Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NARODNÍ LISTY

3

6. července 1909. Císlo 184.

4 article

lém loďstvu od té doby, co opustilo Firth oř Forth. Jelo-li skutečně k jihu, musilo by plouti kolem Doveru. Podmořské lodi, kotvící v Do- veru, dostaly rozkaz, aby vypluly do průplavu a rozložily se na určitých místech. To nasvěd- čuje tomu, že bílé loďstvo skutečně plulo k jihu a bude se snažit teď nejrychleji projeti průpla- vem, úzkou cestou kolem Doveru. U Doveru hlídku mající křižák »Terpsichore« je spojen s admiralitou bezdrátovou telegrafií a s torpe- dovými a podmořskými lodicemi. Lodi modré eskadry učinily pohyb proti bilému loďstvu. Torpédová flotila, patřící k tomuto loďstvu, při- byla do zátoky Longh Swith v severním Irsku. Tam očekávají též lodi modrého loďstva. V nej- bližších dnech očekává se »námořní bitva« ve vodách „irských. Celá divise rudého loďstva, prodlévající u Orknejských ostrovů, vydala s též do širého moře. Panuje náhled, že se dala do Severního moře. Z Firih of Lorne vyplulo 60 torpedových lodí a 4 pozorovací lodi v prů- vodu křižáku »Hecla« směrem k jihu. O zku- šenostech ze cvičení loďstva oznamují se zají- mavé podrobnosti. Znamenitě bylo provedeno zavěšení torpedových sitl, nejlepší čas 35 vteřin docilila bitevní loď »Cornwallis«. Vý- tečné zkušenosti byly učjněny též při přejí mání uhli bitevními lodmi v zátoce Bautry v západním Irsku.

Forth Dover severní Irsko severní moře Irsko Longh Swith Firihlava of Lorne

5 article

Nejlépe se osvědčil obrněnec »Bellerophon«, který průměrně naložil 193 tun. Nepříjemná věc se udála v Berehavenu, kde při nákladu potravín musilo být třicet tun hovězího masa vráceno jako nevhodné pro potravu mužstva. Do Aberdeenu přibyla eskadra křižáků. působíci jako výzvědně loďstvo pro modré lod stvo podél škotského břehu. Z Killerské zátoky v západním Irsku vyplulo větší množství torpe- dových lodi, které konají podobnou službu rudému loďstvu. Mužstvo projevuje při manevrech vel ko sehopnost a vytrvalo st. Z Doverů se oznamuje toto: Dosavadní válečné operace britského manevrujícího loďsiva spočívaly v tom, že lodi rudé eskadry položily miny, aby se hájily před obklopujícím je modrým loďatvem. Lodi této eskadry snaží se naproti tomu položiti miny v žátoce Bautry aby byly napadeny torpédy. Rozhoděí soud vy loučil tyto lodi z manevrů. adl Modrá eskadra leží teď před Longh- Swilhy v sev. Irsku a vzrostla na 60 lodí. Moene loďstvo rudé je u Molin Headu, jehož okol zkoumají obrněnci a křižáci. Před Penkahal Fathem konají hlídku tři křížáky. Z Dundee vypluly křižáky »Vulean«, »Hazard« s flotillou podmořskou. K ochraně Dundee přibyla flotilu pontonů a torpedových lodl. O bílém loďstvus dále sděluje, že plůje k jihu, ale neví se nie o jeho cílu.o ne

Dundee Berehaven Aberdeen Irsko Dover Molina Head Hazard

6 article (Pav. dopis »Národnich Listny

(Pav. dopis »Národnich Listny Ukazuje se, že situace, jaká se v Turecku utvořila po vítězství Mladoturků, skrývá v sobě nebezpečí pro evropský mír. Tém, kdož sledo- vali vývoj »mladého Turecka« v turecké armádě, neni to překvapením. »Mladé Turecko« vzniklo skutečně ze dvou proudů, základní jeho myšlen kou bylo jednak zavésti parlamentní režim a druhé strany pak ukojiti národní chauvinis- mus turecký. První stránka převládala u občan ských členů strany, vypovězených do ciziny, druhá ve vojenských kruzích, jež se v zeme organisovaly. Jak jsem uvedl v článku po pádu Abdula Hamida, jevila se ve vojenských kruziei již dávno nespokojenost s dřívějším sultánem poněvadž byl přilíš konciliantním vůči velmocem a nesdilel bojovnost armády. Nazývali jej do konce »zrádcem« a jistě neprávem, neboť Abdu Hamid byl velmi žárliv na práva Turecku. Od- poroval pokaždé až do krajnosti veškerým po- žadavkům velmocí a ustupoval pouze v posled- ním okamžiku, když se musil obávati, že jeh odpor by mohl způsobiti válečné zápletky. Do stojníci mu vytýkali, že se boji války, ale historie uzná, že politika Abdula Hamida byl opravdu vlastenecká a že jen touto politikou po- dařilo se mu udržeti Turecko v posledních 30 letech a že by po něm bylo veta, kdyby se bylo dalo strhnouti do velké války- Nyni, kdy se Mladoturci zbavili Abďul Hamida a stali se pány situace, chtéji prakticky provádět své doktriny a jsou odhodlání ke všemu, aby upevnili své panstvI. Zvitězivse

Hamid Abd Hamid Páv Turecko

7 article

+ Smelanův »Dalibor« bude najisto již vypraven v berlinské dvorní opeře (se slč. E. De stinnovou v roli Milady) kolem 20. září t. r. Inten dance královské opery připravovala dílo Smetanovo na říjen, avšak na žádost slč. Destinnovy byla všecku pilná příprava opery a věrná dekorační výprava (dl vzoru Nár, divadla) co nejvíc urychlena, aby byl možno ustanoviti řadu repris před odjezdem naš umělkyně z Berlína. + Skladatel prof. Bohn zemřel. Z Vratis la vi. 5. července. K. k.) Skladatel a učitel akademického ústavu pro církevní hudbu prof. dr. Bohn dnes zemřel.

Dalibor E stinnová Milada Smetanův profesor Bohn doktor Berlín

8 article

+ Měsťské divadlo na Král Vinohradech. Eagaížo váním nového tenoristy p. Jos Drvoty, jenž ovedl se v sobotu v nově nastudované Boieldienově opeie »Blá paní« s velikým úspěchem, získala vinohradská zpěvobra pěvce vskutku mimořádného fondu blaso vého. Můžeme říci právem, že tak měkký a lehký hlas neslyší se často. Pěvec nevyhýbá se ani nej větším výškám obtížné partie Jiřího Browna a beze vší námahy bere i nejvyšši tóny, nelekaje se ani vysokého c a cis. Rovněž hra jeho vyhovovala všem požadavkům, jež na prvé vystonpení a to v parii tak choulostivé žádati můžeme. Zmizíli časem s jeho výkonů stopy nepřílišné hudebnosti, jaž v ensemblech se objevily, což ovšem z velké části přičísti nutno na vrub prvního vystoupení, bude z něho síla prv ního řádu. V ostatním ensemblu novou byla slč. Kaili vo- dova, jež v partii Jenny ukázala znovu na velmi příjemný matertál hlasový i na značnou routinu hereckou. Divadlo vinohradské bude v ní miti plalnou sílu, neboť slečna kromě operety výborně se bod i pro operní subretní partie. Jinak všechny role byly v osvědčeném obsazení dřívějším: z jednotlivých sil dlužno jmenovati slč Vronskou a p. Lanhan sa, již oba, ad indisponováni, vedli si velmi zdárně. Jen jedno nemohl jsem ten večer pochopiti: jak je možná, že národní divadlo hleďá po culé české vlastn tenoristy, zatím co ze sboru jeho vycházejí takoví zpěváci jako p. Pokorný a nymí opět p. Drvota. Zd. K.

Drvota Boieldienův Brown Kaili Jenna Vronská Lanhan Pokorná Zdeněk Měsťský divadlo na Královský Vinohrady národní divadlo hleďá Blý paní

9 article

+ Albiniho opereta »Baron Trenk«, chystas á na Městském divadle vinohradském, dosáhla všude ve- likých úspěchů. Jest to práce nejen krásného librela. ale i v pravdě musikálně velmi zajímavá a nikoi bez ceny. Z celé řady zpěvních čísel vynikají: Dva duetty Trenka a Lydie v I. a II. jednání, tercet snadno nad svými odpůrci v Cařihradě, domní- vají se, že stejně snadno zastraší také velmoci a proto také v otázce krétské postupují bez- ohledně. Kdyby takovýto postup měl úspěch, pak by na Východě nebyla možná žádná evrop- ská politika. Přicházeli by stále s novými poža- davky a úloha velmocí by se obmezila na schva- lování projektů mladotureckého komitétu. V zájmu světového míru a také v zájmu spravedlnosti vůči ostatním národům, pro niž Mladoturci po- sud nejevili porozumění, je nutno, aby pocho- pili jednou pro vždy, že velmoci nehodlají dbáti jejich deklamaci o politice na Východě. Velmoci posud dávaly ustavičně na jevo, že jsou ochotny chrániti práva Turecka, ale jako posud, budou pokaždé také žádati, aby se tato práva přizpů- sobila vyšším zájmům Evropy. Evropa učinila pro Turecko mnoho, uvedla je do velmi ví- hodné situace, zaručivši mu jeho území proti celému světu. Turecko, které často těžilo z této záruky, musí míti aspoň tolik ohledů, aby se nestavělo proti zájmům Evropy a nedokazovalo tak, že není hodno zvláštní blahovůle velmocí.

Albini Baron Trenk Cařihrad Turecko Evropa

10 article

Vzhledem k tomu všemu je správno, že moe- nosti ochranné, zejména Rusko a Anglie, nehodlají ustoupiti hrozbám mladotureckým, nýbrž chtějí také krétskou otázku řešiti dle vyšší spravedl- nosti. Tureeko nemá nyní na Krétě žádné moci a na ostrově není ani jediného tureckého vojáka nebo representanta otomanské vlády. Řecké oby- vatelstvo, jež tam má velkou většinu, spravuje se, jak chce a cízí posádky jsou jedině k tomu, aby po případě chránily musulmanskou menšinu a turecký prapor, vztýčený na jednom místě na znamení, že Kréta dle jména je součástí říše otomanské. Turecko neztratí nic odvoláním vojska velmocí, zvláště když se velmoci zaručují za- brániti řežím musulmanů a odstranění tureckého praporu. Situace Kréty je skoro stejná, jako byla situace Bosny, s tím rozdílem, že Bosna byla okupována Rakouskem, kdežto Kréta zů- stala Kréťanům. Turecko nemá již skutečně na Krétě co ztratit, poněvadž tam již vše ztratilo a chtějí-li se Mladoturci pustiti do války s Ře- ckem, vedou je k tomu jen výbojné choutky. aby samosprávu ostrova úplně zničili a to vel- moci nedopustí. Kréťané naproti tomu přejí si připojen k Řecku, k čemuž velmoci rovněž nesvoli, jak rozhodně prohlásily. Rozřešení musí spočivat na zásadách, že Kréťané nesměji dostati méně, než už mají a Turci se musejí spokojiti s tím že Kréta nebude formnálně připojena k Řecku.

Kréťan Turek Rusko Anglie Kréta Turecko Bosna Rakousko Řecko

11 article

Situace jest tedy jednoduchá. Nedojde-li k annexi ostrova, nebudou míti Turci žádnou záminku, aby Řecku vypověděli válku. Pokudse týče vyslání vojska na Krélu, zabrání tomu loďstvo velmocí. Za těchto okolnosti stačilo by odvolati vojsko velmoci z ostrova, což by mohlo uspokojiti Kréťany, ježto by pak nebylo na ostrově žádného vojska, kromě krétského. Otázka však se komplikuje tím, že Krěťané chtějí stůj co stůj na znamení annexe k Řecku zvoliti po- slance do alhénského parlamentu. Nemohouee přiměti řeckou vládu, aby vyslala na ostrov vojsko a formálně jej zabrala, chtějí sjednocení naznačiti aspoň přitomností svých poslanců athénském parlamentě. Byla by to, jak pravi jistý diplomat, annexe, provedená nikol Řeckem, nýbrž Krětou. Tento úmysl ohlásili Krétané také v Athénácb. Chtěli zvoliti poslance do řeckého parlamentu při vypsání voleb v Řecku již ko- cem minulého roku přes to, že na Krětě byly posádky velmocí a poněvadž předvídali, že by zvolení poslanci nebyli do snému athénského připuštěni, prohlásili, že s nimi pošlou řecké vojsko, které jim přístup do parlamentu vynutí. Prolo raději nebyly v Řecku loni volby vůbec vypsány, ale tato situace nemůže dlouh Irvati. Touto okolností se velmoci také zabývají. Hledá se možnost, aby krétští poslanci měli přístup do parlamentu athénského, aniž byse tím porušila práva Turecka. Kombinace záleži v tom, že za svolení, aby krétští poslanci mohli vstoupiti do řeckého parlamentu s hlasem třeba jen poradným, dosáhly by velmoci některých negativních změn na prospěch Turecka v ny nější situaci ostrova, jako na příklad, aby na známkách krétských byla odstraněna podobizna teckého krále, aby soudy nevynášely rozsudky jměnem krále řeckého a j. Ukáže se brzy, zdali tyto kombinace budou míti výsledek.

Kréťan Irvat Řecko Turecko

12 article

ine o

13 article

Krétská ořázka.

14 article

bydie, Marice a Nikoly v prvém jednání, finale dru hého aktu, v němž tančí se chorvatský tanec »koloe ve druvém jednání ještě sexlel, vlastenecká plsei chorvatská, ve třetím pak komické duetto Kornelie Wurzbachra. Celá práce protkána je půvabnými sbo- rovými čísly, opatřena přilébavun výpravou deko rační (lelohrádek »Favorite« u Vídně) i kostymn (panduři Trenkovi) Jest jisto, že novinka dočká s l u nás mimořadného úspěchu. + Operní a pěvecká škola pl. Olgy Pasševě Zikešové. Zkusební produkce konaly se ve dnech 24. 20. a 26. t. m. v sále hotelu »Centrat« za distingo vané návštěvy. Zvláště letos bylo znáti, jak přisné škola toho dbá, aby v modulaci a rythmu splývaly nálady slova i tónů v jeden organický celek a bu- dily půvab citový, jímž by hřejivost uměle vyciselo vaného zpěvu stala se přírozenou. Toho dosíci poda řílo se mistryni, pl Paršové-Zikešové již vlastní zkušeností z dob, kdy milé paměti u Národního di- vadla působi a a pro pozdější paedagogicsé své po- volání vzacných poznatků v zájmu o tvorbu a rozvoj hlasu nasbírala Vysledek jevil se tentokráte již v kursech elementárních, kde se ukázalo, jak leckterý orgán hlásí se nad úroveň zjevů obyčejnýci nejen k silnější polenci zvukové, ale laké k relaci jakou se ku př. slč. Braunerova co do lesklého sytého tónu a z duše vyvěrajícího snivého pojímání i mocně působivého projevu rázem zalíbila, a kde i jiné cbovanky — ač nelze se u každě jednotlivě pozastaviti — určitým intonováním a jasnou kantile- nou ná se upozorňovaly. Ke kypré mlodice přiléha- jící vniterností zpěvu zamlouvalo se mnoho hlasů.

Marika Nikola Wurzbachr Trenkov Zikeš Vysledek Braunerův Vídeň národní di

15 article

Palmu odnáseli ovšem abiturienti, pěvci a pěvkyně vyššlho oddělení, a to nejen dovedné interpretky plsní, slečny Liebscherova a Jindáčko va. ale i čekatelky umění operního. Mohutně rozloženou stupnicí zářivého sopránu ovládá slč. Pasovská Slč. Randova upoutati dovedla živým a bravur- ním výkonem (Filininou polonézo) Slč. Hadač. kova osvědčila svojí způsobilost pro obor operní subrety smavým, zriitým hlasom, jasně zbarveným i přízvuky humoru. Konečně paní Stojaničová. která svou hotovosti téměř u cíle stojí, provedla svůj pari z »Trovatore« s úžasnou jistotou a skvělými lóny. Sem náleží také pp. Hocke a Loskot. prvější, který se vedle správné artikulace vydatným a ve výši lehce se ozývajícím tenorem jako wagne- rovský pěvec představil, a drubý, který pastosníma vyhlazeným basem i vtipným podáním (Janka z op »V studni«) obecenstvo rozesmá. Mistryně i žactvo byly bouřlivě aklamovány. Spolehlivý průvod n zlaviře ohslarala al. H o uld k oc voa. rm

Palma Liebscherův Randův Hadač Stojaničová Hocke Loskot Janko

16 title

Hudba.

17 article

Revolucionáři před Teheranem. Dle jedné depeše, byť nezaručené, bylo vojsko šachovo poraženo a revolucionáři — kočovní Bachtiarové — vedení Sardarem Abadem, očekávají se co nevidět před Teheranem, kde vznikla veliká panika. Revolucionáři prohlašují, že nevmísí-li se Rusové do vnitřních sporůa do boje o Teheran, že i po jich případném vítězství zůstanou cizinci v Teheranu úplně prý neobtěžovani. Ale v Německu, kde jsou tímto krokem ruským, jenž maří staré zálusky ně- mecké, velmi pobouřeni, počítá se po nedělním okružníku ruské vlády jako s věcí jistou, že Rusové vojensky v Persii zakročí celou mocía že budou záhy stejnými pány v Teheranu, byt i šachu formální vládu ponechali, jako jsou dnes již pány v Tavrizu. A rovněž nepochybuje se, že anglická vláda v souhlase s Ruskem při- kročí k obsazení přístavů jihoperských. Tím ovšem budou uzavteny hlavní brány německé rozpínavosti, kteráž obětovala sta milionů na dráhu bagdadskou, aby pomoci její ovládla celou jihozápadni Asii. Kdo by byl tušil, kde Nemesis ukuje odvetu dějin za porážku Ruska v bosenské akci?

Sardar Abad Rus Německo Persie Rusko Asie

18 article

První živnostensko-průmyslová výstava v Praze. Živnostenský den. Řadu zdařilých dnů na vý- stavě rozmnožil včerejší den českého živnostni- ctva, kteréž dokázalo své pochopení stavovské a potřebu trhu pro živnostnictvo. Účastenství živnost- níků a zejména společenstev, kteráž přišla korpora tivně, bylo na poměry naše obrovské. Jednotlivci celé hloučky prohlíželi si zejména exposice svému oboru příbuzné a odnesli si z výstavy mnohé dobré zkušenosti, kteréž budou moci ve svých živnostech uplatniti. Naše živnostnictvo zkušeností zde naby- tých zajisté příštím rokem v novém výstavním trhu plně využije, neboť i v tomto směru jest nám po- třebí výchovy. V neděli navšťívili výstavu knížata princ Jar Zdenko Lobkovic, Max Lobkovic, hrabě Lemberk- Köstenburg atd., kteříz různé hojné nákupy, zejména plátna u p. Kadavého z Jilemnice atd, učinili

Zdenko Lobkovic Lobkovic Kadavý Praha Lemberk Jilemnice

19 article Den českých žen.

Den českých žen. Dnešní den náleží ženám konsumenikám. Česká žena, kteráž ve všech bojích národa hraje vynikajíe úlohu, vyhradila si svůj den konsumentek. V čele akce stoji Ženský klub český a Ústředn spolek českých žen, tedy korporace nejpo- volanější. Náš obchodní svět a české živnostnictvo zajisté nezklame se ve svých nadějích, jež do dobré vůle českých žen skládá. Dnes budiž heslem všech českých žen: „Vzhůru na výstaviště, na český trhl“ Den českých žen na výstavišti dnes v uterýv předposlední den trhu národohospodářského shro- máždí jistě ve velikém počtu naše uvědomělé vlaste- necké ženy, které chápou svou národní povinnost: Přispěti ku posílení a zmohutnění našeho průmyslu a obchodu. Trh podává jen malou ukázku toho, co náš vlast- ní průmysl poskytuje a na odběratelstvu jest, aby podalo důkaz, že mohou české podniky vzkvětati. najde-li česká práce pochopení u českého člověka. Nuže, důkaz tohoto pochopení nechť podají dne naše ženy češké hojnou, důstojnou účastí na výsta- višti v Král. Oboře, kdež o 5. hod. več. ve střední části průmyslového paláce promluví „O české že- ně ve veřejném životě našem“ sl. M. Tů mova místostarostka Ženského klubu českého, který zve zároveň ku přátelskému večeru, jenž pořádlár bude po přednášce. Damská beseda vyzývá své členstvo i příznivce ku hojně účasti v den českých žen na výsta- višti, kterýž jest dnes. v útery.

Král Ústředn spolek český žena

20 article

Procházka výstavon: Společensťvo bras- nářů prazakých zřídilo pro živnostenské trhy nádbernou skříň, ve které vystavájí a prodávají své. pouze vlastní české výrobky K. Nachti gall, Pla- týz a Alois Vavrovský, Újezd. Zboží toto určeno jest prc detail. Hlavního povšimnutí zaslouží zboží které z Prahy do ciziny ve velkém se vyváží. Vý- robky tyto vyrábějí páni Alois Kocián na Poříčí. Otakar Žalud v Žižkově, Frant. Holan na Újezdě. Frant. Beizouška v Žižkově. IIned u vchodu do průmyslového paláce vysta- vuje firma Hobza a spol., jediná česká speciální továrna pracích strojů, své výborně zavedenéa osvědčené výrobky, z nichž dlužno uvésti především dubové prací stroje „Ideál“ s otáčivými válečkya železně stroje známky „Triumí“, dále různé pěrové mandle, ždímačky a j. potřeby pro domácí prádelny. Zmíněná firma má pobočnou výrobu v Praze. Letná. Šnellova ul. č. 128. — Jos. Štros. strojnictví, Pra- ha-Karlín, Vinohradská třída čís. 206, speciální vý- roba strojů pro uzenáře, řezníky, prádelny a žehlír- ny. Vystavuje stroje a mandle pro domácnost. Velký prací stroj pro prádelny, ždímací stroj. stroj na škro- bení prádla, odstředivka a stroj na žehlení limc a manžet. Velmi pěkně vyjímá se exposice fy. Josef H la- váček, výroba harmonik a „Heligonek“ v Lou nech, která doporučuje svoje světoznámé nepřeko natelné harmoniky.

Pla Vavrovský Kocián Otakar František Holan Štros Újezd Praha Žižkov Šnellov ulice Jos Karlín Hobza Společensťvo bras

21 article

Fa. F. Zajíc, vývoz bižuterního a skelnéh skla v Jablonci n. Nisou, vystavuje své oblíbené bro- že, jehličky, knoflíky, prsteny, divadelní šperky, ozdo- by na klobouky, náušnice, kolliery, řetízky, náramky sponky, smaltované šperky, přívěsky s pohledy, od- znaky, kříšťálové sklo, kalamáře, těžítka, ozdoby k lampám, rámečky na podobenky, okrasy na stro mek vánoční atd. Závod tento jest odborně řízený a doporučuje se zvláště českým obchodníkům, poně- vadž jest povinnosti každěho z nás, aby se podporo- val Čech z uzavřeného území. Pružně a trvanlivé drátěné vložky do postelí ocelového spirálového pletiva v železném kovaném rámu a pružnosti své nikdy nepozbývající zhotovuje a vyslavuje Ant. Prokopec, stavební a umělé zá- mečnictví, Vršovice, Havlíčkova ul. 176. Tyto jsou několikanásobným drátem tak sesílené, že seslab- nutí není možno. Udržují velice čistotu v posteli jsou výhodné v každé domácnosti.z Krištof Nožička, Praha-VII., soustružnictví vlastní výroba slunečníků a deštníků v Hoře Kutné, vystavuje kuřácké potřeby, dýmky atd. Dnešní den konsumentek na výstavišti stane s dostaveníčkem uvědomělých žen českých, majících pecnepení pro své poslání v hospodářském rozvoji národním. Ústřední spolek českých žen žádá své členy, aby v plném počtu se dostavili manifestovali svou pokrokovost, vůli i schopnost pracovati k hospodářskému sesílení národa.

Antonín Prokopec Krištof Nožička Jablonec Nisa Vršovice Havlíčkův ulice Praha Kutná

22 article Sbor obecních starších král. hlav města Prahy

Sbor obecních starších král. hlav města Prahy měl včera odpoledne sedmou letošní řádnou schůzi jíž předcházely porady jednotlivých sdružení obec- ních starších. V popředí rozhovoru nalézala se dáv- ka parcelační. K uhražení velkých potřeb obec- ních usnesla se obec pražská domáhati se povolen k vybírání dávky parcelační a když tohoto povolen bylo desnženo, rekurují ti, jimz dávka byla přede- psána. Na programu včerejší sehůze sboru obecnínl starších nalézalo se 26 stízností proti vyměření dáv- ky parcelační a až na tři případy všechny ostatn byly radou městskou doporučeny k zamítnutí. V klu- bu svobodomyslných obecních starších projeven byl ní zor, veškeré tyto stížnosti z jednacího pořadu od- ročit, z důvodu, aby se stranami bylo docíleno do- hodnutí. Proti tomuto postupu vzepřeli se však v svém sdružení Staročeši a trvali na požadavku, aby jednací pořad byl projednán tak, jak byl ustanoven aby tudíž vyřízeny byly stížnosti do předepsané par- celační dávky. Aby se nezdálo, že svobodomyslným záleží na tom, aby se o věci nemluvilo, souhlasili s přáním Staročechnů. Nemenši rozruch způsobil návrh na prodej po zemků u bašty č. XIX. německému spol ku pro pěsťování her mládeže. Pan ob. st

Praha

23 article

Štěpánek jménem pp. dra. Šámala a soudce Krou- ského přednesl starostovi p. dru. Grošovi přání, aby tento odstavec vzal z jednacího pořadu. Mluvčí uvedl, že v době, kdy obec kupuje německé objekty v Praze, nemůže se připustit, aby obecní území bylo prodáváno německému spolku, který by území to zajisté nápadným způsobem dekoroval. České spolky a korporace sportovní u obce pražské několikrát ucházely se o získání vhodných pozemků na Letně ale vždy bezvýsledně. Za nynějších napjatých po- měrů nelze nikterak schvalovati krok, jímž se Něm- cům v Praze na vždy má přenechati důležitý poze- mek mezi Letnou a Hradčany. Pan starosta dr. K. Groš vysvětlil celou záležitost, zejména vliv kabi- netní kanceláře a nejvyšších vojenských orgánů ve prospěch německého spolku a oznámil mluvčímu. že jeho přání vyhoví tím spíše, ježto se již dříve rozhodl dotyčný odstavec z jednacího pořadu vzíti. Schůzi sboru obecních starších zahájil starost p. dr. K. Groš o 1/45. hod. odpolední. Lože a galerie skoro prázdně.

Štěpánek Šámal Kroa Groš doktor K Groš Praha Německo Letná Hradčany Český spolek

24 article

Pan ob. st. dr. Jeřábek přednesl dotaz ve příčině zlepšení železničního spojení z Prahy. Po celá dosíti- letí domáhá se Praha lepšího spojení, zejména na výched, do zemi slovanských, dále spojení místního. Misto zlepšení nastává však zhoršení, ježto na nově sestátněných drahách odstraňují se tak zv. konku- renční vlaky. Řečník žádá, aby svolána byla kon- ference zástupců drah státních, sestátňovanýcha soukromých, dále obchodní komory a Zemského sva- zu pro povznesení návštěvy cizinců, aby tyto palčivé otázky byly projednány a zjednána konečně náprava. Návrh odkázán radě městské. Pan ob. st. dr. Kašvar s politováním zmínil se o tom, jak sesurověly mravy při volebním zápasu. Při volbě na Malé straně byl dr. Funk tak neslý. chaně napaden, že jest nutno, aby se proti tomu pozvedl odpor a spolu aby se čest dra. Funka ohhá- jila. Rečník žádal p. starostu, aby objektivně sdělil záležitost o domě dra. Funka a jeho prodej obci pražské. — Starosta p. dr. Groš prohlásil, že p. dr. Funk ve věci prodeje domu, jehož je spolumajitelem, počínal si způsobem úplně korektním a žádného jednání o prodeji domu vůbec se nezúčastnil. Důn ten obci dosud prodán není a svého času obec sama o jeho koupi se ucházela.

doktor Jeřábek Kašvar Funk Groš Praha

25 article

Pan ob. st. Maděra uvedl, že pověstný dvojí lo- ket vídeňských vlád ohrožuje nás nejen v ohledu politickém, nýbrž i na poli hospodářském. Je to ze- jména upravení tarifů osobní jízdy na c. k. drahách. Občanstvo vídeňské může se za laciný peníz dostaí na mnoho kilometrů na venek do lesů, u nás však musíme venkovské osvěžení velmi draze zaplatit. Rečník žádá, aby se rada městská zasadila, aby jizd- né na c. k. drahách kolem Prahy do vzdálenosti 50 km bylo upraveno tak, jako to Vídeň dlouhá léta požívá. — Návrh odkázán radě městské. Par ob. st. Hošek přimlouval se za to, aby po- kuty, magistrátem vyměřované malým živnostníkům nebyly velké Dále se tázal, co je pravdy na tom, že pražská městská pojišťovna kupuje soukromý po- Pan hřební ústav. Proti tomu řečník protestuje. — starosta dr. Grož slíbil záležitost dáti vyšetřit. Na to vyřízen jednací pořad. Vyřízení stížnosti- Zamítnuty byly následující stížnosti: Ant Seučka proti nepovolení změny místnosti na byt v domě č. 2013—II. v Náplavní ulici. (Pro návrh pp Brofta, Kukly a Lady, aby se žádosti vyhovělo, hla- sovalo 16 členů.) a Fil. Duha proti nepovolení stav- by domu v ulici u sv. Salvafora; ředilelství buště- hradské dráhy proti povolení stavby stokového po- trubí v částí třídy Bubenské.

Maděra Hošek doktor Grož Broft Kukla Praha Vídeň náplavní ulice u svatý . Salvafor km Ant Seuček

26 article

Obsáhlou debatu vzbudíly stížnosti do přede- psaných dávek parcelačních. Referent p. m. r. dr Růžička vysvětlil původ zákona o dávce parcelační Pan Kasalický a p. Vaňha přinilouvali se za vy- hovění některých stížností. Dávka, předepsaná v těch připadech, které se dostaly ku projednání sboru, čini celkem 121.000 korun. Zamítnuty byly parcela- ční stížnosti: Úvěrního ústavu, v král. českém, dě- diců Witzových v Holešovicích, Lad. Čupra v Libni Boženy Schmelzerové v Holešovieích, Ottona Por- sche tamtéž. Ant. Štětky tamléž, Jos. Plichty. Růženy Reissenzahnové, Jana Setferta a Čeňka Bureše v Ho- lešovicích, Jana B. Nebeského a J. Langhansa v Lib- ni, Jesefa Plichty a Jana Seiferta v Holešovicích Jos. Eromovského a spol., dědiců S. Witze tamtéž R. Englerta a M. Sohra v Praze VII. Pan m. r. dr. Pinkas sdělil, že prováděcí před- pisy o vybírání dávky parcelační byly zemským výborem schváleny. Ale činit proti nim nyní námit- ky jesť již opozděno. S tímto názorem souhlasil p. ob. st. Mattuš. Pan dr. Baštýt uvedl, že tato dávka jest zavedena ve všech pražských předměstích, která z této dávky vyrostla. Dávka má za účel zmařit po- zemkovou lichvu: jestli dávka na několik let zmaří stavební ruch, nebude to žádným neštástím.

Růžička Vaňha Čupr Schmelzer Plichta Reissenzahnová Setfert Bureš Nebeský J Langhansa Jesef Plichta Seifert S Witz R Englert M Sohr doktor Pinkas Mattuš Baštýt Holešovice Libeň Holešoviee Jos Libra Holešovice Jos Praha

27 article

Různé záležitosti. Nadání arch. Aloisa Turka na dalši vzdělání malířů. sochařů, architektů a inženýrů české národnosti (po 1800 K) zadáno: a) pro architekta Zdehka Pštrossa. b) pro sochaře Jaroslava Skálu. — Nadání téhož pro pěstování vědy a umění (700 K) zadáno sochaři La- dislavu Benešovi. — Nadání téhož: pro tovaryše pomocníky (285 K 26 h) zadáno Karlu Brouskovi pro zedníky a tesaře (po 63 K 67 h): Josefu Barto- ševi, Ant. Krňanskému, Frant. Rajnyšovi, Jos. Ráp- kovi a Matěji Rybákovi; pro služebné (po 64 K) Anně Štěrbové, Anně Bayerové Marii Bartošově Anně Eisnové. Josefu Havránkovi a B. Hrabákově. Do dozorči a správní rady společné vodárny byli zvolení pp. cís. r. Červený, Gregor, Hubáček. Ant. Novotný, Portík, dr. Růžička, Seifert, dr. Scharí a cís. r. Schiller.

Alois Turek Zdehka Pštrossa Skála Beneš Brousek Barta Krňanský František Rajnyš Jos Rybák Štěrba Bayer Bartošův Eisnová Havránek Hrabákův Gregor Hubáček Novotná Portík doktor Růžička Seifert Scharí Schiller

28 article

Povolen byl náklad 50.000 K na zřízem vodo- vodu přes most na Štvanici a náklad 3000 K na pro- dloužení vodovodu v ulici Podvinní v Lihni. Schválena změna instrukce dozorčí komise nad kanalisací. Na stavby kanalisační povoleny náklady: V ulič- ce mezi Ovocnou ulicí a Jungmannovým náměstím nákl. 4800 K, v ulici Dalimilově v Libni, nákl. 430 korun; v ulici Čelakovského v Libní, nákl. 13.300 K v ulicích mezi třídou Ferdinandovou, ulicí Spálenou Vodičkovou a Karlovým náměstím, nákl. 320.000 K Usneseno, aby od pozemku č. k. 473/ 1—VII odprodána byla plocha asi 1724 čtv. sáhů F. Zube- rovi za cenu 51 K za I čtv. sáh Schválen návrh, aby obec nuselská uzarv říti mohla výpůjěku 450.000 K na projekty obecní . Návrh na povolení subvence 30.000 K na restau- revání domu „u Vejvodů“ čp. 353—I. schválen po debatč, které se zúčastnili pp. Březnovský, dr. Plk V. Štěpánek, dr. Baštýř, Broft a nám. Jirousek.

Čelakovský Vejvoda Březnovská doktor V Štěpánek Baštýř Broft Jirousek Podvinní v Lihn Jungmannův náměstí Dalimilův v Libeň Libeň Vodičkův Karlová náměstí

29 article

Schváleno dohodnutí s vojenským erárem a ka- pitolou vyšehradskou ve příčině zakoupení ploch fortifikačních na Vyšehradě. Schválen návrh na úpravu platů vychovatelel městských útulků a zřízení 10 míst definitivních Schválena změna instrukce správní rady praž ských obecních vodáren, aby její členové byli voleni přímo sborem obecních starších. Rud. Stephanovi, býv. maj. domu čp. 475—VII. odepsáno vodné 501 K a Družstvu rozhledny na Petříně totěž v chnosu 2364 K. Schváleno po návrhu referenta p. dra. Píka aby úřadníkům. přikázaným městskému skladu praž- ských obecních plynáren povoleny byly odvolatelné přídavky, a sice správci skladu 200 K ročně, cstat- ním úřadníkům po 120 K ročně a výpomocným úřad- níkům po 2 K týdně. Dále schváleny rozpočty pražských obecních ply náren na rok 1909/ 10. Podána zpráva o prozkoumání účtů nájmu po travní daně za rok 1908, Dvoumilionová výpůjčka elektrických podníků.

Stephanus Píka Vyšehrad Petřín

30 article

Předseda správní rady elektrických podniku p V. Varvažovský přednesl návrh na schválení vý- půjčky 2 mil. korun na rozšíření kotelny a strojovny ústřední elektrárny v Praze. Pan dr. Vlček vyslovuje řádu výtek a stížnost proti hospodářství elektrických podniků. Především uvádí, že kotly, pro něž se výpůjčka žádá, už jsou vlastně postaveny. Když se opatřovala turbina. tvrdilo se zde, že bude to velká úspora. Ale zatím se ukázalo, že turbina potřebuje tolik páry, že se musejí nové kotle stavět. Vlastně tedy žádné úspor nebylo docíleno, Dále se řečník obává, že stálým tvořením dluhů poměry půjčkové pro obec se zhorší. Vytýká, že zejména v radé městské přednášejí se různé návrhy, jimž správní rada elektr, podniků hledí vyhověti, aniž by se ohližela na velké náklady. Pěkný je na př. návrh na zavedení všeobecného osvětlení Prahy elektrikou, ale to bude mít v zápěti opětné rozšíření elektrárny! Mohlo přece zůstat při Auerových hořácích. Řečník důrazně touží po tom, aby elektrické podniky spořily, neboť dosavadní ho- spodářství déle trvati nemůže. Konečně urguje pro- vedení revise pravidel správní rady elektrických podniků, která má nejvíce právomoci ze všech od- větví obecního hospodářství. Pan předsedající náměstek dr. Štych odpovídá, že se na změnách pravidel již pracuje Pan m. r. dr. Pik vysvětluje, že podnět k návrhiu na zavedení systému při zavádění pouličního osvě- tlení elektrického byla okolnost, že elektrické osvě- tlení zaváděno bylo dosud nesystematicky, souhlasí s přáním, aby právomoc správní rady podniků ne- byla tak rozsáhlou a vytýká, že podnik není veden obchodnicky.

V Varvažovský doktor Vlček Auerův Štych Praha

31 article

Pan ob. st. Březnovský prohlašuje, že výtky správní rádě nejsou oprávněnými. Pánové z městské rady mají nejméně práva vytýkati nám nehospodár- nost. neboť oni prostavěli miliony v representačnim domě! My jsme opatrně.í v povolování milicno, než rada městská. Výtky patří těm, kdož činí stále nové a nové návrhy, aniž by se postarali o úhradu. (Pan Mattuš: Vy stavite, co nemáte povoleno!) My vykonáváme funkci správních radů hezplatně. Jsem přesvědčen, že kdyby byly zavedeny presenční známky, že tam nebudu volen! Řečník vytýká, e mnohé podniky a projekty provozují se následkem tak zvané čtvrtové politíky. Pokud se týče proslovení dra. Vlčka, praví řečník, že elektrické nodniky lépe hospedaří, než Městská spořileina, neboť podniky jsou aktivní. Pan ob. st. V. Štěpánek prohlašuje, že Bude hla- sovati pro návrh na uzavření výpůjčky, ježto vlastně byla zahrnuta již do řádného rozpočlu. Neznamená také žádné břemeno pro obec, neboť úrcky i anuity zaplatí podniky. RŘečník urguje vysvětlení výtck p. cís. r. Reinwarta ve přičině nákiadných oprav vagonů a kupování olejů ve Vídni. Při stavbě repre- sentačního domu byla odmítána oferta vinohradské- ho oferenta, poněvadž není pražským poplatníkem, ale podniky elektrické kupují oleje ve Vídni! Dále si stěžuje do úžasného byrokratismu, že průvodčí na trati č. 7 nechtěl od chlapce přijati 6 haléřů a po- sílal ho z vozu pro dvouhaléře. Referent p. Varvažovský vysvětlil nutnost roz- šíření elektrárny následkem stavby tratí drah a ve- řejného osvětlení. Konstatuje, že turbina výborně působí, kotle pak potřebují úlevy, neboť pracují 11 let. Prohlašuje, že všechny trati drah jsou aktivní a soublasil se žádanou revisí pravidel správní rady, neboť poměry jsou nyní úplně jiné, než při založení podniků.

Březnovská Mattuš Štěpánek Reinwart Varvažovský Vídeň reprezentační dům

32 article

Návrh na uzavření výpůjčky byl pak jedno- myslně schválen. Následoval návrh rady městské, aby náklad na elektrické osvěllení třídy Belcrediovy v Praze VII (zařizovací per 18.427 K 78 h a roční provozovací per 7117 K 64 h) hražen byl prozatímně z položky 41.790 K, pojaté v mimořádněm rozpočtu důchodů obecních na rok 1909 na zařízení elektrického osvě- tlení na nábřeží v Bubnech, jehož provedení v blízké době nebude možno uskutečniti Pan ob. st. Březnovský vzhledem ku projeve- ným názorům o úsperách doporučoval zamítautí návrhu. — Po doporučení návrhu pány Novot- ným a Peškem byl týž schválen všemi proti 1 hlasu. Usneseno, aby změna plánu polohy pro střední Libeň a pro některé části Vyšehradu byla dle § 4. stav. řádu veřejně vyložena. Panu učiteli M. Beckovi za příčinou jeho pen- sionování byl udělen osobní přídavek 1200 K ročně. Def. pěstounka I. tř. při měst, školách mateř- ských sl. Arnošta Roháčová dána na trvalý odpoči- nek se zvýšeným výslužným 1200 K ročně. Schválena osnova stanov pro společnou správu ústředních jatek, trhu dobytčího, tržnic na masoa vykonávání zdravotního dozoru. Titul stavebního rady udělen p. R. Kaplanovi a titul účelního rady pp. J. Chaloupeckému a K. Bi- skupovi Schválen návrh na zřízení druhého přítoku vo- dy do Břevnova a povolen náklad 3400 K na rekon- strukci kanalisace obecního domu č. 11 ve Školské ulici. Starosta p. dr. Groš ukončil schůzi ve 1/4 8. hod večer.

Březnovská Pešek M Beck Def Roháčová R Kaplan J Chaloupecký doktor Groš Praha Bubno Libeň Břevnov školský ulice obecní dom

33 title

Husovy oslavy

Husův

34 article Táborlidu na vrchu Vítkově o Mistrn Husevi a jeho době.

Táborlidu na vrchu Vítkově o Mistrn Husevi a jeho době. Za ohromného účastenství, jež odhadováno na dobrých 30.000 osob, konal se včera na vrchu Vít- kově tábor lidu, svolaný stranou národně sociální. Průvod se seřadil na Basilejském náměstí, odkuda se bral třídou Husovou k vrchu Žižkovu. Nesenyv něm lampiony a transparenty s nápisy: Pravda ví- tězí, Nezahyne národ český, dokud mu bude Mistr Jan Hup zářným vzorem, Osvětou k svobodě, a p. vi Když průvod provázený nepřehlednými zástupy. přirazil na vrch Vítkov, zapěl sbor pěvecké župy Vašákovy píseň „Kdo jste boží bojovníci.“ Potom jménem politického klubu „Havlíček“ za- hájil tábor p. Hojer, jenž dal slovo poslanci Cho- covi, který v nadšené řeči osvětlil význam Husův a jeho doby. Vyličiv oboje podrobně, pravil, že Hus jest miláčkem českého lidu, třebas se o něm nesměl ve škole mluviti. České děti čerpají lásku k němu však nicméně doma, v rodinách. Hus pracoval k obrození mravnosti a vymýcen zla, čehož chtěl dosíci návratem ku původnímu kře- stanství. Žádal nejen víru, nýbrž i život jí přimě- řený. Žádal, aby prostředník mezi bohem a lidem nebyl hříšníkem. Ale v Husovi jest též jasno, žei víra podléhá rozumu; v náboženství chce vnitřní pravdu. Hus jest bojovníkem za právo bádati. Žádal znárodnění církve ve smyslu lidovém. Hus dal po- čátek našemu národnímu obrození, píše jazykem če ským, kdežlo do té doby převládá latina jako jazyk učených a spisovný. Opravuje jazyk, zdokonalil pí- semnictví čezké. Osvobodil universitu od nadvlády německé tím, že přispěl k vydání dekretu kutnohor- ského. Hus působil spisy náboženskými, ale i so- ciálními. Hus byl člověk nejčistší a zároveň člověk nejstatečnější a to při neskonalé skromnosti. V há- jení národa a svého přesvědčení neoblomný, jenž raději smri volil, než ustoupiti.

Vít Husův Jan Vašákův Havlíček Hojer Hus Vítkov basilejský náměstí Žižkov

35 article

Řečník líčí účinky zprávy o mučednické smrti Mistrově doma v Čechách a dobu Taboritů, kteří byli stejně velcí svým demokratickým a sociálním učením a neústupnou statečností proti cizině. Jejich boj byl i bojem za osvobození jazykové. Tato doba byla násilně potlačena a národ ko- nečně po mnohých utrpeních pokořen Bílou Horou Ale koncem 18. stol. přicházejí noví buditelé s kni- hou v ruce a politickým probuzením. Oživujeme znovu politicky, poněvadž se vraci- me k Iusitství, zvláště od roku 1860, kdy Hus jest znovu v Čechách oslavován a od které doby Čechy rychleji se probouzejí kulturně i politicky. Národ se vrací ke slavným svým dobám a ob- rodí se tím spíše, čím více bude vzpomínati a žiti ve smyslu svých slavných předků. Řečník končí: Světlý duchu Jana Husi, napli duši naši čistotou svou a Ty. Žižko, sesiluj rovněž naše hlavy. Dostane-li se nám takového působení, jest jisto, že Čechové budou zase svobodni a samo- slatni, že shroutí se všechno, co se spažilo nám vládnouti jako nepatrná menšina a my budeme zase vládnouti sobě samil Když sbor zapěl „Kde domov můj?“ poděkoval p. předsedající posl. Chocovi a vysiovil přání, aby kult Husův v Žižkově mohutněl a tento tábor dů- stojně a klidně skončil. Z táboru se ubíraly zástupy do Husovy třídy z zpěvu vlasteneckých písní, čemuž policie s počátku snažila se zahrániti, ovšem marně. Provázen množ- stvím stráže, pokračoval zástup ve své cestě, načel se v úplném klidu rozešel. odonlov o

Hus Jan Hus Žižka Čecho Choc Husův Čechy Žižkov