ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 989fda90-661d-11dc-a91e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 75, org 15, place 45, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNt
3 masthead
STY
4 masthead
27. října 1901. Číslo 298.
5 article
na místě obvyklém. Čiyřicetiletá ústavní praxe mluví za královský hřad. Není důvodu praxi tu měniti. Černožlutý prapor zna- mená na hradě barvy panovni ckého rodu. Vedle tohoto praporu jest umístěn i prapor zemský jako znamení souladu mezi národem a panovnickým domem. Posl. Frant. Košut namítá, že barvy panovnického domu nejsou černá a žlutě, nýbrž červená a bílá. K. Szell praví, že černožlutý prapon platí za barvy královského domu a za takový jest přijat. Tim schůze skončena; příšti schůze bude v ponděli o 1. hod. s poledne. Ve sněmovně magnátů pozdravil shro- mážděné členy předseda ministerstva K. S zel a požádal nejstaršího člena, Mikul. S z ábo. aby převzal předsednictví dle stári. Zapisovatel jmenováni hr. Vigyazo, hr. Pav. Degenfeld, bar Rudňanský a bar. Baich. Na to čten přípi předsedy ministerského, jimž se sděluje, že panovník slavnostně zahájí říšský sněm v pon- dělí v poledne na král. hradě. Příští schůze v pondělí ve 2 hod. s poledne.
Posl František Košut K Szell Vigyazo Degenfeld ministerstvo K Rudňanský
6 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 26. října-. Národní probuzení bosensko-herce- govských mohamedánů. Mohamedáni v okupovaných zemích, jak dosti známo, do okupace národního vědomí ne měli. Jejich vědomí bylo pouze náboženské. Okupace jejich národní vědomi probudila. Událo se lo nepřímo tak, že vláda z počátku sama k tomu působila, snažíce se posíliti mohame- dánstvem živel chorvatský naproti srbskému. Přemýšlení o národnosti na konec většinu bo- senských a hercegovských mohamedánů převedl v tábor srbský, k největší mrzutosti sarajevské vlády, jež se všeho spíše nadála. Ale na tom nezůstalo. Jak píše sarajevský dopisovatel »MocČ B«, ná- rodní vědomi okupovaných mohamedánů vyvíj se dále, ze srbského vzrůstá ve slovanské. z čehož vznikají sympatie mohamedánů k Rusku. Rusko poznali mnozl, kdo tam r. 1877 a 1878 byli odvedeni jako váleční zajatci. Vrátivšese domů, stali se chvalořečníky Ruska, zvláště pro jeho náboženskou snášelivost. Dopisy z Čech v „Petrohradskýcl Vědomostech“. V poslední době v »Ier. BĚyOM.« často se objevují dopisy z Čech, z nichž je vidno, že je nepíše ani Rus ani Čech, nýbrž Němee nebo žid. Snad se to děje z »tolerantnosti«, na níž »IIeT. BOM.« jak z dopisu v čís. 279 vidno, více záleží, než na právu a zákonitém pořádku. Čechům budějovickým dopisovatel vy- týká nedostafek »tolerantnosti«, protože se ne- spokojili volebním výsledkem, ohlásivším,že Čechové podlehli Němeům o 2 hlasy. O tom, jak se budějovické volby dály, jak tam byly sestaveny volební komise, jaký surový nátlak činili tam Němci na české voliče, chlebem od nich odvislé, v dopise nenf ani zmínky. O vol- bách budějovických redakce »ller. BřtOw. poučiti se může z interpellace, podané vev deňské říšské radě. Dopisovatel jejich podal jim poučení nedostatečné.
Čo Čecho Praha Rusko Čechy Rus Boma Mocč B Vrátivšes dom
7 article
Jak nakládají Němci s Rusy. Všecko dolízání Němců k Rusům jest, rozumí se, přetvářka, mající za účel oblouditi ruského obra, aby z vděčnosti a lásky sloužil německému sobectví. Při tom ale Němci, kde přichází na skutek, ukazují Rusům, že je ne- návidí tak, jak ostatní Slovany, že jimi zrovna tak opovrhují, je za inferiorní považují. Ano vidí se, že Němci ve skutečnosti Rusy starl ještě hluboko pod ostalní Slovany. Vypovídají-li Němci polské a české dělníky, projeruje se tím nešlechetná surovost silnějšího, vědoucího, že těch, kterým on křivdí, nikdo se nezastane oni rovnou mincí oplatit nemohou. Ale když Němci totéž činí Rusům, před jejichž moci jindy poklekají, tu německý Reinecke Fuchs provádí jeden ze svých smělých, ale dobře vy- počítaných kousků. Nic tak nemůže zlehčiti veliké a mocné Rusko v očích Němců, v očích jiných národův i v očích samých Rusů, jako bezobřadné týrání jeho příslušníků, přišedších do Německa za praci, jakoby byli tak opuště- nými sirotky mezi národy, jako jsou Čechové, Poláci, haličtí Rusové. Berlinský dopisovatel »HoB. BpeMí.« žaluje na bezohlednosti německých úřadů k Rusům. V pohraničném pásmu jich vůbec netrpl, ve vzdálenejším území hned jak přijdou, buďje vypovídají anebo jim dávají milostivé úřadní dovolení, aby si mohli hledat výdělek, při čemž jim vydávají německé pasy na dobu šesti mě- síců. Po uplynuti té doby Rus musí se uchá- zetí o to, aby mu pas byl prodloužen na další pololeti. Opalřením timto dosahuje se, žev Německu žádný Rus nemůže se trvale usadit a trvalou živnost provozovat. Ano pruská po- licie dovolila si užiti toho opatření i u osob které přináležejí k personálu ruského vyslane- ctví v Berlině.
Němec Rus Reinecke Fuchs Čecho Polák Hob Rusko Německo Berlín Slovan
8 article
Ze soclálních zápasů Francie. Francie stojí před obrovskou stávkou ve- škerého dělnictva hornického. Přes usnesení Ústředního stávkového komitétu v St. Etienne. v dělnických obvodech, stále to stejně vře také vyhýbavá odpověď ministerským předsedou p. Waldeck-Rousscauem výboru daná nezadržt dravý proudl Svrchu zmíněná odpověď není bezvýznamna. ba naopak velmi důležitá, poněvadž obsahuje hospodářsko-sociální program nejen samotného presidenta, nýbrž celé vlády, jest to současn i politické a sociální »kredo« bávalého »socialisty« ministra Milleranda. A že tomu tak jest, tomu nasvědčuje vlastnoruční podpis bývalého hlav- ního hlasatele kollektivistických idel a nauk na tomto programu. Psaní páně Waldeckovo obsahuje následu- jíel body: 1. Určiti pevnou sazbu nejnižší mzdy to nepřísluší prý vládě, toť prý věcl, společného dohodnuti se mezi podnikatelem a dělnictvem. 2. Vzhledem k dělnickému požadavku za určení 2frankové denní výslužby všem dělníkům bez rozdilu stáři po 25leté službě, vláda je ochotna pouze zkoušeti, jakým způsobem bylo by možno nejlépe doplniti a zlepšiti zákon ze dne 29. května 1894, týkající se výslužného dělníků.
Millerand Waldeckův Francie St . Etienne WaldeckRousscaue
9 article
3. Ministerstvo rovněž studuje otázku Shodinné práce, neboť rozhodnutí lze učiniti prý jedině po zralém prozkoumání pracovního systému v dolech, aby zmenšení výroby nemělo v zápěti krisi, která by velice tížila nejen malého prů- myslníka a živnostníka, nýbrž i potřebnou chu- dou třídu. Námitky to, kleréž jak známo, velko- kapitalisté prohlásili i proti 9hodinné pracovní době v dolech Rakouska, ale jež po uzákonění předlohy bezdůvodnými se projevily. Ve Franeii ovšem vlády studují otázku tu celá léta, jak dlouho ji bude studovati p. Waldeck, je ovšem u boha. Aby tento úkol uskulečnila, vláda prý se ale nedá nikým ve svých záměrech mýliti Od března pracovaly zvláštní komise na vyše- třování poměrů a na vyhledávání prostředků, kterak nejlépe by bylo lze zlepšiti pracovn podmínky, nevyhnutelné k rozvoji průmyslu. Jak vidno, zkoumání jich valně nepokročilo. Stejně jako toto písemné pronuneia mento, zní ústní odpověd páně premierova, již dal před několika dny v poslanecké sněmovně. Stávka byla sice na krátký čas odložena ale ne na dlouho. Za krátký čas tím mocněj dělnické bataillony bušiti budou do bran parla- mentu a ministerských paláců.
Rakousko poslanecký sněmovna
10 article
Socialisté opouštějí vládon stranu, a tím i Milleranda a Bau dina. V poslední hodině ještě, když se tvor nová vládní většina, sestávající z centra a Me linistů, sám nejmírnější z vůdců socialistických pan Jaurěs, volá vládu k ústupu. Situaci pěkně vystihuje orgán nesmiřitelných socialistů, vedených Guesdem, »Le petit Soue jenž praví: »Ne Waldeck-Roussenu se změni. neboť on pro buržoasii učinil, seč byl. On byl hotov ke všem repressaliím, jen aby uhájil jeho ochraně svěřená privilegia měšťáků. Ale Mille- rand, vyznamenaný carem baron svatě mon- archie (roz. Rakousko-Uherské) zradil naš svatou věc. A v něm také všichni vělkokapitali- stičtí peněžní šmokové nalezli nekonečné zall- bení.« Ještě ostřeji psala nedávno o panu Mille- randovi vídeňská »Arbeiter-Zeitung«. Když jsme karakterisovali dříve podobně obojetnou morálku páně Millerandovu, byli jsme za to jako prý překrucovači pravdy sociálně-demokratickými listy našimi napadeni. Ejhle, jaká to pro nás a — pravdivost našich názorů — satisfakcel
Millerand Jaurěs Guesde Mill Millerandův Bao Waldeck ArbeiterZeitung
11 article
Styky mezi Chilem a Argentinou jsou nanejvýš napjaté. Chile odpirá Argentině požadované prohlášení o zřizování strategických silnic v Andech na samém pomezí Argentiny. onoho území, o něž obě tylo republiky jihoameri- cké vedou spor. V Argentině budí okolnost ta veliké rozhořčení. Přes to zdá se, že pan- americký kongres, sestoupivší se právě v Buffalu bude působiti na oba stály způsobem kone- šivým. Chatrné loďstvo anglické. Již několikráte jsme poznamenali případy prokazující chatrnost anglických lodi. Nedávné ztroskotání torpedové lodi »Cobry« pro chatrnost materiálu, z něhož byla vystavena, způsobilov Anglii pravou sensaci. Nyní se oznamuje, že z osmi angliekých torpedoborcův, kteří 8. října se záložním loďstvem záčastnili se křižování Iodí, vrátil se jen jeden nepochroumaný a k další službě způsobilý. K válce jihoafrické. Němeeko vypomáhá Anglii v boji proti Burům nejen zbraněmi, ale i potravinami. Po hamburském parníku »Duisburgu« bylo odesláno 25.000 beden bramborů do Kapského města pro vojsko anglické. Brambory zkoupcny bylyv Pruském Slezsku. V září dosáhla úmrtnostv jihoafrických »koncentračních táborech«, kamž Angličany vehnány ženy a děti Burů bojujících, hrozné výše. Úmrtnost dětí stoupla až na 20 proc. Řádí tu zvláště nemoci následkem zkaže- ného masa skopového, které Angličané svým obětem místo zdravých pokrmů podávají.
Angličan Argentina Chile Buffalo Anglie Duisburg Brambory Slezsko
12 article Stavební program velké Prahy.
Stavební program velké Prahy. Jakožto pokračování debaty »O velké Prazee zahájené minulý pátek ve spolku architektův a inže nýrů v král. českém panem JUDrem. Podlipným, jednáno v páteční schůzi léhož spolku o stavebním programu velké Prahy. Schůzi za veliké účasti zá- stupců města Prahy a předměstských obcí i členstva zahájil předseda cís, rada J ahn, jenž po sdělen o stavu otázky stavby spolkového domu v hlavní třídě assanační udělil slovo panu arehitektu Štěr bovi. Týž v úvodu reagoval na vývody schůze předešlé, v níž poukazováno na to, jaký n způsobum se Praha modernisuje, Elektrické podniky, kanalisace assanace, osvětlení, pitná voda to jsou samé podniky k tomu přispívající. Ale vše to stojí velké milliony a příjmy Prahy nestačí ani na placení úroků. Jes proto slušno, aby předměstí přisp vala na racionálně a ekono micky nutná opatření všech těcbto potřeh v poměru prospěcho, jaký z jich pro- vedení mají. Na zbytečnou extensi a chyby neměla by před- městí býti nucena přispívati, vždýť nebyla tázána nenesou zodpovědnost. Takovou extensí jest vše- stranné rozvádění sítě elektrických dráh. Ba zdá se jakoby se chůze a s tím spojené nahlížení do výkladů a kupování v krámech vnitřního města, měla úplně vykořeniti. To snad přece není nutné Naopak. Praha proměnila by se tak ve velké nádraží a křižovatky v místa velice nebezpečná. Jsou proto snad důvody, jako jest »zásoba nakoupených kolejí- ale ten přece jen nestačl. Též jest národohospodářsky nepříjemno, že polo- vina výloh všech jde buď do ciziny nebo do rukou ne našich (koleje, vrchní vedení, vagony), kdežto úhrada připadá zcela tuzemcům.
JUDr Podlipná Praha rada J ahn spolkový dom
13 article
Pan přednášející vyvracel potom důvod, jenž v minulé schůzi byl uváděn, že předměstí rostou proto, že platí menší dávky a daně a konstatoval že konkluse snad z toho vyvozovaná, jakoby Praha mohla opět vzrůstati, když by předměstím tak bylo přitíženo, aby vzrůstati nemohla, jest úplně ne- správná. Příčina vzrůstu Vinohradů — jako typu předměst — jest levná původní cena pozemků, jež stoupaly ze 4 zl. postupně na 140 zl., a v tom, že získané sumy obráceny výhodně k další spekulaci. Venkov tu kupoval ne z touhy po životu městském, ale proto, že výnosnost hospodářství ubývala. Pomáhiala k vžrůstu tomu též Praha, zřizováním komunikací ba když nadbytečnou produkci ruch stavební v před- městích již ochaboval, oživila ho Praha, sebe vylid- ňujíe — assanací. V Praze není takových levných pozemků, ne- může tndiž zde nastati něco podobného, dokladem toho jest obvod assanační a pozemky u býv. Slep brány, zde venkov nekupoval. Bude-li utvořená nová hranice vyššího zdanění a zdražení půdy, nastane stavební ruch z touto hranicí. Ani 8 km. vzdálenosti nebude tomu na překážku, jak dosvědčuje satalický paskvil na řešení otázky stavby domků rodinných. Věci jsou patrné, ale nevidí se. Na příklad nyní otevírá se nová tepna vyšehradskou skalou, ačkoliv nemožnost přílivu a pravděpodob- nost otevření nové spekulační části jest tu na snadě. Řečník praví, že nelze podceňovati, jestliže se při jistých příležitostech účinkuje na cit veřejnosti, ale v čistě reellních věcech mělo by se účinkovati vždy jen na rozum. Potom na celé řadě Iotografií dovo- zuje následky nynějšího řádu i programu stavebního a uvádí nejkřiklavější toho doklady.
Praha km
14 article
Starý program stavební v Praze i v předměstích byl co největší využitkování ceny plochy pozemku neboli skutečná Iabrikace stavebních míst a následky toho: že zastavovány nepřiměřené polohy činžáky, kdežto místa příhodná nechána l- žeti ladem. Zastavovány a kaženy staré parky (Ka- nálka) a zřizovány nákladné parky nové. Staveny vedle sebe činžáky, továrny a školy (v Holešovicích) Současně s drahým assanováním dovoleno zastavo- váním dvorů. V odlehlých končinách stavěny osa mělé tuctové činžáky, čímž nepřirozeně zvyšována cena půdy a znemožňována reforma bydlení. Tím vším proměněno okoli města v neladnou směs sta- veb nejrůznějších účelů a podob, kde jedno druhému překáží. Pan přednášející rozvádí otázku, zda všem těmto nepřístojnostem bylo by zabráněno, kdyby pražské zastupilelstvo rozmnoženo bylo o zástupce předměstské a dochází k závěrku, že nejsou to ony faktory, které by nápravu dokonalou mohly přinésti. poněvadž mnohě ohledy by těmto předměstským zástupcům bránily zasáhnouti až do hlubin, v nichž mnohé chyby tkví. Potom obšírně pojednává pan přednášející jednotlivých bodech nového programu, jenž záleží v následujících bodech« Stanovení všech potřeb velkého města. Žádná unifor- mita. Vývin každé části z přiroze- ných podmínek. Šetření všeho krás- ného. Čistota vzduchu, vody, půdy. Vykázání místa potřebám. Všechny tyto body nutno řešiti a prováděti ne- byrokraticky, rozumně a spravedlívě a pan předná šející myslí, že neprovedou je ani zastupitelstv pražské, ani zastupitelstva ostatní, nýbrž že k tomu třeha zákona. Neboť jen pak náprava jest možna, budou-li v nový stavební řád do ustanovení pro plány regulační pojaty závazné předpisy, kterými 1. Rozděleno bude území na skupiny a okruhy odstupňovaně dle dovolené intensity zastavení.
Praha stará parka Ka Holešovice
15 article
2. Určena budou místa, kde není dovoleno sta- věti a která schopna jsou osázení stromy. Příkré stráně, území inundační, okolí památných staveb míst okolí nemocnic a škol. 3. Určena budou místa, kde dovoluje se zřizo vání skladišť, dílen, průmyslových závodů. (Všude jinde se nedovolují.) 4. Určena budou místa pro veřejné stavby, ko- slely, školy, hřbitovy, skládky, smetiště, veřejné koupele. 5. Dále ve stavebním řádu dlužno vystoviti zá sadu, dle níž zřizování staveb ve spojitých řadách dovoleno jest pouze v ulicích, obcemi k tomu účelu již upravených, kanalisovaných, dlážděných a osvět- lených. 6. Kumožnění rationelní parcelace a spravedl vého odstupňování pozemků dlužno uzákoniti před pisy o zcelování pozemků stavebních. Avšak zákonem sotva bude v době dozírne v řešení otázky této zasáhnuto, neboť nový stavební řád, úplně již v minulém období sněmovním připra- vený, ztratil při volbách nových všechny své rele- renty, technického (inž. Maternu), právního (dra. Ž- luda) i zdravotního (dra. Záhoře), tak že jest obava že parcelářům a doktrinářům podaří se projednání zákona do nedozírna oddáliti, ba i že podaří se jim snad mnohá navrhovaná ustanovení jeho nynější opět vymítiti. Potom promluvil pan prof. Kouln, jenž uvedl že předměstí neměla nikdy zapomenouti, že jest je- jich svatou povinností Praze, z které povstala a která representuje celý národ, pomáhati ze všech sil. Po zlém ovšem těžko dá se láska vynutiti, když nejde to po dobrém. Praha jest v hlubíně, ale nutno uvážiti, zda z ní pomůže, když strhne za sebou i předměstí, kdo pomůže potom oběma? Nade vše dlužno uvážiti, že Praha z družen s bohatými předměstími zmůže mnohem více, než velká Praha se sichudl ými a zkrachovanými čtvrtmi, plnými odporu ke svému nemilovanému středu.
Ing Matern Záhoř profesor Kouln Praha
16 article
Co má přinésti velká Praha obcím, které se připojí? V podstatě mohou to býti vý hodly s ta- vební, pokrok zdravotní a komunikační, výhody zásobovací a hospodářské. Avšak všechny tyto úkoly budoučí velké Prahy nejsou dle nahledu řečníka ještě tak připraveny, aby velká Praha mohla již vstoupiti v akci blahodárnou. Promluviv pak obšírněji o jednotlivých těchto úkolech, pronesl se pan prof. Koula zejmena pro návrh, aby Praha postarala se, by v majstku svém měla obecní les v okolí pražském, poněvadž sou- kromě lesy v době krátké buď vymizí nebo stanou se obecenstvu nepřístupnými. Appellem, aby znovu bylo podniknuto vše, co by k zdárnému rozřešení otázky tak důležité vésti mohlo. zakončil pan prof. Koula svou řeč za všeobecného souhlasu. Potom pan konservator Herain sdělil zajfmav historické doklady o tom, jak kdy města pražská byla spojována, načež ujal se slova pan dr. Pod lipný. Týž na základě protokolů ve schůzích pří- slušných dokazoval, že tvrzení v minulé schůz pronesené, jakoby Praha byla jednání s obcem předměstskými sama přerušila a obrátila se na vládu, by tato sama připojení provedla, nezakládá se na pravdě. Dále pak — rovněž na základě obšírných vý- počtů — polemisoval s vývody p. stav. rady Staňka ze schůze minulé a ukončil přáním a nadějí, že obce předměstské před uplynutím zákona příslušného ku Praze se připojí. Po věcných poznámkách starosty Smíchovap Elhenického, náměstka vinohradského starosty p. stav. Bureše a stav. rady Staňka, kteří trvaí na vývodech svých, pronesených ve schůzí předešlé odloženo ukončení rozhovoru do schůze nejblíže příští, kdy promluví p. inž. O. Materna. Schůze skon- čena o 1/211. hod. noční.
profesor Koula Herain Staněk Bureš Ing O Matern Praha Smíchovaponsko Elhenický
17 article Před doplňovacími volbami do sboru obecních starších.
Před doplňovacími volbami do sboru obecních starších. Členská schůze Staroměstského občanského klubu. V plzeňském restaurantu »Kopmance « ko nala se včera večer členská schůze Staroměst- ského občanského klubu, již druhá v tomte týdnu. Při schůzi čtvrteční udály se hlučné seény, byl prohlášen zřejmý boj proti kompro- missu a výsledkem bouřlivé debaty byla hromadná resignace celého výboru. Pětičlenné komité mělo říditi další akci k doplňovacím volbám. Než se však přiští den schýlil ke konci, nástal v situsei úplný obrat, o jehož podrobnostechl měla být podána zpráva v nové schůzi členské. Tufo za hájil pan Zikan sdělením, že schůze voličská nemohla být svolána z důvodů ustanovení spol- kového zákona, že tedy svolal schůzi členškou. Slova ujal se pak p. P. Duda a pravil Po sdělení p. dra. Podlipného přišli jsme k pře- svědčení, že ničím nemá být dotčena naše strana svobodomyslná. Naopak nabyli jsme ná- hledu, že vlastně jedná se o podlomení našt síly a zejmena pak o podlomení sdružen pana dra. Podlipného na radnici. Za takových okolností nemohli jsme jinak, než vzdátise svých funkcí, které nám byly ve čtvrteční schůz svěřeny. Včera večer konula se schůze pět vašich důvěrníků a usnesli jsme se na tomt
Zikan P Duda Podlipný staroměstský občanský klub Staroměst ský občanský klub
18 article
prohlášení: »Oni pánové, kteří pověřeni byl stanovením kandidátů protikompromissních, přišl po ústním výkladu pana dra. Podlipného k tomu. že v dohodě se stranou staročeskou nebyl dotknuto v nejmenším zásad strany svobodo- myslné, že nebyl v žádné věci straně staročeské úpis dán, který by vázal naše mandatářy na radnici v něčem, v čem by zásady svobodo- myslné mohly býti porušeny, nýbrž že jedině pouze osoby byly se stranou staročeskou do- jednány a to z důvodu, že se stran rozličných jedná se o seslabení posice p. dra. Podlipného na radnici, ba o zničení celé této strany n radnici.« Na to předsedající p. Zikan dal hlaso- vati o tom, zda se schvaluje dohodnutí Staro- městského klubu s Jednolou občanů pražských Dohoda tato byla schválena všemi hlasy proti dvěma.
Podlipný Zikan strana svoboda
19 article
Následovalo nominování a představován kandidátů na Starém městě. Ve sboru prvém jest kandidován p. Lad. Čupr, továrník a ma- jitel domu, který za hlučného souhlasu pří tomných prohlásil, že v době dvacetiletého svého veřejného působení vždy oddaně a věrn stál pod praporem národní strany svobodo- myslné. Pro případ zvolení do sboru ujišťuje, že v praktických připadech bude vždy úsilovně pracovat ve prospěch nejen této čtvrti, ale i celé Prahy a prohlašuje dále, že vstoupí do sdružení osvědčeného vůdce p. dra. Jana Pod- lipného, o němž uvádí vřelou vzpominku na pouť do Kostnice. Pravi dále, že pozornost bude věnovati poměrům největších poplatníků. kteří jsou stíženi nesnesitelnými břemeny a stá- vají se z nich mnohdy jen výběrčí daní pro berní úřad. V záležitostech nejnovější část města, Libně, v níž byl po několik roků ná městkem starosty a jejiž poměry důkladně zná mnohou platnou službu může prokázati a uji šťuje, že dbáti bude o to, aby tato čtvrť stala se opravdovým naším Manchestrem. Končí uji- štěním, že danou jemu důvěru nikdy nezklame. (Souhlas.) Kandidatura p. L. Čupra byla pak j ed no- myslně přijata. Na uprázdněné dva mandáty ve třetím sboru jsou kandidováni pp. Al. Náhlov s k a Karel Šindedlář.
Čupr Jan L Čupr Šindedlář Praha Libeň Náhlov národní strana svoboda
20 article
Pan Al. Náhlovský pravil, že v pří padě projevení důvěry zvolením do sboru bude vždy zastávati zájmy řemeslníků a živnostníků. z jejichž řad vyšel a ve směru národním i po kroku bude oddaně pracovat k rozvoji Prahy (Souhlas.) Kandidatura p. Náhlovského byla pak schválena jednohlasně. Předseda p. Zikan uvedl, že ku přán velmi podstatné části poplatnictva staroměst- ského, společenstva výčepníků, byl do třelího sboru jmenován kandidátem hostinský p. Kare Šindelář. Pan K. Šlndelář v kandidátní řeči své prohlásil, že nebude slibovati pranic, co by ne- mohl ve skutečnosti splnit, Hájiti zájmy živnost- nictva a řemeslnictva bude hlavní jeho snahou a také pečovati, aby se jměním obecním se ne- plýtvalo. Praha sice má vykonati řadu velkých podniků, ale řečník mínil, že jsou lo nejvíee podniky, jichž uskutečnění jest vlastně povin ností státu. Oproti Vídni jest stát mnohem bla- hovolnější než oproti Praze, kleré se slibuje 16 mill, korun, splatných v dlouhých 10 letech. (Souhlas.) Řečnik pravi, že bude pečovati o prospěch Starého města, ale nebude ovšem opomíjeti za- stávati i zájmy ostatních částí města. V zápas za práva národní a jazyková slibuje vždy stát v popředí ku slávě a zmohutnění stověžaté ma- tičky Prahy. (Souhlas.) Kandidatura p. Šindeláře byla pak schvá lena všemi proti jednomu hlasu.
Al Náhlovský Zikan K Šlndelář Praha Vídeň
21 article
Slova ujal se pak pan dr. Podlipný Bylo by podivné, kdybych neměl promluvit v této chvili, kdy jména mého z různých stran bylo se dovoláváno. Lituji především, že jsem se nemohl dostaviti do minulé schůze. Když jsem o průběhu její slyšel, zalětl jsem v my šlénkách do minulosti a tu bylo mi zejmena milé, že jsem nalezl to staré nepoddajné pře- svědčení. Jestliže dnes přislupuji na to, co přátelé z výboru navrhli, jest důvod tento Kdyby se bylo žádalo jen toho nejmenšího, aby chom jen vlas, píď opustili, v takovém případě o dohodě nemohlo být řečí. Jedině to, že ruk naše zůstala úplně volná, která si vyhražuje volnou kritiku, jedině to mohlo umožnit, žese stalo dohodnutí. Na radnici jest potřebí omla- zení a osvěžení, aby nebylo pozorovatelnoto sestárnutí v obecním hospodářství. Ale toto omladnutí počínalo si s jistou domýšlivostí, ač proudy ty nikterak nepodceňuji, takže oprav- dové spolužití bylo vyloučeno a dodávám, že nestalo se to naší vinou. Pan Čupr ve své řeč vzpomenul velkolepé pouti do Kostnice. Bylo to v prvé době mého veřejného působení a nyní táži se vás, zda jsem od té doby zapřel někdy stanovisko své, svůj program a své přesvědčení zda jsem nešel stále za heslem, které jsem si obral při založení tohoto klubu? (HIlučná po- chvala.) Uznání však neprovázelo konání mé I ve spřízněných klubech od mladých lidí ne rozvážně se vyslovuje, jako bych na radnie sledoval osobní politiku. Může li mě někdo něno podobného dokázati? Činil jsem něco, abyc dosáhl nějakého vyznamenání? (Hlasy: Nikdy !
doktor Podlipná Čupr
22 article
A za mnou ve stejném přesvědčení kráčeli moji stoupenci, tak že jsem se stal až po- věstným, že jsem příkrým a nopoddajným. Do- volám se svědectví všech nestranných, aby do- kázali, že nepravdou jest povídání i doktorů práv na schůzích, jakobych byl na radnici sle- doval osobní zájmy. (Souhlas.) Smutné jest, že nutno jest se mně bránit proti takovým pode- zříváním. Domníval jsem se, že počestnosť poclivost, pro kterou jsem musil obětovati všechno, bude pochopena, ale nestalo se. . Tak malicherným jsem nikdynebyl, abych byl se nažil státi se po druhé starostou. Mne nevábe takovýto světa chtíč, ániž jsem hrál takovou roli, abych nosil čamarui frak. Však ještě na- dejdou chvíle, kdy bude znova zapotřebi koštěte pokud se týče vyhlazení Augulášova čehléva.
23 article
(Souhlas.) Domníval jsem se, že v dorostu bude porozumění pro tufo věc, ale porozuměno ne- bylo. Moudrým by nebylo, abychom síly své třištili. Klub náš nechce porážku, on kráči dále, aby se domáhal původních cílů svýeh dle zásad K. Sladkovského a dra. Julia Grégr (Hlučný souhlas a potlesk.) Pan Klíma uvedl, že za daných okol- nosti sice smířil se se situací, ale kompromis neuznává zdravým. Pan Kessler přimlouval se vřele za to, aby kluby občanské byly obrozeny. Předsedající p. Zikan žádal pak přítomné, aby v hojném počiu zúčastnili se aktu volebního ve znamení schválené dohody, čímž schůzi ukončil. Schůze Občauského klubu v Holešovicích konala se včera večer za četného účastenství voličů. Předsedal p. Frant. Mikš. Přítomným sděleno, že klubem jsou k doplňovacím volbám navrženi za kandidáty: pro II. sbor p. Bohdan Benew itz, poštovní officiál, pro III. sbor pp. Jan Seifert, stavitel a Josef Hübsch, mistr klempířský, vesměs v Holešovicích. Kandi- dáti ve svých proslovech ujišťovali, že v pří- padě zvolení pečovati budou o rozkvét Holešovie- Buben a o blaho obyvatelstva této části města. Shromáždění navržené kandidatury schválilo jednomyslně. Schůzi byli přítomni všichni obecnl starší z Holešovic-Buben s náměstkem p. inž. Neubertem.
Moudrá K Sladkovský Grégr Klím Kessler Zikan František Mikš Benew Seifert Hübsch Ing Neubert Holešovice Bubno
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Z ústředního volebního sboru pro doplňovací obecní volby v Praze. (Zpráva předsednictva.) Ústřední volební sbor konav řadu porad, usnesl se jednomyslně za předsednictvl posl. dra. Lad. Dvořáka ve schůzi své dne 25. t. m. ponechati klubům, v něm zastou- peným, aby, přihližejíce k poměrům jednotlivých čtvrtí obrátily se k voličstvu provoláníma kandidátními listinami. V ústředním sboru voleh- ním zasedali zástupcové klubů a voličů z ve- škerých čtvrtí, v nichž doplňovací volby se pro- vedou, a to ze Starého města a Nového města Klub voličů novoměstských, z Malé strany, z král. Vyšehradu, z Holešovic- Buben a z Libně Klub v Josefově byl od počátku zmocnén pro- vésti volby ve své čtvrti. — Nejde to! Chéř vlády dr. Körber do mnival se patrně, že vyléčí chorý rakouský parla- ment pěknou řečí, kterouž promluvil, když s odbyl ministr finanel své exposé. Byla lo ovšem mýlka, ve kterou neměl upadnouti pán tak zku- šený, jakým je předseda nynějšího kabinetu.
Dvořák doktor Körber Praha Vyšehrad Holešovice Bubno Libeň Josefov
25 article
Domníval se, že Němei, Čechově, Poláci atd. s největším nadšením provolávat budou po řeči Körbrově: vzhůru do rozpočtu a do uherského vyrovnání! a že to, čím vídeňský parlament tahá se nyní už bezmála pět let, v několika ne- dělich definitivně vyřídí. Stalo se ale jinak. Jsou siee poslanci, kteří ochotou ke vládě zmírajía nejsou snad jen na levici, nýbrž také na pravé straně »slavné« sněmovny, jsou ale zase jinl, již nemají příčiny pro vládu si páliti prsty k těm náleží poslanci čeští. Tito především jsou si stále toho vědomí, že obeslali vídeňský parla- ment jen s výhradou a že jim již z této pří- činy na jeho zdárné a plodné práci mnoho ne- sejde, ba za nynějšího stavu věcí splše o opak by se zasazovati měli. Čeští poslanci nezapo- menou ale též nikdy na 17. říje n 1899 na hluboké pokoření, které se tím stalo národu nasemu. A již z těchto důvodů nenahlíželi, proč by se k vůli dělnosli vídeňského parlamentu, který, jak nyní patrno, i bez obstrukce nemůže z místa, rozčilovali. Však nejen Čechové, i jiné strany mají za to, že to není to nejdůležitější, co vláda chce, totiž rozpočet, že jde tu také o to, čeho si národové, čeho lid si přeje.
Němei Čechův Polák Čecho
26 article
A následek toho pilné návrhy, jež se kladou dnes na stůl sněmovní, a jichž přes to, že sně- movna koná den za dnem schůze, spíše přibývá, než ubývá. Pan dr. Körber je následkem toho zoufalým, dobrý humor jeho, s jakým vítal po- slance, když vrátili se z dlouhých prázdnin, pojednou zmizel. Nevrle odeházi, konferuje do půl noci, namahá se ze všech sil odstraniti překážky, jež staví se v cestu normälní parla- metní práci, však marně. Výsledek všeho snažení jeho je pořád jen — negativní. Včera jal se naznačovati, že sněmovna dlouhého asi trvání míti nebude. Půjde-li to tak dále, nezbude prý nic jiného, než ji rozpustiti. Poslední zoufalý prostředek! A co po tom? Domnívá se snad, že nová sněmovna bude lepší, ochotnější? Máme za to, že by si mnoho nevybral. Hrozby roz- pušténím parlamentu vůbec dnes se nikdo neleká.
doktor Körber
27 article
— Státní němčina ve všeněmeckém a v německo-lidovém světle. Zajímavým způsobem protříbily se v minulých právě dnech dva německé názory o německé státní řeči, vše- německý a německolidový, zásluhou »Grazer Tagblattu«. Jak známo, podala strana německo- lidová počátkem tohoto zasedání říšské rady návrh na zavedení německé státní řeči. Naproti tomu odvolali se Všeněmei k tomu, že takový návrh učinili již dne 24. dubna t. r. a že návrh tento dosud jest v platnosti, takže straně německo- lidové nebylo třeba svůj vlastní návrh podávati, nýbrž že se měla připojiti k návrhu vše- německému, pakli prý se jí vážně jedná o státní němčinu. Německolidový »Grazer Tagblati« vy- kládá nyní příčiny, pro kteréž tak strana jeho neučinila, nýbrž raději svůj samostatný návrh podala, což dovozuje takto: Sehönerer prj žádal, aby byla státní němčina tak zákonitě za- jištěna, v tom rozměru, v jakém se to stalo se státní řečí maďarskou v Uhrách. V tom vidí německolidová strana těžké poškození
Tagblat Uhry Grazer Tagblatt
28 article
němedtví v Rakousku. V § 1. uher- ského národnostního zákona praví se: »Roko- vací a jednací řečí říšského sněmu jest uherský jazyk.« Zajisté by prý si němečtí lidovci přál také zavedení zákona, kterýž by ustanovoval němčinu za jednací jazyk říšské rady. Co však dále v uherském zákoně následuje, jest méně krásné, dí »Grazer Tagbl.«. § 2. uherského ná- rodnostního zákona stanoví, že protokoly v soud- nictví v Uhrách dlužno věsti uhersky a mimo to v onom jazyce, jaký žádá aspoň pětina zúčastněných. Jest tudíž dvojjazyčnost v Uhrách zákonem všude tam zavedena, kde se aspoů pětina obyvatelstva hlásí k nemaďarskému jazyku. Nechť prý se platnost takovéhoto zákonitého ustanbvení zavede jen v dolnoštyrských kraji- nách! A ještě více, každý venkovský občan může v Uhrách u svého místního soudu dovo- lávati se právní ochrany nejenom jazykem soudu, nýbrž ve svémmalteřském jazy ce, u okres, soudu pak jazykem soudu i jazy kem, v němž sepsán protokol v jeho obci, ted
Rakousko Uhry Grazer Tagblishing