oboře za sjezdu dobrovolného hasičstva slovanského ve dnech 15. až 17. srpna t. r. slibuje býti v mnohém zajímavou pro širokou veřejnost naší. Budouť na ní konány zkoušky se stříkačkami parními, motorovými, chemi- ckými, elektrickými i ručními; zkoušky posunovacíeh žekříků různých patentů a ohnivzdorných hmot jako skla, stropů, dveří plechem pobitých, obalů, sloupů nosičů, zdí rabicových a ohnivzdorných výtahů. N výstavišti zřizuje se budova, v níž všecky tyto před- měly se soustředí a na níž provede se zkouška ohněm Na budovu tuto získány jsou i různé druhy krytin. Dále zkoušeny budou hadice, stity pre řidiče proudu různé bomby a hasídla chemická. Prodloužení výstavy mezinárodních plakátů Brně na České vyšší obchodní škole v Giskrově třídě. Ke všeobecnému přání rozhodlo pořadatelstvo výstavu mezinárodních plakátů v Brně prodloužiti Výstava jest ještě po celý den přístupna obecenstvu do 10. srpna t. r. Výstavní katalog prodává se poštou po 30 hal.

Brno mezinárodní plakát Brno Český vysoký obchodní škola v Giskrov

23 article Výstava v Třebíči.

Výstava v Třebíči. Akademický feriální klub pro jihozápadní Moravu v Třebíči pořádá schůzi akademiků z jihozápadní Moravy a bývalých členů »Ak. fer. klubu« za účasti knihovníků z jihozápadní Moravy dne 8. a 9. srpna. V sobotu dne 8. srpna o 11. hod. dop. sejdou se účastníci v hotelu p. Ant. Olívy na Karlově nám. Prohlídka výstavy. O 3. hod. odpol. Sjezdová schůze u Machalů s pořadem: Nynější stav knihoven na jihozápadní Moravě. Jak zvýšiti činnost knihovní akce na jihozápadní Moravě. O 8. hod. večer přá- telský večírek v sále besedního domu. V neděli dne 9. srpna sejdou se účastníci o 8. hod. dopol. před gymnasiem a prohlédnou si výstavu.

Machala Třebíč Morava Karlov já

24 article Živelni pohromy

Živelni pohromy XI. výkaz příspěvků, složených v kanceláři prae sidia rady král. hlavního města Prahy pro obyvatele v království českém živelní pohromou stížené Dr. Vladimír Srb, starosta král. hlavního města Prahy 50 K, inž. E. Neubert. I. náměstek starosty 25 K dr. K. Groš, II. náměstek starosty 25 K, Ferd. Mellan, obecní starší 10 K, F. A Šubert, ob starší 10 K, inž. F. Zvěřina, ob. starší 10 K, K. Buliř, ob starší 5 K, Václ. Brož, měst. radní 20 K, Jan Weis. měst. radní 20 K, V. Březnovský, ob. starší 10 k A. Marsano, ob. starší 10 K, J. Hudl, měst. radní 10 K, stav. rada K. Víček, ob. starší 20 K, V. Prášek. ob. starší 5 K, Fr. Sokol, obecní starší 10 K, Em. Němeček, měst. radní 5 K, Bob. Patočka, ob. staršl 10 K, Jan Trnka, ob. starší 10 K, dr. Cernohorský. ob. starší 20 K. Lad. Čupr, ob. starší 10 K, Jan Herain, ob. starší 5 K, dr. J. Kühn, měst. radní 20 k. J. Jirousek, měst. radní 5 K, K. Šindelář, ob. starš 20 K. Fr. Hubáček, měst. radní 10 K, cís. rada Ferd. Voitl, měst. radní 10 K, J. Zikan, měst. radní 6 K. . . K 371.— úhrnem Pražští hosté v Moravské vinárně p. Ko- přivy na Smíchově Úřadníctvo král. zemské účtárny a po- kladny. Marie Kuličková z Vinohradů . . . . Akademie v pokojíčku »u Fleků« . . . Vojt. Racek, c. k. vrchní fin. komisař . A. Stejskal . . . . . . . . . . . Prof. Dr. Mourek. . . . . . . . . Karolina svob. paní Malovcová . . .. Med. dr. Václav Škarvan v Mochově . . Obecní úřad v Líbeznicích sbírku . . . Med. dr. Vend. Mušek v Blänsku . . . Antonín Vávra- Jindřich Havlíček sbírku . . . . . . Prof. Jindřich Šrámek s chotí . . .. Dr. Jindř. Záhoř, městský fysikus. . .

doktor Vladimíra Srb Ing E Neubert K Groš Mellan Šubert F Zvěřina K Buliř Václ Brož Weis V Březnovská A Marsano V Prášek em Němeček Bob Patočka Trnka Cernohorský Čupr Herain J Kühn J Jirousek K Šindelář Hubáček Voitl J Zikan Marie A Stejskal profesor Mourek Karolina svobodník Malovcová Škarvan Vend Vávra Havlíček Šrámek Jindřichův Praha Praha 50 Smíchov Mochov Líbeznice Sokol obecní starý 10 K Úřadníctvo král obecní úřad obecní starý 10 K

25 article

302 60 Administrace »Nár. Pol.« odvádí . . . Jan Píša, hostinský . . . . . . .. Společenstvo obchodníků s potravinami. Dr. Karel Adámek, advokát v Praze . . 57 14 Vězeňská stráž v trestnici na Pankráci . Ang. Klein, učit. ve Kbelích pro Jistebnici Úhrnem . . K 1141.74 7277.9 K tomu dle předešlých výkazů . . — Ceikem . . K 841970 IX. výkaz příspěvků, došlých poštovními po- ukázkami poštov. spořitelnou a složených v kance- láři Národní jednoty pošumavské ve prospěch jiho- českých menšin krupobitím téžce postižených: Ant. Polanský, říd. uč. v Odřepsích . . K Nejmenovaná Marie Kozova v Praze . . . . . . . Anna Svobodová na Smíchově . . . Jan Kučera, zemský úřadník na SmíchověK Václav Barborka, c. k. prof. v Kroměříži »A. P. 10« . Jan Brunclík ve Slaném . . . . . . Z Třebechovic Václav Pokorný v Kojovicích Žákyně IV. třídy z České Skalice (sbírka) Emma Lohrová ve Štyrském Hradci . . 200.— Okresní výbor ve Velvarech . . . . Jindřich Hoyer v Radačově K 263.— Celkem dodnes složeno . . . . . . K 2494.14 Další příspěvky přijímá kancelář N. J. P. v Praze ve Vodičkově ulici č. 36, v domě Národní kavárny Slavnost 40letého trvání těl, jedn.

Pol Píša doktor Adámek Klein Polanský Kozův Svobodová Kučera Barborka profesor Brunclík Pokorná Lohrová Hoyer Praha Pankrác Kbely Jistebnice Odřepsy Smíchov Kroměříž Třebechovice Kojovice Český Skalica Štyrský Hradec Vodičkův ulice okresní výbor v Velvary

26 article

„Sokol“ v Turnově. (Pdvodní zpráva »Národ. Listů«). Ve dnech 1. a 2. srpna oslavil „Sokol“ náš jubi- leum čtyřiceti let trvání svého okázalými slavnostmi v sobotu o 8. hod. konán byl v Sokolovně slavnostní večer, v neděli 2. srpna slet sokolské župy. Beneše Heřmanova. Ke slavnosti přidružili se Sokol turnov- ský, měslo Turnov i okolí a sokolské jednoty v župě Beneše Heřmanova i žup okolních, Čížkovy a Fůe nerovy. Město po oba dny skvělo se v hávu slavnos- ním; nebylo domu, s něhož by nebyly vlály prapory všude jevil se nebývalý ruch. Člyřicet let minulo právě ode dne 2. srpna r. 1862. kdy konána uvědomělými občany turnovskými schůze. ve které usneseno bylo, založiti v městě tělocvičnou jednotu; stanovy byly schváleny místodržitelstvím teprve dne 29. dubna 1863. První valná hromada ko- nána dne 10. dubna 1863 a zúčastnilo se jí 30 členů, kteří zvolili br. Fr. Votrubce, mlynáře, starostou. Po upravení příhodné místnosti a opa tření nejnutnějsího nářadí zahájeno bylo cvičení za účastenství hojného.

Beneš Heřmanův Čížkův František Votrubec Turnov Sokol Sokol turnov

27 article

V prvém roce činnosti své pořádala jednola výlet na Rohozec, pak zdařilý výlet do Sobotky, na Trosky a společně se sokolem mladoboleslavským na Mužský a do Mnichova Hradiště. I v příštích létech konány zdařilé výlety; r. 1865 účastnila se-jednota turnovski pohřbu nezapomenutelného Jindřicha Fůgnera vyslá- ním 4členné depulace a také odveden jednotou naší prvni příspěvek na postavení pomníku tomuto vla- stenci. Osudný rok 1866 připravil jednotu naši takřka na pokraj záhuby. V květnu konány přípravy k uvi- tání Sokola pražského a 3. června konán ještě výle na Sychrov — a měsíc potom byla již válka rozhod- nuta bitvou u Sadové. Nesčetná vojska nepřátelská táhla městem naším — obyvatelstvo pocítilo hrůzy kruté vojny v míře svrchované a i jednola připravena byla o všecko nářadí tělocvičné. Jen vytrvalosti ma- lého počtu horlivých Sokolů děkovati jest, že na zimu najata místnost v hostinci „U zlatého orla“ a že cv - čení obnoveno bylo. V r. 1867 zřízen obětavým přiči- něním starosty Vil. Votrubce a paní a dívek turnov- ských prapor spolkový, dále propůjčena městskou radou místnost v radnici pro zimní cvičení. V posled- ních létech nesla se veškerá činnost k tomu, aby Sokol demohl se vlastní tělocvičny. Snaha la korunována úspěchem, když v r. 1898 dostavěna byla a účelu své- mu odevzdána nádherná budova tělocvičny

Fůgner Sokol Votrubec Rohozec Sobotka Mnichov Hradiště Sychrov

28 article

Slavnosti nynější rozvrženy na dva dny; v před- večer slavnosti pořádána ve dvoraně Sokolovny aka- demie. Spoluúčikovali: Zpěvácký spolek. div. ochot- níci a hudební sbor zpěváckého spolku. Po předehle k opeře „Libuše“ přednesl p. dr. Lamač proslov věnovaný básníkem B. Kaminským Sokolu turnov- skému. Po zapění „Chorálu českého národa“ byl živý obraz, hold Tyršovi. Div. ochotníci sehráli Stroupež- nického „Zvíkovského raráška“ V neděli ráno po 6. hodině konány závody, jich zúčastnilo se 52 členů.

Libuše doktor Lamač B Kaminský Tyrš zpěvácký spolek Sokol turnov

29 article

Po skončených závodech za deště vykonalo člen- stvo, dorost a ženské odbory zkoušku na odpolední veřejné cvičení. Zdálo se, že slavnosti budou úplně zmařeny neboe děšť po celé dopoledne neustával; leč odpůldne nastalo pěkné počasí, děšť ustal. Před 2. hodinou seřadil se v Nádražní ulici prů- vod sokolských jednot, jenž čítal přes 500 účastníků Na náměstí s ověnčeného balkonu uvítal Sokolya hosty starosta města p. Radský Po ověnčení praporů ubíral se průvod na míst slavnosti, kdež konalo se župní veřejné cvičení. Před cvičením členstva proslovil slavnostní řeč pan dr. Scheiner, starosta Sokola pražského Členstvo cvičilo prostná (budějovická) a na nářad Ženské odbory cvičily prostná s kužely, na nářadí hry. Dorost provedl evičení s praporečky a na nářadí. Na veškerých nářadích tužili se cvičenci, provádějíce ladné a přesné výkony, přemáhajíce s lehkostí veške- ré obtíže, s odvahou a přesností vzornou; tu cvičeno na hrazdách, bradlech, koních, prováděny veškeré druhy skoků. Cvičení zúčastnilo se 216 členů a 56 žen. Po skončeném veřejném cvičení byla národní slavnost na slavnostním cvičišti, později zábava v So- kolovně. St

doktor Scheiner Sokol nádražní ulice so

30 article Denni zprávy.

Denni zprávy. »Žádný nepřítel národa českého!« Ne- přetržitá hymna na dra. Körbra, ve Vídni vy- cházející pod jménem »Fremdenblatt«, nedala si ujíti včerejší šlechetný čin předsedy minister- stva, aby jej neprovodila nadšenou básní v próse. v čele listu umístěnou. Pan předseda ministerstva přijal konečné deputaci českých poslanců, při- cházející k němu v záležitosti státního přispění jižním krajům království českého, krupobitím zpustošeným, a pronesl při tom slova, kteráž proloženým tiskem zaznamenává všechen něme- cký tisk v zlaté desky slávy vídeňského centra- lismu, a kterýmž platí právě oficiósní nadšeni dobra pěvce u disposičního hrnce egyplského- Dr. Körber sděliv, že vláda poukázala místo- držiteli pražskému obnos 200.000 K na osev pro stižené krajiny, učinil prohlášení, kteréž je s to, rozechvěti měkkou českou mysl nebezpeč- ným způsobem. Těchto 200.000 K již pouká- zaných, jakož i ostatní »podněty«, týkající se

doktor Körber Vídeň jižní kraj

31 article

podpor, k nimž vláda od pražského místodrži- telství návrhy očekává, tak aby příspěno bylo v rozměru co možno nejširším, jsou prý důka- zem, že není on, předseda ministerstva, dr. Kör- ber, žádným nepřítelem českéh národa. Nevíme, jaký dojem učinilo tot negativní vyznání lásky dra. Körbra k českému národu na deputaci jeho poslanců, ale pokud známe smýšlení nešťastného lidu našeho v krajinách ledem rozbitých, bude jim lyrické doznání předsedy ministerstva nesmírně lhostejno, při nejmenším je jisto, že citové hnutí chefem vlády k po- slancům českým tlumočené neuleví jich kala- mitě ani v nejmenším. Soucit jest krásným zna- mením šlechetných duší, k nimž duši předsedy ministerstva beze všeho počítáme, ale přátelstvi aneb aspoň nedostatek nepřátelství jeho k ná- rodu českému jest věc, za kterou nikdo nic nedá, ani zlámanou grešlí, čehož logi- ckým důsledkem jest, že si za náladu šl.

Kör

32 article

Körbra také nikdo nic nekoupí, a to jest velice trudno vůči té okolnosti, že 200.000 K jest pouhým plivnutím do moře čtyřiceti mil- lionů škody, zjištěné i zpravodají, kteří provázeli místodržitele na jeho návštěvě po sto pách metly, zubožený český jih postihnuvši. »Fremdenblatt« snaží se sice obnos tento umé- lým výpočtem zveličiti i píše, že kdo ryehle dá, dvakráte dává, ale kdo dává rád, ten prj dává třikráte, čímž by obnos vládou po ukázaný vzrostl vlastně na 600.000 K, z téch pak přišlo by na rychlost pana předsedy mini sterstva 200.000 K a tolikéž na jeho — dobré srdce (óh!!) k národu českému. Ostatně, jak přichází tu pan předseda ministerstva k úkolu, či úloze dárce anebo velkoalmužníka če- ského národa, jak se tu může vůbec mlu- viti o »účinné humanitě (»werktätige Huma- nität«) v článku vídeňského listu velebené !r Jest vůbec smutno, že bylo zapotřebí teprve depulace, aby stát byl upozorněn či přimě k pomocné akci, která není dokonee žádným milosrdím, ale prokletou jeho povinností. Povin- nosti k sobě samému. Katastrofou z minulého měsíce, jíž lehla a do země zatřiskána všechna úroda na rozloze 6400 čtv. kilometrů 10 okresů v jižních Čechách, byla vlastně postižena také, ať tak díme, provozovárna státního hospodářství a potlouklo-li českým rolníkům, potlouklo také státu, neboť nešťastníci ti — a to neštěstí jejich zajisté zdvojuje spolehlivěji než rychlost vsád- ního přispění obnos věnované dosud sumy — jsou také poplatníky státu! V berní morálce nepovažuje se berní povinnost nikterak za dobrodini, poněvadž dobrodiní to dá se po pří- padě vynutiti exekuci, zničený poplatník nemá pohříchu po ruce žádných donucovacích pro-

Huma Čechy

33 article

Úhrnem . .