ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 984efb70-661d-11dc-9a1d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: person 122, org 4, place 43, work 8
1 masthead
Stra na2.
2 masthead
NÁROPNÍ MISY.
3 masthead
24. října 1901.
4 masthead
Číslo 293.
5 article
ohroziti státní hospodářství. Nám, praví řečník, zá- leží zvláště na stránce finanční a proto, dokud nena- stane žádoucí změna v dopravě, nebude hlasovati pro postátnění. Sdílí obavy ministra železnic v pří- čině železníčního i slátního úvěru, ale není povinen říditi se týmž pravidlem jako ministr, vzhledemk rázu nynějšího ministerstva. Protože jedná se o po volení státního rozpočtu na dvě léta, protože dráhy o něž jedná se, probihají měmeckým územím a po- státňování soukromých železnic napomáhalo by po- češťování a uvalovalo Němcům národně i hospo- dářsky velká břemena, Němci nesvoli k postátnění soukromých železnie Poslanec Maštálka: Jako mořský had vleče se již po mnohá léta otázka sestátnění dráhy severo- západní, jiho severoněmecké spojovací a priv. společ- nosti dráhy státní ve veřejnosti. Prohlášena byvši dnes za mrtvou anébo za odročenou do nedozírna, vystupuje znovu a vzbuzuje u tišíců nové naděje nové obavy. Zdá se mně, pánové, že přece konečně nadešel okamžik, v němž, přes to, že pan ministr železnie naprosto ričeho neřekl a neslibil, otázka tato do- spěla a za zralou považována býti musí. Dnem 25. června 1900 padia totiž poslední závora, která se- stálnění dráhy severo-západní překážela a od toho dne jest cesta k sestátnění severo-západní dráby úplně urovnána. My poslanci svobodomyslní národa českého nepromeškáme zajisté ani jediného okamžiku. abychom sestátnění urychlili a nasadíme při každé příležitosti všechny páky, abychom akci urychlili. V tom směru nalezne pan Taussig v nás vždy a při každé příležilosti rozhodné zápasníky, kteří se budou snažiti na provedení tak dlouho naléhati, až konečně podaří se vřelé přání našeho obyvatelstva vyplniti.
Němec Maštálek Taussig svobodomyslný národ
6 article
Toto naše pevné odhodlání naznačují také ně- kolikerá jednomyslná usnesení, která náš klub v směru tomto učinil a která všechna směřují k tomu, u všech faktorů podniknouti vše, jen aby konečného výsledku bylo docí eno. Vedená výjednávání poský tují mi naději, že tak převážná vělš na stran nutnost sestálňovací akce již nahlédla a doufám, že to většina sněmovny svým hlasováním dá na jevo. Lituji hluboce, že nutnosti té nechtějí uznati všechny strany této sněmovny a že zejmena někteří pánové z levice sobě vzali do hlavy, že nežádáme sestátnění dráhy severo-západní a jiho-severoněmecké spojovací, jakož i priv. společ nosti dráhy státní jedíně a pouze z praktických ho- spodářských, nýbrž z národních důvodův a že ná- rodní chauvinismus při tom hraje rozhodující úlohu.
7 article
Oni mermocí chtějí v sestátňovací akci opět spatřovati nebezpečí poslovanění německých krajin, a my jsme slyšeli včera, kterak poslanec Kinder- mann výmluvnýmí slovy líčil již již nebezpečí, kte- rému německé krajiny invasí českých úřadníkůa zřízenců budou vydány; neboť tito se zajisté prý osmělí v soukromém životě mezi sebou dokonce česky obcovali. Vysoká sněmovno! S největší rozhodností musím se vysloviti proti takovému vyličování našich snah a zatlačování akce, od nás zahájené, na pole národ- nostní. Nemohu, jestliže pozorně sleduji celý postup zahájený z některých německých stran v této zále- žitosti, sobě zapříti, že mám podezření, že duchové národnostní jedině proto mají býti vyvolávání, aby velké massy lidu byly oklamány. Těmlo líčí se ne- bezpečí poslovaňovací, kdežto v pravdě o nic jiného se nejedná, než velikému kapilálu a vídeňským ban- kovním kruhům poskytovati služby přípřežní. Lič se nebezpečí, kterého v pravdě nestává, a před roz- čilené zraky staví se strašidlo poslovanění, kdežto v pravdě pravý opak jest pravdou.
Kinder
8 article
Pánové! Dr. Klndermann nám včera zde vy- kládal, jak děsné poměry panují pro Němce u praž- ského a plzeňského dopravního ředitelství a že př těchto dvou úřadech jedině Češi a žádní Němci na- lezají zaměstnání. Nemohu, bohužel, na místě zkou- mati percentuální výpočty, které on sněmovně sdělil avšak jestliže praví, že u ředitelství zmíněných ne- jsou dosazování žádní Němci, pak musím tvrzení takově s nejvělším rozhořčením jako úplně neprav- divé odmítnouti. Neboť každému, i nezasvěcenému je známo, kdo plzeňské ředitelství kommanduje, že pravý ředitel plzeňského ředitelství státní dráhy sed zde na levici, a velmi vážený kollega dr. Schreinei mohl by poskylnouti sněmovně mnohé a cenné do- klady, zdáli ředitel českého původu anebo jeho ni mecký podřízený místa úřadnická obsazuje. jestliže si pan dr. Kindermann na zanedbávání ně- meckého živlu při úřadech žefezničních stěžuje, co máme my Čechové řici, kteří zde v železničním mi- nisterstvu mezi 768 úřadníky nemáme nic více a nie méně, než 13 osob českého původu. (Slyšte, slyšte na lavicích českých.) Z toho jest patrno, zda spo- čívají na pravdě stižnosti o nebezpečí počešťování.- Posl. dr. Sehücker: To se vždy tvrdí, al číslice se nejmenují.
doktor Klndermann Němec Čech Schreinei Kindermann Čecho Posl Sehücker
9 article
Posl. dr. Brzorád: Jmenujte nám Čechy. kteří jsou v ministerstvu uslanoveni! Posl. dr. Dyk: Zvláštním jest, že Iro má šřadní data. (Slyšte, slyšte ! na lavicích českých.) Posl. Maštálka: Dr. Kindermann si stě žoval, že máme ministra krajana a navrhl, abychom s Němci měnili. Souhlasím s tím, dejte nám své ostatní ministry, dáme vám svého ministra krajana. (Veselost.) Posl. Wolt: Ministr spravedlnosti posílá nám Čecha za Čechem do našeho německého území. Spens-Booden jest českým ministrem krajanem. (Posměch na lavicích českých.) Ministr železnie který počeštil celou železniční trať u Mostu, j také vaším ministrem krajanem. (Veselost na lavi- cích českých. Posl. dr. Šílený: Tomu vy přece sami ne- věřítel
Posl doktor Brzorád Čecho Dyk Maštálek Kindermann Němec Most
10 article
Posl. Maštálka: Spens-Boodena vám dám Posl, dr. Šílený: Poražte ho, budeme úplně spokojeni. Posl. Wolf: To by nebylo postátnění, nýbrž počeštění dráhy, nyní tam máme židy, potom by tam přišli Čechové. Posl. dr. Šílený: Tedy židé jsou vám přece ještě mil ejší. (Bouřlivá veselost.) Posl. Maštálka (pokračuje): To jest nepopí- ralelnou skutečností, že všechna lepší a vlivuplná místa a rozhodující referáty obsadili pánové z le- vice svými lidmi, a to co sami nechtějí a místa, na něž se z nich nikdo nehlásí, že nám ponechávají. anť jejich žadatelé o skrovná, podřízená místa nijak nestojí, vyhledávajíce lepší zajištění budoucnosli v lépe placených službách soukromých. — A jestliže dr. Kindermann si stěžuje, že my Čechové tak dobře sobě stojíme, majíce v tomto ministerstvu dra. Rezka, jenž všechny naše zájmy dobře hůjí, a že ostatní ministří nejsou žádní praví Němci, tedy nemám na to než jeden velmi dobromyslný návrh: Proměňme to ! Jsem přesvědčen, že mluvím zde zajisté za sou- hlasu všech svých kollegů, když vám nabízím tuto směnu. Přenecháme vám velmi rádi za takovou cenu místo našeho ministra krajana, jenž — a to s musí konstatovati — nejenom naše, leč, a já kladu na to důraz, také vaše záležitosti a to velmi dů- razně bájí a zastává.
Posl Wolf Čecho doktor Maštálek Kindermann Rezek Němec
11 article
Pánové! Jsou to jedině a pouze národohospo- dářské důvody, které nás pohnuly ku podání našeho návrhu. A jestliže, jak jsem již řekl, náš pokus by neměl býti korunován výsledkem, já nechci o tom pochybovati že se tak stane, pak při nejbližší příle- žitosti budeme opakovati pokos náš poznovu s novou houževnatostí a novou vytrvalostí. Z důvedů ob- chodně politických a národohospodářských musíme tudíž na vyplnění tohoto návrhu našeho trvati. Sledoval jsem s pozorností výklady obou mini- strů, kteří předstoupili před sněmovnu s programo- vými svými řečmi, předsedy ministerstva i ministra financí, neboť očekával jsem s plnou jistotou, že jeden z těchto činitelů, kteří sobě chtějí zajistiti jistou formu vedení tohoto parlamentu a kteří dá- vají oba zde na jevo, že sledují vlnobití veřejného mínění, zejmena v otázkách hospodářských, tedy odekávaljsem, že ve výkladech jednoho z nich tak důležitá a akutní otázka, jako je sestátnění dráh sonkromých, nalezne místa a že jasně bude nazna čena cesta, kterou se v této věci vláda chce dáti. Na místo toho slyšeli jsme včera pana ministra želez- ničního, že vláda říká, že nic neřiká. Jeho naprosto neuspokojující odpověď dává však tušiti, že vláda, tak jak jí povinnost velela, neučinila naprosto ni- čeho, a vzdor tomu, že i v poslední době poradní sbor průmyslový dne 7. června t. r. na pokračování rádi v sestátňovací akci se usnesl, neučinila nejmenšího
12 article
kroku, aby přípravná jednání zahájila a popudůmjí daným vyhověla. A jestliže parlamentní taklik, pan předseda ministerstva dr. Körber, nevyhýbá se studiu nových a velkých otázek, jakmile se tyto vynoří, jak se to již ukázalo při prvním útoku sociální demokracie stran zavedení všeobecného pojišťování pro stáří a úraz, tedy zajisté máme i my také velmi rozhodný nárok na to, jelikož seslátnění dráhy severozápadní, jihoseveroněmecké spojovací a státní dráhy jsou otázky dávno již ventilované, máme právo požado- vati, aby odpovědný člen kabinetu nedával takové banální, já nenalezám jiného výrazu, a vyhýbavě naivní odpovědi, jako to učinil pan ministr železnie, které vše ostatní dávají tušiti, jen niklerak ne- svědčí o vychvalované energii a obezřelosti chela správy železniční. My nicméně doufáme, že vzdor vyhýbavé dosavadní odpovědí vlády náš návrh vrhne patříčné světlo na její úmysly a že v debalě, která se ve výboru o našem návrhu rozvine, a v níž dou- fáma, že pan ministr železnic jasněji než včera učinil, bude mluviti, ukáže se naprostá nutnost sestátňovacíakce. Doufám, že při této výměně my- šlenek, které vláda se nechce vyhnouti, zase jednou po dlouhé době členové této sněmovny budou míti příležitost dáti průchodu svému mínění, aby se vyslovili, zdali v Rakousku při nešťastném smíšeném systému soukromých a státních drah se má setrvati, anebo zdali se má přejíti zcela a úplně k systému dráh státních, a byť to vyžadovalo jakýchkoliv obětí. A doufáme, že lato panem ministrem železnic dožadovaná výměna myšlenek konečně k tomu povede, že ze dá systému soukromých dráh v Ra- kousku naprosto výhost.
doktor Körber Rakousko
13 article
Již na začátku svých výkladů jsem poznamenal že nadešel okamžik, v němž dráha severozápadní vedle koncesní listiny sestátniti se může; jest iže v roce 1896, kdy se také o sestátnění jednalo, bylo toto vzhledem k podmínkám, které byly tehda smluveny a parlamentu ke schválení předloženy. jestliže tedy tehdá sestátnění dráhy severozápadní bylo prohlašováno za těžké prohřešení se na finan- cích státu, tedy říci se může dnes, že nesestátnění její za dnešního dne by bylo mnohem těžším mnohem méně zodpovědilelným prohřešením se na celém průmyslu, který jest v dotyčných krajinách na tyto dráhy odkázán, bylo by prohřešením neodpu- stitelným na zájmech krajin, kterými dráhy ty pro- cházejí.
14 article
Nesestátnění těchto dráh soukromých jest podle mého soudu zajisté jednou z hlavních příčin, které způsobily, že vývin měst a průmyslu v končinách, kterými ony procházejí, zcela se zaslavil anebo tak ponenáhlu jen se béře ku předu, že to nestojí v žádném poměru s rozmachem oněch průmyslových středisk v krajinách, kde trvají dráhy stální. A kdo v báječném letu hospodářského vývoje nedrží stejný krok, pokračuje zpět a upadá. Ponechávám uvážení příslušných kruhů nápadnou okolnost, zdali na př. naprosto žádný přírostek obyvatelstva měsla Jihlavy za poslední desetiletí a poměrně malý příroslek obyvatelstva na př. v Trutnově, Liberci, Znojmu atd. nelze odvoditi v první řadě na okolnost, že talo města leží na dráze soukromé, která udržuje vysoké tarify na dopravu náklad v každém směru, takže každý podnikavý ob- chodní duch si velmi vážně a dvakráte musí roz- mysliti, zdali může přikročiti k založení no- vého závodu v území podobném a žese musí považovati za pravý div, že průmyslové zá vody již trvající z těchto končin již zůplna nevy.
Jihlava Trutnov Liberec Znojmo
15 article
mizely. Neboť, pánové, jest známo, že postavení našeho průmyslu není nijak závidění hodné. Jestliže však mezi touto industrií, na níž doléhá silná kon kurrence zahraničná, i uvnitř monarchie utvoří se rozdíly, a jestliže pomocí tarifové železniční politiky utvoří se uvniti celní čáry dvě území, kterů pomocí těchto tarifů právě tak dobře jako pomocí nějaké celní čáry jsou od sebe oddělení a jestliže dále na protežovaném díle doprava surovin i výrobků o 30 0 až 40% laciněji se provozuje, a jestliže na konec ještě díl státu méně protežovaný na nedostatek příjmů laciným provozováním vozby železniční na železnicích státních spolupřispívati jest povinen ve způsobě daní přímých i nepřímých, pak není žádný div, že průmyslové závody takové stížené territorium musí míjeti, a ty, které tam stávají, že jen jen že živoří. A tak se to má skutečně s naším smí- šeným železničním systemem v Rakousku.
Rakousko
16 article
Vezměte, pánové, mapu do ruky, v níž různým barvami zakresleny jsou dráhy státní a soukromé. Přesvědčite se, že celý západní díl od východního s vyjetím Haliče se liší, že v západní polovici Cis- lajtanie dráhy státní, ve východní polovici dráhy soukromé vozbu provozují. A nyní račte povšimnouti sobě, že rozpočet na rok 1902 vypočítává, že státn dráby kapital, investovaný ve výši 2576 mill. K. zúrokují 2.28 pet., a že chybící obnos, kterým vše- obecný rozpočet jest obtížen, obnáší 62.6 mill. K. kterýžto nutný doplatek z jistých příjmů a to celou říší hrazen býti musí. Vy pak, vážení pánové, na- leznete pochopitelnými důvody, které nás přiměly k tomu, abychom se vší rozhodností se snažili o se- státnění dráhy severozápadní a dráhy státní, a vy nám zajisté neodepřete svého uznání, že to jsou úvahy rázu vysoce hospodářského, které nás nulí k tomu, že na návrzích našich s houževnatostí mu- síme trvati.
Halič pet
17 article
Pánové! Bylo vysloveno na těchto místech, že to prý není možno, aby vzhledem k notorickému malému zůročení dráh státních soukromé dráhy dále byly sestátňovány, na nichž stejné levné tarify byly zaváděny a tak deficit dráh ve stální správě se na- cházející aby se ještě zvětšoval. Avšak po všem tom, co jsem si dovolil přednésti, ponechávám vašemu úsudku, zda-li do dlouhě budoucnosti jest udrži- telným stav nynější, při němž jeden díl tohoto moc- nářství pomocí vysokých tarifů dopravních na dráhách soukromých veškeré provozování vozby sám sobě hraditi musí, naopak druhému dílu monarchie na la- cinější sazby téhož ještě připlácí. Jestliže pánové z levice trochu hlouběji do těchto poměrů se za- pracují, tedy snadno pochopí, že žádné národnost žádné úmysly nemusí býti rozhodujícími. A jsem pře- svědčen, že pak i pan dr. Gross i pan kollega Prade, který se ničeho nemusí báti, že Liberec bude zkrácen o přirážky obecní, které dnes v mnohem děsnější míře tamní závody ve způsobě vyšších tarifů něko- likeronásobně platí. Jsem pak přesvědčen, že po tihou tohoto nespravedlivého vnuceného systému že- lezničního, který zasazuje našim krajinám takové nezměřitelné rány a v uznání velikých škod, které utrpují německé právě tak dobře jako české oblast našeho milého království podají nám páni pomocnou ruku, a že nám pomohou ku prospěchu svého vo- ličstva společně tuto velikou hospodářskou otázku rozluštiti.
doktor Gross Prade Liberec
18 article
A aby se nezdálo, že jen do větru mluvím, když o vysokých tarifech vykládám a že věci líčím jinak než jak jsou, dovolují sobě v krátkosti a v době půl hodiny, která jest mně vyměřena, dokázati n přikladu jednoho odvětví našeho průmyslu, nal cukro- varnictví, neudržilelné poměry a nepřístojnosti které z tohoto dvojitého tarifování pro průmysl vůbee vznikají. Ze 140 cukrovarů a rafinerií v království českém leží asi 25 na liniích státních dráh, ostatní jsou při- pojeny na dráhy soukromé. Na tomto jednom pří- kladu možno pozorovati, že tarify dráh soukromých z velké části konkurenční schopnost celého odvétví výroby průmyslové mohou podmínili.
19 article
Jestliže srovnáme platné tarify na dráze severo západní a na liniích společnosti priv. dráhy státní s tarify c. k. státních dráh, tedy shledáme na první pohled do očí bijící nesrovnalosti při oněch dopra- vách, které tvoří největší část dopravy nákladové. Tak na př. dopravují se vagonové náklady podle tariíu třídy A na vzdálenost do 50 kilometrů, tedy ve vozbě místní, na c. k. dráhách státních za 0.74 haléřů, na dráze severozápadní za 1 K. — Při tarifu třídyb na dráhách státních 0.56 hal., na dráze severo- západní 0.80 hal. Jest tedy difference v těchto hlav- ních třídách při místní vozbě o 26 hal. a 24 hal. čili o 26%, případně 3090. Z těchto ukázek možno, pánové, nejlépe utvořiti sobě konečný úsudek a vypočísti, jak draho průmyslu v našich končinách systém smíšených dráh k duhu přichází. Seslavil jsem sobě percentnální tabellu mez jednotlivými železnými dráhami na vzdálenost : 0 kilometrů; z těchto výpočtů jde na jevo, že rakouská severo-západní dráha proti c. k. stálním dráhám při třídě A o 16%, při třídě B o 31%, při třídě C o 286%. při speciálním lanitu I. o 27%, při spec, tar. Il. o 44 %. při spec. tar. III. o 6% vyšší tarify vykazuje. Téměř úplně podobné poměry panují v příčině tarifů privo společnosti dráhy státní a c. k. stálních dráh. A podobné nesrovnalosti na škodu dopravníeh poměrů našich krajin vyskytují se následkem karte- lování soukromých dráh, následkem čehož naše kra- jiny namnoze nanejvýše libovolnému tarifování sou- kromých dráh úplně v šanc jsou vydány. Po dlouhou řadu let trvá již mezi společnost rak, uherské státní dráhy a mezi dráhou severozá padní úmlava ve příčině dopravy prusko- slezskéh uhlí do Čech, následkem které ebě draby tarify ubelné v nepoměrně vysnké výši udržují.
Čechy
20 article
Touto úmluvou umožňuje se jmenovaným drá- hám držeti také na kladenské uhlí vysoké larify, any v jistých směrech tak vysoké tarify jsou postaveny, že uhli kladenské uhlím slezským a obráceně ne může býti nahraženo. Závod industriální, který na příklad ze vzdále nosti 100 kilometrů musí uhlí dovážeti, platí na li- niích společnosti rak.uherské dráhy 68 haléřů za 100 kg nákladů dopravních, což při spotřebě na př. 400 vagonů ročně činí 27.200 korna. Podle barému c. k. státních dráh pří sazbě 42 haléřů za 100 kg však pouze 16.800 korun, tak že závody na státních dráhách ležící o 10 400 korun méně jen při jediném předmětu vydají. A pánové, mohi bych uvésti pře- mnoho podobných přikladů, mohl bych ukázati na vysoké tarify dráh soukromých pro export, namnoze o 40—50%, které mají časlo za následek, že vývoz zboží z jislých stanic našich v východních Čech na jistá místa exportní úplně musil přestati a mohl bych na základě konkretních příkladů ukázati, jak mono- polistické naše podniky dopravní dovedou skřížiti a zastavili úplně nejobětavějšť námahu naších obchod- ních a průmyslových kruhů po dosažení nových od- bytišť jediným škrinutím péra. Spěchám ke konci svých výkladů. Ve vašich ru- kou leží pánové rozhodnutí, zdali tyto na dlouheu dobu neudržitelné poměry, kterými naše krajiny po nenáhlému rozkladu a úpadku jsou vydány v šane. ještě déle trvati mají, neho mají-li býti odstraněny. Stát svého času velmi energicky a bez rozpaků sestátnil úplně passivní dráhy; připomínám zde první uherskohaličskou dráhu, dráhu vorarlberskou, mo- ravskou pohraniční dráhu, Ivovsko-černovickou dráhu. uherskou západní dráhu a dráhu Albrechtovu, které před sestátněním pracovaly s koeficienty 108, po případě 95, 93, 91, 87 a 80.
Albrechtův Čechy kg
21 article
Nejsou to národně politické důvody, jak tak povrchně se tvrdí, které nás pohnuly k nyněj- šim krokům. Jest to pevné přesvědčení o dopravně polilické a národo-hospodářské nntnosti, jež nám tylo kroky diktuje. Čas jest vhodným ku sestátňovací akci; spořádané příznivé poměry peněžního trhu zdají se předpovídali příznivou prognosu pro finanční operace. Pan üinánční ministr, jak osobně mne uji stil, naprosto se nebojí akce podobné, jak by to dnešní »Neue Freie Prasse« ráda světu namluvila, a ačkoliv si je vědom obtíží, které pan ministr želez- nic nám včera také vylíčil, tedy jsem pevně o tom přesvědčen, že finanční důvody nebudou žádnou závorou akce sestátňovací. Nemůžeme čekati, až druhá kolej bude položena jak pan koll. Steinwender na nás žádá. Otázka nových investicí objeví se každého roku v jiné formě, a na faktum, že severo západní dráh nevyplnila všechny jí uložené povinnosti, může př ustanovování výkupní kvoty příslušný zřetel se vzíti Rozhodněte, pánové, o existenci mnoha tisíců úřadníků a zřízenců, kteří okamžik sestátnění s tou žebností očekávají, a kteří z rukou a právomoci jed noho člověka pod ochranu veřejnosti se utekou Jestli se ohlašuje epocha hospodářské práce, pak tato epocha nesmí přejíti, aniž by jeden z nejdůležitějších úkolů hospodářského života státu, sestátnění dráh. byl vyplněn. A očekávám od našeho pana železnič- ního ministra, že svoji celou energii z roku 189 znovu nalezne, že doba 5 let duševní síly jeho ne- zlomila, a že provede myšlenky, které v r. 1896 tak horlivě byl zastával a propagoval. Doporučuji, pá- nové, naše pozměněné návrhy vašemu laskavému posouzení a žádám vás, abyste pro ně pracovali.
Neue Frei
22 article
(Potlesk a hlučná pochvala. Řečníku gratulují.) Následují věcné poznám ky. Posl. Wolf praví, že jeho strana je proti po- státňování, obávajíc se, že nejde tak o ně, jako počešťování, jak děje se již teď na státních dráhác v Čechách. Místopředseda dr. Žáček připomíná řečníkovi že překročuje meze věcné poznámky Posl. Wolí myslí, že by ho předseda nevyru- šoval, kdyby byl z pravice. V národohospodářském ohledu svolilo by se k postátnění severozápudn dráhy, kdyby vyhověla jistým podmínkám (2. kolej několik odboček), avšak především musila by se po- skytnouti ochrana proti počešťování. Posl. Fressl: Není pravda, že státní dráhy n Moravě a v Čechách počešťují, naopak germanisují Každý nádenník musí složiti zkoušku z němčiny nežli jest přijat do služby u dráhy. Hledí se př tom méně na jeho schopnosti, nežli na jeho znalost němčiny. Proto také stávají se tak často nehody.
Posl Wolf doktor Žáček Čechy Morava
23 article
Posl. Kaftan: Mohu poslance Wolfa upoko- jiti v jeho domněnce, že naše strana o sestátněn těchto dráh s vládou uzavřela ujednání; kdyby to byla naše strana učinila, nebyli bychom podali pilný návrh. (Souhlas na lavicích českých.) Pohříchu. vkládá se však do hospodářských otázek ihned mo- ment národní. Nepochopuji, jak by mohlo postátnění severozáp. dráhy a spol. státních dráh způsobiti Něm- cům nějakého nebezpečí. Oba národové trpí stejně oba jsou dráhami jak se patří vykořisťování. Jak by se tomu mohlo jinak odpomoci, nežli tím, že stá užije svého výkupného práva? Kdyby se mělo čekati, až národnostní spory přeštanou, musilo by se čekati ještě dlouho. Dl jasného znění koncesní listiny jest severozáp. drába povinna druhé koleje zbudovatí, to však není důvodem, proč by se mělo vyčkávati, až budou koleje polo- ženy, nýbrž výlohy by se mohly prostě při výkupní ceně refundovati. Stát zbudoval by druhé koleje mnohem rychleji a mnohem lépe. (Souhlas na la- vicích českých.) Na jizlivé poznámky některých listů nechci re- govati, jest to zvláštním osudem v Rakousku, že každému poctivému a naprosto neodvislému muži. zajímajícímu se o otázky hospodářské, vkládajíse osobní úmysly. Obavy poslance dra. Pergella s počešťováním můžeme přijati toliko s úsměvem. Kdyby někdo musil litovati, že naše mládež raději se věnuje služb úřadnické, místo co by se zúčastnila svěžího života průmyslového a obchodního, jak je to na straně německé, byli bychom to my. Rečník žádá za při- jetí pilnosti. (Hlučná pochvala na lavicích českých.
Posl Kaftan Moha Wolf Německo Rakousko
24 article
Přechází se k hlasování a pilnost návrhu při- jímá se 135 z 201 hlasů, tedy dvoutřetinovou většinou. Před hlasováním hlásil se o slovo poslane Pergelt. Protože předseda chystal se již k hlaso vání, čeští poslanci opřeli se prudce návrhu. Když vřava přestala, poslanec Pergelt na vrhoval hlasování dle jmen, ale jeho návrh neby podporován dostalečně. (Hlučná pochvala v pravo. Sněmovna přikázala potom pilný návrh Kaftanův železničnímu výboru. Zahajuje se pak debata jednání o pilném návrhu posl. dra. Stránského a soudr, o násllnostech, spáchaných v Litovli. (Vřava a křik na lavicích Všeněmců.) Posl. Wolf: Návrh žida Stránského. Posl. Stein: Žid Stránský zastupuje nyní če- ské zájmy. (Udpor na lavicích českých. Vřava na lavicích všeněmeckých. Volání na německých lavi- cích: Sláva Hilsnerovi, sláva Strán skémuí Posl. Wolf: Jest to hanba pro český národ, že jest jeho mluvčím žid. Posl. dr. Stránský: Nejošuntělejší žid má více cti v těle, nežli váš celý klub. (Opětná vřav na lavicích všeněmeckých.) Posl. dr. Stránský (opakuje): Nejošuntělejší žid stojí morálně výše, nežli váš celý klub. (Hlučná pochvala a potlesk na pravici, povyk u Všeněmců.) Předseda žádá, aby řečníku byla zachována svoboda slova. Posl. dr. Stránský: Slavná sněmovno! Posl. Wolf: Tak tedy, žide, zační maušlovat (Velká vřava Předseda: Žádám pány, by řečníka nevyru šovali.
Pergelt Kaftanův Stránský Posl Wolf Stein Hilsner Strán doktor Litovel
25 article
Posl. dr. Stránský: Pane poslanče Wolf vrafle přece židům peníze, které jste u nich vyže- bral. (Hlučný potlesk a pochvala na lavicích če- ských. Divoký ryk a vřava na lavicích všeněme- ckých.) Posl. Stežn: Nejohyzdnějším chlapem v celém parlamentě jest žid Stránský. (Vřava a výkřiky.) Předseda: Pane poslanče Steine, volám vás pro tento výrok k pořádku. (Bouřlivý odpor na l- vicích všeněmeckých.) Posl. Steln: Já opakuji, pane předsedo, že nejohyzdnějším chlapem v celé snémovně jest žid Stránský. Předseda dává posl. Steinovi opětně důtku Posl. Steiu: Liiuji, pane předsedo, že nemát takový vkus jako já. (Veselost.) Posl. Wolf: Není nikoho v celé sněmovně. kdo by tomu odporoval, že tento (ukazuje) jest nej- ohyzdnějsím židem Předseda volá posl. Wolfa k pořádku. Posl. Wolf: Vždyť vy jste o tom. pane před- sedo, zrovna tak přesvědčen, jako já. (Stalá vřava na lavicích všeněmeckých.) Posl. dr. Stránský: Ale pane Wolle, jako vůdce nejnovější vládní strany chovejt se přece lépe. (Veselost a pochvala na pravici. Opětná vřavu na lavicích všeněmeckých.) Čtěte přec »Ostdeutsche Rundschau« z minulého týdne a tu uvidíte, zdali jste vládní stranou, či nikoliv. Jste-li vládní stranou, musíte se také lépe chovati. Slavná sněmovno! J. E. pan ministr president . .. Posl. Wolf: Tak si pospěš, žide, abychom byli brzy hotovi, Posl. Reichstädter: To je německá kultura. Vy jste pěkný ušlechtilý národ!
Posl doktor Stránský Wolf Stein Wolle Ostdeutsch Reichstädter
26 article
Posl. dr. Stránský: . . . ve své řeči, klero provázel předložení rozpočtu, vyzýval strany k pří- měří v národních otázkách. Jak strany levice této sněmovny rozumějí příměří a co slovem při měří myslí, toho výmluvným svědectvím jest před- mět, o který se jedná v tomto pilném návrhu. (Sou hlas na lavicích českých.) Jestliže to, co pánové mimo parlament učinili v poslední době má býti příměřím, pak musím říci sí, chraníž nás bůh, kdyby mělo dojíti k vojně. Podali jsme pilný návrh o udalostech v Litovli z dvou příčin. Předně proto, že se nám zdá, že v tomto případě neběží o pouhou událost, nýbrž spíše o sym- ptom, a sice symptom dekadence státní autority před národně německým hnutím (Hlučný souhlas na lavicích českýcho, o symptom ustupování státní moe před německou minoritou a o symptom, svědčicí o tom, že u nás stální zájmya zájmy celku se obětují zájmům jedno- tlivých stran. (Hlučný souhlas na lavicíeh českých.) Prostá rvačka by nás nebyla zajisté roz- čílila, ale co nemůžeme klidně snésti a vůči čemu nemůžeme mlčeti, jest okolnost, že víme, že se za- hajuje zcela nový system v politickém a národ- nostním boji, totiž system spočívající v tom, že na místo boje duchem zahnjuje se boj rabiatnía fysickou mocí. (Hlučný souhlas na lavicích českých.)
Posl doktor Stránský Litovel
27 article
Nemůžeme k tomu mlčeti a také nestrpíme, aby se uskutečnil mommsenism, totiž ona neboz- pečná theorie prof. Mommsena, vnesená sem z Berifna, že Čechům má se rozbíti lebka. Nema- žeme k tomu mlčeti vidouce, že naše vláda, jak tomu bylo od jakživa, podporuje toto jednání něme- ckých stran; takový boj musí býti nazván nebez- pečným a takový stav jest neudržitelným. (Hlučný souhlas na lavicích českých.) Protože mají pánové dosti peněz, dají se lehce aranžovati ze všech zemí zvláštní vlaky do Litovle, když se lidem zaplatí ce- stovní výlohy z pokladen, sloužících zcela jiným účelům. (Bouřlivé: Slyšte, slyšte ! na českých lavi- cích. Odpor na levici.) Posl. Albrecht: Jest to lhář! Posl. Schalk: Fuj, tato denunciace židova (Odpor na pravici, vřava na levici.) Posl. dr. Stránslký (k posl. Schalkovi): Za vřete hubu. (Opětná vřava na německých lavicích.
profesor Mommsen Čecho Nemo Posl Albrecht doktor Stránslký Litovel Schalek slyšet , slyšet
28 article
Zavřete hubu, z obecních peněz byly za- placeny výlohy cestovní! (Bouříivý o por na levici. Posl. Albrecht: Kde to bylo? Posl. dr. Stránský: To se stalo v Brně Kdo zaplatil železniční listky, kdo na to dal peníze? V tom nás nezklamete! Myslite, protože nemáme přístupu ke kontrole těchto peněz, že nám můžete namluviti, že všichni tito chudí lidé platili cestovne z vlastního? Můžete popírati, že na brněnském nádruží hromadě lidí, jedoucích do Litovle, byly roz dávány zdarma lístky ? (Hlučný odpor na levici.) Poslanoc dr. Schalk: To není Čech, nýbrž Poslanec dr. Stránský: Já jsem lepším kř sťanem než vy. (Posměch u Všeněmců.) Přinesem si o tom dobré zdání z Říma, kdo je z nás dvou lepším křesťanem, ja nebo vy. (Bouřlivá veselost na pravici.) Vždyť vy přéce děláte obchod s nábožen- stvím! Vy se svým »židem« nebo skřesťanem« mne docela neimponujete; že se vás nebojím a že vašim nestydatostem neustoupím, víle přece dávno. (Povyk na lavicích všeněmeckých.) Vaše nadávky nedosahují k výši, se které vámi a vaší stranou opovrhuji (Bouřlivý potlesk a pochvala na lavicích českých. Stálá vřava a povyk na lavicích všenémeckých.) Poslanec Albrecht: To mýdlo ještě nebyl vynalezeno, kterým byste mohl se umýti.
Posl Albrecht doktor Stránský Schalk Brno Litovel Čechy Řím
29 article
Poslanec dr. Stránský: Můžete řváti, jak chcete. Řváti dovedou také jiná zvířata, vy víte, která. (Bouřlivá pochvala a veselost na českých la- vicích. Opětná vřava na lavicích všeněmeckých. Hluk ve sněmovně.) Snad se nám řekne a četli jsme t v listech německých, že panstvo jenom proto aran- žovalo hromadný vjezd do Litovle, že prý tam pánové chtěli hájiti svou německou državu. Takových měst, jako jest Litovel, jest na Moravě celá řada, o nichž panstvo tvrdí, že jsou německé državy. L- tovel dle posledního sčítání lidu má 4632 obyvatelů, z toho 3159 s českou obcovací řečí (Hlučné: Slyšte. slyšte! na českých lavicích.), 25 cizinců a 1448 s ně- meckou. A to nazýváte, pánové, německou državou No, snad pánové přijdou a řeknou: Zde nerozhoduje národnosl, nýbrž poplatnost, ta že jest rozhodujícím činitelem. Litovel platí přímých daní 64 601 K, z toho velcí poplatníci 31.287 K, střední poplatníci 16.660 K. malí poplatníci 16.659 K. Po stránce národní platí mezi velkými poplatníky 26.661 K Čechové a 4.490 K Němci (Bouřlivé: Slyšte, slyšte ! na lavicích česk ých. ). mezi poplatníky střední kategorie 10.000 K Čechové a 5000 K Němci (Opětné bouřlivé: Slyšte, slyšte mezi Čechy.), z malého poplatnictva 11.000 K Če- chové, 5000 K Němci. Obnos 2851 K po stránce ná rodní nemohl býti vyšetřen. To jest ta německ država v Litovli.
doktor Stránský L tovel Čecho Němec Litovel Morava Čechy slyšet . slyšet 64 601 K
30 article
Pokud se týká okresu, musí se ještě vylknouti že má 22 800 obyvatelstva české a jenom 1600 ně mecké národnosti. Bouřlivě slyšte, slyšte na českých lavicích) Jedná se tudiž o české město, o český okres a nemůže se mluviti o německé državě. (Po- směch a vřava na lavicích všeněmeckých.) Abyse při posledních volhách umožnilo, by Němci dostali obecní zastupitelstvo do svých rukou, německá stran v Litovli uměle fabrikovala 172 hlasů majitelů po- zemků, 175 hlasů živnostníků a 594 hlasů kombino- vaných zájmů, dohromady tedy 941 hlas. Přes to. že vláda jednání toto proti všemu právu připustila máte ještě odvahu tvrditi, že jsme toto město dostali podvodem a šmejdem pomocí vyšších vlivů ? (Odpor na levici.) Posl. Albrecht: Jenom se touto 1ž neuduste. (Řev ve sněmovně) Posl. Stránský: Mimo to zbytečně nadělai Němci 30 čestných občanů. Ve fabrikaci čestných občanů jsou Němci moravští vůbec výtečníky (Hlučná veselost a potlesk na lavicích českých.
Němec Posl Albrecht Stránský Litovel
31 article
Když však přes tuto fabrikaci obecní zastupitelstvo ztratili, nebylo po celé Moravě nic jiného slyšeli. že Litovel musí býti pomstěna za to, že tam Němei při volbách propadii. Jak tato pomsta dopadla, byli jsme svědky dne 22. září t. r. Událost zcela nepatrná postačila, aby plán ten byl proveden. V Litovli mělo se konati svěcení nové dětské opatrovny. Opatrovny se ovšem slavnostně otevírají, avšak kdyby se jednalo jen o slavnost kulturního rázu nikoliv o to, aby se spáchalo násili na českém oby- vatelstvu, nebylo by třeba zvláštních vlaků ze všech končin moravských arranžovati a vláčeti do Litovle tisíce a tisíce Němců. Pánové uveřejnili ve všech německých listech články, vyzývající německé oby vatelstvo, aby 22. září tím jistěji se dostavilo do Litovle, ježto se jedná o to, uplatniti tam opět Ně žid
Němec Morava Litovel
32 article
mectvo a nepříteli ukázati, že Němci jsou ještě po- hotově, že si nedají vyrvnli z rukou město Litovel. Bylo projektováno hromadné přepad- nutí Litovle. (Odpor na levici, souhlas na la- vicích českých.) Tendencí slavnosti bylo, české oby- vatelstvo zterrorisovati, zastrašíti, a německému obyvatelstvu ukázati, že tisíce lisiců jsou poholově příspěti Němcům ku pomoci a na tamějších Češích spáchati násilí. V listě »Mábrisches Tagblatt« byla vyzvána zvláště mládež, aby se zúčastnila vpádu do Litovle, a z toho jest patrno, že se počítalo, že tam dojde k užití fysických sil. (Hlučný odpor a posměch na levici.) Tento list dokonce napsal, že se o to jedná, aby se Němcům v Litovli, Čechy znásilněným a ohroženým, ukázalo, že Němci olomoučtí jsou ochotni je chrániti stítem i mečem. Čiánek končl slovy: Taste šavle a vzhůru do Litovlel (Slyšte! Slyštel na lavicích českých. Odpor a řev na lavicích německých) Posl. Pernerstorfer: Nikoliv to, že jest židem, ani že jest Čecbem obyzdným, ale že jest sprostým chlapem, který neumí nic jiného, nežl tropiti sprosťáctví. (Vřava.) Posl. dr. Stránský: Pan poslanec Pernerstorfer jest indignován. Měl by se přihlásiti ke slovu a bojo- vati s pány na levici v jednem šiku veřejně a nikolie toliko tady v lavici, aby veřejnost zvěděla, zda-li vědce sociální demokracie stojí na straně utlačovaného a ohroženého českého obyvatelstva, čili na straně Němců.
Němec Čech Čecho Posl doktor Stránský Pernerstorfer Litovel Litovlet
33 article
Posl. Pernerstorfer: Já se vůči vám ne- obávám to učiniti Posl. dr. Stránský: Račte se přihlásiti ke slovu. Posl. Pernerstorter: Mají-li potlačovaní takového ubohého vůdce, rozmyslím si to. Takové potřísněně individuum, pokryté blátem od hlavy až k patě. (Hlučná vřava.) Posi, dr. Stránský: Takovým jste vy, který jste své německé národní přesvědčení dávno zradil a zaprodal za to, aby vás sociální demokraté přijali. (Opětný nepokoj ve sněmovně.) Posl, Frant. Stein: Zbabělý a drzý chlap jest Stránský. Posl. Březnovský: Ticho, Františku! (Vese- lost.) Posl. dr. Stránský (k poslanci Steinerovi): Vy jste statečný, dostanete medailli statečností, ale s pro- minutím stalečnosti. (Opětná vřava a křik ve sně- movně.) Rekněte mi jen jediný případ, kde jsme my jako menšina učinili podobný pokus. Posl. Eisenkolb: Duchcovl Posl. Stein: Karlovy Varyl Posl. Březnovský: Kde máte ukradené triko- tory, které jste ukradli damám Předseda žádá, aby řečník nebyl vyrušován. Posl. dr. Stránský: Řekněte mi laskavě je jediný případ na Moravě, že české obyvatelstvo, jeli v menšině, učinilo pokus, aby dostalo do rukou obecní správu a aby vám ji odňalo.
Posl doktor Stránský František Stein Steiner Březnovská Morava Vesa Duchcovl Posl Karlův Varyl Posl
34 article
Posl. Eisenkolb (křičí): Litovell jest ně- mecké město. (Bouřlivý odpor a ironický posměch na pravici) Posl. dr. Stránský: Ze všcho toho mohly císařské úřady viděti, že se nejedná o uspořádání slavnosti, nýbrž o loupežnou výpra v a úřady měly se dle toho zachovati. (Hlučný souhlas na českých lavicích, vřava u Všeněmců) Přes to, že obecní rada litovelská dvakrále protestovala u okres- ního bejtmanství proti hromadnému průvodu, okresni hejtmanství, či místodržitelství, či ministerstvo po- volilo nejen program, nýbrž také hromadný průvod od nádraží do města. Když došlo pak k hromadnému průvodu asi 8000 lidí, dělo se tak za ohlušujícího řevu a volání »Heil!e a křiku: »Pryč s Čechy! Prye se svinskými Čechy!« (Bouřlivé hlasy toz- hoččení: Slyšte! Slyštel na pravici. Odpor a vřava na levíci.) Po slavnosti, když byly proneseny po- buřující a štváčské řeči, byly massy lidu ješté více podrážděny a byl podniknut útok na besedu. Každý, kdo vyšel lidem těm v cestu a mluvil česky. byl bit. (Hlučný souhlas na pravici. Křik u Všeněmců: To jest orientální fantasie!) Třiadvacet oken v besedě bylo rozbito. Posl. Alvin Hannich: Ale nekradlo se jako v Prazel Posl. dr. Stránský: Chudý žebrák byl rovněž zbit. Jeden Němec dal mu ovšem pak korunu a pravi!: Rány, které zasadil Němci, mohou také zahojiti. (Hlučný po- směch na českých lavicích.) Žebrák tento d le zpráv listů poranění onomu podlehl. Něčím novým by to ovšem nebylo, neboť v Litovli byl český herec zabit. (Hlnčné: Slyšte, slyšte na lavicích českých.). Posl. Fressl: Žádné vyrovnání! S takovými lidmi není žádného vyrovnání. (Hlučný posměch na levici.) Posl. dr. Stránský: Když se ubíral průvot na nádraží, bylo rozbito v chorobinci několik oken a naposledy za volání » pryč od Říma« byla rozbita okna v klášteře.
Posl Litovell doktor Stránský Alvin Hannich Němec Rán Čechy Žebrák Litovel Řím Hlnčný : slyšet
35 article
Posl. Fresul: No, to by nebylo tak zlé. Posl. dr. Stránský: Podobné výtrěnosti pro- vádějí se soustavně. Případ litovelský jest jen ma- lým čánkem v řetězu násilností. jež si Němci proi naší národností dovolují. (Bouřlivý souhlas na lavi- cích českých.) Na slavnosti Palackého v Brne Němci začali, tam byly dokonce poplvány i dámy, Karlových Varech jste pokračovali, v Olo- mouci jste činili vše možné, aby náš průvod byl uveden v nepořádek a byli tam lidé do krva zbili,v Duchcově vytloukli jste okna soudnímu ad- junktovi.
Posl doktor Stránský Němec Karlová Vary Ola Duchcov Palacký
36 article
Posl. Stein: Zajisté, jistě se stane víc pro takové věci. (Bouřlivé hlasy na lavicích českých.) Posl. dr. Stránský: Jen vplefte ještě více ta- kových hrdinských činů do svého slavovénce a vy- niknete tím nikoliv jako národ šlechelný, ale jako národ lupičský. (Hlučný souhlas a potlesk na lavicích českých. Vřava na levici.) Na všechen způsob beřeme na vědomí, že nám ohlašujeté další podobné násilnosti. Postavíme se proti tomu na obranu. Kdyby váš boj za vaši národnost nespočíval toliko na násílnosti, nemohlo by dojíti k takovým zjevům. jako na př. v Záhřebě, kde známý vůdce Němeů Brass, který zaměstnává /29 českého dělnictva, do- volil si vydati úkaz, ve kterém se zakazuje dělnietvu míti národní smýšlení. (Slyšte, slyšte na lavicích českých.) Zakázáno jim vstupovali do českých spolků (Slyšte, slyšte !), zakazuje se jim záčastniti se slavnostních průvodů a zakazuje se jim dokonce kupovati u českých živnostníků. (Bouřlivé hlasy: Fuj! na lavicích českých.) Na konec toho úkazu se praví: Komu se toto nařízení ne- líbí, udělá dobře, když se za včas po- stará o jinou práci. (Bouřlivé hlasy na če- ských lavicích: Fuj! Vřava na lavicích všeněme- ckých.) Tojsou dokumenty německého smýšlenía německé svobody. (Bouřlivá pochvala a potlesk na lavicích českých.) A vy zde chcete hájiti stální zá- kladní zákony, jakkoliv doma nečiníte nic jiného, nežli že po zákonech těch šlapete nohama a v svých vlastních továrnách provozujete otrokářství?
Posl Stein doktor Stránský Brass Záhřeb spolek ( slyšet , slyšet
37 article
(Hlučný potlesk mezi Čechy.) A to chcete býti v čel kultivovauého lidu Poslanec Březoovský: Brass přišel na Mo- ravu jako sprostý žebrák; docela nahý přišel ten chlap na Moravu. Z českého dělnictva zbohatí ta- kový lump. Poslanec Stránský: Musí se uvážiti, ž Brass jest z německé říše. Jest, prosím, ještě jin stát, ve kterém by někdo, přišedší z cizí říše, mohl s domorodým obyvatelstvem tak hnusným, darebá- ckým způsobem jednati? (Bouřlivá pochvala a po- tlesk na českých lavicích. Bouřlivý odpor na levici.) Myslíte, že musí každý přijíti zrovna z cherusského lesa, že musí žráti ža- ludy, aby mohl býti zde domovem? (Bouř- livá veselost na českých lavicích.) Poslanec Stein: Proti takové drzosti použiti se musí jen karabáče na psy. Takový drzý, sviňský žíd! (Bouřlivá vřava na lavicích všeněmeckých. Hluk ve sněmovně.) Poslanec dr. Stránský: Ničeho bychom ne- namítali proti tomu, aby vláda povolovala podobné slavnosti. Když však my jsme v Brně chtěli po- řádati slavnost, nebyl nám slavnostní průvod po- volen. V Litovii však...? ano, to jest jiná ! Podob- ného násilí dopustili se Němci také ve Žnojmě. Tam dala obec z obecních peněz zaříditi pouliční an- nonční tabulky a zároveň vydala úkaz, že české pla- káty od českých živnostníků nesmějí se tam lepit.
Březoovský Brass Stránský Stein doktor Čechy Morava Brno