Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 4.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

6. července 1909. Číslo 184.

4 article Různě zprávy.

Různě zprávy. = Lemolne odsonzen. Z Paříže, 5. července IK. k.) Policejní soud odsoudil domnělého výrobee diamantů Lemoina do vězení na 6 lel, ku po- kutě 3000 franků a dovyhnanství na 5 let. Rozhodnutím se v zásadě přiznává, že Lemoine je povinen nahraditi Vernherovi škodu a schvaluje se. aby tato škoda byla prozatím stanovena obnosem 10.000 fr. — Na 500 neplatných manželství. Z Brusselu se sděluje: V Lutychu byl před několika lety zvolen do městské rady jistý Ruflin a zastával místo občan- ského úřadnika, jenž vykonává civilní oddavky. Nyní se zjistilo, že Ruffin není Belgičan, nýbrž Prus a proto neměl právo přijati občanský úřad. Za svého úřadování oddal asi 500 párků, jejichž manželstv sluší dle zákona pokládati za neplntná. = Zastřelil politického protivníka. V chorvatské obci Sv. Ivanu-Zelině zastřelil včera příslušník stra- ny Frankovy, advokát dr. Marinič v hádce starčevi- Řovce Lubomíra Bucka, Marinič byl zatčen a dopra- ven do Záhreba. = Unikum v soudní praxi francouzské tvoří ža- loba 23 bývalých senátorů proti francouzskému se- nátu. Žalobci se cíti poškozenými, poněvadž prý jim dle stanov senátem založeného pensijního fondu pro bývalé senátory přísluší pense 5000 franků, kdež- to ve skutečnosti se jim vyplácelo dosud jen 2400 franků. Senát odvolává se na ustanovení ve stano- vách, dle něhož při nedostatku peněz mohou hýu příjmy sniženy. = Keštěstí v dolech. Z Brusselu, 5. čer- vence. V uhelných dolech u Charlerci byli sříceným kamením zasypáni čtyři horníci. Dva byli usmrcen a druzí dva smrtelně zraněni. — Cholera v Polrohradě. Z PetroHradu, 5 července. (Spb. Ag.) Od včerejška onemocnělo chole rou 68 osob a zemřelo 27. Úhrnný počet nemoe- ných 677.

Lemoin Ruffin Belgičan svazek . Ivan Frankův doktor Marinič Bucek Paříž Ica Brusel Lutych Petrohrad 5 červenec Aga Záhreba

5 article

— Srážka parníků. Z Terstu, 5. července. (K. k.) Telegraficky sděluje se zdejšímu námořnímu kapilanátu z Barcelony ze dne 3. t. m., že srazil se za mlhy parník společnosti Austro-amerikana „Fede- rica“, přijíždějící z Ameriky, u ústí Llobrezatu se španělským parníkem „Tintore“. Španělský parník byl značně poškozen. Škoda parníku „Frederica“ činí asi 100 liber 3t. Parník tento mohl již v pátek ráno odplouti do Cotte. = Srážka vlaků. Z Bukurešti, 5. července. (K. k.) Dopoledne srazil se na trati bukurešťsko- ďurděvské u Komany osobní vlak s nákladním, při čemž bylo několik osob raněno. Neštěstí vysvětluje se tím, že strojvůdce musil osobní vlak následkem náhlé poruchy stroje v zatáčce zastaviti a nákladní vlak, za ním jedoucí, nemohl býti dosti záhy za- staven. Většina cestujících zavčas z vlaku vy- stoupila,

Fed Cotte Koman Terst Barcelona Amerika Bukurešť

6 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. Nejplodnější ze současných dramatiků francouz- ských je Maurice Donnay. Na podzim čtyři scčny pařižské Budou míti jeho premičry. V O de- onu budou dávati jeho fantastickou hru „Relor- mapravopisu“, na scénu divadla Vaudeville přijde jeho veršovaný kus „Armand Béjait společně s Lemaitrem napsal „Příhody Tě- lemachovy“ pro divadlo Renaissance a ko- nečně i správa divadla Gymnase ve svém pod- zimním programu zcela určitě uvádi jméno Don- nayovo ve spojení s tříaktovou komedií, jejiho Hitulu však dosud necituje. O nové dramatické pršci B. Björ nsona se tvrdilo, že překvapí především svým živým a svě- žím humorem. Jednomu z kodaňských žurnalisto prý Björnson vyslovil svůj nesouhlas s tímto obee ným míněním i s těmi, kdož kus dosud četli Gjeho syn a Ilerman Bang) a shledali jej velmi liumorným. Komiku má po jeho minění pouze pozadí kusu a hu- mor sám v žádné scéně nesmí vyraziti ven. Ostatně odkázal básník na premiéru samu, která bude sou- časně v hlavních městech soverních a v Berlíně asi v říjnu t. r. Teprve potom vyjde kus i tiskem.

Mauric Donnay Armand Béjait Lemaitr Příhoda Björnson Ilerman Bang Berlín Renaissance divadlo Gymnas

7 article

Bohatá literatura memoirová o velikém Napoleonovi dostala nový přírostek rázu velmi ori- ginálního, jak sděluje pařížský „Journa!“, Je to denník, psaný rukou oblíben. komorníka Napoleonova Constanta: „Napoleon, raconté par so valet de cbambre.“ Legendárního hrdinu líe aulor se svého hlediska — komornického a tak dostá- váme obraz „světa pána v županu“, nikoli všemoc- ného imperátora v pochodovém kabátě vojenském ve válečné vřavě, nýbrž v ložnici, za stolem, ve chví- lich nejintimnějších, strádajícího bolestí hlavy, špat- ným žaludkem a nemírným jídlem. Všechen domáei život Napoleona popisuje kniha dobrodružně a ob- šírně a přináší arci leckterý zajímavý i charakteri stický delail do povahy Napoleonovy, ačkoli na dru hé straně i leckterou dissonanci vyvolává s přodsta vami, ustálonými o velikém vojevůdcr.

Napoleon Napoleonův Napoleonův Constanta Journo

8 article

Ze Salonů pařížských roku 1909. Jscu to „Société des Artistes Francais“ a „So ciétě Nationale des Beaux-Arts.! Ve dvoraně, určené pro sochařstvl „Société des Arlisies Francais“ na ldeme i díla českých umělců. Jest to Kare! Ma- lina, známý jinak jako velice obratný umělec ci- seleur, jenž se letos hlásí i jako umělec-sochař s por- traitem dra. Paula Barbarina a bustou Durand Le- liche; opakujeme zde jen slova jednoho člena jury. řekneme-li, že proráží silou své dovedné ruky. Ve- dle něho zaslavíme se jistě ne neradi ještě u dru- lého krajena Ant. Pospíšila, krerý vystavuje dobře sestudovanou skupinu „Zápas orlů“, Než máme také pěknou příležitost podívati se na naše malíře tohoto uměleckého salonu. Jsou to: Rud. Vácha, který svým „portrětem“ a „studií starce“ potvrzuje plně svou dobrou pověst a Ad. Wiesner, jehož portrét dra. Visaliena, lékaře krále Menelika II. a roztomilý obrázek divčinky, se- díci na pohovce, prozrazují vlastnosti obratného por- trétisty a konečně Kam. Melník, jehož „Fanta- sie“ nijak nezklame našeho zájmu.

Kare Barbarin Durand Antonín Pospíšil Vácha Wiesner Menelik Fanta Francais Malino Société desátník Artistes Nationale desátník Beaux Art Société desátník Arlisy Ada

9 article

„Sociěté Nationalo des Beaux-Arts“ jest sdru- žení sice mladší než první (zal. r. 1800, prvějsí 1673) a počlem děl vystavených laké menší, ale eo do umělecké hodnoty jest na rovné výši s prvním. I zde jsou čeští umělci zastoupeni a to M ařat kou a Spanielem. Jose! Mařatka svý- mi pracemi nijak nezapírá, že jest žákem velikého mistra Rodina, jeho bronzový portrét známého vě- troplavce Santosa-Dumonta jest dílo dobře propra- cované a umělecky silné, jeho sádrová busta dámy práce spíže s uměleckým švihem než s delailem; o třetím jeho dile, návrhu na pomnik větroplavce, bylo psáno v tomto listě loni a není tedy třeba opa- kovati uznání, jehož se dostalo našemu umělci na kompetentních místech. Ot. Spaniel vyslavuje čtyry plaketty, z nichž jedna jesl porirét známého opět přítele českého národa profesora Sorbonny Arn. Denisa; o těchto pracích lze jistě říci, že jsou výtvorem skutečně uměleckého talentu, Obraz Fr. Šimona „Boulevard St.-Martiní nás ihned upomene svou živostí i věrností na totc místo Paříže; rovněž jeho čtyry lepty patří bez od- poru mezi nejlepší práce toho druhu.

Mařatka Otakar Spaniel Arn Denisa Šimon Jos Francie St Paříž Sorbonna BeauxArts

10 article

Také pastelový portrét od L. Strimpla ne- zadá si v ničem od dokonalých vzorů a zdržíme se u něho s plným zadostiučiněním. Mile nás překvapí pí. J. Strimplová svými sludiemi a komposl- cemi dekorativními jako krásnou poduškou. Ko- nečně máme s uznáním jmenovati i R. Fuchsovu. vystavující rovněž dekorativní druh podušky. Proč pak čeští umělci tak málo se účastní zdej- ších výstav? Zajisté nejsou toho vždy příčinou ob- tíže, spojené se vzdáleností, vydáním a pod. Jest to tím méně nedostatek dobrých věcí, které si přece do- vedly dobýti obdivu i na sebe nehostinnější půdě, jak jsem se sám přesvědčil. Měli by aspoňi uspořá- dati soubornou výstavu v Paříži, kam přece chodí všichni kulturní národové, aby žádali posvěcení své- mu umění, ať jest to kteréhokoliv druhu. Změřili by tak výší svého umění nejen s Francouzí, nýbrž is celou kulturní cizinou vůbec. Měli by z toho svůi prospěch a posloužili by dobrému jménu svého ná- roda. A pak mají mezi svými kolegy Francouzi četné přátele, kteří jsou dosti schopni a ochotni, aby jim dovedli přispěli radou i pomocí. Národ přinese jist svůj povinný žold, bude-li o to žádán, vždyť věc jest dosti důležita, aby se mohlo pomýšleti na její usku- tečnění

L Strimpl J Strimplová R Fuchsův Francouz ko Paříž

11 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Proces pro »velezrádu , Ze Záhřeba, 5. července. (K. k. ub.) V dnešním líčení pokračovalo se ve výslecho obecných svědků. První tři celkem potvrdili příznaký velkosrbské propagandy. Legační rada obviněn z křivé přísahy.

Záhřeb

12 article Z Berlína, 5. července. (K. k)

Z Berlína, 5. července. (K. k) Před porotou zemského soudu č. I. zahájen bylo dnes přelíčení proti skutečnému tajnému lega- čnímu radovi dru. Hammannovi pro křivou pří sahu ve smyslu 3 154. tr. zák. Jako soukromý ža- lobce připojil se domněle poškozený prof. Schmite k žalobě. Po ustavení se poroty byla po celou dobu líčení vyloučena veřejnost pro obecenstvo i pro noviny.

Berlín

13 article

lindy a nyni.

14 article

X Jak se může při vaření dřívi. spořit 1801. Radodárce pro všecky stavy r. 1801, III. běh roční 3, list doporučuje. Prostý, ale jistý prostředek, jak se může při vaření dříví spořiti a s maličkostí dřív světnice zahřáti. Chceme-li v kuchyni a v peci uži- tečnost obně míti, musíme toho pozorovati, abychom horkosti, jenž obyčejně odchází, silněji zachovali dýle jí užiti mohli. To se stává, když při plá polajícím ohní koule aneb kusy od kamene cihelního rozpa- lujeme. Dává to, když plápolající cheň zajde, velikou horkost, takže se při tom vařiti může. Způsob, jak by se to státi mělo, následující jest: K vaření při ohni mchou se potřebovati kotlové, děraví hrnce (kestroly) s roštem. Na ten rošt položejí se někter z vypáleného kamene cihelní koule v velikosti jako husí vejce a pod tím roštem udělá se oheň. Skrze to tyto koule nejen se rozpálí, nýbrž budou řeřavé, sotva se můž pomysliti, kterak horkost od sebe dá- vají. Potřebí jest k tomu malé částky dříví. V kam- nech postaví se na železných nohách stojící rošt při samé zdi, kdež železné neb hliněné kamna u zdi stojí, a aspoň z střevíce vejšky vzhůru od dna státi musí. Když dříví pod roštem shoři, rozpálí na roštu ležící koule, kteréž teplo v kamnech dlouho drží. třehas by v kamnech ani jiskry nebylo. Není se co obávati, že by tyto koule plamen ohně zamezovaly anobrž oheň má svůj dokonalý průchod. Nemá-li pak kdo kamení uhelného při ruce, tak může jiné ka- mení, jenž se potřebuje k stavení vzíti, toliko zed- ník ať jej do okrouhlenosti oklepá a uvede.

15 article

Č. ZIbrt. X Proti hasačertám ve mlýnech r. 1477. Slov- níkáři staročeští vykládají hasačerta jako pružinu nebo hůl, vstrčenou do vřetene, která otřásá mouč- ným pytlem, aby se odloučila mouka od otrub. Od- borně vykládá Frant. Paris v článku o názvosloví starého mlýna českého, „Český Lid“ XV. str. 421. Vynalezením hasačerta (pytlování) asi okolo r. 1477 a záhy po něm i žejbrování a krupičníku (mlýnku na větrání krupice) nastalo nově období ve výkonu při mletí obili. Zajímavý jest list, kterým přikazuje král Vladistav opatrným šefmistrům a radě na H- rách Kutných, „věrným našim milým“, aby zbořili ve mlýnech hasačerty, dne 9. listopadu 1477: Opa- trní věrní milí! Vznesli jsů na nás tovaryšie řemesla mlynálského, věrní naši milí, že by se jim veliká škoda dála a ujma při řemesle jich, skrze ty hasa- čerty, jimiž se pytluje ve mlýniech, a že by oni skrze to při tom řemeste trvati nemohli. Protož my hledice toho, aby skrze to ujma jim i také umenšenie lidí. když by jich nebylo, v městě našem nebyla, a také že nás zpravují, že prvé těch hasačertuov nebylo. žádáme od vás a přikazujem, abyšte rozkázali hnei ty hasačerty ve mlýniech vašich zbořiti, ať by vám ujma lidt nebyla, a také aby se ti mlynářští tovary- šie živiti mohli. Vuoli naši i rozkázánie vědůce, za- chevajtež se, jakožt vám píšem. Dán v Praze, v ne- děli před svatým Martinem, královstvie našeho lela sedmého. (Originál v archivu kutnohorském.) Č. Zíbrt

František Paris Dán Martino Č . ZIbrt Praha Český Lido “ XV

16 article Věstník žlvnostenský a dělnicky.

Věstník žlvnostenský a dělnicky. * Za Spoločenslva lakýrníků atd. v Praze. Schůze představenstva koná se ve středu 7. t. m. o 71 hod. več. v Řemesl. živn. besedě v Praze (v domě bývalé Svatováclavské záložny v Karlově ulici). * Představensívo Společenstva řezníků slaro- měslských upozorňuje Hmto důtklivé členy, aby pod uvarováním pokut přísně dbali nařízení o klidu ne- dělním, totiž, že krámy řeznické pro prodej uzavřeny býti musí o 9. hod. dopol. od května do zářía o 10. hod. dopol. od října do dubna; pro čištění a oklid povolena jest následující hodina po uzavření krámu. távkv. *Stávka námofníků v Marseilli skončena. Z Mat seille, 5. července. (K. k.) Všichni dřívější námoř- níci byli opětně přijati. Zapsaní námořníci vracejí se na lodi. Tím jest stávka skončena.

Spoločenslvo Mat Praha Karlov ulice Marseille beseda

17 article Věstník spolkový.

Věstník spolkový. Lidové slavnosti. Nusle-Pankrác českému sevaru. Místní odbou Národní jednoty severočeské pořádá v neděli 11. 1. m. v pivovarské restauraci v Nuslích národní slavnost za protektorátu městské rady s průvodem a alegori- ckou skupinou. Schůzka v kroji o 1. hod. odpol. v místnosti odboru su Sokola«. Přihlášky v krojích u J. Kejdany v Michli. B. Žuny, F. Samuele Fr. Muffa v Nuslích—Údolí. O zábavu všestranně postaráno. Večer představení biografu ve prospěch odboru. Dopoledne bude haléřová sbírka na ulicícb. Páni majitelé domů se žádají, by vyvěsili prapory na domy, by týž den Nusle měly slavnostní ráz. Pěveeký věstník, 6. července. »Vítkove v Žižkově má cvičení ženského i mužského sboru. Hudební odbor má cvi- čení ve čtvrtek. Spolková místnost jest v hostinei p. J. Beera na Kostníckém nám. — Pěvecká »Šestnáckn« Občanské besedy na Smí- chově. Zkouška v 8 hodin na sbory, jež se budou zpívati při Husově oslavě 9. t. m. v Nár. domě na Smíchově.

Nusl Sokol J Kejdana B Žuna Muff J Beer Kostnícký Husův Pankrác Nusle Michle Vítkov Žižkov Smíchov

18 article

Zábavy- 7. července. Věneček abiturientů gymnasia čá slavského v besedě v 8 hodin večer. Vycházky. 7. července. Ústřední spolek českých žen koná vycházku do valdštýnského paláce. Výklad podá pan PhC. Karel Guth. Schůze o 31/4 h. na Valdštýnském nám. na Mlalé straně. Hasiěský věstníle. Hasičská župní jednota okresu st- dlčanského koná za protektorátu městské rady a okr. výboru v neděli 11. t. m. XIX. řádný sjend s ostavou čtyticetiletého založení a působení dobrol hasič. sboru v Sedlčanech. vee Dobroslav, spolek akademiků z Hradce Král. uspořádá o prázdninách výstavku uměl. dopisnic. Obrací se proto na p. t. spolky, korporace, naklada- telství, redakce, plesové kanceláře i jednotlivce se žádostí, aby mu laskavě zapůjčili dopisnice svěm nákladem vydané. V přihláškách neb informacích obracejtež se na kol. arch. st. K. Steinfelda, Praha. II., Skolská ul. č. 8.

Věneček Phc Guth Dobroslav K Steinfeld valdštýnský já Sedlčany Hradec Královský Praha Skolská ulice

19 article Uherská krise.

Uherská krise. Zatímní vedení státních záležilostí. Z Pešti, 5. července. (K. k.) Minister- ská rada, která trvala do poledne, usnesla se vyhověti mocnářovu přání v příčině zatímného vedení státních záležitostí. Učiněno toto usnesen!: Vláda považuje za odporující parlamentním zásadám, aby sprá- va země byla delší čas vedena bez politické zod- povědnosti a parlamentního odhledu. Převzala také správu jen v tom přesvědčení, že tím bude podporovati normální parlamentní řešení a její propuštění vzhledem k nepřerušeným vyjedná- váním za účelem parlamentního rozřešení krise bude co nejdříve následovati, ale že nyní by mohla vláda vřevzíti správu za politické zod- povědnosti jen v případě nového jmenování, ježto prodlouží se nyní řešení rozporu a tím parlamentní rozhodnutí. To vyžadují nejen zá- sady parlamentarismu, nýbrž také řádná sprá- va a veliké zájmy administrační, které nesměji býti puštěny se zřetelo a že zároveň také sta- novisko, aby zájmy země v každém směru byly náležitým důrazem hájeny. Strana ústavni konala po schůzi po- slanecké sněmovny poradu, v níž vzato bylo bez debaty na vědomí sdělení min. předsedy o za- tímné správě. Ačkoliv mezi členy vlády vyskytly se roz pory jen o otázce bankovní, nemůže přece vláda se zřetelem na důležitost v popředí se nalézají- cích otázek vésti dále parlamentní jednání musi se obmeziti jen na to, aby zatímně spravo- vala záležitosti země a hájila její zájmy, ale přeje si podati demisi před zahájením říšského sněmu.

Pešť

20 article

Jan Chromi.

Jan Chromi

21 article

Wekerle o zalímné správě. Z Pošti, 5. července. (K. k.) V konferenci ústavní strany měl ministerský předseda dr. Wekerle tento proslov: V řešení krise nastal neočekávaný obrat. Panovník projevil přání, by rozhodnutí bylo odloženo do podzima a požádal vládu, by s rázem přechodním v nynějším složení vedla záležitosti vládní až do podzima. Než objasnili jsme své stanovisko k tomuto přání, rokovali jsme o něm, třeba cho- vali velikou úctu k panovníkovi. V ministerské radě projeven byl názor, že vláda nemůže dále vésti záležitosti bez politické a tím také bez parlamentní zodpovědnosti. Následkem toho jsme se usnesli, že vyhovíme císařovu přání, jestliže jím opětně jmenuje vládu a v jejím nynějším složení a s rázem přechodnín 1, ale s politickou a parlamentní zodpovědností. Vláda uvažuje to s ohledem na politické zásady nutným a v září obnoví demisi. Min. předseda přečetl potom usnesení mi nisterské rady a pokračoval: Toto usnesení uči- nili jsme za podmínky, že veškeré strany, ze- jména strana neodvislosti, jako strana majority budou s ním souhlasiti. V prvé řadě ovšem je samozřejmou podmínkou, že císař bude ochoten vyplniti naše přání. Prosim konferenci, aby za- hájila o tomto mém návrhu debatu a zaujala stanovisko k usnesení ministerské rady. (Hlučné Eljen !) Konference přijala potom jedno- myslně bez debaty usnesení mini- sterské rady a návrh ministerske- ho předso dy. Lidová strana přijala rovněž ve své konferenci po schůzi poslanecké sněmovny usne- sení ministerské rady.

doktor Wekerle poslanecký sněmovna

22 article

Resoluce neodvislé levice. Z Pešti, 5. července. (K. k. uher.) Členové neodvislé levice dostavili se odpoledne k dru. Wekerlovi, jenž sdělil jim usnesení ministerské rady, stranám předložené, a tázal se jich, zda by mohli přejmouti záruku, že s jich strany po čas krise nebudou učiněny žádné kroky, aby poslanecká sněmovna svolána byla ke schůzi. Poslanci neodvislé levice konali malou poradu a usnesli se na léto resoluci: Pokud se týče předložení resp. přání ministerského předsedy dra. Wekerla, aby strana pro případ, že by císai opět interimisticky jmenoval odstupující vládu, dala slib aneb záruky, že nebude si přáti během 3měsíční přechodní doby parlamentní projed- nání politických otázek, prohlašuje strana, ž pokud se týče aktuálních politických otázek. jmenovitě samostatné banky a obecného rovněho volebního práva, nemůže dáti ani slib ani zá- záruky.

Wekerl Pešť poslanecký sněmovna

23 article

Košut o rozhodnuti ministerské rady. Z Pešti, 5. července. (K. k.) V konle- renci strany neodvislosti učinil mi- nistr Košut sdělení o rozhodnutí ministerské rady. Nerad prý projevil souhlas s tímto řeše- ním, ale za nynější situace nebylo lze udělati nic jiného. Posl. Holló jest ocholen přistoupiti n usnesení minísterské rady, poněvadž jedná se jen o čas do podzima. Stanoví však za podmín- ku, aby parlament při představení se vlády uči- nil usnesení, které odpovídá názoru strany ne odvislosti na otázku bankovní a zásadě vlády na základě parlamentní většiny Posl. šl. Justh prohlásil, že za nynějš tísně lze akceptovati vládou navržený prostře- dek. Přeje si však, aby byla svolána formální konference strany, poněvadž nyní koná se pouze rozprava. Po krátké rozpravě prohlásil předseda- ministr Košut: Z rozpravy vyplývá, že s tra- najesvorna a vyčká, a žministerský předseda sdělí panovníkovi usne- sení ministerské rady. Polom bude svolána konference strany, v níž bude formulo- váno její usnesení. Tím byla konference ukončena.

Košut Posl Justh Pešť Polom

24 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů ,

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů , Situační. Z Vídně, 5. července. Dva německé orgány houkly si včera na vládu, sotva že zabějila s českými Tagrárníky pokus, dostati se s nimi ke shodě, po které by odvolali svoje pilné ná- vrhy a propustili předlohy obchodně-politické. Německo-nacionální korespondence, kterí prostě pohrozila vládě, že vypřáhnou Němei. tento orgán německé levice zapomněí, že lon před samou debatou rozpočtovou ve sněmovně německé strany přímo vyděračsky vynutily ná- rodní ústupky na škodu našeho jazyka pilnými návrhy. Co však bylo dovoleno Němeům, má býti Čechům zakázáno a na vládu byl puštěn terror, aby radějí parlament poslala na letn prázdeň, než dala se s českými agrárníky a slovinskými klerikály do nějakého vyjednávání. »N. Fr. Pr. « opět vyličovala věci, jakoby Čechová a Slovinci chtěli všechny Němee svléknouti do naha, je oloupiti a povražditi. Vláda se zalekla obou německých křiklounskýeh novin a dala se dnes na ústup, na kterém, zapírá, že vůbec nějaké jednání na nějakém podkladě se děje. Naproti tomu můžeme dnes oznámiti: Vy- jednávání zahájené v pátek mezi vládo u českými agrárníky bude zejtra ráno pokračovati. Nemá pražádného dosahu otázka, zdali jednán vede chel kabinetu sám a přímo, či zdali je vedou oni členové kabinetu, kteří jsou k tomu povoláni a kteři postupuji s jeho sou hlasem a s jeho vědomím, třebas nikoliv s plnou moci písemnou, kolkovanou notářsky ověřenou, přece však jako jeho man datáři. Pro takové hnidopišství, na které vůbec váhu klásti může pouze úzkostlivé citlivůstkár ství, nemáme naprosto žádného smyslu. Pro nás jest rozhodujícím faktem, žádným dementi nevyvrácené, že několik členo kabinelu — jsou to ministr obchodu dr.

Čecho Čechová doktor Vídeň Francie

25 article

Weskirehner, ministr orby dr. Bráf ministr český dr. Žáček — za vydatně po- moci předsedy kola polského dra. Glabin- ského vyjednává již s předsedo klubu českých agrárníků poslan- cem Udržalem a ještě vyjednávati bude a ž vyjednávají výhradně na základně hospodářské, jak již »Národní Listy« v hlavních rysech oznámuly- Tato zpráva našeho listu spočívala na obou- stranně nesporně informaci, kterou můžeme dnes ještě doplniti umto: Aby se dala zemědělství náhrada za vý- body, které vzrostou průmyslu z obchodnich smluv, které byly již uzavřeny a které budeu ještě uzavřeny, nabízl vláda agrlár- níkům: 1. mil. K na Ústřednu pro využilko vání dobytka, 2. pro království a země (Doln Rakousy vyjímaje) roční subvenci 5 mil. K království české, tolikéž pak jiné země korunnl mohou podíl na ně vypadajícl ze sumy. té věno- vati jinému účelu, nežli jest všeobecné stanoveno totiž ke zvelebě chovu skotu. Čeští sgrárniei vyslovilí přání, aby tohot milionu, který připadne království českému užilo se jako státnlho příspěvku k po jišťování zemskému proti škodám, způ- sobeným živelními pohromami. Tato podpora má býti placena po 9 let, což souvisí. a odpovídá platnosti obchodních smluv. Chance zdaru nezdaru akce, podniknuté k zabezpečení del- nosti poslanecké sněmovny pro předlohy ob- ehodně polilické, jsou dnes 50 : 50. Zejtra večer bude lze viděti již jasněji. Předseda kola polského dr. Glabiňski mě večer opět poradu s ministerským předsedou sv p. Bienerthem.

doktor Bráf Udržal Chanka Glabiňski Bienerth poslanecký sněmovna království a země Doln Rakousy

26 article

Tlachy vídeňského lisku. Z Vídně, 5. července. Dnešnímu »Sonn- u. Montagsztgu« telegrafoval někdo z Prahy, že »Národní Listy« prý včera oznámily, že panov- ník vyslovil se k bar. Bienerthovi, aby sestoupi na pevnou půdu konkretního vyjednávání se stranami Slovanské jednoly atd. Čtenáři »Ná- rodních Listů« vědl, že tam nic takového není Tam se prostě v situační zprávě zaznamenává, že je všeobecný dojem, že koruna si přeje, aby chef vlády zahájil jednání takové. Vládní »Frmdbit.« a »N. F. Pr. «, aniž by se byly podívaly do »Národních Listů«, tropí si ze zprávy jejich posměch. »Frmubit. « pravl že podobá se, jakoby »Národní Listy« měly přímé spojení s kab nelní kanceláří. Bylo by s doporučovalo, aby »Frmdblt.« dříve, než takovou nehoráznou směšnost si způsobí, byl se podíval do »Národních Listů«. Totéž měla učiniti také »N. Fr. Pr.« Co se pak dotýče ohlášené re- konstrukce kabinetu pro podzim na základě rozšířené parlamentní většiny, myslíme, že tato naše zpráva o čekaném překvapení je veřejným tajemstvím. Nové politické vraždy v Polsku. ý. Z Varšavy, 5. července. Ve vsi Stre mešicích u Sosnovic byli u továrny na super fosfáty zavražděni dva zemšti strážníci Rusové Vrahové se schovali.

Bienerth Frmdbit Sosnův Rus Vídeň Sonn Praha Francie Polsko Varšava

27 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. Císar. Z Vidně, 5. července. (K. k.) Cisař přiby k 6. hod. večerní zvláštním dvorním vlakem z lázní Gastýnu do Penzingu a odtud odje z nádraží do Schönbrunnu. Immnnita posl. Novosela. Z Pešti, 5. července. (K. k.) Immunitní výbor sešel se ihned po sněmovní schůzi. Bez debaty a jednomyslné konstatováno, že immunila posl. Novosela byla porušena, o čemž vyroz uměn předseda ministerstva. Ze Srbskn. Z Bělehradu, 5. července. (K. k.) »Poli fika« poukazuje na naléhavou nutnost, aby uči- něno bylo rozhodnuti o dalších studiích násled- níka Alexandra a zahraniční cestě prince Jiř aby tak zanikly obě otázky v zájmu dynasti i země. Návrat earské rodiny. 2 Petrohradu, 5. července. (Spb. Ag Carská rodina vrátila se dnes večer z finskýeh vod do Peterhofu.

Novosel Jiř Schönbrunn Pešť Bělehrad Petrohrad

28 article

Audience u papeže. Z Říma, 5. července. (K. k.) Papež přijal dnes v soukromé audienci rak. uh. velvysla nee při Vatikáně hr. Szecsena, který představi nového vyslaneckého radu hr. Palffa. Za svolání chorvatského zěmu.s Z Pošti, 5. července. (K. k.) Dr. Erasmus Bar- čič, předseda chorvatského zemského sněmu ale stáří, podal císaři v imunitní záležitošti posl. Novo- sela žádost, v níž se praví: Jako předseda dle stáři chorvatského sněmu, jenž byl odročen kr. vlastne- ručním listem na neurčitou dobu, citím se povinným oznámiti V. V., nejvyššímu ochránci zákona, toto porušení ústavou zaručeného imunitního právaa nejpoddaněji prositi, aby V. V. ráčil nejmilostivěji naříditi svolání zemského snému království chorvat- ského, slavenského a dalmatského, aby mohlse ustavití a v daněm případě norušení imunity vymohl zaehovávání Vstaveu zaručeněho zákona, jakoži zadostečinění. Nový francouzský vyslanec v Petrohradě. Z Petrohradu, 5. července. (Spb. Ag.) Dnes přibyl sem nově jmenovaný francouzský vele- vyslanec Loi us. Nový ruský konsul v Pešti. Z Pešti, 5. července. (K. k.) Nově jmenovaný ruský generální konsul Nelidov příbyl sem dnes z Cařihradu a počal úřadovati, Finanční reforma v Německu. Z Berlína, 5. července. (K. k.) Říšský sněm z a- mítl v 2. čtení po králké rozpravě hlasováním dla jmen 191 proti 136 hlasům, při čemž jeden poslanea zdržel se hlasování, § 1. zákona o dědickém právu státu, jakož i zbytek zákona, dále úvod a nadpis, lakže nemůže se konati 3. čtení. Dále konalo se 2. čtení o dani z vína. Výbor navrhoval, aby zamitnul se návrh vlády a změněn byl zákon o zdanění sumivého vína ze dne 9. květ- na 1902.

Szecsen doktor bar Řím Vatikán Petrohrad Pešť Cařihrad Německo Berlín Nova Aga Loi I Nelidov

29 article

Posl. hr. Kanitz (kons.) zdůvodřoval svůj náhradní zákon za předlohu o dani z vína, kterou výbor zamítl. Tato daň je současně daní z mnajetku, neboť je víno nápojem zámožných lidí. St. tajemník Sydow: Také spojené vlády my- slí, že nelze nepovširnouti si láhvového vína, ná- poje lépe situovaných lidí, když kořalka a pivo mai býti zdaněny. S Kanitzovým návrhem nelze scu- hlasiti. Posl. Weler (nár. l5.): Hlasujeme proti Ka- nitzcvu návrhu proti předloze spojených vlád. Posl. hr. Kanitz navrhl pro případ, že by jeha návrh propadl, aby vládní předloha byla obnovena. Posl. Lehmann (soc. dem.) prohlásil, že dan z vína jeho strana nepřijme. Posl. Schultz (říš. str.) domnívá se, že ná- rod nerochopí, bude-li tato daň zamítnuta, když daní zatížen je nápoj středních a nižších tříd, Z francouzské sněmovny. Z Paříže, 5. července. (K. k.) Ve sně- movně dotazoval se posl. Denis- Cochin ministra zahraničních věcí po odvolání Iran- couzského vojska z Kréty, žádaje od vlády ubezpečení, že provisorium bude zacho- váno za ochrany vlajek čtyř mocnosti. Ministr Pichon odpověděl, že nynějšl doba nehodí se ku projednávání budoucího re- žimu ostrova. Mocnosti spolehají na umírněnost a moudrost Turecka, Řecka a Kréty, aby ne- došlo k nesnázím, jež mohly by míti v zápětl vážné události. Tím byla věc vyřízena. Za rokování o celním tariku ministn Cruppi dokazoval, že hospodářská politik Francie musí býti umirněně protekční a politi- kou hospodářských dohod. Výborové návrhy ve příčině něklerých částí hlavního a minimálního tarifu považuje za tuze dalekosáhlé.

Posl Sydow Lehmann Schultz Denis Pichon Ka Paříž Cochin Kréta Turecko Řecko Francie Weler

30 article

Na Kavkaze. Z Petrohradu, 5. července. (Spb. Ag) ve městě Batumu byl stav mimořádné ochrany a v celém Kavkazsku mimo město a kraj tiílisský a území podél zakavkazské dráhy stav válečný zrušen. Krélská otázka. Z Cařihradu, 5. července. (K. k.) Nola čiví ochranných mocností, jež má býti Portě odevzdána, je již připravena a byla předložena kabinetům ke schválení. Není dosud jisto, bude-li zejíra Portě odevzdána. Hlavní obsah noty byl již oznámen. Za- chováním statu quo rozumí se nynější vládní forma na ostrově. Mocnosti prohlašují, že o definilivné vládě nad Krátou bude jednáno v příhodnou dobu. Kdyby Krétané vyprovokovali nepokoje, mocnosti učiní nutná opatření. Zdá se, že řešení uspokojuje řecké kruhy. Ministr zahraničních věcí prohlásil v sobotu několika diplomatům, že Porta je mírumi- lovného smýslenl. Revoluce v Persii M. Z Teheranu, 5. července. (»Köln. Ztg.«) Šachovi kozáci ustoupili z Keredže do Šacha- badu (20 km. západně od Teberano, kde je velký vojenský tábor), obávajíce se, aby nebyli zaskočeni. Zde byli včera napadeni nacionalisty, zejména Kavkazci, tito byli však odražení střel- bou dvou kulometů s velkými ztrátami. Ša- chovo vojsko ztratilo jednoho důstojníka a 3 muže a mělo dva raněně. Ukořistěno děloa čtyři korouhva. Padli byli pochováni v Teheranu s vojenskými poctami. Sach povýšil majera, který mu přinesl trofeje, na generála, a vojá- kům daroval 50 tomonů. Vitězná tato šarvátka nevedla k žádnému rozhodnutí, ale měla n vojsko dobrý účinek. Kolují pověsti, že azi 2000 Bachtearo. již bojují za šacha, obklíčili u Šatunabadu část nacionalistů. Na posilu šachova vojska přibyl sem hašde- vendský pluk z Mazanderanu.

Nol Krétaný Port Köln Kavkazec Sach Kavkaz Petrohrad Batum Cařihrad Persie Teheran Šacha Teberano šo km Bachtearo

31 article

Z Františkových Lázní, 5. července. Krá- lovna řecká Olga odjela odpoledne s princem Christoforem a družinou po šesti- nedělním pobytu přes Berlin do Petrohradu. Z Vidně, 5. července. (K. k.) Správa st. drah hodlá zbudovati rekonvalescent- ské útulky pro své zřízence. Za tím účelem konala se v těchto dnech porada zástupeů ředi- felstva st. drah, nemocenských pokladen aj. humanitních fondů st. drah. Všechny tyto huma- nitní fondy přispějí k nákladu na útulky, jež zřídi se dle prostředků, jež budou k disposici. Z Kremnice, 5. července. (K. k. uh.) Král Bul- harský Ferdinand přibyl sem dnes automobí- lem ze svého panství ve Sv. Antonině a prohlédl si museum, františkánský klášter a jiné památnosti. Telegrafické zprávy hospodářské. Zušlechťovací řízeni Z Liberce, 5. července. (K. k.) V dnešní schůzi obchodní komory schválena jednohlasně zpráva živnostenského výboru se zevrubným ná- návrhem pro min. financi a obchodu, aby co nejdříve upraveny byly povšechné podmínky zušlechťovacího řízení vydáním zušlechťovaciho řádu a tím odstranéno neodůvodněné ztěžování v oboru zušlechťovacího řízení.

Olga Christofor Ferdinand Františkův lázeň Berlín Petrohrad Kremnica svazek . Antonina Liberec

32 article Matsorologická pozoraváni na razhladně na Patřině

Matsorologická pozoraváni na razhladně na Patřině 325 metrů nad mořem. Dne 4. a 5. července 1909. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp. Tlakoměr. . 733.9 733 8 732 9 Teploměr C. + 15.4 + 16.8 + 236 Vlhko. . .. 72 77

+ 236 vlhko

33 article Obloha ... jasná jasná jasna

Obloha ... jasná jasná jasna Jz

34 article Slta větru . aha stalý slabý

Slta větru . aha stalý slabý Teplota nejvyšší ve stínu . . + 232 Teplota nejvyšší na slunci . . + 425 Teplota nejnižší ve stínu . . + 95 Teplota nejnižší při zemi . . + 8 Slunce svítilo 111/4 hod. Prům. rychlost větru za hod : 11.2 km, Srážky v mm. —.

km mm