Periodikum ALTO Viewer

1

7. června 1905. Číslo 155.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

Strana 5.

4 article

výbor, který ně organisovati vystupování stu- dentstva z církve katolické v Praze. Podnětem k tomu bylo vyzývavé prý chování klerikálních studentů a založení klerikálního spolku student- ského. Dosud projevilo 80 studentů úmysl vy- stoupiti z římské církve. Slavnostní vystoupen slane se prý ještě před ukončením letního se Rozhovor knížete Mikuláše černohorského s poslancem Bianchinim. Z Vídně, 6. června. (Zvláštní telgr. » Nár Listůs.) Poslanec Bianchini měl dnes celohodin- nou rozmluvu s knížetem černohorským Miku- lášem, který vyslovil radost, že posl. Bianchina ve Vídni vidi. »Znám vás již dlouho — pravil — jako horlivého zastance zájmů chorvatského lidu v parlamentě i v novinách. Pohříchu v poslední době postižen byl chorvatský lid velkým neště- stím smrtí biskupa Sirossmayera. Věřím, že vy, pane poslanče Bianchini, jehož jméno jest mezi Slovany daleko rozšířeno a dobře zapsáno, nyní chopite se praporu Strossmayerova a há- jiti budete jeho velkou myšlenku. Znal jsem Strossmayera velmi dobře, on pak viděl, jak velice miluji Chorvaty. Tito jsou našimi bratry a chovám pro ně přání nejlepšl. Nikdy jsem proti nim ničeho nepodnikl, jakkoli bylo prou mně brojeno v záležitosti ústavu sv. Jeronýma Ujišťuji vás, že jsem na tuto věc nikdy ne- myslil, ani můj děd. Byl jsem do ní prostě zapleten. My Černohorci neměli jsme ze záleži tosti té žádných výhod.«

Mikuláš černohorský Bianchini Sirossmayer Strossmayerův Strossmayer Chorvat Černohorec Praha Vídeň Slovan ústav svatý . Jeroným

5 article

Posl. Bianchini odpověděl, že nemá ani takového ducha, ani takové řečnické nadání. jaké měl Strossmayer, aby se mohl považovati za sehopna k pokračování ve velkém díle jeho, že však myšlenka Strossmayerova, která záleži v tom, aby sjednána byla solida- rita všech Slovanů, zůstává nedotčenu a může žíti sama dále. V zhledem na ne- bezpečí, které hrozí Slovanům se strany cizí, je dobrým znamení m, že protivy mezi Chorvaty a Srby se menší a že postihli, že v zájmu své budoucností postupovati mus solidárně. »Pokládám neštěstím pro Jiho- slovany — pokračoval posl. Bianchini - že Rusové na dálném Východě stí- háni jsou osudem tak smutný m. protože v souvislosti s tím jejich vliv ochabuje a protože by bylo osudným, kdyby se podnik pokus, otázku balkánskou řešiti bez Ruska.« Kníže Mikuláš: »Věřím, že Rusko přece konečně zvítězí a že naposledy události východo- asijské nezpůsobí Slovanům balkánským škodu žádnou.« V rozhovoru dotkl se kníže také svého po- bytu v Berlíně. Mluvil o neobyčejné srdečnosti s jakou tam byl přijat. Potom pokračeval:

Posl Strossmayer Strossmayerův Slovan Chorvat Srba Rus Mikuláš Rusko Berlín

6 article

„Zvláště však rozradostněn jsem faktem, že o včerejška styky mezi Rakouskem a Černou Ho- rou úplně se změnily. Nemohu vám říci, jak debrolivým a laskavým byl ke mně cisa František Josef. Naše osobní styky a styky na- šich dynastií nebyly nikdy zkaleny, naopak, byly co nejlepší, avšak někteří malí diplomaté v Zadru a Kotoru chtěli rozsévat nesváry v po- slední době stůj co stůj mezi našimi dyna- stiemi. Pomyslete si, že bylo nějaký čas věřeno, že jsem s choti bývalého místodržitele dalmat- ského, polního zbrojmistra Davida, sosnovati chtěl spiknutí za tím účelem, abychom odtrhli od Rakouska nějakou jeho čásť! Nyni teprve jsem se dověděl, že je pol. zbrojm. David — ženat. Bylo také naklevetěno, že chovám nepřá- telství proti Rakousku pro zabrání Bosny a Her- cegoviny. Toto bylo však historickým faktem. stalo se na základě mandátu, uděleného Rakou- sku evropskými velmocemi. Každý rozumný člověk uzná, že o své újmě tentc mandát nezmě ním a změniti nemohu.

František Josef David Rakousko Zadr Kotor Bosna a Hera

7 article

Posl. Biankiní: „Těším se, že zlepšeny jseu styky rakousko-černohorské již vzhledem na hospodářské zájmy lidu dalmatského, který tpěl dosavadním stavem věcí.“ Kniže Mikuláš: „Ujišťuji vás, že přeji si vroucně, aby také obchodní styky s Ra- kouskem byly e nejlepší. Již proto, že v Ra- kousku bydlí Slované, kteří jsou Černehorcům tak blízkými. Jakkoli mne k Italii pojí příbuzen- ské styky, mohu vám upřímně doznat a při ka- ždé příležilosti opakovat, že nikdy jsem neza- pomněl, ani zapomenouti nechci, že tady v Ra- kousku bydli Slované, kteři jsou pokrevní pří- buzní naši a že na druhé straně moře bydlí ná- rod jiný. Měmu srdci pak byli Slované vždycky nejbližšími. Posl. Biankini s politováním vzpome- nul zemětřesení, kterým Černá Hora byla po- stižena ve dnech poslednich. Kníže Mikuláš: „Celkem u nás vo- liká škoda způsobena nebyla, toliko chrám v Baru je peněkud poškozen. Ale ve Skadru bylo strašně. Co však nejhorší jest, že Ar- nauté vpadli do města a tam drancovali. Ve Skadru po celý den slyšeti byio toliko palbu pušek. Turecké úřady žá- daly mou vládu o pomoc, ale můj syn byl tak rozumný, že neposlal žádného vojska, nýbrž pouze oddělení Červeného kříže na pomoc.“ Polom povstal posl. Biankiní a kníže Mi- kuláš ho pozval, aby ho záhy navštívil v Cetyni, lodávaje: „Nemusite bráti ohledů na politiku. Opakuji: Od včerejška naše styky s Rakouskem úplně se změnily! Sdělte Chorvatů m, že kníže černohorský je miluje jako své bratry.

Posl Mikuláš Slovan Chorvat Rakousko Ara

9 article

Pašič zpoličkován. Z Bělehradu, 6. června. Ministr spra- vedlnosti Nikolič zpoličkoval na veřejné ulici bývalého minister- ského předsedu Pašiče. Strhla se rvačka, ve které Pašič silnějším mladším Nikoličem byl zraněn. Shromážděný dav je neoddělil, nýbrž naopak se při tom dobře bavil. Pašič vstoupil pak do vozu aodjel. Příčinou konfliktu je noticka, obsa- žená v orgáně Pašičově, namířené proti Nikoli- čovi. Nikolič, jako vdovec, přeď nedávnems oženil s mladou dívkou. Kancléř Bülow knižetem. H. Z Berlína, 6. června ve 12 hod. 15 min odpoledne. (Původní telef. zpráva »Nár. Listů« .) U příležitosti sňatku korunního prince povýši clsar Vilém II. říšského kancléře hr. Bülowad stavu knižecího. Kniže Bůlow jest nyní 57 let stár. Počal praxi svou v justičním oboru, věnoval se potom diplomacii. Roku 1893/97 byl vyslancem něme- ckým v Římě, r. 1897 jmenován státním tajem- níkem pro věci zahraničné. Po uspokojivém vy- řízení samojské otázky povýšen byl r. 1899 do stavu hraběcího a r. 1900 jmenován po odslupu Hohenlohově říšským kaneléřem. Již po obtižném uskutečnění obchodních smluv měl býti jmeno- ván knížetem, ale vzpíral se, z ohledu na své hmotné poměry, až nyní u přiležitosti sňatku ná- sledníka podvolil se přání eísařovu. Z Berlína, 6. června. (C. B.) Vilém II. na vštíviv ráno kaneléřský palác, sdělil Bülovu osobno jeho povýšení za knížete. Proti hnutí »Pryč od Říma«. n. Z Fuldy, 6. června. Konference něme ekých biskupův usnesla se zahájiti v něme ckých biskupstvích boj proti rakouskému hnut »Pryč od Říma«.

Pašič Nikolič Pašičův Bülow Vilém Vilém II Bülov Bělehrad Berlín Řím Fulda

10 article

Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 6. června. Volebn ruch v Srbsku již začíná. Na vybídnut petrchradského vyslance Nevakoviče, jenž tu mešká, sešli se bělehradšti napredňác a usnesli se znova zorganisovati stranu a za- sáhnouti do voleb. Rybarac s liberál- ními nacicnalisty ustanovil se společně veliti s liberály jen v podrinském kraji, a přičiniti se, aby vůbec byl vyleučen z kandidatury chef liberálů Jov an Avakumovič. I bělohradští sociali sté zasáhnou do voleb. Předáci radikálné samostatné nyn“ vládní strany za- činají se odebírati z Bělehradu do vnitřka Srb- ska svolávat tábory lidu a promlouvati k lidu ohnivé řeči. Volební boj mezi nimi bude velmi prudký. Ruch bude vůbec velmi čilý. Do voleb zasáhne 8 různých stran a [rakcí: ra- dikálové, samostatní vládní radikálové, obě dvě frakce liberálné strany, liberálná a nacionálná, napredňáci a socialisté, kteréžto frakce zastupo- valo v předešlé skupštině jen 21 poslanců a dvě skupiny agrárné strany, jež neměla žádného po slance.

Nevakovič Jov Srb Srbsko Bělehrad

11 article

Příští skupština bude sestávati ze 172 po- slanců; dosavadní měla 160 poslaneů. Z Bělshradu, 6. června. (C.-B.) Vládní no- viny »Odjek« odmitají rázně nařčení mírné radikální strany, že vládní strana pracuje ve službách Rakousko-Uherska a dokazuje, že Pašič druhdy samoděk prohlásil, že uzavře půjčku tam, kde bude možná, za příznivých podminek třeba v Rakousko-Uhersku. Podlým podezříváním je prý tvrzení, že sousední říše chce zameziti ozbrojení srbské armády a stavbu srbských drah, vždyť právě Pašičův kabinet před něko- lika dny uzavřel s rakousko-uherskými firmamí dodávky ručnic a střeliva a částí železničního materiálu. Jen srbský parlament je vinen, ž smlouvy ty již neplatí. Orgán mírně radikální strany »Samo- uprava« opakuje nařčení, že vládní strana působí pouze v zájmu onoho státu, jenž by rá zachoval srbskou bezbrannost a hospodářskou závislost.

Pašič Pašičův RakouskoUhersko

12 article

K pádu Delcasséovu. Z Paříže, 6. června. »L' Eelair« dovozuje. že král Eduard za svého pařížského pobytu za- stával se horlivě Delcassé a. Pravil k jisté francouzské osobnosti: »Co máte proti Deleasséovi? Chcete mermo moe z německéhocísaře učiniti vládee Evropy?e »Nikoli« — zněla (!) odpověď — »ale ne- chceme také, aby král anglický stal se pánem Francie.« Z Pařiže, 6. června. (C.-B) Následkem demisse Deleasséovy upustili Jaures a Archi deaeon od své interpellace o Marokku. Z Paříže, 6. června. (C.- B.) O průběhu dnešní schůze ministerské rady oznamuje »Ag- Havas«: Ministr Delcassé vytkl hlavní zásady. jimiž hodlá se říditi v zahraničné politice. Všichni ministři, jeden po druhém, vyložili své názory. Deleassé konstatoval potom, že jeho neshody s kolegy zostřily se, všichni jsou proti němu a podal demissi, jež byla přijata.

Delcasséův L Eelair Eduard Deleasséův Jaures Archi Paříž Evropa Francie Maroko Havas

13 article

M.-p. Rouvier převezme dnes večer agendu ministerstva zahraničných věcí. Z Londýna, 6. června. (Zvl. tel. »N. L.«) »Slandard« prohlašuje, že Anglie se opře svo- lání mezinárodní konference k řešení otázky marocké, ať — dle přání sultána — do Fezu — ať — dle přání Německa — do Madridu neb do Londýna a to proto, že dle všeho žádný stát mimo Německo a snad ještě Rakousko si konference takové nepřeje. Francie ostatně byla by ochotna — míní »Standard« — přiznati Německu též vlastní sféru zájmů v jižním Marokku, kdyby za to Německo neopíralo se marockým úmluvám anglo-fran- couzským. V každém případě ale Francie může prý spoléhati na — diplomatickou podporu Anglie v této otázce. (Až dosud ujisťovaly sice anglické listy neustále Francii oporou tou, opora vlády anglické ale až dosud po- kulhávala do té míry, že Francie zůstala zatím přes silný vliv anglický v Marokku na holičkách Pozn. red.) Z Paříže, 6. června. (Zvl. tel.) Praví se, že Delcassé chtěl nyní po odmítnuti požadarků německých nastoupiti proti Marokku ná- tlakem a třeba i vojenskou neh lodní demonstrací, slibuje si od nich rychlý úspěch, že ale kollegové jeho na tuto politiku nepřistoupíli, protože by prý Německo pokládalo demonstrace ty za namířené proti sobě. Od povolání Constansa na místo Delcas- séovo, upustil Rouvier v poslední chvíli též proto, že Constans prováděl v Cahihradě politiku — protiněmeckou a že by Německo v povolán jeho vidělo též hrot proti sobě. Z Pařiže, 6. června. (C.-B.) M. p. Rouvier měl včera rozmluvu s Delcassém. Řízení mini- sterstva vnějších věcí již převzal. Potvrzuje se že Rouvier teprve po rozřešení nynějších otázek mezinárodních učiní rozhodnutí v příčině ná- stupce Delcasséova.

Rouvier Delcassé Constans Londýn Anglie Německo Madrid Rakousko Francie Maroko Paříž

14 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 6. června. (C-B.) Císař přija v 1.30 hod. odpol. černohorského kní- žete ve zvláštní audienci, jež trvala čtvrt ho- diny. Knížeti prokazována vojenská poela. Císař navštivil odpoledne knížete černohor- ského v hotelu a zůstal u něho 20 minut. Večer byla u císaře v Schönbrunnu hostina, n přitomní byli kníže černohorský, místokrál egypt ský, společní ministři, ministr hr. Khuen He- dervary, hr. Montecuecoli, baron Beck a dvorn hodnostové. Z Vatikánu. Z Říma, 6. června. (C.-B.) Odpoledne z končen slavnostně v chrámu sv. Petra kongres eucharistický; veřejnost byla vyloučena. Krétská otázka. Z Cařihradu, 5. června. (C.-B.) V odpovědi krétského sněmu na proklamaci velmocí se praví, že spojení Kréty s Řeckem jest jedině možným řešením otázky krétské. Sněm žádá, aby státy daly svůj souhlas k tomuto řešení, děkuje za přislíbené reformy a prohlašuje, že Kréťany vyzve ke složení zbraní s výhradou, že po zjednání pořádku bude národní shromáždění svoláno. Spanělský král na cestách. Z Londýna, 6. června. (C.-B.) Král Alfons přijal dnes v buckinghamském paláci diploma tický sbor a potom jel do katolické katedrály ve Westminsteru, kde přijal vílací adresu. Od- povídaje na ni pravil, že jeho návštěva upevn svazky mezi Španělskem a Anglií.

Kníže Beck Petro Kréťan Spanělský Alfons Vídeň Schönbrunn Vatikán Řím Cařihrad Kréta Řecko Londýn Westminster Španělsko Anglie Khuen Hedervara

15 article

Ke slavnostem berlínským. Z Berlína, 6. června. (C.-B.) Vilém I navštivil dnes s velkoknížetem Michalem dóm zbrojnici. Kardinál Kopp za přítomnosti císaře a Bülowa odevzdal nevěstě následníkově dar papežův. Z Berlina, 6. června. (C -B.) Předvečer sňatku následnikova zakončen byl slavnostním představením v opeře. Z Berlína, 6. června. (C.-B.) Vilém udělil nejvyššímu maršálku dvornímu kn. Egonu z Fürstenbergu řád Černého orla. Následník přidělen dnes a la suite 1. ná- mořnickému praporu. Z Berlína, 6. června. (C.-B.) Odpoledne konal se následníkův sňatek s vévodkyní Cecilií. O 4. hod. císařovna dala nevěstě na hlavu princezenskou korunu. Zatím shromáždili se zvaní hosté v zámecké kapli; členové královské rodiny a j. panstvo v galerii; v kurfirstské komnatě ženich s nevěstou, rodiče a sourozenci. Občanský sňatek provedl ministr kr. domu Wedel, načež šlo se do zámecké kaple, kde odbyl se sňatek církevní. Při změně snubních prstenů vystřeleno v libosadu třikrát dvanáct dělových ran a slavnost ukončena zpěvem. Po blahopřání v obrazárně byla v bilém sále pro- cházka. Při hostině v rylířské síni královského zámku Vilém II. připil na zdraví novomanželů delší srdečnou řečí. V námořnické síni uchy- stána hostina pro vyslance, kancléře, členy po selstev, st. lajemníka Richthofena atd.

Michalus Kopp Bülow Vilém Egon Fürstenberg Cecilie Wedel Vilém II Richthofen Berlín

16 article

Národní hospodář. Rybářský sjezd. Z Vídně, 6. června. (C.-B.) IX. rybářský sjezd rakouský byl hojně obeslán. Jako hosté dostavili se ministr hr. Buquoy a několik dele- gátů rybářského sjezdu mezinárodního. Odborná ministerstva a dolnorakouské místodržitelství po- slala své zástupce. Po volbě předsednictva při- jaty resoluce, jimiž vláda žádá se za změnu rybářských zákonů, takže oprávnění rybáři mo- hou vstoupiti na ohražené místo, nebo uzavřené pozemky. Konečně žádá se vláda, by doplnila zákon o odpisování pozemkové daně při zten- čení naturálního výnosu živelními pohromami v tom směru, že také rybnikáři v případě živel- ních pohrom mají právo na slevu pozemkově daně. Zástupce ministerstva orby sliboval zakro- čení u ministerstva financí, by dbalo resolucí. Firmy M. Geiringer a S. Geiringer ve Vídni. Z Vídně, 6. června. Firmám M. Geiringer a syn a S. Geiringer, které prostřed října r. 1904 octly se v peněžních nesnázích a od té doby jsou insolventní, podařilo se následkem ochoty bank a eskomptérů uzavříti vyrovnání s věřiteli. Den placení bude 10. července t. r.

Buquoy M Geiringer S Geiringer Vídeň

17 article

Dům Rothschildův. Z Vídně, 6. června. »Neue Freie Presse- oznamuje z Paříže, že dům Rothsehildův bude nyní řízen bratry zesnulého, barony Gustavem a Edmondem Rothschildem, jakož i synem zesnu- lého Eduardem. Konkurence italských vepřů. Z Vídně, 6. června. V poslední době bylo na vídeňských trzích konstatováno značné množ- ství italských vepřů. Vzhledem k tomu podala zemědělská ústředna u ministerského presidiaa ministerstva orby podání, ve kterém se proti do- vozu italských vepřů, který nabývá stále větších rozměrů, ve prospěch rakouského chovu protestuje. Centrála se snaží, aby také veškery ostatní agrární korporace se kroků těchto súčastnily- Mezinárodní elektrická společnosk. Z Vídně, 6. června. Příští týden koná se valná hromada mezinárodní elektrické společno- sti, na které bude předložena bilance. V loni vyplácela dividendu 8 procetní; ta se letos pa- trně nezmění. Velký úpadek. P. Z Vídně, 6. června. Firma s nábytkem Nemes a Lengyel v Pešti jest insolventní. Dluhy za zboží 150.000; peněžní 170.000 korun. dohromady 320.000 korun.

Rothschildův Gustav Rothschild Eduard Nemes Lengyel Vídeň Paříž Pešť Neue Frei Presse Rothsehildův

18 article

Italská cla. Z Říma, 6. června. (C.-B.) Ministr finanei podal dnes ve sněmovně předlohu, již s nížuje se dovozné clo na mouku ze 12.50 n 11.50 lir a zvyšuje se dovozné clo na svatojanský chléb z 12 na 3 liry. Mezinárodní zemědělský ústav. Z Říma, 6. června. (C.-B.) Konference ke zřízení mezinárodního zemědělského ústavu ko- nala dnes za předsednictva ministra Tittona plenární schůzi, v níž práce skončeny přijetím usnesení tří komisí. Usnesení ta směřují ke zřízení permanentnímu se sídlem v Římě za finančního příepěvku států. Zejtra odpoledne bude poslední schůze, by podepsán byl závě- rečný protokol, redigovaný předsednicívem. Ti- toni sdělil, že král, jenž osobně chce zřízen ústavu podporovati, věnoval k účelu tomu příjmy dvou korunních statků obnosem 300.000 lir ročně. Bavlnářský sjezd. Z Manchestru, 6. června. (»Reuter. «) Na mezinárodním bavlnářském sjezdu prohlásil ame- rický zástupce Dale, že americká sdružení nejsou ještě organisována tak, aby omezovala ničení (amní bavlny. Jejich postavení je v Ame- rice zvlášní, ale je dobrá naděje, neboť vývoz a obchod vzmáhají se, že Amerika bude moe přistoupiti k mezinárodní organisaci. Sjezd jmenoval Arnolda Schmidta stá lým tajemníkem bavlnářského sjezdu se zvlášt ním úkolem, aby sledoval organisace na pevnině

Dale Schmidt Řím Manchestr Amerika mezinárodní zemědělský ústav mezinárodní zemědělský ústav ko Reuter

19 article

st. Z Pešti, 6. června. (Zvl. telc. r. »Nar Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 metr. cento o 10—15 h levněji. Platila za 100 kg. pšenice tisská 81 kg K 18.20, 80.5 k K 18.—, 80 kg K 17.50, makovská 78.8 kg k 17.85, stolno-bělehradská 76.5 kg K 17.20, pešťská 80 kg K 17.75, 78.5 kg K 17.40, horňácká 79.5 kg K 17.20, banátská 79 k K 17.55, bečkerecká 76 kg K 17.60; žito K 14.10; oves K 13.50—14.—, s příměsí 13.10; ječmen ke krmení K 13.40; ku- kuřice (+ 5 hal.) K 15 65 až K 15.80. Termínový obchod byl mdlý n zamračení a klesající tlakoměr. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 16.14, žito na říjen K 13.10, ove s n říjen K 11.18, kukuřice na červene K 14.96, na květen 1906 K 11.24, řepka n srpen K 23.90. Sádlo smlouváno po K 140.—; jiné zboží beze změny.

Platil Sádlo Pešť kg

20 article

Počasí: Parn. Z Liverpoolu, 6. června. (Telegr.) Ve 4 hod 10 minut. Čhraty činily 7.000 žoků. Z toho na spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz — žoků. Americké dodávky na měsíc červen 4.44 0.—, na červen-červenec 4.44, 0.—, na červenee- srpen 4.44. 0.—, na srpen-září 4.43. 0.—, na záři- říjen 4.43, 0.—, na říjen listopad 4.43, 0.—, n listopad-prosinec 4.43, 0.—, na prosinec-leden 4.44 0.—, na leden únor 4.45, 0.—, na únor-březen 4.46 0.—. Smýšlení klidné. Z Nového Yorku, 6. června. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá- znam poslední.] Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo pevné. Znamenala: pše- nice na červenec 925/4 (921/4), na záři 863/s (853/s), kukuřice na červenee 561/4 (551/8), cukr (Fair Muscovados) 33/4 (33/4), bavlna 8.40 (8.40). — Zá- věrečné smýšlení na peněžním trhu povolné. Trhy masné a dobytěí. Z Vídně, 6. června. Trh vepřový. Na dnešní trh vepřový bylo přihlášeno 13.547 kusů. avšak přívezeno na počátku 7564 podsvinčat a 5452 uherských vepřů na tůk, dohromady 13.016 kusů. — Na konci znamenali: prima K 1.26, 1.28, vými nečně 0.—, prostřední a staří vepři 1.17, 1.24, lehcí 1.08, 1.14, podsvinčata 0.87, 1.22. Tendence vlažná.

Liverpool Nový York Vídeň 863 / s

21 article Hlasy z obecenstva.

Hlasy z obecenstva. Chvalné známý restauratér pan V. Kallus zavedl ve svém plzeňském restaurantu — jako dříve — oblíbené, domácně upravené obědy, na což obzvláště pány „slaměné vdovce“ upozorňujeme 12894

V Kallus

22 article Rodinné zprávy.

Rodinné zprávy. arosla MIann, č. k. míštodržitelský koncipista Růžena Mannová roz. Vackova, novomanželé. V PÍSKU, v červnu 1905. (Na místě zvláštního oznámení.

Mannová Vackov Písek

24 article Z městské spořitelny Pražské.

Z městské spořitelny Pražské. V záležitosti statku Littengrünu, měst- skou spořitelnou Pražskou vydraženého, obrá- til se p. obecní starší Václav Prášek podá- ním ze dne 10. května 1905 na praesidinm rady král. hlavního města Prahy se žádostí, aby člen ředitelstva pan Dr. Černohorský z úřadu byl odvolán. Podání toto zaslal sta- rosta král. hlav. města Prahy p. Dr. Vladimír Srb městské spořitelně Pražské s tím, aby mu o něm podána byla zpráva. Výbor měst- ské spořitelny Pražské usnesl se ve schůzi ze dne 3. června 1905 jednomyslně, podatip starostovi tuto zprávu: „Vaše Slovutnosti! Výbor městsk spořitelny Pražské dovoluje si podati. Vaší Slovutnosti jakožto předsedovi svému o podání pana obecního staršího Václava Práška na sbor obecních starších tuto zprávu. Ctěným přípisem slavného praesidia ze dne 8. března 1905 č. 383 praes. bylo měst- ské spořitelně Pražské oznámeno, že sboi obecních starších král. hlav. města Prahy ve schůzi své dne 6. března 1905 se sehvále- ním vzal na vědomí zprávu tříčlenne komise pro zkoumání účtů městské spořitelny Pražské, schválil předložené účty městské spo- řitelny Pražské za r. 1904 a usnesl se k ná- vrhu jmenované komise, „aby ředitelství správě městské spořitelny Pražské, jakož i je- jímu úřadnictvu za velice svědomité, dovedne a pilné konání povinností vysloveny byly díky“ Úkol této komise podáním zprávy slav- nému sboru obecních starších byl tedy ukon- čen a není pan obecní starší Václav Prášek více ani „předsedou revisní komise městské spořitelny Pražské“, ani „zodpovědným funk- cionářem této spořitelny“, za kterého se ve svém podání vydává a nebyla by městská spo- řitelna Pražská vůbec povinna o podání tomto jednati, kdyby nebylo zapotřebí Vaši Slovutnost upozorniti na nesprávná tvrzení v tomto po- dání obsažená.

Prášek doktor Černohorský Vladimíra Srb obecní Praha

25 article

Především není správno mínění, že pro spořitelny je předepsáno, povolovati zápůjčky do 50% té které kupní ceny. Městská spoři- telna Pražská jako ostatní spořitelny a jiné hypoteční ústavy povoluje zápůjčky na dony dle ceny odhadní zvlášť zjištěne znaleen spořitelny (a sice do 50% téte odhadní ceny) a na usedlosti dle kata- strálního výnosu pezemků nehledíc k ceně odhadní a k ceně budov (a sice nyní do výše 25teronásob. kat. výnosu). Dle tohoto pravidla byly též zápůjčky n statek Littengrün povoleny na základě proká- zaného čistého kat. výnosu pozemkůi, bez ohledu na cenu budov. Nesprávná je však číslice kat. výnosu kterou pan obecní starší Prášek ve svém po dání uvádí. Když bývalý vlastník statku Littengrůn a dvorů č. p. 1 a 2 v Littengrünu Jan Münch žádal za povolení zápůjčky 57.000 zl., vyká- zal čtyřmi pozemnostními archy ověřenými e. k. hlavním berním úřadem v Falknově ze dne 16. února 1898, že kata- strální výnos pozemků při statku Littengri- nu a při dvorech č. p. 1 a 2 v Littengrünu . . . . 2.805 zl. 44 kr. takže pupilární jistota, počí- taná tehdy dle pravidel měst- ské spořitelny pražské do 20teronásobné výše, činila . Poněvadž mimo to byla dána v zástavu obytná stavení, jež dle vykázaných odhadů měla cenu

Münch Falknov

27 article

56.108 zl. 80 kr.

28 article

20.092 zl. 80 kr. povolilo ředitelství usnesením ze dne 18. března 1898 žá- danou zápůjčku . . . . . 57.000 zl. v I. knih. poř.

29 article

Ježto jiné velké ústavy hypoteční ten- kráte povolovaly a dosud povolují zápůjčky do 24teronásobné výše kat. výnosu, a ma- jitelé usedlostí a statků naléhali, aby měst- ská spořitelna Pražská též své měřítko pro povolování zápůjček zvýšila, musila městská spořitelna Pražská, chtějíc se státi způsobilou k soutěži na poli úvěrním, odhodlati se, mě- řítko toto zvýšiti, a proto usneslo se ředitel- ství městské spořitelny Pražské ve schůzi dne 27. května 1898 povolovati zápůjčky na stat- ky a usedlosti do výše 25teronás. kat. výno- su pozemků. Toto usnesení ředitelstva bylo slavým výborem ve schůzi ze dne 10. září 1898 vzato se schválením na vědomí. Když pak Anna Kliebrová, jakožto vlast- nice statku Littengrünu a dvorů č. p. 1 a 2 v Littengrünu podala městské spořitelně Pražské žádost o další zápůjčku . . 11.000 zl. která dříve povolenou zá- půjčkou . . . . . .. 57.000 zl. měla končiti ve výši . . vykázala novými c. k. evi- dencí katastru pozem- kového ze dne 29. května 1899 ověřenými archy pozem- nostními, jež dodatečně též od c. k. hlavního ber- ního úřadu ve Falknově dne 17. listopadu 1899 ově- řeny byly, že kat. výnos po- zemků činí takže pupilární jistota po- zemků do 25teronásobné výše 68.150 zl. 25 kr. počítaná činila . . . . nehledíc k ceně budov a inventáře. Z toho důvodu povolilo ředitelstvo ve schůzi ze dne 4. července 1899 žádanou další . . . 11.000 zl. zápůjčku která měla končiti ve výši . . . 68.000 zl. Poněvadž celé zá- půjěce 57.000 zl. nemo- hlo býti zjednáno první knihovní pořadí, byloz této zápůjěky vyplaceno pouze. jimž předcházelo . .. takže vyplacená první 68.000zl.

Kliebrová Falknov Littengrün zl

30 article

2.726 zl. 01 kr.

31 article

51.000 zl. 4452 zl. 771/2 k

32 article

zápůjčka končila ve výši 55.452 zl. 771/2 k. a vyplacená druhá zá- půjčka . . . . . . 11.000 zl. končila ve výši . . . 66.452 zl. 77 1/2 kr. kdežto pupilární jistota dle shora uvedeného vý- počtu činila . . . . 68.150 zl. 25 kr. Jednalo tudíž ředitelstvo při povolení zá- půjčky této zcela v mezích svých pravidel. Nesprávné jest další mínění pana obec- ního staršího Václava Práška, že právní zá- stupce městské spořitelny Pražské pan JUDr. Černohorský mohl čekati a statek ten ve „druhé dražbě“ o 40—60 tisíc korun levněji koupiti. Neboť kdyby byl právní zá- stupce městské spořitelny Pražské statek ne- vydražil, byl by mohl dražbu teprve za půl roku obnoviti, statek by byl ještě více spustl, pohledání eráru na dlužných daních bylo b ještě více vzrostlo, a pohledání městské spo- řitelny Pražské by se bylo o další úrokya úroky z prodlení ještě zvětšilo, při čemž by nejmenší podání bylo zůstalo ve stejné výši ustanoveno, tak že by ani tím žádná výhoda nebyla vznikla. Proto bylo nejen vhodno, ale nanejvýše nutno, že právní zástupce statek vydražil, a jednal tak týž právní zástupce v mezích uděleného mu poukazu ředitelstva, jež ve schůzi dne 20. ledna 1903 zjistilo, že ku krytí pohledávky městské spořitelny Praž- ské jest třeba nejvyššího podání až do výše . . 155.000 K kdežto právní zástupce městské spořitelny Pražské dražil jen do výše . . 140.258 K. Že statek tento měl i tehdy větší cenu, je zřejmo zejmena ze soudního odhadu, dle něhož, ač soudní znalci přihlíželi k onomu neobyčejně špatnému stavu, v jakémž se statek ten nalézal, přece odhadli jeho cenu na . . . . . . . . . 209.215 K 50 h,

Prášek JUDr Černohorský

33 article

. 76.309 K 95 tedy o. přes zápůjčku městské spořitelny Pražské. Stavba nového obytného stavení byla na- léhavě nutna, ježto staré obytné stavení nalé- zalo se v tak bídném stavu, že hrozilo sesutím a právě tento chatrný stav obytného stavení byl jednou z hlavních příčin, proč se ke dražbě žádný kupec nedostavil. Stavba ta děla se po bedlivé úvaze správy statku, stavebního znalce, ředitelstva i výboru, nebeť bylo shledáno, že pouhá oprava by byla vyžadovala více než 10.000 K a nebyla by odčinila nedostatky, n něž by zajisté každý kupec byl poukazoval. Jsou tudíž výtky obecního staršího pana Vá- clava Práška i v tom směru neodůvodněny Nesprávné jest dále též jeho mínění, že městská spořitelna Pražská dražbou statku překročila své stanovy. Naopak dle § 22. odst. 7. má městská spořitelna Pražská „vkla- dů sobě svěřených a svého jmění vlastního užíti: k zakupování nemovitostí, na něž se vede exekuce, pakli jest toho zapotřebí ke zjištění pohledávky pro spořitelnu tam váznoucí“. Toto právo přísluší výhradně a neobmezeně správě spořitelny a není v tomto právu spořitelna nikterak obmezena, zejména nemusí sobé vyžádati předchozího svolení slavného sboru obecních starších, jakého jest potřebí pouze dle § 7. k tomu, aby městská spoři- telna Pražská mohla že svých přebytků ně- které čtístky darovati k účelum dobročin-

Prášek obecní starý