Načítám náhled…
Chunky — 35 celkem
· entity: person 96, place 94, work 6, org 5
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
7. června 1905. Čsslo 155.
4
article
Posl. Maštálka (pokračuje): Jestliže Němci ne-
chtě připraviti svým krajanům zklamání, ať postarají
se jim o jiný způsob provedení, a zejmena ať za-
bezpečí si státní garancii.
Poslanec Povselt: Ti chudáci tam čekají již 27 le
na lu dráhu!
Posl. Maštálka (pokračuje): My nejsme proti to-
mu, aby ji dostali a budeme také pro tuto předlohu
hlasovati; chci jen německé kollegy loyálně na věc
upozorniti.
Poslanec Posselt: To jsle měli učiniti již dříve
Poslanec Maštálka přimlouval se na konec z
upravení poměrů úřadníků zamského železničního
oddělen, zejmena za udělení definitivy kresličům.
(Výborně!)
Člen z. v. hr. Vojtěch Schönborní: Slavný sněm
mi olpusti, když vzhledem ke dnešní náladě odpovím
jen stručně na vývody některých řečníků. Začnu
s řečníkem, který právě ukončil svoje vývody. Pan
posl. Maštálka vřele doporučuje návrh komise, aby
systém výhradného garantování se strany země byl
odstraněn a zavedeno garantování státu. Vítám tento
návrh komise a zemského výboru. Zemský výbor vždy
hleděl k tomu, aby se strany státu poskytována byla
garancie lokálním drahám, jak tomu bylo v prvých
létech. Při tom pan poslanec zajímavými vývody, po-
dopřenými čísly, dospěl k názoru, že neúspěch země
obnáší pouze 4.84% po případě 6.139% zemských
přirážek. Do jisté míry mohu mu dáti za pravdu.
Posl
Maštálek
Povselt
Posselt
Vojtěch Schönborní
5
article
Nelze však přehlédnouti, že s tímto výsledkem akce
železniční zároveň postupuje neúspěch zemských fi-
nancí vůbec. Dosud bylo garantováno zemí 34 drah,
což jest zajisté počet velice slušný. Já však vzhledem
na neulěšený stav zemského fondu vůbec vždy jsem
se přimlouval za to, aby železniční akce postupovala
co nejvolněji. Přes to, že nevíme vůbec, jakým způ-
sobem mají zemské finance býti sanovány, musí se
přece neustále zemská vydání zvyšovati, neboť sněm
jak známo, houževnatě se vzpírá zvýšení zemských
přirážek a proto přirozeným způsobem vzrůstají zem-
ské dluhy. Nebudiž mně tedy zazliváno, že i na dále
vždy budu se snažiti, aby akce pokud se týče garan-
cie země postupovala krokem volným.
6
article
Pan posl. Maštálka poukazoval zejmena k tomu,
jak se má linancovati projekt dráhy Poříčí-Teplice. Do
jisté míry mohu s ním v tom souhlasiti. Způsob na-
vrhovaný skutečně neodpovídá zemskému zákonu
z r. 1892 a pokud mne se týče, nikdy sám ze své
iniciativy nebyl bych ho zvolil, ale na druhé straně
nedá se přehlédnouti, že tento způsob jest pro zem-
ské finance mnohem výhodnější, než kdyby dráha
la byla garantována zemi. Má býti poskytnut ze zem-
ských prostředků příspěvek 800.000 K. Jest velice
lehký počet, máme-li spočítati, kolik ročního zatížení
zemi bude z toho následovati. Jistě mnohem ne-
příznivěji dopadla by věc pro zemské finance, kdyby
země měla garantovati 70. Pokud se týče námitky
o garancii dovozného se strany interessentů, podlo-
týkám, že ve zprávě se mluví o jejím vyloučení. Zem-
ský výbor svého času mnoho musil snésti výtek ze-
jmena se strany německých poslanců pro toto odmí-
lavé svoje stanovisko. Ale zatím poměry tak se vy-
vinuly, že musili jsme tuto parancii výslovně vylou-
čiti. Žemský výbor také nebude otáleti, aby upozornil
a varoval místní činitele, kdyby snad přece chtěli
sami o sobě tento neblahý způsob akceptovati. (Vý-
borně?
Maštálek
Teplice
7
article
Pokud se týká výtky, že náklad zařizovací jest
příliš vysoký, mohu poukázati k tomu, že jest poněkud
vyšší, než obyčejně, ale zase nesmíme zapomínati, že
krajina tamější vyžaduje pro hornalost terénu většího
nákladu, než jinde a známe konečně i kraje jiné, kde
dráhy nestály o mnoho méně. Pokud se týká sta-
novení kursu pro prioritní akcie, mohu říci jen tolik
že nejsou tyto kursy ještě stanoveny. Opakuji ještě
jenou, že bych byl tohoto způsobu nikdy nezvolil
ale nemohu zneuznati, že pro zemské finance jest
mnohem výhodnější.
Konečně pokud se týče žádosti posl. Maštálky
aby upraveny byly poměry úřadnictva technického od-
dělení zemského výboru, nemohu zde činiti určitého
slibu, ale doufám bezpečně, ze dojde k tomu p
projednávání rozpočtu v nejbližším podzimním zase-
dání sněmu. (Výbomně? )
Pokračuje německy, prohlásil hr. Schönborn, ž
proti návrhům posl. dra. Nilsche nečiní námitek, ale
že vlastně jest věcí zájemníků vstoupiti v jednání se
zemským výboren.. Bude-li návrh dra. Nitsche přijat
zemský výbor zajisté se přičiní, aby přáním navrho-
vatelovým bylo vyhověno. Pokud jde o variantu pro
lokální dráhu z Domažlic do Tachova, pravil řečník
že není správně mínění dra. Nitsche, že změna ne-
měla by v zápětí ztrátu času; bylo by si jen přáti
aby tato dráha konečně za pomoci státní záruky byl
vystavěna. Požadovaná varianta prodloužila by tr
o 12 km, jdoucích horskou krajinou a pominula by
důležité město, totiž Rons perk.
Maštálek
Schönborn
Domažlice
Tachov
km
8
article
O návrzích posl. dra. Schreinera pravil hr. Schön-
bor, že přípravné práce pro zřízení dráhy ze Su-
šice do Kašperských Hor již dosti pokročily, o dráze
z Českého Dubu do Mnichova Hradiště pravil hrabě
Schönborn, že mu není o nějaké variantě ničeho
známo. Konečně zmínil se hr. Schönborn o inter-
pellaci posl. Kletzenbauera o místní dráze z Nových
Hradů do Německého Benešova, odmíll výtku, jakoby
zemský výbor zanedbával Pošumaví a prohlásil, že
provedení dráhy této zdrželo se opětnými požadavky
změnnými, zvláště tím, že dráha byla projektována
jako normálně kolejná, ale pak se ukázalo, že musí
býti zřízena jako úzkokolejná.
Zpravodaj posl. Kaftan (v doslovu zpravodaje):
Pan hr. Schönborn zbavil mne svým výkladem, kterým
reagoval na slova předcházejících pánů lečníků, po-
vinnosti, abych podrobně se vývody jejich obíral.O
resolučním návrhu p. dra. Nitsche pan hr. Schön-
born podotkl trefně, že by jím, ve chvíli, kdy určilý
projekt jest připraven, mohlo býti skutečně přivoděno,
že stavba dráhy Domažlice—Trhanov, o jejížto usku-
lečnění se přes 20 roků jedná, byla znovu oddálena.
O této dráze bylo tolikráte jednáno, interessenti vy-
vinuli tolik obětavosti přímo obdivuhodné, že z toho
vidno, že dráha tato má pro krajinu lu důležitoek
stádo ovcí. Král má ve Fašodě veliký harem.
Schreiner
Schön
Schönborn
Kaftan
kašperský hora
Český Dub
Mnichov Hradiště
Nová Hrad
Benešov
Pošumaví
Domažlice
Trhanov
9
article
Chová tu více než sto žen, přijmy to dovolují.
Narození dítěte mužského pohlaví oslavuje
se tancem a pitím „meryssy“. Hudební nástroje
jsou buben, pak druh nástroje, podobný kytaře,
o jedné jen struně a dvě dřeva, kterými se do
taktu klape. Svatba rovněž hlučně se oslavuje.
Ke konci obyčejně bývá všecko meryssou tak
zpito, že zůstane ležeti.
Meryssa je nápoj z vařeného prosa, tedy
pivo, velice občerstvující chuti.
Za největší zločin pokládá se cizoložství
tresce se smrtí ženy. Jiný těžký zločin jest krá-
dež na sousedu, příteli neb soukmenovci. Tresee
se bičováním do krve hrochovými bičíky, po
případě též smrtí. Krádež u nepřítele je do-
volena.
Zemře-li ženatý, a měl-li bratra, dědí
bratr ženy zemřelého; měl-li dorostlého syna.
ožení se syn se vdovami svého olce, arciť s vy-
loučením své matky, kterou pojme za ženu jiný
z příbuzenstva. Jediná podmínka: vdovy musí
býti ještě dosti mladé a silné ku pracím do-
mácím. O podmínkách rozhoduje Nikama.
10
article
Narodí-li se mekovi ve Fašedě dcera, zů-
stane v haremu, dokud neumí běhati. Pak se
pešle princezna se svou matkou do vnitra země,
destane několik služebnic a sluhů a s těmi do-
hromady založí se nová vesnice. Během krátké
doby přidruží se několik rodin, zbuduje cha-
lupa pro Nikamu a jednoho krásného jitra je
Nikama v chalupě, aniž kdo ví, odkud se tam
destal. Doroste-li princezna, může kdokoliv ze
Šilluků požádati ji za ženu, arci za slušnou od-
měnu. Princezna žije vždy samotna se svoje
matkou. Musil by tedy ženich i matku přijati
k sobě, není-li o ni z rozkazu krále jinak roz-
hodnuto — a po takové cti málokdo baží. I mez
divochy mají tchyně špatnou pověsť. Také oženiti
se s princeznou, znamená klesnouti v její otre-
ctví. Ubohé princezny by se dost těžko vdá-
valy. Tomu však odpomáhá moudrost a věhla
Vilém Němec.
Musil
Vilém Němec
Nikam
11
article
Nikamy . ..
nesmírnou, význam ne tedy pouze lokální. Nemohu
se, rovněž jako hz. Schönborn, vysloviti pro tuto re-
soluci.
Druhý návrh resoluční týká se provedení trat
Sušice—Kašperské Hory, kterýžto návrh podal posl.
dr. Schreiner. K tomuto návrhu lze zaujali stanovisko
příznivější, a souhlasiti s ním. Vzhledem ke druhému
návrhu posl. dra. Schreinera, který týče se projektu
trati Mnichovo Hradiště—Křižanov, poukazuji k tomu
že by lím způsobem práce na této trati byla zdržena
Ostatně zájemníkům ještě při komisi pochozí bude
dána možnost, aby námitky své předneslí. Rečník
vyslovil se tedy proti návrhu tomu.
Konečně dlužno zmíniti se ještě o zaměstnán
dělníků cizích při provádění staveb místních drah
zemí a státem garantovaných. Řečník žádal člena
z. v. p. hr. Schönborna, aby, pokud sahá právomoc
zemského výboru, se vynasnažil, by bylo při pracích
těch zaměstnáváno dělnictvo naše domácí a skončil
návrhem, aby sněm návrhy komise schválil.
Schönborn
doktor
Schreiner
Sušice
kašperský Hora
mnichův Hradiště
Křižanov
12
article
Dle zprávy té poskytuje se: 1. Dráze Poříčí—Te-
plice (32 km dlouhé a 6,100.000 K stavebního a zaři-
zujícího kapitálu vyžadující) zemský příspěvek 800.00
korun. 2. Dráze Dobřenice—Sadová zajišťuje se zem-
ská podpora převzetím akcií k doplnění 30% celého
zařizovacího kapitálu po odečlení příspěvku zájem-
níků. 3. Dráze Domažlice—Tachov zajišťuje se zem-
ská podpora převzetím kmenových akcií k doplnění
25% zařizovacího kapitálu s podminkou, že vláda
zajistí zúročení a umoření až do výše 75% zařizo-
vacího kapitálu; předpokládáno, že inleressenti při-
spějí částkou 1.153.350 K. 4. Městu Rychnovu n. Kn.
je zemský výbor zmocněn na výkup jedné třetiny
místní dráhy Častolovice—Solnice od firmy Ollendor-
fovy a Goldsteinovy poskylnouti podporu 50.000
s podmínkou, že stát poskytne 250.000 K. 5. Dráze
Opočno—Dobruška (jejíž celkový náklad činí 676.400
kor.) zajišťuje se zemská podpora převzetím zemské
záruky do výše 70% celého zařizovacího nákladu.
Rychnův
Goldsteinův
Dobřenice
Domažlice
Tachov
Častolovice
Opočno
Dobruška
Ollendor
Tplika
km
13
article
7. Zemskému výboru se ukládá, aby o zabezpečení
místní dráhy Nové Hrady—Německý Benešov v pří-
šíím zasedání podal pokud možná příznivé návrhy.
8. Zemskému výboru se ukládá, aby záležitost stavby
místní dráhy Štětí—Dubá—Doksy, zejmena vzhledem
k financování zkoumal, v příčině státní záruky s vys.
c. k. vládou vyjednával a pak sl. sněmu co nejdříve
zprávu s návrhy podal. 9. C. k. vláda se vyzývá, aby
zajistila podniku místní dráhy Mnichovo Hradi-
ště—Křížany státní záruku ve výši 70% celého
zařizovacího kapitálu. Zemský výbor se zmocňuje,
aby zajistil místní dráze Mnichovo Hradiště—Křížany
zemskou podporu převzetím kmenových akcií k do-
plnění 30% celého zařizovacího kapitálu s použitím
příspěvku zájemníků nejméně obnosem 600.000
vykázaného. 10. Zemskému výboru se ukládá, aby
v příčině pomocné akce, za niž okresní výbor frýd-
landský žádá, a jež se týče převzetí části záruky.
kterou okres frýdlandský a zúčastnění interessenti
uhraditi mají za příčinou stavby frýdlandských okres-
nich drah, s c. k. vládou vyjednával a dospěje-li jed-
nání k příznivému konci, sněmu příslušné návrhy
předložil. 11. Zemskému výboru se ukládá, aby o po-
mocné akci, za niž žádají obce Josefsthal, Jiřetín.
Křížan
Josefsthal
Benešov
Štětí
Dubá
Doksy
mnichův Hrad
mnichův Hradiště
Jiřetín
14
article
Antoniwald, Dolní Maxdorf, Horní Maxdorí a Albrech-
tice v pohtickém okresu jabloneckém n. N., jež s
týče záruky dovozného v sumě 86.120 K 60 h za pří-
činou stavby dráhy v údolí Kamenice, s c. k. vládou
vyjednával a pak sněmu příslušné návrhy podal.
12. Zemskému výboru se ukládá, aby v příčině zřízen
místní dráhy ze stanice Nové Bystřice, mí stn
dráhy Jindřichův Hradec—Nová Bystřice
k stanici Ližovu, dolnorakouské místní dráhy zvan
„Waldviertelbahn“ konal šetření, aby s dolnorakou-
ským zemským výborem a c. k. vládou vstoupil v jed-
nání za účelem uskutečnění tohoto podniku, a aby
sněmu v příštím zasedání podal zprávu, jakož i ná-
vrhy v příčině podpory pro podmik ten poskytnutím
přiměřeného zemského příspěvku k zakoupení kme
nových akcií.
Při hlasování přijaty Byly návrhy ko
mise.
Návrh posl. dra. Schreinera byl zamitnut.
Posl. Wolí žádal nejv. maršálka, oy zjistil pomě
hlasí
Nejvyšší naršálek zamský odpověděl, že dle jed-
nacího řádu není žádost ta přípustna, že však 46 po-
slanců hiasovalo pro návrh a více nežli 46 proti ná-
vrhu. (Illuk na lavicích německých.)
Návrh posl. dra. Nitschea byl pak zamítnut
resoluce posl. dra. Schreinera přijata.
Třetím článkem pořadu bylo druhé čtení zprávy
komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zem-
ského výboru o žádosti městské rady v Liberci z
vymožení zemského zákona o bezplatném postoupen
tří pozemků obecních jakožto staveniště pro úplnou
školu přádelnickou, jež se má v Liberci zříditi, obch
a živnostenské komoře v Liberci.
Schreiner
Posl
Wolit
Dolní Maxdorf
Horní Maxdorí
Albry
Nová Bystřice
Jindřichův Hradec
Ližovo
Liberec
15
article
Zpravodaj posl. Markert navrhl osnovu zákona
zemského, jímž se žádosti té vyhovuje-
Návrh byl bez debaty přijat.
Čtvrtým oddílem pořadu bylo druhé čtení
zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní
zprávě výboru zemského se žádostí městské rady
liberecké za vymožení zemského zákona ve příčině
zcizení dílu obecního pozemku v Liberci.
Zpravodaj posl. Markert navrhl jměnem komise
osnovu zákona, jímž se městu Liberci povoluje prodati
62 čtver. sáhů obecního pozemku za cenu 1000 K
za čtvereční sáh.
Návrh byl bez debaty přijat.
Pátým článkem poladu bylo druhě čtení
zprávy komise pro záležilosti okresní a obecnío
zprávě zemského výboru o žádosti městské obce li-
berecké za vymožení zákona zemského k uzavření
výpůjčky 3.500.000 K
Zpravodaj posl. dr. Funka navrlil osnovu zákona
zemského, jímž obci Liberci povoluje se, aby k uhra-
žení nákladu pro stavbu elektrárny, pak k uhražení
pouliční elektrické dráhy liberecké, k uhražení kupní
ceny pro získání nového cvičiště vojenského a plí-
spěvku na zřízení nové budovy pro vyšší reálné školy
učínila výpůjčku per 8.500.000 K
Návrh byl bez debaly přijat
Šestým hodem proramu bylo druhé člení
zprávy komise rozpočtové o osnově zákona ohledně
odvodnění pozemků vodním družstvem v Dubnici.
okres Něm. Jablonné.
Zpravodaj posl. dr. Schreiner přednesl návrh
komise, který byl bez debaty přijat
Sedmým článkem jednání byla volba jednoho
přísedícího zemského výboru kurií velkých statků
po případě volba jednoho náhradníka přísedícího zem-
ského výboru touže kurií.
Markert
Funk
doktor
Schreiner
Liberec
Dubnica
Německo . Jablonná
polada
16
article
Členem zemského výboru zvolen byl 47 ze 49
odevzdaných hlasů dosavadní náhradník posl. Thdr
Josef Burin.
Náhradníkem zvolen byl pak všemi 43 odevzda-
nými hlasy posl. hr. Wallia.
Osmým článkem jednání byla volha jednoh
náhradníka přísedícího zemského výboru kurií obc
venkovských.
Zvolen byl posl. Jan Dvožák 23 hlasy; 11 lístko
obdržel posl. Niklíeld.
Devátým oddílem rokování bylo druhé čten
zprávy komise školské o zprávě zemského výboru ze
dne 10. října 1903 o návrzích poslanců dra. Vladnnír
Stka, dra Blažka, Březnovského atd., jež týkají se
náhrady, která by měla býti přiznána obcím samo-
statné školní okresy tvořícím ze zemského fondu
k uhražení nákladu na párodní školství.
Zpravodaj posl. Spindler: Záležitost tato vleče
se již plných 20 let. proto jest zcela na místě, že
ve výboru byla jednomyslně vyřízena zástupci všech
kurií. Zpráva rozpočtového výboru odchyluje se však
v některých bodech od zpráv zemského výboru, který
požadavkům města Prahy a Liberce úplně nevyhověl.
Zpravodaj posl. Špindler navrhl pak jménem ko-
mise csnovu zákona zemského, který zní takto:
Článek I. Ustanovení § 32. zákona ze dne 24
února 1873, č. 16. z. z. o zřízování, vydržování a na-
vštěvování veřejných škol národních pozbývá platnosti
a na místo jeho nastupují následující ustanovení:
§ 1. Obce, které tvoří zvláštní okres školní, hradí
samy řádně i mimořádné vydání školní. Když by
však přirážka, již by bylo třeba vybírati za účelem
uhražení nákladu, který po zákonu nésti má školní
okres (§ 15. zákona ve shora uvedeném čl. I. zmí-
něného) převyšovala nejvyšší míru okresní přirážky
v § 25. (zákona ze dne 11. září 1880 z. z. č. 85) vy-
tčenou, uhradí se jim, počínajíc 1. lednem 1906, dvě
třetiny vyššího nákladu z peněz zemských.
Burin
Dvožák
Blažek
Březnovský
Špindler
Zvolen
Praha
Liberec
Vladnnír Stka
17
article
§ 2. Tento větší náklad vyšetří se na základě
účetních závěrek školního okresu obecním zastupi-
telstvem schválených. Závěrky ty má obec za tím
účelem předložiti každého roku zemskému výboru.
§ 3. Příspěvky, jež poskytnuty býti mají měst-
ským školním okresům z prostředků zemských, po-
ukáže zemský výbor ve čtvrtletních lhůtách prošlých
při čemž konečné účtování provede se na základě
účetních závěrek.
Článek II. Tento zákon nabývá platnosti dnem
kterého byl vyhlášen.
Konečně navrhl zpravodaj posl. Špindler ku
přijetí tyto vesoluce
1. Zemskému výboru ukláďá se, aby pro případ.
že by od 1. ledna 1906 zákon výše navržený platnosti
nenabyl, v podzimním letošním zasedání sněmovním
předložil návrh zákona, kterým by od 1. ledna 190
zabezpečena byla každé obci, samoslatný okres školní
tvořící, kdykoliv s ní některá obec sousední se sloučí.
plná náhrada z prostředků zemských, jež má rovnati
se úspoře zákonného příspěvku, jejž by byl zemský
fond i na dále musil vypláceti, kdyby se připojení této
obce nebylo skutkem stalo.
2. Zemskému výboru ukládá se, aby na základ
účetních závěrek školního okresu pražského vyšetřil
jaké osobní náklady vzešly obci pražské od připojen
obce libeňské ku Praze obstaráváním národního škol-
ství v této obci, jež by byl musil hraditi zemský fond,
kdyby se sloučení Libně s Prahou nebylo uskutečnilo.
a aby vřadil přiměřenou náhradu obci pražské do zem-
ského rozpočtu na r. 1906.
Špindler
Praha
Libeň
národní školaství
18
article
Posl. dr. Vladimír Srb pravil, že ujímá se slov
jménem poslanců za král. hl. město Prahu, načež
pokračoval: Budeme sice hlasovati pro předlohu, po-
něvadž v ní vidtme splnění aspoň malé části poža-
davků, které od celých 20 let již klademe, nemůžeme
však ji považovati za úplné splněm našich sprave-
dlivých požadavků, které byly shrnuty nejen v našich
peticích, ale i v návrzích. Usnesením sněmu z r. 1902
bylo, v uznání nesmírných břemen, které musí nésti
samostatné školské okresy bez příspěvku zemského
fondu, uloženo zemskému výboru, aby vyšetřil, kolik
města v tomto směru ztratila, a aby podal návrh na
úpravu křiklavých těchto poměrů. Předloha zemského
výhoru nás nikterak neuspokojuje. Považuji za svou
povinnost při této příležilosti stručně tyto poměry
nastíniti, aby slavná sněmovna učinila si obraz o ne-
smírných obětech, které přináší královská Praha nejen
svému školství, nýbrž v podobě všeobecných škol-
ských přírážek také školství zemskému. V roce 190
obnášel věcný náklad na školství obce pražské
1,351.153 K a okresní náklad. 1,626.674 K. Celkem
vynaložila Praha na své školství za lento rok
3,138.027 K. Vedle toho vybráno bylo v obvodu obce
pražské na 55proc. zemských přirážkách 7,475.455
Poněvadž z celkových přirážek zemských připadá
32% na školská vydání, zaplatila Praha na školstv
zemské 4,349.356 K.
Posl
doktor
Vladimíra Srb
Praha
19
article
Okolní obce nejen svými přirážkami nepřispívaj
v té míře na školství zemské, nnopak dostávají ještě
značný příspěvek. Tak na př. okres žižkovský dostává
na své školství ročně od země 499.502 K. Praha na-
proti tomu platí si své školství sama. Dle nynější
úpravy má se jí dostati pouze nepatrného obnosu
120.000 K ročně.
Druhá záležitost, která nám leží na srdci, je při-
pojení předměstských obci ku Praze. Tím stanou se
tyto obce členy samostatného školského okresu,
země bude osvobozena od značného nákladu okres-
ního. Tím ovšem vzrostou náklady obce pražské,
proto se vším důrazem musíme žádali, když již tento-
kráte nepostavíme se proti této předioze, aby na příště
naše spravedlivé požadavky v celém rozsahu došly
uznání. (Výborně! Pollesk.)
Zpravodaj posl. Bpindler uvítal prohlášení, ž
poslanci za město Prahu nehodlají hlasovati proti
předloze, o níž uznává, že nevyhovuje zpina opráv-
něným jich požadavkům. Je přesvědčen, že k úplnému
splnění těchto požadavků nedojde nikdy. Praha, ja-
kožto hlavní město království, má zcela jiné postavení
než ostatní obce, poněvadž je střediskem velikých
peněžních ústavů, bank, firem atd., a její poplatné
síly jsou ludíž vydatnější než kdekoliv jinde. Z těcht
důvodů nemůže Praha ani žádati, aby s ní bylo sňlato
celé břímě školské
Při hlasování přija! byl návrh komi se.
Praha
20
article
Desátým článkem jednání bylo druhé člení
zprávy komise pro záležilosli okresní a obecní o zprá-
vě zemského výboru o žádosti purkmistrovského úřadu
v Dobřanech za zřízení okresního zastupitelstva pro
obce, kteréž činí soudní okres dobřanský se sídlem
v Dobřanech.
Zpravodaj posl. svob, pán Brand přednesl návr
komise, který byl přijat bez debalv.
Jedenáctým šlánkem jednání bylo druhé
čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní
o zprávě zemského výboru o žádosti města Kralup
za zřízení okresního soudu se sídlem v Kralupech
n. Vlt.
Zpravodaj posl. dr. Formánek navrhl jměnem ko-
mise projev souhlasu se zřízením soudu toho, ale bez
zřízení okresního zastupitelstva, takže samosprávný
okres velvarský zůstává jednotný
Návrh byl bez debaty přijat
Dvanáctým článkem pořadu bylo druh
čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského
výboru o žádosti města Hrádku, okres Chrastava, za
povolení subvence na slavbu vodovodu.
Zpravodaj posl. dr. Schreiner přednesl zprávu
komise, dle níž povoluje se městu Hrádku zemská
podpora 25.000 K, z níž polovina vkládá se do roz-
peětu zemského na rok 1905; zemský výbor se
zmocňuje, by zařídil, čeho třeba, vzhledem k výplatě
a bližším podmínkám subvence.
Brand
doktor
Formánek
Schreiner
Dobřany
Kralupy
Vltava
Chrastava
21
article
Poslanec dr. Mašek pravil, že dosud sněm povo-
loval subvence pouze na vodovody hospodářské. Nyní
měli jsmo již předlchy o podpoře na zřízení vodovodu
pro město Bastianperg a dnes zase jedná se o před-
loku pro město Irádek. Při předioze této jest ná-
padným chvat, s kterým lato věc dána byla na stůl
směmovny. Také důvody ve zprávě nejsou dostatečny,
jir ak ale zásadně souhlasím s předlohou. ŘRečník
zvláště jako lékař nečiní žádnéha protinávrhu a přeje
si, aby se stejnou blahovůlí a rychlostí vychá zelo
se vstříc také obcím českým. Řtečník vitá nynější
pokrok v jednání, který jeví se býti ještě oprávně-
nějším, když vzpomínáme minulé akce nouzové, která
se stala vlastně „akciovou nouzí“. (Výborně.) Zá-
slupcové měsí budou příště hájiti stanovisko své s ta-
kovou vervou, jako to činí agrárníci ve věcech svých.
Zpravodaj posl. dr. Schreiner doporučil pak znovu
návrh komise, který byl přijat.
Třináctým a posledním článkem jednání bylo
druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zem-
ského výboru s osnovou zákona, klerýmž se dodatkem
k zákonu ze dne 23. srpna 1900 z. z. č. 54 povoluj
další podpora k provedení úpravy řeky Loučné a po-
toka Lodrantky vodním družstvem v Dašicích (okres
holický), dále o žádosti tohoto družstva za zvýšeni
povolených již příspěvků z fondu melioračního
z fondu zemského ze 30% na 40
Zpravodaj posl. prof. dr. Fiedler navrhl osnovu
zákona, jímž se k uhražení většího nákladu na pod-
nik ten, obnosem 322.164 K 5 h rozpočteného, povo-
luje nesplatný příspěvek z fondu zemského do výše
30% těchto nákladů, nejvýše však příspěvek 96.649 K
21 h a s výhradou ústavního schválení příspěvek do
stejné výše ze státního fondu melioračního.
doktor
Mašek
Schreiner
profesor
Fiedler
Bastianperg
Irádek
Loučná
Dašice
22
article
Dalším návrhem má se ke snadnějšímu uhražení
nákladu na týž podnik, neuhraženého státní a zem-
skou subvencí, povoliti výminečně zvláštní podpora
85.000 K z fondu zenského za různých bližších pod-
mínek
Návrh byl bez debaty přijat.
Tím byl jednací pořad vyřízen.
Posl. Posselt a spol. podali návrh, aby zemský
výbor byl vyzván, aby připravil předlohu o náhradě
nákladů, jež okresní výbory mají s odstraňováním
sněhu ze zaválých cest.
Posl. Filip a spol, podali návrh na poskytnuti
úlev hostinským při zemské dávce z píva. Návrhi zní:
Nanejvýše stísněné národohospodářské poměry
a zvláště zavedení zemské dávky z piva v království
českém zavinily, že stav hostinský ocitl se ve velice
neutěšených poměrech, o čemž celá řada zničených
existencí jednotlivých hostinských podává smutné
svědectví. Poněvadž je známo, že sl. sněm tohoto krá-
lovství v jiných podobných případech, pokud finanční
stav země dovoluje, podává pomocné ruky, by zabránil
poklesnutí nebo ničení kteréhokoliv stavu, jest na-
nejvýše odůvodněno se strany sl. zemského výboru
ke sěleným právě zjevům přihližeti a náležitou úlevu
hostinským poskytnouti.
Následkem zavedení zemské dávky z piva platí
hostinští i z onoho množství, které následkem výroby
kvasnicového piva při čepování musí z ohledů zdra-
votních na zmar přijíti; dále následkem pivovarské
manipulace nemá žádný sud té míry, za kterou je
vydáván, konečně v uvážení, že pokuty, které dle
zákona o zemské dávce z piva plynou do obecních
pokladen, podávají podepsaní lento návrh:
Slavný sněme král. českého, račiž se usnésti.
1. Zemskému výboru se ukládá by uvažoval
Posl
Posselt
Filip
23
article
vhodný návrh zákona sl. sněmu předložil k tomu s
nesoucí, by při předpisování daně pivní byla za
faktické ztráty na míře piva vyčepovaného hostinským
přiměřená srážka ze sazby daňové posk ytována.
2. aby pokuty, které dle zák. o zem. dávce z piva
platí hostinští za různé přestupky a které plynou do
obecních pokladen, odkazovány byly fondům zřízeným
ve prospěch zchudlých hostinských.
Posl. Heinzel podal návrh na udělení nouzov
podpory obci Chodovu.
Dotazy podali: posl. Petr Krejčí a spol. k místo-
držiteli o nepoměrném kontingentu daně výdělkov
zvláště ve III. třídě vymáhaném na poplatnictvu v po-
litickém okresu blatenském; posl. Kalina k místo-
držiteli k vůli neodepsání daně pozemkové rolnictvu
živelními pohromami r. 1903 stiženému; posl. sr
Fledler a spol. k místodržiteli o ukládání osobní daně
z příjmů se zřetelem na zvláštní kvalifikační řízení
odpisování daně činžovní a vymáhání poplatků z pře
vodu majetkového: posl. Heinzel o nouzových podpo
rách pro okres falknovský
Poslanci Macháček, Filip a spol. podali k místo
držiteli dotaz o zlízení střední školy v Praze-Libn
tohoto znění-
Před několika léty požádala bývalá obec libek
ská, nynější VIII. čásť Prahy, za zřízení střední školy
(reálky), jejíž nutná potřeba v místě více než 25.00
obyvatelů čítajícím a strojnickým průmyslem vynika-
jícím jest nade vši pochybnost dokázána. Podepsan
dovolují otázati se V. E., jak daleko pokročila otázk
zřízení této střední školy, a kdy lze očekávati jej
uskutečnění?
Posl
Heinzel
Krejčí
Kalina
Macháček
Filip
V E
Chodov
Praha
24
article
Potom vyžádal si slovo místodržitel královstv
českého hr. Coudenhove. Pravil: Slavný sněme! Bylo
mně uloženo, abych jménem vlády učinil následujíc
prohlášení: Od té doby, co vláda nastoupila svů
úřad. měla zjednání dělnosti sl. sněmu neustále n
zřeteli; vážně se o to vynasnažovala, aby opatřila
předpoklady, jež by zástupcům obou národníc
kmenů v zemi umožnily bráti účast při řešení dů-
ležitých, jakož i takových úkolů zemského zastup-
telstva, které staly se neodkladným
K tomu náleží trvalé, třebas i jen krok za kro
kem se uskutečňující odstranění nesnází, v tomto
slavném sněmu vždy znova se vyskytujících.
V tomto směru již vzhledem na rozmnožení
posunování se obyvatelstva, jakož i na změněné po
měry vůbec jeví se býti nutným, aby odklizeny
byly nerovnosti platného volebníh
řádu, aby i tento řád byl vodroben úpra-
vě, odpovídajicí směru doby.
Avšak i zemské zřízení a zemská
správa potřebuje nového uspořádání.
Coudenhove
25
article
Rozsah, jehož nabyly zemské záležitosti, vyžaduje
aby organisace zemské správy doznaja
rozšíření; kromě toho jest zapotřebí, aby zá-
stupcům obou národních kmenů v ze m
na základě vlastniho jich práva bez-
podmínečně bylo zaručeno účastenstv
při správě země, při správě zemských
ústavů a při předběžných poradách o
zemských záležitostech v komisích.
V obou směrech jsou práce vlády
ukončeny. Nepokládala-li vláda přes to za přimě-
řené, podati svoje předlohy, vedena při tom byla
úvahou, založenou ze zkušenosti, že jest v zájmu
věci, následuje-li za podáním předloh
pokud možno rychlé vyřízení. Proto za-
mýšlí je vláda předložiti slavnému sni-
mu na podzima vyhraditi k jich projed-
nání potřebný čas.
Ve vyřízení obou těchto záležitostí bude však
vláda spatřovati toliko první krok akce, jejímž
cílem musí býti věci i času přiměřená úprava růz-
ných sporných záležitostí politických
a národnostních v Čechách vůbec.
Čechy
26
article
Vláda doufá, že zdaří-li se jen tento první krok,
poznání nutnosti, aby zemské zákonodárství bylo vy-
tvářeno na spravedlivém podkladě, proti němuž by
nebylo námitek, bude si raziti cestu, a že následkem
toho stane se laké všeobecným přesvědčení o pro-
spěšnosti plodného spolupůsobení zástupců obou ná-
rodních kmenů. Vláda vynaloží všecky síly, aby
k uskutečnění tohoto plánu přispěla, a aby z ne ná-
hla zjednala potřepnou k tomu dohodu
všech, v příčině zákonedárství země rozhodu-
jíctch činilelů. Ona však také se vynasnaží
aby v každém směru spravedlivou a bla-
hovolnou správou vyhnula se jakékoli
příčině ke sporům a nedorozuměním
odklidila vzniklé neshody, aby tím posílila
důvěru obou národů v zemi nejen k činům vlády, ale
i navzájem k sobě samým, poněvadž ve zlepšeném
v té příčině poměru spatřuje vodstatnou záruku
úspěchu
Mistodržitel pronesl pak doslovně totéž prohlášen
vlády jazykem německým. (Po česku): Slavný sněme
Na základě nejvyššího zmocnění prohlašuj
slavný sněm království českého za od-
ročený.
Posl. dr. Schalk: Sen letní noci je už ten tam!
Nejvyšší maršálek zemský: Sněm království če
ského jest odročen.
Schůze skončena o 3. hod. 30 min.
Posl
doktor
Schalk
Sen
27
article
Do budovy sněmovní dostavili se pp. František
Bednář, okresní starosta a Boh. Vančura, okresní ta-
jemnik, jako deputace okresu nech ani-
ckého ve příčině železné dráhy Sado vá
Nechanice—Dobřenice-Syroválka, kterýž
to projekt byl sněmem příznivě vyřízen. Vedle téte
dostavila se deputace a to pp. Jos. Svatoň z Libňan
Václ. Morávek z Roudnice, Frant. Beneš z Voznic
Fr. Pilnáček ze Stěžer, která podala poslancem p
Karlem Weinrichem 22 petic proti těto drá ze.
pelice tyto však došly již pozdě.
Deputace okresu nechanického, pp. okresní sla-
rosla Bednář a okresní tajemník Vančura dostavili se
do sněmu a intervenovali u předsednictva klubu sně-
movních poslanců národní strany svobodomyslné au
posl. Maštálky ve prospěch dráhy z Dobfenic do
Bednář
Vančura
Svatoň
Libňan Václ
Morávek
František
Beneš
Pilnáček
Weinrich
Maštálek
Nechanice
Dobřenice
Syroválka
Roudnice
Francie
Stěžery
28
article
Šadové.
Šadové.
Poslanci, zastupující král. hlav. město Prahu.
měli včera za sezení sněmu poradu za předsednictv
posl. dra. Pinkasa. Usnesli se na prohlášení, jež
podati jménem všech zmocněn byl starosta král, hlav
města Prahy, posl. dr. Srb. Kromě toho jednomyslně
uznáno, že návrh komise školské o příspěvku země
na školské náklady města Prahy nevyhovuje spra-
vedlivým nárokům obce pražské v této olázce.
Z poslaneckých klubů německých. Společný vý-
konný výbor němockých stran měl včera schůzi za
předsednictví posl. dra. Eppingra. Ve schůzi té přečten
byl přípis Všeněmců skupiny Schönererovy, podepsaný
poslanci drem. Brehmem, Ivem a Petersem, ve kterém
žádino bylo vydání společného problášení v ten
smysl, že vzhledem k politickým požadavkům Němeů
nebude sněm český na podzim dělný
nebude-li požadavkům německým uči-
něno zadost způsobem nejzávažněj-
ším. Bylo usneseno projednati přípis tento po za-
sedání sněmu, ježto během poslední schůze sněmu
nebylo možnc jej vyříditi
Městská rada v Rychnově n. K. zaslala poslanci
Maštálkovi tento telegram: Městská rada rychnovská
usnesla se ve schůzi své, dne 30. t. m. konané, vzdát
Vám uclivé díky za převzácné hájení zájmů místn
dráhy rychnovské a ubezpečuje Vás, že s díky bud:
pamětliva zásluh Vašich. Městská rada v Rychnově
n. K.: Dr. Langer, starosta.
Klub poslanců čecké strany agrární konal včera
před sezením sněmu schůzi, ve které předseda posl.
Kubr podal zprávu o výsledku porady předsednictva
strany agrární a svobodomyslné. Usneseno setrvat
na původním stanovisku.
doktor
Srb
Brehm
Ive
Peters
Rychnův
Maštálek
Langer
Kubr
Praha
Schönererův
29
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 6. června.
Anglie a Japonsko.
Japonské vítězství u Cušimy značně měn
anglo-japonský poměr. Dosud Japonsko se uchá-
zelo u Anglie o obnovení a rozšíření spolku,
Anglie ale váhala, vymlouvala se a odkládala
Nyní pak Anglie nalehá na Japonsko, aby
smlouvu obnovilo, ale Japonsko se roz
mýšlí a klade podmínky. Japonský di
plomat v Londýně, Sumatcu, vyslovil se o spol
ku s Anglií velmi chladně, řka, že „obnovení
rozšíření jeho závisí od prospěchu celého světa“
Jinými slovy, Japonsko po dosavadních úspě-
ších vídí se již diktátorem celého světa a myslí,
že jeho prospěch celý svět musí uznávati u
svůj.
Praha
Anglie
Japonsko
Londýn
30
article
Odchod Delcasséův.
Nepřekvapuje pád Deleasséův nikterak v-
řejnost politickou. Nadešlo, co v poslední době
několikráte bylo jen zdrženo a co nadejíti mu
silo, když nová politika Francie ocitla sen
slepé uličce, v níž se po odchýlení od přesné
allianční politiky s Ruskem ocitnouti musil.
Nezbývá nám místa dnes rozhovořiti se o všem
co předcházelo této demissí a z čeho se zvoln
vyvíjela jako nezbytnost, přiznávaná i jeb
přáteli, i můžeme pro tu chvíli spokojiti se ulm,
co jsme v posledních týdnech o politice fra-
couzské, jak v Marokku tak v Evropě i v Asi
vůbec byli napsali a čím jsme konstatoval
sestup Delcasséův od potíže k potíži, od ne-
zdaru k nezdaru. Té chvíle, kdy se Deleasné
přiklonil na nátlak vládního »blocu« Combe-
sova, Slovany podceňujícího a — nač si to neu-
stále zapírati! — nemilujícího — odklonil o
Ruska a přiklonil k Anglii, třeba by ofieiáln
sllianci nebyl zrušil, od té chvíle oslabil posici
svou i posici Francie v politice mezinárodn
vůbec. Dohoda a větrné sblížení s Anglií ne-
upřímnou, jejíž vyslanec přibyl do Fezu zrovnn
jakoby naschvál teprve když již Německo bylo
tam prosadilo svou, nemohly nijak Francii na-
hraditi a vyvážiti někdejší srdečnost a spolehl-
vost alliance s Ruskem.
Delcasséův
Deleasséův
Deleasný
Francie
Rusko
Maroko
Evropa
Anglie
Německo
31
article
Francie byla přes papírové a prakticky n-
účinné »sblížení« s Anglil a Italií, jinde váza-
nými, osamocena už před porážkami ruskými,
neboť i Rusko v Asii poražené, svým značným
vlivem v Berlíně mohlo Víléma II. zdržovati o
politiky prononcovaně protifrancouzské a mohlo
působiti ke smírnému rozřešení marocké zá-
pletky mezi Německem a Francií. Té chvíle
ale, kdy vláda francouzská přes hlavu Delcas
šéovu Rožestvenského zapudila od Indočiny
zamezila nakládání uhlí lodím jeho, což donu-
tilo jej nepochybně voliti nejkratší ale osudnou
cestu úžinou cušimskou, té chvile nemělo Rusko,
jelikož i malomocný Deleassé neměl váhy již
pro ně, příčiny angažovati se ve prospěch t-
kového »spojence« svého v Berlíně. Německo
od té chvíle vyvinulo ve Fezu nejsilnější tlak
a prosadilo skutečně úplně a naprosté odmítnut
požadavků francouzských. Po strýčku z Angli
se důvěřivý Gall té chvíle marně ovšem ohlížel.
Delcas
Rožestvenský
Indočina
Francie
Rusko
Asie
Berlín
Německo
Angl
32
article
Pozbyv dvojakým jednáním opory ruské a ne-
nabyv dostatečně upřímné opory v Anglii, Del-
cassé sám Německu čeliti nemohl. Byl pora-
žen Odstupuje. Ale v Paříži příliš zapominajl,
že s ním poražena byla i Francie. A že pora-
žena byla znovu chybami toho směru, jenž
allianční pevnou dřivější politiku Deleasséovu
chtěl nabraditi platonickými flirty s »bližšími
sousedy.«
Tento směr nyní po odstupu Delcasséov
nabude nepochybně vrchu. Chlubí-li se ale pře-
dem již, že co Deleassé zmotal, rozmotá, s za
krisi v zahraničném postavení Francie odstraní
urovná, jest otázka, za jakou cenu a jakými
prostředky toho dosáhne. A tu obávati jest se,
že urovnání potíží znamenati bude vlastně po-
koření Franeie, že náprava slibovaná v politice
vnější bude znamenati ústup od tradic a stano-
visek starých a že dohoda s Německem, kteréž
Delcassé stál v cestě a jež prý nyní bude do-
cílena hravě, bude vlastně podružstvím Francie
pod přovahu německou v politice mezinárodnl.
Deleassé
Delcassé
Anglie
del
Německo
Paříž
Francie
33
article
Ovšem v posledních dnech Delcasséov
ministerstva byly styky s Německem tak napjaty
že jediné ješté přiostření bylo by mohlo zna-
menati přímý a veliký konflikt. Delcassé ror-
trpčen do krajní míry rozhodnutím marockého
sultána, dal prý cítiti Německu roztrpčenos
svou způsobem, kterýž se ještě blíže neozna-
čuje, ale o němž se tvrdí, že Německo oplatil
jej tím, že po attentátu v ulici Rivoli Viléml
blahopřál sice Alfonsu XIII. k zachránění, a
Loubeta urážlivé opomenul. S členy poselatva
francouzského, přibyvšího k sňatku následníka,
jak sděleno již, Vilém II. rovněž ani slůvk
nepromluvil, ani při hostině, k níž pozváni bjt
musili. Sotva že císařovna prohodila k repre-
sentantům Francie několik skoupých sloviček...
Alfons XIII
Německo
Rivoli Viléml
Francie
Delcasséov ministerstvo
Vilém II
34
article
Slovem, konflskt krajní mezi Paříží a Berlinem
byl na spadnutí. Ale na ten si vláda Rouvierov
netroufala. Ačkoliv z jednání Viléma II. bylo
očividno, že vnucuje Francii svou vůli co
do obsazení portefeuillu vnějších věcí, a že
tedy vlastně vměšuje se nátlakem tímdo
vnitřních záležitostí Francie, nynější vládconé
Francie rozhodli se, Delcasséa, aby konflikt
onen odvrátili, obětovati. Dnes na konci mini-
sterské rady podal Delcassé, když byl po-
ukázal k rozporům mezi ním
kollegy o vedení vnější politiky,
demissi. Rouviéer projevil jménem vlády po-
litování nad odstupem ministra, kterýž po řadu
let, při vládě Combesově a Waldeck Rouseauově
zahraniční politiku Franeie byl řídil, převzavp
Hanotauxovi úkol ten. Rouvier uznal, jak De
eassé po 7 let snažil se v úřadě svém o blah
Francie — ale demissi jeho jinak se nevzpříči
naopak sám prozatímně převzal řízení zahra-
ničného ministerstva. Delcassé jest mrtvý mut
A bude jim, dokud neožijí tradice politiky
francouzské z dob, kdy se ještě nesmito
vala s mírem frankfurtským. Ovšem i jeh
politika z posledního roku dokázala, že neln
důsledky z roku 1871 odčiniti libánkami s dvo-
jakým Albionem.
Vilém II
Delcassé
Rouseauův
Franeie
Hanotaux
Paříž
Berlín
Francie
Waldeck
35
article
Prozatím zahraničním ministrem Frane
jest tedy ode dneška sám její premier.
Rouvier chce prý vésti přímo jednání v příčinl
Marokka, dříve než nabídne porlefeuille Delcae
séův jiné politické osobnosti.
Všechen pařížský tisk zabýval se dne
otázkou demisse Delcasséovy, jehož politika
skoro jednomyslně se odsuzuje. »Figaro« píše
že země s úžasem zvěděla, že zahraniční ml
byl před několika dny vážně ohrožen násled-
kem hlučného, »skoro urážlivého« triumfu, jímt
snažil se Delcassé svou politiku podepříti. Ma-
rocká afféra však v několika hodinách jeho
triumf za tak strašných okolností zmařila, k
bylo by nelidské, ztráceti o tom ještě slov. List
dodává, že Delcassé jednal bez vědomí svých
dřivějších i nynějších kollegů, ano přímo prot
jejich programu prováděl politiku válečnoe,
Fran
Figaro
Delcassé
Maroko
Ma