1
masthead
27. října 1901.
2
masthead
I. Přiloha „Národnich Listů
Přiloha
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Posmrtná výstava Otakara Lebedy.
= Na obálce seznamu u samého kmen
přeraená mladá větev, oblížená hojným listovím.
které nyní zemi mete. V čele výstavního sálu
veliký, nehotový a nedokončený obraz, scéna
domažlického lidu: »Zabit bleskem«. Mrtvola
leží bez ducha na zemi. Na podstavci v koutě
podobizna mladého hezkého hocha, černým flo
rem obložená. Ten černovlasý mladík, Otakan
Lebeda, opravdu jako bleskem zasáhnut, šťav-
naté mnohoslibné větvi na stromě našeho uměn
podoben, padl v chuchelském lesíku letos
v dubnu mrtev na zemi, a praví se, že v zoufa-
losti nad nezdarem při oné poslední své práci.
Dva dny před tím mluvil jsem s ním po-
prvé a jeho mladická čilost, živost jeho intere-
sovaného hovoru, jeho tmavé, měkce a důvěřivě
vzhližející oko o všem jiném povídaly, nežli
tom, že za osmačtyřicet hodin namíři O. Lebeda
hlaveň bambitky proti vlastnímu srdci. Řekli mi
hned, kdo jej déle a intimně znali, že jeho sa
movražda měla delší přípravu v jeho mysli, bez
znatelných zevních nárazův, přípravu v jeho
vlastním nitru se odehrávající. Tu jest ovšem
snadno možno, že takový rozcitlivělý organismus
při větších a nenadálých srážkách s poměry
osudem vede spíše k útěku, nežli k vítězství
Celá posmrtná výstava dokládá mi pravdivost
pozorování mých zpravodajů. Onen posledn
obraz může se zdáti jen těm ve své nehotovost
a zatímní nedostatečnosti tragickou příčinou
umělcovy smrti, kdo věří v nepřekročitelnou
rozdělenost maliřství na obrazy figurální a kraji
nářské, kdežto zde těžkomyslný, jemně sestro-
jený mladik, který se vždy cítil osamělým, do
cela se uhnul ze světa, který jej svým hluken
dráždil a svojí neomaleností rozbolestňoval.
Lebeda
Otakan Lebeda
O Lebeda
6
article
Přitulná mysl a přátelská ruka uspořádaly
tuto posthumní exposici a v úvodu k seznamu
vypsaly vřelým slovem co slušno a třeba věděti
o Lebedově mladém životě. Není a nemůže toho
být mnoho o čtyřadvacetiletém muži, který teprv
roku 1898. přestal pracovati pod dozorem svých
učitelů, na jehož pět, osm obrazů se z různých
výstav pamatujeme a nyní na stu vidíme —
tolikráte sklamáni přátelskými hlasy, lichým
nadsazováním a manií velkých slov — že sku-
tečně jsme v O. Lebedovi ztratili umělce krás-
ného citu a ušlechtilého smyslu malebného.
Byl to mladík jistě v našich poměrech
velmi pohyblivý. Brzo je na severu, brzo na
západu, brzo na jihu Čech. Byl v jižních Al-
pách, v Paříži a Bretagni. Projíždí světem, jako
— by jej to na jednom místě netrpělo, a přece,
kdekoli je, ať na vršich krkonošských, ať na strá-
ních šumavských, na rybnících třeboňskýcha
italských jezerech, na nábřežích seinských nebo
na plochém pobřeží v zapadlých hnízdech fran-
couzských, ať v bechyňských oborách nebo
kletských a novohradských krabatinách, všady
jde s ním stejné, neměnitelné a duševní rozpo
ložení, a všady též sensitivná nálada jest diri
gentem jeho malebného a eminentně malířského
smyslu. Čtyřiadvacet let života a tři léta úpln
samostatnosti, čísla nepatrná, nedopouštějí, aby
chom urputně mezi jeho náhle přerušeným dí
lem hledali už květ aloe. O Lebeda byl by ne
pochybně i ten ze sebe vydal. Teď ovšem za
nechal jen první výhonky.
Lebedův
O Lebeda
Lebeda
Čechy
Paříž
Al
7
article
Lebedova umělecká pozůstalost vypovídá
dva momenty jeho uměleckého karakteruse
zvláštním důrazem: hovoři o sensitivní zádum-
čivosti a o Lebedově lásce k lichým, opuštěným
soumrakům. V jeho kratičkém vývoji, jest při
tom docela dobře znatelná cesta od positivní
plastičnosti zjevů až k obrysům v barvách roz
puštěných a melancholickým světlem rozmnělně
ných. Arcit při tomto procesu přechází od tva
rové důraznosti své první doby až k úplnému
zalití se měkkou citlivostí. Jemný, něžný jeh
organismus snadno došel k tomuto vyjadřování
»Velký Rybnik v Krkonoších«, »Trhanove
a »Z krkonošských hor« jsou obrazy Lebedovy
první zralosti. Nebylo mu ještě ani dvacet let.
když je maloval, a netřeba se tedy zavírati po
divu nad tím, kterak jistě ovládá terén, kteral
bezpečně vypovídá o plastickém pohybu půdy.
jaký zralý smysl má pro barvu a její odstup-
ňovaný ton. Veselou jásavost a rozjařenost roz-
poutaného mládí, třpytivý výkřik mladistvýeh
prsou zde ovšem schází. Schází i jinde, schází
vždycky v Lebedově díle. Místo nich nádeeh
tesknoty, přidušený hlas samovolného samotáře,
výhonky smutné duše, mladé, neurčité, jako
nevědomé melancholie, jsou uzavřeny ve zlace-
ných rámcích zároveň s obrazem přírody. Obraz
ten je takměř panoramisticky věrný, ale jemně
vše prostupující subjektivita maliřova vynáší jej na
výši uměleckého výtvoru.
O. Lebeda lnul s dětinnou láskou ku pří
rodě. Byla živitelkou jeho umění, byla však
zároveň důvěrnicí, s níž sděloval svoje tiché
smutky a v jejím lůně nalezal také pro ně
soucitný souhlas. K nebi zřídka pozvedl oči.
Lebedův
O Lebeda
Krkonoše
Trhanov
8
article
Stále je upíral na zemi, na její daleké roz-
vlnění, na její táhlé plochy, na hladinu širých
vod, na přilehlé stráně nebo do zelenavých
samot. Pro svoji tichou, dumající duši vyhle-
dával v nich a nalezal tiché motivy. Od po-
čátku byl Otakar Lebeda maliřem, barvovým
interpretem dumavě teskného ticha, jež doved
vyhledati i ve světovém lázeňském městě,
v pařížském Babelu. Tím spíše v českých há-
jích nebo na písčitém břehu těžce snicího moře.
Zastřené světlo, teskníci chmurnost dnes.
hebký smutek zvlhlého ovzduší, jímavou ne-
určitost večera, zdá se, že se samelovou měk
kostí a splývavostí tonů objevil teprv za svého
pobytu ve Francii, ale dříve, nežli tam došel
byl již na cestě k nim. »Návrat z pastvy«
obraz asi zrozený z dojmů šumavských svahů.
nad míru delikátní ve své šedavé tonalitě, ex
kvisitní jemnosti a skvostného smyslu pro ka-
rakter kraje, stejně jako »Mandálky« v barvi-
tém soumraku předpovidají už na české půdě
vzmáhající se sklonnost Lobedovu ke zněžnění
vidu i štětce.
Moře u Concarnenu, jeho písčitý okraj.
jeho monotonně pleštivé dlouhé vlny, smutně od-
počivající na něm loďky, rozsypané v něm
přizrzlými chaluhami měkce obestlané kameny.
jsou nejhlubší melancholickou notou v díle Le-
bedově. Nic, po stránce tvarové, jednoduššího
nad tyto kusy pohledů z břehů do moře. Spicí
horizontaly jsou jejich význačné linie, vzduch
jest obtéžkaný slanými výpary, subtilní šedavé
Lebeda
Lobedův
Francie
9
article
lomeniny modravých a zafialovělých barev, tony
zkaleného stříhra a průhlednosti pozbývajíeí
mléčné nuance, v nichž každá forma měkne
na hranách se rozplývá, zamlženost atmosfery
očividně odpovídaly na vlas tehdejší silné zá-
dumčivosti dospivajícího umělce. Corot, Milet
a Cazin stáli při něm, když rozpoznával vý-
mluvnou subtilitu tonů v truchlé monochromii
pošmurného dne nebo rodícího se pozdního
večera.
S nimi se vrátil domů, do živější a barvi-
tější krajiny, do zeleného ticha liduprázdných
obor, do pokojných údolí Lužnice a jejich ko-
loristika přecházela v jemném roztonování, v
splývavosti podvečerního přísvitu a při ranním
melancholickém probouzení v jeho obrazy.
Ještě, myslím, nenalezl pravou a harmonicko
shodu této barevnosti s něžnou splývavosti,
které se cit jeho duše kolébal, ale byl by bez-
pečně se k ní dopracoval, kdyby nebyl náhle
všechno odhodil »jak nalomená vesla«. Vždyt
je patrno, kterak všechen jeho talent tíhnul
vždy a všady k delikátnímu vyjádření souladné
celistvosti, k vystihnutí obrazu kraje v jeho
souzvučnosti s vlněním svého citu, pro nějž —
to věděl dobře — měl jen barvy na své paletě.
Corot
Mileta
Cazin
Lužnice
10
article
Otakar Lebeda, zádumčivý, melancholický
lyrik, jehož lýra byla podobná harfě Aeolově.
kterou van neviděných větrů rozehrává, byl
neuvědomělé konsekventnosti krajinářem barvo-
vým a tonovým, krajinářem nálady polychromií.
zpívanou, poněvadž od prvního upevnění svých
uměleckých instinktů a eílů vyloučil ze sv
práce všechnu umělou komposici. Jeho obrazy
vyhýbají se každé naučené konstrukci, nemají
význačných středů, ani zvlášť a zúmyslně zalj-
žených krajů. Nehledá motivy pro kupce zají-
mavě, neboť pro něho žije přiroda v nedílné
celistvosti, víe passivní nežli aktivní, stejně
ochotná vyslyšeti dusené stesky zarmoucené
duše, když se v daleké dálky a velké šířky
před ní rozkládá, jako v malých, uzavřenýeh
koutech. Kterýkoli výkroj jejího rozvinu timt
intimním stykem a z něho vzcházejícím dialo-
gem nabývá umělecké existence. Jenom a jedině
z takovéto důvěrnosti, z takovéhoto svěřování
se a z takové odezvy, z takového poměru
člověka s přírodou rodí se dílo umělecké. Le-
beda byl schopným i hodným hovořiti takto
velebnou přírodou a poněvadž není mnoho ma-
lirů této vlastnosti a organisace, je předčasná
smrt jeho bolestnou ztrátou pro české umění
Karel B. Mádl.
Lebeda
Aeolův
Mádl
11
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Flachsmann vychovatel a jeho
sbor učitelský.
Satyrou a pravdou z divadla a života.
(Dokončení.)
Flachsmann
12
article
Kollega Riemer představuje se obecen
stvu kulovou desitkou a trumfovým esem. V hle-
dišti rozléhá se smích, skoro sympatický smích
V kartách v ruce učitelově nespatřují diváe
vtip ani satyru, zdá se jim to něco tak obvy
klého, známého — smějí se snad jen věrnosti
s jakou Otto Ernst učitele odkoukal a smíchu-
lačnému publiku předvedl. Odkud takové názory
o učiteli? Jsou oprávněny? Nemusí to býti
vždycky »dvaatřicet raubířův,« aby udělali
Riemera.
Učitel Riemer mohl také přijíti ve veloci-
pedistickém dresu s odznakem sportovní hod-
nosti s koketní čapkou na pravém uchu. Moh
zcela dobře celé hodiny žvatlati o gumové duši.
převodu, říditkách, jež umožňují jezditi zadem
ve výšce a hlavou dole, o nesnázích silničníeh
a o požitcích výletní kuchyně. Byl by to t a ke
Riemer.
Mohl přijíti s tágem v ruce a papiroskou
v koutku sešpulených úst, s povolenými kšan-
dami, vypravující se zanicenou tváří o karam-
bolech, jimiž mile a duchaplně tráví v uzeném
ovzduší svá prázdná odpůldne. Byl by to také
Riemer.
Mohl představiti se jenom ve spodkách,
bez limce, s rukávy vykasanými jako k zabi-
jačce; v posici, v jaké posílá se koule, aby
chytila roha, zabila vzdorovitou levou fanku.
anebo aspoň splichtila kolégu, jenž se opováži
zarazit na sedm. Byl by to také Riemer.
Mohl přijíti se zelenými botkami, se švi
háckým švem na právě vyžehlených kalhotách.
s hlavou, nasazenou v secessním límci a vou-
siskem a la Est ist erreicht a duchaplně vyprá
věti o zajímavém dobrodružství v mistech.
kam obyčejně slunce nesvití. A byl by to take
Riemer.
Kollego
Ernst
Riemer
13
article
Mohl konečně přijíti i s románem, do ně-
hož labužnicky ponořuje celou duši, aby jím
vyplnil nekonečně dlouhý čas, ke kterému za-
městnání učitelské člověka odsuzuje. A byl by
to také Riemer.
Taci Riemrové bývají dosti často jedi-
ným pojitkem školy s naším bodrým ob
čanstvem a šíří nesprávné názory o lepších
snahách učitelstva. Styk jejich a živý tem pera-
ment příliš kontrastují s povahami, hlouběji za-
loženými, které si v rychlém úsudku lidském
snadno odnášejí predikát »samotářů, podivinův
a bláznů«.
Riemrové na vsi mívají stále dosti jaternie
na míse a v městě zásoby doutníků a vina.
Vděčnost rodičův odměňuje v nich něco neur-
čitě jim sympatického. Je to radost ze s nad-
nějšího přístupu k duši, které svěřeno jes
jejich ditě. Není to pokyn pro paedagoga oprav-
dového, aby styk ten pěstoval s
rozumněji na základech vychovatele důstoj
nějších?
Učitelky sotva přijdou auktorovi »Flachs-
manna vychovatele« poděkovati se za Betty
Sturhahnovou. S takovou kollegyní ne-
přijde jistě nikdo do pokušení a je protivnější
ještě tím, že toho ani v nejtajnější hloubi duše
své nežádá.
Než, má-li vůbec duši?! Děti jsou jí
rota a učení vůbec zlem, jemuž nelze se již
v životě vyhnouti. Snad měla někdy právě tak
krásný sen o cílech života, jako šťastnější její
kollegyně Holmová. Snad i ona při svém
»a plus b«, jimiž růžové rty své na ústavé
ke vzdělání učitelek křivila, myslila dál k před-
stavě, jež tepot srdce jejího rychlila. Snadi
při výkladě o citech vlnila se ji ňadra touhou
po něčem, co s ústavem, s professory, knihou
a sešity není v pražádném spojení! A když
nadešla chvile, kdy se slzami v očích odnášela
si vysvědčení učitelské, snad i jí zdálo se, ž
Riemer
Flachs
Sturhahnová
Holmová
14
article
žití je radostí, třeba to bylo i v povolán
učitelském.
Život však neobléká si rukaviček. Do
stavilo se z klamání — potom, což horšího
i léta a zbyla jen třída s počitadlem
mluvnicí, s dětmi, čihajícími na každý okamžik.
jak by jí oběd ztrpčily, s protivnou tváří pe-
dantského ředitele a s tím měsíčním obolem.
jenž není ani k životu ani k smrtil
Někdy se jí zdá, že by mohla u té ci t
nudě, která umdlenou duši její svírá; že by
mohla ještě rozpjati křídla a rozletěti se k obla-
kům — ale je na to již »silná« — ztloustl
na duchu i na těle. Ostatně kam? Ctižádost
nemá, nemůže se státi něčím více. Ředitelkou
nebude, inspektorky nejsou, na filosofický dok-
torát je pozdě, básně jí nejdou — nezbývá než
zůstati Sturhahnovou — a učitelkou.
»Kdyby to aspoň byly dět
moje!« karakterisuje kollegyně svůj život
jenž v povolání učitelském minul se svým
účelem . ..
Mají-li učitelky své Sturhahnové, neche
tuto rozhodovati. Bránily by se a snad by do-
vedly i dokázati, že to není pravda. Mají- li je
nemohou za to. Ty ovšem nevytvořil system.
ale sama přiroda. Ukazuje na jednu pravdu.
jíž nelze popírati: Děti má národ dost
ale má málo matek.
Pedantismus a despotismus zosobněny jsou
ve Flachsmannovi. Flachsmannem dare-
bákem nemůžeme se zabývati, nám tane ne
mysli jen Flachsmann »vychovatel«
Vy všichni podučitelé a podučitelky, učitel
a učitelky, industriálky i velební páni ! Ejhle.
metla Páně, jež se jmenuje ředitel ško ly
Bůh vyrval ho z vašeho středu, aby zbavil bo
učitelství a učinil ho »úřadem« k ponížen
vašemu.
Flachsmann
15
article
Dřiv byli jste mu vším, dnes nejste ničím
S tebou, podučiteli, cítil, když měl 360 (zlatých)
deklamoval o ideách a ideálech, o útlaku byro-
kratismu a obmezování svobody ducha; klel na
inspektory; žádal pro ně paedagogické zkoušky
a byl propagátorem myšlenky vyššího vzdělání
a vyššího platu. S tebou, učiteli, opovržlivě
díval se na dvéře ředitelny; smál se nejapným
rozkazům, odtud do tříd se rozcházejícím-
míval radost, mohl-li pustit o pět minut dět
dřive a ředitel na to nepřišel; naříkal na zby
tečnost konferencí i domácích inspekcí; s hot
kostí psal protokoly a s nadšením dýchal do
teploměru, aby bylo v deset hodin osmnác
stupňů Reaumurových, a děti odpoledne měly
»vedřiny«. Tobě, milý katecheto, nemohl nikdý
přijíti na jméno. Byl jsi mu klerikálem a fari
seem, docela Jidášem tě jednou nazval.
A hle, jaká to změna se stala s po
výšením jeho ! Podučitel omládl na chlapce
jenž nemá míti vůle než jeho; učitel je oppo-
sičník, jenž ztěžuje mu dosíci úřadu posvát
ného cíl a katecheta povýšil na »důstojného-
pána, před nímž na hon obnažuje hlavu svou
I o vychovatelství změnil názory. Dite
není více duší; neboť duše nevedou se
v zápisnících, nepíší se francouzským plsmem
do seznamů školních; duše nemají zvonivého
dětského hlasu, jenž je mu tak protivný; an
bot, které na tiché chodbě vyrušují; dušes
nehýbají; neběhají na záchod; nepotřebují
učebných pomůcek; nekazí houby, nekradou
křídu a nechodí po zvonění do školy. To dě-
lají jen děti, a z téch musí se pod vedením
jeho státi tiší, nehybní a bezduší žáci. Je
zodpověden za vnějšek, ne za vývoj duše.
Reaumurový
Jidáš
Toba
16
article
Systém mu vlastně ani jiné práce nepři
dělil. Proto ustanovil ho na pětitřidce, i když
je tříd deset, a učinil ho ředitelem školy mě-
šťanské, spojené s obecnou, aby ani nemoh
vniknouti v duševní potřeby těch, kteří třídy
naplňují, ale stal se jejich policajtem.
O. tvore ubohý, nedovedeš-li víc a nepře-
ješ-li si víc, zůstaň si Flachsmannem, ale ne-
žádej, abychom k takovým duševním hodům
s tebou zasedali i my
Nade vší tou sebránkou vysoko duchem
svým stojí učitel F lemmi ng.
Je hluboce vzdělán, povahy ušlechtilé, hrd
a sebevědomé. Teplo vědění jeho není v něm
stajeno, Flemming dovede jim zahřívati a po
vznášeti — je produktivní. Veškerou sílu schop
ností svých věnoval škole. Nechce býti ničím
víc a ničím méně než učitelem. Má nejen
ducha, ale i lásku. Těmi tvoří divy. Děti vist
na jeho rtech. Je to spojení duší, které jest
nejkrásnějším obrazem pravého učitele. Jeho
drobné reformy přivádějí maloduchého ředitele
v zoufalost a malomocný vztek.
Při takovém kontrastu povah není ovšem
divu, že se Flemming s ředitelem střetne
nazve jej mizerným učitelským příštipkářem
Katustrofa je neodvratná. Ředitel žaluje, násle-
duje disciplinární vyšetřování a Flemming má
býti suspendován.
Flachsmann
Flemming
17
article
Příznivého obratu věci dočká se Flemming
příchodem osvíceného školního rady Preda
Ten brzo rozezná zrno od plevy a když konečně
ukáže se, že ředitel je prasprostým podvodní
kem, který k svému povýšení užil cizích doku-
mentů, vítězí Flemming a stává se ředitelemna
místé Flachsmanna. Jdeme z divadla uspokojeni
rovněž i obecenstvo.
Než mimoděk napadá nás: vyváž
čistá, heroická postava Flemmin
gova všechen ten kal, všechnu t
nizkost, sobeckost, všechno t
darebáctví, jimiž představují s
veřejnosti ostatní figury učitel
ské? Sotva. »Flemmingů není v uči-
telstvu,« slyšeli jsme na chodbách divadel-
ních z úst lidi intelligentnich. Flemming duchem,
snažením i láskou svou zdá se jim býti nemož-
ným. V tom ovzduší prospěchářském je jim
příliš čistý, veliký, ideální.
Avšak o nízkosti ostatních nesly-
šel jsem kritiky žádné. Zdálo se mi, že obe-
censtvo přijímá ty lidi ze sboru Flachsmannov
na milost, že je s to, považovati je za v še d
úkaz v životě učitelské m.
A o tom je potřebi veřejnost poučiti, že
se mýlí a pověděti jí, že náš stav učitel-
ský má své Flemmingy a že je jich
dost.
Kdyby nebylo u nás Flemmingů, bylo b
v učitelstvu bahnivé ticho, jako ve sboru
Flachsmannově. Chabost nebyla by tepána.
bezduchost odsuzována, nemravnost na praný
stavěna. Leč v našem stavě víří zápas, tvrdý
boj idef Flachsmannových a Flemmingových.
Flemming
Preda
Flachsmann
Flachsmannův
Flemmingův
18
article
Pokrokové učitelstvo zve dá
Pokrokové učitelstvo zve dá
vysoko nad prapor sobectví pra
por vyššího vzdělání; nad niz kos-
duše program cthického povznesen
a v mohutném, veřejnosti naš
málo známém boji staví se prot
pedanterii a útlaku, jenž z mrtvuje
školu a děti snižuje na stroje, ne-
chutné loutky.
A jak se posuzuje tento přerod učitelskéh
tělesa v naší veřejnosti, jaké podpory dostává
se mu od naší intelligence? Nedávné volby na
to odpověděly. Boj ten na mnohé straně pro
vází se úsměvy, jakými provázejí se věc
nemožné, nepotřebné a bláznivé. Flemmingovi
auktor přál, nám osud skoupě odpírá. Naši
Flemmingové nenacházejí vždy osvícených Prella
Veřejnost jich nezná, jich nevidí, protožese
jich bojí. Naši Flemmingové nedostávají odměn
a nevěst, ale spíše náhubek. S náhubkem však
se po foru nechodí.
Proto se někomu zdá, že je více Flachs
mannů než Flemmingů. Braňme se tomu ! Je
to bídná, utrhačná le žl
P. ze z.
Oprava. V první části této Hlídky v čísl
z 20. t. m. v odstavci 4. sloupce 2. čti: U nás vy
růstají (misto : nev yrůstají).
Flemming
Prell
19
article
Konkursy na definitivní místa
nčitelská.
1 Učitelky měšťauské školy v Král. Městci pr
II. odbor (služ. 1400 K)
2. Ucitele obecné školy smíšené v Nymbur
(1200 K
3. Účitele obecné školy v Slovči, Chroustově
Vlkově (1000 K)
4. Účitelky obecné školy dívčí v Pečkách (1100 K)
5. Učitele a správce školy jednotř. v Kamilově
v Pístech (V. tř.) s průkazem způsobilosti pro nábo
ženství kat.
6. Ředitele nově zřízené měšťanské školy chla
v Sadské (1400 K. funkč. příd. 500 K, nárok na
zákon. byl
7. Učitele měšťanské školy chlap. v Sadské av
Nymburce pro I. odbor (1400 K)
8. Učitelky I. odb. měšťanské školy v Sadské
(1400 K).
9. Podučitalů obecné školy v Jíkví, Loučeni
Opolanech (V. tř.)
Žádosti c. k. okr. školní radě v Poděbradech o
17. října do 6 neděl.
10. Učitele v Německé Rybné (V. tř.)
Žádosti c. k. školní radě v Žamberce od 19. říjnn
do 6 neděl.
11. Učitelky dívčí školy obecné v Benešově
III. tř.)
12. Dvou učitelek obecné školy v Týnici n. Sá-
zavou (V. tř.)
13. Učitele dvoutřídní obecné školy v Struh
řově (V. tř.)
14. Podučitelky dívčí školy ve Vlašimi (V. tř.)
15. Podučitele obecné školy v Kozmicích
Ostředku, Přestavikách, Štěpánově, Václavicích, Veliši
Stěbuzevsí a ve Zdislavicích (V. tř.)
Žadosti c. k. okr. školní radě v Benešověo
20. října do 6 neděl.
Absolvovaná kandidátka učitelství příjala b
hned misto zatímné nebo výpomocné. Bližší sděli
z ochoty Českoslovanský pensionát pro dívky v Praze,
Karlovo náměstí č. 26
Král
Opolan
Velich
Městec
Sloveč
Chroustov
Pečky
Kamilův v Písty
Sadská
Nymburk
Loučeň
Poděbrady
Žamberk
Benešov
Struhy
Vlašim
Kozmice Ostředek
Přestaviky
Štěpánov
Václavice
Zdislavice
Praha
Karlův náměstí
Podučitaly obecný škola v Jíkev
20
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Jizda koňmo.
** Jezdecký sport má vzdor jisté nepřízní doby
také u nás mnobé oddané a vytrvalé přátele. Že
dovedou tito po případě i výmluvné slovo pronést
na prospěch jízdy, toho dokladem jest následující
krátká úvaha, jež nás došla z kruhů rozvážných
pěstitelů tohoto odvětví.
Jezdecký sport, píše zasílatel, jak známo jest
nejzdravějším tělocvikem, cvičením svalů, jež stejno-
měrně zaměstnává celé tělo a lze jej proto každému,
mužům i příslušnicím slabého pohlaví, mladým
starým již s hygienického stanoviska co nejlépe
doporučiti. Pohřichu jest v Praze obzvláště po-
akrovnu záliby a náklonnosti pro tento nejpěknější
a nejelegantnější sport, ačkoli v příjemnějších roč-
ních obdobích právě u nás holduje se všemožným
sportům s pravou vášnivostí. Člověk mínil by, že
v zimních měsících, kdy s tělesnými cvíčeními v
volném vzduchu nutno jest ustáti, naše sportovní
mládež se zálibou obrátí se k jízdě v manéži,
v jízdárně, aby svalům svým nedala ochabnouti
volné chvíle, jež dopřává studium neb práce v pi-
sárně a kanceláři, aby vyplnila srdce i ducha osvě-
žujícím cvičením, jakým jest jízda koňmo. Avšak
— chyba lávky! A co nevolnosti, ano i chorobám
předešli by starší, kdyby před anebo po kancelářské
práti hodinku denně se vytřásli na krotkém koni
Většina pánů u nás, žijících v lepších poměrech
— pokračuje pak pisatel — má náklonnost k tučnění
k čemuž bezpochyby valně přispívají i výborná piva
jež se tu vaří. Pilná jízda jest nejlepší ochranou
proti rheumatismu, ztučnění srdce a konečně vodna
telnosti. Buď zabrání vůbec těmto nemocem aneb
alespoň do daleka je oddaluje. Avšak jsou rovněž
známy blahodárné účinky jízdy pro ženský svět
jízdy i jiného tělocviku a her v přírodě.
Praha
21
article
Konečně, jak mnohý na svých cestách oceni
hodiny cvičení v jízdě, byl-li náhodou nucen pod-
niknouti delší vyjíždky v sedle, poněvadž jiné do-
pravní prostředky nebyly po ruce! Však není po-
žitku krásnějšího nad onen, jaký skýtá projíždka
na dobrém koni krajinou; projíždka, při níž plic
se rozšiřují, srdce veseleji buší v čistém vzduchu
a volné přirodě a čivy pociťují osvěžení a posílení.
Tato možnost výletu v období jarním a letním
mnohonásobně odměňuje nás za hodiny v zimě
cvičením ztrávené. »A proto — končí pisatel —
jezděme, dámy a pánové; jsem přesvědčen, že
z jara budete mně vděčiti za včasnou radu.
Athletika a sportovní hry.
** Dnešní zápasy na hřišti »Slaviee
na Letné: O 3. hod. pokračování v zápasech
o mistrovství zemí koruny české (3.
kolo): Č. A. a F. K. »Král. Vinohrady« A
proti S. K. »Union« I. »Vinobrady« jsou jediným
mužstvem vedle »Slavie«, jež nelekají se měřiti síly
své i s konkurencí mezinárodní, v níž získalii
jména výborných footballistů: »Union« pak posled-
ními zápasy, zejmena se »Slavií«, ukázal velmi
pěknou formu.
Klub »Vinohrady« nastoupí dnes proti
»Unionu« se 4 náhradníky a to: 3 z II. mužstv
a 1 z III. teamu. Nemohou totiž známí hráči A teamu
Fišer (levá spojka). Vedral (back). Vlk (přední
halfback jarní saisony) a Holý (brankář) tohot
matche se zúčastniti, jelikož termín tento dle pro
posic »Mistrovství« očekáván nebyl.
Mužstvo »Unionue:
Ruda — Benda — Kotouč — Rychlík — Jara
Pospíšil — Černý — Kočka
Schmied — Barták
Malý.
F K
Král
Vedral
Vlk
Benda
Kotouč
Pospíšil
Černá
Koček Schmied
Barták Malá
Letná
Slavia
A team Fišer
Č . A
Vinobrady
22
article
K zápasu tomuto vydán »Halftime«.
Před tím hraje C-team »Slavie« proti S.
»Union« II. Na trainingovém hřišti hraje dnes
Diteam »Slavie« proti S. K. »Vyšehrad« Il
** Ve Vídni dnes hraje »Slavie« proti »Vienn
Crícket and F. C.« »Cricketa« postaví proti »Slavii-
mužstvo, v němž hraje i Wagner z Pešti.
** Knárodním zápasům o stříbrný věnee
pořádaným vinohradským českým alhletickým fo
ball klubem. Kromě I. mužstva athletického klub
»Sparty« a A. a B-teamu pořádajícího klubu.
přihlásil se i B. a C-leam sportovního klubu »Sla
via«. Zápasy sehrány budou jednak na hřišti vino
hradském, jednak na novém hřiští »Slavie«. Jednotlivé
matche počnou již 1. a 3. listopadu na Letně.
** K dnešuimu v pravdě bohatému programu
v skopané« sluší připočísti též match C tsamu českéh
athletického football klubu na Král. Vinohra-
dech se sportovním kroužkem »Hradčany«. Hrad-
čanský kroužek hrál nerozhodně s athletickým fodt-
ball klubem »Karlín«, naproti tomu Cteam vino-
hradský zvítězil poslední neděle 7: 0 nad dobrým
mužstvem letenského kroužku »Č. Vlajka«. Počátek
zápasu o půl 3 hodině odpoledne na hřišti Č. A
a F. K. naproti vinohradskému pivovaru
Z cyklistského ruch u.
S K
Wagner
Král
Vyšehrad
Vídeň
Pešť
Sl
Hradčany
Slavia
Vienna Crícket and F . C
athletický klub
Sparta
ball klub » Karlín
Cteam
23
article
** Zajímavý příspěvek k závodění cyklisty
s jezdci na koni sděluje se nám právě z Ruska. Byl
tam toliž uspořádán malch českého velocipedisty
pana Ant. Kašpara s desíti urálskými kozáky v Ky-
jevě, a sice dne 14. t. m. Pořádal jej kyjevský
klub velocipedistů. Čas závodění byl 60 minut. Vnitřní
kruh závodiště pro kozáky měřil 195 sáhů, zevnější
kruh pro velocipedistu 220 sáhů.
Na každém kruhu střídali se kozáci na chodu,
takže každý kozák projel jen jeden kruh a přišel n
pořadí až teprve, když ostatních devět koní taktéž
po jednom kruhu projelo. Počátek každého nového
kruhu jeli dva jezdci, načež po rozjeti, když se oba
jezdci srovnali, vrátil se první jezdec k startu
Kozáci: 811 krubu po 195 sáh. == 31 verst
392 sáhy čili 33 km. 904 m.
Pan Antonín Kašpar projel 851/2 kruhu po 220
sáhů = 38 vers, 30 sáhů čili 40 km. 601 m.
Kozáci docilili rychlost 10 373 m. v 1 vteřině.
docílena rychlost p. Kašparem 11.277 m v 1 vteřině.
Cena závodní obnášela 300 rublů; dobyl jí náš
krajan, velocipedista p. Ant. Kašpar. Po vykonan
jízdě byl ihned vyšetřen lékaři, kteří shledali zcela
normální stav srdce. Pan Kašpar vyslovil se, že mohl
by ještě plnou hodinu s takovou rychlostí jeti.
Z 10 kozáckých koní byli 3 výteční kirgizšt
koně stepní. Závodění bylo v největší m ře zajímnavé,
a bylo mu přítomno veliké množství obecenstva.
Vítězi uspořádány na závodišti hlučné ovace.
Antonín
Kozák
Kašpar
Rusko
Ka
km
24
article
** Hra v »polo«, jak se zdá, stane se pravi-
delným programním číslem našich klubů cyklist-
ských. Tak český klub velocipedistů »Král. Vino-
hrady« sehraje dnes v neděli dne 27. t. m., na
svém klubovém cvičišti ve třídě Korunní (proti mě-
šťanskému pivovaru) dva matche ve hře polo na
kole. O 2. hod. utká se s kroužkem vinohradských
polistů (bývalý A- team »Čechie«) a o 3. hod. odpol.
s mužstvem K. V. »Kladno«. Členstvo i přátelé
sportu zvou se k účasti co nejčetnější.
** Sportovní listy jsou play zpráv o závodníku
který jest nyní »en vogue« v Evropě a jemuž do-
stalo se zdrobnělého příjmi »Malý Michael«. Týž de-
butoval minulé neděle v Paříži, ale Štěstěna mu ne-
přála, neb v 10 km. přetrhl se mu řetěz a než vy-
měnil kolo, ztratil 11/2 dráhy, a ačkoliv jel tempo
přímo báječné (68 km. za hodinu), nedohonil více
svého soupeře Bonhourse, který vzdálenost match
20 mil ujel za 29 m. 481/4 vt. Michael utvořil při
matchi tomto nové světové rekordy a sice jel 6 km.
za 5.31, 8 km. za 7.16 a 19 km. za 9.214.
Amatérská fotografie.
** Jak se oznamuje, koná klub fotograf-
amalérů v Praze zejtra v pondělí dne 28. t. m.
výborovou schůzi v hořejší místnosti Vackovy re-
staurace »u Choděry«. Začátek schůze o půl 8. hod.
večerní. Program důležitý. Páni členové s
žádají, aby přínášeli sebou do schů z
své nejnovější snímky, ať positivne
či negativní.
Čís. 260.
Šachy.
191/-0t
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány
Jan S mutný v Příbrami.
Úloha čís. 379 (originál)
Jan Dlabač v Broumnově
Král
Michael
Bonhours
Vackův
Choděra
Jan
Jan Dlabač
Kladno
Evropa
Paříž
Praha
Příbram
Čechie
Ateam
km
25
article
Bílý začne a dá 2. tahem mat
Bílý začne a dá 2. tahem mat
Uloha čís. 380 (reprodukce).
Dr. H. Gottschal ve Zhořelici.
Bílý: Kg7 Dh7 Vb7 Se2 Je7 f7 Pa5 c3 d5 be
Černý: Kcs Vbs Pa7 a6 e7 h5 mat 3. tahem
Partie čís. 251.
Hrána v Národním domě na Král. Vinohradech,
dne 18. října 1901.
Kieseritského gambit. a)
Bílý: B. Přikryl.
Černý: Old. Duras-
120. Vf5—g5+ 1 h) he xcns
1. 02—84 67— e6.
2. f2—f4
21. De3xg5+ Kg7—hě
e5xkkcfk
3. Jg1—f3 g7—g5
22. 04—e5 Vf8—f7 j
4. h2—h4 g5—g4
23. e5)f6 De7— e6
5. Jí8—e5 č7—de
24. Ví1—f2 Dec—el
6. Jxxkf
Kesxf
25. Sd3—fi Ví7—h7k)
7. Sí1—c4+ Kf7—g7
26. 16—f7 Delxf2 +
Sf8—e7
8. da—ds c)
27. Kg1f2 Vh7x«f7+ m)
Se7xhl-
9. Se1xf
28, Křa—g2 Sc8—f
10. g2 —g3
Sh4 ——g5
29. Dg6—h6+ Kh8—gs
11. 0—0
Sgoxt
30. DŘ6xdé Va8—i8 n
Jg8—f
12. VfIxf
31. Dd6c6? b5—btl
c7—ce
13. Jb1—cs
32. Jc3—d1 o) Vír—f6
Vh8—f
14. Dd1—ds
33. Sf1—c4 + p) Kg8 —hs
h7—h6le
15. Val—fi
e7—e5
34. Dc6—e7 Sí5—es
16. d3—d4
Dd8—er
17. Sc4— daf)
35. Kg2—g1 Jb6 c4!
Jb8—dr
18. Dd2—e3
36. Dere4 Ví6—lstr
19. Ví4—f5!
Jd7—bs ?
bílý se vzdal.
doktor
H Gottschal
Černá
B Přikryl
Old
Dc
Jd
Zhořelice
Val
národní dům na Královský
h 7
f 7 + m
fi e 7
e 5 34
Kcs Vbs
e 7 h
Duras120
e 6 5
c 4 + Kf 7
Delxf 2 + Sf 8
e 7 8
vh
Kh 8
c 7
d 1 o
e 7 Sí
d 4 Dd 8
26
article
POZNÁMKY
a) Toto otevření, dříve v turnajových partiích
často užívané, vyskytuje se nyní pouze ve volných
partiích. b) Theorie doporučuje 5.... d7—d5. c) Lép
bylo hráti 8. d2—d4. d) Zbytečný tah; černý zame-
zuje tah Jd5, ale stačilo hráti 13. De7 s následujícím
Se6. a) Nutné: hrozilo 16. Vcf6 VXf6 17. Dg5-a
bílý dobyl by figury. f) Aby umožnil 18. e4—e5, což
ovšem teď hráti nelze, jelikož dáma není kryta. g) Chyba,
která umožní následující pěknou oběť. h) Úplně kor-
rektní oběť věže; bílý i při nejlepší obrané černého
dobude jí zpět a ještě nádavkem dostane figuru.
i) Jest-li 21. Kf7 tedy 22. e5 Ke8! 23. exf6 Db7 24.
7+! Kd7 25. Dg7 a vyhraje. 5) Kdyby 22. Jf6—d5
tu 23. Dh6+- Kg8 24. Vf8+ DXf8 25. Dh7+ k) Je-
diná možná obrana hrozby 26. Vh2+ Vh7 27. Dz
mat. 1) Ovšem vynuceno. m) Nyní sice hry obou stran
materiálně jsou vyrovnány, ale posiční převaha je na
straně bílého. Tento spoléhaje se na ni, hraje uplně
bezstarostně a hledí nabýti i převahy materiální.
jít 7
Vcf
VXf
Kf
Kd
Jf
Jd
d 7
dh 6 +kg 8 24
dh 7
vh 2 + vh 7 27
27
article
Tato snaha jeho je sice korunována zdarem, leč posice
jeho zhorší se tou měrou, že není možno později
bílému partii zachrániti. n) Po celou dosavadní hru
byl černý odkázán na pouhou obranu, nyní však při-
vede veškery své fiigury do akce a několika pěknými
tahy rozhodne partii ve svůj prospěch, aniž by bílý
i při nejlepší obraně ubrániti se mohl. o) Bílý bera
pěšce dé a c6 domníval se, že tento tah stačí ke kryti
hrozby Se4+ 33. DXe4 Vf2+ 34. K jakk. VXKfI++ 35.
K jakk. Vf8—f2 mat, přehledl 32. tah česného, zdánlivé
nepatřný, ve skutečnosti partii vyhrávající; proto nutno
bylo již ve 30. tahu hráti Sd3 ! se strany bílého. p)
Ještě nejlépe hráno; jestiiže 33. Db7 tedy Sc8 34.
DXa7! Ví8—f7! 35. Da5 8b7+ 36. (Kh2 Vh6+ Kgi
Vhl mat.) 36. Kg1 VXfl+ 37. Kh2 Vhl mat, ancb 34.
De4 Se6 35. Je3 Sd5! 36. JXd5 Vf2+ K jakk. VXfi-
K jakk. Vf8—f2 mat. r) Bílý nemá obrany proti hrozb
Vg3— Kh2 Vh3+ Kg1 Vhi mat. Kdyby De7 Ví1+ atd.
na Kf následuje též Vfl a na Jf2 vezme černý, aniž by
se dost málo rozpakoval, jezdce a snadno vyhraje.
Tato velice živá a zajímavá partie byla četnými diváky
se zjevným zájmem sledována. By šachisté v Národním
domě častějí oba hráče spolu zápasiti zřeli, usnesli se
sebrati mezi sebou obnos, který by byl věnován na
match mezi p. Důrasem a Přikrylem. Match, ovšcm
pak sehrán by byl v Nár. domé
Kh
jít 7
Důras
Přikryl
VXfl + 37
VXKfI + + 35
Dxa 7
Kg Vhl
národní dům
c 6
Kh 2 vh
Kh 2
Vhl
VXfi
vh 3 + kg
Vh