1
article
měly ten výsledek, že ještě nikdy před tím
nebyla na pevnině Anglie tak odsuzována,
jako tenkráte. Jediné co učinilo válku neod-
vratnou, byla diplomacie vlády. Nyní jest pak
neodvratnou podpora země.
Generální guvernér turkestanský
v Petrohradě.
Z Petrohradu, 2. února. (C.-B.) Ge-
nerální guvernér turkestanský, který sem
přibyl v důležitých a naléhavých záležitostech,
vrátí se neprodleně do svého působiště.
O projektech na umístění a úpravu
světové výstavy roku 1900.
Sestavil inž. K. Te s ař.
Již za nedlouho otevrou se brány pařížské
světové výstavy a do všech úhlů světa rozlétnou
se zprávy o dokončení obrovského toho podníku,
jenž má býti korunou a apotheosou 19. století.
Oficielní zahájení ustanoveno je na den 15. dubna
a do té doby bude výstava nejen způsobilou ku
přijímání návštěvníků, hrnoucích se ze všech
končin spatřiti velkolepé dílo francouzského ná-
roda, ale bude též ve všech podrobnostech a
v celé úpravě dohotovena, takže netoliko c
do rozsáhlosti a bohatství vystavených před-
mětů překoná všechno, co v oboru tom po
dnešní časy bylo vykonáno, ale i úplnostía
hotovostí svou v den otevření tvořiti bude
nebývalé unikum.
Možno ji plným právem zváti světovou,
neboť národové všech dílů světa ji obešlou
nejlepšími svými výtvory hmotnými i duševním
a poskytne tudíž přehled o vrcholu vývoje
lidstva na konci 19. století.
K T
Anglie
Petrohrad
2
article
Většině čtenářů je nepochybně známo, že
obrovská rozloha příští výstavy o 108 hektarech
nalezá se v samém nitru Paříže, v místech,
kde již častokráte světové výstavy byly pořá-
dány: na polích elysejských, esplanadě Inva-
lidů, poli Marsovu a na prostranství před pa-
lácem Trocadero. V těch částech soustře-
děno bude v nádherných budovách 18 skupin
výstavních, počínajících vyučováním, vychová-
ním, uměním výtvarným atd. a končících zdra-
votnictvím, kolonisací a oddělením vojenským
Toliko pro podružnou výstavu dopravních
prostředků zvoleno předměstí pařížské Vincen-
nes, vzdálené as 8 km od výstaviště hlavního
Nedostatek prostory v Paříži samé valně
znesnadňoval úlohu francouzským inženýrům
v jtchž čele stojí zkušený generální komisar
Alfred Picard, však praktickým upravením po-
břeží řeky Seiny dovedl ji na nejvyšší míru
Voněly mateřídouškou, mátou a balšámem
a to dědouška uspokojivě zladilo. Usmival se
skoro — — — — — — —— —
V době, kdy sluníčko ijen tak úkosem
a z mlh dívalo se na starou školu, ynesli
pana řídícího za »řehákovský«. Šel spat, tiše
neočekávaně, jak jen malé děti chodí spat
Jeho světnička na nějaký den osiřela, potom
přišel starosta a někdo z radních a dělali
inventář. Sepsali knihy, ty staroch obei odkáza
— a noty, co »pro kostelíček opisoval«. Trochu
těch drobotin rozdělili mezi sebe a známé pana
řídícího a ten staromodní nábytek — — an
nevím, kam se poděl.
Na šatníku stály čtyři škatulky na dout
níky; tři z nich měly bílé štítký s nápisy:
»mátové«,
»mateřídouškovés,
»balšámové«.
Marsův
Picard
Paříž
Vincen
Seina
výstavní
km
3
article
Otevřeli je! Uvnitř —dy dvoukrejearové
doutníky! Starouškovydoutníky; — ty on
kouřil. Ve čtvrté měl »lepší«, »pro hosty« — —
Ve stolku v knížce, kde sporé účty děda
zaznamenával, našli kus hrubého papíru »šva-
bachem« popsaného — tajemství starouškovy
kuchyně :
Recept, gak se může obyčegným
cigarům udělati aroma.
Wezmi lupení mátowé, nech ho usušit —
Ty zelenohnědé doutníky! — —
Rozebrali jsme si je — a sotva kdo z nás
měl úmysl jeden z nich vykouřiti! Stojíme tu
s němou otázkou na rtu: Kdo první okusí,
co děda »praeparoval« ? Nikdy jsme si ne-
řekli, zda-li někomu z nás ten »zlepšený«
doutník chutnal, ale vím, bezpečně vím, že
panu řídícímu chutnaly nejvíc ty mateřídou-
škové«. A byly prý pro prsa nejlehčí — —
rozšířiti a tak pouze jediný oddíl výstavní po-
ložen za brány města, což i vzhledem k rázu
a podstatě skupiny té plně lze schváliti.
Stavu technickému přísluší především palma
za uskutečnění a provedení velikého díla vý-
stavy. Již za zesnulého presidenta inženýra Car-
nota bylo vládním dekretem rozhodnuto, aby
roku 1900 na oslavu století pořádána byla
v Paříži světová výstava.
Usnesení to stalo se roku 1893, tedy před
šesti lety, k vlastní práci řemeslné přikročeno
však až roku 1896, za návštěvy ruského cara
Mikuláše. Vládou ustanovený generální výbor
vyzval v srpnu 1894 domácí architekty ke kon-
kursu na návrh, který by obsahoval celkovou
disposici výstavy, její úpravu a umístění hlav-
ních budov. Cizinci ke konkursu připuštěni
nebyli.
Mikuláš
Paříž
4
article
Prostranství, které by výstava směla ob
sáhnouti, bylo zvláštním článkem mezi jinými
podmínkami určeno a jest asi v hlavních
rysech totéž, jak v předu bylo uvedeno, při-
pojiti sluší jen nábřeží d Orsay, de la Confé-
rence a Cours la Reine. Konkurentům pone-
chána byla úplná volnost, pokud se týká sbo-
ření budov v tomto okrsku z výstav předešlých,
bylo jedině vyhraženo, aby za všech případů
zachován byl palác Trocadero. Dokonce i od-
stranění, snesení věže Eiffelovy z výstavy roku
1889 bylo povoleno. Množství cen mělo býti
nejlepším projektům odměnou, tři nejvyšší po
6000 francích. Skoro 600 konkurentů se dalo
zapsat, avšak pouze 108 jich předložilo návrhy
k posouzení a ucházelo se o ceny. Ovšem
spouze« platí zde toliko relativně, neboť 108
návrhů je počet na naše poměry ohromnýa
lze z okolnosti té posouditi, s jakými prostředky
se ve Francii vzhledem na úzké naše poměry
pracuje. Připomeňme si naši výstavu jubilejní.
kdy hrstce věhlasných, odvážných a nadšených
mužů bylo se starati o všechno: financován
podniku, vyhotovení plánu celkového i jedno-
tlivých budov, rozyrh installační atd., bez sou-
činnosti širší veřejnosti technické, bez naděje
na odměnu zvláštními cenami.
Dle vypsaného konkursu měly plány obsa
hovati celkový pohled na obmyšlenou výstavu
v úhrnném jejím objemu a nejhlavnější proje-
ktované budovy měly býti na nich význačným
způsobem zobrazeny. Po 4 měsících byly plány
předloženy a sbor soudcovský přiřkl 3 hlavn
ceny následujícím architektům: Giraultovi, Hé
nardovi a Paulinovi.
jít le Confé
Trocadero
Eiffelův
Paulin
Orsay
Francie
Cours le Rein
5
article
Architekt Girault navrhoval zachování p-
láce strojů, věže Eifellovy a paláce průmyslo-
vého; ostatní dva taktéž ponechávali tyto ob-
jekty z výstavy r. 1855 a 1889, projektovali
však částečné jich přetvoření. Z odměněných
18 prací byly pak vybrány nejlepší myšlenky
a dle nich sestaven pak situační plán cele
výstavy.
Dle tohoto plánu nebude se výstava pyš-
niti žádným objektem, žádnou budovou, jež by
překvapovala, ohromovala svými rozměry, svoj
fantastičností nebo neobyčejností, způsobí však
dojem svým ladným rozčleněním celku a prostou
mohutností a sličností některých staveb. Divák
nespatří žádného výtvoru obdobného věži Eiffe-
lově, aniž nového slohu stavebního, bude se
však kochati malebnou úpravou jednotlivých od-
dílů výstavních a skvělými, nádhernými pro-
spekty na esplanadě Invalidů a na pol
Marsově.
Jedině v části kolonisační a oddělení cizích
mocností vyskytnou se budovy poutavější svoj
neobvyklejší architekturou a vnitřní úpravou.
Z neodměněných projektů nepostrádají mnohé
zajímavosti duchaplnou invencí i svojí fantastic
ností; některé jsou technicky možné a provedi-
telné, jiné opět přepjaté a uskutečnění ne
schopné.
Girault
Marsův
6
article
Zovás
Předvádějí návrhy výtvorů, které mají pře-
konati vše, co na světě posud bylo provedenoa
ukázati vrchol umělosti, síly a dovednosti.
Tak navrhl jeden architekt palác pro slav-
nosti, který má kopuli o 100 m. průměru, jiný
palác celýi skleněný pro výstavu elektrickou,
opět jiný obrovskou pagodu, představující palác
století atd. Jeden na příklad projektoval pře-
měnu věže Eiffelovy na budovu o 100 poscho-
dích, na níž by umístěny byly různé ozdoby
fayencové, železné pyramidy, druhý zamýšlel
postaviti oblouk 190 m. široký, podporovany
2 pilíři v podobě slonů, nesoucí věže 100 m.
vysoké, v nichž zřízeny by byly sály, restau-
race, kavárny atd. Dokonce měl jeden myšlénku
zříditi sál 200 m. nad zemí za účelém skvě-
lého pohledu na Paříž. Vrcholem všech těchto
nápadů bylo však projektování amfiteatrální bu-
dovy na způsob babylo nské věže v ceně 37
millionů franků.
To byla první fáse, první doba příprav
k výstavě, po té pak následovalo vypsání kon-
kursu na hlavní paláce výstavní, kdy po dlou-
hých bojích a sporech ustanoveno sbořiti palác
průmyslový z výstavy r. 1855, to jest na velký
palác pro současné umění a malý pro retro-
spektivu umění na prostranství polí elysejských.
Eiffelův
Paříž
7
article
První cena na velký palác přiřknuta architektu
Souvetovi, ne malý Giraultoví. Dále vypsán kon-
kurs na hlavní bránu výstavní, palác elektřiny
s fontánou, budovu vojenství, velkoprůmyslua
jiné význačnější budovy a sestavena definitivně
situace výstavy. Ta jest v širokých rysech asi
následující: Velký a malý palác pro umění na
polích elysejských, kam vede též hlavní vchod,
nábytek, zařízení bytů a umělecký průmysl na
esplanadě Invalidů, paláce vyučování, vychova-
telství, lékařství, inženýrství, strojnictví, chemie,
hornictví, přádelnictví, tkalcovství a zemědělství
na poli Marsově. Tamtéž vodní palác, výstava
elektřiný a síň slavnostní, při pobřeží Seiny
exposice lesnictví, rybářství, lovectví a obchod-
ního plavectví. Na náměstí před Troca derem
kolonie francouzské a cizích národů. Na pra-
vém břehu Seiny: Stará Paříž, zahradnictví a
palác města Paříže. Na levém břehu pavillony
cizích mocností a výstava vojenská.
Marsův
Na náměstí
Paříž
Seina
8
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Světová výstava pařížská. Dle posled-
ních zpráv, kterých se nám pravě dostalo, bude svo-
lán od 8. do 14. července t. r. do Paříže mezinárodní
sjezd zemědělských spolačností a hospodářských
svazů. Za člena bude považován každý úd zahra-
ničního zemědělského spolku, který si o rolnictví
nějakých zásluh získal. Zařizovací komisi předsedá
markýz de Vogüe, člen francouzského Institutu a před-
seda společnosti francouzských rolníků atd. Členové
odboru jsou vesměs francouzští zemědělci. Hlavní
otázky sjezdu budou: 1. Všeobecné pojednánío
spolkovém ruchu. 2. Nákupní družstva. 3. Zařizování
tržnic, odbývání zvláštních trhů obilních atd. 4. Aso-
siace práce a výroby. 5. Spolky pro zvířecí prodakci.
6. Spolky a sdružování pěstitelů révy. 7. Záloženský
ruch v rolnictvu, hospodářské banky, zálohy. 8. Do-
savadní pojišťovací ústavy. 9. Rolnický mezinárodní
úvěr. 10. Dorost, školy, stipendia, exkurse. Dopisv
na adresu: L. Milcent, secretaire géneral, hotel de
la Société des Agriculteurs de France, 8. rue d
Athěnes Paris. — Republika Salvador, která se do-
posud nebyla přihlásila, zapsána právě do rejstříku
vystavujících států a zaujala své místo, které jí Me-
xiko postoupilo. Salvadorský pavillon bude zřízen na
Quai d' Orsay, sbírky budou umístěny v oddělení
jihoamerických republik a částečně výrobky hospo-
dářské na esplanádě Invalidů.
Vogü
L Milcent
Franc
Paříž
hospodářský svaz
Salvador
jihoamerický republika
francouzský rolník
hospodářský banka
Quai d ' Orsay
hotel jít le Société
d Athěne Paris
9
article
=O zahájení anglického parlamentu
oznamují se z Londýna následující zajímavé podrob-
nosti. Sedmé zasedání čtrnáctého parlamentu krá-
lovnina zahájeno bylo v úterý o druhé hod. odpol.
za obvyklých obřadů. Rekordu mezi poslanci, kteří
si při každém novém zasedání musejí svoje místav
zasedací síni znovu dobýt, dosáhl tentokráte mr.
Mainwarning, poslanec za Finsbury, jenž již o á.
hod. 40 m. ráno dostavil se do sněmovny a zabral
svoje místo. Náleží k majoritě a vládní strana po-
važuje jeho úspěch za dobré znamení. Teprve k po-
lednímu však počal vlastní proud zástupců lidu,
jichž příchod však na náměstí před parlamentem
očekával dav poměrně malý, jenž se kupil podle
sochy Dalmastonovy. Nebylo nijakého provolávání
slávy aniž jiných projevů. Všechno odehrálo sev
největším klidu a nic na zevnějšek neprozrazovalo
význam zahájeného právě zasedání. Ráno v den za-
hájení odehrála se v parlamentní budově opět staro-
bylá komedie prohlídky sklepení parlamentu, jež má
původ svůj v prachovém spiknutí Guya Fawkesa. —
Do sněmovny lordů dostavila se o druhé hodině od-
polední královská komise, skládající se z lorda-kan-
cléře a čtyř méně známých peerů v rudých řízách.
Guya
Londýn
Finsbury
10
article
Lord-kancléř měl vlásenku la Ludvík XV. a troj-
hranný klobouk, čtyři ostatní dvourohé klobouky bez
vlásenky. Všech pět s lordem-kancléřem uprostřed
usedlo na červené, primitivně vycpané lavici, jež
představuje památný žok vlny. Síň sněmovny lordů,
jejíž rudé lavičky a zlatem zářící lustry činí slav-
nostní kontrast s temnými gotickými řezbami stropu
a stěn a barevnými okny, byla jen málo obsazena
a velkou většinu na sedadlech lordů tvořily dámy,
jež při první schůzi sněmovny lordů mají privilej
býti přítomny jednání na sedadlech lordů. Na rozdíl
od jiných let bylo letos málo toilet světlých barev.
Jakmile nastal klid, přistoupil mistr černé berlyv
kroji ze XVII. století s kordem po boku před lorda
kancléře, jenž na jeho poklonu odpověděl lehkým
pokynem a vyzval jej, aby přivedl poslance. Mistr
černé berly vzdálil se a prošel osmihrannou síní, jež
odděluje sněmovnu lordů od sněmovny poslanců.
Zde byli mu přiraženy dveře před nosem. Jest to
symbol neodvislosti sněmovny poslanců. Na to mistr
černé berly zaklepal a dveře mu otevřeny. Ve sně-
movně poslanců, jejíž lavice potaženy temně zele-
nou látkou, očekával jej předseda na svém trůně, ve
spodcích po kolena a kučeravou vlásenkou s něko-
lika poslanci. Na vyzvání mistra černé berly ode-
brali se předseda s poslanci v průvodu, vedeni no-
sičem sněmovního žezla, do sněmovny lordů, kdež
se postavili u zábradlí před sedadlem lorda-kanciéře.
Královská komise obrátila se k nim a všech pět
lordů odpovědělo na poklonu předsedy sněmovny
poslanců v taktu trojím smeknutím klobouků. Pak
teprve promluvil lord-kancléř a ohlásil, že přečte
trůnní řeč svlastními slovy jejího veličenstva«. Učinil
le Ludvík XV