ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 989d4280-661d-11dc-abce-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 26, org 4, person 67, work 1
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 27. října 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 296.
4 article
Na rauní a odpol. list přilohami (.Naučný Obšor“? v středu a „Literárnl Hlidka v pátek) předplécí sei Praze v administra na něs 6 K —h ps čirrt leta . . . .. s dvojí čenáškou měste . . . . ve nilsikác 9 K 30t za něslo . . . Foštont na čtvr jeia . . . . sdvají ziallioe na měsí ns Hivrti leta
Praha Literárnl Hlidek
5 title
Dnešní čislo pre Prahu je u 20 stranách.
Praha
6 article Buďme pevni a zůstaňme pevnými!
Buďme pevni a zůstaňme pevnými! »Rakouský parlamentarism těsně minul krisi. Bezděky ocitl se v nebezpečném postavení, jemuž ještě v čas unikl..« Tak zahajuje dnes officiósní »Fremden- blatt« svou epopeji a s ním skoro deslovně počíná orgán německé levice »Neue Freie Presse« svůj leader: »Kritický den minul poslaneckou sněmovnu a skončil na štěstí lépe než začal.« Vida, vida ! Sotva zasedá něco přes týden a už byl ve svrchovaném nebezpeči života, už měl na mále ! To je věru skvostné doznání o křepkosti, zdravosti a životní síle toho slavného cislajtánského parlamentu. s nímž před týdnem chtěl pan Körber vy- zývat hrdinně Maďary jako Německo na » mejdan«. Kdo by si to byl pomyslil po všec těch radostných bulletinech Körbrových off- ciosův o jeho zdatnosti, konsolidovanostia pracovitosti, jimiž nás častovali za těch investičních a vodních debat, kdož by se toho byl nadál po té parádní řeči minister- ského předsedy ze dne 17. t. m. a po tom potlesku, s jakým ji ten »obrozený a znovu nalezený« parlament provázel? Neminulo od ní než deset dní a titíž officiósové vy- zrazují světu, že měl týž slavný parlament zpropadeně na mále — ještě krok a byl by se sřítil do propasti a zlomil vaz. Blaho- přejí mu, že v posledním momentu, těsn na pokraji krise, unikl a vyvázl z nebezpečí životního.
Körber Maďar Körbrový Blaha Německo Neue Frei Presse
7 article
A co vlastně spáchal, čeho se nešťast- ník dopustil, že již opět nad hlavou jeho houpal se Damoklův meč rozpuštění, ba snad absolutismu Nechmež si to naschvál vyložit povola- ným tlumočníkem Körbrovým samým: »Nevědomky, v otročím sledování sta- rých návykův, a pohrávaje si takměi s nebezpečím, byl by parlament brzy dovrá- voral do krise, kdyby se ještě v čas nebyl vzpamatoval. Od těch dob, co zmizely svazy velikých stran a co v něm operují r ůzné skupiny sněmovní samostatně, nekrotí žádnou z nich pocit zod povědnosti« — žaluje vládní » Fremden blatt«: »nýbrž každá vede sobě na vlastní vrub, nepovážíc, že naposled celý účet musí zaplatiti parla- ment sám. Tak vyvíraly z různých sku pin ony pilné návrhy, až byl by jimi býval málem veškeren pokrok velké parla- nentní práce pozdržán a zastaven. Několik nnálo dnův ještě bylo by stačilo, aby parla- ment v houštině různých těch pilných ná- vrhův nadobro se zapletl. Neboť jeden pilny
Damoklův Körbrův
8 article
návrh sotva zůstává osamocen; spíše plodí jiné a tak je možné, že by již příštím týdnem byla bývala dělnost par- larventu pohasla a v překážkách nakupených umdlela. Na štěstí prý se však šlechetné skupiny německé levice vzcho- pily ještě v čas »k záchranné akci«, kterouž všechny pilné návrhy poodloženya přikročeno k prvnímu čtení rozpočtu. Tím bylo vyplněno nejsnažnější přání vlády a tak unikl rakouský parlamentarismus své jisté záhubě.« Klassický to věru obraz poměrův ústav- ních v této říši na počátku dvacátého sto- letí. Ve všech ostatních ústavních monarchiích světa platí parlament aspoň za činitele rovnoprávného s odpovědnou vládou ale zde — jak figura ukazuje — osobujesi vláda takovou převahu a přemoc nad parla- ment, že jakmile týž netančí podle její pí- šťaly, jakmile jí několika pilnými návrhy hatí její program, hned mu zahrozí ne snad jen rozpuštěním, alebrž krisí rakouského
9 article
parlamentarismu vůbec, t. j. po česku pro- stým kassírováním celého parlamentního zří- zení a zavedením éry absolutismu. Pod tíhou této hrozby vládní skomírá cislajtánský par- lamentarlsm, zbavený surovostmi všeněmeckě obstrukce své důstojnosti, jako byl svým nespravedlivým složením dávno zbaven dů věry a lásky národův. Nějsa věrným a pra- vým jejich zastupitelstvem, nemá v nich kořenův, ze kterých by čerpal rovnocennou svou sílu proti vládám. Zřízen býv na úkor a potlačení svobody a samostatnosti vlasti našich, trpí a chřadne přirozeným živelním odporem šestimilliono- vého historického národa českého, živoří toliko z milosti vídeňských vlád, které jsouce na- skrze centralistickými, německými a byro kratickými, nedovedou a nemohou býti při rozeně nikdy prodchnuty duchem v prav dě svobodomyslným, nemohou nikdy byt vládami v pravdě parlamentními. Tu vězí kořen a příčina bídy a úpadku parlamenta- rismu rakouského. V rozhovorech s poslanci pravice před svým odjezdem do Uher stěžoval si dr. Kör- ber, že nemá v parlamentě žádné spolehlivé většiny ani pro zkrácené vyřízení rozpočtu Kdosi mu namítl: »Jak pak není většiny? Při pilných návrzích českých o severozá- padní dráze a Litovli byla přece!« — Pan Körber však trpce odvětil: »Vím, ale ne pro mne, nýbrž proti mně.« Rozpoznal situaci správně.
Kör Körber Uhry Litovel
10 article
Bylo by většiny pro vládu spravedlivou k většině národů rakouských, a není jí nebude bohdá pro systémy a vlády nám křivdící a úporné. V tom vězí perma- nentní krise cislajtánských vlád a cislajtánských parlamentů o vítězství mladočeské strany r. 1891. Šedesát neodvislých a nepodajných zástupců českého národa překáží panstvu cislajtánskému a všeněmeckému jako suk Nemohou krotiti německou vět šinu proti nám a slovansko-auto- nomistické nechtějí sné sti. Události však nutkají, aby vláda, mající řešit problémy uhersko-uherského vyrovnání a obchodní smlouvy, měla v parlamentě vídeňském svou bezpečnou většínu. Jak má si ji sehnati kabinet Körbrův, Böhm-Bawerkův a Spensův tak celým srdcem ná- chylný německým levičákům že sami Všeněmci v něj důve řují?ln Vi proto pan Körber nejlépe sám, že odložením pilných návrhů a zahájením roko- vání o rozpočtu ještě nikterak nevyhrál nepřeskočil překážky jemu hrozící, ale na- opak teprv před nimi se ociťuje a krkolomný boj podniknouti musí. Odtud podrážděnost jeho čiv, odtud »krise Rezkova« v jeho ka- binetě. Nerozřešená otázka česká — tať pramenem rozpakův a nesnází vlády Körbrovy. Proto budme pevni a zu- staňme pevnými
Körbrův Böhm Bawerkův Spensův Körber Rezkův
11 article Parlamentní mezihra.
Parlamentní mezihra. Ve Vídni, 26. října. Ve srozumění s předsedou kabinetu řekněmež raději po jeho rozkazu, dal pan před- seda poslanecké sněmovny jako první odstave první schůze podzimního období na jednac pořad — první čtení rozpočtu. Ne aby touto promiérou zavděčil se žízni- vému po parlamentních skutcích politickému publiku, ale k vůli p. Körbrovi. Jednak se to vládne mnohem lip, má-li chéf kabinetu parlamentem sehválený rozpočet, než nucen-li hospodařiti n základě § 14, a potom chce míti pan dr. Körber činnost za každou cenu. Proto zvedl se po svém odborovém kollegov Böhm-Bawerkovi a pronesl hned v první schůz známou svou řeč. Hrdou, sebevědomou, takovou, jaké v Berlíně a v Pešti ještě neslyzeli.
doktor Körber Böhm Bawerk Hrdá Vídeň Berlín Pešť
12 article
»Zakopejte vzpomínky na minulost, položte do hrobu všechno, co by vám snad ve slabé chvili připomenouti mohlo obstrukci, naopak s chuti a svěží silou vrhněte se do práce jako lvi a dokažte, co dovede Rakousko a jeho parla ment, když chcel Především ale pusťte se do paštiky, kterou vám předkládám a ve ktere každý z vás nalezne, co rád!« veo A pan Jaworski šeptal v první lavie hluboce se kloně své obligátní » unbedingt«a v samém panu Irovi ozýválo se cosi, co mu namlouvalo, aby panu Körbrovi nedělal obtíže. Však v žádném zákonodárném sboru tohot světa není tolik zlomyslných zástupců lidu jako ve Vídni. Marně namáhal se oddaný vládě tisk jim dokazovati, že povoliti rozpočet je nejdůle- žitějším a nejkrásnějším »právem« poslaheckým. všude jinde že by parlament po rozpočtové de- batě chňapl jako ryba po mouše — ve Vídn nalezlo se dost lidí, kteři soudili jinak a tvrdili. že, mluviti v rakouském parlamentě vůbec, je mlácením prázdné slámy a vláda že dovede ho- spodařit s rozpočtem jako bez něho a že položky v něm obsažené jsou tak pružné, jak si to jen přáti může ten, kdo dovede s číslicemi provo- zovati všeliké hry, jako tak mnozí národohospo- dářští ekvilibristé a žongléři. A lidé ti, znající jednaci řád a kteří dobř věděli, proč pan dr. Körber poslance do tak vzá- cného privileje: povoliti mu 1600,000,000 K přímo nutí, domnívali se, že nebude tak zle, když před rozpočtem vyřidí se několik pilných návrhů, zejmena takových, jež úzce souvisejí se zbědovanou nynější situací hospodářskou a z nichž. kdyby byly realisovány, lid by něco měl.
Jaworský Ir Körbr doktor Körber Rakousko Vídeň
13 article
Prvními v řadě byli svobodomyslní poslane čeští, již učinili čtýři pilné návrhy, které do jed- noho všechny býly pilnými uznány. A nebyly to skutečně jen uměle vyhlodané záležitosti, aby jednání rozpočtové bylo zdrženo, naopak, vesměe lakové, že naléhavost jejich na bránu parlamentu v pravém loho slova smyslu bušila. Po Mlado- češích dostavili se se svou troškou do mlýna též tak zvaní »národní dělníci«, agrárnici, Vše- němci, sociální demokraté, Rusové a ti všichn kladli na stůl domu, co přáli si aby bez dlou- hých okolků bylo parlamentně vyřízeno. Pošetili, zapomněli, že parlament v Ra- koussku neni pro lid, účelem jeho že jednak opatřit vládu úplně osobní ústavní folií a potom jako ventil bezpečnosti, poskytnouti příležitos různým rhetorickým magnátům vymluviti se. Pan dr. Körber byl nucen učiniti slib, že do vánoc bude míti rozpočet vyřízen a proto měl reperloir přesně sestávený tak, že nesměi z něho vypadnouti ani den, by nejděle 22. pro- since mu do ucha zacinkala sladká slova před- sedy: »Rozpočet na rok 1902 vyřizen ve třetím čtení.« Proto stával se každým dnem nervosnějším, každým dnem nepokojnějším.
Mlada doktor Körber Vánoce
14 article
Vždyť na sobotu byl pozván do Gödöllö, aby tam o postupu parlamentních prací referoval a měl snad tam říci, že s nimi nebylo an započato? Neboť odůvodňovati pilné ná vrhy není, dle pana Körbra, žádná práce. A ještě něco dra. Körbra trápilo. Tak ne- patrný effekt zanechala tedy skvělá jeho řeč, od níž tolik byl si slihoval? A když tak o věcech přemítal, snad v duši jeho poprvé vznikla myšlenka, že také on, pan Körber, není povolán, aby vykonal v tomto státě, co nevykoná zde nikdo, poněvadž je to práce Sysifova, která se ukládá ředitelům osudů této říše. Neboť co platno jim valit balvan na kopec, když tam stojí kdosi, který do něho pokaždě kopne, jakmile octne se na- hoře. Ne snad, jakobychom tvrditi chtěli, žes pan dr. Körber tak přiliš namahal s »balvaneme našich požadavků, jsou ale jiné ještě věci. které tvoří ne zrovna závidění hodné jeho Pan dr. Körber, v prvních dnech tohoto zasedání plný humoru a nejlepších nadějí, po jednou stal se zamlklým, vyhledával nápadně často samotu ve své kanceláři, až konečně pensum.
Körbr Körber Sysifův doktor
15 article
proneseno v couloirech osudné slovo — krise. Bylo skutečně vrženo mezi poslance za tim úmyslem, aby připravilo je na budoucí věei vážné, či to byla pouhá taktika? Je těžko rozhodnout. Na růžích ustláne pan Körber nemá, že by ale několik těch píl ných návrhů bylo snad zlomilo jeho energiia víru v lepší budoucnost? Možná, že se to ještě ukáže, ale zajímavý byl effekt, jak zpráva na jednotlivé strany působila. To, co jmenuje se německé souručenstvo, bylo ihned na nohou. Přes to, že strany ty tu i tam si zakokelují se svým »opposičním« postavením, byly konsterno- vány a hned se sešly, aby učinily známý projev. že chtěji býti hodny a panu Koerbrov ze všech sil pomáhat. A Všeněmci, již nalozaj se mimo souručenstvo, byli prvními, kteří — když zahájena byla tahanice o pilné návrhy — vzali svůj návrh nazpět. Po nich následovali ostatní. Zůstali jen socialisté — nacionální i internacionálni, kteří ostatně již do té mlr se sbližili, že podepisují si navzájem dotazy Ale neustupnost jejich byla jen formälní, „ Ná- vrhy jejich byly sice projednány, ale se svolením jejich původců jen letmo. Páni navrho- vatelé znich osten obstruktivní který snad v nich vězel, sami vy táh li.
Körber Koerbrov
16 article
To stalo se v pátek asi ve dvě hodiny odpolední, kdežto o hodině čtvrté odnášel vlal p. chefa kabinetu do Uher. O hodině páté nesl za ním lelegraf radostnou zvěsť, že debata roz- počtová konečně zahájena. A to byl — úspěch. Aneb snad je jiná příčina, že pan dr. Körber byl by odhodlán uchýliti se se svou pracovitost a nepopiratelnou obratnosti do ústraní ? Lidé, kteří mají příležitost ledacos vidět a slyšet, šeptají si, že prý si uškodil příkrým tónem, kterým mluvil o druhé polovině říše a které prý právě v tomto okamžiku na tom sešlo, aby ukázala, že v monarchii dosud hraje prim. Ne divili bychom se tomu, ba žasli bychom, kdyby pan dr. Körber z maďářského rencontru vyvázl bez úrazu. Vždyt jsme mu to zrovna pře týdnem prorokovali, že zůstane na kolbišti jak tragický rek, s tragikou ovšem poněkud proble- matickou. Polínko — tak se politicky klepe dále — prý mu přiložili též češti velkostatkáři kteří prý, zrovna tak jako jiní smrtelníci, nemohou pochopiti miliskování se pana Körbra — s na šimi všeněmeckými Prusáky. Připomínáme ovšem — a prosime, aby s nikdo nemýlil — že němectvi, třeba všeně- mectví, nebylo by těmto pánům nikde překáželo pravíme nikde, k tomu že přistoupiti musilo heslo »Los vom Rom«, aby dáni byli na index. To jsou interessantní pověsti, možná ale, že v nich přece jen jádro pravdy.
doktor Körber Körbr Prusák Rom Uhry
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 26. října. (Zbytečný po- plach.) Poslanecká sněmovna říšské rady při- stoupila v páteční schůzi k prvému čtení roz- počtu na r. 1901 a 1902. Několik nevyřízených pilných návrhů bylo odročeno na pozdější dobu prý proto, aby se zažehnala ministerská krise, neboť dr. Körber dle vídeňských zpráv pohrozi demissí, nedá-li se poslanecká sněmovna ihned opravdově do práce. Dr. Körber v pátek sku- tečně odjel k panovníkovi do Jedlové. O účelu této cesty rakouského předsedy ministerstva při náší však »Magyar Hirlap« z pramene prý kom petentního zprávu, jež nikterak nesouhlasí pověstmi, kolovavšími ve Vídni před odjezdem Körbrovým. »Mag. Hirl.« totiž píše : »Zpráva, že dr. Körber veze do Jedlové svou demissi, jest pouhá kombinace. Na vyvrácení oné pověsti postačí, prozradíme-li, že ona cesta byla stanovena již před osmi dny. Už tehdy bylo rozhodnuto, že dr. Körber přijede dne 26. do Jedlové, aby si na císaři vyžádal schválen různých běžných věcí. A za tímto účelem před seda rakouského ministerstva přijel včerad
Körber doktor Magyar Hirlap Körbrův Mag Hirl Praha Vídeň
18 article
V drobučm prodejit renní číslo o pobě . . . za 8b odpolední . . . . za žb Ve Elialkich na venkově- ranaí čialo. . . . odpoleduí . . . . . . . . 5b Inserat platí ze hotově napřea Předplacaní a inserty pšíjeniá hdninl strace v Marinnské ulici č.s. Tam nacháznlí se téš rečakes. tiskárna s erpedics „Národnich Listů- Rukopisy se nevraesji
Marinnský ulice
19 article
Pešti. Jest přirozeno — píše dále »Mag. Hirl.e — že dr. Körber při té přiležitosti podá cíšaři také zprávu o parlamentní situaci. Avšak žádné řeči nemůže býti o tom, že pokládá za nutno podati žádost za propuštění. Neniť správ no, že, pokud se týče projednání roz- počtu, převzal nějaký závazek, spojený s určitou lhůtou, a násled- kem toho odpadá také kombinace, že zřejmá již nemožnost, závazek ten provésti, nutí jej k podání demisse. Dr. Körber — končí peštský list — nelpi na svém portefeuillu; chceť na svém místě setrvati tak dlouho, dokud neztro- skotají jeho snahy, vládnouti s pomocí parla- mentu. O ztroskotání takových snah dnes řečí býti nemůže a proto jsou také nevčasny pověst o jeho demissi.e Vzhledem ke včerejšímu vyjednávání v par- lamentě nepostrádá zajímavosti také telegram, zaslaný krakovskému »Czasu« v pátek ráno, tedy před skončením vyjednávání. »Czasu totiž se sděluje: »Kletbu, spočívající na sně movně, závínil nedostatek discipliny v táboř německém. Vůdcové německých stran slibují sice vše možné, schvalují dokonce i zcela roz- umnou taktiku, avšak ukazují se bezmocnými naproti jednotlivým členům stran, honfcím se po populárnosti . . . Předseda kabinetu dr.
Mag Hirl Körber doktor Pešť
20 article
Körber nyní už vidí, že schváliti rozpočet pře vánocemi jest nemožno a jede do Jedlové, aby císaři představil situaci. Mluví se o tom, že si chce vymoci od panovníka zmocnění, aby smě rozpustiti sněmovnu. Pověst tato jest na všechen způsob přepjatá; mnohem pravděpodobnější jest, že dr. Körber, který projevil před panov- níkem naději a snad i jistotu, že rozpočet bude do svátků vyřízen, vypravil se nýní do Jedlové, aby císaře připravil na to, že daný slib ne- může býti splněn.« K tomu »Czas« připojuje přání, aby polské kolo a jiné štrany z bývalé pravice uveřejnily resoluci, která by odhalila bezdůvodnost žalob, vznesených na ně se strany německé. »Ať se stane cokoliv — konči »Czas« — Němci musejí převziti onu část viny, jež n ně připadá, a zdá se, že to bude č ást nej- větške Z Pešti, 26. října. (Zahájeni uher- ské sněmovny.) Nově zvolený říšský sněm úherský měl dnes prvou schůzi. Sněmovní questor, Bela Csavossy, pozdravil poslance vyzval nejstaršího z nich, posl. Jos. Mad- ras z a; aby převzal předsednietví dle stáří. Jos. Madarasz, zaujav předsednické místo, vítá své soudruhy poslance a projevuje přání, aby jich činnost byla na prospěch vlasti a národa.
Körber doktor Němec Bela Csavossy Madarasz Pešť Mad
21 article
Vlast může býti šťastnou jen tehda, až bude — prosta všelikého vlivu, svobodně rozhodovati o svých potřebách. Za hlučného souhlasu na krajní levici prohlašuje schůzi za zahájenou. Na to sděluje, že předseda ministerstva zaslal sněmu dopis, že však přesvědčení mu nedovo- luje, aby dále řídil jednání sněmu. Opoušti pre- sidentskou tribunu, vyzývaje své soudruhy, aby ve šlechetném zápolení podporovali blaho národa a vlasti. Na vyzvání queštora ujímá se předsedni- ctví posl. Theofil Fabiny. Čte se přípis mi- nisterského předsedy, jímž se sdéluje, že císa v pondělí ve 12 hodin v poledne slavnostně zahájí sněm na královském hradě. Posl. Bela Barabaš prohlašuje jmenem Košutovců, že tito se nezúčastní zahájení skrze panovníka, jež bude vykonáno v královském hradě; košutovci si přejí, aby panovník přišel trůnní řeč přečist do sněmovny. Pošlancí jsou svobodní zástupcové svobodného národa a s ko- runou stejně oprávnění nositelé suverenity, stejně oprávnění činitelé zákonodární. Mimo t nad král. hradem jest vztyčen černožlutý prapor, jenž budí v Uhrách jen bolestné vzpomínky- Jednotliví členové strany nepůjdou na hrad už proto, že je tam předepsán určitý oblek. M.-p. Szell prohlašuje, že dokud se sněmovna noustavila, jest vyloučeno každé me- ritorní jednání. Slavnostní zahájení sněmu pa- novníkem stane se způsobem tradicionálním
Vlasta Fabina Posl Bela Barabaš Szell t nad král Uhry svobodný národ
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praz e, 26. října. 8—. [KronikaJ Plali se Tolstého, jak smýšlí o rusko francouzském spojenectví. Vy slovil se proti němu. Nemohl jinak. Znáte veliké zásady lidského života, jak je hlásá mudřee z Jasné Poljany. Zásady pravdy, dobra a lásky. které jsou jedny, velké, nezměnitelné. Dalo s předvídati, jak odpověď mudrce dopadne. — Tato alliance výhradně s jedním, spíše než s kterýmkoli jiným národem smluvená, ne- může miti jiného cíle, než připraviti ho k ne- přátelství a snad i k válkám :. A proto mudřec neuznává allianci. Je špalná Uznával by leda jediný způsob spojenectví mez národy a to by byla alliance všech národů Dokud na tu nedojde, nepřicházejte s allian čními myšlénkami. Jsou všecky zavržiteln předem. Chtěli byste hájiti svůj všední rozum. — Žádné přípravy k válce!. Ani pomyšlení Naopak, právě ochranu miru má zabezpečit uzavřený spolek. Francie vidí v Německu ne- bezpečného souseda, Rusko v něm větří ne- klidného soupeře. Snad se obě strany mýii Ale k vůli uklidnění mysli, k vůli pokojnějš práci, dali si oba zájemnici slovo, domluvili se. uzavřeli spolek . .. Ale přísný mravokárce nepřipouští ten výklad. Ať k obraně, ať. k útoku, opatření má význam válečný a válka je za všech okol ností zlol Vpadáte rychle do slova: — Ale Francie bez spojence, slabá, ne- chráněná byla by dříve či později jistě napadenn výbojným sousedem. Nespojena s nikým je tím
Tolstý Ruska Francie Německo Rusko Kronikaj Plat
23 article
spíše ohrožena zlem války, jemuž má býti za bránéno. ne Ale mudřec je neúprosný. le — Zlu právě nemáme bránit! . . Stojíte bezbranní proti karateli. Jeho způso myšlení a cítění je z jiného světa. Nevystačite proti němu vezdějšími důvody a závěry. Všedn váš rozum tu vypovídá službu. Nebránit zlu Nechat se porazit, zaškrtit, sežrat 1 Snad jedté oběti třeba. Dobře! Ale, kde je jistota, že z lé žravosti šeredné vzejde na konec — dobro? Nevidíte nikde té jistoty svým zkaleným zrakem, Kde je jistota, že zlo, kterému se nebrání, při- nese nějaké dobro? Či to už není vyzvání, dáti se přímo na stranu zla? Nebraňte zlu, ale — páchojíe je! Ať si Německo příležitostně na- padne Francii! Ale Francie ať se nebrání zlu. které na ni kvačí! .. Nechápete ten sled myšlének. Jste přília zabráni do hamižného zmatku svých staroste denních a předisudků. — Nebrániti zlu! Ale zlo je výbojné. Zlo je brubá sila, je hmota. A nechat vítěziti hmolu hrubou sílu! Či to není už zabíjeti — ducha .. . Vzdělanost . . . Kulturu ? . Závrať se vás zmocňuje z toho kolotoče základních pojmů, s nimiž jste rostli. Chtěj náhle vypovídati všecku platnost. Co je kultura, ne-li dělba práce, ne-li ro manitost poměrů, nerovnost, přepych . . A není kultura naposled vlastně . . . hřích A . . . zlo ? . .
Německo Francie
24 article
Lev Nikolajevič je nebezpečný hlasate pravdy. Nebezpečný vám, protože nemůžete při jati jeho pravdu. Lev Nikolajevič neuznává společnosti mimo celé lidstvo. Je proti všemu vlastenectví, dal se vyobcovat z čírkve. Hodí se vám snad do krámu jeho theorie protivlastenecká? Chcete se při tom dovolávat jeho jména, krýti se jeho autoritou? Jak je libo. Ale nebude vám mnoho platna ta autorita. Mudřec vskutku zavrhuje vlastenectví. Je ale důsledný ve své zásadě a neuznává také — kulturu. Přijmete-li pravdu jednu, nezbývá než přijati také druhou. Jesli nynější kultura nepotřebná, skodlivá, zlá věc, pak věru ne- maji ani individualism, ani národnost žádného smyslu. Můžete směle zavrhnouti obé. Všecky spory o ty věci jsou marny, bláhovy, hloupy. Treba se z nich vyprostiti. Je-li pravda jedna, je-li všecka v nás, nosíme-li ji každý v sobě pak nemá lidstvo věru za čím dále se pachtiti.
Nikolajevič
25 article
Pak není třeba žádné další spolupráce, žádných bojů, žádné discipliny, žádných tradie, žádné společné snahy, žádněho třídění a dělení, není třeba ani vývoje ani methody, ani postupu, není třeba ohllžeti se do minulosti a hleděti do budoucnosti. Všecko je v nás, hotovo, vyloženo. Pravda, kterou nosíme v sobě, je táž, kterou nosili v sobě předkové před tisici a tisíci lěty a budou potomci nositi po tisíci létech. Lidstvo nespěje k žádné výsosti a dokonalosti. Nemá žádných nadějí. Všecka jeho snaha, jeho věda, jeho umění, práce, je klam smyslů. Vzdělanost je přelud. A k tomu zlý přelud. Zlý, protože svádí od pravého způsobu žiti. Jedině zbývá lidstvu, vrátiti se do sebe, poznati se. Jsme všickni bratři. Není ničeho třeba, než klidni tráviti vedle sebe život, žíti a hleděti si pravdy. která je v nás . .. Taková je pravda Lva Nikolajeviče. Nedo- voli na sebe spekulovati. Přijmete-li ji za jeden konec, nedopustí, abyste se na druhém vyhnul její důsledkům. Zamlouvá se vám mistrovo horlení proti patriotismu? Budiž. Ale pakse dovolávejte také jeho hlediska proti vývoji, proti individualismu, proti dělbě práce, proti kufluře ..
Zlá Nikolajevič
26 article
Snad mudřec jasno poljanský je prorok Snad vidí zrakem, jakým bude lidstvo viděti za tisíc let. Velikým věšícům dáno bývá, aby viděli přes věky daleko do předu. Aby cítili napřed. jak bude cítiti lidstvo, až minou věky. Ale nám ostatním není dáno té bystroty vidu. Citíme se neschopnými, nedokonalými pře kročiti ten prostor věkovitý. Nám nezbývá nez vykonati cestu, která dělí naše pokolení od toho vzdáleného stavu dokonalosti a říditi se cestou svými méně dokonalými smysly. Naše láska nen ještě schopna objímati všechen svět, proto se snažíme uplatňovati ji, jak právě dovedeme milovati, co jest nám nejbližšího. Láska žádá oběti. A obělovati se všem, na to drobounká příroda naše zatím nestačí. Naše ruce jsou krátké. Sloužíme tém, kdož jsou nám nejbliže a tak vyřizujeme svojí povinnost k lid- stvu. Nechceme býti nízkými sobci a proto se vénujeme někomu a něčemu, nemohouce se vě- novati všem a všemu. Jsme děti a hříčky para- doxů života, proto se obmezujeme v tom pro storu nekonečnosti. Nepracujeme pro všecky protože bychom tak nepracovali pro nikoho, ne milujeme všecky, protože bychom tak nemiloval nikoho, nepředstíráme žádnou velikou, nekoneč nou, bezmeznou lásku ke všem, protože by to neznamenalo než veliké sobectví a pohodlnou lhostejnost k nejbližším . Kam to s tou krátkosáhlostí svých smyslo přivedeme, je věcí velikého Důmyslníka, který ví, proč nás tak obmezené časem a prostorem postavil do světa... Jemu s důvěrou všecku další starost ponechávámel .. Lev Nikolajevič je pro dokonalý mír pokoj všeho světa. Proto je také proti všelikým alliancím, ať rusko francouzským anebo jiným. Zcela důsledně je i pro zrušení všohc vojska.
Nikolajevič Ruska
27 article
Jemu, šťastlivci, je dopřáno naplňovati mysl hlubokými zásadami a srovnávati je s hla- sem vlastního svědomí. My ostatní si nemůžeme dovoliti sport těch nejkrajnějších důslednosti Nejsme v příjemné situaci knížete Nechljudova. blahoslaveného vzkříšence, který si ve svěm okolí, na svém statku, ve vlastní domácnost může zaříditi illusi nového řádu světa, »oprave- ného« podle vlastního názoru a svědomí. Nám nezbývá než konati povinnost života na tom místě, kam jsme byli postaveni. Máme také své ideály, vídime je v dálce svítati nad obzorem, ale musíme šlapati neschůdnou cestu, která dle zdání k nim vede. Také si klademe otázky velikých zásad, ale jsme nuceni dávati sobě konkretné k ním odpovědi, jaké ukládá potřeba živola. — A což vy Čechové ! Tak malý národ slabý! Jste-li také pro světový mír, či nejste — Jakž bychom nebyli — A přece byste se rozčilovali pro zř- zení nějakého národního vojska? Jaká nedů- slednost! A právě v té nedůslednosti je naše dů- slednost! Světový mír je ideál. Snad k němu dojde na vrcholi kultury! Ale k vrcholije tak daleká cesta ! Krušná cesta vývoje, postupu od drobnější mety na cestě k metě! A potřeba sebrání a napjetí sil stále naléhá! A potřeba volby bližšlch cílů, aby vzdálenější se neztratil s obzoru! Jsme si vědomi své křehkosti, proto držíme s carem Mikulášem, který vzkázal vlá- dám své poselství míru, ale pak šel do Francie uzavříti allianci a podepsal rozkaz na pořízení nových obrněných lodí. Horujeme pro ideály lidstva, ale staráme se o dokonalé zařízen vlastní domácnosti. Hlasujeme pro světový mir, ale dřive si uvádíme do pořádku a hotovosti svoje vlastní — branné slly.
Čecho Mikuláš Francie