4
masthead
27. října 1901. Číslo 298.
5
article
na místě obvyklém. Čiyřicetiletá ústavní praxe
mluví za královský hřad. Není důvodu praxi
tu měniti. Černožlutý prapor zna-
mená na hradě barvy panovni
ckého rodu. Vedle tohoto praporu jest
umístěn i prapor zemský jako znamení souladu
mezi národem a panovnickým domem.
Posl. Frant. Košut namítá, že barvy
panovnického domu nejsou černá a žlutě, nýbrž
červená a bílá.
K. Szell praví, že černožlutý prapon
platí za barvy královského domu a za takový
jest přijat.
Tim schůze skončena; příšti schůze bude
v ponděli o 1. hod. s poledne.
Ve sněmovně magnátů pozdravil shro-
mážděné členy předseda ministerstva K. S zel
a požádal nejstaršího člena, Mikul. S z ábo.
aby převzal předsednictví dle stári. Zapisovatel
jmenováni hr. Vigyazo, hr. Pav. Degenfeld, bar
Rudňanský a bar. Baich. Na to čten přípi
předsedy ministerského, jimž se sděluje, že
panovník slavnostně zahájí říšský sněm v pon-
dělí v poledne na král. hradě. Příští schůze
v pondělí ve 2 hod. s poledne.
Posl
František
Košut
K Szell
Vigyazo
Degenfeld
ministerstvo K
Rudňanský
6
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 26. října-.
Národní probuzení bosensko-herce-
govských mohamedánů.
Mohamedáni v okupovaných zemích, jak
dosti známo, do okupace národního vědomí ne
měli. Jejich vědomí bylo pouze náboženské.
Okupace jejich národní vědomi probudila.
Událo se lo nepřímo tak, že vláda z počátku
sama k tomu působila, snažíce se posíliti mohame-
dánstvem živel chorvatský naproti srbskému.
Přemýšlení o národnosti na konec většinu bo-
senských a hercegovských mohamedánů převedl
v tábor srbský, k největší mrzutosti sarajevské
vlády, jež se všeho spíše nadála.
Ale na tom nezůstalo. Jak píše sarajevský
dopisovatel »MocČ B«, ná-
rodní vědomi okupovaných mohamedánů vyvíj
se dále, ze srbského vzrůstá ve slovanské.
z čehož vznikají sympatie mohamedánů k Rusku.
Rusko poznali mnozl, kdo tam r. 1877 a 1878
byli odvedeni jako váleční zajatci. Vrátivšese
domů, stali se chvalořečníky Ruska, zvláště pro
jeho náboženskou snášelivost.
Dopisy z Čech v „Petrohradskýcl
Vědomostech“.
V poslední době v »Ier. BĚyOM.« často
se objevují dopisy z Čech, z nichž je vidno,
že je nepíše ani Rus ani Čech, nýbrž Němee
nebo žid. Snad se to děje z »tolerantnosti«, na
níž »IIeT. BOM.« jak z dopisu v čís. 279
vidno, více záleží, než na právu a zákonitém
pořádku. Čechům budějovickým dopisovatel vy-
týká nedostafek »tolerantnosti«, protože se ne-
spokojili volebním výsledkem, ohlásivším,že
Čechové podlehli Němeům o 2 hlasy. O tom,
jak se budějovické volby dály, jak tam byly
sestaveny volební komise, jaký surový nátlak
činili tam Němci na české voliče, chlebem od
nich odvislé, v dopise nenf ani zmínky. O vol-
bách budějovických redakce »ller. BřtOw.
poučiti se může z interpellace, podané vev
deňské říšské radě. Dopisovatel jejich podal jim
poučení nedostatečné.
Čo
Čecho
Praha
Rusko
Čechy
Rus
Boma
Mocč B
Vrátivšes dom
7
article
Jak nakládají Němci s Rusy.
Všecko dolízání Němců k Rusům jest,
rozumí se, přetvářka, mající za účel oblouditi
ruského obra, aby z vděčnosti a lásky sloužil
německému sobectví. Při tom ale Němci, kde
přichází na skutek, ukazují Rusům, že je ne-
návidí tak, jak ostatní Slovany, že jimi zrovna
tak opovrhují, je za inferiorní považují. Ano
vidí se, že Němci ve skutečnosti Rusy starl
ještě hluboko pod ostalní Slovany. Vypovídají-li
Němci polské a české dělníky, projeruje se tím
nešlechetná surovost silnějšího, vědoucího, že
těch, kterým on křivdí, nikdo se nezastane
oni rovnou mincí oplatit nemohou. Ale když
Němci totéž činí Rusům, před jejichž moci
jindy poklekají, tu německý Reinecke Fuchs
provádí jeden ze svých smělých, ale dobře vy-
počítaných kousků. Nic tak nemůže zlehčiti
veliké a mocné Rusko v očích Němců, v očích
jiných národův i v očích samých Rusů, jako
bezobřadné týrání jeho příslušníků, přišedších
do Německa za praci, jakoby byli tak opuště-
nými sirotky mezi národy, jako jsou Čechové,
Poláci, haličtí Rusové.
Berlinský dopisovatel »HoB. BpeMí.« žaluje
na bezohlednosti německých úřadů k Rusům.
V pohraničném pásmu jich vůbec netrpl, ve
vzdálenejším území hned jak přijdou, buďje
vypovídají anebo jim dávají milostivé úřadní
dovolení, aby si mohli hledat výdělek, při čemž
jim vydávají německé pasy na dobu šesti mě-
síců. Po uplynuti té doby Rus musí se uchá-
zetí o to, aby mu pas byl prodloužen na další
pololeti. Opalřením timto dosahuje se, žev
Německu žádný Rus nemůže se trvale usadit
a trvalou živnost provozovat. Ano pruská po-
licie dovolila si užiti toho opatření i u osob
které přináležejí k personálu ruského vyslane-
ctví v Berlině.
Němec
Rus
Reinecke Fuchs
Čecho
Polák
Hob
Rusko
Německo
Berlín
Slovan
8
article
Ze soclálních zápasů Francie.
Francie stojí před obrovskou stávkou ve-
škerého dělnictva hornického. Přes usnesení
Ústředního stávkového komitétu v St. Etienne.
v dělnických obvodech, stále to stejně vře
také vyhýbavá odpověď ministerským předsedou
p. Waldeck-Rousscauem výboru daná nezadržt
dravý proudl
Svrchu zmíněná odpověď není bezvýznamna.
ba naopak velmi důležitá, poněvadž obsahuje
hospodářsko-sociální program nejen samotného
presidenta, nýbrž celé vlády, jest to současn
i politické a sociální »kredo« bávalého »socialisty«
ministra Milleranda. A že tomu tak jest, tomu
nasvědčuje vlastnoruční podpis bývalého hlav-
ního hlasatele kollektivistických idel a nauk na
tomto programu.
Psaní páně Waldeckovo obsahuje následu-
jíel body: 1. Určiti pevnou sazbu nejnižší mzdy
to nepřísluší prý vládě, toť prý věcl, společného
dohodnuti se mezi podnikatelem a dělnictvem.
2. Vzhledem k dělnickému požadavku za určení
2frankové denní výslužby všem dělníkům bez
rozdilu stáři po 25leté službě, vláda je ochotna
pouze zkoušeti, jakým způsobem bylo by možno
nejlépe doplniti a zlepšiti zákon ze dne 29.
května 1894, týkající se výslužného dělníků.
Millerand
Waldeckův
Francie
St . Etienne
WaldeckRousscaue
9
article
3. Ministerstvo rovněž studuje otázku Shodinné
práce, neboť rozhodnutí lze učiniti prý jedině
po zralém prozkoumání pracovního systému
v dolech, aby zmenšení výroby nemělo v zápěti
krisi, která by velice tížila nejen malého prů-
myslníka a živnostníka, nýbrž i potřebnou chu-
dou třídu. Námitky to, kleréž jak známo, velko-
kapitalisté prohlásili i proti 9hodinné pracovní
době v dolech Rakouska, ale jež po uzákonění
předlohy bezdůvodnými se projevily. Ve Franeii
ovšem vlády studují otázku tu celá léta, jak
dlouho ji bude studovati p. Waldeck, je ovšem
u boha. Aby tento úkol uskulečnila, vláda prý
se ale nedá nikým ve svých záměrech mýliti
Od března pracovaly zvláštní komise na vyše-
třování poměrů a na vyhledávání prostředků,
kterak nejlépe by bylo lze zlepšiti pracovn
podmínky, nevyhnutelné k rozvoji průmyslu. Jak
vidno, zkoumání jich valně nepokročilo.
Stejně jako toto písemné pronuneia mento,
zní ústní odpověd páně premierova, již dal před
několika dny v poslanecké sněmovně.
Stávka byla sice na krátký čas odložena
ale ne na dlouho. Za krátký čas tím mocněj
dělnické bataillony bušiti budou do bran parla-
mentu a ministerských paláců.
Rakousko
poslanecký sněmovna
10
article
Socialisté opouštějí vládon
stranu, a tím i Milleranda a Bau
dina. V poslední hodině ještě, když se tvor
nová vládní většina, sestávající z centra a Me
linistů, sám nejmírnější z vůdců socialistických
pan Jaurěs, volá vládu k ústupu.
Situaci pěkně vystihuje orgán nesmiřitelných
socialistů, vedených Guesdem, »Le petit Soue
jenž praví: »Ne Waldeck-Roussenu se změni.
neboť on pro buržoasii učinil, seč byl. On byl
hotov ke všem repressaliím, jen aby uhájil jeho
ochraně svěřená privilegia měšťáků. Ale Mille-
rand, vyznamenaný carem baron svatě mon-
archie (roz. Rakousko-Uherské) zradil naš
svatou věc. A v něm také všichni vělkokapitali-
stičtí peněžní šmokové nalezli nekonečné zall-
bení.«
Ještě ostřeji psala nedávno o panu Mille-
randovi vídeňská »Arbeiter-Zeitung«. Když jsme
karakterisovali dříve podobně obojetnou morálku
páně Millerandovu, byli jsme za to jako prý
překrucovači pravdy sociálně-demokratickými listy
našimi napadeni. Ejhle, jaká to pro nás a —
pravdivost našich názorů — satisfakcel
Millerand
Jaurěs
Guesde
Mill
Millerandův
Bao
Waldeck
ArbeiterZeitung
11
article
Styky mezi Chilem a Argentinou
jsou nanejvýš napjaté. Chile odpirá Argentině
požadované prohlášení o zřizování strategických
silnic v Andech na samém pomezí Argentiny.
onoho území, o něž obě tylo republiky jihoameri-
cké vedou spor. V Argentině budí okolnost ta
veliké rozhořčení. Přes to zdá se, že pan-
americký kongres, sestoupivší se právě v Buffalu
bude působiti na oba stály způsobem kone-
šivým.
Chatrné loďstvo anglické.
Již několikráte jsme poznamenali případy
prokazující chatrnost anglických lodi. Nedávné
ztroskotání torpedové lodi »Cobry« pro chatrnost
materiálu, z něhož byla vystavena, způsobilov
Anglii pravou sensaci. Nyní se oznamuje, že
z osmi angliekých torpedoborcův, kteří 8. října
se záložním loďstvem záčastnili se křižování
Iodí, vrátil se jen jeden nepochroumaný a k další
službě způsobilý.
K válce jihoafrické.
Němeeko vypomáhá Anglii v boji proti
Burům nejen zbraněmi, ale i potravinami. Po
hamburském parníku »Duisburgu« bylo odesláno
25.000 beden bramborů do Kapského města pro
vojsko anglické. Brambory zkoupcny bylyv
Pruském Slezsku. V září dosáhla úmrtnostv
jihoafrických »koncentračních táborech«, kamž
Angličany vehnány ženy a děti Burů bojujících,
hrozné výše. Úmrtnost dětí stoupla až na 20
proc. Řádí tu zvláště nemoci následkem zkaže-
ného masa skopového, které Angličané svým
obětem místo zdravých pokrmů podávají.
Angličan
Argentina
Chile
Buffalo
Anglie
Duisburg
Brambory
Slezsko
12
article
Stavební program velké Prahy.
Stavební program velké Prahy.
Jakožto pokračování debaty »O velké Prazee
zahájené minulý pátek ve spolku architektův a inže
nýrů v král. českém panem JUDrem. Podlipným,
jednáno v páteční schůzi léhož spolku o stavebním
programu velké Prahy. Schůzi za veliké účasti zá-
stupců města Prahy a předměstských obcí i členstva
zahájil předseda cís, rada J ahn, jenž po sdělen
o stavu otázky stavby spolkového domu v hlavní
třídě assanační udělil slovo panu arehitektu Štěr
bovi. Týž v úvodu reagoval na vývody schůze
předešlé, v níž poukazováno na to, jaký n způsobum
se Praha modernisuje, Elektrické podniky, kanalisace
assanace, osvětlení, pitná voda to jsou samé podniky
k tomu přispívající. Ale vše to stojí velké milliony
a příjmy Prahy nestačí ani na placení úroků. Jes
proto slušno, aby předměstí přisp
vala na racionálně a ekono micky
nutná opatření všech těcbto potřeh
v poměru prospěcho, jaký z jich pro-
vedení mají.
Na zbytečnou extensi a chyby neměla by před-
městí býti nucena přispívati, vždýť nebyla tázána
nenesou zodpovědnost. Takovou extensí jest vše-
stranné rozvádění sítě elektrických dráh. Ba zdá se
jakoby se chůze a s tím spojené nahlížení do
výkladů a kupování v krámech vnitřního města,
měla úplně vykořeniti. To snad přece není nutné
Naopak. Praha proměnila by se tak ve velké nádraží
a křižovatky v místa velice nebezpečná. Jsou proto
snad důvody, jako jest »zásoba nakoupených kolejí-
ale ten přece jen nestačl.
Též jest národohospodářsky nepříjemno, že polo-
vina výloh všech jde buď do ciziny nebo do rukou
ne našich (koleje, vrchní vedení, vagony), kdežto
úhrada připadá zcela tuzemcům.
JUDr
Podlipná
Praha
rada J ahn
spolkový dom
13
article
Pan přednášející vyvracel potom důvod, jenž
v minulé schůzi byl uváděn, že předměstí rostou
proto, že platí menší dávky a daně a konstatoval
že konkluse snad z toho vyvozovaná, jakoby Praha
mohla opět vzrůstati, když by předměstím tak bylo
přitíženo, aby vzrůstati nemohla, jest úplně ne-
správná.
Příčina vzrůstu Vinohradů — jako typu předměst
— jest levná původní cena pozemků, jež stoupaly
ze 4 zl. postupně na 140 zl., a v tom, že získané
sumy obráceny výhodně k další spekulaci. Venkov
tu kupoval ne z touhy po životu městském, ale
proto, že výnosnost hospodářství ubývala. Pomáhiala
k vžrůstu tomu též Praha, zřizováním komunikací
ba když nadbytečnou produkci ruch stavební v před-
městích již ochaboval, oživila ho Praha, sebe vylid-
ňujíe — assanací.
V Praze není takových levných pozemků, ne-
může tndiž zde nastati něco podobného, dokladem
toho jest obvod assanační a pozemky u býv. Slep
brány, zde venkov nekupoval.
Bude-li utvořená nová hranice vyššího zdanění
a zdražení půdy, nastane stavební ruch z
touto hranicí. Ani 8 km. vzdálenosti nebude
tomu na překážku, jak dosvědčuje satalický paskvil
na řešení otázky stavby domků rodinných.
Věci jsou patrné, ale nevidí se. Na příklad nyní
otevírá se nová tepna vyšehradskou
skalou, ačkoliv nemožnost přílivu a pravděpodob-
nost otevření nové spekulační části jest tu na snadě.
Řečník praví, že nelze podceňovati, jestliže se při
jistých příležitostech účinkuje na cit veřejnosti, ale
v čistě reellních věcech mělo by se účinkovati vždy
jen na rozum. Potom na celé řadě Iotografií dovo-
zuje následky nynějšího řádu i programu stavebního
a uvádí nejkřiklavější toho doklady.
Praha
km
14
article
Starý program stavební v Praze i v předměstích
byl co největší využitkování ceny plochy pozemku
neboli skutečná Iabrikace stavebních
míst a následky toho: že zastavovány nepřiměřené
polohy činžáky, kdežto místa příhodná nechána l-
žeti ladem. Zastavovány a kaženy staré parky (Ka-
nálka) a zřizovány nákladné parky nové. Staveny
vedle sebe činžáky, továrny a školy (v Holešovicích)
Současně s drahým assanováním dovoleno zastavo-
váním dvorů. V odlehlých končinách stavěny osa
mělé tuctové činžáky, čímž nepřirozeně zvyšována
cena půdy a znemožňována reforma bydlení. Tím
vším proměněno okoli města v neladnou směs sta-
veb nejrůznějších účelů a podob, kde jedno druhému
překáží.
Pan přednášející rozvádí otázku, zda všem
těmto nepřístojnostem bylo by zabráněno, kdyby
pražské zastupilelstvo rozmnoženo bylo o zástupce
předměstské a dochází k závěrku, že nejsou to ony
faktory, které by nápravu dokonalou mohly přinésti.
poněvadž mnohě ohledy by těmto předměstským
zástupcům bránily zasáhnouti až do hlubin, v nichž
mnohé chyby tkví.
Potom obšírně pojednává pan přednášející
jednotlivých bodech nového programu, jenž záleží
v následujících bodech« Stanovení všech
potřeb velkého města. Žádná unifor-
mita. Vývin každé části z přiroze-
ných podmínek. Šetření všeho krás-
ného. Čistota vzduchu, vody, půdy.
Vykázání místa potřebám.
Všechny tyto body nutno řešiti a prováděti ne-
byrokraticky, rozumně a spravedlívě a pan předná
šející myslí, že neprovedou je ani zastupitelstv
pražské, ani zastupitelstva ostatní, nýbrž že k tomu
třeha zákona. Neboť jen pak náprava jest možna,
budou-li v nový stavební řád do ustanovení pro
plány regulační pojaty závazné předpisy, kterými
1. Rozděleno bude území na skupiny a okruhy
odstupňovaně dle dovolené intensity zastavení.
Praha
stará parka
Ka
Holešovice
15
article
2. Určena budou místa, kde není dovoleno sta-
věti a která schopna jsou osázení stromy. Příkré
stráně, území inundační, okolí památných staveb
míst okolí nemocnic a škol.
3. Určena budou místa, kde dovoluje se zřizo
vání skladišť, dílen, průmyslových závodů. (Všude
jinde se nedovolují.)
4. Určena budou místa pro veřejné stavby, ko-
slely, školy, hřbitovy, skládky, smetiště, veřejné
koupele.
5. Dále ve stavebním řádu dlužno vystoviti zá
sadu, dle níž zřizování staveb ve spojitých řadách
dovoleno jest pouze v ulicích, obcemi k tomu účelu
již upravených, kanalisovaných, dlážděných a osvět-
lených.
6. Kumožnění rationelní parcelace a spravedl
vého odstupňování pozemků dlužno uzákoniti před
pisy o zcelování pozemků stavebních.
Avšak zákonem sotva bude v době dozírne
v řešení otázky této zasáhnuto, neboť nový stavební
řád, úplně již v minulém období sněmovním připra-
vený, ztratil při volbách nových všechny své rele-
renty, technického (inž. Maternu), právního (dra. Ž-
luda) i zdravotního (dra. Záhoře), tak že jest obava
že parcelářům a doktrinářům podaří se projednání
zákona do nedozírna oddáliti, ba i že podaří se jim
snad mnohá navrhovaná ustanovení jeho nynější
opět vymítiti.
Potom promluvil pan prof. Kouln, jenž uvedl
že předměstí neměla nikdy zapomenouti, že jest je-
jich svatou povinností Praze, z které povstala a která
representuje celý národ, pomáhati ze všech sil.
Po zlém ovšem těžko dá se láska vynutiti, když
nejde to po dobrém.
Praha jest v hlubíně, ale nutno uvážiti, zda
z ní pomůže, když strhne za sebou i předměstí, kdo
pomůže potom oběma?
Nade vše dlužno uvážiti, že Praha z družen
s bohatými předměstími zmůže mnohem
více, než velká Praha se sichudl ými a
zkrachovanými čtvrtmi, plnými odporu
ke svému nemilovanému středu.
Ing
Matern
Záhoř
profesor
Kouln
Praha
16
article
Co má přinésti velká Praha obcím, které se
připojí? V podstatě mohou to býti vý hodly s ta-
vební, pokrok zdravotní a komunikační, výhody
zásobovací a hospodářské. Avšak všechny tyto úkoly
budoučí velké Prahy nejsou dle nahledu řečníka
ještě tak připraveny, aby velká Praha mohla již
vstoupiti v akci blahodárnou.
Promluviv pak obšírněji o jednotlivých těchto
úkolech, pronesl se pan prof. Koula zejmena pro
návrh, aby Praha postarala se, by v majstku svém
měla obecní les v okolí pražském, poněvadž sou-
kromě lesy v době krátké buď vymizí nebo stanou
se obecenstvu nepřístupnými.
Appellem, aby znovu bylo podniknuto vše, co by
k zdárnému rozřešení otázky tak důležité vésti mohlo.
zakončil pan prof. Koula svou řeč za všeobecného
souhlasu.
Potom pan konservator Herain sdělil zajfmav
historické doklady o tom, jak kdy města pražská
byla spojována, načež ujal se slova pan dr. Pod
lipný. Týž na základě protokolů ve schůzích pří-
slušných dokazoval, že tvrzení v minulé schůz
pronesené, jakoby Praha byla jednání s obcem
předměstskými sama přerušila a obrátila se na vládu,
by tato sama připojení provedla, nezakládá se na
pravdě.
Dále pak — rovněž na základě obšírných vý-
počtů — polemisoval s vývody p. stav. rady Staňka
ze schůze minulé a ukončil přáním a nadějí, že obce
předměstské před uplynutím zákona příslušného ku
Praze se připojí.
Po věcných poznámkách starosty Smíchovap
Elhenického, náměstka vinohradského starosty
p. stav. Bureše a stav. rady Staňka, kteří trvaí
na vývodech svých, pronesených ve schůzí předešlé
odloženo ukončení rozhovoru do schůze nejblíže
příští, kdy promluví p. inž. O. Materna. Schůze skon-
čena o 1/211. hod. noční.
profesor
Koula
Herain
Staněk
Bureš
Ing
O Matern
Praha
Smíchovaponsko Elhenický
17
article
Před doplňovacími volbami do sboru
obecních starších.
Před doplňovacími volbami do sboru
obecních starších.
Členská schůze Staroměstského
občanského klubu.
V plzeňském restaurantu »Kopmance « ko
nala se včera večer členská schůze Staroměst-
ského občanského klubu, již druhá v tomte
týdnu. Při schůzi čtvrteční udály se hlučné
seény, byl prohlášen zřejmý boj proti kompro-
missu a výsledkem bouřlivé debaty byla hromadná
resignace celého výboru. Pětičlenné komité mělo
říditi další akci k doplňovacím volbám. Než se
však přiští den schýlil ke konci, nástal v situsei
úplný obrat, o jehož podrobnostechl měla být
podána zpráva v nové schůzi členské. Tufo za
hájil pan Zikan sdělením, že schůze voličská
nemohla být svolána z důvodů ustanovení spol-
kového zákona, že tedy svolal schůzi členškou.
Slova ujal se pak p. P. Duda a pravil
Po sdělení p. dra. Podlipného přišli jsme k pře-
svědčení, že ničím nemá být dotčena naše
strana svobodomyslná. Naopak nabyli jsme ná-
hledu, že vlastně jedná se o podlomení našt
síly a zejmena pak o podlomení sdružen
pana dra. Podlipného na radnici. Za takových
okolností nemohli jsme jinak, než vzdátise
svých funkcí, které nám byly ve čtvrteční schůz
svěřeny. Včera večer konula se schůze pět
vašich důvěrníků a usnesli jsme se na tomt
Zikan
P Duda
Podlipný
staroměstský občanský klub
Staroměst
ský občanský klub
18
article
prohlášení: »Oni pánové, kteří pověřeni byl
stanovením kandidátů protikompromissních, přišl
po ústním výkladu pana dra. Podlipného k tomu.
že v dohodě se stranou staročeskou nebyl
dotknuto v nejmenším zásad strany svobodo-
myslné, že nebyl v žádné věci straně staročeské
úpis dán, který by vázal naše mandatářy na
radnici v něčem, v čem by zásady svobodo-
myslné mohly býti porušeny, nýbrž že jedině
pouze osoby byly se stranou staročeskou do-
jednány a to z důvodu, že se stran rozličných
jedná se o seslabení posice p. dra. Podlipného
na radnici, ba o zničení celé této strany n
radnici.«
Na to předsedající p. Zikan dal hlaso-
vati o tom, zda se schvaluje dohodnutí Staro-
městského klubu s Jednolou občanů pražských
Dohoda tato byla schválena všemi
hlasy proti dvěma.
Podlipný
Zikan
strana svoboda
19
article
Následovalo nominování a představován
kandidátů na Starém městě. Ve sboru prvém
jest kandidován p. Lad. Čupr, továrník a ma-
jitel domu, který za hlučného souhlasu pří
tomných prohlásil, že v době dvacetiletého
svého veřejného působení vždy oddaně a věrn
stál pod praporem národní strany svobodo-
myslné. Pro případ zvolení do sboru ujišťuje,
že v praktických připadech bude vždy úsilovně
pracovat ve prospěch nejen této čtvrti, ale
i celé Prahy a prohlašuje dále, že vstoupí do
sdružení osvědčeného vůdce p. dra. Jana Pod-
lipného, o němž uvádí vřelou vzpominku na
pouť do Kostnice. Pravi dále, že pozornost
bude věnovati poměrům největších poplatníků.
kteří jsou stíženi nesnesitelnými břemeny a stá-
vají se z nich mnohdy jen výběrčí daní pro
berní úřad. V záležitostech nejnovější část
města, Libně, v níž byl po několik roků ná
městkem starosty a jejiž poměry důkladně zná
mnohou platnou službu může prokázati a uji
šťuje, že dbáti bude o to, aby tato čtvrť stala
se opravdovým naším Manchestrem. Končí uji-
štěním, že danou jemu důvěru nikdy nezklame.
(Souhlas.)
Kandidatura p. L. Čupra byla pak j ed no-
myslně přijata.
Na uprázdněné dva mandáty ve třetím
sboru jsou kandidováni pp. Al. Náhlov s k
a Karel Šindedlář.
Čupr
Jan
L Čupr
Šindedlář
Praha
Libeň
Náhlov
národní strana svoboda
20
article
Pan Al. Náhlovský pravil, že v pří
padě projevení důvěry zvolením do sboru bude
vždy zastávati zájmy řemeslníků a živnostníků.
z jejichž řad vyšel a ve směru národním i po
kroku bude oddaně pracovat k rozvoji Prahy
(Souhlas.) Kandidatura p. Náhlovského byla pak
schválena jednohlasně.
Předseda p. Zikan uvedl, že ku přán
velmi podstatné části poplatnictva staroměst-
ského, společenstva výčepníků, byl do třelího
sboru jmenován kandidátem hostinský p. Kare
Šindelář.
Pan K. Šlndelář v kandidátní řeči své
prohlásil, že nebude slibovati pranic, co by ne-
mohl ve skutečnosti splnit, Hájiti zájmy živnost-
nictva a řemeslnictva bude hlavní jeho snahou
a také pečovati, aby se jměním obecním se ne-
plýtvalo. Praha sice má vykonati řadu velkých
podniků, ale řečník mínil, že jsou lo nejvíee
podniky, jichž uskutečnění jest vlastně povin
ností státu. Oproti Vídni jest stát mnohem bla-
hovolnější než oproti Praze, kleré se slibuje 16
mill, korun, splatných v dlouhých 10 letech.
(Souhlas.)
Řečnik pravi, že bude pečovati o prospěch
Starého města, ale nebude ovšem opomíjeti za-
stávati i zájmy ostatních částí města. V zápas
za práva národní a jazyková slibuje vždy stát
v popředí ku slávě a zmohutnění stověžaté ma-
tičky Prahy. (Souhlas.)
Kandidatura p. Šindeláře byla pak schvá
lena všemi proti jednomu hlasu.
Al
Náhlovský
Zikan
K Šlndelář
Praha
Vídeň
21
article
Slova ujal se pak pan dr. Podlipný
Bylo by podivné, kdybych neměl promluvit
v této chvili, kdy jména mého z různých stran
bylo se dovoláváno. Lituji především, že jsem
se nemohl dostaviti do minulé schůze. Když
jsem o průběhu její slyšel, zalětl jsem v my
šlénkách do minulosti a tu bylo mi zejmena
milé, že jsem nalezl to staré nepoddajné pře-
svědčení. Jestliže dnes přislupuji na to, co
přátelé z výboru navrhli, jest důvod tento
Kdyby se bylo žádalo jen toho nejmenšího, aby
chom jen vlas, píď opustili, v takovém případě
o dohodě nemohlo být řečí. Jedině to, že ruk
naše zůstala úplně volná, která si vyhražuje
volnou kritiku, jedině to mohlo umožnit, žese
stalo dohodnutí. Na radnici jest potřebí omla-
zení a osvěžení, aby nebylo pozorovatelnoto
sestárnutí v obecním hospodářství. Ale toto
omladnutí počínalo si s jistou domýšlivostí, ač
proudy ty nikterak nepodceňuji, takže oprav-
dové spolužití bylo vyloučeno a dodávám, že
nestalo se to naší vinou. Pan Čupr ve své řeč
vzpomenul velkolepé pouti do Kostnice. Bylo to
v prvé době mého veřejného působení a nyní
táži se vás, zda jsem od té doby zapřel někdy
stanovisko své, svůj program a své přesvědčení
zda jsem nešel stále za heslem, které jsem si
obral při založení tohoto klubu? (HIlučná po-
chvala.) Uznání však neprovázelo konání mé
I ve spřízněných klubech od mladých lidí ne
rozvážně se vyslovuje, jako bych na radnie
sledoval osobní politiku. Může li mě někdo něno
podobného dokázati? Činil jsem něco, abyc
dosáhl nějakého vyznamenání? (Hlasy: Nikdy !
doktor
Podlipná
Čupr
22
article
A za mnou ve stejném přesvědčení kráčeli
moji stoupenci, tak že jsem se stal až po-
věstným, že jsem příkrým a nopoddajným. Do-
volám se svědectví všech nestranných, aby do-
kázali, že nepravdou jest povídání i doktorů
práv na schůzích, jakobych byl na radnici sle-
doval osobní zájmy. (Souhlas.) Smutné jest, že
nutno jest se mně bránit proti takovým pode-
zříváním. Domníval jsem se, že počestnosť
poclivost, pro kterou jsem musil obětovati
všechno, bude pochopena, ale nestalo se. . Tak
malicherným jsem nikdynebyl, abych byl se
nažil státi se po druhé starostou. Mne nevábe
takovýto světa chtíč, ániž jsem hrál takovou
roli, abych nosil čamarui frak. Však ještě na-
dejdou chvíle, kdy bude znova zapotřebi koštěte
pokud se týče vyhlazení Augulášova čehléva.
23
article
(Souhlas.) Domníval jsem se, že v dorostu bude
porozumění pro tufo věc, ale porozuměno ne-
bylo. Moudrým by nebylo, abychom síly své
třištili. Klub náš nechce porážku, on kráči
dále, aby se domáhal původních cílů svýeh
dle zásad K. Sladkovského a dra. Julia Grégr
(Hlučný souhlas a potlesk.)
Pan Klíma uvedl, že za daných okol-
nosti sice smířil se se situací, ale kompromis
neuznává zdravým.
Pan Kessler přimlouval se vřele za to,
aby kluby občanské byly obrozeny.
Předsedající p. Zikan žádal pak přítomné,
aby v hojném počiu zúčastnili se aktu volebního
ve znamení schválené dohody, čímž schůzi
ukončil.
Schůze Občauského klubu
v Holešovicích
konala se včera večer za četného účastenství
voličů. Předsedal p. Frant. Mikš. Přítomným
sděleno, že klubem jsou k doplňovacím volbám
navrženi za kandidáty: pro II. sbor p. Bohdan
Benew itz, poštovní officiál, pro III. sbor
pp. Jan Seifert, stavitel a Josef Hübsch,
mistr klempířský, vesměs v Holešovicích. Kandi-
dáti ve svých proslovech ujišťovali, že v pří-
padě zvolení pečovati budou o rozkvét Holešovie-
Buben a o blaho obyvatelstva této části města.
Shromáždění navržené kandidatury schválilo
jednomyslně. Schůzi byli přítomni všichni obecnl
starší z Holešovic-Buben s náměstkem p. inž.
Neubertem.
Moudrá
K Sladkovský
Grégr
Klím
Kessler
Zikan
František
Mikš
Benew
Seifert
Hübsch
Ing
Neubert
Holešovice
Bubno
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z ústředního volebního sboru pro
doplňovací obecní volby v Praze. (Zpráva
předsednictva.) Ústřední volební sbor konav řadu
porad, usnesl se jednomyslně za předsednictvl
posl. dra. Lad. Dvořáka ve schůzi své dne
25. t. m. ponechati klubům, v něm zastou-
peným, aby, přihližejíce k poměrům jednotlivých
čtvrtí obrátily se k voličstvu provoláníma
kandidátními listinami. V ústředním sboru voleh-
ním zasedali zástupcové klubů a voličů z ve-
škerých čtvrtí, v nichž doplňovací volby se pro-
vedou, a to ze Starého města a Nového města
Klub voličů novoměstských, z Malé strany,
z král. Vyšehradu, z Holešovic- Buben a z Libně
Klub v Josefově byl od počátku zmocnén pro-
vésti volby ve své čtvrti.
— Nejde to! Chéř vlády dr. Körber do
mnival se patrně, že vyléčí chorý rakouský parla-
ment pěknou řečí, kterouž promluvil, když s
odbyl ministr finanel své exposé. Byla lo ovšem
mýlka, ve kterou neměl upadnouti pán tak zku-
šený, jakým je předseda nynějšího kabinetu.
Dvořák
doktor
Körber
Praha
Vyšehrad
Holešovice
Bubno
Libeň
Josefov
25
article
Domníval se, že Němei, Čechově, Poláci atd.
s největším nadšením provolávat budou po řeči
Körbrově: vzhůru do rozpočtu a do uherského
vyrovnání! a že to, čím vídeňský parlament
tahá se nyní už bezmála pět let, v několika ne-
dělich definitivně vyřídí. Stalo se ale jinak. Jsou
siee poslanci, kteří ochotou ke vládě zmírajía
nejsou snad jen na levici, nýbrž také na pravé
straně »slavné« sněmovny, jsou ale zase jinl,
již nemají příčiny pro vládu si páliti prsty
k těm náleží poslanci čeští. Tito především jsou
si stále toho vědomí, že obeslali vídeňský parla-
ment jen s výhradou a že jim již z této pří-
činy na jeho zdárné a plodné práci mnoho ne-
sejde, ba za nynějšího stavu věcí splše o opak
by se zasazovati měli. Čeští poslanci nezapo-
menou ale též nikdy na 17. říje n 1899
na hluboké pokoření, které se tím stalo národu
nasemu. A již z těchto důvodů nenahlíželi, proč
by se k vůli dělnosli vídeňského parlamentu,
který, jak nyní patrno, i bez obstrukce nemůže
z místa, rozčilovali. Však nejen Čechové, i jiné
strany mají za to, že to není to nejdůležitější,
co vláda chce, totiž rozpočet, že jde tu také
o to, čeho si národové, čeho lid si přeje.
Němei
Čechův
Polák
Čecho
26
article
A následek toho pilné návrhy, jež se kladou
dnes na stůl sněmovní, a jichž přes to, že sně-
movna koná den za dnem schůze, spíše přibývá,
než ubývá. Pan dr. Körber je následkem toho
zoufalým, dobrý humor jeho, s jakým vítal po-
slance, když vrátili se z dlouhých prázdnin,
pojednou zmizel. Nevrle odeházi, konferuje
do půl noci, namahá se ze všech sil odstraniti
překážky, jež staví se v cestu normälní parla-
metní práci, však marně. Výsledek všeho snažení
jeho je pořád jen — negativní. Včera jal se
naznačovati, že sněmovna dlouhého asi trvání
míti nebude. Půjde-li to tak dále, nezbude prý
nic jiného, než ji rozpustiti. Poslední zoufalý
prostředek! A co po tom? Domnívá se snad,
že nová sněmovna bude lepší, ochotnější? Máme
za to, že by si mnoho nevybral. Hrozby roz-
pušténím parlamentu vůbec dnes se nikdo
neleká.
doktor
Körber
27
article
— Státní němčina ve všeněmeckém
a v německo-lidovém světle. Zajímavým
způsobem protříbily se v minulých právě dnech
dva německé názory o německé státní řeči, vše-
německý a německolidový, zásluhou »Grazer
Tagblattu«. Jak známo, podala strana německo-
lidová počátkem tohoto zasedání říšské rady
návrh na zavedení německé státní řeči. Naproti
tomu odvolali se Všeněmei k tomu, že takový
návrh učinili již dne 24. dubna t. r. a že návrh
tento dosud jest v platnosti, takže straně německo-
lidové nebylo třeba svůj vlastní návrh podávati,
nýbrž že se měla připojiti k návrhu vše-
německému, pakli prý se jí vážně jedná o státní
němčinu. Německolidový »Grazer Tagblati« vy-
kládá nyní příčiny, pro kteréž tak strana jeho
neučinila, nýbrž raději svůj samostatný návrh
podala, což dovozuje takto: Sehönerer prj
žádal, aby byla státní němčina tak zákonitě za-
jištěna, v tom rozměru, v jakém se to stalo se
státní řečí maďarskou v Uhrách. V tom vidí
německolidová strana těžké poškození
Tagblat
Uhry
Grazer Tagblatt
28
article
němedtví v Rakousku. V § 1. uher-
ského národnostního zákona praví se: »Roko-
vací a jednací řečí říšského sněmu jest uherský
jazyk.« Zajisté by prý si němečtí lidovci přál
také zavedení zákona, kterýž by ustanovoval
němčinu za jednací jazyk říšské rady. Co však
dále v uherském zákoně následuje, jest méně
krásné, dí »Grazer Tagbl.«. § 2. uherského ná-
rodnostního zákona stanoví, že protokoly v soud-
nictví v Uhrách dlužno věsti uhersky a mimo
to v onom jazyce, jaký žádá aspoň pětina
zúčastněných. Jest tudíž dvojjazyčnost v Uhrách
zákonem všude tam zavedena, kde se aspoů
pětina obyvatelstva hlásí k nemaďarskému jazyku.
Nechť prý se platnost takovéhoto zákonitého
ustanbvení zavede jen v dolnoštyrských kraji-
nách! A ještě více, každý venkovský občan
může v Uhrách u svého místního soudu dovo-
lávati se právní ochrany nejenom jazykem soudu,
nýbrž ve svémmalteřském jazy ce,
u okres, soudu pak jazykem soudu i jazy kem,
v němž sepsán protokol v jeho obci, ted
Rakousko
Uhry
Grazer Tagblishing