1
article
našli v této vážné a svrchovaně kritické chvíli
formuli, kteřáž je všechny jednotí a nepo-
chybně také asi sjednotí: Košut, Zichy, Apponyi,
Andrassy a Wekerle jsou jedné mysli ohledně
této formule, kteráž zní: armáda nen
podřízena jenom králi, jakožto nej-
výššímu pánu vojska, nýbrž také národu,
z jehož vůle všechna práva koruny vzníkla.
Obrací-li se tedy panovník armádním rozkazem
na vojsko, přísluší totéž právo i za-
stupitelstvu národa a na armádní
rozkaz králův musí následovati manife st
národního zákonodárného sboru.
Armádním rozkazem byla politika do
vojska vnešena a nyní jest povinností
říšského sněmu, aby kráčel touž ce-
stou, na kterou nastoupila koruna.
V hlavním orgánu obstrukční strany dopo-
ručuje poslanec Lengyel plán přímo revo-
luční. Maďarský národ nechť prý se proti
armádnímu rozkazu opře všemi
prostředky trpného odporu a po
případě i bojem až na nůž. Dále pak
tvrdí, že Němei v Rakousku svými sym-
pathiemi k německé říši tíhnou a svojí politikou
vědomě k tomu pracují, aby řiše se rozpadla
potom Německem zabrána byla. V této situaci
přáli prý si Maďaři, aby měl trůn po ruce vojsko,
na něž by se ve všech případech mohl spoleh-
nouti, ale Uhersko bylo s tím odmítnuto.
Poslanec Polonyi napomíná ke klidu a
praví, že se na armádní rozkaz nemá odpoví-
datí demonstracemi, nýbrž se zákonníkem v ruce.
Košut
Zich
Apponyi
Andrassy
Wekerle
Lengyel
Maďar
Polonyi
Rakousko
Německo
Uhersko
2
article
Armádní rozkaz jest prý bezpří-
kladnou dějinnou událostí. Nikdy
ještě prý se nestalo, aby konstituční panovník
v době míru svoji vůli postavil jakožto hráz
proti vůli zákonodárného sboru.
Gabriel Ugron praví, že účinkem tohoto
armádního rozkazu bůde situace nad míru vážná.
Nastává prý ostrý konflikt mezi národem a trů-
nem. Říšský sněm jest prý povinen há-
jiti svých práv oproti každému,
ba i oproti druhému zákonodár-
nému činiteli, oproti koruně.
Ale hlavní věcí je prý klid. Není potřeb
řinčeti zbraněmi ani pořádati hlučné demon-
strace; říšský sněm vybojuje si na půdě ústav-
nosti svůj zápas s nejvyšším vojenským pánem.
Poslanec baron Kaas, kterýž je členem
strany lidové, dovozuje, že je armádní rozkaz
nezákonný svojí formou i svým
obsáhem. Ařmádní rozkaz mobilisuje prý
rakouský političký svět a armádů proti poža-
davkům uherského národa. Armádní rozkaz byl
přý úmyslně vydán před přichodem německého
čísaře do Vídně, aby se nemohlo tvrdit, že se
důražné hájení německé ařmádn
řeči stalo na popud nebo na žádost něme-
ekého císaře aneb aby se německý císai
skutečně nemohl zasaditi za požadávek rakou-
ských Němců, což prý by ho u Němců učinilo
ještě oblibenějším, než už jest.
různých nejmenovaných pánů celkem äsi 1000
zlatých se všestranným přáním; aby se bržý úplně
pozdravil. Rohatý na to řychlé se zotavil. S bo-
hatým „bolestným“, jež se mu tak neočskáváně
sešlo, zařídil se hospodářsky a říká nyní: „To
byla ma nejšťastnější rána!
Ugron
Kaas
Němec
Vídeň
3
article
Úsüdek debřé přítelkyně. Slečna
Louisa: „Podívej se, Karolino: tanihle jde mu
ženich!“ — Slečna Karolína (udivena): „Tak?..
Ale ten vypadá přece děcela inöudře!“
Ži omyslný výklad: Pan rada: „Zejtra
musím tě nechat 6 samotě — slavim stříbrhou
svätbu!“ — Pän inajor: „T6 jest, tvöje pan
slaví pánovnické jug 1e k
Dítě z města. Pán: „Poslyš, hošíku
komu naleží tato louka zde?“ Hošík (ostře): „To
nenl žádná loüka, to je stavební fiisto mého ta
tinka!“
Také ostatní politikové maďarští, pokud již
za dobré užhali mínění své pronésti, věstí zá-
pasy velmi tuhé. Uherský říšský sném
bude svolán, aby zastupitelstvo maďarského
hároda oproti koruně zaujalo pevně stanovisko.
Konflikt mezi oběma ústavními činiteli prohla-
šuje se za neodvratný, neboť většina poslane-
cké sněmovny jest opposičním proudem docela
unešena, do vleku vzata a není žádným žertem,
tvrdí-li se tu a onde, že jsou v uherském par-
lamentu nyní — už jenom Košutovci.
Vídeňské vládě blízké orgány tvrdí, že ko-
runa po vydání posledního armádního rozkazu
couvnouti ani povoliti již nemůže a že tedy.
poněvadž i na uherské straně povolnost nemož
nou se jeví, ostrá srážka obou konstitučních
faktorů nevyhnutelnou jest... Avšak jsou politi-
kově, kteří v žádnou »nemožnost« nevěří
historie uči, že se už často navzdor nejrozhod-
nějším prohlášením — přece jen povolilo!
Louisa
Karolina
Karolín
T 6
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Hryzení agrárnických útrob z Udržalova
vítězství na Pardubicku ještě se neutišilo; agrár-
nická tisková obrana sice vzdala se již snahy
vyložiti vítězství toto jakožto — poráž ku
mladočeskou, a o takovou líceň se vážně
pokoušela, ale dnes ohlíží se po takových vý-
kladech vítězství ve zbytečné té volbě, jakým
by stranu, kteráž podle jejich vývodů vlastně
prohrála, vítězstvím tim co nejvíce zkompromi-
tovala. Protož předkládá dnes zas jiné čtení
volební spekulace pardubické a dovozuje, že
při volbě té bylo zřetelně znáti, že jednou
z nejúspěšnějších argumentací proti agrárnímu
kandidátu Švejkovi bylo »obvinění«, že jest —
evangelíkem. Na doklad stačí listu pana
posl. Kubra citát z listu biskupa Doubravy
kterýž z pramene nejspolehlivějšího se dovídá,
že kandidátu agrárnímu podrazilo nohy hlavně
jeho — evangelické vyznání. Chrudimský list se
chlubí, že všichni nerozhodní voličové byli v poslední
chvíli o stavu věci náležitě poučeni, že nemůže
býti v intencích katolíků, aby volili p. Švějka,
evangelíka, poněvadž nemohou prý podporovati
hnuti, sledující přimknutí se k protestantskému
Prusku propagandou »Los von Rom unter den
Czechen« atd. atd. Agrárnický list, který tvrzení
»Č. Východu« přijímá za bernou minci, dovo-
zuje z toho, že šest tisíc voličů, kteří Údržala
voliti nechtěli, zůstalo doma, poněvadž nemínil
voliti evangelika Švejka, který ve skutečnosti
ani evangelíkem není. Ejhle, ovoce činnosti
»Nár. Listů« ! volá Kubrova obrana. Mladočeši
na základě jich »evangelické polemiky« zosno-
vali na Chrudimsku šikovný volební manévr,
jakého svět neviděl. Náboženství katolické bylo
úžasně profanováno!« Tedy: orgán biskupa
Doubravy přichází se zprávou o tom, že kato-
líci byli ovšem mylně poučeni o tom, že pan
Udržalův
Švejk
Kubr
Doubrava
Švějka
Kubrův
Pardubicko
Prusko
Los
Rom
Chrudimsko
Č . východ
5
article
Švejk je evangelik, tedy že tento manévr jest
manévrem katolické strany a »Obr. Z.«, kteráž
staví na tomto vývodu »Č. V.«, tvrdí, že
to byl mladočeský volební »knyf«, jak se
vyjadřuje ryze agrárnickou češtinou. V každém
případě, zůstalo-li totiž šest tisíc voličů doma,
ať následkem katolického aneb mladočeského vo-
lebního úskoku s domnělým evangelictvím Švej
kovým, dovozuje »O. Z.« tímto svým kon-
statováním, že na Pardubicku strana agrární má
menšinu 1: 8, neboť faktem jest, že vedle 2000
voličů, kteří dali Udržalovi hlasy, 6000 jich zu-
stalo doma a neposlechli komanda strany agrární,
tedy nemohou býti považováni za agrárníky,
ježto se spíše předali k heslu mladočeskému a
dokonce ke stanovisku »Nár. Listů«. Rozkošná
zábava, kterou nám »0. Z.« společně s »Č. V.«
přichystala, stává se zrovna božskou, připome-
neme-li si tvrzení jejího tábora, že posl. Údrža
jen proto mohl býti zvolen, že vzdal se příslu-
šenství k straně mladočeské, kteráž podle dneš-
ního tvřzení Kubrova listu vymýšlela a v oběh
uváděla žcela mimořádhé a neobyčejně šikovné
volební maněvry! Je-li tomu tak, sluší-li totiž
děkovati Udržalovo vítězství domněnce o Švejkové
evangelickém vyznání, Mladočechy rozšiřované,
a to »0. Z.« tvrdi, potom nelze přece popírati, ž
v první řadě byla to oha, která švému Švějkovi
pomohla na břicho i tím, že v poslední chvíl
a sice v polemice s námi vzala věc reali-
sticko-evahgelickou za véc svou,
a lež realistického chefredaktora o obvinováni
evangelíků námi učinila svým nejpádnějším argu-
mentem proti nám! Zmatek roje pojmů, představ,
předpokladů a závěrů v porouchaném myslidle
agrárnického listu jest přímo klassický a dovršuje
se na nejmožnější vrchol, poukážeme-li k tomu,
že my proti náboženským Bojům vystupujeme c
Švejk
Udržal
Kubrův
Udržalův
Pardubicko
6
article
nejhorlivějí, což jsme dokázali právě tou tak
zvanou »evangelickou polemikou«, kterouž jsme
se přece postavili proti náboženskému
přepadeňí českého národa, nebot
jeho obrácení na evangelickou vířu přece
by bylo náboženským bojem! Není
naší zásadou, že ve věcech národních, ve
věcech politických, zvlášť volebních má rozho-
dovati mimo národního, svobodomyslného ještě
nějaké jiné kredo a to nejméně náboženskéa
celému světu známo jest, že my potíráme zá-
sadu, podle kteréž klade se »náboženské
stanovisko nad stahovisko náro-
ni,« kteroužto zásadu provedli, zvolivše na
Hustopečsku raději německého li-
berála, než českého katolíka.
A nejenom to! V polemice se spisovatelem
Mrštíkem o této volbě vedené se hustopečtí
evangelici ve svém orgáně realistickém k této
zásadě a jejimu praktickému provedení v v.
kurii klidně, výslovně, ano s chloubou přiznali.
Jestliže tedy moment náboženský skutečně ně-
jakou úlohu na Pardubieku hrál, zvítězila tam
pohříchu škola Herbenova a Kubrova, chtějíei
tomu, aby nebeské věci nad světské kladeny
byly. Zvolen byl ovšem Udržal, to jest událost
positivní a přímo hmatavé skutečná. Že je
vlástně — podle »Obrany zeměděleů« — po-
slancem katolickým, to jej asi překvapí tuze
velice !
Mrštík
Herbenův
Kubrův
Udržal
Hustopečsko
Zvolen
7
article
— Hrozba českým rodičům. Píše se nám
z Nově Kdýně: Již před týdnem viděti bylo, že
blíží se zápis do škol. Prápoříšti řolníci za věrné
služby, prokazovaně matce Germanii, byli od-
měňováni novokdynskou přádelnou, tímte pro-
tektorem umělého němectví v Prápořiští. Při po-
slední výplatě přádelní mistr Lenk dál sí zavolati
dělniky, kteří posílali, vzdor různým příkořím,
děti své do české matičné školy Schnellevy a
pohrozil jim, že budou propuštěni z práce, dají-li
svě děti zapsati do školy české. Tomuto nátlaku
povolilo šest dělníků. Jeden prohlásil, že řaději
práci opustí, nežli by dal ditě své do německé
školy. Z města Kdýně i z okolí množství dětí za-
psáno je do německé školy v Prapořišti, jež, jak
známo, zázráčným se stalo tím, že z německých
obcí posílají tam děti, by naučily se český a české,
by naučily se němčině. Ředitel přádelny v Nové
Kdýni, Dehne, jest pravou rukou Sehreinerovou.
Sám nedal si předvolati české rodiče, ale dal se
zastupovati svým podřízeným úřadníkém. To
ovšem na věci nic nemění. Schreinerové, Per-
grové, Müllerové a němečtí vůdcové z Nýrskaa
Horšovotýnska podávají sí u Dehneho dvéře. Do
přádelny v poslední době přijímají se stále Němei
ze sousedních Brůdků, Hajku a Studánek. Tak se
Kdýně germanisuje, Němeům dávají se výnesnější
místa na úkor starých, osvědčených dělníků če-
ských. Obec novokdýnská žije s tevárnou dosud
v největším míru a chová se k požadavkům to-
várny vždy kulantně, ale vše má své meze i ta
mírnost a schovívavost česká!
Lenk
Dehn
Schreiner
Müller
Kdýně
Prapořiště
Nová Kdýně
Brůdek
Nova Kdýně
8
article
— Řádění českých lázeňských lékařů. Tak
nadepsán jest paličský článek, vyšlý dle všeho
z péra pověstného již svojí nenávistí ke všemu
českému (kromě českých pěněz) lékáře z Fran-
tiškových Lázní v liberecké »Deutsche Volks-
zeitung« ze dne 8. srpna t. r. Člověk ten, vlád-
noucí též českým jazykem, má dosud pěknou
českou praxi k hanbě všech, kteří nedovedou
se obejíti bez pomoci našich úhlavních nepřátel.
Nechť vezmou jen dotyční vlastenci zmíněné
číslo liberecké tiskoviny do ruky a přečtou si
tuto neomalenosť: »Češi brzo dovedou český
ráz světových lázeňských míst v takové dotérné
míře postaviti do popředí, že návštéva všech ne-
českých živlů brzo dost bude znemožněna.
Zejmena se návštěva míst těch
s tane Němcům protivnou a i jiným
velkým národům se návštěva míst těch zhnusí.«
Myslíme, že k této bezedné neotesanosti netřeba
poznámky. Čeští navštěvovatelé světových lázní
budou snad pro příště opatrnými ve volbě svého
lékaře.
Čech
Němec
Fran
Deutsche Volk
9
article
Buď änebo. Domáci pán: „... S domy
je teď veliká potiž a samá nepřijemnost!. . . Ra-
dim vám upřimně, pane Vondráčku: nekupujte
si nikdy žádný dům — anebo odkupte mi iu
nynějštl
Vondráček
10
article
Siatek z lásky. Svihák (svému příteli)
„Čao, člověče! Tak ty's se oženil? Prosim t
jak jsi se přecodhodia1?“ — Novomanžel
Považ si: ona má 150.000 zlatých vlastního
jmění!“ — Švihak: „Nu a obličej?“ — Novo
manžel: „Obličej? Nů anö, obličej mná tákél“
Siatek
Svihák
Čao
11
article
— Osbbni. Účetní revident Alois Matuschka
jmenován byl účetním radou účetního oddělení mí-
stodržitelství moravského.
— Úmrtí. Ve čtvrtek dne 17. září t. r. zemřel
po krátké nemoci pan František Laube, mě-
šťan v Kroměříži, v 78. roce věku svého. Pohřeb
koná se dnes v sobotu o 5. hödině odpol. ha místní
hřbitov.
— Obecní zastupitelstvo v Bubenči, bude míti
schůzi v úterý dne 22. září t. r. o 3. hod. odpol. Na
pořadu jednacím mimo jiné: Žádost města Prahy za
prodloužení lhůty k provedení silnice přes Máriališké
hradby.
— Zvláštní vlak, jenž zaveden byl pro dobu vý-
stavy z Pardnbic do Kolína, pojede též dne 20., 27.
a 28. září 1903 vždy v 10 hod. 25 m. ze stanice
Párdubice až do Kolína. V neděli dne 20. září jsou
závody motocýklövé na drůzě 95 km. dlöuhé a šlce
Matuschka
Laub
Kroměříž
Bubeneč
Praha
Kolín
Párdubice
km