Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

31. března 1903

4

Číslor 89.

Číslor 89

5 article

školní rady moravské a maleriál místodržitel předložený byl takový, že na něm musil vy- nutiti slib, že věc bude ihned úřadně vyšetřena a obci o tom podána zpráva, aby mohla žádosti meritorně vyříditi. Ale zemská školní rada neměla s věcí tou na spěch; vždyť tu jde o německý ústav v če- ském městě, o čistý ústav poněmčovací. Kdyby šlo o ústav český, jistě by se bylo pracovalo telegraficky; a rychlého zakročení ovšem bylo zapotřebí. Zatím zemský inspektor školní Schober nechal si na čas a teprv za několik týdnů přišel vyšetřovati. Že řed. Scheller bude chráněn vědělo se už předem, neboť na Moravě se ger- manisátoři chrání všemi prostředky. Nieméně bylo jasno, že insp. Schober přece při opozdě- ném vyšetřování musil něco velmi nemilého shledati, neboť se snažil na obci, aby se věe ta nějak vyrovnala. Poněvadž však tomu měst- ská rada nechtěla rozuměti, musil chtě nechtě do kyselého jablka kousnouti. Výsledek toho byl výměr zemské školní rady moravské ze dne 23. ledna 1903 č. 372 praes., kousek to opravdu kabinetní. Praviť se v něm: »Při stanovení známek (to jest onen uspokojivý výsledek u žáků kára- ných) nerozhodovaly jen výsledky podrobných zkoušek ústních a zkoušek písem- ných, zapsané v katalogu třídní m, ale též úsudek, který si dotyční učitelé učinili o vědění žákově k odpovědi na četné otázky jednollivé.« Tedy ne známky, jež lze kontro- lovati a pro které žáci byli káráni, nýbrž jed notlivé odpovědi, které nikdo nemůže stopovati žák byv zkoušen neuměl nie, byl tedy kárán. ale někdy přec snad kývl hlavou v čas, a proto dostal sice známku nedostatečnou, ale prospěch dobrý! Toto dovedl klidnou myslí napsati nej- vyšší odborný úřadník školský na Moravě dr.

Schober Morava

6 article

Schober, to má české obci učiniti pochopitel- ným něco, co jest vůbec nepochopitelno. Horší však věc musil p. inspektor přiznati dále. »Vyšlo však šetřením též na jevo, že v někte- rých jiných případech byla dána nazvíce z pří- čin humanitních () a jiných známka lepší, než by byl žák dle svých známek v tom kterém předmětu do 15. listopadu 1902 zasluhoval. Jména těchto žáků, poku se to zjistiti dalo, jsou« . . . jest jieh vyjmenováno třináct. Dále se uvádějí dva, kteří až do 15. listopadu sice měli známky horší, ale po 15. listopadu dostali známky lepší, tak že prý se může také u nich prohlá siti prospěch uspokojivý. A dost! Tím lakonický výnos prostě konči vše jest v pořádku. Tedy sám zemský inspekton zjistil, pokud prý to ještě mohl učiniti, že ze 33 žáků, jež ředitel označil dne 18. listopadu 1902 uspokojivými, patnáet jich dle kata- logu, dle úřadních listin, kvalifikace té nezaslu- hovalo. Dle katalogů těchto 15 nemělo nároku na sečkání se školným, dle zprávy ředitelovy však měli nárok; obec jim je měla poskytnouti proti zákonu, čímž by byla citelně poškozena.

Schober

7 article

Stalo se to ovšem z důvodů humanitních ( a jiných. Ty jiné důvody jsou tyto: Německé zemské školy střední v českých místech a če- ských krajích nemohou existovati bez české mlá deže; ta do nich musí býti vháněna jednak agi- tací německých ťovárníků a úřadníků, jednak lákána různými výhodami. Hoši ti neznajíce na mnoze německy, nemohou v německé škole pro- spívati a proto ovšem, zkoušeni jsouce, dostávají známky nedostatečné. Pak by však neměli ná- roku na osvobození; proto náhodou dovedou na jednotlivé otázky tak pěkně odpověděti, že se objeví u nich rázem prospěch dobrý. Připad prostějovský osvětluje křiklavým světlem poměry u našich úřadů školských i poli- tických na Moravě. Tak bezohledně bojuje se proti českým obcím a to vše se jen vysvětluje a hájí, jen když vinník jest známým germanisá- torem. Kdyby poklesku mnohem nepatrnějšího dopustil se ředitel ústavu českého, byl by oka- mžitě zbaven úřadu; Němec je za to pochválen, jednáť z důvodu humanity, česká obec může býti beztrestně poškozena. Zjištění těchto nesprávnosti a ton onoho

Němec Morava

8 article

výnosu zemské školní rady vzbudil ovšem v Pro stějově značné vzrušení. Městská rada se oka- mžitě usnesla, že s ředitelem Schellerem pře rušuje veškeré úřadní styky. Ko nečně pak dostala se věc na přetřes ve schůz obecního výboru města Prostějova, dnes konané a způsobila zde opravdovou bouři. Po delší řeči poslance dra. Perka, jenž celou vče náležitě osvětlil, obecní výbor úplně schválil stanovisko městské rady, přerušil sám styky s ředitelem Schellerem i na budoucí čas, uložil městské radě, aby sa zemským výborem jednala o zru šení smlouvy stran vydržování německé reálky a aby právní cestou vymohla zadost- učinění obci za škody, které jí vznikly podob- nými nesprávnými manipulaeemi. Zejmena též bylo poukázáno, že ředitel Scheller ponechává na ústavě žáky, kteří usnesením obce od škol- ného nebyli osvobozeni a přece dosud školného nezaplatili, ač žáci takoví mají býti ředitelem ihned z ústavu odstraněni. Poněvadž instanění cestou nelze obci domoci se práva, musí býti nastoupen pořad práva. Není nad vzorné poměry na ústavech supe riorního národa. V tomto případě však nelze pochybovati, že město Prostějov podnikne všechny kroky potřebné k sanaci nezdravých poměrů těchto.

Perk Scheller Prostějov obecní výbor město Prostějov

9 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 29. března. (Náš »děl ný parlament.) Úterní schůze poslanecké sně movny říšské rady bude míti bohatý program. Legitimační výbor bude podávati zprávy o 22 volbách, pak přijdou na řadu různé zprávy z výboru soeiálněpolitického a hospodářského. Mezi těmito posledními jest jedna, která roz- hodně zasluhuje pozornosti. Sněmovní plenum má projednati zprávu zemědělského výboru z 8 dubna minulého roku, týkající se ná- vrhu poslanců Haneisa, Kaspra, Schraffla a Vas. Javorského na snížení ceny dobytčí soli. Navrhovatelé vyzývají vládu, aby snížila cenu dobytčí soli co nejdřive aspoň na 6 K za metrák a zřídila v každém okrese prodejnu erární soli. Pozornosti při tom zasluhuje ta okolnost, že poslanecká sněmovna příjala zákon o snížení ceny dobytčí soli na 6 K již dne 18. prosince a panská sněmovna schválila týž zákou 21. prosince minulého roku, načež pak celý zákon o snížené ceně dobytči soli na základě usnesení obou sněmoven dne 31. leďna letoš- ního roku panovníkem schválen a veře jně vyhlášen. Také resoluce o zřízení erárníeh skladů dobytčí soli v jednotlivých okresích byla již sněmovnou přijata. V posledních dnech ozý- vají se v časopisech stesky na lenost pánů po- slanců, kteří prý chodi více za školu než do školy. Zdá se, že ani sněmovní praesidium není vzorem pilnosti, když neví už v březnu o tom. co se ve sněmovně vyřídilo v prosinci.

Haneiso Kaspra Schraffl Vasa Praha poslanecký sněmovna

10 article

V Praze, 29. března. (Areibis ku Stadler v nemilosti.) Jsou tomu solva dva roky, co chorvalské studentstvo v Záhřeb ustrojilo nadšené ovace sarajevskému katoliekému arcibiskupu Stadlerovi, když na jakémsi kleri kálním sjezdě prohlásil Bosnu a Hercegovinu z země chorvatské a sliboval, že se bude přičiňo- vati o šíření chorvatské myšlenky v okupova ných zemích. Maďaři nebyli tehda spokojeni s vy stoupením Sladlerovým a prostřednietvím pana Kallaye dali mu na srozuměnou, aby se příště nemíchal do politiky a hleděl si jen věcí čistě církevních. Zdá se, že arcibiskup Stadler vza si toto napomenutí až příliš k srdci. Proto tak nadšení pro něho v Záhřebě vůčihledě chladlo, až vychladlo tak, že tyto dni též chorvatští aka- demikové odhlasovali arcib. Stadlerovi projev nedůvěry. Přihodilo se totiž, že na pokyn Stadlerův jakási vdova mohamedánka odvedena s třemi dělmi, taktéž vyznání mohamedánského, do jakéhosi katolického kláštera, kde měla býti i s dětmi obrácena na víru katoliekou. O věci zvěděli sarajevšlí mohamedáné a podali proli jednání biskupovu u vlády prolest. Zavedeno vyšetřování a jim zjištěno, že vdova odvedena do kláštera skutečně na pokyn areibiskupův.

Areibis Stadler Maďar Kallay Stadlerův Praha Záhřeb Bosna Hercegovina

11 article

Z toho vzniklo mezi bosenskými mohame- dány veliké kvašení proti katolíkům a tedy také Chorvatům, což jest ovšem velice nevhod oněm Chorvatům v království, kteří ve svých velko- chorvatských plánech počítali také s náchylnosti bosenských mohamedánů. V úterý dne 24. t. m. konala se v Záhřebě schůze akademiků, která odsoudila Sladlerův »klerikalism« a přijala, jak »Obzor« píše, téměř jednohlasně následujíeí resoluci: »Chorvatští universitní občané, zvláště ro dáci bosenští a hercegovšti, s rozhořčením pro testují proti nejnovějšímu projevu Stadlerova náboženského fanatismu, jímž plní své apoštolské povolání na škodu chorvatské národní věci rozsévá jím símě náboženské nenávisti mezi jedno- krevnými bratry v Bosně. Spolu protestujeme proti tomu, aby se národnímu hnutí v Bosně přidával ráz konfessijní a aby se národnost zneuživalo pro účely klerikální. Konečně pro hlašujeme co nejrozhodněji, že dra. Sladlera nepokládáme za představitele národa, že to, co koná, koná jen a jedině svým jménem, a že jeho práce nemá nic společného s našimi národ ními snahami, nýbrž naopak se jim příčí.« V sobotu přibyla v téže věci do Vídně sehvální deputace bosenských mohamedánů, aby si stěžovala u Kallaye na jednání Stadlerovo Poněvadž Kallay dlí nyní v Opatii, přednese deputace, která si vyžádala podporu některýeh dalmatských říšských poslanců, během týdne svo stesky a přání zástupci Kallayovu.

Chorvat Stadlerův Kallay Kallayův Záhřeb Boseň Vídeň Opatie

12 article

V Praze, 27. března. (Národní škol- ství v Rakousku.) Dle výkazů statistické kanceláře bylo ve škol. roce 1898—99 v celém Rakousku děti, povinných školní návštěvou 3,982.675. Z těch navštěvovaly různé školy všechny až na 24.792, jež pro tělesné neb du- ševní choroby byly od školní návštěvy osvobo- zeny a na 311.948 čili 8.48% dětí zdravých. které zůstávaly bez vyučování. Z tohoto po- sledního čísla připadá lví podil na Halič, která ve zmíněném roce vykazovala 258.587 čili 23.44% všech, školou povinných dětí, jež zů- staly bez školního vyučováni. Největší procento dětí, zanedhávajících školu, vykazuje však Istrie totiž 34% (17.865 dětí; hned po Istrii násle- duje Halič se svými 23.442%, pak Bukovina 19.63% (18.573 dětí), Kráňsko s 9.177% (7711 dětí) a Dalmacie s 5.82% (2748 dětí). Veřejných škol bylo ve zmíněném školním roce 19.055. Dle jazyka vyučovacího bylo 7659 (40.2%%) škol německých, 4997 (26.2%%) škol českých, 2107 (11.1%) škol polských, 2034 (10.7%) škol ruských, 684 (3.6%%) slovinských 771 (42%) vlašských, 412 (2.2%%) srbsko-chor- vatských, 114 (0.6%) rumunských a 3 madar ské. Jazykově smíšených bylo 274 (1.4%%) škol Dle obcovacího jazyka bylo r. 1900 v Rakousku Němců 35.7, Čechů 23.2, Poláků 16.6, Rust 13.1, Slovinců 4.6, Srbů a Chorvatů 2.7, Vlacho 2.8, Rumunů 0.9%%. Z přehledu výše uvedeného patrno, že dostatečný počet škol mají jen Němci.

Němec Čecho Polák Srba Chorvat Rumun Praha Rakousko Halič Istria Bukovina Dalmacie národní školaství Rust Slovinec

13 article

Čechové a Vlachové. Ostatní slovanské národ nosti a Rumuni mají škol méně, než potřebuj a tím se vysvětlují také hrozné číslice, udáva jící počet mládeže, vyrůstající bez všelikéh vzdělání školního. Z Krakova, 27, řezna. (Reforma poli tieké správy v Haliči.) Pověsti o místo- držitelské krisi v Haliči umlkly úplně; „Czas vrací se však ke svému požadavku, že v politické správě haličské musí nastati změna. Ovšem ne již v osobě místodržitelově, nýbrž v celé zemi Od dob hr. Kaz. Badena političtí úřadníci při hejtmanstvích navykli si prý vyřizovati pečlivě jen ony kusy, o nichž věděli, že se o jich vyřízen zajímá sám místodržitel; ostatní věci vyřizuj se nedbale. Proto jest prý třeba v politické správě jakési decentralisace, jež by se dala provésti as tak, jako v Čechách, t. j. někteří okresní hejt mani, asi osm neb deset v největších městech byli by jmenováni zástupei místodržitelovými vykonávali by dozor na podřízená sobě okoln hejtmanství. Jim by se po případě mohlo svě- řiti také právo, trestati disciplinárně nedbalé úřadníky. Samo místodržitelství mělo by se roz- děliti na několik sekcí, s odpovědným dvorním radou v čele a počet politických úřadníků by se měl rozmnožiti. „Czas“ se naděje, že nynějš místodržitel hr. Pininski sám se bude přimlou vati za takovouto reformu v politické správě ha ličské.

Čecho Vlach Rumun Jim Pininski Krakov Halič Čechy

14 article Politické zprávy zahraničné

Politické zprávy zahraničné V Praze, 30. března. Admirál Dewey o německém námořnictvu. Z bojů Spojených států ameriekých hlavn u Filipin známý admirál Dewey zasáhl nyn činně také do úvah o německoamier ckých poměrech a učinil to způsobem z něhož vysvítá, že z přátelství Spojených států s Německem mnoho si neslibuje. Dewey pravi minulé středy v rozmluvě, určené otištěním pro veřejnosť: »Americké námořnietvo jest nej- větší na světě, protože každý jeho muž jest člověkem intelligentním; ví přesně, co má činiti a který okamžik jest k tomu vhodný Válečná loď jest obrovskou strojnickou dílnou každá část velkého - tohoto stroje musl býti řl zena intelligenci. Německé námořni- ctvo jest naproti tomu zcela jinak zařízená organisace z lidského materiáln. Studoval jsem ji zevrubně. Dle měho přesvědčení se výkonná sehopnosť německého námořnictva v námořním boji velice přeceňuje. Mužstv jeho nedá se ve výchově a intelli genci s americkým nikterak po- rovnati. Němečtí námořní vojíni jsou dle mého náhledu tak vycvičeni, že musí se upřeně dívati na své důstojníky, spolehnouti se na ně a vyčkati jejich rozkazů i k nejmenším výko nům. Americké námořní manévry v Karaibském moři byly největším poučením, kterého svět v věci této kdy zažil. Zejmena císaři byly větším poučením, nežli kterékoli jiné osobě Bylo to loďstvo 54 válečných lodí s loďmi pro dopravu uhli a Německo nikdy by se ne zmohlo, vyslati sem loďstvo, které by s tako- výmto naším loďstvem mohlo bojoviti. « — Tate zajisté upřímná Deweyova slova způsobila v ně- meckém námořnictvu a i výše takový rozruch. že ve Washingtoně zajisté právem čekají,že zavdají podnět k diplomatické akci a že ně- mecký vyslanec požádá o jieh vysvětlení.

Dewey Tate Deweyův Praha spojený stát Filipíny Německo Washington

15 article

Krise v pruském ministerstvu. Po nějakou již dobu o odstoupení pru ského ministra vojenství šl. Goszlera ši. řené pověsti záhy se potvrdí. Nasvědčuje tomu i zpráva »Berliner Tageblatlu«, který praví, že odstoupení Goszlerovo jest zcela blízké. Lis tento označuje již také jeho nástupce v osobě velitele L armádního sboru generála šl. Goltze, s nímž prý si Goszler vymění místo. Goltz byl několik let instruktorem turecké armády, od kteréž doby známo jest jeho jméno Goltz- paša. Také »M. Neueste Nachrichten« věří v odstou- pení Goszlerovo, ale dovídají se z Berlína, že v zasvěcených kruzích berlinských pochybují že by nástupcem jeho byl Goltz: soud! takz okolnosti, že jako chef inženýrského sboru na- razil se svými reorganisačními plány v Berlině na silný odpor a byl proto svého místa zbaven a poslán do Královce jako velitel I. armádníh sboru. Kulturní boj ve Francil. Důsledky usnesení sněmovny francouzské kterým byly žádosti za autorisaci 54 mužskýeh řeholí zamilnuty, neprovede ministr vnitra na jednou, nýbrž postupně. Řehole budou vyroz uměny o zamítnutí svých žádostí, načež mini sterstvo financi postará se o upravení otázk jejich jmění. Řehole nebudou však rozpuštěny současně. Ministr uváži u každé řehole různé okolnosti, které, objeví-li se toho potřeba, jej život prodlouží. Tak na př. řády, které zabý vají se vyšším vyučováním, ponechány budou až do konce letošního školního roku, tudíž do konce července, kdy teprve se jejich ústavy uzavrou. Se řády, které zabývají se základním vyučováním, naloží se dle místních poměrů školy jejich se uzavrou, jakmile umožní se je- jich žákům vstup do škol obecních.

Goltz M Neueste Berlín Královec kulturní boj v Francil Berliner Tageblatle

16 article

ústavů evropských. Sbírky značně rozmnoženy jednak dary, jednak koupí neb výměnou, jmění musejní značně vzrostlo odkazy, takže právě stav jeho činí 345.575 korun. V závěrku řeči své dotkl se ztrát, jichž Společnost musea utrpěla béhem loňského roku. Byli to z členů činných Vilém kníže Ha- navský, dr. Emil Holub, Th. dr. Václav Horák, Ph. dr. Vilém Kurz a MUDr. Vojt. Wraný; z členů přispívajících Ph. dr. Ladi- slav Čelakovský, Ph. dr. Jos. Durdík, P. František Ekert, prof. Čeněk Ibl a p Betty Sudová. Konečně vzpomenul vřelou řečí úmrti dn. Fr. L. Riegra. Po celou dobu posmrtné vzpominky shromáždění povstáním vzdalo pa- mátce všech zemřelých svoji úetu. Prof. dr. Jan Palacký jménem rodiny poděkoval z vzpominku. Přistoupeno polom ke zprávě jednateh ské, kde přehledně uvádí se stav jednotlivých sbírek v hlavních bodech a referuje se taklo: Biblicthéka a s ni spojeně sbírky byly nejen rozmneženy značně, nýbrž co do významu pro lte- rární historii českou snad od založení Musea nezískaly tak vzácných skvostů, památek staročeských ruko- pisných i tištěných, jako letos koupí části knihovny ryt. Neuberga. Dále získáno bylo: tisků úhrnem 8304 díla o 861i sv., mezi nimi darem od jednollivců 1656, bihliolhek 1 dra. V. Wraného 5006 sv. darem, výměnou od úřadů, společností 1192, koupí 450; rukopisů 182, a to 9 darem. koupí 92; korrespondencí 1443 darem; rytin a fotografii 237, a sice darem 226, koupí 11; hudebnin 876 darem; atlasů a map 161 darem.

Vilém doktor Holub Th Horák fón Kurz MUDr Ladi Čelakovský Jos Durdík P Ekert profesor Ibl Sudová František L Riegr Palacká Neuberg V Wraný muzeum Wraný svatý . dar

17 article

Archiv získal lelos 737 kusů, 481 darem, 25 koupí Sbírka mincí a medaillí byla r. 1902 roz- množena o 86 medaillí, z nichž 11 stříbrných, ostatni ze špatnějšího kovu, pak o 172 mincí, mezi nimiž 2 zlaté, 168 stř. a 2 měděně. Ze starší zásoby bylo po- psáno stř. mincí: 7 římských, a 91 středověkých; bronzových: 60 řeckých, 75 římských, 17 byzant- ských, a měděných středověkých 252, tedy celkem 760 kusů. K těmto všem přichází ještě zakoupený nále hedomyšlský z XV stol., jenž se skládá z 5 uherských dukátů a 487 stř. mincí — vesměs grošů. Z dukátů náležely 4 králi Sigmundovi a 1 Vladislavu I. Pro sbírku archaeologie praehi sto- rické získáno bylo darem předmětů ozdobných bron- zových, železných a j. 110 inv. č. 195 nádob. Koupí získáno: z Vojenic stříbrný prstének z kostrovéhe hrobu; dva br. palstavy z Železné u Měcholup, br. malý kelt a dláto s tulejí ze Lzovic, zlatý nákrčník z dvojilého drálu spirálově sločeného a pět podobných náramků, vše váhy 514 gr., z nálezu u Pětipsů;z cihelny z Hořenicích 5 br. náramků latěneských a t1 kroužků s nádobkou z kostrového hrobu; z Hořelic dva br. palstavy; z Uherce hr. hřeben a jehlice úneli- ckého typu z hrobu se skrčenou kostrou. Vlastním zkoumáním získáno 54 inv. čísel hronzových a želez- ných předmětů, hojně nádob, na jichž slepení se v la- boratoři pracuje, a ozdobné střepy ze sídlišt.

Vojenice Železná u Měcholupy Lzovice Pětipsy Hořenice Sigmund a 1

18 article

Úhrný počet předmětů ozdobných a užitečných z hrobů a sídliší činí 6333 inv. čísel, z kterých jako studijní materiál uloženo v dolejších zásuvkách 452 inv. čísel Nádob ve sbírkách vyložených je 2160, počet ná- dob neurčitého původu neb ze středověku ulozeno ve skladašti 180. Počet kamenných nástrojů ve zvláštní skříni vyložených je 160, uschovaných 339 kusů Činností správy oddělení rozmnožena byla sbírka velmi značně i r. 1902, zvláště nálezy získanými ko- páním a to: ze žárových hrobů u Podbora, Jeníkovic a u Ohnišťan, z mohyl u Jeřic a Vyžlovky, z hrobů se skrčenými kostrami u Brodu a Turska, ze sídelných jam u Chrasti, u Lhoty, u Dvakačovic a Vejvanovica u Velími. Nových přírostků ve sbírce historicko- archaeologické bylo letos 242 a to 54 darem 188 koupí.

Brod Jeníkovice Ohnišťany mohyla u Jeřice Vyžlovka Tursko Chrast Dvakačovice Vejvanovica Podbor u Lhota Velí

19 article

a po Jizeře patrně v pozdější době svého vývinu. neboť v Čechách nevyskytují se více nádoby s vý značnými vypnulinami v podobě prsou ženských. pro hroby v Lužici a Sasku tak význačné. Po- kolení žárových hrobů lužického typu zanechale své stopy podél břehu Labe a Jizery a usadilo se v Zálabí, na Kouřimsku a Chrudimsku. Pokolen žárových hrobů slezského typu vniklo do Čech přes Kladsko a zanechalo své stopy na Hrade cku a proniklo na jedné straně na Chrudimsko na druhé straně na Bydžovsko a Turnovsko; při šlo k nám dříve, než ve Slezsku zdomácněly ma lované nádoby, patrně soudobé s keramikou by lanskou. Hroby žárové podlehly podle svědectví pohřebiště uřetického a libochovanského novým kulturním proudům, které, vniknuvše do Čech, uplatnily se i v mohylách, na př. u Vlčího, iv hrobech se skrčenými kostrami, jako u Bylnn i ve hrobech žárových, jako na př. nejskvěleji u Plátenic. Kulturní tento proud pronikl do Čech patrně ze Západu, avšak do žárových hrob vnikl současně ještě proud nový ze zemi vý- chodoalpských s různými motivy kultury hall- stattské. V době této nové kulturní fase proniklo pokolení žárových hrobů především na západ

Jizera Čechy Lužice Sasko Zálabí Kouřimsko Chrudimsko Kladsko Bydžovsko Turnovsko Slezsko

20 article

Labe, do krajin mezi Berounkou a Krušnými ho- rami a za druhé pohltilo podle svědectví pohře- biště na př. bylanského i pokolení skrčených koster, kteréžto pokolení tehdy začalo mrtvoly spalovati a somaticky ještě v prvé době křesťan ské v Čechách hojně je zastoupeno. Doba císal ství římského přinesla do Čech novou modu označenou především sponami provinciálně řím skými, na znamení, že noseno roucho řasnaté. sponami spjaté, jakož i jiné ozdoby dovezené, a konečně, že užívány i nové motivy ve výzdobč nádob čili popelnic. Nejskvěleji zastoupena jes tato doba v našem museu oběma znamenitým pohřebišti u Dobřichova, na Pičhoře a na Třebi cké, jimiž sbírky naše velikomyslně obohatil par ředitel J. Vaněk. I žárové hroby se vlivy kultury provinciálně římské jsou rozšířeny po celých se- verních Čechách, od Žatce až po Hradec, a po- hřebiště u Ohnisťan, minulého roku objevené svědčí, že jsou jen pokračováním žárových hrobo rázu plátenického, neboť obojí nalezeny tu podle sebe. Konec vzala kultura dobřichovská teprve v době merovejské, neboť nádoby typu Třebické u Dobřichiova, nalezeny u Radimi (tedy v bezpro- střední blízkosti) již i s ozdobami rázu merovej ského.

J Vaněk Třebický Dobřichiův Radim Berounka Čechy Dobřichov Pičhora Žatec Hradec Ohnisťany

21 article

V tomto období, ve kterém nádoby z Třebi cké pojí se s předměty kultury merovejské, vniká do Čech moda nádob, na kruhu robených, ty pu hradištného, neboť pro nádoby merovejské drobný ornament kolem do povrchu nádob vtla čený, vyskytl se u nás na střepech nádob, typu Třebické, jak na samé Třebické, tak i u Bader. podobně jako vyskýtá se i v Braniborsku a záro- veň vyskytl se na střepech, typu hradištnéhou Zabrušan. Nádoby, typu hradistného, zdobené vlnicí, byly prohlašovány učeným Vírchovem z hlavní příznak Slovanů, objevivších se prý te- prve s touto kulturou v Evropě. Dnes však je úplně jasným, že nádoby, typu hradištného, na kruhu robené, s ovaleným okrajem, zdobené vlnieí, byly za dob císařství římského vyráběny a užívány v Noriku a v Raetii a že patří tudíž do okruhu kultury provinciálně římské. Na po- čátku doby, tak zvané merovejské, zaneseny na jedné straně do Pannonie, na druhé straně pak do dnešního Německa, kdež vyskytují se ve hro- bech kostrových s kulturou merovejskou. Jelikož pak právě s drobným a vtlačeným ornamentem merovejským přecházejí do Polabí, od Čech až k Baltu, jest zřejmým, že jedná se pouzeo vniknutí nové mody do krajin zálabských, která tu pak šmahem zdomácní; podobně jsou asii esovité záušnice původu merovejského. Nejedná se tedy při kulfuře hradištné o přichod nového

Třebický Bader Čechy Braniborsko Zabrušany Evropa Norikum Raetia Pannonius Německo Polabí Balt Slovan

22 article

Edu někde z dalekého východu, nýbrž o vniknutí nové mody do Zálabí ze západu k lidu již use- dlému, k lidu popelnicových hrobů který byl a zůstal původu slovan- ského. V době hradištné kultury vznikla nejen u nás, ale ve všech zemních slovanských četn- hradistě jako opevněná místa, buď cbydlená, nel pouhá útočiště v dobách válečných a pohřbíván dálo se ještě spalováním v nevelkých mohylách z pouhé hlíny nasypaných (podobně jako v ze- mich nordických za doby Vikingů mohyly opět budovány). Hliněné mohyly se spalováním jsou dnes znány od Jaroměřska a Opočenska až po Sázavu a Berounku, a vyskytují se též v jižních Čechách, na znamení, že někdy v VI. stol. za- čalo nové osídlení v úrodnějších krajinách již ních Čech, kdežto chudší krajiny v českomorav ské výsočině a některých částech Pošumaví osí dleny teprve v XI.—XIII. věku. Křesťanství způ sobilo pohřbivání mrtvol někdy ještě v mohy lách, hlavně však v pouhé zemi; za Spytihněva přestali mrtvým dávati nádoby do hirobů a v XIl. stol. začali pohřbívati bez veškerých ozdob, atu přestává archaeologie. Podotknouti ještě sluší, že na počátku doby hradištné, v VI. a první polovici VII. stol., vkládů se do archaeologie české v severozápadní části Čech několik ojedinělých kostrových hrobů, Podbaby pak celé pohřebištěskulturo merovejskou. Pan baron de Baye z Paříže, jeden z nej lepších znalců této periody, první upozornil na to, že předměty, ve zmíněných hrobech nale zené, rázem svým hlási se k franeské odrude kultury merovejské, a není tudíž vyloučena mož nest, že hroby ty jsou stopou franeských kupců již byli příčinou války mezi franeským králen Dagobertem a Samem.

Ed Viking Čo Bay Dagobert Sam Zálabí Jaroměřsko Sázava Berounka Čechy Pošumaví Podbaba Paříž

23 article

Tak doplňuje tedy svědectví archaeologi netušeným způsobem vědomosti historické, když předvádí nám řadu národů, z dějepisu nezná- mých, určuje přesně rozlohu jejich sídel, podává věené doklady o době jejich objevení se a vymi- zení z vlasti naší. Ještě větší důležitosti má všal archaeologie ve příčině vzdělanosti národů, ně kdy ve vlasti naší usedlých, o které dějepisné prameny sporé zachovaly zprávy. Kdo projde tři sály praehistorické v našem museu, ve kte rých uložili jsme ukázky z onoho velikého ar chivu, který skryt jest v lůně matky naší země, seřadili je podle národů, někdy ve vlasti našt obývavších, ten zajisté na první pohled roz- pozná, že každý národ odliší se svéráznými zbra- němi, ozdobami, nástroji i keramikou, které jeho národnosti dodávají význačné barvitosti, po při padě i ukazují, jakým kulturním proudům prů- během času podléhá. Střídá se tu řada národních skupin, od diluvia až po dobu křesťanskou, v ně mých sice, ale přece názorných obrazech, kteréž pro naše smysly jsou přístupnější a pochopitel nější, než prázdná jména historických pramenů Kdo tudíž psáti chce o minulosti naší vlasti těchžto dávných dobách, musí především čerpat z onoho velikého archivu, ve kteréme k věčnému spánku uložena jsou pokolení, jež v Čechách někdy obývala a musí naší mluvou tlumočit věcné svědeciví dob dávno minulých, a to jes úloha archaeologie, která v této příčině z po mocné vědy historické stává se vlastní pěstitel kcu staré historie.

Čechy

24 article

Kláštery v Belgii. Z Francie počínají se členové katolických řeholi již stěhovati a není pochyby, že převážní jejich část uchýli se do Belgie, kam lákají je četné okolnosti a výhody. Jest to především blízkost Belgie, stejná řeč a mravy jako ve Francii, dále klerikální nadvláda v zemi atd. Není tudíž také divu, že se otázkou jich na stěhování zabývají v Belgii všechny protikleri- kální kruhy a že dostala se věc i do parla- mentu. Uvedla ji v něm na přetřes opposie svým dotazem na vládu, zdali hodlá zaháje- nému již stěhování francouzských řeholi do země zabrániti. Mluvčí opposice posl. Cromb e použil této příležitosti, poukázal na stav bel gických klášterů a svými výpočty dovozoval, že jich má Belgie již věru dosti. Pravil: Naše země bez francouzského přílivu a bez světského kleru má již nyní neméně než 41.000 mnichů a jeptišek. Vždy na 172. Belgičana připadá jeden člen řehole. V některých krajinách jes však poměr tento ještě horší. V Louvainu na př jest mezi 40.000 obyvateli 1430 členů řeholí, takže připadá v něm jeden člen řehole již n 28 obyvatelů. Ve starobylém, ale zcela kleslém Brüggu, ve kterém roste již tráva po ulicích, stojí klášter na klášteru a v četných flámských obcích veškera půda náleží klášterům. Jak tomu teprve bude, přijdou-li k nám ještě francouzští řeholníci? Od nynější vlády nelze ovšem očeká- vati vážného opatření, by zamezilo se jejich stěhování se do Belgie, což má za následek, že poměry se ještě zhorší, až jednoho dne dostane se opposice přece k veslu a otázkou belgického klášternictví řádně dle vzoru Francie zatočl.

Belgičan Belgie Francie

25 article

Společnost musea královstvi českého konala včera o 5. hodině odpolední v zasedaeí sini Akademie výroční valnou hromadu za úča stenství 70 členů. Schůzi zahájil president hr Jan Harrach uvítáním přítomných a konsta- továním počtu členů Společnosti musejní. V řeč další poukázal k tomu, že po řadě let docílen jisté úplnosti musea, jež povzneslo se v posled ním desftiletí na jeden z předních vědeckýel

Harrach muzeum královstvi

26 article

Pro sbírku národopisnou získáno 130 kusů, z nichž 14 darováno, 116 koupeno Zoologická sbírka byla v roce 1902 roz- množena o 87 inventárních čísel s 1355 exempláři Botanická sbírka rozmnožena byla r. 190 o 21 inventárních čísel, obsahujících 16.857 herbář- ních ezemplářů a 7 předmětů pro sbírky výstavní, tody 16.864 kusů. Z toho obohaceny byly sbírky her- bářní darem 14.119, koupí 2638 exemplářů Roku 1901 vykazovala sbirka mineralo- gická 12.134 čísel, roku minulého darováno 5019 kusů a zakoupeno 95 exemplářů, činí tudíž přírostek za rok minulý 5114 kusů, i dostoupila sbírka minera- logická k inventárnímu číslu 17.248 Konečně přírostek sbírky goologick- palaeontologické činí r. 1902 darem 60 kusů, koupí 922, výměnou 203 a činností úřadníků 704 ku- sy, úhrnem 1889 kusů. Vědecké působení Musea bylo v roce 1902 velic rozsáhlé a úspěšné. Sbírky musejní navštívilo ve 269 dnech veřejné návštěvy (146 dnů zdarma a 122 za vstupné) 125.239 osoh, a to 107.354 zdarma a 17.895 platicích. Hromadných návštěv bylo 196 (7406 osob) a to 8 spolků (320 osob), 51 tříd škol středních (1632 osob) a 137 tříd škol obecných a měšťanských (5454 Úhrnná návštěva jest o 14311 osob větší ne v minulém roce. Příjem za vstupné a garderobu činí 7740 K 90 h, a jest menší než minulého roku o 357 K 30 h, ale větší než roku 1900 o 1399 K 50 h. Tištěného „Průvodce sbírkami Musea král. českého“ prodalo s v torto roce 350 exemplářů.

sbírka muzeum král

27 article

Čítárnu bibliotheky navštívilo 14.698 čtenářů, kterým bylo vydáno 42.849 knih. Členům Společnosti musejní a vědeckým ústavům, společnostem, bada- telům domácím i cizím byla zapůjčena z domu 3561 kniha. Jmění Muzea dle výtahu z účtů za rok 1901 činí 191.902 K 68 h, fond Opitzův 7767 K 85 h. fond Barrandův 22.278 K 81 h, jmění nadace Aloisa Turka 22.368 K 36 h, jmění Matice České 209.394 K 67h. Ke zprávě jednatelské připojil prof. dr. Jan Pa- lacký několik přání, týkajících se sbírek bolani- ckých. Přání jeho zaznamenána ke sdělení výboru zpráva jednatelská, účetní i revisorů jednomyslně schváleny. Dalším bodem jednání byla volba předse dn Musejní společnosti; zvolen byl jednomyslně opětně na dobu 6 let hrabě Jan Harrach. Za členy správ- ního výboru zvoleni na 6 let pp.: Otto hrabě Har- rach a prof. MUDr. Alfréd Slavík; za člena správ- ního výboru na 3 léta: prol. MUDr. Jan Deyl. Z rovisory sbírek na rok 1903 zvoleni pp.: prof. MUD Emerich Maixner, prol. František Nekut, ředitel Anto- nín Truhlář a za revisory účtů na r. 1903 pp.: ředitel Karel Petr Kheil, cís. rada Jan Otto, kom. rada Ant. Řivnáč. Po sdělení výsledku voleb, závěrečným bodem programu valné hromady byla vědecká přednáška prof. dra. Jos. Ladisl. Piče, kťerou přinášíme na místě feuilletonním. Doslovem předsedy hr. J. Harracha valně shromáždění skončeno.

Opitzův Barrandův Alois Turek 22.368 profesor doktor Jan pa Harrach MUDr Slavík Deyl Maixner František Kheil Jan Otta Řivnáč J Harrach Anta Otta hrabě Haro

29 article

Defraudace ve svato-václavské záložně. Pozornost přečetných vkladatelů obrácena jes nyní k sanačnímu sdružení členů s toužebným oče- káváním, zda se sdružení podaří opatřiti tolik peněz, aby přihlášené knížky vkladní po 50 proc. mohly býti vykoupeny. V té příčině zní včerejší zprávy nevalně příznivě. Interview předsedy sanačního sdru- žení p. Švarce byl velmi stručný: »Máte peníze ? byl otázán. — »Nemáme!« odpověděl. — »A budete míti?« zněla další otázka. — »Nevíme!« — Čeká se, že snad porada zástupců záložen, na 1. dubna svolaná, bude míti příznivý výsledek, že toliž peněžní ústavy poskytnou lombard 35 proc. pro 50proc. vy- kupování knížek. »Nevím, zda nebudeme vyvedani

Švarc