Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV.

2

V Praze, ve středu dne 7. června 1905.

Praha

3

Číslo 155.

4 article

Na ramní a odpol. list, předplácí se v Praze v zdmninistrael 1a nšsl 1a čivrt leta . . . s dvojí čonáskou ua nžs na čnit leta . . . . 7 K 00 h ve úlfalkáchí 2 K 80 na uěste .. Poštou: za něsie .kei na čtrrt leta s dvojí zksilkeu za měst na čtvit leta . . . ! 11 K so

Praha

5 article Letošní sněmování.

Letošní sněmování. Včera konána byla poslední schůze sněmu království českého, svolaného k jarnímu zase- dání, jež počalo dne 18. května. Zasedal tedy sněm ani ne celé tři neděle, v kteréžto době odbyl 13 plných schůzí. Po této stránce tedy letošní sněmování valně se nerůznilo od svých předchůdců, jejichž trvání vlády vídeňské oblí- bily si obmezovati na dobu co možná nejkralší, jen co by stačila na vyřízení nejnutnějších a běžných záležitostí. Ovšem, letos k činnosti sněmovní se nepo- h'íželo se stanoviska pravidelné dělnosti, tím méně s povýšeného hlediska povznesení vý- znamu zastupitelstva nejdůležitějšího království této poloviny soustáti. Doby, kdy u nás v Če- chách vědomí lepších tradie našich domácíeh sněmů rozpínalo naše touhy a snahy na úroven sněmovny uherské, ztrácejí se mladšímu poko- lení v obrysech vzdalující se minulosti a v my- slech starších pamětníků pozbyly pružnost oži- vujícího podnětu. Ani zápas o úplnou samo- statnost v Uhrách s obnovenou silou právě za našich dnů vedený, ani zatlačování zájmů ná- rodních a autonomních ve vídeňském ústředí nedovedly vzrušiti politickou hladinu a tíživé její ovzduší v našem království.

Uhry

6 article

Jak pak se měly vynořiti na sněmě krá- lovství českého ony otázky poměrně nedávné minulosti, jak strhnouti vnitřní svou pravdou veškeré rozptýlené síly k imposantnímu chtění, jak proniknouti všemi vrstvami našebo národa a vyhraniti se v neodolatelnou vůli — když ještě v den první schůze sněmovní všecky zraky zvědavě pohlížely k zástupcům německé men- šiny obyvatelstva království, zdali připustí v- bec nějakou činnost sněmu českého?! Ba, co díme, k zástupcům menšiny německé, když věe sama stala se závislou na dobré či zlé náladě pouze jediné frakce této menšiny — na Vše- němeích! A přece bylo zřejmo všem, i vzdálenějším pozorovatelům jednání posledního zasedání rady říšské, že dělnost tam dosažená zapustí jeden ze svých kořenů i na sněmovní půdě naší.

7 article

Němci, uspokojení ve svých očekáváních na radě říšské, jejíž kompefence přičiněním ceníra- listických řádů ponechala zemským sněmům úlohu Popelčinu v oboru zákonodárství, nejen že nemohli pokračovati v obstrukci za poslední dvě léta na sněmu prováděné a nad to naprosto neodůvodněné, ale oni přímo musili v srdcích svích vílati příležitost, svoláním sněmu jim po- skylnutou, aby se dělnost sněmu obnovila, by na něm mohli uplátniti důsledky onoho svého stanoviska, z něhož dospělo se k dělnosti na radě ríšské. Za dvou předsedů ministerstva v posled- nich létech ozývali se „objektivní““ politikové, „stojící nad stranami“, jakožto obhájci hesla, aby národnostní otázky se poodšouply na druhé keleje, a aby do popředí se postavily otázky ho- spodářské, a jak dokazuje zkušenost s dělnou říšskou radou nabytá, tato nauka se ve Vídni vjala a Němci se bez prodlení k ní přidali. Jimi samými pak prohlášena byla zásada, že bez jejich souhlasu se nesmí nic podniknouti ve prospěch jiných národností; tuto zásadu při- jal i bývalý předseda ministerstva za svou; a ny- nější, baron Gautsch, byť se zdánlivě s ní ne- siotožňoval, ve skutečnosti se dle ní řídí. Vizme, v jakém poměru se tyto theorie ví- bíské ocitly k činnosti a dělnosti letošního sněmu českého?! Z počátku sněmování se úzkostlivě vybí- naly předlohy, kteréž jako zemský rozpočet ná- ležeji k běžným záležitostem, anebo jako před- loha nouzová již svou podpůrnou a výpomoc- nou povahou hospodářskou — vylučovaly pře- dem jednostranný odpor, zejmena když i z kruhů německého obyvatelstva jevil se pro jich vy- řizení přirozený a nezbytný zájem.

Němec Popelčin Gautsch Vídeň

8 article

Když takto nalezena byla pěšinka, po níž se mohli vytratiti němečtí obstrukčníci, přibl- rány znenáhla i jiné záležitosti rázu ryze ho- spodářského, a tak šťastně odbyta „kritická“ le- tošní perioda sněmovní, ba několikerým nastavo- váním předem ujednaného programu dospělc se k žádoucí dělnosti sněmu. Ale tato procedura, připomínající obrácený postup onoho dobrého muže, jenž po kousku usekával ohon svého psa, aby ho to příliš ne bolelo, provázena byla známkami, jež plně se shodují se stanoviskem Němců — na radě říš ské zachovávaném. Némci v království českém požívají všude plné rovnoprávnosti, Čechové o ni dosud vedou tuhý zápas, zejmena v tak zvaném území smí- šeném. Němci nepřipustili v nynějším zasedání nijakého návrhu, jenž by práva našeho národa přivedl ku plné platnosti, za to nerozpakovali se útočiti na obce české, které háj' svůj český ráz- Možno se stanoviska žádoucích oprav o tom míti pochybnosti, je-li to moderní, že stanovení jednacího pořadu sněmovního vloženo jest dle platného zákona do rukou nejvyššího maršálka sněmovního, ale tak jest ustanoveno. Nuže, jak zachovali se zástupci Němců k této práv n državě jeho, abychom užili obratu, u nich zvláště oblíbeného, jde-li o skutečné neb zdánlivé zá- jmy jejich? Oni prostě učinili vykonávání tohoto práva závislým na svém předehozím sou- hlasu.

Němec Čecho

9 article

Ba, v ohledu tom šli ještě dálo, tak dalek jako svého času na radě říšské, kdež činí každý krok vlády a parlamentu závislým na své vůli ač tvoří pouhou menšinu. A u nás na sněmu českém se letos tatc zásada rovněž objevila a několikráte se nad to ještě opakovala v tak zvaných poradách před- sedů jednotlivých klubů, v kterýchž za před- sednictví nejvyššího zemského maršálka se ro- kovalo o tom, co se má připustiti na program jednací letošního zasedání. A v těchto poradách stalo se nejednou, že předsedové klubů po- měrně nepatrných si ještě zvláště vyhražoval souhlas svých soudruhů. V duchu moderního parlamentarismu dalo by se ovšem pokládati za přiměřené, že v tako- vých poradách jsou rozhodující hlasy zástupeů, representujících většinu sněmovníků, ale aby prostý nesouhlas sebe nepatrnější skupiny ně- meckých poslanců — byl rozhodující pro čin- nost sněmovní, to jest právě takové zvrácení opravdového parlamentarismu, jako byl svého času odboj menšiny německé proti většině rady říšské.

10 article

A i když šlo o hospodářskou předlohu — jiných ani vlastně nebylo, ty jsou odstaveny na vedlejší koleje — neposuzovány s hlediska celé země, ale kde jako při regulaci řek práce se ko- nati budou zdánlivě i v prospěchu sousedícího obyvatelstva, ihned se vytasili Němci s poža- davky kompensačními, ať už byly důvodnéči smyšlené. Jinde opět, jako při Zemské bance. zcela nenadále se vytasili s nároky, obmezují- cími českou državu, ale na kompensaci, na př. ve spořitelně, kdysi zemskými stavy vytvořené — naprosto zapomenuli. Než, se stanoviska ústavního, parlament- ního takovéto jednostranné sešněrování dělnosti sněmovní jest nejenom prostředek k dalšímu jeho stlačování a zatlačování, ale i přenášením zásad pro národ český, většinu obyvatelstva království tvořící, na dlouho nesnesitelných, neboť nemůže království stejně nakládati a žednu třetinu obyvatelstva jako na druhé dvě — české třetiny, nemá-li se ona obohacovati na úkor těchto a nemají-li tyto dvě třetiny býti i zemí i vlastním sněmem zem- ským ochuzovány. A proto dosažená dělnost sněmu českého zůstaví v nás pocity velmi smíšené.

Němec

11 article Sněm království českého.

Sněm království českého. V Praze, 6. června. Dle všeho poslední schůze. V tomto roce třináctá, v nynějším období devátá. Positivní výsledek sněmovní práce nebyl valný, jakž jinak ani nemohlo býti za neutěžených poměrů ny- nějších, kdy visí na sněmovní činnosti těžké závaží permanentní německé hrozby, že když nebude po německé vůli, činnost sněmovní bude překažena. Ovšem že páni Němci nejen v ústavech k tomu určených, nýbrž i na sněmu uměji hráti výborně komedii, lépe než my, však mohl-l improvisovaný výkřik strhnouti zástupce druhé národnosti k obstrukci, nebyla neodůvodněna obava, že upadnou snadno za záminky nějaké opět ve starý hřích. Jakkoli se projednaly dnes věci velmi d ležitě, jako na přiklad návrhy komise pro ve- řejné práce ve přlčině podporo ván místních drah, panovala ve sněmovně ty- pická nepozornost poslední schůze, šum a hlo- moz, za jakého bylo malou radostí namáhat se nějakou řečí. Pocítil to zejmena poslanec Maštálka, jenž upoutal přes všechnu nervo- situ většiny p. t. zástupeů přece hojně těch, kteří s pozornosti sledovali zajímavé výklady jeho, v nichž právem odsoudil nynější pro stál náramně pohodlný system »podporování« lokál- ních drah a jenž mnohou pernou pravdu řekl těm, jichž se věc týká.

Němec Maštálek Praha

12 article

Zástupce zemského výboru hrabě Seh ön- born snažil se objasniti stanovisko zemského výboru ve věcech železničních, leč námitky posl. Maštálky zůstaly v plné platnosti. Jinak neměla schůze valnější zajímavosti. Nabyla ji teprve před samým zakončením, kdy zvedl se místodržitel, aby učinil prohlášení, jež v refe- rátě podáváme v plném znění. Je z ného pa- trno, že vláda poučena událostmi, proto nepolo žila na stůl domu předlohy, týkající se opravy zemskéhio zřízení a volebního řádu, aby zamezila přetřásání předloh těch a bojům po případě, které by byly snad nastaly, kdyby předlohy ty do podzimku zůstaly nevýřízeny. Neboť na je- jich legislativné vyřízení v této zasedací periode nedalo se mysliti.

Seh Maštálek

13 article

Jakým duchem prodehnuty budou tyto předlohy je patrno ze slov místodržitelových že pokud jde o zemské zřízení, organi s a ce správy zemské má býti rozšíře ná tedy nikoli,kompetence sněmovní a že oběma kme- nům dostati se má práva míti podilu na správě zamské, v komisích a v úsravech zemských na základě práva vlastního a ne tedy z milosti cízí. Opravou volebního řádu maj býti odstraněny nesrovnalosti dosavadní a vy- budován volební řád, odpovídající zméněným poměrům časovým. V zasedání podzimním budou prý předlohy na sněm dány a popřáno mu času jimi se zabývati. Má prý to býti první krok položit zákonodárství zemské na spravedlivý podklad. — Vyloupneme-li vlastní jádro z těchto slov jde o to, připojiti k dosavadním kuriím ještě další na základě všeobecného práva hlasovacíhoa zabezpečiti Němcům jako menšině zákonitého práva na mísla v zemském výboru a ve všem ostatním aparátě zemském. Toť se ví, že s pri- vilegovanou kurií velkostatkářskou, přes všechno ujišťování, že má býti volební řád opraven v duchu doby, nemá býti hnuto. Po řeči místodržitelově, jež vyslechnula s chladnou zdrželivostí na všech stranách, pro- hlášen sněm odročeným. Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůzi o 11. hod. 10 min. dopol U vládního stolu: místodržitel království českého hr. Coudenhove a dvorní rada Vojáče k.

Němec Coudenhove

14 article

Galerie Byly obsazeny slabě. Došlých spisů 19, mezi nimi zpráva komise pro záležitosti okrosní a obecní o zprávě zemského vý boru o žádosti obce král. hl. města Prahy za povolen k vybírání 30% obecní přirážky na r. 1903. Petic podáno bylo 29. Posl. Kasper a spol. podali tři návrhy na podpon silničních podniků v některých obcích okresu trutnov- ského a žacléřského. Posl. Barták a spol. učinili k nejv. maršálkovi zemskému dolaz, který se týče předlohy se změnou zákona o myslivosti. Dotaz zní: Dle usnesení výboru zemského ze dne 23. prosince r. 1903 č. 116.443 měly býti zprávy komise zemědělské a komise pro záleži- tosti okresní a obecní o návrzích posl. Bartáka a spol. pak Rataje a spol., jež týkají se změny zákona zem- ského o myslivosti z r. 1866, znovu sněmu předloženy. Ježto se tak dosud přes zřejmé ustanoven“ § 86. jedna- cího řádu nestalo, a poněvadž pro rolnicivo ve mno- hých oblastech země české jest zákon dosavadní bře- menem již nesnesitelným, táží se podepsaní: Jest Vaše Jasnost ochotna, postarati se o to, aby zprávy řečeně hned na začátku příštího období sněmovního byly sněmu předioženy a na jednací pořad dány? Poslanci MUDr. Šamánek, MUDr. Grégr, MUDr. Mašek a spol. podali k místodržiteli dotaz o příčinách, pro kleré se protahuje povolení ke zřízení krematoria v Čechách.

Posl Kasper Barták Rataj Šamánek Grégr Mašek Praha Čechy

15 article

Posl. dr. Šamának a spol. podali k místodržiteli království českého tento dotaz: C. k. statistickou ústřední komisí ve Vídni již dávno ohlášený seznam obcí království českého, z něhož byly by zřejmy vý- sledky úřadního sčítání lidu ze dne 31. prosincer. 1900 dle jazyka obcovacího, do dnešního dne vydán nebyl. Nieméně dovoleno bylo professoru dru. Rauch- bergovi nejen nahlédnouti do celého operátu sčita- cího, nýbrž bylo mu pomocí kanceláře ústřední sta- tistické komise docela umožněno, aby mohl vydati již v listopadu r. 1904 mapu království českého, kreslenou dle výsledku úřadního sčítání. Ptáme se prolo: 1. Hodlá se V. E. postarati o to, aby výsledky sčítání z r. 1900 staly se co nejdříve příslupnými nejen ně- meckým professorům, ale celé veřejnosti? 2. Postará se V. E. o lo, aby v tomto seznamu obcí království českého byl český jazyk respektován jako prvý jazyk zemský, a aby jména obcí a měst českých nebyla tam tak hanebně překrucována, jako se stalo v kníze, jen německy vydaně, „Allgemeines Ortschaften Verzeich- nis“ z r. 1902 Nejvyšší mavšálek zemský prohlásil potom, že sněm je způsobilý platně se usnášeti. Pak se přešlo k jednacímu pořadu. Prvním předmětem bylo druhé čtení zprávy komise pro práce veřejné o zprávě zemského výboru o podporování železnic nižšího řádu.

Posl doktor Šamának Rauch Vídeň Stones Ortschaften Verzeich

16 article

Zplavodaj posl. Kaftan: Komise pro práce veřejné předkládá dnes svou zprávu o zprávě zemského vý boru o podporování železnic nižšího řádu, která, ač byla již v r. 1903 podána, dosud následkom přerušené činnosti sněmu zůstala nevyřízenou Prodlením doby dostaly se některé projekty míst- ních drah do pokročilejšího stadia, a pylo tedy ko misi pro veřejné práce lze, podali i o těchto projektech zprávu a návrhy Jsou to zejmena dráhy Poříčí-Teplice, Dobřenice- Sadová, Opočno-Dobruška, Mnichovo Hiadiště-Kři- žany, Častolovice Kvasiny a Štětí-Dubá-Doksy. O dra- hách zmíněných jsou v tištěné předloze uvedeny po drobnější zprávy. Mimo to bylo pojednáno v komis pro veřejné práce o drahách, při nichž jest zapotřeh vyčkati výsledku jednání, ke kterému má býti dnešním usnesením sněmu výbor zemský zmocněn. V komisi pro veřejné práce staly se lakléž pře mětem rokování některé záležitosti, jež vzbuzují po zornost i kruhů širších. Jsou to na prvním místě stížnosti na příliš vy- soké sazby místních drah. Nelze popříti, že při ně- kterém druhu zboží zadržují vysoké sazby vývin rozmach dopravní, po případě čini dopravu takového zboží nemožnou, pracujíce tak do ruky konkurenci dopravy po nápravě, zejmena při kratších drahách místních.

Kaftan Teplice Dobřenice Opočno Dobruška mnichův Hiadiště Kř Štětí Dubá Doksy Častolovice Kvasiny

17 article

Racionální úpravou sazby dalo by se pro místní dráhy získati množství hromadného zboží, jež pro malou cenu svou vysokou sazbu železniční nesnese. Bylo by vděčnou úlohou pro naše zemské komerciální oddělení železniční, kdyby svou pozornost otázce této věnovalo a návrhy na úpravu sazeb dotyčných drah výboru zemskému v brzku podalo. Záležitost druhá týká se způsobu poskytování podpory drah nižšího řádu státem. V poslední době vyskytly se zprávy, že vláda hodlá budoucně poskyto- vati drahám místním pouze subvence zakoupením kmenových akcií, a nikoli garancie prioritních obli- gací, ponecnávajíc tento způsob podpory královstvím a zemím. Opřeli jsme se tomuto názoru již ve výboru železničním na radě řišské, načež dostalo se nám panem správcem ministeria železničního ujišlění, že vláda nepomýšlí na změnu dosavadního způsobu,a vskulku byla předložena osnova zákona na poskytnutí garancie dráze kremžsko-greinské, pro klerou béře stát záruku za 15,300.000 K, tedy 90%% ceikového zařizovacího kapitálu. V drobnem prutejlt renní čsjo o sobě . . . a e pd poladliní Ve fllalkách na vonkovši ranní čí-l. vdpolední Insernty platí se hotově napřed. Přudplaeení a inserty přijímá námini- strace v Marlanské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakee tiskárna a ezpedise „Národnich Livtě“ Rukopisy se nevracejí.

Marlanský ulice Národnich Livta

18 article

Douláme ledy, že slát převezme i garancii pro důležité české dráhy, zejmena pro dráhu Domažlice- Tachov ve výši 75% a pro ostatní, ve zprávě komise dotčené dráhy, ve výši 709%. Tím dovoluji sobě zprávu a návrhy komise pro práce veřejné sl. sněmu ke schválení doporučiti. Nejvyšží maršálek zamský sdělil, že ke slovu přihlásili se: proti návrhům posl. dr. Nietsche, pro návrhy poslanci dr. Schreiner a Maštálka. Posl. dr. Nitscha (proti) pravil, že komise pro veřejné práce vyřídila ve zvláštn' harmonii úkoly své, a že kompromisem vyhověla všem přáním a ná- vrhům, pokud bylo možno. Pro nedostatek času ne- bylo možno projednati veškeré podrobnosti projekto- vané trati z Domažlic do Tachova. Řečník sdělil pak, že obdržel přípisy se žádostí za přeložení trati; změny ly vyžadovaly by zvýšení nákladu, ale řečník zmiňuje se o nich přece a zvláště prolo, že by výnosnost dráhy byla zvýšena, kdyby přáním těm bylo vyhověno. Řečník navrhl na konec resoluci, jíž se zemský výbor vyzývá, aby o variantě Domažlice-Trhanov- Černá Řeka- Haselbach-Haselberg-Bor-Bezvěrov-Mutěnin-Ho- stouň-Tachov konal pečlivá studia a aby o tento směr s vládou a interessenty vešel v jednání a příštímu za- sedání sněmu podal o tom zprávu. Posl. dr. Schreiner (pro) přimlouval se za pro- dloužení trati dráhy, velkou částí obyvalelstva šumav- ského žádané, t. j. dráhy ze Sušice do Kašp. Hor a navrhl resoluci, již se zemskému výboru ukládá, aby konal další šetření o zřízení dráhy ze Sušice do Kašper- ských Hor a Dolního Reichensteinu a k vůli zajštění trati té v nejbližším zasedání podal příznivé návrhy.

doktor Nietsche Schreiner Maštálek Posl Nitsch Řek Reichenstein Domažlice Tachov Trhanov Haselbach Haselberg Bezvěrov Mutěnin Sušice Kašp Kašper ský hora

19 article

Dále navrhl jménem posl. Krütznera dodalek k ná- vrhu komise na podporu dráhy z Mnichova Hradiště do Křižan v ten smysl, aby zemský výbor při dalším průběhu stavby dráhy té vzal zřetel na odchylné po- žadavky, vyslovené obcemi Jablonným, Vratislavi- cemi, Dubnicemi a Osečnou. Posl. Maštálka (pro): Ujal jsem se slova jedině proto, abych o télo záležilosti vytkl stanovisko klubu poslanců národní strany svobodomyslné, a abych pro- mluvil o způsobu podporování našich drah. V poslední době přenechával stát zemi podporování drah soukromých a sám subvencoval je pouze zakupová- ním kmenových akcií. Mohu fíci, že podporování drah zemí není největším jejím zatížením. Víme, že při dosavadních 34 drahách, které jsou zemí subvenco- vány, obnáší zatížení pouze 4.84% celkových zem- ských přirážek, a budou-li ještě ostatní dráhy vysta- věny, vyžadovati bude celkem podpora 6.13% zem- ských přirážek. Tato oběť není tak veliká a není tedy odůvodněna výtka, že si země počíná v tomto oboru nehospodárně. Já pych musil první postaviti se prot tomu, kdyby v této sněmovně měl zavládnouti takový směr, poněvadž by pak slát podporoval soukromé dráhy v jiných zemích a na nás by ce ničeho nedostalo.

Krützner Křižan Posl Maštálek Mnichov Hradiště Jablonná Vratislav Dubnica Osečná

20 article

Stát vymínil si podporování tím způsobem, že vždy vyzývá zemský výbor a sněm, aby o příslušných projektech konal šetření, učinil usnesení a pak podal vládě zprávu. To má za následek, že místní činitelé v obavě, že by nedošlo k uskutečnění dráhy, obracejí se v prvé řadě k zemi a zemští poslanci naléhají pak na to, aby byla poskytnuta zemská zarancie. Důsled- kem toho jest, že za 34 dráhy ručí země, stát pouze za 18 drah. To však neodpovídá poměrům v jiných zemích. V Halči na př. není ani jediné drá- hy, která by byla garantována zemí, na- opak tam stát až i 80 celkového nákla- du nese. V tom smyslu musí se také u nás státi náprava. Vítám tudiž fakt, že v komisi přijat byl návrh, aby konečně učiněna byla přítrž subvencování zakupováním kmenových akcií, a aby při všech dra- hách zavedena byla garancie státní. Stát vybral si jen ly dráhy, od nichž očekával vyšší výnosnosta ponechal zemi dráhy, kde předpokládalo se použití garancie. Talo chytrácká politika, která je rakouskou specialitou, nemůže nás zastrašiti.

Tala

21 article

Konečně chci se zmíniti o jednom projektu, proli kterému s české strany nečiní se námitek, a proto chci laké jen upozornit zúčastněné na tomto projektu kruhy na jisté závažné okolnosti. Chci především vznésti appell na naše německé krajany, aby se po- starali na říšské ardě o jiný způsob financování dráhy Poříčí-Teplice, než jak nyní se žádá. Místní inter- essenti brzy dožíti se mohou největšího překvapení, a potom uznají, že naše rada zakládá se na dobré zkušenosti. Navrhuje se nám, abychom poskytli 800.000 K na tuto dráhu, jejíž provedení má pýti svěřeno vídeňské firmě Grossově. Způsob tento vy- myká se úplně obvykiému dosud u nás způsobu stav- by lokálních drah. Nemá býti poskytována zemská garancie, nýbrž pouze příspěvek 800.000 K. Na státu žádá se 400.000 K, rovněž 400.000 K zavázali se dáti interessenti, a zbytek chce hraditi společnost Gros- Posl. Kalina: Dopravu budou obstarávati německé řišské dréhy? Posl. Maštálka (pokračuje): Rozpočet tentoje vyšší, než dosud u všech ostatních drah. Vždyť při- padá na 1 km 200.000 K. sova. Poslanec dr. Bachmann: V poslední chvíli, když již je všechno hotovo, přichází s takovou krilikoui

Grossův Kalina Posl Maštálek doktor Bachmann Teplice GrosPosl km

22 title

FEUILLETON.

23 article Na Bílém Nilu.

Na Bílém Nilu. Lovecké vzpomínky. Vypravuje Vilém Němec. Za loveckých události míjel den za dnem Častěji měnili jsme místo, překládali tábor po králkém, dvou- i třídenním pochodu do jiných sran střídala se i zvěř. V seznamech už parado- valy rozličné druhy antilop, zvláště velkých, jako bejsa, Ant. Soemmeringi, oryx, tragelaphus, co- bus, bubalis, hippotragus a j. Také hyeny, ša- kalové, orli a supi, jeden serval, někelik kaneů (phacochoerus) a chycený mladý gepard (Cy- naelurus). Lva doposud nebylo ani vidět, ani slyšet. Na krokodily a hrochy chtěli jsme se vydati později, až blíže ke středisku zdejších domorodců kmene Šilluků. Doprava zavazadel od místa k místu děla se buď na velbloudech anebo, šlo-li o větší kus cesty dále na jih — najatou plachetní lodí. Na nehlo sestrojeno na lodi přístřeší z prken pro tás a dřevěná bouda pro kuchyň. Přistáno vždy po levém břehu, ježto pravý břeh Nilu jest mtervován pro anglické Jůstojníky, kde nikomu jinému honit není dovoleno. Také kmen na pra- vém břehu Bílého Nilu jest ode dávna znepřáte- len s kmenem na břehu levém. Šillukové jsou proli Dinkům. Z hlavních středisk Šilluků jest město Kaaka, kam jsme dorazili koncem října. Jest tu dočasná residence král. Šilluků, který neobme- zené panuje a uznáván jest i Angličany. Zemi jeht připojili ku protektorátu anglo-egyptskému jenž sahá až po třetí stupeň nad rovníkem. Offi ciální název krále Šilluků jest „mek“. Ačkeliv Mek je pánem nad životem a smrtí svých pod- daných a moc jeho sahá až ke Kordofanu, na se- ver, na jih a východ a podél řeky Sobatu až k Habeši — ačkoliv muž je bystrozraký a intel- ligentní a „rádcem“ má anglického důstojník Viz ranní feuilleton »N. L. « ze dne 31. kv ětna Bs. 148.

Vilém Němec Antonín Dinka Šilluka Angličan bílý Nil Nil Kaak Sobat Habeš král Šilluk

24 article

a k ruce úřadnictvo sudansko-ogyptsko-anglické vlády, přece zásadami málo se liší od lidu svého. Na kolik je „obroušen“ civilisací, viděti v „palácí“, kde vedle umyvadla vystaveny hned jiné, umyvadlu dost podobné, ač docela jiným účelům sloužící nádoby — jaké se u nás v Evropě hostům při vstupu do pokoj« obyčejně na odiv nevystavují. Však právě na tyto nádoby, a pak už ledo na několik vskutku moderních a vzácných pu- šek loveckých, původu angliekého, zdá se ny nější „mek“ nesmírně hrdým.

Evropa

25 article

Co týče se rajského nazírání na „zbyteč nosti“ všeho obleku, liší se mek ovšem nemálo od svých Šilluků, jsa oděn po způsobu epypt- ských Arabů. Jinak všechen kmen, na sta kilo- metrů v obvodu Kaáky, chodí docela nahý. Jen ženy nosí zástěrku z tenkých řeminků kolem pasu. Zvláštní pozornost věnují Šillukové „účesu“. Děvčata, ženy i mužové mažous vlasy rieinovým olojem vlastní výroby, až ole doslova s vlasů kape. Mužové míchají do vlasů takto připravených rozmělněnou bílou hlinku. propracovanou prsty důkladně do těsta, na te- meni a po stranách připlácnou a mají tak aa čtrnáet dní s toilettou pokoj. Sluneční paprsky nemohou tak přímo na hlavu dopadati. Vrstva ztvrdlého těstn, na půldruhého prstu silná, tomu zabraňuje. Méně příjemno asi je, když za néjakou dobu prach, špína a pot učiní vrstvu ví- taným útulkem jistým cizopasníkům, kteří s do- jemnou oddaností i k Evropanu přilnouti se sraží, kdykoliv je nucen vstoupiti v užší styky s domorodci, ať už v Egyptě, v Arabii, v Su- danu, v Somalsku či v Abbyssinii. Jsou všude titéž. Pochybuji, že by se třídili v nějaké od- Ženy a děvčata splétají si vlasy v nesčíslné množství uzounkých pletenců, jež proplétají skleněnými korálky původu evropského. Arcit i zde ricinový olej, hnědá, špinavá, lepkavá t- kutina neschází. Město — vlastně vesnice Kaáka, má něco přes sto chalup, jež tvoří dvě rovnoběžné ulice. růdy.

Evropan Egypt Arabia

26 article

Kolem každé chalupy veliký dvůr, obklíčený plotem. Na dvoře po celý den zdržují se ženy děti, drůbež a dobytek, pokud není na pastvě Chalupy jsou kulaté, stěny jich asi 11/4 melru vysoké. Vystavěny jsou z nilského bahina, pro- míseného sekanou slamou. Napřed se do kruhu upevní dřevěné klacky, ratolestmi mezi sebou spojené. Rídké pletivo tvoří tak kostru chalupy. Teď se hroudami z blátivé smíšeníny pletivo tak vyplní a propracuje, že vznikne stěna, přes 14 metru tlustá. Když první vrstva vyschla — as za den a noc — klade se druhá a tak dále, až do výše 11/2 metru. Dílo se korunuje vysokou doškovou střechou, do výše jako věž zůženou a na temeni palmovými provazy svázanou. Vesnice Kaáka byla dříve větší a výstav- nější — bydlili zde bohatí otrokáři a kupei arabští. V Kaůke soustřeďovaly se karavany otroků, přivlečených sem ze střední Afriky. Kaáka i ostatní vesnice Šilluků bývají obývány jen periodicky. Šillukové jsou kmen kočující.

Afrika

27 article

Jakmile období stálých dešťů přestane, rozejdou se rodiny neb společnosti podé! Bnlého Nilu k severu a k jihu, vyhledávají příhodná místa k zasévání pšenice, kukuřice a prosa. Když obilí zaseto, opustí se kraj, vzrůst obilí ponechá se bdělým duchům. Kraj vyhledá se opět, až nastane doba sklizně. Mezi zaséváním a sklizn zabývají se Šillukové rybařením a lovem. Hlav- ně lovem na hrocha, kterého harpunují. Jsou od- borníci toho druhu lovu jediní v Africe. Protc jsem také na hrocha dříve honiti nemínil, až se dostaneme do pravého střediska Šilluků. Po žních čásť Šilluků vrací se do vesnie druhá čásť táhne do Chartumu, by tam zpeně- žili kořisť a vyměnili za své obilí, kůže a slono- vinu, za své velbloudy a ovce jiné potřebné předměty. Kůže z uloveného hrocha, po mnohé práci a s velkým namáháním stažená, jest za syrova na hodnou pěsť tlustá, váží 3—5 metr. centů. Maso hrocha se požívá. Chutná jako výtečné šťavnaté, mladé vepřové. Obzvláštní pochoutkou jest jazyk. Stažená kůže rozprostře se na písku,

Bnlý Nil Afrika

28 article

masovou stranou vzhůru, po okraji se nařežou díry, co by silný kolik prolezl a tak přibije se roztažená kůže k zemi. Po několika hodinách počíná tvrdnout. a sevrkati se. Kolíky brání pohybu tuhnutí a kůže se tak vyrovnává a nata- huje, že po úplném vyschnutí bývá rovna jako stůl a hladká. Vysych kůže trvá 6—8 dnů. Z vyschlé kůže nařežou se prkna, 1 1/4—21/2 m. dlouhá, 30 cm. široká, 3—5 em. tlustá. Takto přichůzí kůže do Chartumu na trh, kde z ní na- řežou po déle« pruhy. Z těch pak řezáním, pilo- váním, hoblováním a hlazením vyrábějí se skvostné hole a bičíky. Největší odbyt je do Anglie a Ameriky, kde za pěknou, hlazenou průsvitnou jako jantar hůl platí se ceny dvou i více liber šterl. (24 zl.) Bohatsty Šilluků záleží však hlavně v do bytku. Buď sami jej pěstují anebo kradou sou- sedům na pravém břehu Bílého Nílu, Dinkům.

Kolík Šilluka Anglie Amerika centimetr

29 article

Proto jsou oba kmeny spolu neustále na štíru. Šillukové jsou kmen nad míru bojovný, Diakové za to hledí si více obchodu, rolnictví a pěstb debytka. Hlavní residencí „mekovou“ je Fašoda Odtud vládne, do Fašody sbíhají se nitky vlád- ního systému, jinak velmi jednoduchého. Mát mek v každé vesnici svého zástupce. Ten vládne zde jménem královým, stará se o pořádeka hlavně o to, aby přísně byly vybírány a do Fa- šody odváděny povinné dávky a daně. Krále svého Šillukové slepě poslouchají. Proto anglo-egyptská vláda meka uznává, že by bez něho s bojovným kmenem ničeho nesvedli. Bojechtivost Šilluků asi většinu afrických cesto- vatelů od území Šilluků odpuzovala. Proto o ve- likém kmeni v Evropě dosud tak málo je známo. Evropané cestují většinou územím pohostinných Dinků a vyprávějí o Šillucích jen, co jim o nich Dinkové sdělili. Jako sám vládní systém, do něhož a do soukromých záležitostí se jim vláda anglicko-sudanská neplete, tak jednoduché jest i náboženství Šilluků, možno-li o jakém nábo- ženství u nich mluviti. Náboženských obřado aspoň neviděti téměř žádných. Uprostřed ves- nice chalupa, dostatečně vzdálená od ostatních, s velikým nádvořím, jež obklíčeno plo- tem z větví mimos, opatřených na tři palce dlouhými, nad míru špičatými ostny a prohněte- ných nilským bahnem, jest sídlem ducha Ni- kamy. Tomu obětují se vejee, ovoce, mouka, pšenice, ovce, telata, zvěřina a ryby. K obsluze ducha vydržuje vesnice zvláštní ženu, jež za jistých obřadů vybrána mezi děvčaty, do ohrady

Král Evropan Šilluka Fašoda Evropa

30 article

se vpraví. S touto ženou neviditelný Nikama vede rodinný život. Žena a její děti jediní mají dar viděti Nikamu, a smějí mu patřiti tvářív tvář. Pro ostatní smrtelníky jest duch nevidi- telný. Žena jest jaksi kněžice a prostředkova- telka mezi Nikamou a lidem. Smí vstoupiti do- vnitř chalupy a se svými lětmi prodlévati v obradě. Jinému pod trestem smrti jest vstup za- Ačkoliv jest Nikama neviditelný, přece ho bývá často slyšeti, mluví-li v chalupě, nebo i křičí a láteří. Ustrašený lid pak spěchá, by mu něco obětoval. Lid putuje k ohradě, potřebuje-li rady. Ni- kama uděluje rady, rozsuzuje pře, prorokuje, léčí, chrání osení, dobytek, zažehnává neštěstí, dělá déšť, vykládá sny a žehná karavanám, be- roucím se do Chartumu i výpravám po loďkách se zbožím neb podnikům vpádným do území ne- přátelského. Arciť se musí Nikamovi vždy něco obětovati, aby nezůstal němým. Čím šťavna- tější oběť, tím důkladnější rada. Z rozsudku Ni- kamova není odvolání. Šillukové slov jeho dbají úzkostlivě, slepě plní rozkazy jeho. Každý z nich jest přesvědčen, že kdyby tak neučinil, že by živ do své chalupy se nenavrátil a po cestě se náhle skácel mrtev k zemi. U Šilluků jest mnohoženství dávným zvy- kem, čím více kdo má dobytka, tín. více může míti žen, děvčata se od rodičů vyměňují za do- bytek. Od chudšího otce za dva dosti hubené voly lze dostati už sličné děvče. Za bohatší ne- věstu platí se pět až šest volů. Aristokratku možno dostati za deset kusů dobytka neb menšt

Nik Lido