ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 9861c020-661d-11dc-a82a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 38 celkem · entity: person 86, place 65, org 10, work 8
1 masthead
24. říina 1901
2 masthead
Přiloha „Národnich Listd
3 masthead
K čislu 293.
4 masthead
Strana 9
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 23. října. (Chorv atsk sněm rozpuštěn.) V peštských, vládě blízkých listech tvrdilo se už z jara, že sou časně s rozpuštěním sněmu uherského a vypsá- ním všeobecných voleba bude rozpuštěn také sněm chorvatský, ač plnomocenství nýnějších chorvatských poslanců vyprší teprve příštím rokem. Psalo se tehda, že si Kol. Szell přeje. aby oba zákonodárné sbory v koruně sv. Šlě pána vázány byly na totéž období. V Chorvat sku se zprávám těmto nepřikládalo mnoho vý znamu, naopak tamní opposiční strany chystaly se k čilé práci za podzimního zasedání. Za tím účelem zahájena byla stranou práva akce, smě- řující k sjednocení všech tři opposičních stran, která skončila ovšem neúspěchem, a sice právě před zahájením posledního sněmovního zasedání, poněvadž vůdce tak zvané čisté strany práva, dr. Frank, neuznal za dobré vyslati ani své zástupce do komise, jež měla o sjednocení jed- nati, ba ani neodpověděl na urgence, jemu v té věci zaslané. Proto vůdce spojené oppo- sice Bresztyenszký prohlásil dne 17. t. m. jed- nání se stranou Frankovou za skončené a pokus o sloučení všech tři opposičních stran za ne- zdařený. Činily tedy společně přípravy k sněmovn akci dvě, již dříve sloučené opposiční strany. neodvislá (»Obzor«) a strana práva (»Hrvatska«) Chtěly jednsk vyvolati debatu o otázce ústavu sv. Jeronyma v Římě, jednak podati drem. De- renčinem sepsaný návrh zákona, jímž by se po příkladě sněmu uherského stanovila také pro sněm chorvatský inkompatibilita a jiného zá- kona, jímž by se zkoumání správnosti voleb přikázalo sedmipanskému soudu, jenž v Chor- vatsku nahražuje uherskou královskou kurii.
Chorvat doktor Frank Franková Praha Řím Chor ústav svatý . Jeronym
6 article
Tyto dvě volební reformy uznala opposice z nezbytné, poněvadž vládní strana v Chorvatsku dopouští se o volbách přehmatů daleko křikla- vějších, než bývalo v Uhrách; ta okolnost pak, že v Uhrách působením Szellovým reformy pro- vedeny, skýtala chorvatské opposici naději, že nebude ani Chorvatsku odepřeno, co povoleno Uhrám. Ještě 18. t. m. sdělovaly peštské listy, že bán hr. Khuen Hederváry nebude se k těmto opposičním návrhům chovati od- mítavě. Ale v samý den zahájení chorvatského sněmu dne 21. t. m. mohl již »Pest. Lloyd« oznámiti Chorvatům, čeho se mohou nadíti. Napsalť doslovně: »Volba 43 delegálů (3 do sněmovny magnátů a 40 do sněmovny posla- necké) do společného říšského sněmu bude beze vší pochyby zejtra provedena; jestliže si pak opposice přeje zákonů, jež maji býti nápodo- bením uherských zákonů v inkompatibilitě kuriálním soudnictví, bude již sněmovní většina v Záhřebě věděti, jak se k těmto přáním za chovati ....« Dne 22. t. m. byly skutečn volby delegátů do uherského sněmu provedeny a hned na to, když se posl. dr. Mazzura chystal podati svůj dotaz o ústavě sva-jeroným- ském, přišel do sněmovny bán a přečetl krá- lovský reskript, jímž se sněm rozpouští a na- řizuje se provedení nových voleb, »čímž bude umožněno, aby oba zákonodárné sbory státní jednoty, jež spojuje království uherské s krá- lovstvími chorvatským a slavonským, vyřizovaly své úkolyve stejném zákonodárném období, čímž se zamezí průtah při vyřizování otázek, společných zemím koruny sv. Štěpána.«
Szellův Lloyd Chorvat doktor Mazzura Štěpán Chorvatsko Uhry Záhřeb
7 article
Vzhledem k tomu, že chorvatský sněm musí ještě do konce tohoto roku schváliti za- tímný rozpočet na r. 1902 a provisorní finanční vyrovnání s Uhrami, lze se naditi, že volby budou vypsány v nejkratší době a vykonají se ještě do prosince, aby se nový sněm mohl v prosinci opět sejíti. O potřebě »čistý ch voleb« v Chorvatsku zalím se nemluví. V Praze, 22. října. (Letošní pro gram Körbrův) oceňuje krakovský »Naš Glos« slovy: Směřovati k dobrému cili, ale nechtít věděti o podmínkách k tomu nezbytně potřebných, má hrozně malou cenu. Pěkným a obratným slovům dra. Körbra nedostává se upřímnosti. Slova plná ohně, ale nedostatek dobré vůle, aby se ta slova stala skulkem. Orgány dra. Körbra popírají sice, že hospodář- ské problemy jsou mu pouhým prostředkem ne cílem; ale kdyby tak bylo, politický rozum a státnické vědomi dávno by byly před- sedu ministerstva přiměly k podání návrhu na revisi ústavy jako jediný způsob, jenž by budouenosti Rakouska zabezpečil klidný, pevný základ. Nevěříme, že vláda Körbrova chee rozhodně vystoupiti proti Uhrám a Německu čekáme s jistotou, že blízká budoucnost to po- tvrdí. Nebude to poprvé, co předseda rakou- ského ministerstva zakončí celou svou enorgi krásnozvučným prohlášením. A proto nevidime nijaké příčiny, aby se dru, Körbrovi s největ- ším spěchem schvaloval rozpočet a ustupovalo se od všelikých požadavků národních i politi ckých. Uherské vyrovnání a obchodní smlouvy nemohou býti přece důvodem, aby Halič zaují- mala stále ve státě poslední místó a Němei aby měli privilegované postavení v krajích če ských a ve Slezsku . . .«
Naš Glos Körbrův Körbr Uhry Chorvatsko Praha Rakousko Německo Halič Slezsko
8 article
Z Vídně, 21. října. (Společný rusky klub na říšské radě.) Odmitavě chování polské většiny na zemském sněmu haličském k spravedli vým požadavkům ruským, jež způsobilo exodus ru ských poslanců ze sněmu, jeví své následky i na řišské radě. Za prosincových voleb bylo v Haliči Bukovině zvoleno deset ruských poslanců, z nichž pět neodvislých, pět vládních, vedených prof. Bar- vinským, provádějícím politiku polonofilskou. Těchto pět umírněných Rusů vstoupilo na jaře do klerikál ního klubu Šusteršičova, kdežto neodvisli rušti po- slanci se ustavili ve zvláštní klub, jehož předsedou byl Romančuk, místopředsedou bar. Mich. Vasilko jednatelem polský radikál Breiter, jenž se připojil k tomuto klabu. Po exodu ruských poslanců ze sněmu dne 8. července obě ruské strany se sblížily (odešliť ze sněmu nejen radikátové, nýbrž i Barvinský se svými bližšími přateli) a nyní hodlejí provénti důsledek svého sblížení i na řišské radě. Útvoří totiž jeden společný ruský klub, jenž i s posl. Breitrem bude čítati jedenáct členů. Sjednocení všech ruských poslanců, jež bude nejméně příjemno pols ému kolu, může býti haličským a bukovinským Rusům jen na prospěch. Bylo by si však přáti, aby po sloučení po- slanců v jeden klub nastalo také sblížení ha vzájem se potírajících stran v samě zemi
Rus Romančuk Vídeň Halič Šusteršičov
9 article
Z Turč. sv. Martina, 20. října. (Schůze slovenských poslanců.) Ve čtvrtek konala se v Martině důvěrná porada zástupců národní strany slovenské, k níž zavitali i tři nově zvolení slovenšti poslanci Jan Ružiak, Jan Valášek a Frt. Ve- selovský. Čtvrtý poslanec, farář Martin Koll a se omluvil neodkladným zaměstnáním. Porady účast- nili se zástupcové všech stolic, kde se národní strana slovenská ustavila. Večer uspořádána společná ho- stina v »Domě«, jíž se účasinilo na 200 osob. Před seda volebního výboru slovenského, Pavel Mudroj pronesl pří té příležitosti ohnivý přípitek novým po- slancům, jichž jmanem odvěti! J. Ružiak.
Martino Ružiak Valášek Frt Martin Kollo Pavel Mudroj J Ružiak Martin
10 article
Jedním z výsledků čtvrteční porady jest podě- kování voličům, jež jménem strany uveřejňujeP Mudroň v »Nár. Novinách«. V poděkování ukazuje se na neočekávaně skvělý výsledek prvého kroku slovenského lidu na volebním bojišti, a statečným voličům se vzdávají díky. »Děkojeme z hloubi duše — čteme v listě — všem věrným, stálým, v pravdě slovenským mužům, kteří při těchto, zdárně provel dených volbách zmužile vytrvali pod naším prapo- porem a dali své hlasy kandidátu slovenskému. Bo dej, aby tyto prvé úspěchy staly se zrnem v půdě úrodné, počátkem nového, svěžího, uvědomělého ži- vota národního, předsvitem krásné, velké a slavné budoucnosti našeho drahého slovenského národa«.
Mudroň Bo
11 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 23. října. Ruský list k zahájení videňské říšské rady. »Honocu« správně pochopují položení vlády Körbrovy jako vratké a beznadějné, profože se ji nepodaři odstraniti válku česko-německou, když netroufá si anebo nesmí postaviti se na tu stranu, na které je právo, ačkoli je to nevyhnu telno nejen k zastavení boje, nýbrž i k záchraně Rakouska, jemuž Němci otevřeně hlásají záhubu Dokud trvá nynější položení věcí v R kousku — píše petrohradský list — české krá lovství je nuceno hráti úlohu země rozrývané chronickými třenicemi. Němci opírají se na ohromnou massu německého císařství, Češi toliko na svou mravnou sílu, neboť od Poláků ničeho neočekávají a hledat oporu v Rusků považují dosud za nepohodlné i nemožné z příčin poli- tických. Kdyby nebylo Čechů, hegemonie Pruska rozšířila by se na celé Rakousko. Oni zadržují svým úsilím proud germanismu. S toho hlediska boj Čechů s Němci nabývá nejen místného, nýbrž i všeevropského významu. Proto zasedání vídeňského parlamentu budí neobyčejný zájem. Důležito je stopovati vzájemné poměry mezi Čechy a Němci, neboť všem evropským vel- mocem otázka rozvoje pangermanismu jest jednou z nejdůležitějších. Čechové v boji neumdlévají, jsou plni naděje ve svou budoucnost a nešetř úsilí o všestranný rozvoj své vlasti. Úspěchy dosažené mohou jim býti zárukou, že naděje českého národa nezůstanou nesplněny-
Němec Čech Polák Čecho Prusek Praha Rakousko R kousek Rusk Čechy
12 article
Ze srbské trůnní řeči. Ze srbské trůnní řečí nejdůlužilější místo je to, které objasňuje poměr krále Alexandr k národu srbskému a k ústavě. Známo, že za nedávné cesty královských manželů po Srbsku udály se opělné pokusy z Vídně a Pešti, poplašiti srbský národ, jakoby král Alexandr zamýšlel zastaviti ústavu a pro- hlásiti se za absolutního panovnika. Na to král Alexandr odpovídá v trůnn řeči prohlášením: »Jsem šťasten, že již nadešla chvile, abych splnil svoji ústavnou povinnos a před národním představitelstvem složil svou slavnou královskou přísahu na úslavu.« Další vděčná zmínka o tom, jak srbský národ nadšeně a srdečně vítal krále i královnu na nedávné jejich cestě po vlasti, je známkou, že žádný stin neleží ani mezi královskými man- žely a národem, ani mezi královnou Dragou a národem, jak by si toho nepřátelé Srbska V »Berliner Tageblattu« zahájena již štva nice proti králi Alexandrovi a jeho vládě, jakoby bylo v trůnní řeči uraženo Rakousko- Úhersko. Podle našeho přesvědčení ta část trůnní řeči, která je věnována zahraničným po měrům Srhska, je nejen věcně pravdiva správna, nýbrž i formálně tak bezvadna, že je k tomu zapotřebí zarputilé zloby, aby v n našla chlup. —Protože o této části trůnní řeči bude se, jak se podobá, mnoho mluvit, podá váme ji do slova.
Alexandrov Srbsko Vídeň Pešť Rakousko Berliner Tageblatta Srhsko
13 article
»Pání senátoři, pánové národní poslanci S největším uspokojením mohu vám oznámiti. že naše poměry ke všem našim sousedůma velikým i jiným státům úplně jsou bezvadnéa přátelské. Přede vším jsme se starali, abychom v duchu tradicionálně národní srbské politiky zachovali si sympatie a důvěru mocného a bra- trského slovanského carství, jehož pomoca přátelské účastenství vždycký provázely každý zdar naší vlasti. Vláda moje také plnou měrou účtovala s mnohonásobnými zájmy, které nás spojují s velikým sousedním mocnářstvím, plníe nejsvědomitěji všecky mezinárodní povinnosti a závazky, které Srbsku, vznikají ať ze soused- ských stykův, ať z mezinárodních smluv. Práv tak neustálé naší péči, dík ohlasu, který jsme našli u J. V. sultána, podařilo se zachovat dobré poměry k císařství otomanskému, ačkol hnutí albánské proti srbskému živlu ve Starém Srbsku vyzvalo mnohé nemilé výjevy na naší hranici, k nimžto Srbsko nemohlo zůstati lho- stejným. Zvláště ještě zmiňuji se, že nynějš naše poměry s Černou Horou jsou takové, jak se sluší dvéma státům jednoho a téhož národa, a že ty poměry dosáhlý nového výrazu a no- váho rukojemství obnovením srbské diplomatické missie na Cetyni!
sultán Srbsko
15 article
Spekuluje-li Rusko na francouzské přátelství? Před carovou ceslou do Francie mnohé listy nejen trojspolkově, nýbrž- i nenárodní francouzské podezíraly, že ruská cesta má za účel učiniti ve Francii novou půjčku. Hlasatel ruské vlády »IIpa BČTmI« uznal za dobré vystoupiti proti pomluvám toho druhu. Připomíná, že Francie sama nabídl Rusku půjčku, když Bismark ruským papírům vypověděl válku. Rusku tím bylo pomoženo, ale pomohla si i Francie, neboť získala dobre ruské papírý, klerých Německo z politickýeh přičin bursovní cestou se zhosťovalo. V celé této finančně diplomatické hře prohrál Němci, kteří se zbyli nejen ruských paplrů, nýbrž také dobrého a bezpečného důchodu z nich. Francouzští kapitalisté, zvláště drobní, byli po všechen ten čas spokojení Bismarkovou finanění porážkou a dobrým důchodem z ru- ských papírů. Na tom poměru se nic nezměnilo a nové pokusy otřásti rusko-francouzským přá- telstvím selhou tak, jako pokusy dřivější- Výzva k bojům pouličním. V socialistickém »lidovém domě« v Brusselu konala se včera, jak se odtamtud telegrafůje schůze lidu, v níž poslanec Vanderveld vyzval lid, aby na přiště při srážkálch s četníky a vojskem užil střeln zbraně. Vanderveldovi provolána na to bouř- livě »sláva«. Řečník dal shromáždění odpří sáhnouti též, že všichni půjdou demonstrovati na ulici, kdyby klerikální většina vyloučila ob- strukčníky z parlamentu. Jak vidno, také v Belgii právě jako i ve Francii sousední schylujes k velikým sociálním bouřím.
IIpa Bismark Němec Vanderveld Rusko Francie Německo Brusel Belgie lidový dům
16 article
K finanění tisni Francie. Politická veřejnost Francie zaměstnává se značným schodkem v rozpočtu republiky. Dosa- hujeť dle výpočtů samého ministra financi. pana Csillatxa, 85 millionů franků. On hled kořen tohoto zla v prémiích cukerních a malém výnosu daní. Jedině clo vyneslo o 18 millionů méně, než bylo preliminováno, a vysvětluje se tento zjev neobyčejnou úrodou vína, jaká byla loňského roku. Neboť Francie nepotřebovala cizích vín a prolo jich také mnohem méně do ní dopraveno bylo než jiná léta. A na víno, do Francie dovezené, jest značné elo a proto i státn pokladna zaznamenává citelné ztráty- Rovněž i přijmy z nápojů, původně tak vy- soko preliminované, nedosáhly, jak zazname nává »Paris Nouvelles«, očekávané výše. Vypile se mnohem více piva, vína a tak zv. hygie nických nápojů, poněvadž následkem snížení po platků za tyto konsum vělice stoupl, ale za t výroba absinthu a jiných lihových nápojů ne obyčejně klesla. Tak též se má věc s cukrem, ač výrob sloupá, přece obnos preliminovaný zůstal daleko za skutečností následkem privilegií cukrovar nikům nedávno sněmovnami oktrovovaných. Jako k nejbližší pomoci sáhl francouzský ministr finanční k důkladným škrtům, jimž ne ušel ani réssort ministra vojenství.
Csillatxa Paris Nouvelles Francie Dosa
17 article
K stěhování se řeholí z Francie. Veškeré budovy kláštera nazvaného »L Grande Chartreuse«, kde se vyrábí za několik millionů ročně světoznámého likéru chartreuského byly definitivně opuštěny. Ze sklepů bylo pře neseno za více než 3 milliony tohoto drahého moku, který bude prozatímně uložen v míst nostech, náležejíeích akciové společnosti, kter mnichům různé surrogáty dodávala. Jak »Paris Nouvelles« oznamuje, papež da svolení předslavenému řádu onoho, aby smě řád sám opustiti a postaviti se v čelo svrchu jmenované akciové společnosti a tak na úče řehole i na dále výrobu světoznámého likér opatřovati. Bothovo uniknutí a jeho prokla- mace. Durbanské depeše »Daily Mailu« potvrzují že se Ludviku Bothovi, vrchnímu veliteli bur skému, skutečně podařilo, ač prý jen s menš částí voje jeho, prouiknouti pongolským lesem do územi svazijského. Obrovská rozloha les znemožnila prý, by ústup v tomto sméru byl zamezen.
Paris Nouvelles Bothův Ludvik Both Francie nazvaný » L Grand Chartreuse Daily Maila
18 article
Botha, jak již stručně bylo oznámeno, na- řídil už repressátie následkem poprav bur- ských důstojníků. Odvolávaje se na pověstnou proklamaci Kitchenerovu, Botha zakončuje do- tyčné své provolání takto: »Proklamace lorda Kitehenera přispěla jen k tomu, by podnitila každého v poli ještě stojícího Bura, aby v boji za drahou nám neodvislost až k nejrozhořče- nějším koncům pokračoval. I tudíž oznamuji vyhlašuji já, Ludvík Botha, vrchní velitel vojsk »Jihosfrické republiky«, po úvaze s vládou, dů- stojníky a burghery její, jakož i s vládou »oranžského svobodného státu«, že generá Kitchener, jeho štáb, jeho důstoj níci, jakož i každý, kdož pod ním v britské armádě slouží a prot nám válčl, od 15. září posta ven jsou mimo zákon a že všem dů stojníkům a burgherům obolu re publik a Kapské osady se pone- chává a zároveň nařizuje, a b každého Angličana, jejž bly ozbro- jeného přistihli, zastřelili.« — »Ludvík Botha, vrchní velitel Jihoafrické repu bliky.« Kitchenerova hrůzovláda má ale ještě po- vážlivější pro Brity následky nežli tyto repre-- sálie. V Kapské osadě sice povslání Holanďanův jen zvolna se šíři, poněvadž Burové zatím mohou vyzbrojiti sotva desetinu »rebelů« k nim se družieích, za to ale, jak sděluje kapský dopi brusselského »Petit Bleu«, počínají ted s Bury sympatisovati i sami Angli- čané kapští, poněvadž jsou despo- tickou, vojenskou správou po- drážděni a o malomoci mateřsk země přesvědčeni. Burové, Hol an- ďané kapští i tamni Angličan snaži se nyní, dle dopisu z mině ného, by setřásli jho velkobritske a aby založili zcela neodvislý stá jihoafrický.
Both Kitchenerův Kitehener Angličan Brito Holanďanův Burová Petit Bleu Bura Jihosfrický republika Kitchener Angl
19 article Odboj Filipincův.
Odboj Filipincův. Na Samaru došlo opět k nepokojům proti- americkým, vyvolaným honkonským výborem filipinským, Lopezem řízeným. Dále objeven nové spiknutí k porubání americké posádky. 80 spiklenců bylo zatčeno. Veškeré ztráty Ameri- čanů na Filipinách činily v posledním roce 6000 mužův. Již dnes pokládá se sesílení tamních posádek amerických za nezbytné. O zdolání odboje tamního nelze tudíž ještě nijak mluvili. siězme a
Filipíncův Lopez Filipíny
20 article
Protestantism ve Francii. V Berlíně přednášel před shromážděním, svolaným »Evan gelickou jednotou« a několik tisíe posluchaču čítajícím, pařížský farář Bourier, dřívější kato- lický kněz a teď vydavatel »Chrétien Francais« o evangelickém hnutí ve Francii. Poukázal k tomu, že za poslední čtyřleti přestoupilo asi 300 kleriků k protestantismu; z nich jest ted 12 činno jako evangeličtí kněží, ostatní vy- volili různá povolání. Bourierem řízený list. jehož první číslo vydáno bylo 1. října 1897. má teď náklad 15.000 výtisků. Mezi odběratel jest 1000 kleriků. Bourier tvrdil též, že již šest biskupů projevilo přání po reformě ka- tolické církve. Při všem tom nelze ovšem za- pomínati, -že také tato propaganda ve Franci sdruženu jest s pohnutkami politickými a ze byla i oporou tomu proudu ve francouzských kruzích vládních, kterýž usiloval o sblížení: s Ne- meckem. Panamerický kongress byl 23. t. m odpoledne zahájen v Mexiku. Uspořádány z pod- nětu toho různé slavnosti a město bylo skvěle osvětleno. Sjezd zajímavý bude zvláště tím, že odstranili má nebezpečí válek mezi státy ame rickými, aby tím spíše tvořily jednotný kadn proti Evropě. Roosevelt dal již pokyn dele gátům Unie na sjezdu onom, aby navrhli zří zení obligatorních smírčich soudův pro spory mezi americkými vládami.
Evan Chrétien Francais Bourier Roosevelt Francie Berlín Mexiko Evropa
21 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnen hraje se Messagerova opereta »Michuovic dee rušky« (3. čtvrika předpl.) řízením kapelníka pana Angra, s pí. Hájkovou a pí. Fabiánovou v rolíc titulních. Na zejtřek jest ustanovena Mascagniov opera »Komedianti« s Pougetovým baleten »Ierpsichorou«. V sobotu bude se opakova Lotharův »Král Harlekýna, jehož včerejší pre miéra byla skvéle navátívena. O včerajším odpolednín lidovém představení, jež bylo nadobro vyprodáno hrála se Dvořákova opera »Šelma sedlák«, pro tože p. Kliment po předvčerejším představení ochu ravěl a nemohl tudiž zpívat ve Vebrově »Č aro střelei«. Ve francouzské komedit »Polosvět od Al. Dumasa syna, kterou teď činohra vyprav připádly role pl. Laudové, pí. Benoniové, sl. Hilbe tově a pp. Seifertovi, Biltnerovi, Šmahovi a Vavrovi Na jevišti počaly dnes veliké ensem blov zkoušky pro Dvořákovo oratorium »Sv at Ludmilae, + Z kanceláře smíchovského divadla Dnes opakuje se naposled ve všední den Fuldova veršovaná veselohra »Dvojče«.
Messagerův Michuovic Angra Hájkův Fabiánův Pougetův Ierpsichora Lotharův Vebrův Lauda Benoni Seifert Biltner Šmaha Vavra Fuldův národní divadlo Č ARO svazek at Ludmilae
22 title
Národní hospodář.
23 article Z trhů cukerní ch
Z trhů cukerní ch V Praze, 20. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Včera uveřejněné odhady magdeburského Lichta přinesly číslice tyto: Odhad Výroba 1901—02 1900—01 tisíce tun Německo . . . . . 2070 . . . . 1979 Rakousko . . . . . 1220 . . . . 1094 Francie . . . . . 1150 . . . . 1170 Rusko . . . . . . 1050 . . . . 920 Belgie . . . . . . 350 . . . . 340 Nizozemí . . . . . 190 . . . . 178 400 . . . . 388 Země ostatní. . . . . 6430 . . . . 6069
Praha Německo Rakousko Francie Rusko Belgie
25 article
U porovnání s odhady, uveřejněnými v naš zprávě minulé, vidno, že ohledně Rakouska se všecky odhady nápadně shodují, ohledně Německ pak že Licht jest podstatně nižší, než magdeburský »Centralblatt«. Ostatní číslice nevykazuji žádnýc zvláštních rozdílů. Číslice tyto samy nebyly by měly na trhy vlive nepřiznivého, leč byly spolu provázeny i odhaden výroby cukru třtinového a výpočtem. pravdě podob- ného světového pohybu cukru v celé kampani, ktere rozladily, ač vlastně nepřinesly také ničeho nového jelikož výpočet podobný podal Licht již na počátku měsíce září. Cukru koloniálního čeká Licht 3,400.00 tun proti 2.990.000 t. kampaně loňské, a z toho cukru kubánského 775.000 t. proti 512.000 t., tudi o 263.000 t. více. Pro Spojené státy americké zařa- děno 400.000 t. proti 350.000 t. loni, pro Portoriko 80.000 t. proti 55.100 t. Celkový obraz světové situace, Lichtem posléze poslaný, vrcholí v číslicíc 190102 190001 189900 1898,9 tisíce tun Zásoby v září . 970. 610 . . 928 1044 cukr řepový . . 6430 . 6059 . 5518 4982 2847 1990 2476 » třtinový. . 3400 8922 . . . 10.800 9000 8669
Rakousko spojený stát Portoriko
28 article Spotřeba
Spotřeba Zásoby 31. srpna 1800 900 610 928 Za předpokladu tedy, že odhady výroby cukru řepového i třtinového jsou správně vyjádřeny čísli- cemi svrehními a za dalšího předpokladu, že světov spotřeba vzroste o 331.000 t., měli bychom koncem této kampaně na zřejmých zásobách ohromné množ- ství 1.800.000 t. cukrul Tu hned s dosti četných stran se poukazuje k tomu, že tento vzrůst světové spotřeby vzhleden k nízké ceně eukru, vzat jest příliš nízko i že lz ne bezdůvodně naditi se většího vzrůstu spotřeby Nám se zdají tyto poukazy spravnými, leč kdyí i přijmeme vzrůst světové spotřeby o 200 nebe 300.000 t. větší, vždy ještě zbude konečných záso 1,600.000 t. či 1.500.000 t., tudíž množství nepoměrn veliké — kdyby opět veliké výroby cukru nebylo I tkví tedy vlastní význam těchto a podobných sestavení v zodpovědění otázky po příští výrob cukerní, nebo-li, zcela konkretně řečeno, v zodpověděn toho, zdali se jarní sázení řepy cukrové v ýdat ne obmezí čili nic.
29 article
Polřeba výdatného omezení osevů řepníchs také v kruzích cukrovarnických všeobecně uznává. i jest v příčině té symptomatický projev dozore rady německého syndikátu cukerního, aby ihne bylo jednáno o všeobecné omezení sázení řepy a z účelem tim vstoupeno u vyjednávání s ostatními ze- měmi evropskými, neboť že pouze mezinárodní do- hodou a svorným postupem všech zemí lze nápravu přivoditi, jest jasno a vítati jest zejmena, že popu vychází z Německa, kde vyrábějí řepu nejlaciněji proto jsou schopni nejdéle soutéž vydržeti Běží jen o to, aby byla zaručena zá va z nos připadné mezinárodní dohody, aby podána byla za- ruka, že ujednané se také vskutku provede. Je t také důležila součinnost kruhů zeměděl- ských, které ve vlastním svém zájmu ruku v ruce musí kráčeti s cukrovarnictvím, neboť jest jedno duchým úkolem početním, že za vydatného obmezen plochy řepou osázené bude lze jim obdržeti za skli- zenou řepu z menší plochy při vyšší ceně za 100 k řepy tolik, jako z plochy větší, leč o nízké ceno řepní, vedle čehož ještě jim zbude půda, cukrovce ubraná k pěstění pícnin, neb vůbec jiné plodiny.
Německo
30 article
Na trhu našem byl v týdnu právě minulém v ně- které dny velice živý ruch i jest potěšitelno, že velm značná nabídka zboží továrního setkávala se s do- brou koupěchtivostí, takže cena cukerní se udržovala po celý týden na K 20.50—20.60 za pohotové Ústi a včerejší cena závěrečná K 20.50 značí zisk 10 proti závěrečnému záznamu týdne předminulého Potěšitelným jest dále, že vývoz náš jest dosti čilý dosáhnuv v první polovicí října po Labi 72.000 proti 18.000 q a do Terslu 56.000 q proti 28.000 loni, čili celkem 128.000 q proti pouze 46.000 v roce loňském. V Německu byl obchod v minulém týdnu rovně velmi žívý, neboť obraty na hlavních trzích dosáhly 121.900 tun proti 55.8000 tunám v soudobém týdnu roku loňského. O4 začátku kampaně obnášely tyto obraty 376.000 t. proti 189.000 t. v kampani loňské, co jest v pravdě důktadná zkouška koupěchtivosti, ze jmena rafineril německých, kteréž hlavní část tohot cukru převzaly Londýnský Czarnikow podává následovní pře- hled množství cukru, jež by Spojeně státy asi po třebovaly do Nového roku. 1901 1900 1899 Zásoby tislce tun 1. října . . . . . . . . cukr třtinový cizí . . . . 311 342 cukr třtinový domácí. . . 200 180 cukr řepový domácí . . . cukr řepový evropský . . .
Německo
31 article Celkem
Celkem Zásoby 31. prosince
32 article Spotřeba
Spotřeba Dle sestavení tohoto by do Nového roku Ame- rika cukru evropského neměla zapotřebí, zajímavo však jest, že přes to v tomto týdnu Američané cukn evropský kupovali ! To ovšem rozhodovala obchodní jejich polilika a ne statistika: považují asi ceny cu- kerní za tak nízké, že nedoufají v další podstatné jich snížení a proto kupují, ať jim tím třebas zásoby vzrostou. Svělové zásoby cukerní páčí: rozdí před 1900 1901 dnes týdnem tisíce tun Licht . . . . . 405 736 + 331 + 348 Czarnikow . . . 434 774 + 340 + 303 Bílé z boží uvolněno v pouděli 3proc. kon- tingentu na říjen a v průběhu týdne také z první ruky rozebráno; cena jest nezměnéna K 84—85 za I. rafinádu loco stanice. Uhry a obnova celních a obchodních smluv. Řeč pana dra. Körbra v uherském tisku valného vzrušení nezpůsobila, a mluví-li se o něm, je fingováno. Jednak proto, že v druhé říšské polo- vině správně pochopili, že řeč byla spíše mluvena pro foro interno, k upokojení zvedajících se vin parlamentní nespokojenosti doma a že její akcent až příliš jasně postrádají příslušného zdůrazňování činy, jednak profo, že patrně pan dr. Körber své vývody nepronesl bez předchozí dohody s uherskými kollegy. Pan Kö ber musil tak mluviti, aby alespoň vyvolával chuť k práci, jednati bude tak, jako dosud, že Ubram z toho — újma nevzejde. Proto nepřekvapí, že uherské listy stále důrazně žádají, aby uherské potřeby staly se jediným základem a vý chodiskem při stanovení zás ad nových obchodníeh smluv. »Pester
Američan doktor Körber Kö Ubram Uhry ame
33 article
Lloyd« praví to zcela otevřeně: »Východiskem naši budoucí obchodní politiky zůstane ochrana zemědělství a s ni ůzce spojeného průmyslu. Tato po- litika musíbýti důrazně vyslovena v celním tarifu našem pro even- tuálně nezmenšené území celní . .. a v otázce hospodářského vyrovnání s Rakouskem.« Zároveň ostře zdůrazňuje peštský list, že osnova nového celního tarifu jakoukoli do- hodu s Německem vylučuje. To jest jasně řečeno jest v bezprostřední spojitosti s řečí pana dra. Körbra tím charakterističtější, i pro posouzení řeči pana předsedy ministerstva i pro seznání uherské sebe- vědomosti. Tedy čistě agrární hledisko. Které vydá náš průmysl v šane rostoucí německé invasi a které bude obětovati zájmy našeho zemědělství interesům Uher. Což jsme došli tak daleko, že na naše potřelby ohledu již bráti ani Uhrům netřeba? Vždyť náš vývoz tovarový do Uher jest při rostoucí industrialisaci Uher přece jen slabým ekvivalentem za vydaní našich obilních trhů Uhrám v době ro- stoucí agrární krise! S takovými základy vyrovna- cími a obchodně-politickými my souhlasiti nemů- žeme. Naše zájmy průmyslové jsou nám stejně blizkými jako naše zemědělské potřeby. A této rovnováhy zájmov nutno nám vždy a všude šetřiti. Nejen z hospo- dářských motivů, ale i z národnostních.
Lloyd Uher Rakousko Německo Uhry
34 article
Cim více budeme my jako národ sle- dovati zájmy jednostranně agrární, tím více budeme přispívati k děle n hospodářských sfér své vlasti. Ne- zapomínejme, že zněmčený sever má stále vyslo- venější ráz průmyslový a že Němci toho rázu účinně pro sebe využivají. Kapitál z německé říše je v tom směru ochotně podporuje! My proto s propo- sicemi peštského listu nesouhlasíme a to tím méně. že otázka zprůmyslnění českých kraju Čech jest částí naši otázky národn i sociální. A pan Körber? Řeč peštského listu nejlépe ukazuje, jak věří v jeho — upřimnost pravdivost Opční právo na čtyřprocentní korunovou rentu. Finanční ministerstvo sjednalo v červnu t. r. — jakjsme tenkráte sdělili — se skupinou Roth- schiidovou, že skupina tato převezme od státu hotově za 125 mill. K korunové renty, která byla slálem za účelem investičních nákladů vydána, v kursu 9400. Touže smlouvou vyhraženo skupině opční právo na dalších 1125 mill. K renty této. Na základě tohoto oprávnění prohlásila jmenovaná skupina, že převezme od státu renty za dalšlch 20 millionů K. Zbývá tedy ještě 105 mill. K. Opční právo skupiny trvá do června 1902. Dnes znamená korunová renta asi o 11/2o více než sjednaný kurs. Prvých 125 mill. renty vyloženo k veřejnému upisování 20. června v kursu 95%. Na uvedených právě 20 mill. renty nebude se konati veřejná subskripce; renta bude z volné ruky prodána, byla tenkráte o 265 mill. K. přepsána.
Cima Němec Körber Čechy Roth
35 article
Kartel česko moravských továren zá- palných látek. Dle došlých zpráv dojde v nejblizsí době na kartelové sjednání česko-moravských továren zápalných látek. Za účelem tím konána bude v Praze schůze interessentů, jejímž pro- gramem bude stanovení určitých zvýšených cen složení poenale u některé banky pro připad nesplnění smlouvy. Doba cenové dohody potrvá zatím 6 mě- síců, v téže době založena společná prodejna a upravena kontingentace. Většina interessovaných továren s plánem tímto souhlasí. Kartel bude sjednán až na pražské schůzi Řádná valná hromada spolku pro prů- mysl plvovarský v král. českém konati se bude v neděli dne 27. t. m. o půl 10. hod. dopol. v Praze v hořejším sále restaurace na Žofíně. Pro- gram: 1. Čtení protokolu předešlé valné hromady. 2. Čtení zprávy jednatelské za rok 1900—1901 zprávy účetní za rok 1900. 3. Zpráva revisor účtů. 4. Volba I. místopředsedy a doplňovací volb 4 členů výboru a 2 nahradníků. Volba 3 revisorů účlů. 5. Rozhovor o projektované zemské dávce z piva. 6. Volné návrhy. (Die 8 6. odst. c) musí být samostatné návrhy členů podepsány nejméně 10 členy a musí, má li býti o nich platně uzavíráno. nejméně 8 dní před valnou hromadou výboru být podány.) Zimní hospodářská škola ve Volyni. Zápis žáků bude se konati ve dnech 1. až 3. listo- padu. Podmínkou přijetí jest odbytí s dobrým pro- spěchem nejměně školy obecné. Vyučování jest bez- platné. Chudým žákům uděleny budou peněžíté podpory a zapůjčí se jim i potřeby školní. Vyučuje se denně od 4. listopadu do 1. dubna od 8 do 12 hod. dopol. a od 1 do 3 hod. odpol. veškerým na ukám pro každého rolníka potřebným odbornými silami. Vedle toho budou se cvičiti žáci pracím rukodilným: kolářství, sedlářství, pletení z vrbového proutí a motouzu.
Praha Žofín Volyň die 8
36 article
Spolek mlynářů česko moravskýchv Praze koná v úterý dne 29. října t. r. o 3. hodině odpolední v místnostech plodinové bursy pražské XXI. výroční valnou hromadu. Páni členové se žá- dají, aby se v hojném počtu dostavili. Páni inter- essenti, kteří nejsou členy spolku, mají přístup ja- kožto hosté a budou vítáni. Rolnická beseda v Třeboraticích konat bude valnou svou schůzi v neděli dne 27. t. m. v hostinci p. Trykala ve Velkých Čakovicích. Na pořadu přednáška ředitele pána Lad. Jozka: »Celní ochrana německá a dosah její pro naše zeměděistvi a »Ze skandinavských končin«. Zvýšení poplatku skladného za dřiví (mimo palivo) do stanice Prahy spol. statní drahy došle. Předpokládané dodatečné schiválen dočasného zvýšení poplatku skladného za dříví (mimo palivo), které ve stanici Praha spol. rak. uh. státní dráhy venku uloženo je, bylo c. k. minister- stvem železnie pro dobu nejnulnější potřeby udělano. Ofertní řizení v Madridé. C. a k. rak. -uh. konsulát v Madridě sdělil s c. k. ministerstvem ob- chodu, že dle zpráv, obsažených v časopisu »Gaceta de Madrid“, vypsáno jest na den 15. listopadu t.r. ofertní řízení na zařízení a využitkování telefonní sítě ve Valdepeňas. Oferty (na španělském kolkova- ném paplte) nutno podati na »Direccion General de Coreos y Telégrafos« v Madridě« aneb na »Gobernio Civil de la Provincia de Ciudad Real«. Kauce, kterou možno složiti buď v hotovosti aneb ve španělskýen veřejných papírech, obnáší 1000 peset. Za podk ad pro toto ofertní řízení slouží projekt, jejž sdělal Dou Florencio Gurrero y Pintabo. Tarify státních dráh. Dnem 10. t. m. naby platnosti dodatek III. k tarifu, dil I., oddělení A pro
Lada Telégrafos Provincio jít Ciudad Kauc Pintabo Velká Čakovice Praha Madrid spolek mlynář český moravskýchv Praga burza pražský XXI Gacet jít Madrid Real General jít Coreos
38 article
8312 7945