V Praze, v sobotu dne 19. září.

K čislu 256

Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko

NA

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Uherská krise. Z Pešti, 19. září. V obci Apath počato bylo s vybíráním daní. Mu- silo však býti přerušeno, ježto obyvatelstvo prohlásilo, že pla- titi nebude a vyhrožovalo be nímorgánům násilí m. Z Pešti, 19. září. Z Temešvár oznamuje »Neues Pester Journa l«, že 15 vojínů 3. ročníku 9. pěšího pluku vsedlo včera samovolně do vlakua odcestovalo domů. Z Pešti, 19. září. S konference strany neodvislosti, na včerejšek určené, sešlo. Ko- šut se vrátil odpoledne a byl se všech stran oblehán. Nedal však žádné odpovědi, pravě, že se dnes odebere k slavnosti na počest otce v Tapos Alja ko- nané, odkud se vrátí teprve v pondělí. Ne- chce předstihovati rozhodnutí své strany, proto se o situaci nepronáší. Konference strany neodvislostí svolána jest na úterý dne 22. t. m. Z Vídně, 19. září. »Zeit« uveřej- ňuje rozmluvu s uherským min sterským předsedou hrabětem Khuenem, který na dotaz, zdali císař po odjezdu německého císaře odjede do Pešti, odpověděl, že určitě odpověděti ne- může, jelikož není povědomo, zdali cestovní plán panovníkův jest definitivně stanoven. Že však není pravděpodobno, že by nyní císař do uherského hlav niho města jel. Klubovní schůze. Z Vídně, 19. září. Předseda klubu pol- ského ryt. Jaworski svolává schůzi klubu na den 23. září. Téhož dne koná se také schůze slovanského centra. Předčasná oslava jubilea. Z Vídně, 19. září. Včerejší ranní listy oslavovaly člena panské sněmovny Julia ryt. Gomperza, vyhlašujíce, že 21. t. m. bude mu 80 let. Vyšlo však na jevo, že pan Gom- perz dosáhne tohoto věku teprve za rok.

Reforma vojenského trestního zá kona zase odložena. Z Vídně, 19. září. Přípravy k reformě nového vojenského řízení trest- ního byly krisí v obou parlamentech za- staveny. Vyslovuje se dokonce možnost, že reforma ona jest pochována; na všechen způsob však že jest odložena. Dr. Kathrein o situaci. Z Pešti, 19. září. »Magyar Orzság- uveřejňuje rozmluvu s předsedou klubu ka- tolického centra na říšské radě, drem. Ka- threinem, který se vyslovil: »Nebude-li vzat zřetel v armádní otázce na stanovisko rakouské, můžeme my zase dělati těžkosti v příčině vyrovnánía můžeme říci, že toto neprojedná se hladce. Mnoho jest poslanců, kteří chtějí zodpověděti uskutečnění maďarských národních snah zmarem vyrovnání. Situace je po každé stránce zmatená a hrozí velká krise.« Na otázku, zdali zasedání poslanecké sněmovny bude bouřlivým a dojde-li k demonstracím proti Maďarů m, odpověděl: »To se může státi, ač já jsem proti tomu a nezúčastnil bych se toho nijak.« Na konec dr. Kathrein vznesl na redaktora jmenovaného listu do- taz, zdali se nevědělo v Uhrách, že vyjde armádní rozkaz? Tímto dotazem — míní list — prozradil dr. Kathrein, že rakou- ská vláda měla vědomost o tom, že k takovému rozkazu dojde. Strany, vládu podporující, také prý o něm věděly.

Telegrafické zprávy. Z Vídně, 19. září. (C.-B.) Císař propůjči odbornému chefovi Juliovi Szent- Gy ör- gyiovi u příležitosti jeho odchodu na vyžá- daný trvalý odpočinek v uznání jeho 50letých věrných služeb a zásluh komandérský kříž krá- lovského uherského řádu sv. Štěpána. Císař jmenoval dvorního radu Bélu Saaros- sya odborným chéfem a sekčního radu dra. Josefa šl. Chrenoczya dvorním radouu nejvyšší společné účtárny.

Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3h Předplacení a inseráty ijímá administrace Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Císař jmenoval ředitele obecného gymnasia v Benešově pátera Josefa Romana Kurku ře- ditelem státního gymnasia v Benešově. Císař propůjčil kancelářskému officiálovi Janu Hájkovi u okresního soudu v Tannwaldě za příčinou jeho odchodu na vyžádaný trvalý odpočinek zlatý záslužný kříž s korunou. Ministr financí jmenoval celního vrchního kontrolora Františka Kahlera vrchním cel- ním správcem v osmé služební třídě u hlavního celního úřadu v Ústí, dále vrchního celního officiála Jana Třebického, vrchního celního kontrolora Františka Hebera, celního správce Zdeňka Ranga a vrchního celního officiála Františka Roha vrchními celními kontroloryv osmé služební třídě u hlavního celního úřadu v Praze. Ministr kultu a vyučování jmenoval sup- plenta na českém státním gymnasiu v Plzni Aloisa Leisera skutečným učitelem na stát- ním gymnasiu v Třebíči. Z Běláku, 18. září. (C.-B.) Včera byl zde zahájen za předsedníctví říšského poslance V öl- kela druhý sjezd německých rakouských měst. Schválena byla resoluce ve příčině reformy daně z budov, zrušení třídní daně z domů a zřízení stavebních řádů zemským zákonodárstvím. V další resoluci vyslovil se sjezd proti návrhu Bie- lohlávkově a proti usnesení zemského výboru, učiněnému na základě tohoto návrhu. Z Alžíru, 18. září. (C.-B.) Kolonie B i che- minova dorazila dne 12. t. m. v Beni A b- bes. Všechny nepříznivé zprávy o ní kolující jsou tudíž bezdůvodné.

Poplach v Uhersku. Celé Uhersko je rozčileno, hlavní město uherské je v nebývalém rozechvění. Velké a hlavní slovo mají arci časopisy opposiční, které již delší dobu vůbec mluví vlastně za všechny strany říšského sněmu a za celý národ maďar- ský. Loyální výklady časopisů význačně vlád- ních v obecné opposiční vřavě zanikají. Ve všech možných tóninách opposiční mluvy odsuzuje se armádní rozkaz ze dne 16. září jakožto porušení uher- ské ústavy a národ volá se do řad, aby zahájil boj proti koruně. Maďarští politikové

FEUILLETON. Veselé paběrky. Těžko vyhověti. Maminka očekává tak zvanou radostnou událost. Tatínek připravuje na ni své dva kloučky a praví: „Maminka dá vám brzy bratříčka nebo sestřičku. Co bys měl raději“ otázal se pak staršího hošíka, „bratra anebo sestru?“ Načež hošík odpověděl: „Je-li to ma- mince jedno, tak bych si přál živého koníka. hezkého ponny!“ stauracích ženy a dívky, „jež nepatří k restau- ratérově rodině.“ Ale pan Adolphy byl vynalé- zavý muž a uměl si pomoci: adoptoval rychle, to jest vzal si — se všemi možnými zákonnými vý- hradami — za vlastní všechny sklepnice a slu- žebné. Pak provozoval svoji kvetoucí hostinskou živnost dále s adoptovanými dcerami, jejichž počet časem vzrostl až na plných devadesát. — Také v Praze mluví se již delší dobu o žádoucím prý zákazu číšnic neboli sklepnic. Páni hostinští, kteří o praktičnosti a výhodnosti sklepnic pře- svědčeni jste: nesvítá vám z amerického příkladu páně Adolphyova pro ten případ spásný pokyn? Surovec. První dáma: „Co pak udělal tvůj muž, když jsi omdlela?“ — Druhá dáma: „Ano, pomysli si jenom: ten bídník přineslsi svůj apparát a ofotografoval si mne! Jeník jako ochránce života. Matka jde s Jeníkem kolem rybníka. Pojednou táže se he: „Co pak bys, Jeníku, tak asi udělal, kdyby ti maminka nyní spadla do vody?“ — „I to by nic nedělalo,“ odpověděl rychle hošík, „však já už trefím sám domů!“

Přílišná starost. Nováčkové učí se na plovárně řádnému plování a jeden z nich „na- bírá“ opětně: „Chlape žíznivá,“ křičí na něj pod- důstojník, „nehltej tolik vody! Ostatní chtějí se také ještě vykoupat!“ Elegantní obrat. Matinka (domlouvá synáčkovi): „Ale Karlíčku, jak pak to vypadáš Upadl jsi už zase do zelené trávy?“ — Karlíček (odmlouvá): „Ne, ne, matinko! Do trávy, kterou už kráva sežrala. Jak si může hostinský zabez- pečit ženskou posluhu. Před nedávnem zemřel v Elistonu ve Spojených státech severní Ameriky jakýsi Fritz Adolphy v 88. roce věku svého. Tento muž stal se proslulým jakožto o tec devadesátidcer. Ve svých mladších letech měl Adolphy v městě St. Louis restauraci s ve- likou zahradou, ve kteréž hosty obsluhovaly číš- nice. Tou dobou však vydal městský úřad tamější zákaz, kterýmž se zapovídalo zaměstnávati v re- Něco pro nos. Jistý poněkud umíněný čili svéhlavý domácí pán huboval ve společnosti na provádění kanalisace, jež milliony korun prý ztráví a k ničemu nebude. Když město tisíce let bez soustavné kanalisace obstálo, mohlo prý by bez ní býti i na dále. Přítomný mladý lékař jal se nespokojenému panu domácímu vykládati všechny jisté 1 možné výhody soustavné kanali- sace a poukázal na konec také na potřebu, aby v domech nebylo už kanálového zápachu. „Ach co!“ odpověděl mu s hrdým sebevědomím pan domácí, „já chci svůj dům také čichat!“ U dohazovače nevěst. Kandidát že- nitby: „... Tedy slečna Bubeníkova má 100.000 zlatých věna. Dobrá. Teď bych ale také rád se- znal její chyby!“ — Zprostředkovatel: „Cože? Chyby?... S jedním stem tisíc zlatých nemá ženská vůbec žádných chyb! Nanejvýše jenom — zvláštní známky!“

Snadná pomoc. Student (najímaje si byt): „Nájemné z toho pokoje je mi příliš veliké.““ — Pronajimatelka: „Ale, pane doktore, ten po- koj má dvě okna!“ — Student (rychle odhodlán): „Ach, co: tak si to jedno okno zastřete!“

Jeho nejlepší rána. Revírní hlídač a vrchní honec Šebastian Rohatý byl při po- slední honbě na černou zvěř postřelen, tak že několik neděl nemocen a bez výdělku zůstal. Za řečené honby bylo na houfec kanců téměř na- jednou několik ran vypáleno, tak že nebylo možno zjistiti, kdo Rohatého vlastně postřelil. Ale kdo přemýšlí, vymyslí něco. Pojednou ob- jevil se v novinách inserát: „Pan střelec, který mne dne 10. t. m. tak postřelil, že už 14 dní ležet a lékařsky ošetřován býti musím a žádného výdělku nemám, není mi sic znám co do jména, ale já znám jej osobně, a prosím ho tímto zdvo- řile, aby mi z vlastního uznání zaslal nějakou podporu. Šebastian Rohatý, revírní hlídač a vrchní honec v K.“ — Účinek tohoto inserátu byl velkolepý. Prodlením téhodne obdržel Rohatý od