měly ten výsledek, že ještě nikdy před tím nebyla na pevnině Anglie tak odsuzována, jako tenkráte. Jediné co učinilo válku neod- vratnou, byla diplomacie vlády. Nyní jest pak neodvratnou podpora země. Generální guvernér turkestanský v Petrohradě. Z Petrohradu, 2. února. (C.-B.) Ge- nerální guvernér turkestanský, který sem přibyl v důležitých a naléhavých záležitostech, vrátí se neprodleně do svého působiště. O projektech na umístění a úpravu světové výstavy roku 1900. Sestavil inž. K. Te s ař. Již za nedlouho otevrou se brány pařížské světové výstavy a do všech úhlů světa rozlétnou se zprávy o dokončení obrovského toho podníku, jenž má býti korunou a apotheosou 19. století. Oficielní zahájení ustanoveno je na den 15. dubna a do té doby bude výstava nejen způsobilou ku přijímání návštěvníků, hrnoucích se ze všech končin spatřiti velkolepé dílo francouzského ná- roda, ale bude též ve všech podrobnostech a v celé úpravě dohotovena, takže netoliko c do rozsáhlosti a bohatství vystavených před- mětů překoná všechno, co v oboru tom po dnešní časy bylo vykonáno, ale i úplnostía hotovostí svou v den otevření tvořiti bude nebývalé unikum. Možno ji plným právem zváti světovou, neboť národové všech dílů světa ji obešlou nejlepšími svými výtvory hmotnými i duševním a poskytne tudíž přehled o vrcholu vývoje lidstva na konci 19. století.

Většině čtenářů je nepochybně známo, že obrovská rozloha příští výstavy o 108 hektarech nalezá se v samém nitru Paříže, v místech, kde již častokráte světové výstavy byly pořá- dány: na polích elysejských, esplanadě Inva- lidů, poli Marsovu a na prostranství před pa- lácem Trocadero. V těch částech soustře- děno bude v nádherných budovách 18 skupin výstavních, počínajících vyučováním, vychová- ním, uměním výtvarným atd. a končících zdra- votnictvím, kolonisací a oddělením vojenským Toliko pro podružnou výstavu dopravních prostředků zvoleno předměstí pařížské Vincen- nes, vzdálené as 8 km od výstaviště hlavního Nedostatek prostory v Paříži samé valně znesnadňoval úlohu francouzským inženýrům v jtchž čele stojí zkušený generální komisar Alfred Picard, však praktickým upravením po- břeží řeky Seiny dovedl ji na nejvyšší míru Voněly mateřídouškou, mátou a balšámem a to dědouška uspokojivě zladilo. Usmival se skoro — — — — — — —— — V době, kdy sluníčko ijen tak úkosem a z mlh dívalo se na starou školu, ynesli pana řídícího za »řehákovský«. Šel spat, tiše neočekávaně, jak jen malé děti chodí spat Jeho světnička na nějaký den osiřela, potom přišel starosta a někdo z radních a dělali inventář. Sepsali knihy, ty staroch obei odkáza — a noty, co »pro kostelíček opisoval«. Trochu těch drobotin rozdělili mezi sebe a známé pana řídícího a ten staromodní nábytek — — an nevím, kam se poděl. Na šatníku stály čtyři škatulky na dout níky; tři z nich měly bílé štítký s nápisy: »mátové«, »mateřídouškovés, »balšámové«.

Otevřeli je! Uvnitř —dy dvoukrejearové doutníky! Starouškovydoutníky; — ty on kouřil. Ve čtvrté měl »lepší«, »pro hosty« — — Ve stolku v knížce, kde sporé účty děda zaznamenával, našli kus hrubého papíru »šva- bachem« popsaného — tajemství starouškovy kuchyně : Recept, gak se může obyčegným cigarům udělati aroma. Wezmi lupení mátowé, nech ho usušit — Ty zelenohnědé doutníky! — — Rozebrali jsme si je — a sotva kdo z nás měl úmysl jeden z nich vykouřiti! Stojíme tu s němou otázkou na rtu: Kdo první okusí, co děda »praeparoval« ? Nikdy jsme si ne- řekli, zda-li někomu z nás ten »zlepšený« doutník chutnal, ale vím, bezpečně vím, že panu řídícímu chutnaly nejvíc ty mateřídou- škové«. A byly prý pro prsa nejlehčí — — rozšířiti a tak pouze jediný oddíl výstavní po- ložen za brány města, což i vzhledem k rázu a podstatě skupiny té plně lze schváliti. Stavu technickému přísluší především palma za uskutečnění a provedení velikého díla vý- stavy. Již za zesnulého presidenta inženýra Car- nota bylo vládním dekretem rozhodnuto, aby roku 1900 na oslavu století pořádána byla v Paříži světová výstava. Usnesení to stalo se roku 1893, tedy před šesti lety, k vlastní práci řemeslné přikročeno však až roku 1896, za návštěvy ruského cara Mikuláše. Vládou ustanovený generální výbor vyzval v srpnu 1894 domácí architekty ke kon- kursu na návrh, který by obsahoval celkovou disposici výstavy, její úpravu a umístění hlav- ních budov. Cizinci ke konkursu připuštěni nebyli.

Prostranství, které by výstava směla ob sáhnouti, bylo zvláštním článkem mezi jinými podmínkami určeno a jest asi v hlavních rysech totéž, jak v předu bylo uvedeno, při- pojiti sluší jen nábřeží d Orsay, de la Confé- rence a Cours la Reine. Konkurentům pone- chána byla úplná volnost, pokud se týká sbo- ření budov v tomto okrsku z výstav předešlých, bylo jedině vyhraženo, aby za všech případů zachován byl palác Trocadero. Dokonce i od- stranění, snesení věže Eiffelovy z výstavy roku 1889 bylo povoleno. Množství cen mělo býti nejlepším projektům odměnou, tři nejvyšší po 6000 francích. Skoro 600 konkurentů se dalo zapsat, avšak pouze 108 jich předložilo návrhy k posouzení a ucházelo se o ceny. Ovšem spouze« platí zde toliko relativně, neboť 108 návrhů je počet na naše poměry ohromnýa lze z okolnosti té posouditi, s jakými prostředky se ve Francii vzhledem na úzké naše poměry pracuje. Připomeňme si naši výstavu jubilejní. kdy hrstce věhlasných, odvážných a nadšených mužů bylo se starati o všechno: financován podniku, vyhotovení plánu celkového i jedno- tlivých budov, rozyrh installační atd., bez sou- činnosti širší veřejnosti technické, bez naděje na odměnu zvláštními cenami. Dle vypsaného konkursu měly plány obsa hovati celkový pohled na obmyšlenou výstavu v úhrnném jejím objemu a nejhlavnější proje- ktované budovy měly býti na nich význačným způsobem zobrazeny. Po 4 měsících byly plány předloženy a sbor soudcovský přiřkl 3 hlavn ceny následujícím architektům: Giraultovi, Hé nardovi a Paulinovi.

Architekt Girault navrhoval zachování p- láce strojů, věže Eifellovy a paláce průmyslo- vého; ostatní dva taktéž ponechávali tyto ob- jekty z výstavy r. 1855 a 1889, projektovali však částečné jich přetvoření. Z odměněných 18 prací byly pak vybrány nejlepší myšlenky a dle nich sestaven pak situační plán cele výstavy. Dle tohoto plánu nebude se výstava pyš- niti žádným objektem, žádnou budovou, jež by překvapovala, ohromovala svými rozměry, svoj fantastičností nebo neobyčejností, způsobí však dojem svým ladným rozčleněním celku a prostou mohutností a sličností některých staveb. Divák nespatří žádného výtvoru obdobného věži Eiffe- lově, aniž nového slohu stavebního, bude se však kochati malebnou úpravou jednotlivých od- dílů výstavních a skvělými, nádhernými pro- spekty na esplanadě Invalidů a na pol Marsově. Jedině v části kolonisační a oddělení cizích mocností vyskytnou se budovy poutavější svoj neobvyklejší architekturou a vnitřní úpravou. Z neodměněných projektů nepostrádají mnohé zajímavosti duchaplnou invencí i svojí fantastic ností; některé jsou technicky možné a provedi- telné, jiné opět přepjaté a uskutečnění ne schopné.

Zovás Předvádějí návrhy výtvorů, které mají pře- konati vše, co na světě posud bylo provedenoa ukázati vrchol umělosti, síly a dovednosti. Tak navrhl jeden architekt palác pro slav- nosti, který má kopuli o 100 m. průměru, jiný palác celýi skleněný pro výstavu elektrickou, opět jiný obrovskou pagodu, představující palác století atd. Jeden na příklad projektoval pře- měnu věže Eiffelovy na budovu o 100 poscho- dích, na níž by umístěny byly různé ozdoby fayencové, železné pyramidy, druhý zamýšlel postaviti oblouk 190 m. široký, podporovany 2 pilíři v podobě slonů, nesoucí věže 100 m. vysoké, v nichž zřízeny by byly sály, restau- race, kavárny atd. Dokonce měl jeden myšlénku zříditi sál 200 m. nad zemí za účelém skvě- lého pohledu na Paříž. Vrcholem všech těchto nápadů bylo však projektování amfiteatrální bu- dovy na způsob babylo nské věže v ceně 37 millionů franků. To byla první fáse, první doba příprav k výstavě, po té pak následovalo vypsání kon- kursu na hlavní paláce výstavní, kdy po dlou- hých bojích a sporech ustanoveno sbořiti palác průmyslový z výstavy r. 1855, to jest na velký palác pro současné umění a malý pro retro- spektivu umění na prostranství polí elysejských.

První cena na velký palác přiřknuta architektu Souvetovi, ne malý Giraultoví. Dále vypsán kon- kurs na hlavní bránu výstavní, palác elektřiny s fontánou, budovu vojenství, velkoprůmyslua jiné význačnější budovy a sestavena definitivně situace výstavy. Ta jest v širokých rysech asi následující: Velký a malý palác pro umění na polích elysejských, kam vede též hlavní vchod, nábytek, zařízení bytů a umělecký průmysl na esplanadě Invalidů, paláce vyučování, vychova- telství, lékařství, inženýrství, strojnictví, chemie, hornictví, přádelnictví, tkalcovství a zemědělství na poli Marsově. Tamtéž vodní palác, výstava elektřiný a síň slavnostní, při pobřeží Seiny exposice lesnictví, rybářství, lovectví a obchod- ního plavectví. Na náměstí před Troca derem kolonie francouzské a cizích národů. Na pra- vém břehu Seiny: Stará Paříž, zahradnictví a palác města Paříže. Na levém břehu pavillony cizích mocností a výstava vojenská.

Různé zprávy. = Světová výstava pařížská. Dle posled- ních zpráv, kterých se nám pravě dostalo, bude svo- lán od 8. do 14. července t. r. do Paříže mezinárodní sjezd zemědělských spolačností a hospodářských svazů. Za člena bude považován každý úd zahra- ničního zemědělského spolku, který si o rolnictví nějakých zásluh získal. Zařizovací komisi předsedá markýz de Vogüe, člen francouzského Institutu a před- seda společnosti francouzských rolníků atd. Členové odboru jsou vesměs francouzští zemědělci. Hlavní otázky sjezdu budou: 1. Všeobecné pojednánío spolkovém ruchu. 2. Nákupní družstva. 3. Zařizování tržnic, odbývání zvláštních trhů obilních atd. 4. Aso- siace práce a výroby. 5. Spolky pro zvířecí prodakci. 6. Spolky a sdružování pěstitelů révy. 7. Záloženský ruch v rolnictvu, hospodářské banky, zálohy. 8. Do- savadní pojišťovací ústavy. 9. Rolnický mezinárodní úvěr. 10. Dorost, školy, stipendia, exkurse. Dopisv na adresu: L. Milcent, secretaire géneral, hotel de la Société des Agriculteurs de France, 8. rue d Athěnes Paris. — Republika Salvador, která se do- posud nebyla přihlásila, zapsána právě do rejstříku vystavujících států a zaujala své místo, které jí Me- xiko postoupilo. Salvadorský pavillon bude zřízen na Quai d' Orsay, sbírky budou umístěny v oddělení jihoamerických republik a částečně výrobky hospo- dářské na esplanádě Invalidů.

=O zahájení anglického parlamentu oznamují se z Londýna následující zajímavé podrob- nosti. Sedmé zasedání čtrnáctého parlamentu krá- lovnina zahájeno bylo v úterý o druhé hod. odpol. za obvyklých obřadů. Rekordu mezi poslanci, kteří si při každém novém zasedání musejí svoje místav zasedací síni znovu dobýt, dosáhl tentokráte mr. Mainwarning, poslanec za Finsbury, jenž již o á. hod. 40 m. ráno dostavil se do sněmovny a zabral svoje místo. Náleží k majoritě a vládní strana po- važuje jeho úspěch za dobré znamení. Teprve k po- lednímu však počal vlastní proud zástupců lidu, jichž příchod však na náměstí před parlamentem očekával dav poměrně malý, jenž se kupil podle sochy Dalmastonovy. Nebylo nijakého provolávání slávy aniž jiných projevů. Všechno odehrálo sev největším klidu a nic na zevnějšek neprozrazovalo význam zahájeného právě zasedání. Ráno v den za- hájení odehrála se v parlamentní budově opět staro- bylá komedie prohlídky sklepení parlamentu, jež má původ svůj v prachovém spiknutí Guya Fawkesa. — Do sněmovny lordů dostavila se o druhé hodině od- polední královská komise, skládající se z lorda-kan- cléře a čtyř méně známých peerů v rudých řízách.

Lord-kancléř měl vlásenku la Ludvík XV. a troj- hranný klobouk, čtyři ostatní dvourohé klobouky bez vlásenky. Všech pět s lordem-kancléřem uprostřed usedlo na červené, primitivně vycpané lavici, jež představuje památný žok vlny. Síň sněmovny lordů, jejíž rudé lavičky a zlatem zářící lustry činí slav- nostní kontrast s temnými gotickými řezbami stropu a stěn a barevnými okny, byla jen málo obsazena a velkou většinu na sedadlech lordů tvořily dámy, jež při první schůzi sněmovny lordů mají privilej býti přítomny jednání na sedadlech lordů. Na rozdíl od jiných let bylo letos málo toilet světlých barev. Jakmile nastal klid, přistoupil mistr černé berlyv kroji ze XVII. století s kordem po boku před lorda kancléře, jenž na jeho poklonu odpověděl lehkým pokynem a vyzval jej, aby přivedl poslance. Mistr černé berly vzdálil se a prošel osmihrannou síní, jež odděluje sněmovnu lordů od sněmovny poslanců. Zde byli mu přiraženy dveře před nosem. Jest to symbol neodvislosti sněmovny poslanců. Na to mistr černé berly zaklepal a dveře mu otevřeny. Ve sně- movně poslanců, jejíž lavice potaženy temně zele- nou látkou, očekával jej předseda na svém trůně, ve spodcích po kolena a kučeravou vlásenkou s něko- lika poslanci. Na vyzvání mistra černé berly ode- brali se předseda s poslanci v průvodu, vedeni no- sičem sněmovního žezla, do sněmovny lordů, kdež se postavili u zábradlí před sedadlem lorda-kanciéře. Královská komise obrátila se k nim a všech pět lordů odpovědělo na poklonu předsedy sněmovny poslanců v taktu trojím smeknutím klobouků. Pak teprve promluvil lord-kancléř a ohlásil, že přečte trůnní řeč svlastními slovy jejího veličenstva«. Učinil