Periodikum ALTO Viewer

1

7. června 1905

2

Příloha „Narodnuch Listu

3

k čislu 155.

4

Stranao

5 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 6. června. (Nový „homo re- gius“.) Ještě pondělní „Pester Lloyd“ psal v záhlaví listu, že rozhodující kruhy nechtějí klid svatodušních svátků rušiti zbytečným roz- čilováním a proto prý kabinet Tiszův, i kdyby se do té doby podařilo sestaviti nový kabinet, bude úřadovati ještě přes svátky a teprve potom. nebude-li novému kabinetu státi v cestě už ni- jaká překážka, bude sproštěn úřadování. „Za takových poměrů — dodává „Pester Lloyd““ — zůstane tento týden všechno při starém a jme- nování nového kabinetu možno očekávati teprve příšti týden.“ Ale zatím, co toto sdělení officiosního „Pe- ster Loydu“ kolovalo po Pešti, vídeňský „Volks blati“ měl už z Pešti z kruhů dobře informo vanýeh sdělení, že příštím mužem bude před seda vrchního konsulárního soudu v Cařihradě Štěpán Kvassay, který se v úterý představ výkonnému výboru spojených stran levice jnke důvěrník koruny a vstoupí s vůdci dosavadni opposice uherské ve styk. Zpráva „Volksblattu“ se potvrdila a uher. tisková kancelář rozesíla dnes náslodující sdělení: „Předseda cařihrad- ského vrchního konsulárního soudu Štěpán

Lloyd Kvassay Volksblatta Štěpán Praha Pešť Cařihrad spojený stran

6 article

Kvassay navštívil dnešní schůzi výkonného výboru spojené levice a prohlásil, že jes panovníkem zmocněn, aby s koalic vyjednával osestavení kabinetu.“ Jméno Štěp. Kvassaye bylo v posledních dnech jmenováno několikrát mezi osobami, jež prohlašovány za kandidáty uherského minister- ského předsednictví. Ale pověstem o Kvassayovi se málo věřilo a proto jeho příjezd do Peštia návštěva ve schůzi koaličního výboru byla dle dalších, z Pešti došlých zpráv překvapením i pro vůdce koalice. Když Štěp. Kvassay dnes ráno z Vídně přibyl do Pešti a pokusil se ihned o styky s vůdci lovice, nastal ovšem pro nového muže živý zájem a všechny ostatní kombinace ustoupily rázem do pozadí. Porada, jíž se účast- nil celý výkonný výbor až na tři v Pešti nepří- tomné členy, započala již, když předsedajícímu

Štěp Kvassay Pešť Vídeň spojený levice

7 article

Fr. Košutovi bylo sděleno, že p. Kvassaysi přeje s ním promluviti. Košut přerušil na oka- mžik sehůzi, vyšel k p. Kvassayovi, jenž se mu představil jako nový důvěrník koruny, dle jiné verse dokonce jako vyhlédnutý příští minister- ský předseda a požádal ho, aby směl býti pří- tomen při poradě výkonného výboru. Košut jeho žádosti vyhověl a Kvassay byl ve schůzi až do kence. Nový „homo regius“ byl zaměstnán v kon- sulárních službách v Bosně, později při uhor- ském námořním úřadě v Rěce a v poslední době působil po několik let jako předseda rakouského vrchního konsulárního soudu v Cařihradě. Loni vydal brožurku o výsostných právech uherského krále, která na uherskou opposici způsobila do- jem nevalně přiznivý. O tom, jaký osud stihne poslání tohoto nejnovějšího důvěrníka koruny který vstoupil dnes ve styk také se stranou libe- rální, nelze prozatím říci nic určitého, ale tolik možno pokládati za jisté už dnes, že pohoří tak jsko jeho předchůdci, nepřivezl-li s sebou z Vidně více ústupků, než bar. Burián. 2e Lvova, 3. června. (Polské nápis na kasárnách.) Velitelství lvovského ar mádního sboru odpovědělo lvovskému magi- strátu, že ani ministerstvo vojenství, ani mini- sterstvo zemské obrany nenamitá ničeho prot tomu, aby se na kasárnách, jež jsou ma- jetkem obce, umístily vedle nápisů něme- ekých též nápisy polské. Dosavadní německé ná- pisy a tabulky musejí však zůstati beze změny.

František Košut Kvassaysi Kvassay Burián Boseň Cařihrad o výsostný právo uherský král

8 article

Následkem tohoto sdělení magistrát učinil již opatření, aby na kasárna, kadetku a jízdárnu byly upevněny nápisy polské. V názvech růz- ných části vojska má se použiti dávných vojen- ských názvů z doby samostatnosti polské. Vojen- ských budov, jež jsou majetkem vojenského eráru, dovolení polských názvů se zatím netýká. Z Černovců, 5. června. (Ruská schů ze.) Za příležitosti jubilea poslance a professor Pihuljaka shromáždili se včera v Černov- cích ruští poslanci z Bukoviny, posl. Barviňský za ruský klub říšský a zástupci všech ruských okresů bukovinských, kteří schválili dosavadní politíku ruských zemských poslanců a zmocníli je, aby setrvali i nadále v liberálním svazku. Peněvadž o říšský mandát, jenž se v Bukovině uprázdnil resignací dra, Lupa, uchází se Rumun dr. Aurel ryt. Ončul, ustanoveno, aby proti němu byl postaven protikandidát ruský, poně- vadž obyvatelstvo venkovského okresu černove- ckého jest většinou ruské. Z Lublaně, 5. června. (Pro slovan skou bohoslužbu.) Liberální „Slov. Na- red“ neočekává nie dobrého od biskupských konferenci, právě v Římě zakončených. Ví, že papež i všichni vlašští kardinálové jsou proti jskémukoliv rozšíření staroslovanské boho- služby mez. katolickými Jihoslovany a proto radí Slovincům a Chorvatům, aby postavili Řím před alternativu: buď povoli konání bohoslužeb v jazyku staroslovanském, nebo „pryč od Říma!

Pihuljak Rumun doktor Aurel rýt Slovinec Chorvat Černovec Černov Bukovina Lupo Lublaň Řím

9 article

Ze Zadru, 4. června. (Dohoda srbsko- choryatská. — Sjezd chorvatských a kademiků.) Dubrovničti Srbové měli 28. m. m. důvěrnou poradu, na níž se vzhledem ke smíru, nabídnutému novou chorvatskou stra- nou v Dalmacii, projevilo potěšení nad snahami chorvatských politiků o přátelský poměr k Srbům a projevena naděje, že obapolné jednání povede k trvalému dorozumění mezi oběma bratrskými národy. Pokud se lýče nastávajieích obecníel voleb v Dalmacii, doporučuje se místním odbo- rům srbské strany, aby se zdržely všeho, co by mohlo škodlivě působiti na dobrý poměr, jenž se počíná vyvíjeti mezi Srby a Chorvaty v Dul- macii. — Chorvatsti akademikové, studující na universitách v Praze, ve Vídni, Štyrsk. Hradei a Inšpruku svolávají sjezd, jenž se má konali v Zadru nebo Splitu, a na němž se mají stano- viti další požadavky chorvalských akademiků vzhledem k université záhřebské. Bude se ze- jmena žádati, aby rakouská vláda, jako již uznává platnost právnických studií na université zihřebské, uznala též platnost studií filosofických na léto jediné chorvatské universitě v říši habs- burské.

Srba Chorvat akademik Dalmacie Dula Praha Vídeň Štyrsk Split

10 article

Ze Záhřeba, 3. června. (Hlahols ké koníerence v Římě.) „Agr. Tagbl.“ sdě- luje se z Říma, že předposlední biskupské kon- ference, konané ve středu, zúčastnil se též papež a pochválil činnost biskupů na konferencích. V pálek konala se poslední porada; poněvadz celý materiál jest vyčerpán, sepsány a pode- psány protokoly o schiůzích. Většinou hlasů vy- sloveno přesvědčení, že hlaholská boho- služba není pouhá výsada jedno- tlivých chrámů, nýbrž právo ce- lého chorvatského národa. Defini- tivně rozhodne však o této otázce zvláštní kon- ference pod předsednictvím papežovým. Chor- vatští biskupové jsou dle „Agr. Tagbl.“ spoko- jeni s výsledkem svých snah. Z Pošli, 5. června. (Poslanecká sně- movna uherská) měla dnes schůzi, v níž posl. Lazar odůvodňoval návrh, aby se stati- stické obchodní výkazy rozšířily položkami o mzdě dělníků, zisku podnikatelů a výlohách dopravních. Těchto dat jest nutně třeba při se- stavování celního tarifu a uzavírání obchodních smluv. Kdyby se proti tomu v Rakousku činíl odpor, nebude trvati dlouho, poněvadž i v Ra- kousku uznají výhody těchto novot, jakoje uznali při statistice vzájemného obchodu mez Rakouskem a Uhrami. Návrh Lazarův uznán za vhodný a bude svým časem vřaděn do jednacího peřadu.

Lazarův Záhřeb Řím Rakousko Uhry

11 article

Posl. Gieszwein odůvodňoval pak ná- vrh na zostření předpisů o soubojích duellantům maji se odníti politická práva a tre- sty se mají zvýšiti. Návrh přikázán boz debaty justičnímu výboru. Posl. Lähne podával pak zprávu o fi- naněním hospodářství sněmovny v r. 1904. Na- vrhuje, aby se škrila položka za ošacení, placen a ubytování 40 nových sněmovních sluhů, poně- vadž sněmovna neschválila přijetí těchto nových sluhů a bývalý předseda Perczel! aby byl povinen nahraditi sněmovně výdaj 31.826 K. Posl. Szaghy jménem strany neodvislosti vy- slevuje s návrhem souhlas a navrhuje, aby se též justiční výbor vyslovil o jednání býv. sně- movního předsedy a podal v brzku návrh, jak se má provésti usnesení sněmovní. Oba návrhy se přijímají. Dále pokračováno v jednání o hevešskéa šomoďské petici, debata o tomto přodmětě ukon- čena a návrh hr. Bathyanye, aby sněmovna obě potice s potěšením vzala na vědomi a uložila do sněmovního archivu, přijat. Tím zakončena poslední schůze před Let nicemi. Ruské listy o katastrofě ruského loďstva. Podáváme další ukázky, jak píšou ruské listy o katastrofě cusimské. I pro chladného po- litického pozorovatele je důležito, aby znal v tak velkém případě city národa, jež se obrážej v jeho časopisectvu, neboť city národa jsou zde činitelem rozhodujícím. Ovšem dlužno míti na paměti, že již ne všechny noviny, ruským jazy- kem psaně, jsou prodchnuty ruským národním duchem a vlastenectvím.

Posl K Posl

12 article

V. V. Komarov opět píše v »S v ě t ěe Mysli naše obraceji se k matkám, ženám, dětem našich námořníků. Kolik osiřelých, kolik hluboko nešťastných! Ale jim musí být útěchou, že my všichni trpíme s nimi, budeme věčně pamětlivi jejich žalu a budeme věčně děkovati za ty hrdiny, které ony vlasti daly. Naše loďstvo, jak Evropa přiznala, vykonalo, co by nebylo s to dokázati loďstvo ani anglické, ani německé, ani francouzské. Ale Evropa nepodporovala

V V Komarov Evropa

13 article

Růsko v tomto hoji, nýbrž hodila na pospasy osudu, ona vydala Rusko nepříteli takořka na rukou i nohou svázané podmínkami tak zv. neu- trality. Nyní Angličané, Američaně i Němci se radují, že zničili námořní moc Ruska. Směšná a žalostná radost. Ve své mizerné zlobě a zba- bělosti (neboť přimým jejich zájmem hylo by zničit Japonsko) nepochopují, že sami n vždy budou vyhnáni z Asle, nebo žádný z nich neni s to postaviti do boje ty s4ly, které postavilo Rusko jež zápasilo nejen za sebe, nýbrž i z ně. Avšak co nyní očekává nás? Loďstvo brzy nevzkřisíme a útočné války proti Japonsku na jeho území v nejbližších letech už nepo- vedeme. S tim faktem nutno se smiřiti. Nám zbývá bojiště na souši. Dokud Čina je pas- sivná, naše položení na souši po všech nezda- rech pořád je silné, a ani porážka loďstva ni- čeho na tom nezměnila. Soustřeďme úsili sve na souši a Hospodin nám pomůže. Ještě je třeba dlouhého času a dlouhého boje, aby Ja- ponci rozbili naši silnou armádu za řekou Sun- gari a ve Vladivostoku. Srdce nás bolí za na- šimi nejlepšími námořníky, za našimi nejlepšímí koráby, ale o žádném. ponižujícím míru nemůže býti řeči a Rusko na svém Dálném Východě ničeho nepříteli neustoupí. Nikdo nemysliž, že je mužno trhati Rusko a odděliti od něho nejen Sachalin (jenž sám stojí za víc než 3 milliardy rublů), nýbrž ani nejmenší ze severnícho strovů.

Angličan Němec Rusko Japonsko Vladivostok Sachalin Sun

14 article

Porážka našeho loďstva v Korejském průlivu nemá žádného vlivu na bojiště na souši. Naděje naše se nesplnity, ale položení zůstalo, jako bylo. Takový je pravdivý poměr mořské porážky k válce i národu našemu. »Novoje Vremja« uvažuje v úvodním článku: Armáda a luďstvo jsou jako dvě ruce státu. Nám jedna ruka uťata. Na brzké obro- zení lodstva není naděje. Ale je-li to důvodem, abychom ihned zastavili válku? Zdaliž i druhá naše ruka tak oslábla, že není s to v díle po- kračovati? Naši »příznivci« ovšem jedním hla- sem křičí o nezbytnosti míru. Ve Washingtoně i v Pařiži »přátelé člověčenstva« žádají za mí a ve své naivnosti přimlouvají Japonsku, aby nekladlo Rusku těžkých podmínek. O kongressu nemůže být řeči, neboť Japonsko je daleko nebylo by možno přinutiti je přijmouti pod mlnky, kongressem vypracované. Avšak kdo prvý dal v oběh myšlénku, že Rusku je nutno uhodi o mir? Zajisté nikoli Rusko, nýbrž japonský vy- slanec pospíšil si promluvit o podmínkách míru s presidentem Rooseveltem. Lidé soudní, jako smerický admirál Evans, právem ukazují na to. že Rusko, jež má v severní Mandžurii půlmil- lionovou armádu, nemůže pomýšleti na uzavřen míru. Jestliže Japonci tuto armádu dosud nezni- ěili, z čeho pak následuje, že se jim to zdař v budoucnosti? Přetěžká je rána, postihnuvšt Rusko, avšak co mění zničení loďstva Rože- stvenského na stavu věci? Japonsku toto ví- tězství zabezpečilo na drahnou dobu volnou ruku na moři, ale tu mělo již na počátku války.

Roosevelt Evans Washington Japonsko Rusko Novoj Vremja

15 article

Ruské armádě tyto podminky nejsou nové. On se musí přiště spoléhati pouze na své síly, a ona může vydržeti ještě dlouhý boj s nepřitelem. V Rusku není mnoho lidi, kteří mysli, že by bylo možno přijmouti mír, který nám nyní na- bízejí Japonci. Je-li v Rusku hrstka lidl, drží- cích se hesla »čím hůř. tím líp«, a proto se radujících i z porážky Rožestvenského, tož tato hrstka, velmi nepatrná, budí k sobě svou poli- tickou slepotou i politování, i opovržení. »Rus« praví, že vítězství dobývati může jen zdravý organism a že třeba zbudovati nové Rusko. Jak se to dělá, o tom nepiše ničeho.

Japonec Rusko Rus

16 article Dramatické umění.

Dramatické umění. Z kanceláře Národního divadla. Dnes hrajes Smetanova opera »Dalibor« s p. Ptákem v partii tilulní, pí. Maturovou, sl. Kubátovou, pp. Chmelem, Klimentem, Pollertem a Štorkem j. h.: představení připadající třetí čtvrice předplatitelů, řídí kap. p. Pi- cka. Zítra uspořádáno bude představení na počest přítomnosti anglických žurnalistů; hráti se bude mimo předplacení Smetanova »Prodaná neve- sta«. V pátek vysloupí poprvé pohostinsku paní Ja- nina Korolewiczová-Vaydová od carské opery ve Var- šavě a divadla Coventgarden v Londýně: umělkyně vynikající nejen krásným hlasem a dokonalým pěve- ckým uměním, ale i zjevem, zpivati bude partii Mar kélky v Gounodově opeře »Fanst a Markétkae po druhé vystoupí host v neděli jako Elsa ve Wagne rově »Lohengrinu« Přihlášky přijímá denní po- kladna.

Smetanův Dalibor Maturův Kubátův Chmel Kliment Pollert Štorek Markétkae Lohengrin Vara Londýn Mar Fanst národní divadlo divadlo Coventgarden Gounodův opera

17 article

+ Lidové divadlo »Urania« v Praze—VII. Pro slulý italský umělec v proměnách Arturc Bernar zahájí dnes svoje pohostinské hry provedením žer- tovné komadie »Hloupý kousek pana Jeroma«, násle- duje »Manželova pomsta« a imitace slavných kom- ponistů jako dirigentův orchestru. Veškeré figury prvých dvou aktovek — celkem 14 osob — hraje Bernardi sám, při čemž nejen úžasnou rychlosti v převlékání, ale také změnou hlasu a hereckým podáním obecenstvo uchvacuje. Produkcím Bernar- diovým předcházeti bude »Klásná kajicnice«. Žert se zpěvy o 1 jednání. Napsal A. Langer. Přeloži! E. Z Režisér Fr. Hlavatý. Dirigent E. Starý. Ve hře jsou zaměstnáni pí. Hesová-Guthova a pp. Kovář, Če- kanský, Pražský. Začátek o 7. hod. večerní, konee před 1/210. hod. Ceny míst obyčejné. Po divadle do- statečný počet vozů elsklrické dráhy. Zejtra je druhá pohoslinská hra A. Bernardia. — Populární dirigent »Uranie« pan Emilian Starý, jenž také jako skladatel těší se zvučnému jménu, má v pátek dne 23. t. m svůj benefiční večer Bude se hráti »Bajná krev- vaudeviliě o 7 obrazech. Napsali Krenn a Lindan.

Jerome Bernardi Žert A Langer Přelož Hlavatá E Stará Hesová Guthův Kovář Emilian Krenn Praha lidový divadlo

18 article

+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes hraje se jako čtvrtá hra ve prospěch spolku českých žur nalistů poprvé novinka »Jockey« (Le Jockey malgr lui). Vaudevilla-operetta o třech jednáních. Napsali Maurice Ordoneau a Paul Gavalt. Přeložila Olga Ná- pravníkova. Hudbu složil Viktor Roger. Scénicky vy- pravil režisér Josef Kubík. Titulní úlohu zpivá pan Edl. Ostatní hlavní ůloby jsou v rukou dam Kubí- kové, Hadrbolcové a pp. Charváta, Liera, Kubíka ml. Vaverky a Zdrůbeckého. Operetta tato, která byla v divadle »Vaudeville« v Paříží bezpočtukráte provo- zována a která ve Vídni i v Beriíně dodělala se pěkných úspěchů a dosáhla bezmála sta repris, oplývá bujným dialogem, lehoučkou, melodickou hudbou, jakž u Rogera ani jinak býti nemůže, do- sáhne zajisté i na české scéně vřelého přijetí. + Pištěkovo lidové divadlo na Kr. Vinohradech. Dnes hraje se při malých cenách »Sirotek lovoodský«, činohra o 2 odděleních a 4 jednáních od K. Birch- Píeiferové. Titulní úlohu hraje pí. Builantová. Zejtra ve prospěch sl. Mařenky Selfertovy »Anežka z Me- ránu«.

Mauric Ordoneau Gavalt Ná Viktor Roger Kubík Edl Hadrbolec Charvát Lier Vaverka Zdrůbecký Roger K Birch Píeiferová Selfertův Anežka Paříž Vídeň Beriín smíchovský divadlo Pištěkův lidový divadlo Králové Irána

19 article Hučba.

Hučba. + Pohoslinské hry sester Christmannových. V Thomasové Mignon měli jsme přiležitost po letech opět pozdravit vynikající dvé ruské umělk yně, slečny Christmannovy. Dámy ly budily tahdy nadšení svými technicky dokonalymi a idealně se- zpívanými výkony, zvlaště v Dělibově »Lakmée. Technicka stránka jich umění, ovládání hlasu, kolora- tura, delikátní členěhl frase a odstiňování její, lo vše zůstalo dosud na téže výši, jako před lely. Než i hlasy, tenkrát k nerozpoznání stejné, nezměnily se, třeba doznaly jakýchsi proměn, tou měrou, aby plně odpovidaly rozdilem své zvukové povaby postavám tak rozdilným, jako jsou dvě hlavní postavy opery Thomasovy: Mignon a Filina, Hlasy obou sester jsou jasné, lehké, ke koloratuře tlhnoucí. Proto v ne- výhodě byla slč. Emilie Christmannova, jíž pro úlohu Mignon chybí základní předpokladi hlas plný, nejlip trochu temnějšího zabarvení, hla sám o sobě jakousi ztlumenou possií jímající. Tím, že slečna Christmannova prostou poesii hluboce zvučné a srdečné kantilény, jak třeba z na- šich umělkyň sl. Bobkově, ve větší miře ovšem pak ještě slečně Destinnové jest vlastní, nahrazovala ral linovanostmi přednesu, třeba krásně vybroušeného a podání její Mignon na účinnosti neziskalo, ač vy nucovalo si úclu. Nejpůsobivějším byl výkon, kde Mignon vpadá v koketní, lehčí tón, v jednání druhém, při scéně před zreadlem. Zde úloha poněkud zveda se z nízkých poloh počálečníků. Velmi pe dlivě, ač opět ne dost prosté, bylo propracování stránky herecké.

Christmannový Christmannův Thomasův Destinnová Mignon Filina Pohoslinský hra

20 article

Vysoko vyzvedla za to sl. Gabriela Christ- mannova Filinu. Partie čistě koloraturní výborně jí leží, proto již zvukové podání slečníno velmi se zamlouvá. Přičteme li pak zmíněnou dokonalost lechnky, koloraturu lehkou, bravurní a oživenou, při- čtemeli hru, která jakousi dávku úmyslnosti dobře zde snese, budeme souhlasit plně s potlesky, jimi výkony byly provázeny. Z našich uměiců výborný byl pan Mařák, krásný měkký svůj materiál uplatňovav znamenitě ve slad- kých kantilénách francouzského mistra. Při druhém vystoupení přijaty umělkyně obe censtvem, tentoktále proztory divadla zcela naplůu- jicím, opět velmi vřele. První z obou dam soustředila všecek zájem na se v Rossiniově »Lazebníku«. Výkon měl veškery přednosti vystoupení předchozího: koloratura jen zvonila ve stříbrozvukých, lehounkých passážích a trilcích, vše bylo uhlazeno, promyšleno v nejmenší frási, lehký humor oživoval zpěv i hru. Z rámc díla Rossiniova poněkud vymykala se sic vložka zvonkové arie z »Lakmé«. Než pravě zde sl. Chriat- mannova presentovala umění své v plném světle. Sl. Emilie Christmannova vystoupila potom ve seéně z »Lucie« Donizettiovy. Vlašský mélos, koloraturou bohatě vyzdobený, pak případ- nější hlasu slečnině poloha daly jí zde dojíti plněj šího vítězství, než ve předchozím debutu v » Mignon«.

Christ Filin Mařák Christmannův Lucius Donizettiův Mignon

21 article

Výkon poutal naprostým ovládáním všech tu naku- pených problémů umění pěveckého. Holdem tech- nice pěvecké byla i dvě dueltní čisla další, hudebně jinak zcela bezcenná a málo vkusná. Vedle doko- nalosti technické působila čísla ta sezpivaností obou sester. S žalem vzpomenul tu kde kdo, proč že ne- slyšeli jsme je obě v díle, kde poprvé vzácné jich umění i koloratury i zpěvu dvojhlasého u nás pro- niklo, v »Lakmé«, v opele hudebně přece tak roz košně! Slečny rozloučily se na to v Oflenbacho vých »Hoffmanových povídkách«. Lou čení bylo velice srdečné, obě umělkyně zahrnovány květinovými dary i potleskem. O výkonech možno bylo by jen opětovati, co řečeno o večeru předchozím. Slečna Gabriela Christmannova vítězila v úloze Olympie lehounkou, zvonivou svojí koloraturou, ze- jména perlivé staccato její okouzlovalo; sestra její v druhých dvou dramatických úlohách mnoho vděku získala ušlechtilostí svého zpěvu a dokonalou kázní hlasovou. Z našich pěvců p. Mařák podal výkon ve mno hých partiích velice krásný, vřelostí přednesu a pře devším kouzlem zvukovým jimajíci. Ostatní úlohv byly v obvyklém dobrém obsazení: pp. Polák vy nikal v podaní příšerné postavy Mizaklovy.

Hold Hoffmanův Lou čení Christmannův Mařák Polák Mizaklův Olympie

22 article

+ Pěvecká župa plzeňská Pallova koná svů druhý ajezd dne 25. června t. r. v Domažlicích. Sjezd zahájen bude dne 24. června slavnostním večírkem o 8. hodině v sále Měšťanské besedy v Domažlicích, při němž slíbily deputací svojí účasť pěvecké jednoty z Plzně, Plas. Klatov, Čisté a Rokycan. K župnímu koncertu přihlásilo se 147 dam a 173 pánů, dohro mady 320 pěvců. Jednoty účastní se timto počtem »Hlahol« v Kolovči 27, »Hlahol« v Plzni 90 (45 dam 40 pánů), »Pěvecký odbor dělnické besedy« v Plzni 26, »Střela« v Plasích 4, »Šumavan« v Klatovech a (24 dam, 20 pánů), »Šumavan« v Kolovči 8. »Václav« v Čisté 4, »Záboj« v Rokycanech 41 (20 dam, 21 pánů), »Čerchovan« v Domažlicích 80 (45 dam, 35 pánů). Župní koncert skládati se bude z těchto čísel: »Ballada o české hudbě«, smíšený sbor od J. Kličky. »Nejnovější písničky«, ženský sbor od Em. Chvály. »Svoji k svému«, mužský sbor od K. Bendla. »Slo- vanská lípa«, mužský sbor od N. Kubála. Mimo to zapějí sbory samostatně: Plzeňský »Hlahole: »Uto- nulá«, mužský sbor od P. Křížkovského. Pěvecký odbor dělnické basedy v Plzni: »O hory, hory«. mužský sbor od Lva. »Šumavan« v Klatovech »Zlatá hodinka«, smíš. sbor od K. Bendla. »Záboj« v Rokycanech: »Obžinky«, smíš. sbor od K. Bendla a »Ty hvězdičko malá«, ženský sbor od J. Maláta. »Čerchovan« v Domažlicích: »Svatý Václave«, mužský sbor od J. Jindřicha, »Pod ořechem«, ženský sbor od Al. Rubliče a »Pan fořt«, ženský sbor od J. Ma- láta. — Ke sjezdu, jehož prolektorem jest městská rada domažlická, vydá »Čerchovan« přispěním ostat- ních jednot slavnostní list. Přejeme si, aby se stala tato slavnost v nejzápadnějším koutě českém velkou národní maniřestací ve prospěch českého zpěvu.

Pallův Šumavan Václav Záboj Čerchovan J Klička K Bendl P Křížkovský Lev J Malát Jindřich Al Rublič Domažlice Plzeň Plasy Klatovy Rokycany Koloveč Koloveč 8 St Uta Ma Hlahol

23 article Školská hlidka.

Školská hlidka. Konkursy. Při českém vyšším gymnasiu ve Vy- škově na Moravě obsadl se počátkem školního roku 1905-6 tato místa učitelů skulečných: jedno pro zeměpis a dějepis; dvě mísa pro klassickou filo- logii. O místa pro klassickou filologii mohou se hlá- siti též kandidáti nezkoušení, nebo částečně appro- bovaní pro případ, že by nebylo učitelů zkoušených aby mohla býti obsazena supplenty. U každého z těchto míst jest způsobilost vyučovati zpěvu. tělo- cviku nebo jazyku francouzskému, žádoucí. Požilky s místy těmi spojené jsou stejné, jako na ústavech státních. Žádosti nekolkované, náležitě doložené. budež odevzdány výboru Ústřední Matice školské v Praze, ve Spálené ulici čís. 24, nejdéle do konce června 1905. — Na českém vyšším gymnasiu

Morava Praha

24 article

Mistku obsadí se počátkem školního roku 1905- místo skutečného učitele pro češtinu jako předmě hlavní a pro klassickou filologií jako předmět ve- dlejší, eventuálně místo skutečného učitele pro če- štinu a němčinu; pak místo skutečného učitele pro klassickou filolegti ve spojení s filosofickou propae- doutikou. Nepřinlasí-li se žadatelé úplně zkoušení. obsadí se uprázdněná místa provisorně silami polo- zkoušenými a kdyby ani těch nebylo, učiteli supplují cími Požitky roční, s místy témi spojené, jsou stejné jako na ústavech státních. Žádosti bez kolku, ale náležitě doložené, buďlež odevzdány nejdéle do 25 června t. r. výboru Ústřední Matice školské v Praze. ve Spálené ulici čís. 24. — Při české soukrome reálce v Olomouci, při níž otevře se po prázd ninách třída čtvrtá, ohs di se: místo skutečnéhoa místo supplujícího učitele pro moderní filologii (sku- piny jakekoliv). Místo supplujícího učitele zeměpisu a dějepisu. Misto supplujícího učitele malematikya fysiky. Žadatelům o kterékoliv ze čtyr vypsaných míst bude dána přednost, prokážíli způsobilost vy- učovati též tělocviku. Žádosti nekolkované, ale na- ležitě doložené, buďtež podány nejdéle do 20. června t. r. Ústřední Matici školské v Praze, ve Spálené ulici čís. 24.

Praha Olomouc

25 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- ** Mezinárodní kongres pro spor a vý chovu tělesnou bude konán v Brusselu ve dnech 9.—14. června 1905, pod protektorátem krále belgického Leopolda II. přičiněním Mlezinárodního vý- boru pro hry olympické, který svolává kongres n žádost mnoha sportovních jednot evropských a ame- rických k objasnění některých problémů sportů a tě- lesné výchovy. Snesení kongresu mohou míti ovšem toliko formu přaní, jichž znění Mezinárodní výb sdělí pak vládám a interssentům. Program kongresu obsahuje především jednání o cvíčeních tělesných na školách ubecných, středních i vysokých, o tělesné vý- chově na venku i ve městech v armádě. Mimo t znovu bude probrána otázka definice amatéra. Z kruhů českých účastní se kongresu p. dr. Jiří Guth, člen Mezinárodního výboru pro hry olympické a předseda českého výboru olympického, jakožto delegát obce král. hl. města Prahy. Z cyklistského ruchu. ** Župa I. Č. Ú. J. V. pořádá o svátcích Sva todušních výlet na Blaník a do Tábora, spojený s pro- hlidkou zlatých dolů »Roudný pod Blaníkem«. Odjezd jednotlivých klubů po kole buď v sobotu dn 10. odp. neb v neděli časně ráno do Benešova nel dráhou v neděli 6.18 ráno do Benešova z nádraž cís. F. J. Seřadiště Župy v neděli o 9 hod. ranní v Benešově na náměstí. Počest účastníků jakož i těch, kteří jedou do Benešova vlakem budiž oznámen nej déle do 7. t. m. 8 hod. več. ve schůzi župní u Pin- kasů, Jungm. nám.

Leopold doktor Guth Benešův Brusel Praha Blaník Tábor Roudná Benešov Pino

26 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Ztrhů cukerních. V Praze, 4. června. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Zdá se, jakoby trhy cukerní ocitly se na roz cestí a pochybách, jakým směrem na dále mají se ub- rati. Dle toho také utváří se v tu kterou chvíli situace neboť trhy staly se delším klidem vůči všem momen tům velice citiivy, takže odpovídají na ně mnohem rychleji, nežli tlakeměr na změnu povětrnosti Vzhledem k tomu nebyla také v minulém týdnu ten- dence trhů cukerních nikterak jednotnou, nýbrž ko lisala od klidného smýšlení až po chabé a na t opět až k pevnému. Týden zahájen byl při klidném směru záznamy z předchozí soboty, aniž by vedly tyto ceny k nějakým obchodům. Na to vyskytly se pověsti o finančních nesná zích jedné čelné fimmy pařížské, jejiž poměry zdály se býti (a také skutečně byly) již dříve urovnány. Poněvadž firma tato měla ještě četné závazky a la hausse. zmocnila se trhů obava, že zboží to ocitne se ne- dobrovolně v trhu, čímž cony utrpí. Obava ta se ne- splnila, nicméně přece přispěla k citelnému ocnabnutí jelikož vzbudila předčasnou vybídku z obavy, a kromi toho také konsum anglický stal se zdrželivějším, vy- čkávaje nižších cen. Později opět zmocnila se trhů další obava před červnovými likvidacemi, jež, byť by i nedosáhly výše závazků kvělnových nebo srpnových. přece byly s to přivoditi předčasné rozladění. Ale i tato obava se neuskutečnila, neboť vyřizení likvidací stalo se hladce, takže minula celkem bez vlivu na ceny Nepříznivě působilo na trhy též zhoršení sta- tistiky hamburské, vůči němuž na úbytek záso amerických a kubánských takřka úplně zapomínáno.

Praha

27 article

Ale také nescházelo momentů příznivých, byť i ne- přišly zplna k platnosti. Zejmena týká se to pověstí do dneška nepotvrzených, že americké zásoby jsou ve skutečnosti asi o 60.000 t. menší, než jak uváděny jsou ve všech výkazech statistických. Ve čtvrtek, kdy na kontinentě byl svátek, zpevnil se trh anglický ná- sledkem úhradních koupí tamějších rafinerií, jimž se podařilo odbýti větší množství bílého zboží do kon- sumu. Následek toho byl patrný též na trhu pátečním a sobotním, kdy na další koupě pohotového i nového zboží smýšlení se ustálilo až zpevnilo, při čemž také ceny získaly. Nejistota na trzích zdá se panovati dnes zvláště také vzhledem k okolnosti, že haussisté rozmrzeni stálým kolísáním, jakož i částečně příznivým stavem řepy opouštějí pole a přenechávají je baissistům, kteří zdají se býti svým úspěchem zcela jistými, jelikož ani nízkých cen nepoužívají k úhradním koupím z své odprodeje in bianco.

28 article

Smýšlení našcho trhu se surovinou odpoví- dalo přesně tendenci trhu světového a to po celý týden. Továrny vzhledem k panujícímu u nás suchu nebyly příliš ochotny ku prodejům nové kampaně, níž také proto došlo k poměrně nepatrným závěrkám naproti tomu vyprodávány ochotněji zbytky starého zboží, v čemž následovaly je také továrny moravské, na něž připadá snad větší část uzávěrek. Ve druhé polovici týdne smýšlení pod dojmem přiznivějších zpráv z ciziny se zlepšilo, tak že ceny, které v úterý při chabém směru dosáhly svého minima, mohly část utrpěné ztráty opět vyrovnati resp. při nové kampani 30 hal. získali. Končíme totiž pli pevném změru z- znamy K 27.— až 25.= za pohotově zboží a K 23.20 za říjen-prosinec v paritě ústecké Na domácím trhu s bílým zbožím nenastala v minulém týdnu nějaká změna, neboť zde nezdají se vůbec věnovati nějaké pozornosti událostem na trhu se surovinou. Nedostatek nové poplávky trvá i na dále, následkem čehož ceny druhou rukou požado- vané (K 70.50 až K 71.—) jen s námahou na své posavadní výši se udržují. — Trh terstský byi rovněž většinou klidný, při čemž záznamy jeho ne- doznaly skoro žádné změny, neboť znamenáme za centrií. pilé pohotové a na červen-srpen K 33.50 az 33,871/2. Londýnský trh s bílým zbožím vykazoval v druhé polovině týdne, dík lepší poptávce konsumu, smýšlení ustálenější; náš granulated hledán tam včera pohotový za sh. 13.111/4 a na červenec-srpen za sh. 14.— Průměrně ceny trhu našeho obnášejí: Surovina Bílé zboží z Ústí granul. cent. pilé rafin. korun v květnu: 1905 . . 27.69 36.32 34.03 72.21

29 article 1904. . 21.25 26.68 2704 6570

1904. . 21.25 26.68 2704 6570 od Nov. roku; 1905. . 33.06 40.62 38.21 76.71 1904.. 19.55 25.01 25.58 6246 Na německých trzích byl obchod s efektiv- ním zbožím skoro úplně zanedbán a obmezoval se jen na několik málo závěrek v zadinách. Na trhu ter- minovém smýšlení bylo z počátku klidné, později se oslabilo a záznam poholového zboží ztratil až 65 fen., z čehož do konce týdne opěl skoro vše vyrovnal. Ne- prodané dosud zásoby prvního výrobku v německých továrnách obnášely koncem května 31.400 t. proti 41.350 t. loni. Zřejmé zásoby svělové obnášely tente týden:

26.68 25.01

30 article

1904 rozdí tun tun tun dle Lichta . . . . 2,546.723 3,032 267 (— 485.544) dle Czarnikowa. 2,593.908 3,002.734 (— 408.826) Ve stavu řepy není možno celkem konstatovali u nás nějaké významnější zlepšení. Polní práce po- kračují sice bez překážky, ale posavadní opozdění ne- jen že se nezmenšilo, ale někde naopak ještě zvětšilo. Přispívá k tomu zejmena nedostatek vláhy, který jest tím citelnější, neboť zimní vláhy nebylo u nás nikde mnoho. Kromě toho působí u nás zhoubně také různí škůdci, zejmena drátovci, kteří na četných místech jsou příčinou, že řepa ještě nyní musí býti zaorávána a znovu seta. V Německu jsou dle došlých zpráv se řepou dosud úplně spokojeni, ale i tam v zájmu zdár- ného dalšího vývoje přejí si brzkých, výdatných deštů. Ve Francii posavadní chladné počasí ustoupilo pově- trnosti teplé a sluneční, jež řepě přišla velice vhod. Ve stejném smyslu zní také zprávy z ostatních evropských zemí řepu pěstujících, kde rovněž přejí si již brzkých dešťů. Z kolonií oznamuje Kuba, že jest tam dosud v činnosti 21 továren proti 71 loni; časté deště činí tamější cesty již neschůdnými, tak že doprava třtiny selkává se s mnohými polížemi. Slav mladé třtiny označuje se všeobecně jako mnohoslibný. Na Porto- riku, Demeraře a Sandwichských ostrovech dostavily se hojnější deště. V Loussianě trpí polí práce častými změnami povětrnosti, jakož i nedostatkem pracov- ních sil.

Německo Francie Kuba Demerara

31 article

Z pražského lhu obilního. Počasí jest všeobecně jasné, suché a velice teplé, deště neoznamují odni- kud. Růžové naděje na výsledek žní jsou tím zka- leny, poněvadž prý osení trpí suchem. Následkem této okolnosti byla poptávka na naší burse poněkud čilejší a ceny poněkud stouply. I s pšenicí i se ži- tem byly obraty větší, ale obchodováno bylo větši- nou s obilím uherským, poněvadž české zboží ne- bylo dostatečně nabízeno. Česká pšenice znamenala K 10.30—10.50 z Prahy, K 9.92 z Chotěboře, 80—81 kg těžká K 10.20 z Kladna, moravská 78—79 ke K 9.45 ze Znojma, uherská 79 kg K 9.95 ze Selčan, 78 kg K 9.90 z Prahy, K 10.— a 10.20 z Loun, K 9.20 z Mor. Pole. S žitem byl obchod následkem silnějšího účastenství mlýnů dosti čilý. Placeno byl z Praby K 8.35—8.60. Jinak bylo prodáváno z Ko- lina za K 8.47, 76 kg ze Selčan za K 8.15, 74 kg z Vlašimi za K 8.14, 74 kg z Březnice za K 8.15, z Příbrami za K 8.30, z Benešova za K 8.25 — 8. 35, z Votic za K 825, uherské žito 73—74 kg těžké z Mor. Pole za K 7.60, ze Slaného za K 8.40a z Loun za K 8.50. Nové žito uherské na dodání v červenci srpnu bylo prodáváno z vídeňského skla- dišlě za K 7.071/2, Velice čilý byl obchod s ovsem.

Praha Chotěboř Kladno Znojmo Louny Morava ko Vlašim Březnice Příbram Benešov Votice Slaný K 825 kg Mor

32 article

Ceny stouply na 50 kg o 10—15 h. Z Prahy byl ochotně placen K 7.95—8.15. Uherský oves, který byl nabízen z Prahy za K 7.90—8 10, nekonkuroval s českým zbožím, poněvadž jakost jeho je skrovná. Jinak byl prodáván z Benešova za K 7.80 —7.90, z Votic za K 7.80 - 7.85, ze Sudoměřic za K 7.70, z Tábora za K 7.75, z Nové Cerekve za K 7.65, z Chejnova za K 7.70, z Batelova za K 7.60, z Vla- šimi za K 7.70. Nový uherský oves na dodání z Prahy nejpozději do 15. srpna byl prodáván 50 k z Vídně za K 6..35. Všeohecnou pevností získala též kukuřice, poněvadž se v Děčíně a v Ústí n. L. zdra- vého zboží nedostává. Laplatská byla placena K 7.60—775, mixed K 7.15—7.20. Hrubě otruby pšeničné na dodání v září-prosinci placeny byly z Pešti K 4.45. O řepce dodrželo pevné smýšlení. Znamená K 13 90—14.— z Prahy. Mák podražilo 1—2 K a znamenal z Prahy 50 kg K 26 —27. Lu- štěniny a vikev zůstaly při minimálních obratech nezměněny v ceně. Texlilní anketa. V pokračování textilní ankety jednáno o platebních a úvěrových podmínkách přa- dláctví česané, hlazené a vigognové příze. Přísné usance při nákupu surového zboží, poměrně vysoká cena suroviny a malá rentabilita přádeten vedly již dříve ke snahám o úpravu poměrů těchto. Dolacea platební podmínky, zavedené v r. 1889 společně s ně- meckými přadelnami působily až do nynějška uspo- kojivé a byly v r. 1902 jen nepodstatně změněny.

Chejnův Praha Benešov Votice K 7.80 Sudoměřice Tábor Nová Cerekev Batelov Vídeň Děčín Ústí Pešť kg

33 article

Poměrně příznivé poměry jsou i v přádelnách vi- gogne. Podmínky platební přádelen česané příze dosud upraveny nejsou a sice zvlástě následkem toho, že zde padá na váhu hojně přádelen mzdo- vých. Stav průmyslu soukennického jest ještě nepříznivější, než jiných odvětví. K pravidelným nepřístojnostem co do srážek, přilišně dlouhého uvě- řování a p. přidružily se ještě jiné momenty, které se zračí zviáště v přepjatých požadavcích spolřeby. na př. při náhradě vzorků a p. Hlavní příčinou pro- nikavého zhoršení v této výrobě v posledních letech jest pokles vývozu na východ při současném vze- stupu výroby a tím přivoděné nepřístojnosti odbytové. Dozvuky k hospodářské výstavě v Praze. Pře- četná návštěva lelošní výstavy, pořádané v Král.

Král Praha

34 article

Oboře Ustřední hospodářskou společností, podala důkaz, že již naprosto nepostačují prostory výstavě vyměřené. Předsednictvo společnosti záhy tudíž za- háji se zemským výborem jednání o rozšíření výstaviště. Ač po dva první dny výstavy vy- datně pršelo, prodáno bylo u pokladen výstavních 17.313 lístků, od zřízenců elektr. drah pražských 17.788 a vstupenek dělnických vydáno 11.307. Celkem bylo placených vstupenek 53.187. U volného vehodu prošlo mimo vystavovatele a jich zřízence 8246 osob. Návštěva činila tedy celkem 61.433 osob. V den svatojauský bylo na výstavišti přes 36.000 osob a všecky prostory byly přeplněny. Při této výstavé pociťoval se zvláště nedostatek kryté plochy a musilo se proto nejméně 40 vystavovatelů odmitnouti. Skvělý výsledek výstavy a neobyčejně dobré obchody, které mnozí vystavovatelé učinili, budou zajisté značnou pobídkou k hojnému obesílání výstavy v budoucím roce. Seznam odměn neni dosud defini- tivně stanoven, poněvadž nebylo výstavnímu výboru dosud možno, aby vyřídil veškeré reklamace. Čienove Ústř. hospod. společnosti mají vždy na výstavu volný vstup a obdrží dosud vyšlá čísla časopisu společnosu

Ustřední hospodářský společnost