1
masthead
24. říina 1901
2
masthead
Přiloha „Národnich Listd
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. října. (Chorv atsk
sněm rozpuštěn.) V peštských, vládě
blízkých listech tvrdilo se už z jara, že sou
časně s rozpuštěním sněmu uherského a vypsá-
ním všeobecných voleba bude rozpuštěn také
sněm chorvatský, ač plnomocenství nýnějších
chorvatských poslanců vyprší teprve příštím
rokem. Psalo se tehda, že si Kol. Szell přeje.
aby oba zákonodárné sbory v koruně sv. Šlě
pána vázány byly na totéž období. V Chorvat
sku se zprávám těmto nepřikládalo mnoho vý
znamu, naopak tamní opposiční strany chystaly
se k čilé práci za podzimního zasedání. Za tím
účelem zahájena byla stranou práva akce, smě-
řující k sjednocení všech tři opposičních stran,
která skončila ovšem neúspěchem, a sice právě
před zahájením posledního sněmovního zasedání,
poněvadž vůdce tak zvané čisté strany práva,
dr. Frank, neuznal za dobré vyslati ani své
zástupce do komise, jež měla o sjednocení jed-
nati, ba ani neodpověděl na urgence, jemu
v té věci zaslané. Proto vůdce spojené oppo-
sice Bresztyenszký prohlásil dne 17. t. m. jed-
nání se stranou Frankovou za skončené a pokus
o sloučení všech tři opposičních stran za ne-
zdařený.
Činily tedy společně přípravy k sněmovn
akci dvě, již dříve sloučené opposiční strany.
neodvislá (»Obzor«) a strana práva (»Hrvatska«)
Chtěly jednsk vyvolati debatu o otázce ústavu
sv. Jeronyma v Římě, jednak podati drem. De-
renčinem sepsaný návrh zákona, jímž by se po
příkladě sněmu uherského stanovila také pro
sněm chorvatský inkompatibilita a jiného zá-
kona, jímž by se zkoumání správnosti voleb
přikázalo sedmipanskému soudu, jenž v Chor-
vatsku nahražuje uherskou královskou kurii.
Chorvat
doktor
Frank
Franková
Praha
Řím
Chor
ústav svatý . Jeronym
6
article
Tyto dvě volební reformy uznala opposice z
nezbytné, poněvadž vládní strana v Chorvatsku
dopouští se o volbách přehmatů daleko křikla-
vějších, než bývalo v Uhrách; ta okolnost pak,
že v Uhrách působením Szellovým reformy pro-
vedeny, skýtala chorvatské opposici naději, že
nebude ani Chorvatsku odepřeno, co povoleno
Uhrám. Ještě 18. t. m. sdělovaly peštské listy,
že bán hr. Khuen Hederváry nebude se
k těmto opposičním návrhům chovati od-
mítavě.
Ale v samý den zahájení chorvatského
sněmu dne 21. t. m. mohl již »Pest. Lloyd«
oznámiti Chorvatům, čeho se mohou nadíti.
Napsalť doslovně: »Volba 43 delegálů (3 do
sněmovny magnátů a 40 do sněmovny posla-
necké) do společného říšského sněmu bude beze
vší pochyby zejtra provedena; jestliže si pak
opposice přeje zákonů, jež maji býti nápodo-
bením uherských zákonů v inkompatibilitě
kuriálním soudnictví, bude již sněmovní většina
v Záhřebě věděti, jak se k těmto přáním za
chovati ....« Dne 22. t. m. byly skutečn
volby delegátů do uherského sněmu provedeny
a hned na to, když se posl. dr. Mazzura
chystal podati svůj dotaz o ústavě sva-jeroným-
ském, přišel do sněmovny bán a přečetl krá-
lovský reskript, jímž se sněm rozpouští a na-
řizuje se provedení nových voleb, »čímž bude
umožněno, aby oba zákonodárné sbory státní
jednoty, jež spojuje království uherské s krá-
lovstvími chorvatským a slavonským, vyřizovaly
své úkolyve stejném zákonodárném období,
čímž se zamezí průtah při vyřizování otázek,
společných zemím koruny sv. Štěpána.«
Szellův
Lloyd
Chorvat
doktor
Mazzura
Štěpán
Chorvatsko
Uhry
Záhřeb
7
article
Vzhledem k tomu, že chorvatský sněm
musí ještě do konce tohoto roku schváliti za-
tímný rozpočet na r. 1902 a provisorní finanční
vyrovnání s Uhrami, lze se naditi, že volby
budou vypsány v nejkratší době a vykonají se
ještě do prosince, aby se nový sněm mohl
v prosinci opět sejíti. O potřebě »čistý ch
voleb« v Chorvatsku zalím se nemluví.
V Praze, 22. října. (Letošní pro
gram Körbrův) oceňuje krakovský »Naš
Glos« slovy: Směřovati k dobrému cili, ale
nechtít věděti o podmínkách k tomu nezbytně
potřebných, má hrozně malou cenu. Pěkným
a obratným slovům dra. Körbra nedostává se
upřímnosti. Slova plná ohně, ale nedostatek
dobré vůle, aby se ta slova stala skulkem.
Orgány dra. Körbra popírají sice, že hospodář-
ské problemy jsou mu pouhým prostředkem
ne cílem; ale kdyby tak bylo, politický
rozum a státnické vědomi dávno by byly před-
sedu ministerstva přiměly k podání návrhu na
revisi ústavy jako jediný způsob, jenž by
budouenosti Rakouska zabezpečil klidný, pevný
základ. Nevěříme, že vláda Körbrova chee
rozhodně vystoupiti proti Uhrám a Německu
čekáme s jistotou, že blízká budoucnost to po-
tvrdí. Nebude to poprvé, co předseda rakou-
ského ministerstva zakončí celou svou enorgi
krásnozvučným prohlášením. A proto nevidime
nijaké příčiny, aby se dru, Körbrovi s největ-
ším spěchem schvaloval rozpočet a ustupovalo
se od všelikých požadavků národních i politi
ckých. Uherské vyrovnání a obchodní smlouvy
nemohou býti přece důvodem, aby Halič zaují-
mala stále ve státě poslední místó a Němei
aby měli privilegované postavení v krajích če
ských a ve Slezsku . . .«
Naš Glos
Körbrův
Körbr
Uhry
Chorvatsko
Praha
Rakousko
Německo
Halič
Slezsko
8
article
Z Vídně, 21. října. (Společný rusky
klub na říšské radě.) Odmitavě chování polské
většiny na zemském sněmu haličském k spravedli
vým požadavkům ruským, jež způsobilo exodus ru
ských poslanců ze sněmu, jeví své následky i na
řišské radě. Za prosincových voleb bylo v Haliči
Bukovině zvoleno deset ruských poslanců, z nichž
pět neodvislých, pět vládních, vedených prof. Bar-
vinským, provádějícím politiku polonofilskou. Těchto
pět umírněných Rusů vstoupilo na jaře do klerikál
ního klubu Šusteršičova, kdežto neodvisli rušti po-
slanci se ustavili ve zvláštní klub, jehož předsedou
byl Romančuk, místopředsedou bar. Mich. Vasilko
jednatelem polský radikál Breiter, jenž se připojil
k tomuto klabu. Po exodu ruských poslanců ze
sněmu dne 8. července obě ruské strany se sblížily
(odešliť ze sněmu nejen radikátové, nýbrž i Barvinský
se svými bližšími přateli) a nyní hodlejí provénti
důsledek svého sblížení i na řišské radě. Útvoří totiž
jeden společný ruský klub, jenž i s posl. Breitrem
bude čítati jedenáct členů. Sjednocení všech ruských
poslanců, jež bude nejméně příjemno pols ému kolu,
může býti haličským a bukovinským Rusům jen na
prospěch. Bylo by si však přáti, aby po sloučení po-
slanců v jeden klub nastalo také sblížení ha vzájem
se potírajících stran v samě zemi
Rus
Romančuk
Vídeň
Halič
Šusteršičov
9
article
Z Turč. sv. Martina, 20. října. (Schůze
slovenských poslanců.) Ve čtvrtek konala
se v Martině důvěrná porada zástupců národní strany
slovenské, k níž zavitali i tři nově zvolení slovenšti
poslanci Jan Ružiak, Jan Valášek a Frt. Ve-
selovský. Čtvrtý poslanec, farář Martin Koll a
se omluvil neodkladným zaměstnáním. Porady účast-
nili se zástupcové všech stolic, kde se národní strana
slovenská ustavila. Večer uspořádána společná ho-
stina v »Domě«, jíž se účasinilo na 200 osob. Před
seda volebního výboru slovenského, Pavel Mudroj
pronesl pří té příležitosti ohnivý přípitek novým po-
slancům, jichž jmanem odvěti! J. Ružiak.
Martino
Ružiak
Valášek
Frt
Martin Kollo
Pavel Mudroj
J Ružiak
Martin
10
article
Jedním z výsledků čtvrteční porady jest podě-
kování voličům, jež jménem strany uveřejňujeP
Mudroň v »Nár. Novinách«. V poděkování ukazuje
se na neočekávaně skvělý výsledek prvého kroku
slovenského lidu na volebním bojišti, a statečným
voličům se vzdávají díky. »Děkojeme z hloubi duše
— čteme v listě — všem věrným, stálým, v pravdě
slovenským mužům, kteří při těchto, zdárně provel
dených volbách zmužile vytrvali pod naším prapo-
porem a dali své hlasy kandidátu slovenskému. Bo
dej, aby tyto prvé úspěchy staly se zrnem v půdě
úrodné, počátkem nového, svěžího, uvědomělého ži-
vota národního, předsvitem krásné, velké a slavné
budoucnosti našeho drahého slovenského národa«.
Mudroň
Bo
11
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 23. října.
Ruský list k zahájení videňské
říšské rady.
»Honocu« správně pochopují položení vlády
Körbrovy jako vratké a beznadějné, profože se
ji nepodaři odstraniti válku česko-německou, když
netroufá si anebo nesmí postaviti se na tu
stranu, na které je právo, ačkoli je to nevyhnu
telno nejen k zastavení boje, nýbrž i k záchraně
Rakouska, jemuž Němci otevřeně hlásají záhubu
Dokud trvá nynější položení věcí v R
kousku — píše petrohradský list — české krá
lovství je nuceno hráti úlohu země rozrývané
chronickými třenicemi. Němci opírají se na
ohromnou massu německého císařství, Češi toliko
na svou mravnou sílu, neboť od Poláků ničeho
neočekávají a hledat oporu v Rusků považují
dosud za nepohodlné i nemožné z příčin poli-
tických. Kdyby nebylo Čechů, hegemonie Pruska
rozšířila by se na celé Rakousko. Oni zadržují
svým úsilím proud germanismu. S toho hlediska
boj Čechů s Němci nabývá nejen místného,
nýbrž i všeevropského významu. Proto zasedání
vídeňského parlamentu budí neobyčejný zájem.
Důležito je stopovati vzájemné poměry mezi
Čechy a Němci, neboť všem evropským vel-
mocem otázka rozvoje pangermanismu jest jednou
z nejdůležitějších. Čechové v boji neumdlévají,
jsou plni naděje ve svou budoucnost a nešetř
úsilí o všestranný rozvoj své vlasti. Úspěchy
dosažené mohou jim býti zárukou, že naděje
českého národa nezůstanou nesplněny-
Němec
Čech
Polák
Čecho
Prusek
Praha
Rakousko
R kousek
Rusk
Čechy
12
article
Ze srbské trůnní řeči.
Ze srbské trůnní řečí nejdůlužilější místo
je to, které objasňuje poměr krále Alexandr
k národu srbskému a k ústavě.
Známo, že za nedávné cesty královských
manželů po Srbsku udály se opělné pokusy
z Vídně a Pešti, poplašiti srbský národ, jakoby
král Alexandr zamýšlel zastaviti ústavu a pro-
hlásiti se za absolutního panovnika.
Na to král Alexandr odpovídá v trůnn
řeči prohlášením: »Jsem šťasten, že již nadešla
chvile, abych splnil svoji ústavnou povinnos
a před národním představitelstvem složil
svou slavnou královskou přísahu na úslavu.«
Další vděčná zmínka o tom, jak srbský
národ nadšeně a srdečně vítal krále i královnu
na nedávné jejich cestě po vlasti, je známkou,
že žádný stin neleží ani mezi královskými man-
žely a národem, ani mezi královnou Dragou
a národem, jak by si toho nepřátelé Srbska
V »Berliner Tageblattu« zahájena již štva
nice proti králi Alexandrovi a jeho vládě,
jakoby bylo v trůnní řeči uraženo Rakousko-
Úhersko. Podle našeho přesvědčení ta část
trůnní řeči, která je věnována zahraničným po
měrům Srhska, je nejen věcně pravdiva
správna, nýbrž i formálně tak bezvadna, že je
k tomu zapotřebí zarputilé zloby, aby v n
našla chlup. —Protože o této části trůnní řeči
bude se, jak se podobá, mnoho mluvit, podá
váme ji do slova.
Alexandrov
Srbsko
Vídeň
Pešť
Rakousko
Berliner Tageblatta
Srhsko
13
article
»Pání senátoři, pánové národní poslanci
S největším uspokojením mohu vám oznámiti.
že naše poměry ke všem našim sousedůma
velikým i jiným státům úplně jsou bezvadnéa
přátelské. Přede vším jsme se starali, abychom
v duchu tradicionálně národní srbské politiky
zachovali si sympatie a důvěru mocného a bra-
trského slovanského carství, jehož pomoca
přátelské účastenství vždycký provázely každý
zdar naší vlasti. Vláda moje také plnou měrou
účtovala s mnohonásobnými zájmy, které nás
spojují s velikým sousedním mocnářstvím, plníe
nejsvědomitěji všecky mezinárodní povinnosti a
závazky, které Srbsku, vznikají ať ze soused-
ských stykův, ať z mezinárodních smluv. Práv
tak neustálé naší péči, dík ohlasu, který jsme
našli u J. V. sultána, podařilo se zachovat
dobré poměry k císařství otomanskému, ačkol
hnutí albánské proti srbskému živlu ve Starém
Srbsku vyzvalo mnohé nemilé výjevy na naší
hranici, k nimžto Srbsko nemohlo zůstati lho-
stejným. Zvláště ještě zmiňuji se, že nynějš
naše poměry s Černou Horou jsou takové, jak
se sluší dvéma státům jednoho a téhož národa,
a že ty poměry dosáhlý nového výrazu a no-
váho rukojemství obnovením srbské diplomatické
missie na Cetyni!
sultán
Srbsko
15
article
Spekuluje-li Rusko na francouzské
přátelství?
Před carovou ceslou do Francie mnohé
listy nejen trojspolkově, nýbrž- i nenárodní
francouzské podezíraly, že ruská cesta má za
účel učiniti ve Francii novou půjčku. Hlasatel
ruské vlády »IIpa BČTmI«
uznal za dobré vystoupiti proti pomluvám toho
druhu. Připomíná, že Francie sama nabídl
Rusku půjčku, když Bismark ruským papírům
vypověděl válku. Rusku tím bylo pomoženo,
ale pomohla si i Francie, neboť získala dobre
ruské papírý, klerých Německo z politickýeh
přičin bursovní cestou se zhosťovalo. V celé
této finančně diplomatické hře prohrál
Němci, kteří se zbyli nejen ruských paplrů,
nýbrž také dobrého a bezpečného důchodu
z nich. Francouzští kapitalisté, zvláště drobní,
byli po všechen ten čas spokojení Bismarkovou
finanění porážkou a dobrým důchodem z ru-
ských papírů. Na tom poměru se nic nezměnilo
a nové pokusy otřásti rusko-francouzským přá-
telstvím selhou tak, jako pokusy dřivější-
Výzva k bojům pouličním.
V socialistickém »lidovém domě« v Brusselu
konala se včera, jak se odtamtud telegrafůje
schůze lidu, v níž poslanec Vanderveld
vyzval lid, aby na přiště při srážkálch
s četníky a vojskem užil střeln
zbraně. Vanderveldovi provolána na to bouř-
livě »sláva«. Řečník dal shromáždění odpří
sáhnouti též, že všichni půjdou demonstrovati
na ulici, kdyby klerikální většina vyloučila ob-
strukčníky z parlamentu. Jak vidno, také v Belgii
právě jako i ve Francii sousední schylujes
k velikým sociálním bouřím.
IIpa
Bismark
Němec
Vanderveld
Rusko
Francie
Německo
Brusel
Belgie
lidový dům
16
article
K finanění tisni Francie.
Politická veřejnost Francie zaměstnává se
značným schodkem v rozpočtu republiky. Dosa-
hujeť dle výpočtů samého ministra financi.
pana Csillatxa, 85 millionů franků. On hled
kořen tohoto zla v prémiích cukerních a malém
výnosu daní. Jedině clo vyneslo o 18 millionů
méně, než bylo preliminováno, a vysvětluje se
tento zjev neobyčejnou úrodou vína, jaká byla
loňského roku. Neboť Francie nepotřebovala
cizích vín a prolo jich také mnohem méně do
ní dopraveno bylo než jiná léta. A na víno, do
Francie dovezené, jest značné elo a proto i státn
pokladna zaznamenává citelné ztráty-
Rovněž i přijmy z nápojů, původně tak vy-
soko preliminované, nedosáhly, jak zazname
nává »Paris Nouvelles«, očekávané výše. Vypile
se mnohem více piva, vína a tak zv. hygie
nických nápojů, poněvadž následkem snížení po
platků za tyto konsum vělice stoupl, ale za t
výroba absinthu a jiných lihových nápojů ne
obyčejně klesla.
Tak též se má věc s cukrem, ač výrob
sloupá, přece obnos preliminovaný zůstal daleko
za skutečností následkem privilegií cukrovar
nikům nedávno sněmovnami oktrovovaných.
Jako k nejbližší pomoci sáhl francouzský
ministr finanční k důkladným škrtům, jimž ne
ušel ani réssort ministra vojenství.
Csillatxa
Paris Nouvelles
Francie
Dosa
17
article
K stěhování se řeholí z Francie.
Veškeré budovy kláštera nazvaného »L
Grande Chartreuse«, kde se vyrábí za několik
millionů ročně světoznámého likéru chartreuského
byly definitivně opuštěny. Ze sklepů bylo pře
neseno za více než 3 milliony tohoto drahého
moku, který bude prozatímně uložen v míst
nostech, náležejíeích akciové společnosti, kter
mnichům různé surrogáty dodávala.
Jak »Paris Nouvelles« oznamuje, papež da
svolení předslavenému řádu onoho, aby smě
řád sám opustiti a postaviti se v čelo svrchu
jmenované akciové společnosti a tak na úče
řehole i na dále výrobu světoznámého likér
opatřovati.
Bothovo uniknutí a jeho prokla-
mace.
Durbanské depeše »Daily Mailu« potvrzují
že se Ludviku Bothovi, vrchnímu veliteli bur
skému, skutečně podařilo, ač prý jen s menš
částí voje jeho, prouiknouti pongolským lesem
do územi svazijského. Obrovská rozloha les
znemožnila prý, by ústup v tomto sméru byl
zamezen.
Paris Nouvelles
Bothův
Ludvik Both
Francie
nazvaný » L Grand Chartreuse
Daily Maila
18
article
Botha, jak již stručně bylo oznámeno, na-
řídil už repressátie následkem poprav bur-
ských důstojníků. Odvolávaje se na pověstnou
proklamaci Kitchenerovu, Botha zakončuje do-
tyčné své provolání takto: »Proklamace lorda
Kitehenera přispěla jen k tomu, by podnitila
každého v poli ještě stojícího Bura, aby v boji
za drahou nám neodvislost až k nejrozhořče-
nějším koncům pokračoval. I tudíž oznamuji
vyhlašuji já, Ludvík Botha, vrchní velitel vojsk
»Jihosfrické republiky«, po úvaze s vládou, dů-
stojníky a burghery její, jakož i s vládou
»oranžského svobodného státu«, že generá
Kitchener, jeho štáb, jeho důstoj
níci, jakož i každý, kdož pod ním
v britské armádě slouží a prot
nám válčl, od 15. září posta ven
jsou mimo zákon a že všem dů
stojníkům a burgherům obolu re
publik a Kapské osady se pone-
chává a zároveň nařizuje, a b
každého Angličana, jejž bly ozbro-
jeného přistihli, zastřelili.« —
»Ludvík Botha, vrchní velitel Jihoafrické repu
bliky.«
Kitchenerova hrůzovláda má ale ještě po-
vážlivější pro Brity následky nežli tyto repre--
sálie. V Kapské osadě sice povslání Holanďanův
jen zvolna se šíři, poněvadž Burové zatím
mohou vyzbrojiti sotva desetinu »rebelů« k nim
se družieích, za to ale, jak sděluje kapský dopi
brusselského »Petit Bleu«, počínají ted
s Bury sympatisovati i sami Angli-
čané kapští, poněvadž jsou despo-
tickou, vojenskou správou po-
drážděni a o malomoci mateřsk
země přesvědčeni. Burové, Hol an-
ďané kapští i tamni Angličan
snaži se nyní, dle dopisu z mině
ného, by setřásli jho velkobritske
a aby založili zcela neodvislý stá
jihoafrický.
Both
Kitchenerův
Kitehener
Angličan
Brito
Holanďanův
Burová
Petit Bleu
Bura
Jihosfrický republika
Kitchener
Angl
19
article
Odboj Filipincův.
Odboj Filipincův.
Na Samaru došlo opět k nepokojům proti-
americkým, vyvolaným honkonským výborem
filipinským, Lopezem řízeným. Dále objeven
nové spiknutí k porubání americké posádky.
80 spiklenců bylo zatčeno. Veškeré ztráty Ameri-
čanů na Filipinách činily v posledním roce 6000
mužův. Již dnes pokládá se sesílení tamních
posádek amerických za nezbytné. O zdolání
odboje tamního nelze tudíž ještě nijak mluvili.
siězme a
Filipíncův
Lopez
Filipíny
20
article
Protestantism ve Francii. V Berlíně
přednášel před shromážděním, svolaným »Evan
gelickou jednotou« a několik tisíe posluchaču
čítajícím, pařížský farář Bourier, dřívější kato-
lický kněz a teď vydavatel »Chrétien Francais«
o evangelickém hnutí ve Francii. Poukázal
k tomu, že za poslední čtyřleti přestoupilo asi
300 kleriků k protestantismu; z nich jest ted
12 činno jako evangeličtí kněží, ostatní vy-
volili různá povolání. Bourierem řízený list.
jehož první číslo vydáno bylo 1. října 1897.
má teď náklad 15.000 výtisků. Mezi odběratel
jest 1000 kleriků. Bourier tvrdil též, že již
šest biskupů projevilo přání po reformě ka-
tolické církve. Při všem tom nelze ovšem za-
pomínati, -že také tato propaganda ve Franci
sdruženu jest s pohnutkami politickými a ze
byla i oporou tomu proudu ve francouzských
kruzích vládních, kterýž usiloval o sblížení: s Ne-
meckem.
Panamerický kongress byl 23. t. m
odpoledne zahájen v Mexiku. Uspořádány z pod-
nětu toho různé slavnosti a město bylo skvěle
osvětleno. Sjezd zajímavý bude zvláště tím, že
odstranili má nebezpečí válek mezi státy ame
rickými, aby tím spíše tvořily jednotný kadn
proti Evropě. Roosevelt dal již pokyn dele
gátům Unie na sjezdu onom, aby navrhli zří
zení obligatorních smírčich soudův pro
spory mezi americkými vládami.
Evan
Chrétien Francais
Bourier
Roosevelt
Francie
Berlín
Mexiko
Evropa
21
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnen
hraje se Messagerova opereta »Michuovic dee
rušky« (3. čtvrika předpl.) řízením kapelníka pana
Angra, s pí. Hájkovou a pí. Fabiánovou v rolíc
titulních. Na zejtřek jest ustanovena Mascagniov
opera »Komedianti« s Pougetovým baleten
»Ierpsichorou«. V sobotu bude se opakova
Lotharův »Král Harlekýna, jehož včerejší pre
miéra byla skvéle navátívena. O včerajším odpolednín
lidovém představení, jež bylo nadobro vyprodáno
hrála se Dvořákova opera »Šelma sedlák«, pro
tože p. Kliment po předvčerejším představení ochu
ravěl a nemohl tudiž zpívat ve Vebrově »Č aro
střelei«. Ve francouzské komedit »Polosvět
od Al. Dumasa syna, kterou teď činohra vyprav
připádly role pl. Laudové, pí. Benoniové, sl. Hilbe
tově a pp. Seifertovi, Biltnerovi, Šmahovi a Vavrovi
Na jevišti počaly dnes veliké ensem blov
zkoušky pro Dvořákovo oratorium »Sv at
Ludmilae,
+ Z kanceláře smíchovského divadla
Dnes opakuje se naposled ve všední den Fuldova
veršovaná veselohra »Dvojče«.
Messagerův
Michuovic
Angra
Hájkův
Fabiánův
Pougetův
Ierpsichora
Lotharův
Vebrův
Lauda
Benoni
Seifert
Biltner
Šmaha
Vavra
Fuldův
národní divadlo
Č ARO
svazek at Ludmilae
22
title
Národní hospodář.
23
article
Z trhů cukerní ch
Z trhů cukerní ch
V Praze, 20. října.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Včera uveřejněné odhady magdeburského Lichta
přinesly číslice tyto:
Odhad
Výroba
1901—02
1900—01
tisíce tun
Německo . . . . . 2070 . . . . 1979
Rakousko . . . . . 1220 . . . . 1094
Francie . . . . . 1150 . . . . 1170
Rusko . . . . . . 1050 . . . . 920
Belgie . . . . . . 350 . . . . 340
Nizozemí . . . . . 190 . . . . 178
400 . . . . 388
Země ostatní.
. . . . 6430 . . . . 6069
Praha
Německo
Rakousko
Francie
Rusko
Belgie
25
article
U porovnání s odhady, uveřejněnými v naš
zprávě minulé, vidno, že ohledně Rakouska se
všecky odhady nápadně shodují, ohledně Německ
pak že Licht jest podstatně nižší, než magdeburský
»Centralblatt«. Ostatní číslice nevykazuji žádnýc
zvláštních rozdílů.
Číslice tyto samy nebyly by měly na trhy vlive
nepřiznivého, leč byly spolu provázeny i odhaden
výroby cukru třtinového a výpočtem. pravdě podob-
ného světového pohybu cukru v celé kampani, ktere
rozladily, ač vlastně nepřinesly také ničeho nového
jelikož výpočet podobný podal Licht již na počátku
měsíce září. Cukru koloniálního čeká Licht 3,400.00
tun proti 2.990.000 t. kampaně loňské, a z toho
cukru kubánského 775.000 t. proti 512.000 t., tudi
o 263.000 t. více. Pro Spojené státy americké zařa-
děno 400.000 t. proti 350.000 t. loni, pro Portoriko
80.000 t. proti 55.100 t. Celkový obraz světové
situace, Lichtem posléze poslaný, vrcholí v číslicíc
190102 190001 189900 1898,9
tisíce tun
Zásoby v září . 970. 610 . . 928
1044
cukr řepový . . 6430 . 6059 . 5518
4982
2847
1990 2476
» třtinový. . 3400
8922
. . . 10.800
9000
8669
Rakousko
spojený stát
Portoriko
28
article
Spotřeba
Spotřeba
Zásoby 31. srpna 1800 900 610 928
Za předpokladu tedy, že odhady výroby cukru
řepového i třtinového jsou správně vyjádřeny čísli-
cemi svrehními a za dalšího předpokladu, že světov
spotřeba vzroste o 331.000 t., měli bychom koncem
této kampaně na zřejmých zásobách ohromné množ-
ství 1.800.000 t. cukrul
Tu hned s dosti četných stran se poukazuje
k tomu, že tento vzrůst světové spotřeby vzhleden
k nízké ceně eukru, vzat jest příliš nízko i že lz
ne bezdůvodně naditi se většího vzrůstu spotřeby
Nám se zdají tyto poukazy spravnými, leč kdyí
i přijmeme vzrůst světové spotřeby o 200 nebe
300.000 t. větší, vždy ještě zbude konečných záso
1,600.000 t. či 1.500.000 t., tudíž množství nepoměrn
veliké — kdyby opět veliké výroby cukru nebylo
I tkví tedy vlastní význam těchto a podobných
sestavení v zodpovědění otázky po příští výrob
cukerní, nebo-li, zcela konkretně řečeno, v zodpověděn
toho, zdali se jarní sázení řepy cukrové v ýdat ne
obmezí čili nic.
29
article
Polřeba výdatného omezení osevů řepníchs
také v kruzích cukrovarnických všeobecně uznává.
i jest v příčině té symptomatický projev dozore
rady německého syndikátu cukerního, aby ihne
bylo jednáno o všeobecné omezení sázení řepy a z
účelem tim vstoupeno u vyjednávání s ostatními ze-
měmi evropskými, neboť že pouze mezinárodní do-
hodou a svorným postupem všech zemí lze nápravu
přivoditi, jest jasno a vítati jest zejmena, že popu
vychází z Německa, kde vyrábějí řepu nejlaciněji
proto jsou schopni nejdéle soutéž vydržeti
Běží jen o to, aby byla zaručena zá va z nos
připadné mezinárodní dohody, aby podána byla za-
ruka, že ujednané se také vskutku provede. Je t
také důležila součinnost kruhů zeměděl-
ských, které ve vlastním svém zájmu ruku v ruce
musí kráčeti s cukrovarnictvím, neboť jest jedno
duchým úkolem početním, že za vydatného obmezen
plochy řepou osázené bude lze jim obdržeti za skli-
zenou řepu z menší plochy při vyšší ceně za 100 k
řepy tolik, jako z plochy větší, leč o nízké ceno
řepní, vedle čehož ještě jim zbude půda, cukrovce
ubraná k pěstění pícnin, neb vůbec jiné plodiny.
Německo
30
article
Na trhu našem byl v týdnu právě minulém v ně-
které dny velice živý ruch i jest potěšitelno, že velm
značná nabídka zboží továrního setkávala se s do-
brou koupěchtivostí, takže cena cukerní se udržovala
po celý týden na K 20.50—20.60 za pohotové Ústi
a včerejší cena závěrečná K 20.50 značí zisk 10
proti závěrečnému záznamu týdne předminulého
Potěšitelným jest dále, že vývoz náš jest dosti čilý
dosáhnuv v první polovicí října po Labi 72.000
proti 18.000 q a do Terslu 56.000 q proti 28.000
loni, čili celkem 128.000 q proti pouze 46.000
v roce loňském.
V Německu byl obchod v minulém týdnu rovně
velmi žívý, neboť obraty na hlavních trzích dosáhly
121.900 tun proti 55.8000 tunám v soudobém týdnu
roku loňského.
O4 začátku kampaně obnášely tyto obraty
376.000 t. proti 189.000 t. v kampani loňské, co
jest v pravdě důktadná zkouška koupěchtivosti, ze
jmena rafineril německých, kteréž hlavní část tohot
cukru převzaly
Londýnský Czarnikow podává následovní pře-
hled množství cukru, jež by Spojeně státy asi po
třebovaly do Nového roku.
1901 1900 1899
Zásoby
tislce tun
1. října . . . . . . . .
cukr třtinový cizí . . . . 311 342
cukr třtinový domácí. . . 200 180
cukr řepový domácí . . .
cukr řepový evropský . . .
Německo
31
article
Celkem
Celkem
Zásoby 31. prosince
32
article
Spotřeba
Spotřeba
Dle sestavení tohoto by do Nového roku Ame-
rika cukru evropského neměla zapotřebí, zajímavo
však jest, že přes to v tomto týdnu Američané cukn
evropský kupovali ! To ovšem rozhodovala obchodní
jejich polilika a ne statistika: považují asi ceny cu-
kerní za tak nízké, že nedoufají v další podstatné
jich snížení a proto kupují, ať jim tím třebas zásoby
vzrostou.
Svělové zásoby cukerní páčí:
rozdí
před
1900 1901 dnes týdnem
tisíce tun
Licht . . . . . 405 736 + 331 + 348
Czarnikow . . . 434 774 + 340 + 303
Bílé z boží uvolněno v pouděli 3proc. kon-
tingentu na říjen a v průběhu týdne také z první
ruky rozebráno; cena jest nezměnéna K 84—85 za
I. rafinádu loco stanice.
Uhry a obnova celních a obchodních
smluv. Řeč pana dra. Körbra v uherském tisku
valného vzrušení nezpůsobila, a mluví-li se o něm,
je fingováno. Jednak proto, že v druhé říšské polo-
vině správně pochopili, že řeč byla spíše mluvena
pro foro interno, k upokojení zvedajících se vin
parlamentní nespokojenosti doma a že její akcent
až příliš jasně postrádají příslušného zdůrazňování
činy, jednak profo, že patrně pan dr. Körber své
vývody nepronesl bez předchozí dohody
s uherskými kollegy. Pan Kö ber musil
tak mluviti, aby alespoň vyvolával chuť k práci,
jednati bude tak, jako dosud, že Ubram z toho —
újma nevzejde. Proto nepřekvapí, že uherské listy
stále důrazně žádají, aby uherské potřeby
staly se jediným základem a vý
chodiskem při stanovení zás ad
nových obchodníeh smluv. »Pester
Američan
doktor
Körber
Kö
Ubram
Uhry
ame
33
article
Lloyd« praví to zcela otevřeně: »Východiskem
naši budoucí obchodní politiky
zůstane ochrana zemědělství a s ni
ůzce spojeného průmyslu. Tato po-
litika musíbýti důrazně vyslovena
v celním tarifu našem pro even-
tuálně nezmenšené území celní . ..
a v otázce hospodářského vyrovnání
s Rakouskem.« Zároveň ostře zdůrazňuje peštský
list, že osnova nového celního tarifu jakoukoli do-
hodu s Německem vylučuje. To jest jasně řečeno
jest v bezprostřední spojitosti s řečí pana dra. Körbra
tím charakterističtější, i pro posouzení řeči pana
předsedy ministerstva i pro seznání uherské sebe-
vědomosti. Tedy čistě agrární hledisko. Které vydá
náš průmysl v šane rostoucí německé
invasi a které bude obětovati zájmy
našeho zemědělství interesům Uher.
Což jsme došli tak daleko, že na naše potřelby
ohledu již bráti ani Uhrům netřeba?
Vždyť náš vývoz tovarový do Uher jest při rostoucí
industrialisaci Uher přece jen slabým ekvivalentem
za vydaní našich obilních trhů Uhrám v době ro-
stoucí agrární krise! S takovými základy vyrovna-
cími a obchodně-politickými my souhlasiti nemů-
žeme. Naše zájmy průmyslové jsou nám
stejně blizkými jako naše zemědělské
potřeby. A této rovnováhy zájmov
nutno nám vždy a všude šetřiti. Nejen z hospo-
dářských motivů, ale i z národnostních.
Lloyd
Uher
Rakousko
Německo
Uhry
34
article
Cim více budeme my jako národ sle-
dovati zájmy jednostranně agrární,
tím více budeme přispívati k děle n
hospodářských sfér své vlasti. Ne-
zapomínejme, že zněmčený sever má stále vyslo-
venější ráz průmyslový a že Němci toho rázu
účinně pro sebe využivají. Kapitál z německé říše je
v tom směru ochotně podporuje! My proto s propo-
sicemi peštského listu nesouhlasíme a to tím méně.
že otázka zprůmyslnění českých kraju
Čech jest částí naši otázky národn
i sociální. A pan Körber? Řeč peštského listu
nejlépe ukazuje, jak věří v jeho — upřimnost
pravdivost
Opční právo na čtyřprocentní korunovou
rentu. Finanční ministerstvo sjednalo v červnu t. r.
— jakjsme tenkráte sdělili — se skupinou Roth-
schiidovou, že skupina tato převezme od státu hotově
za 125 mill. K korunové renty, která byla slálem za
účelem investičních nákladů vydána, v kursu 9400.
Touže smlouvou vyhraženo skupině opční právo na
dalších 1125 mill. K renty této. Na základě tohoto
oprávnění prohlásila jmenovaná skupina, že převezme
od státu renty za dalšlch 20 millionů K.
Zbývá tedy ještě 105 mill. K. Opční právo skupiny
trvá do června 1902. Dnes znamená korunová renta
asi o 11/2o více než sjednaný kurs. Prvých 125 mill.
renty vyloženo k veřejnému upisování 20. června
v kursu 95%. Na uvedených právě 20 mill. renty
nebude se konati veřejná subskripce; renta bude
z volné ruky prodána, byla tenkráte o 265 mill. K.
přepsána.
Cima
Němec
Körber
Čechy
Roth
35
article
Kartel česko moravských továren zá-
palných látek. Dle došlých zpráv dojde v nejblizsí
době na kartelové sjednání česko-moravských továren
zápalných látek. Za účelem tím konána bude
v Praze schůze interessentů, jejímž pro-
gramem bude stanovení určitých zvýšených cen
složení poenale u některé banky pro připad nesplnění
smlouvy. Doba cenové dohody potrvá zatím 6 mě-
síců, v téže době založena společná prodejna
a upravena kontingentace. Většina interessovaných
továren s plánem tímto souhlasí. Kartel bude sjednán
až na pražské schůzi
Řádná valná hromada spolku pro prů-
mysl plvovarský v král. českém konati se
bude v neděli dne 27. t. m. o půl 10. hod. dopol.
v Praze v hořejším sále restaurace na Žofíně. Pro-
gram: 1. Čtení protokolu předešlé valné hromady.
2. Čtení zprávy jednatelské za rok 1900—1901
zprávy účetní za rok 1900. 3. Zpráva revisor
účtů. 4. Volba I. místopředsedy a doplňovací volb
4 členů výboru a 2 nahradníků. Volba 3 revisorů
účlů. 5. Rozhovor o projektované zemské dávce
z piva. 6. Volné návrhy. (Die 8 6. odst. c) musí
být samostatné návrhy členů podepsány nejméně
10 členy a musí, má li býti o nich platně uzavíráno.
nejméně 8 dní před valnou hromadou výboru být
podány.)
Zimní hospodářská škola ve Volyni.
Zápis žáků bude se konati ve dnech 1. až 3. listo-
padu. Podmínkou přijetí jest odbytí s dobrým pro-
spěchem nejměně školy obecné. Vyučování jest bez-
platné. Chudým žákům uděleny budou peněžíté
podpory a zapůjčí se jim i potřeby školní. Vyučuje
se denně od 4. listopadu do 1. dubna od 8 do 12
hod. dopol. a od 1 do 3 hod. odpol. veškerým na
ukám pro každého rolníka potřebným odbornými
silami. Vedle toho budou se cvičiti žáci pracím
rukodilným: kolářství, sedlářství, pletení z vrbového
proutí a motouzu.
Praha
Žofín
Volyň
die 8
36
article
Spolek mlynářů česko moravskýchv
Praze koná v úterý dne 29. října t. r. o 3. hodině
odpolední v místnostech plodinové bursy pražské
XXI. výroční valnou hromadu. Páni členové se žá-
dají, aby se v hojném počtu dostavili. Páni inter-
essenti, kteří nejsou členy spolku, mají přístup ja-
kožto hosté a budou vítáni.
Rolnická beseda v Třeboraticích konat
bude valnou svou schůzi v neděli dne 27. t. m.
v hostinci p. Trykala ve Velkých Čakovicích. Na
pořadu přednáška ředitele pána Lad. Jozka: »Celní
ochrana německá a dosah její pro naše zeměděistvi
a »Ze skandinavských končin«.
Zvýšení poplatku skladného za dřiví
(mimo palivo) do stanice Prahy spol. statní
drahy došle. Předpokládané dodatečné schiválen
dočasného zvýšení poplatku skladného za dříví
(mimo palivo), které ve stanici Praha spol. rak. uh.
státní dráhy venku uloženo je, bylo c. k. minister-
stvem železnie pro dobu nejnulnější potřeby udělano.
Ofertní řizení v Madridé. C. a k. rak. -uh.
konsulát v Madridě sdělil s c. k. ministerstvem ob-
chodu, že dle zpráv, obsažených v časopisu »Gaceta
de Madrid“, vypsáno jest na den 15. listopadu t.r.
ofertní řízení na zařízení a využitkování telefonní
sítě ve Valdepeňas. Oferty (na španělském kolkova-
ném paplte) nutno podati na »Direccion General de
Coreos y Telégrafos« v Madridě« aneb na »Gobernio
Civil de la Provincia de Ciudad Real«. Kauce, kterou
možno složiti buď v hotovosti aneb ve španělskýen
veřejných papírech, obnáší 1000 peset. Za podk ad
pro toto ofertní řízení slouží projekt, jejž sdělal Dou
Florencio Gurrero y Pintabo.
Tarify státních dráh. Dnem 10. t. m. naby
platnosti dodatek III. k tarifu, dil I., oddělení A pro
Lada
Telégrafos
Provincio
jít Ciudad
Kauc
Pintabo
Velká Čakovice
Praha
Madrid
spolek mlynář český moravskýchv Praga
burza pražský XXI
Gacet jít Madrid
Real
General jít Coreos