3
masthead
24. října 1901.
5
article
ohroziti státní hospodářství. Nám, praví řečník, zá-
leží zvláště na stránce finanční a proto, dokud nena-
stane žádoucí změna v dopravě, nebude hlasovati
pro postátnění. Sdílí obavy ministra železnic v pří-
čině železníčního i slátního úvěru, ale není povinen
říditi se týmž pravidlem jako ministr, vzhledemk
rázu nynějšího ministerstva. Protože jedná se o po
volení státního rozpočtu na dvě léta, protože dráhy
o něž jedná se, probihají měmeckým územím a po-
státňování soukromých železnic napomáhalo by po-
češťování a uvalovalo Němcům národně i hospo-
dářsky velká břemena, Němci nesvoli k postátnění
soukromých železnie
Poslanec Maštálka: Jako mořský had vleče
se již po mnohá léta otázka sestátnění dráhy severo-
západní, jiho severoněmecké spojovací a priv. společ-
nosti dráhy státní ve veřejnosti. Prohlášena byvši
dnes za mrtvou anébo za odročenou do nedozírna,
vystupuje znovu a vzbuzuje u tišíců nové naděje
nové obavy.
Zdá se mně, pánové, že přece konečně nadešel
okamžik, v němž, přes to, že pan ministr železnie
naprosto ričeho neřekl a neslibil, otázka tato do-
spěla a za zralou považována býti musí. Dnem 25.
června 1900 padia totiž poslední závora, která se-
stálnění dráhy severo-západní překážela a od toho
dne jest cesta k sestátnění severo-západní dráby
úplně urovnána. My poslanci svobodomyslní národa
českého nepromeškáme zajisté ani jediného okamžiku.
abychom sestátnění urychlili a nasadíme při každé
příležitosti všechny páky, abychom akci urychlili.
V tom směru nalezne pan Taussig v nás vždy a při
každé příležilosti rozhodné zápasníky, kteří se budou
snažiti na provedení tak dlouho naléhati, až konečně
podaří se vřelé přání našeho obyvatelstva vyplniti.
Němec
Maštálek
Taussig
svobodomyslný národ
6
article
Toto naše pevné odhodlání naznačují také ně-
kolikerá jednomyslná usnesení, která náš klub v
směru tomto učinil a která všechna směřují k tomu,
u všech faktorů podniknouti vše, jen aby konečného
výsledku bylo docí eno.
Vedená výjednávání poský tují mi naději, že tak
převážná vělš na stran nutnost sestálňovací akce již
nahlédla a doufám, že to většina sněmovny svým
hlasováním dá na jevo. Lituji hluboce, že nutnosti
té nechtějí uznati všechny strany této sněmovny
a že zejmena někteří pánové z levice sobě vzali do
hlavy, že nežádáme sestátnění dráhy severo-západní
a jiho-severoněmecké spojovací, jakož i priv. společ
nosti dráhy státní jedíně a pouze z praktických ho-
spodářských, nýbrž z národních důvodův a že ná-
rodní chauvinismus při tom hraje rozhodující úlohu.
7
article
Oni mermocí chtějí v sestátňovací akci opět
spatřovati nebezpečí poslovanění německých krajin,
a my jsme slyšeli včera, kterak poslanec Kinder-
mann výmluvnýmí slovy líčil již již nebezpečí, kte-
rému německé krajiny invasí českých úřadníkůa
zřízenců budou vydány; neboť tito se zajisté prý
osmělí v soukromém životě mezi sebou dokonce
česky obcovali.
Vysoká sněmovno! S největší rozhodností musím
se vysloviti proti takovému vyličování našich snah
a zatlačování akce, od nás zahájené, na pole národ-
nostní. Nemohu, jestliže pozorně sleduji celý postup
zahájený z některých německých stran v této zále-
žitosti, sobě zapříti, že mám podezření, že duchové
národnostní jedině proto mají býti vyvolávání, aby
velké massy lidu byly oklamány. Těmlo líčí se ne-
bezpečí poslovaňovací, kdežto v pravdě o nic jiného
se nejedná, než velikému kapilálu a vídeňským ban-
kovním kruhům poskytovati služby přípřežní. Lič
se nebezpečí, kterého v pravdě nestává, a před roz-
čilené zraky staví se strašidlo poslovanění, kdežto
v pravdě pravý opak jest pravdou.
Kinder
8
article
Pánové! Dr. Klndermann nám včera zde vy-
kládal, jak děsné poměry panují pro Němce u praž-
ského a plzeňského dopravního ředitelství a že př
těchto dvou úřadech jedině Češi a žádní Němci na-
lezají zaměstnání. Nemohu, bohužel, na místě zkou-
mati percentuální výpočty, které on sněmovně sdělil
avšak jestliže praví, že u ředitelství zmíněných ne-
jsou dosazování žádní Němci, pak musím tvrzení
takově s nejvělším rozhořčením jako úplně neprav-
divé odmítnouti. Neboť každému, i nezasvěcenému
je známo, kdo plzeňské ředitelství kommanduje, že
pravý ředitel plzeňského ředitelství státní dráhy sed
zde na levici, a velmi vážený kollega dr. Schreinei
mohl by poskylnouti sněmovně mnohé a cenné do-
klady, zdáli ředitel českého původu anebo jeho ni
mecký podřízený místa úřadnická obsazuje.
jestliže si pan dr. Kindermann na zanedbávání ně-
meckého živlu při úřadech žefezničních stěžuje, co
máme my Čechové řici, kteří zde v železničním mi-
nisterstvu mezi 768 úřadníky nemáme nic více a nie
méně, než 13 osob českého původu. (Slyšte, slyšte
na lavicích českých.) Z toho jest patrno, zda spo-
čívají na pravdě stižnosti o nebezpečí počešťování.-
Posl. dr. Sehücker: To se vždy tvrdí, al
číslice se nejmenují.
doktor
Klndermann
Němec
Čech
Schreinei
Kindermann
Čecho
Posl
Sehücker
9
article
Posl. dr. Brzorád: Jmenujte nám Čechy.
kteří jsou v ministerstvu uslanoveni!
Posl. dr. Dyk: Zvláštním jest, že Iro má
šřadní data. (Slyšte, slyšte ! na lavicích českých.)
Posl. Maštálka: Dr. Kindermann si stě
žoval, že máme ministra krajana a navrhl, abychom
s Němci měnili. Souhlasím s tím, dejte nám své
ostatní ministry, dáme vám svého ministra krajana.
(Veselost.)
Posl. Wolt: Ministr spravedlnosti posílá nám
Čecha za Čechem do našeho německého území.
Spens-Booden jest českým ministrem krajanem.
(Posměch na lavicích českých.) Ministr železnie
který počeštil celou železniční trať u Mostu, j
také vaším ministrem krajanem. (Veselost na lavi-
cích českých.
Posl. dr. Šílený: Tomu vy přece sami ne-
věřítel
Posl
doktor
Brzorád
Čecho
Dyk
Maštálek
Kindermann
Němec
Most
10
article
Posl. Maštálka: Spens-Boodena vám dám
Posl, dr. Šílený: Poražte ho, budeme úplně
spokojeni.
Posl. Wolf: To by nebylo postátnění, nýbrž
počeštění dráhy, nyní tam máme židy, potom by
tam přišli Čechové.
Posl. dr. Šílený: Tedy židé jsou vám přece
ještě mil ejší. (Bouřlivá veselost.)
Posl. Maštálka (pokračuje): To jest nepopí-
ralelnou skutečností, že všechna lepší a vlivuplná
místa a rozhodující referáty obsadili pánové z le-
vice svými lidmi, a to co sami nechtějí a místa, na
něž se z nich nikdo nehlásí, že nám ponechávají.
anť jejich žadatelé o skrovná, podřízená místa nijak
nestojí, vyhledávajíce lepší zajištění budoucnosli
v lépe placených službách soukromých. — A jestliže
dr. Kindermann si stěžuje, že my Čechové tak dobře
sobě stojíme, majíce v tomto ministerstvu dra. Rezka,
jenž všechny naše zájmy dobře hůjí, a že ostatní
ministří nejsou žádní praví Němci, tedy nemám na
to než jeden velmi dobromyslný návrh: Proměňme
to ! Jsem přesvědčen, že mluvím zde zajisté za sou-
hlasu všech svých kollegů, když vám nabízím tuto
směnu. Přenecháme vám velmi rádi za takovou
cenu místo našeho ministra krajana, jenž — a to s
musí konstatovati — nejenom naše, leč, a já kladu
na to důraz, také vaše záležitosti a to velmi dů-
razně bájí a zastává.
Posl
Wolf
Čecho
doktor
Maštálek
Kindermann
Rezek
Němec
11
article
Pánové! Jsou to jedině a pouze národohospo-
dářské důvody, které nás pohnuly ku podání našeho
návrhu. A jestliže, jak jsem již řekl, náš pokus by
neměl býti korunován výsledkem, já nechci o tom
pochybovati že se tak stane, pak při nejbližší příle-
žitosti budeme opakovati pokos náš poznovu s novou
houževnatostí a novou vytrvalostí. Z důvedů ob-
chodně politických a národohospodářských musíme
tudíž na vyplnění tohoto návrhu našeho trvati.
Sledoval jsem s pozorností výklady obou mini-
strů, kteří předstoupili před sněmovnu s programo-
vými svými řečmi, předsedy ministerstva i ministra
financí, neboť očekával jsem s plnou jistotou, že
jeden z těchto činitelů, kteří sobě chtějí zajistiti
jistou formu vedení tohoto parlamentu a kteří dá-
vají oba zde na jevo, že sledují vlnobití veřejného
mínění, zejmena v otázkách hospodářských, tedy
odekávaljsem, že ve výkladech jednoho z nich tak
důležitá a akutní otázka, jako je sestátnění dráh
sonkromých, nalezne místa a že jasně bude nazna
čena cesta, kterou se v této věci vláda chce dáti. Na
místo toho slyšeli jsme včera pana ministra želez-
ničního, že vláda říká, že nic neřiká. Jeho naprosto
neuspokojující odpověď dává však tušiti, že vláda,
tak jak jí povinnost velela, neučinila naprosto ni-
čeho, a vzdor tomu, že i v poslední době poradní
sbor průmyslový dne 7. června t. r. na pokračování
rádi
v sestátňovací akci se usnesl, neučinila nejmenšího
12
article
kroku, aby přípravná jednání zahájila a popudůmjí
daným vyhověla.
A jestliže parlamentní taklik, pan předseda
ministerstva dr. Körber, nevyhýbá se studiu nových
a velkých otázek, jakmile se tyto vynoří, jak se to
již ukázalo při prvním útoku sociální demokracie
stran zavedení všeobecného pojišťování pro stáří a
úraz, tedy zajisté máme i my také velmi rozhodný
nárok na to, jelikož seslátnění dráhy severozápadní,
jihoseveroněmecké spojovací a státní dráhy jsou
otázky dávno již ventilované, máme právo požado-
vati, aby odpovědný člen kabinetu nedával takové
banální, já nenalezám jiného výrazu, a vyhýbavě
naivní odpovědi, jako to učinil pan ministr železnie,
které vše ostatní dávají tušiti, jen niklerak ne-
svědčí o vychvalované energii a obezřelosti chela
správy železniční. My nicméně doufáme, že vzdor
vyhýbavé dosavadní odpovědí vlády náš návrh vrhne
patříčné světlo na její úmysly a že v debalě, která
se ve výboru o našem návrhu rozvine, a v níž dou-
fáma, že pan ministr železnic jasněji než včera
učinil, bude mluviti, ukáže se naprostá nutnost
sestátňovacíakce. Doufám, že při této výměně my-
šlenek, které vláda se nechce vyhnouti, zase jednou
po dlouhé době členové této sněmovny budou míti
příležitost dáti průchodu svému mínění, aby se
vyslovili, zdali v Rakousku při nešťastném smíšeném
systému soukromých a státních drah se má setrvati,
anebo zdali se má přejíti zcela a úplně k systému
dráh státních, a byť to vyžadovalo jakýchkoliv
obětí. A doufáme, že lato panem ministrem železnic
dožadovaná výměna myšlenek konečně k tomu
povede, že ze dá systému soukromých dráh v Ra-
kousku naprosto výhost.
doktor
Körber
Rakousko
13
article
Již na začátku svých výkladů jsem poznamenal
že nadešel okamžik, v němž dráha severozápadní
vedle koncesní listiny sestátniti se může; jest iže
v roce 1896, kdy se také o sestátnění jednalo, bylo
toto vzhledem k podmínkám, které byly tehda
smluveny a parlamentu ke schválení předloženy.
jestliže tedy tehdá sestátnění dráhy severozápadní
bylo prohlašováno za těžké prohřešení se na finan-
cích státu, tedy říci se může dnes, že nesestátnění
její za dnešního dne by bylo mnohem těžším
mnohem méně zodpovědilelným prohřešením se na
celém průmyslu, který jest v dotyčných krajinách na
tyto dráhy odkázán, bylo by prohřešením neodpu-
stitelným na zájmech krajin, kterými dráhy ty pro-
cházejí.
14
article
Nesestátnění těchto dráh soukromých jest podle
mého soudu zajisté jednou z hlavních příčin, které
způsobily, že vývin měst a průmyslu v končinách,
kterými ony procházejí, zcela se zaslavil anebo tak
ponenáhlu jen se béře ku předu, že to nestojí
v žádném poměru s rozmachem oněch průmyslových
středisk v krajinách, kde trvají dráhy stální. A kdo
v báječném letu hospodářského vývoje nedrží stejný
krok, pokračuje zpět a upadá. Ponechávám uvážení
příslušných kruhů nápadnou okolnost, zdali na př.
naprosto žádný přírostek obyvatelstva měsla Jihlavy
za poslední desetiletí a poměrně malý příroslek
obyvatelstva na př. v Trutnově, Liberci, Znojmu atd.
nelze odvoditi v první řadě na okolnost, že talo
města leží na dráze soukromé, která udržuje
vysoké tarify na dopravu náklad
v každém směru, takže každý podnikavý ob-
chodní duch si velmi vážně a dvakráte musí roz-
mysliti, zdali může přikročiti k založení no-
vého závodu v území podobném a žese
musí považovati za pravý div, že průmyslové zá
vody již trvající z těchto končin již zůplna nevy.
Jihlava
Trutnov
Liberec
Znojmo
15
article
mizely. Neboť, pánové, jest známo, že postavení
našeho průmyslu není nijak závidění hodné. Jestliže
však mezi touto industrií, na níž doléhá silná kon
kurrence zahraničná, i uvnitř monarchie utvoří se
rozdíly, a jestliže pomocí tarifové železniční politiky
utvoří se uvniti celní čáry dvě území, kterů pomocí
těchto tarifů právě tak dobře jako pomocí nějaké
celní čáry jsou od sebe oddělení a jestliže dále na
protežovaném díle doprava surovin i výrobků o 30 0
až 40% laciněji se provozuje, a jestliže na konec
ještě díl státu méně protežovaný na nedostatek
příjmů laciným provozováním vozby železniční na
železnicích státních spolupřispívati jest povinen ve
způsobě daní přímých i nepřímých, pak není žádný
div, že průmyslové závody takové stížené territorium
musí míjeti, a ty, které tam stávají, že jen jen
že živoří. A tak se to má skutečně s naším smí-
šeným železničním systemem v Rakousku.
Rakousko
16
article
Vezměte, pánové, mapu do ruky, v níž různým
barvami zakresleny jsou dráhy státní a soukromé.
Přesvědčite se, že celý západní díl od východního
s vyjetím Haliče se liší, že v západní polovici Cis-
lajtanie dráhy státní, ve východní polovici dráhy
soukromé vozbu provozují. A nyní račte povšimnouti
sobě, že rozpočet na rok 1902 vypočítává, že státn
dráby kapital, investovaný ve výši 2576 mill. K.
zúrokují 2.28 pet., a že chybící obnos, kterým vše-
obecný rozpočet jest obtížen, obnáší 62.6 mill. K.
kterýžto nutný doplatek z jistých příjmů a to celou
říší hrazen býti musí. Vy pak, vážení pánové, na-
leznete pochopitelnými důvody, které nás přiměly
k tomu, abychom se vší rozhodností se snažili o se-
státnění dráhy severozápadní a dráhy státní, a vy
nám zajisté neodepřete svého uznání, že to jsou
úvahy rázu vysoce hospodářského, které nás nulí
k tomu, že na návrzích našich s houževnatostí mu-
síme trvati.
Halič
pet
17
article
Pánové! Bylo vysloveno na těchto místech, že
to prý není možno, aby vzhledem k notorickému
malému zůročení dráh státních soukromé dráhy dále
byly sestátňovány, na nichž stejné levné tarify byly
zaváděny a tak deficit dráh ve stální správě se na-
cházející aby se ještě zvětšoval. Avšak po všem tom,
co jsem si dovolil přednésti, ponechávám vašemu
úsudku, zda-li do dlouhě budoucnosti jest udrži-
telným stav nynější, při němž jeden díl tohoto moc-
nářství pomocí vysokých tarifů dopravních na dráhách
soukromých veškeré provozování vozby sám sobě
hraditi musí, naopak druhému dílu monarchie na la-
cinější sazby téhož ještě připlácí. Jestliže pánové
z levice trochu hlouběji do těchto poměrů se za-
pracují, tedy snadno pochopí, že žádné národnost
žádné úmysly nemusí býti rozhodujícími. A jsem pře-
svědčen, že pak i pan dr. Gross i pan kollega Prade,
který se ničeho nemusí báti, že Liberec bude zkrácen
o přirážky obecní, které dnes v mnohem děsnější
míře tamní závody ve způsobě vyšších tarifů něko-
likeronásobně platí. Jsem pak přesvědčen, že po
tihou tohoto nespravedlivého vnuceného systému že-
lezničního, který zasazuje našim krajinám takové
nezměřitelné rány a v uznání velikých škod, které
utrpují německé právě tak dobře jako české oblast
našeho milého království podají nám páni pomocnou
ruku, a že nám pomohou ku prospěchu svého vo-
ličstva společně tuto velikou hospodářskou otázku
rozluštiti.
doktor
Gross
Prade
Liberec
18
article
A aby se nezdálo, že jen do větru mluvím, když
o vysokých tarifech vykládám a že věci líčím jinak
než jak jsou, dovolují sobě v krátkosti a v době
půl hodiny, která jest mně vyměřena, dokázati n
přikladu jednoho odvětví našeho průmyslu, nal cukro-
varnictví, neudržilelné poměry a nepřístojnosti
které z tohoto dvojitého tarifování pro průmysl vůbee
vznikají.
Ze 140 cukrovarů a rafinerií v království českém
leží asi 25 na liniích státních dráh, ostatní jsou při-
pojeny na dráhy soukromé. Na tomto jednom pří-
kladu možno pozorovati, že tarify dráh soukromých
z velké části konkurenční schopnost celého odvétví
výroby průmyslové mohou podmínili.
19
article
Jestliže srovnáme platné tarify na dráze severo
západní a na liniích společnosti priv. dráhy státní
s tarify c. k. státních dráh, tedy shledáme na první
pohled do očí bijící nesrovnalosti při oněch dopra-
vách, které tvoří největší část dopravy nákladové. Tak
na př. dopravují se vagonové náklady podle tariíu
třídy A na vzdálenost do 50 kilometrů, tedy ve vozbě
místní, na c. k. dráhách státních za 0.74 haléřů, na
dráze severozápadní za 1 K. — Při tarifu třídyb
na dráhách státních 0.56 hal., na dráze severo-
západní 0.80 hal. Jest tedy difference v těchto hlav-
ních třídách při místní vozbě o 26 hal. a 24 hal.
čili o 26%, případně 3090.
Z těchto ukázek možno, pánové, nejlépe utvořiti
sobě konečný úsudek a vypočísti, jak draho průmyslu
v našich končinách systém smíšených dráh k duhu
přichází.
Seslavil jsem sobě percentnální tabellu mez
jednotlivými železnými dráhami na vzdálenost : 0
kilometrů; z těchto výpočtů jde na jevo, že rakouská
severo-západní dráha proti c. k. stálním dráhám při
třídě A o 16%, při třídě B o 31%, při třídě C o 286%.
při speciálním lanitu I. o 27%, při spec, tar. Il. o 44 %.
při spec. tar. III. o 6% vyšší tarify vykazuje. Téměř
úplně podobné poměry panují v příčině tarifů privo
společnosti dráhy státní a c. k. stálních dráh.
A podobné nesrovnalosti na škodu dopravníeh
poměrů našich krajin vyskytují se následkem karte-
lování soukromých dráh, následkem čehož naše kra-
jiny namnoze nanejvýše libovolnému tarifování sou-
kromých dráh úplně v šanc jsou vydány.
Po dlouhou řadu let trvá již mezi společnost
rak, uherské státní dráhy a mezi dráhou severozá
padní úmlava ve příčině dopravy prusko- slezskéh
uhlí do Čech, následkem které ebě draby tarify ubelné
v nepoměrně vysnké výši udržují.
Čechy
20
article
Touto úmluvou umožňuje se jmenovaným drá-
hám držeti také na kladenské uhlí vysoké larify, any
v jistých směrech tak vysoké tarify jsou postaveny,
že uhli kladenské uhlím slezským a obráceně ne
může býti nahraženo.
Závod industriální, který na příklad ze vzdále
nosti 100 kilometrů musí uhlí dovážeti, platí na li-
niích společnosti rak.uherské dráhy 68 haléřů za
100 kg nákladů dopravních, což při spotřebě na př.
400 vagonů ročně činí 27.200 korna. Podle barému
c. k. státních dráh pří sazbě 42 haléřů za 100 kg
však pouze 16.800 korun, tak že závody na státních
dráhách ležící o 10 400 korun méně jen při jediném
předmětu vydají. A pánové, mohi bych uvésti pře-
mnoho podobných přikladů, mohl bych ukázati na
vysoké tarify dráh soukromých pro export, namnoze
o 40—50%, které mají časlo za následek, že vývoz
zboží z jislých stanic našich v východních Čech na
jistá místa exportní úplně musil přestati a mohl bych
na základě konkretních příkladů ukázati, jak mono-
polistické naše podniky dopravní dovedou skřížiti a
zastavili úplně nejobětavějšť námahu naších obchod-
ních a průmyslových kruhů po dosažení nových od-
bytišť jediným škrinutím péra.
Spěchám ke konci svých výkladů. Ve vašich ru-
kou leží pánové rozhodnutí, zdali tyto na dlouheu
dobu neudržitelné poměry, kterými naše krajiny po
nenáhlému rozkladu a úpadku jsou vydány v šane.
ještě déle trvati mají, neho mají-li býti odstraněny.
Stát svého času velmi energicky a bez rozpaků
sestátnil úplně passivní dráhy; připomínám zde
první uherskohaličskou dráhu, dráhu vorarlberskou, mo-
ravskou pohraniční dráhu, Ivovsko-černovickou dráhu.
uherskou západní dráhu a dráhu Albrechtovu, které
před sestátněním pracovaly s koeficienty 108, po
případě 95, 93, 91, 87 a 80.
Albrechtův
Čechy
kg
21
article
Nejsou to národně politické důvody, jak tak
povrchně se tvrdí, které nás pohnuly k nyněj-
šim krokům. Jest to pevné přesvědčení o dopravně
polilické a národo-hospodářské nntnosti, jež nám
tylo kroky diktuje. Čas jest vhodným ku sestátňovací
akci; spořádané příznivé poměry peněžního trhu
zdají se předpovídali příznivou prognosu pro finanční
operace. Pan üinánční ministr, jak osobně mne uji
stil, naprosto se nebojí akce podobné, jak by to
dnešní »Neue Freie Prasse« ráda světu namluvila, a
ačkoliv si je vědom obtíží, které pan ministr želez-
nic nám včera také vylíčil, tedy jsem pevně o tom
přesvědčen, že finanční důvody nebudou žádnou
závorou akce sestátňovací.
Nemůžeme čekati, až druhá kolej bude položena
jak pan koll. Steinwender na nás žádá.
Otázka nových investicí objeví se každého roku
v jiné formě, a na faktum, že severo západní dráh
nevyplnila všechny jí uložené povinnosti, může př
ustanovování výkupní kvoty příslušný zřetel se vzíti
Rozhodněte, pánové, o existenci mnoha tisíců
úřadníků a zřízenců, kteří okamžik sestátnění s tou
žebností očekávají, a kteří z rukou a právomoci jed
noho člověka pod ochranu veřejnosti se utekou
Jestli se ohlašuje epocha hospodářské práce, pak tato
epocha nesmí přejíti, aniž by jeden z nejdůležitějších
úkolů hospodářského života státu, sestátnění dráh.
byl vyplněn. A očekávám od našeho pana železnič-
ního ministra, že svoji celou energii z roku 189
znovu nalezne, že doba 5 let duševní síly jeho ne-
zlomila, a že provede myšlenky, které v r. 1896 tak
horlivě byl zastával a propagoval. Doporučuji, pá-
nové, naše pozměněné návrhy vašemu laskavému
posouzení a žádám vás, abyste pro ně pracovali.
Neue Frei
22
article
(Potlesk a hlučná pochvala. Řečníku gratulují.)
Následují věcné poznám ky.
Posl. Wolf praví, že jeho strana je proti po-
státňování, obávajíc se, že nejde tak o ně, jako
počešťování, jak děje se již teď na státních dráhác
v Čechách.
Místopředseda dr. Žáček připomíná řečníkovi
že překročuje meze věcné poznámky
Posl. Wolí myslí, že by ho předseda nevyru-
šoval, kdyby byl z pravice. V národohospodářském
ohledu svolilo by se k postátnění severozápudn
dráhy, kdyby vyhověla jistým podmínkám (2. kolej
několik odboček), avšak především musila by se po-
skytnouti ochrana proti počešťování.
Posl. Fressl: Není pravda, že státní dráhy n
Moravě a v Čechách počešťují, naopak germanisují
Každý nádenník musí složiti zkoušku z němčiny
nežli jest přijat do služby u dráhy. Hledí se př
tom méně na jeho schopnosti, nežli na jeho znalost
němčiny. Proto také stávají se tak často nehody.
Posl
Wolf
doktor
Žáček
Čechy
Morava
23
article
Posl. Kaftan: Mohu poslance Wolfa upoko-
jiti v jeho domněnce, že naše strana o sestátněn
těchto dráh s vládou uzavřela ujednání; kdyby to
byla naše strana učinila, nebyli bychom podali pilný
návrh. (Souhlas na lavicích českých.) Pohříchu.
vkládá se však do hospodářských otázek ihned mo-
ment národní. Nepochopuji, jak by mohlo postátnění
severozáp. dráhy a spol. státních dráh způsobiti Něm-
cům nějakého nebezpečí. Oba národové trpí stejně
oba jsou dráhami jak se patří vykořisťování. Jak by
se tomu mohlo jinak odpomoci, nežli tím, že stá
užije svého výkupného práva?
Kdyby se mělo čekati, až národnostní spory
přeštanou, musilo by se čekati ještě dlouho. Dl
jasného znění koncesní listiny jest severozáp. drába
povinna druhé koleje zbudovatí, to však není důvodem,
proč by se mělo vyčkávati, až budou koleje polo-
ženy, nýbrž výlohy by se mohly prostě při výkupní
ceně refundovati. Stát zbudoval by druhé koleje
mnohem rychleji a mnohem lépe. (Souhlas na la-
vicích českých.)
Na jizlivé poznámky některých listů nechci re-
govati, jest to zvláštním osudem v Rakousku, že
každému poctivému a naprosto neodvislému muži.
zajímajícímu se o otázky hospodářské, vkládajíse
osobní úmysly.
Obavy poslance dra. Pergella s počešťováním
můžeme přijati toliko s úsměvem. Kdyby někdo musil
litovati, že naše mládež raději se věnuje služb
úřadnické, místo co by se zúčastnila svěžího života
průmyslového a obchodního, jak je to na straně
německé, byli bychom to my. Rečník žádá za při-
jetí pilnosti. (Hlučná pochvala na lavicích českých.
Posl
Kaftan
Moha
Wolf
Německo
Rakousko
24
article
Přechází se k hlasování a pilnost návrhu při-
jímá se 135 z 201 hlasů, tedy dvoutřetinovou
většinou.
Před hlasováním hlásil se o slovo poslane
Pergelt. Protože předseda chystal se již k hlaso
vání, čeští poslanci opřeli se prudce návrhu.
Když vřava přestala, poslanec Pergelt na
vrhoval hlasování dle jmen, ale jeho návrh neby
podporován dostalečně. (Hlučná pochvala v pravo.
Sněmovna přikázala potom pilný návrh Kaftanův
železničnímu výboru.
Zahajuje se pak debata jednání
o pilném návrhu posl. dra. Stránského
a soudr, o násllnostech, spáchaných
v Litovli.
(Vřava a křik na lavicích Všeněmců.)
Posl. Wolf: Návrh žida Stránského.
Posl. Stein: Žid Stránský zastupuje nyní če-
ské zájmy. (Udpor na lavicích českých. Vřava na
lavicích všeněmeckých. Volání na německých lavi-
cích: Sláva Hilsnerovi, sláva Strán
skémuí
Posl. Wolf: Jest to hanba pro český národ,
že jest jeho mluvčím žid.
Posl. dr. Stránský: Nejošuntělejší žid má
více cti v těle, nežli váš celý klub. (Opětná vřav
na lavicích všeněmeckých.)
Posl. dr. Stránský (opakuje): Nejošuntělejší
žid stojí morálně výše, nežli váš celý klub. (Hlučná
pochvala a potlesk na pravici, povyk u Všeněmců.)
Předseda žádá, aby řečníku byla zachována
svoboda slova.
Posl. dr. Stránský: Slavná sněmovno!
Posl. Wolf: Tak tedy, žide, zační maušlovat
(Velká vřava
Předseda: Žádám pány, by řečníka nevyru
šovali.
Pergelt
Kaftanův
Stránský
Posl
Wolf
Stein
Hilsner
Strán
doktor
Litovel
25
article
Posl. dr. Stránský: Pane poslanče Wolf
vrafle přece židům peníze, které jste u nich vyže-
bral. (Hlučný potlesk a pochvala na lavicích če-
ských. Divoký ryk a vřava na lavicích všeněme-
ckých.)
Posl. Stežn: Nejohyzdnějším chlapem v celém
parlamentě jest žid Stránský. (Vřava a výkřiky.)
Předseda: Pane poslanče Steine, volám vás
pro tento výrok k pořádku. (Bouřlivý odpor na l-
vicích všeněmeckých.)
Posl. Steln: Já opakuji, pane předsedo, že
nejohyzdnějším chlapem v celé snémovně jest žid
Stránský.
Předseda dává posl. Steinovi opětně důtku
Posl. Steiu: Liiuji, pane předsedo, že nemát
takový vkus jako já. (Veselost.)
Posl. Wolf: Není nikoho v celé sněmovně.
kdo by tomu odporoval, že tento (ukazuje) jest nej-
ohyzdnějsím židem
Předseda volá posl. Wolfa k pořádku.
Posl. Wolf: Vždyť vy jste o tom. pane před-
sedo, zrovna tak přesvědčen, jako já. (Stalá vřava
na lavicích všeněmeckých.)
Posl. dr. Stránský: Ale pane Wolle, jako
vůdce nejnovější vládní strany chovejt
se přece lépe. (Veselost a pochvala na pravici.
Opětná vřavu na lavicích všeněmeckých.) Čtěte přec
»Ostdeutsche Rundschau« z minulého týdne a tu
uvidíte, zdali jste vládní stranou, či nikoliv. Jste-li
vládní stranou, musíte se také lépe chovati. Slavná
sněmovno! J. E. pan ministr president . ..
Posl. Wolf: Tak si pospěš, žide, abychom byli
brzy hotovi,
Posl. Reichstädter: To je německá kultura.
Vy jste pěkný ušlechtilý národ!
Posl
doktor
Stránský
Wolf
Stein
Wolle
Ostdeutsch
Reichstädter
26
article
Posl. dr. Stránský: . . . ve své řeči, klero
provázel předložení rozpočtu, vyzýval strany k pří-
měří v národních otázkách. Jak strany levice této
sněmovny rozumějí příměří a co slovem při
měří myslí, toho výmluvným svědectvím jest před-
mět, o který se jedná v tomto pilném návrhu. (Sou
hlas na lavicích českých.) Jestliže to, co pánové
mimo parlament učinili v poslední době má býti
příměřím, pak musím říci sí, chraníž nás bůh, kdyby
mělo dojíti k vojně. Podali jsme pilný návrh
o udalostech v Litovli z dvou příčin. Předně proto,
že se nám zdá, že v tomto případě neběží
o pouhou událost, nýbrž spíše o sym-
ptom, a sice symptom dekadence státní
autority před národně německým
hnutím (Hlučný souhlas na lavicích českýcho,
o symptom ustupování státní moe
před německou minoritou a o symptom,
svědčicí o tom, že u nás stální zájmya
zájmy celku se obětují zájmům jedno-
tlivých stran. (Hlučný souhlas na lavicíeh
českých.) Prostá rvačka by nás nebyla zajisté roz-
čílila, ale co nemůžeme klidně snésti a vůči čemu
nemůžeme mlčeti, jest okolnost, že víme, že se za-
hajuje zcela nový system v politickém a národ-
nostním boji, totiž system spočívající v tom, že na
místo boje duchem zahnjuje se boj rabiatnía
fysickou mocí. (Hlučný souhlas na lavicích českých.)
Posl
doktor
Stránský
Litovel
27
article
Nemůžeme k tomu mlčeti a také nestrpíme, aby
se uskutečnil mommsenism, totiž ona neboz-
pečná theorie prof. Mommsena, vnesená sem
z Berifna, že Čechům má se rozbíti lebka. Nema-
žeme k tomu mlčeti vidouce, že naše vláda, jak
tomu bylo od jakživa, podporuje toto jednání něme-
ckých stran; takový boj musí býti nazván nebez-
pečným a takový stav jest neudržitelným. (Hlučný
souhlas na lavicích českých.) Protože mají pánové
dosti peněz, dají se lehce aranžovati ze všech zemí
zvláštní vlaky do Litovle, když se lidem zaplatí ce-
stovní výlohy z pokladen, sloužících zcela jiným
účelům. (Bouřlivé: Slyšte, slyšte ! na českých lavi-
cích. Odpor na levici.)
Posl. Albrecht: Jest to lhář!
Posl. Schalk: Fuj, tato denunciace židova
(Odpor na pravici, vřava na levici.)
Posl. dr. Stránslký (k posl. Schalkovi): Za
vřete hubu. (Opětná vřava na německých lavicích.
profesor
Mommsen
Čecho
Nemo
Posl
Albrecht
doktor
Stránslký
Litovel
Schalek
slyšet , slyšet
28
article
Zavřete hubu, z obecních peněz byly za-
placeny výlohy cestovní! (Bouříivý o
por na levici.
Posl. Albrecht: Kde to bylo?
Posl. dr. Stránský: To se stalo v Brně
Kdo zaplatil železniční listky, kdo na to dal peníze?
V tom nás nezklamete! Myslite, protože nemáme
přístupu ke kontrole těchto peněz, že nám můžete
namluviti, že všichni tito chudí lidé platili cestovne
z vlastního? Můžete popírati, že na brněnském
nádruží hromadě lidí, jedoucích do Litovle, byly roz
dávány zdarma lístky ? (Hlučný odpor na levici.)
Poslanoc dr. Schalk: To není Čech, nýbrž
Poslanec dr. Stránský: Já jsem lepším kř
sťanem než vy. (Posměch u Všeněmců.) Přinesem
si o tom dobré zdání z Říma, kdo je z nás dvou
lepším křesťanem, ja nebo vy. (Bouřlivá veselost na
pravici.) Vždyť vy přéce děláte obchod s nábožen-
stvím! Vy se svým »židem« nebo skřesťanem« mne
docela neimponujete; že se vás nebojím a že vašim
nestydatostem neustoupím, víle přece dávno. (Povyk
na lavicích všeněmeckých.) Vaše nadávky nedosahují
k výši, se které vámi a vaší stranou opovrhuji
(Bouřlivý potlesk a pochvala na lavicích českých.
Stálá vřava a povyk na lavicích všenémeckých.)
Poslanec Albrecht: To mýdlo ještě nebyl
vynalezeno, kterým byste mohl se umýti.
Posl
Albrecht
doktor
Stránský
Schalk
Brno
Litovel
Čechy
Řím
29
article
Poslanec dr. Stránský: Můžete řváti, jak
chcete. Řváti dovedou také jiná zvířata, vy víte,
která. (Bouřlivá pochvala a veselost na českých la-
vicích. Opětná vřava na lavicích všeněmeckých. Hluk
ve sněmovně.) Snad se nám řekne a četli jsme t
v listech německých, že panstvo jenom proto aran-
žovalo hromadný vjezd do Litovle, že prý tam
pánové chtěli hájiti svou německou državu. Takových
měst, jako jest Litovel, jest na Moravě celá řada,
o nichž panstvo tvrdí, že jsou německé državy. L-
tovel dle posledního sčítání lidu má 4632 obyvatelů,
z toho 3159 s českou obcovací řečí (Hlučné: Slyšte.
slyšte! na českých lavicích.), 25 cizinců a 1448 s ně-
meckou. A to nazýváte, pánové, německou državou
No, snad pánové přijdou a řeknou: Zde nerozhoduje
národnosl, nýbrž poplatnost, ta že jest rozhodujícím
činitelem. Litovel platí přímých daní 64 601 K, z toho
velcí poplatníci 31.287 K, střední poplatníci 16.660 K.
malí poplatníci 16.659 K. Po stránce národní platí
mezi velkými poplatníky 26.661 K Čechové a 4.490 K
Němci (Bouřlivé: Slyšte, slyšte ! na lavicích česk ých. ).
mezi poplatníky střední kategorie 10.000 K Čechové
a 5000 K Němci (Opětné bouřlivé: Slyšte, slyšte
mezi Čechy.), z malého poplatnictva 11.000 K Če-
chové, 5000 K Němci. Obnos 2851 K po stránce ná
rodní nemohl býti vyšetřen. To jest ta německ
država v Litovli.
doktor
Stránský
L tovel
Čecho
Němec
Litovel
Morava
Čechy
slyšet . slyšet
64 601 K
30
article
Pokud se týká okresu, musí se ještě vylknouti
že má 22 800 obyvatelstva české a jenom 1600 ně
mecké národnosti. Bouřlivě slyšte, slyšte na českých
lavicích) Jedná se tudiž o české město, o český
okres a nemůže se mluviti o německé državě. (Po-
směch a vřava na lavicích všeněmeckých.) Abyse
při posledních volhách umožnilo, by Němci dostali
obecní zastupitelstvo do svých rukou, německá stran
v Litovli uměle fabrikovala 172 hlasů majitelů po-
zemků, 175 hlasů živnostníků a 594 hlasů kombino-
vaných zájmů, dohromady tedy 941 hlas. Přes to.
že vláda jednání toto proti všemu právu připustila
máte ještě odvahu tvrditi, že jsme toto město dostali
podvodem a šmejdem pomocí vyšších vlivů ? (Odpor
na levici.)
Posl. Albrecht: Jenom se touto 1ž
neuduste. (Řev ve sněmovně)
Posl. Stránský: Mimo to zbytečně nadělai
Němci 30 čestných občanů. Ve fabrikaci čestných
občanů jsou Němci moravští vůbec výtečníky
(Hlučná veselost a potlesk na lavicích českých.
Němec
Posl
Albrecht
Stránský
Litovel
31
article
Když však přes tuto fabrikaci obecní zastupitelstvo
ztratili, nebylo po celé Moravě nic jiného slyšeli.
že Litovel musí býti pomstěna za to, že tam Němei
při volbách propadii. Jak tato pomsta dopadla, byli
jsme svědky dne 22. září t. r. Událost zcela nepatrná
postačila, aby plán ten byl proveden. V Litovli mělo
se konati svěcení nové dětské opatrovny.
Opatrovny se ovšem slavnostně otevírají, avšak
kdyby se jednalo jen o slavnost kulturního rázu
nikoliv o to, aby se spáchalo násili na českém oby-
vatelstvu, nebylo by třeba zvláštních vlaků ze všech
končin moravských arranžovati a vláčeti do Litovle
tisíce a tisíce Němců. Pánové uveřejnili ve všech
německých listech články, vyzývající německé oby
vatelstvo, aby 22. září tím jistěji se dostavilo do
Litovle, ježto se jedná o to, uplatniti tam opět Ně
žid
Němec
Morava
Litovel
32
article
mectvo a nepříteli ukázati, že Němci jsou ještě po-
hotově, že si nedají vyrvnli z rukou město Litovel.
Bylo projektováno hromadné přepad-
nutí Litovle. (Odpor na levici, souhlas na la-
vicích českých.) Tendencí slavnosti bylo, české oby-
vatelstvo zterrorisovati, zastrašíti, a německému
obyvatelstvu ukázati, že tisíce lisiců jsou poholově
příspěti Němcům ku pomoci a na tamějších Češích
spáchati násilí. V listě »Mábrisches Tagblatt« byla
vyzvána zvláště mládež, aby se zúčastnila vpádu do
Litovle, a z toho jest patrno, že se počítalo, že tam
dojde k užití fysických sil. (Hlučný odpor a posměch
na levici.) Tento list dokonce napsal, že se o to
jedná, aby se Němcům v Litovli, Čechy znásilněným
a ohroženým, ukázalo, že Němci olomoučtí jsou
ochotni je chrániti stítem i mečem. Čiánek končl
slovy: Taste šavle a vzhůru do Litovlel
(Slyšte! Slyštel na lavicích českých. Odpor a řev
na lavicích německých)
Posl. Pernerstorfer: Nikoliv to, že jest
židem, ani že jest Čecbem obyzdným, ale že jest
sprostým chlapem, který neumí nic jiného, nežl
tropiti sprosťáctví. (Vřava.)
Posl. dr. Stránský: Pan poslanec Pernerstorfer
jest indignován. Měl by se přihlásiti ke slovu a bojo-
vati s pány na levici v jednem šiku veřejně a nikolie
toliko tady v lavici, aby veřejnost zvěděla, zda-li vědce
sociální demokracie stojí na straně utlačovaného
a ohroženého českého obyvatelstva, čili na straně
Němců.
Němec
Čech
Čecho
Posl
doktor
Stránský
Pernerstorfer
Litovel
Litovlet
33
article
Posl. Pernerstorfer: Já se vůči vám ne-
obávám to učiniti
Posl. dr. Stránský: Račte se přihlásiti ke
slovu.
Posl. Pernerstorter: Mají-li potlačovaní
takového ubohého vůdce, rozmyslím si to. Takové
potřísněně individuum, pokryté blátem od hlavy až
k patě. (Hlučná vřava.)
Posi, dr. Stránský: Takovým jste vy, který
jste své německé národní přesvědčení dávno zradil
a zaprodal za to, aby vás sociální demokraté přijali.
(Opětný nepokoj ve sněmovně.)
Posl, Frant. Stein: Zbabělý a drzý chlap jest
Stránský.
Posl. Březnovský: Ticho, Františku! (Vese-
lost.)
Posl. dr. Stránský (k poslanci Steinerovi): Vy
jste statečný, dostanete medailli statečností, ale s pro-
minutím stalečnosti. (Opětná vřava a křik ve sně-
movně.) Rekněte mi jen jediný případ, kde jsme my
jako menšina učinili podobný pokus.
Posl. Eisenkolb: Duchcovl
Posl. Stein: Karlovy Varyl
Posl. Březnovský: Kde máte ukradené triko-
tory, které jste ukradli damám
Předseda žádá, aby řečník nebyl vyrušován.
Posl. dr. Stránský: Řekněte mi laskavě je
jediný případ na Moravě, že české obyvatelstvo, jeli
v menšině, učinilo pokus, aby dostalo do rukou
obecní správu a aby vám ji odňalo.
Posl
doktor
Stránský
František
Stein
Steiner
Březnovská
Morava
Vesa
Duchcovl Posl
Karlův Varyl Posl
34
article
Posl. Eisenkolb (křičí): Litovell jest ně-
mecké město. (Bouřlivý odpor a ironický posměch
na pravici)
Posl. dr. Stránský: Ze všcho toho mohly
císařské úřady viděti, že se nejedná o uspořádání
slavnosti, nýbrž o loupežnou výpra v
a úřady měly se dle toho zachovati. (Hlučný souhlas
na českých lavicích, vřava u Všeněmců) Přes to, že
obecní rada litovelská dvakrále protestovala u okres-
ního bejtmanství proti hromadnému průvodu, okresni
hejtmanství, či místodržitelství, či ministerstvo po-
volilo nejen program, nýbrž také hromadný průvod
od nádraží do města. Když došlo pak k hromadnému
průvodu asi 8000 lidí, dělo se tak za ohlušujícího
řevu a volání »Heil!e a křiku: »Pryč s Čechy! Prye
se svinskými Čechy!« (Bouřlivé hlasy toz-
hoččení: Slyšte! Slyštel na pravici. Odpor a vřava
na levíci.) Po slavnosti, když byly proneseny po-
buřující a štváčské řeči, byly massy lidu ješté více
podrážděny a byl podniknut útok na besedu.
Každý, kdo vyšel lidem těm v cestu a mluvil česky.
byl bit. (Hlučný souhlas na pravici. Křik u Všeněmců:
To jest orientální fantasie!) Třiadvacet oken v besedě
bylo rozbito.
Posl. Alvin Hannich: Ale nekradlo se jako
v Prazel
Posl. dr. Stránský: Chudý žebrák byl rovněž
zbit. Jeden Němec dal mu ovšem pak
korunu a pravi!: Rány, které zasadil
Němci, mohou také zahojiti. (Hlučný po-
směch na českých lavicích.) Žebrák tento d le
zpráv listů poranění onomu podlehl.
Něčím novým by to ovšem nebylo, neboť v Litovli
byl český herec zabit. (Hlnčné: Slyšte, slyšte
na lavicích českých.).
Posl. Fressl: Žádné vyrovnání! S takovými
lidmi není žádného vyrovnání. (Hlučný posměch na
levici.)
Posl. dr. Stránský: Když se ubíral průvot
na nádraží, bylo rozbito v chorobinci několik oken
a naposledy za volání » pryč od Říma« byla rozbita
okna v klášteře.
Posl
Litovell
doktor
Stránský
Alvin Hannich
Němec
Rán
Čechy
Žebrák
Litovel
Řím
Hlnčný : slyšet
35
article
Posl. Fresul: No, to by nebylo tak zlé.
Posl. dr. Stránský: Podobné výtrěnosti pro-
vádějí se soustavně. Případ litovelský jest jen ma-
lým čánkem v řetězu násilností. jež si Němci proi
naší národností dovolují. (Bouřlivý souhlas na lavi-
cích českých.) Na slavnosti Palackého v Brne
Němci začali, tam byly dokonce poplvány i dámy,
Karlových Varech jste pokračovali, v Olo-
mouci jste činili vše možné, aby náš průvod byl
uveden v nepořádek a byli tam lidé do krva zbili,v
Duchcově vytloukli jste okna soudnímu ad-
junktovi.
Posl
doktor
Stránský
Němec
Karlová Vary
Ola
Duchcov
Palacký
36
article
Posl. Stein: Zajisté, jistě se stane víc
pro takové věci. (Bouřlivé hlasy na lavicích
českých.)
Posl. dr. Stránský: Jen vplefte ještě více ta-
kových hrdinských činů do svého slavovénce a vy-
niknete tím nikoliv jako národ šlechelný, ale jako
národ lupičský. (Hlučný souhlas a potlesk na
lavicích českých. Vřava na levici.) Na všechen způsob
beřeme na vědomí, že nám ohlašujeté další podobné
násilnosti. Postavíme se proti tomu na obranu.
Kdyby váš boj za vaši národnost nespočíval toliko
na násílnosti, nemohlo by dojíti k takovým zjevům.
jako na př. v Záhřebě, kde známý vůdce Němeů
Brass, který zaměstnává /29 českého dělnictva, do-
volil si vydati úkaz, ve kterém se zakazuje
dělnietvu míti národní smýšlení. (Slyšte,
slyšte na lavicích českých.) Zakázáno jim vstupovali
do českých spolků (Slyšte, slyšte !), zakazuje se jim
záčastniti se slavnostních průvodů a zakazuje se jim
dokonce kupovati u českých živnostníků. (Bouřlivé
hlasy: Fuj! na lavicích českých.) Na konec toho
úkazu se praví: Komu se toto nařízení ne-
líbí, udělá dobře, když se za včas po-
stará o jinou práci. (Bouřlivé hlasy na če-
ských lavicích: Fuj! Vřava na lavicích všeněme-
ckých.) Tojsou dokumenty německého smýšlenía
německé svobody. (Bouřlivá pochvala a potlesk na
lavicích českých.) A vy zde chcete hájiti stální zá-
kladní zákony, jakkoliv doma nečiníte nic jiného,
nežli že po zákonech těch šlapete nohama a v
svých vlastních továrnách provozujete otrokářství?
Posl
Stein
doktor
Stránský
Brass
Záhřeb
spolek ( slyšet , slyšet
37
article
(Hlučný potlesk mezi Čechy.) A to chcete býti v čel
kultivovauého lidu
Poslanec Březoovský: Brass přišel na Mo-
ravu jako sprostý žebrák; docela nahý přišel ten
chlap na Moravu. Z českého dělnictva zbohatí ta-
kový lump.
Poslanec Stránský: Musí se uvážiti, ž
Brass jest z německé říše. Jest, prosím, ještě jin
stát, ve kterém by někdo, přišedší z cizí říše, mohl
s domorodým obyvatelstvem tak hnusným, darebá-
ckým způsobem jednati? (Bouřlivá pochvala a po-
tlesk na českých lavicích. Bouřlivý odpor na levici.)
Myslíte, že musí každý přijíti zrovna
z cherusského lesa, že musí žráti ža-
ludy, aby mohl býti zde domovem? (Bouř-
livá veselost na českých lavicích.)
Poslanec Stein: Proti takové drzosti použiti
se musí jen karabáče na psy. Takový drzý, sviňský
žíd! (Bouřlivá vřava na lavicích všeněmeckých. Hluk
ve sněmovně.)
Poslanec dr. Stránský: Ničeho bychom ne-
namítali proti tomu, aby vláda povolovala podobné
slavnosti. Když však my jsme v Brně chtěli po-
řádati slavnost, nebyl nám slavnostní průvod po-
volen. V Litovii však...? ano, to jest jiná ! Podob-
ného násilí dopustili se Němci také ve Žnojmě. Tam
dala obec z obecních peněz zaříditi pouliční an-
nonční tabulky a zároveň vydala úkaz, že české pla-
káty od českých živnostníků nesmějí se tam lepit.
Březoovský
Brass
Stránský
Stein
doktor
Čechy
Morava
Brno