1
masthead
24 října 1901.
24 říjen
5
article
(Slyšle, slyšte! na českých lavicích.) Když jsme proti
tomu podali stížnost, rozhodlo místodržitelství, že
nemůže takové usnesení zrušiti, že nemá k tomu
podnětu. (Slyšte, slyšte! na českých lavicích.) Z
fěchto okolností nebude nikomu divno, že poklá-
dáme celou vyrovnací akci moravskou za tarlufferit
se strany Němců, proto že se nemůžeme po šest
dní smiřovati, abychom se dne sedmého, v neděli
s pány rvali. Chceme mír, avšak na základě rovno-
právnosti, jakkoliv máme na Moravě většínu. Hlučný
souhlas na českých lavicích.)
Rozhodně však vám pravím, že, jestli vám na-
padne do českého města takovým způsobem vnik
nouti, tak je přepadnouti, jak jste učinili v Litovli, ž
vás pošleme domůskrvavými hlavam
Tím si budle jisti. (Hlučný souhlas a potlesk na
lavicích českých. Velká vřava a ryk na levici.) Přijdte
ještě jednou do takového českého města a uvidíte,
že bez ohledu na to, zda-li vám slavnostní průvod
se dovolí čili nic, chopíme se toho, k čem
jest každý napadený oprávněn k spra
Vedlivé sebeobraně, a necháte-li věci dojíti
tak daleko, že fysické násilí má mezi námi rozhod-
nouti, uvidíme, zda-li převážná většina obyvatelstva
v zemi má také převahu fysické sily čili nic. (Hlučný
potlesk na lavicích českých; řečníku se gratuluje.
Slyšl
Němec
Morava
Litovel
6
article
Vřava ve sněmovně.)
M.p dr. Körber prohlašuje, že stát. zastupitel-
stvo — jak mu povinnost kázala — zakročilo au
krajského soudu olomouckého jest již zavedeno vy
šetřování. (Pochvala.) Dalšího napomínání nebylo
prý také třeba, neboť úřady vědí prý, že nemají
trpěli porušování zákonů, pokoje a pořádku. Min.
předseda domnívá se, že vylíčení litovelských udá-
lostí v pilném návrhu, je předpojatě. (Prudký odpon
mezi Čechy.) Úřady neměly co zakazovat, neboť lon
odbyla ze podobná slavnost za velikého návalu obe-
censtva klidně. Omlouvá okr. hejímana, že neopatřil
si dřív vojsko, neboť toto opatření mohlo by prý
vzbudit jitření. (Souhlas. Odpor. Pokřiky.) Škoda čin
70 K. O vážných výtržnostech nelze mluviti; nebylo
vážnějšího poranění. Přihoda se žebrákem, jenž by
od Němců tak zbit, že svým ranám podichl, nezdá
se pravdivou. Více zloby, než ve skutečnosti stalo
se, způsobil inkoust nebo snad kalamář, jenž při
otvírání okna náhodou (I) spadl s okna (Slyšte !)a
na hlavu příslušníka české národnosti. Potom byla
první skupina slavnoslního průvodu na cestě k ná-
draží u záložny kamenována, pročež účastníci prů-
vodu bázeli pivními džbánky. Tu lehce šest oso
raněno a v záložně — jak již řečeno — bylo vytlu-
čeno oken za 70 K. Když četnictvo nestačilo zjed
nati pořádek, okr. hejtman povolal z Olomouce voj
sko, jehož na štěstí nebylo použito, neboť byl klid
obnoven záslužným přičiněním litovelského starosty
Větší hloučky, vracející se z Litovle, dopustily
se ještě týž večer v Roketnici a j. neoprávněných
výtržností, jež rovněž vyšetřují se.
Tak se věci měly, končí ministerský předseda
donfa, že zavedené trestní vyšetřování stihne vin
níky. (Hlučná pochvala mezi Němci; hluk a pokřiky
mezi Čechy).
doktor
Körber
Němec
Čechy
Olomouc
Litovel
7
article
Posl. bár. dElvert libuje si v odpovědi mini
sterského předsedy a kritisuje řeč dra, Stránského
Němci chtěli prý, aby pravda přišla na světlo. Návr
dra. Stránského je prý neslýchanou uražkou ně-
mactví. (Pochvala v levo.)
Vyčitá Čechům, že vydávají se vždycky za od-
strkované. Druží-li se se svými soukmenovci, pro
hlašují to za osvědčování odvěkého národního př-
slušenství: činí-li tak Němci, prohlašují to za zrádu
(Dlouhá pochvala)
Rozebírá údaje pilného návrhu po návodu m.-p
dra. Körbra. (Posl. Klofáč volá: Ministerský před-
seda je celý náš.) Ubezpečuje, že zvláštní vlaky do
Litovle nebyly placeny z obecních peněz. Němci ne-
chovali se nectně o litovelských volbách. Tamější
většina německá zjednána — prý — slušně. Ně-
mecké zastupitelstvo bylo spravedlivo k oběma ná-
rodním kmenům, nynější ne . . . V tom okamžiku
vznikla hádka mezi posl. Frankem Stei-
nem a okolními českými poslanci, z níž
vyvinul se záhy prudký spor.
Franko Stein na jedně a posl. Klofáč, Choc
Fresl na druhé straně dělali si nejprudší výčitky
urážky. Předseda marně zvonil.
Posl. Wolf a Lecher chlácholili Steina, ale ten
volal: »V jednacím řádu není psáno, že by si člověk
měl dáti líbit nejpitomější výkřiky« a dorážel na
posl. Klofáče, jenž seděl před ním.
Byly obavy, že dojde ke rvačce, ale konečně
přátelé ukonejšíli Steina a ten odešel ze sněmovny.
Posl. d'Elvert pokračuje ve své řeči, snažil se
dokázali, že jinde Češí dopustili se proti německému
obyvatelstvu horších výtržností, zvláště prý —
Praze atd. Cilem české politiky na Moravě je do-
stati do svých rukou jedno německé město po dru-
hém. Tomu opříti se musí Němci co nejhouževna-
těji. (Hlučná pochvala v levo). Tronfá, že vyvráti
všecka česká nařčení proti Němcům na Moravě.
Posl
Stránský
Čecho
Němec
Klofáč
Franco Stei
Stein
Choc Fresl
Wolf
Lecher
Elvert
Litovel
Franca
Praha
Morava
8
article
(Hlučná pochvala a potlesk).
Předseda oznamuje, že posl. dr. Stránský
změnil svůj návrh takto: »Vláda vyzývá se, aby
dala ony výtržnosti přesně vyšetřit a vinníky přísně
potrestali.e
Posl. Svozil: Jak ministerský předseda tak
bar. D'Elvert se velice namáhali, by vylíčili události
litovelské jako velice nevinné; tak nevinnou však
věc není. Ministerský předseda počínal si tak, jako
by si chtěl hráti na právního zástupce Němců. (Šou-
hlas na českých lavicích.) Jsou tu vidět důvěrné
styky mezi ministerským předsedou a Němci. Němo
vtáhli do Litovle za jednohlasného volání: » Pryi
se svinskými ČechyJ« (Hlučné hlasy: »Slyšte ! na
českých lavicích.) Český student, který na volání
»Heil!« odpověděl »Na zdar!., byl sražen k zemi
krvavě zbit. Na zpáteční cestě ze slavnosti zastavily
se davy před záložnou a začaly ji pivními skleni
cemi a cihlami bombardovati. V záložně nebylo je
diné cihly, nemohly býti tedy bázeny ze záložny.
(Odpor u Němců. Posl. Albrecht křičí.) Pane posl
Albrechte, povím vám, jak jste se choval. Se zata-
tými pěsťmi troubil jste k útoku na záložnu.
Posl. Albreclit: Takově tvrzení je přece nej
vělším sprosťáctvíml
Posl. Svozil (pokračuje): Tak mi bylo řečen
se-strany věrohodné. A kdo pak provokoval Němo
v chudobinci, že tam také vytloukli okna? V Čer-
vence byl zbit sedlák na svém vlastním dvoře tak
že dlouho ležel nemocen. Snad vás tím provokoval
že stál na svém dvoře? Provokovali vás snad re-
demptoristě v Července? Dne 2. září bylo mně
dvěma četníky na nádraží v Zábřehu řečeno, že
dostali rozkaz, tam státi, protože pan Brass vysln
agenty do německých vesnic, aby obyvatelstvo táhl
s klacky do Litovle na Čechy. (Posměch na levici.
doktor
Stránský
Posl
Svozil
D Elvert
Němec
Němo
Čechyj
Albrecht
Brass
Litovel
Zábřeh
Čechy
9
article
Je pravda, že byly najaty za peníze osoby, aby
táhly do Litovle. Olomoncký list »Nene Zeit« pro
volal jednomu německému starostoví »wacker«, proto
že dal několika lidem po šesti korunách, aby tábl
do Litovle. Proč pak povolal okrusní hejtman do
Litovle vojsko, když již Němci odtáhli? Aby moh
říci nahoře, že povolal vojsko proti Čechům a nikol
proti Němeůlm.
Bar. d'Elvert tvrdil, že schválně byli němečtí
úřadníci z Litovle odstranění. V Litovli je německý
okresní soudce a politické úřady jsou obsazeny Němci,
jakkoliv obyvatelstvo okresního hejtmanství je z
dvou třelin české. Bar. d'Elvert také vypravoval, ž
byly zrušeny v Litovli dvě německé dětské opatrovny.
Je docela přirozeno, že česká správa obce ne-
bude vydržovati dvě dětskě německé opatrovny.
Němei v Litovli mají dosud ješté dvě měšťansk
školy a jednu školu obecnou, kdežto většina českého
obyvatelstva má jen jedinou školu obecnou. (Hlučne
hlasy: Slyste ! Slyšte! na českých lavicích.)
Posl. dr. Pražák volá: V Brně nemá česk
obyvatelstvo ani jednu školu měšťanskou, ač tam žije
42.000 Čechůl
Posl. Svozil (pokračuje): Úřadníci v Litovl
nerozumějí česky a rád bych věděl, zda by si některé
měšto něměcké dalo llbiti české úřadníky, neumějíc
německýl
Němec
Čecho
Elvert
Posl
doktor
Pražák
Svozil
Litovel
Brno
Nene Zeit
10
article
Fosl. Albrecht volá: To není pravda! Úřa
Fosl. Albrecht volá: To není pravda! Úřa
níci umějí zcela dobře český!
Posl. Svozil (pokračuje): V Zábřehu nesměl
jsme pořádati svou slavnost ve městě, nýbrž musili
jsme jíti do sousední vesnice. V Litovli stáli četníe
před záložnou s nasazenými bodáky, když Něme
začali házet kamením, četníci se obrátili a
táhli s bodáky proti záložněl (Hlučná
veselost.)
Ulazal bych se posl. d'Elverta, není-li urážkou,
když 8050 Némců táhne městem českým za volání
»Svinští Čechové!«? Nepokoje litovelské zavinila
vláda sama, jejíž kapitulace tak živila zpupnost ně
meckou, protože se domnívali, že musí použiti ny
nější doby, aby se pomstili českému obyvatelstvu
za to, že města toho dobylo. Myslila si, že povol
ností německým radikálům odejme podmínky exi
stence. Ale, jak vidět, neporoučejí dnes radikálové
jenom všem Němcům, nýbrž i vládě.
Události litovelské, jež staly se za souhlasu
vlády — okresní hejtman a místodržitslství tažení
Němců do Litovle zakázalo, ministerský předseda
však povolil — (Bouřlivé hlasy: Slyšte!) je jasným
důkazem, že se nacházíma v kursu, jakého nebylo
od Auersperga. (Hlučný souhlas u Čechů.) Z ns-
utrální vlády vyklubala se zakuklená vláda Němeů.
která oklikami činila vše možné, by nepozorovaně
připravila begemonii Němců. (Hlučný souhla
u Čechů.)
Ministerský předseda nedávno položil důraz na
to, že je povolán, aby připravoval národní mír. Bu-
de-li připravovati národní mír tímto způsobem, sklid
místo smíru bouři. Nikdy rakouské vlády na žádném
lidu tak nehřešily, jako na českém lidu na Moravě.
Albrecht
Posl
Svozil
Nout
Elvert
Čecho
Němec
Auersperg
jítli
Zábřeh
Litovel
Morava
11
article
Po desetiletí český lid na Moravě se germanisujea
pomocí úřadnictva podařilo se českým městům dáti
nátěr německý. Jestliže se diví posl. d' Elvert, že
jedno německé město za druhým přechází do česk ých
rukou, je tato změna přirozená, protože tato měsln
nejsou německá, nýbrž česká, a pouze jejich zastupi-
telstva jsou německá. Dělejte si co chcete, a ať vám
vláda pomáhá jakkoli, města, mající českou většinu.
přirozeně přejdou do državy české.
Po událostech litovelských je v českém lidu
velmi málo chuti pokračovati ve vyjednávání o smíru
s osobami, jako bar. d'Elvert. Nevzdáme sa boje
nýbrž budeme v něm loyálně a slušně pokračovat
potud, až se nám dostane spravedlnosti. My nechcem
býti otroky, ale chceme svobodu slovanského lidu
(Hlučná pochvala na českých lavicích.)
K návrhu posl. Abrahamoviče přijímá s
konec debaty a hlavními řečníky byli zvoleni poslane
Albrecht (proti návrhu) a V. Hrubý (pro).
Posl. Albrécht prohlašuje česká udání o lito
velských událostechza lživá a klevetná. Dr. Stránský
je vždy tam, kde vládne národní fanalismus. Doráží
na něho, jako »litovelský poslanec« líčí tamější ná-
rodnostní poměry, události o posledních volbách a př
olevírání německé zahrádky dne 22. září. Úřadně je
dokázáno, že výtržnosti začali Češí .
Pro všeněmecké pokřiky na tom místě poslane
Pražák postavil se k obraně, jež způsobila prudkou
hádku mezi ním a poslancem Döťz e m.
Posl. Albrecht (pokračuje) snaží se dokázati
že Češí byli provokatéry, žádal, by příslušné vyše-
třování provedlo se věcně a přísně a konečně hrozí.
že prý německý národ opře se svorně všem českým
provokacím.
Elvert
Albrecht
V Hrubá
Posl
Stránský
Morava
Döťz e m
12
article
Poslanec dr. Pantůček: S upřímným uspo-
kojením vyslechlí jsme vřelá slova pana ministr
financí, v den zahájení tohoto zasedání pronesená.
kterými vzpomněl jedné kategorie zřízenců a pracov
níků státních, kteří prý ještě jako poslední oče-
kávají od vlády a říšské rady příslušného zlepšeni
své existence.
Slavná sněmovna uznala, že platy úřadník
státních v letech sedmdesátých upravené nevyhovo-
valy poměrům drahotním, zatím již značně změně-
ným, a pokládala za nutné platy tyto poměrům
oněm přizpůsobiti; rovněž shledala, že příjmy slubů
nebyly dostatečny, aby jediné osobě, neřku-li cel
rodině, mnobdy z více členů se skládající, existenci
i nejskromnější zajistily a že třeba jest přijmy tyto
v poměru k práci konané i v poměru k stavu dra-
hotnímu zvýšiti. Stejným způsobém osvědčena byla
i blahovůle vůči důstojnictvu, jehož gáže zvýšení
došly, a jak všem velectěným pánům známo, při-
stoupily mnohé sněmy zemské k tomu, aby i uči-
telstvo obdrželo zvýšený plat, stavu svému i konané
práci přiměřený.
Však tím není ještě úkol vládě a shorům záko-
nodárným uložený přiveden ke konci; není tím ještě
nikterak plně vyhověuo povinnosti, kterou stejno-
měrně mají zástupci lidu vzhledem ke všem
vrstvám obecenstva. Jest tu ještě zejmena jedna
kathegorie státních pracovníků, zajisté ne bezvý
znamná i počlem nemalá, která dosud nenalezla
místa u bohatého stolu, u kterého ostatní zřízenci
státní a veřejní svůj hlad ukojiti hleděli, kathegorie
zřízenců, již dosud toužebně, však marně na úpravu
svých trudných poměrů existeněních čekala.
doktor
Pantůček
13
article
Jest to třída oněch pomocných zřízenců stát-
ních, již nemají nižádného systemisovaného místa ve
službě státní, nýbrž toliko na výpověď jsou přijali,
jež nemají vysoké služné, nýbrž jen skrovnou mzdu
(která na př. při kanc. pomocnících soudních nejvýše
540 zl. a v městech okresních 480 zl, obnášeti může),
kteří nemají ani pro sebe ani pro rodinu svoji ni-
žádný nárok pensijní, nýbrž stále jen v obavě před
propuštěním a před chmurnou budoucností svůj strá-
dání plný život vedou, jest to celá ona velká třída
diurnistů, kancelářských pomoeníků, kaikulantů a po-
štovních expeditorů.
Bylo by věru zbytečno, kdybych chtěl sl. sně
movně líčiti a dokazovati, že zde jest odpomoc ne
zbytnou a že jest nejsvětější povinností všech
zástupců lidu této vrstvě nouzi trpící poskytnout
úlevu nouze její, že jest to netoliko příkazem lid-
skosti, nýbrž i postulátem sociální politiky k ná
pravě těchto v pravdě neudržitelných poměrů co
nejrychleji přikročiti.
Dostačí snad, dovolám-li se slov J. E. pana mi-
nistra financí, jenž ve svém exposé, předešlý čtvrtek
podaném, sám tuto kategorit státních pracovníků
jako »nepochybně nuznou« (fraglos bedürftig) označil
Však, velectění pánové, diurnisté, kálkulanti
kancelářští pomocníci a jak vůbec tito všichni zři-
zenci státní se zovou, nejen že potřebují nezbytně
zlepšení své existence i svého sociálního postavení,
nýbrž si ho i v plné míře zaslouží.
Vždyť, jak zajisté všem veleváženým pánům jest
známo, representují tilo pomocní zřízenci státní
značný díl veškerého úřadnictva kancelářského resp.
manipulačního.
14
article
Jim uloženy jsou stejné práce jako úřadníkům
samým, mezi nimi a úřadníky zhusta není ni-
žádných rozdílů co služebních povinností se týče.
Také ico do předběžného vzdělání nestojí po
většině za úřadníky, kteří jsou v úřadě jim nad
řízeni.
Neboť jak každému povědomo, rekrutují se
diurnisté z velké části z bývalých studentů, kteř
původně vyššímu studiu se věnovati chtěli, však
tento svůj úmysl nepřízní osude, z jakéhokoli dů-
vodu, nejčastěji však pro nedostatek prostředků sub-
sisteněních nemohli splnili.
Osoby ty, když již promeškaly dobu, ve kter
se mohly obrátiti k nějakému živnostenskému za-
městnání, viděly se postaveny před nutností vyble-
dati si nějaké postavení, v němž by si vydobyly
chleba postrádaného a v nedostatku lepšího přijaly
trpké zaměstnání diurnistů.
Však ačkoli osoby tyto často co vzdělání se
týče i co do praktické routiny úřadníkům se vyrov-
nají a tudíž úplné způsobilosti pro místa úřadnická
vykazují, přece nedopouští jim zákon z 19. dubna
r. 1872, jenž všecka manipolační místa ve službe
státní poddůstojníkům certitikátem obdařeným vyhra-
žuje, aby místa úřadnického došli.
Jest zajisté tudíž jen spravedlivo a slušno, aby
zřízencům těmto alespoň byla otevřena možnost.
vyššího platu dojíti a nějakého lepšího sociálního
postavení dosáhnouti.
Jeho Excellence p. ministr financí připustil ve
svém exposé, nám podaném, možnost úpravy plalů
diurnistských 1. lednem r. 1902.
Prohlášení toto bylo s velkým souhlasem o
celě sněmovny přijato, což vzbuzuje ve mně naději
že sl. sněmovna zajisté neopomene učiniti všech
kroků, které k uskutečnění prohlášení onoho věsti
mohou.
Jim
15
article
Aby nižádný čas nebyl promarněn a aby bylo
železo kuto, dokud jest žhavé, dovolují si podati
formální návrh, aby byla výboru rozpočtovému, který
se již návrhem posl. Procházky a soudr. a posl.
Pommera a soudr., téže věci se týkajícím, zabývá,
dána 1ádenní lhůta k podání příslušné zprávy.
Mám za to, že tímto způsobem vyhověno bylo
přáním zajisté oprávněným těchto zřízenců stálních.
kteří tak toužebně pomocí od sněmovny čekají a že
urychleno bude konečné vyřízení této tak urgentní
otázky.
Tím, co jsem pronesl, soudím, že jsem netoliko
návth svůj odůvodnil a doufam, že neoddávám s
naději klamné, očekávám-li, že návrh tento ne-li
jednohlasně, alespoň příslušnou většinou bude přijat.
Naději tuto opírám na vědomí, že zajisté všichn
ochotně pomoci poskytnou, kde pomoc jejich tak jest
nezbytnou a že všichní uznají pravdivost slov, že
»bis dat qui cito dat.«
Návrh přijímá se, načež posl. dr. Pantůček od-
volal přislušný svůj návrh pilný v této věci.
Následovaly dolazy poslance Wrabtze a
Gratzholera, na něž předseda odpověděl.
Tento oznámil potom, že chce poskytnouti všem
sněmovním stranám jistotu, že doslanou se v roz-
počtové debatě k slovu, jak si přáti budou a proto
výminečně, odchylně od zvyklosti, všechy strany
v počádku, jenž ustanovi se losem, budou míti slovo.
nebude-li totiž proti tomu žádné námítky. Strany
budou losovati zejtra odpoledne před sněmovn
schůzí.
Konec schůze o 6. hod. večer; příští bu d
zejtra o 11. hod. dopoledne s dnešním po-
řadem.
Před ukončením schůze bylo podáno ještě ně
kolik pilných návrhů ve věcech nouze.
Pommer
doktor
Pantůček
Wrabtz
Gratzholer
16
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Odpůrci státních železnic. Byly
doby, kdy Němci byli nejrozhodnějšími stou-
penci postátňovací akce železniční. Neprováděla
se jim nikdy dost rychle, a kdyby před desíti
lety o to slo, byli by postátnili všechno, cose
železnicí souvisí. Dnes na jiném stojí stano-
vísku. Dnes co nejrozhodněji se vzpírají tomu.
aby severozápadní dráha a dráha společnost
státní byla státem převzata. A čím vysvětlit
tento obrat řízením božím? Ohledy národnost
ními. Zejmena pokud jde o dráhu severo-
západní. Je známo, že tato dráha, jejíž hi
storie souvisí úplně s vývojem systému německo-
ústavního v Rakousku, byla odevždy hýčkanou
institucí Němcův v Rakousku, že správa její
je naprosto německá, že dráha ta nejspravedli-
vějších nároků našeho národa si nevšímá a že
kanceláře její jsou útočištěm oněch německých
existenci, kloré pro různě příčiny jinam sotva
by se dostaly. Dráhy státní ovšem do jisté
aspoň míry šetřiti musejí rovnoprávnosti, to jest
ale milým našim odpůrcům druhého jazyka
nejodpornější pod sluncem. Kde rovnoprávnost,
tam třeba přirozeně znalosti českého jazyka,
však právě proti němu namířena všechna nená-
visť německá. Proto vzpírají se nyní dalšímu
postátňování dráh. To je jedna příčina. Však je
ještě jiná a s tou se ovšem nevytasili. Kdyby
šlo o dráhy nevýnosné, passivní,
finančně i technicky mizerné,
byli by tu páni ihned, aby stá
je převzal a — prodělal. Prodělá
stát, vydělají bursovní faiseuři, vydělají pro-
středníci takovýchto velikých transakcí a pro-
středníci ti jsou hvězdami v německ
politické společnosti videňske-
Při sestátnění severozápadní dráhy a spol. státn
mnoho se asi netrhne a proto spojenci německé
haute finance v parlamentě o obchod ten ne
stojí. Nechť zůstanou jen v rukou soukromých
Němec
Němcův
Rakousko
17
article
Páni Jeitelesové, Taussigové atd. jsou přístup
nější, než pan Wittek, jakkoli na toho si stěžo-
vati mohou Němci nejméně. Tím vysvětluje se
nynější odpor Němcův proti sestátnění zmíně
ných dráh.
— Pod záhlavím »Důležité úlohy« z-
bývá se »O. z.«, pražský agrárnický orgán,
otázkou, která nyní s veškerou tvrdostí železné
nutnosti k straně agrární přistupuje, otázkou, co po
číti, jakou politiku provozovati. Jakou politiku chce
český lid? Tak formuluje řečený list tuto otázku
k vlastnímu nitru i odpovídá si, že je dnes
nevhodno ptáti se, jakou politiku si lid
přeje, nýbrž jakou lid potřebuje. Takovou,
která není frásl. Jakou tedy potřebuje, ptá se
znova. Užitečnou, odpovídá. A poněvadž
užitečná politika není frásí, přistupujek
bližšímu vymezení této užitečné politiky, i pravi:
Potřebujeme politiku přinášející užit ek
— užitek mravní i hmotný — tedy politiku
prospěšnou. My potřebujeme politiku pr
český lid... Četl už někdo jalovější a primitiv-
nější švádu nad tuto agrárnickou tautologii ?
Jeitelesová
Taussig
Wittek
Němec
Němcův
18
article
Potřebujeme potřebné potřeby, neboť jsme po-
třební. Variace na toto théma však je neko-
nečná. »Jeho citění, jeho vlastní a ne mu vočko-
vané tužby (proto jest nevhodno ptáti se, jakou
politiku chce lid !) jeho skutečné potřebs
mají býti a musí jednou býti direktivou politiky
opravdu národní a lidové«, píše dále bez frásl
— »nám je třeba politiky pr-
spěšné, poctivé, přimé a upřímné, české
humanní, promyšlené a positivní, a
pak se již jmenuje jakkoli.« Jaká je to poli-
tika? Inu, užilečná a polřebná. Nepříjemné mra-
venčení počíná mraziti čtenáře na zádech z té
pohádky o politické Karkulce. »Politika ideálům,
tužbám potřebám lidu vyhovujíel . . . musí býti
střízlivou, věenou, rozmyslnou, důslednou a —
důstojnou.« Kdekoli jen nařízneme tento úvodní
salám agrárnického listu, všude nacházíme týž
stejný průřez únavně nechutný a zamrlý. Az
konečně na nepřehledné hladině bezedných vod
kmitne se břevno záehrany pro tonoucího čtenáře.
19
article
»Nyní s pravdou ven, co chceme!« volá tu
»O. z.« A tu skutečně leze šídlo z pytle,z
nespočetných pytlů a obalů vysoukaného. Ná-
rod nežije jen svým jazykem, ale
i svou kulturou a hospodářstvím«, navazuje
vychytralý muž. Ovšem pouští se do veleby
práv jazykových, kteráž jsou prý nejsvětějším,
poněvadž nejlidštějším právem, ale celkem mu
nadělají málo starostí, neboť i ta práva prý nám
musí býti dána a budou, jakmile je budeme
pevně chtiti. Ale to není ona pravda, která jde
z »Obrany« ven. Ta zní: »Proto n e si m
to býti jednostranná politika ja-
zyková neb na útoky na jazyk český se
vymlouvající politieká impotence a slabost, kte-
rou my se budeme bráti.« Tady je to! Ano
nikoli politika jazyková, nikoli »lidu vočkované
lužby«, nýbrž jeho skutečné potřeby, zejieí
materialismus, odsunuti českého nacionalismu
v třetí či kolikátou řadu, toť ta humanní a pro-
myšlená positivní politika agrárnická. Proto bylo
třeba navezení tolika hluchého kamení o po-
třebné politice, aby se na konec ukázalo, že
nepotřebnou politikou lidu českého jest
»jednostranná!« jazyková politika, proto nemá
být dbáno toho, jakou politiku lid chce, nýbrž
jaké »potřebuje!« Slevami z jazy ko-
vých práv hodlá agrárnická strana platiti
»užitečnou a potřebnou politiku« — to jest
přece jejím doznáním, třeba zahaleným způso-
bem učiněným, kteréž vyzírá zjejmě ze slov,
jimiž slibuje, že ji nebude třeba vymlouvsti se
na útoky na jazyk český. Pro to bylo tolik
fikových listů zapotřebí zakrýti — tuto nahotu
20
article
— Jak si pomáhají. Je známo, jak na-
máhají se národní naši odpůrci vysvětliti nedo-
statek německých kněží v Čechách. Je to úkaz
u všech téměř národů, že kandidáti theologie
rekrutují se v evangelických zemích ze synů
kněží a učitelů, v katolických ze synů selských
a maloživnostenských, však výhradně téměř ze
synků venkovských. Jinak také není v Čechách.
Čechy
21
article
A poněvadž zemědělství v naši zemi je převážně
v rukou českých, je také počet theologů v této
zemi převážně národnosti české. Hoch vycho-
vaný v průmyslovém kraji a v docela jiném
ovzduši, než ve kterém rodí se touha po kontem-
plativním životě venkovského faráře, na kněžstvi
nejde. To příčina, proč v Čechách Němcům
kněží se nedostává a nikoli jiná, zejmena ne
ta, kterou udávají národní naši odpůrci,
k níž neobyčejně vroueně přilnula nejen ně
mecká hierarchie, nýbrž také rozhodující či-
nitelové státní, patrně z té příčiny, že jim
to novou záminkou pro národnostní rozdělení
kterým by rádi národním odpůreům učinili
present. Němci tvrdili totiž, že synové jejieh
proto mají odpor k theologiekým seminářům, po-
něvadž prý té doby jsou alumnové v nich
velikou většinou Čechové a v ústavech těch Němei
nenáviděnými vetřelci. Poukázali jsme sice ně-
kolikráte již k tomu, že ve všech seminářích bez
výjimky němčina je řečí privilegovanou, tak ve
pražském i v budějovickém a i v královéhrade-
ckém, nemluvě o litoměřickém. Jsou dosud známa
slova nebožtíka kardinála Schwarzenberga, kterých
užil naproti klerikům, kteří jej prosili za český
řád a české přednášky v semináři: chtějí-li, za
váti do německého kraje, štěkati jako psové, však
přes to stalo se, že šíří se legenda, jako by
semináře byly ústavy počešťujícími, kdežto jsou
to naopak v pravém slova smyslu německé pře-
lejvárny. Nejzajímavější jsou ovšem poměry v se-
mináři litoměřickém. Tam je letos 71 Němců,
Němec
Čecho
Schwarzenberg
Čechy
22
article
24 Čechů, našich soukmenovců tam tedy méně,
než co by jich dle počtu soukmenovců na-
šich v litoměřické diécesi býti mělo. Však i to
je dle německého názoru »křivdou«. Čech by
tam nesměl býti žádný. Jací jsou to Němci, jichž
tam letos tak úžasný počet? Jest mezi nimi
30 Porýňanů, kteří přišli, aby zde
jako kněží po vymožení rakousko
uherského státního příslušenství
zůstali. Tedy rodili Prušáci mají nyní
Němcům dopomoci ke kněžím. Je to úkaz více
než charakteristický, co u nás všechno je možno
Prušákům v Litoměřicích těch 24 Čechů a do-
mnělý český řád patrně nepřekáží jako pánům
Němcům domácím.
— Nezdravé problémy. Houfně jak
houby po dešti rodí se nyní plány, jak stlouci
na řišské radě opět nějakou majoritu pravice.
Čecho
Němec
Prušák
Čechy
Litoměřice
23
article
Nevykvasené poměry nynější zejmena nelíbí se
těm, kteří by nejraději, aby parlament hodně
rychle pracoval, zejmena aby co možná nej-
dříve odklídil balvany, jež normální práci
v cestu navalila obstrukce. O jednom takovém
hlasu, zřídit totiž dvě sdružení pravice: jedno
širší totiž a druhé užší, již jsme se zmínili,
teď bloudí po couloarech fanatikové autonomi-
stické většiny a hledají dobré duše, které by
takovouto majoritu sklížit pomáhali. Pokud se
nám zdá, půjde to ve Vídni těžce, zejmena po
zkušenostech z posledních dob. Nic jednoduš-
šího by nebylo, než povaliti nynější statusa
pro všecky doby učiniti majority centralistické,
německé a protislovanské nemožnými. Stačilo
by k tomu, kdyby Slované podali si rukua
kdyby jen v kardinálních otázkách pomohli
těm, kteří nemají naprosto žádné příčiny
pro pana dra. Körbra se engažovat. Ve směru tom
byl nejednou již podniknut pokus. Slované ne-
jednou již seděli pohromadě, však dlouhého
lrvání bratrská slovanská shoda neměla nikdy.
Byli to vždycky Poláci, kteří ji zmařili.a
ostatní Slované tomu ani nebránili. Vždyť do-
savadní slovanské většiny nebyly k tomu, aby
pomáhaly ku právu Slovanův, nýbrž byly to
poddajné většiny vládní, o něž se vždy kabine
opíral a které ke všemu ochotně daly své svolení.
Slovan
Polák
Slovanův
Vídeň
24
article
Takovýto veleklub nesloužil nikdy národům,
z nichž vzešli poslanci, kteří byli jeho členy,
nýbrž byl pohodlnou oporou vlády, která byla
náhodou u vesla a o Němce zjevně opírati se
nemohla. Poláci nikdy se z teplého koutečka při ka-
mínkách, do nichž nakládá nyní dr. Körber, nehnou.
Všechno namáhání v tomio směru bude asi
marné. Slované rakouští a zejmena Poláci musí
ještě jednou žvýkati s námi trpký chléb oppo-
sice a přesvědčiti se, jak bolí křivda. Mohli by
se sice zeptati u svých soukmenoveův, zejmena
v Německu, však ty neslyší a jejich bole-
stivých vzdechů si nevšímají, naopak, dnes ještě
je v polském klubu dost pánův, kteří by oběma
rukama uzavřeli spolek s Němci proti nám.
— Klub národní strany svobodomy slné.
Správní výbor usnesl se provésti stěhování do
nových místností počátkem měsíce pro-
since. Z té příčiny bude čitárna klubovn
přistupna členům nejdéle do 15. pro-
since v nynějších místnostech. — K různým
dotazům členů sděluje se, že posud vydaná čtyř
čísla »Věs-tníku« klubovního mohou zdarm
obdržeti členové, jimž by některé číslo scházelo.
Také klubem vydaný spis »Pracovní pro-
gram agrární« po zaslané reklamaci ob-
držeti mohou členové zdarma. Reklamace za-
slány buďtež na adresu: Klub národní strany
svobodomyslně v Praze—II., v Jungmannově
třídě čís. 26. — Prvá číslo nového ročniku
»České Revui«, vydávané péčí Klubu národní
strany svobodomyslné a nákladem p. Edv. Beau-
forta, vyjde dne 30. t. m. za redakce p. J. Vrch-
lického a dra. B. Raymana.
Němec
Polák
doktor
Körber
Slovan
B Rayman
Německo
Praha
Jungmannův
klub národní strana
II
Český revue
péče klub národní strana
Beauforta
25
article
— Kluby občanské. Staroměsts ký
občanský klub v Praze pořádá člen-
skou schůzi dnes ve čtvrtek dne 24. října o8
hod. večer v restauraci p. Sochůrka v »Kop-
mance«. Pořad: 1. Zahájení schůze. 2. Roz
hovor o doplňovacích volbách do sboru obee.
starších král. hl. města Prahy. Ve schůzi této
představí se pp. kandidáti, kteří doporučení býti
mají k obecním volbám.
— Osobní. Akadem. architekt a úřad. opráv-
něný stavitel pan Antonín Karban otevře svou
kancelář v Kralupech nad Vit.
— Rodinné zprávy. Slečna Maruška Hyr-
manova a pan Vratislav Truneček, obchodník
v Břasích, slaviti budou sňatek v sobotu dne 26. října
o půl 9. hod. dopolední ve farním chrámu ve
Stupně.
— Úmrtí. V Rakovníku zemřela dne 22. t. m.
po krátké nemoci paní Irma Perutzová, rozená
Brokova v 21. roce věku svého. Pochována bude
dnes o 3. hod. odp. na tamějším hřbitové. — Dne
22. t. m. zemřela ve Velvarech paní Anna
Venelová, vdova po měšťanu v stáří 56 roků.
Pohřeb konali se bude dnes o 11. hod. dop. z domu
smutku na hřbitov u sv. Jiří ve Velvarech. — JUDr.
Josef Kratochvíl, mlynář v Lounkách zemřel
v 64. roku žití. Pohřeb koná se zejtra na ovang. reí.
hřbitov v Krabčicích. Pohřební pobožnost počneo
10. hod. dop.
- Tycho Brahe. Dnes připadá památka tří-
staletého úmrtí slavného Dána, hvézdáře císs Ra-
dolfa II., o něhož právem zajímá se všecek vzdélaný
svět. Nebylo známo, kde leží jeho ostatky. Po dalším
pátrání podařilo se arebitektu Janu Hlerainovi nalézti
v Týnském chrámu místo, kde Tycho Brahe byl po-
hěben a pomoci vědeckých autorit prof. dra. O.
Sochůrek
Karban
Maruška Hyr
Truneček
Perutzová
Brokův
Anna
svatý . Jiří
JUDr
Kratochvíl
Lounek
Brahe
Dán
Hlerain
profesor
doktor
Praha
Kralupy
Břasy
Stupno
Rakovník
Velvary
Krabčice
Staroměst ký občanský klub
26
article
Schrutze a univ. docenta dra. Jindř. Maliegky zjistiti
zcela určitě, že nalazené tu ostatky jsou vskutku
Tychona Brahe. Společnost přátel starožitností českých
v Praze oznamuje, že ve 3. čísle svého »Časopisu«,
jež vyjde asi koncem listopadu, uveřejní obšírnou
zprávu o nálezu a vyšetření tělesných ostatků Bra-
hových, hojně illustrovanou, kterouž podali její sta-
rosta Jan Herain a dr. Jindř. Matiegka »Časopis«
vychází čtylikrát za rok a jest dáván všem členům
zdarma. Dosud vydaná 2 čísla letošni obsahují mimo
jiné úplný olisk velmi zajímavé zprávy o staročeském
orloji na staroměstské radnici, kterouž napsal r. 1570
správce orloje Jan Táborský z Klokotné Hory, pak
článek dra. Jiříka o býv. zatímním průčelí chrámu
sv. Víta a j. v. Čísla mají 4 obrazy v textu, 4 obra-
zové přílohy a 4 listy s vyobrazeními a popisy
znaků starých českých rodů. Členem stává se, kdo
zašle pokladníkovi (Ed. Buíka na Král. Vinobradech,
Slezská tř., 38) roční příspěvek 2 K. Členské při-
hlášky jsou přijímány denně. Společnost výslovně
upozorňuje, že »Časopisu« není tištěno mnoho
do zásoby i jest záhodno, aby v čas poslal
příspěvek každý, kdo přeje si úplného ročníku je-
tošního.
— Dohodnutí k doplňovacím volbám do
sboru obocních staršich. Mezi výborem staro-
měsíského občanského klubu a Jednotou občanů
pražských uzavřeno bylo dohodnutí v lom směru,
že strana staročeská nebude jmenovati žádné kandi-
dáty na uprázdněná mísla obecních starších v prvém
(jednoho člena) a ve třetím (dvou členů) volícím
sboru na Starém městě, kterážlo místa dosud nále
žela přislušníkům Národní strany svobodomyslné.
Naproti tomu výbor staroměstského občanského
klubu zavázal se, že nabude jmenovati kandidaty
pro druhý volicí sbor na Starém městě, kde uprázd-
něny jsou dva mandaty.
Schrutz
Jindřichův
Tychon Brahe
Herain
doktor
Matiegka
Táborský
Jiřík
svatý . Vít
Ed
Král
Vinobrady
Praha
Starý město
staroměstský občanský klub
27
article
— V Trutnové nechtějí volfa. Při volbách
do zemského sněmu odály se v Trutnově četné za-
jímavosti. Liberální strana městská, kandidující proí.
něm. university v Praze, dra. Ad. Bachmanna, selkala
se v prudkém zápasu se stranou všeněmeckou, která
jmenovala svým kandidátem redaktora »Trautenaner
Zeitunga« Jana Lindemavera. Všeněmci trutnovstí
byli si svým vítězstvím jisti; aby však přece se ne-
přepočítali a velkolepé ovace, přichystané Linde-
mayrovi, nerozprchli se v nivec, povoláni pro jistotu
do Trutnova ku pomoci všeněmečt poslanci WVol
a Kasper, kteří veškeré liberální schůze v Brou-
mově i v Trutnově rozbíjeli. Při druhé nové volbě,
na trulnovské radnici dne 15. t. m. konané, dostavil
se na ni i Wolf a Kasper se svým pomocníkem
Lindemayerem, a způsobem neslýchaným ještě v po-
sledním okamžiku rozvinouti chtěli mezi voliči akcí
ve prospčeh Všeněmců. Ani Wolf, ani Kasper ne-
mají v Trutnově práva volebního a proto byl Wol
členem městského zastupitelstva požádán, by mí st-
nost opustil, což tento nejen odepřel, ale
s Lindemayerem na nepředvídaný vyhazov si u c.k.
státního zástupce stěžoval. Bylo mu však dáno na
vědomi, že zde, nejsa voličem, nemá skutečně co dě-
lati a proto nechť místnost opustí. Zsinalý, se za-
ťatými pěstmi opouštěl Wolí trutnovskou radnici;
jeho pomocník Lindemaver skrýval se pak v koulku
chodby, hledě se svými přivrženci, kde by jakou
ovečku pro sebe pohltil. Leč veškeré námahy Vše-
němců zůstaly marny — liberální kandidát dr. Bach-
mann zvolen slušnou většinou hlasů. Lindemayerovi
nepomohl ani jeho vlastní životopis, který si ve svém
listě uveřejnil, aní věnce, jež měl v hostinci »Stadt
Berlin« přichystány. Vše rozplynulo se mu v nivec
a co nejhoršího, že ani velkolepěho banketu, který
byl Všeněmci chystán, se nedočkal.
Bachmann
Lindemaver
WVol
Kasper
Wolf
Lindemayer
doktor
Bach
Trutnov
Praha
Linde
Brou
Trautenaner Zeitunga
Stadt Berlín
28
article
— Ze zemského výboru. V záležitosti ná-
hrady škody, způsobené po zahájení prací kanali-
sačních na domě »u Montagů« na Malé strané, bvl
zahájen spor, aby se touto cestou zjistilo, kdo je
povinen škodu způsobenou nahradit. Žemský výbor
ve včerejší schůzi vedení sporu svěřil p. dru. Šolcovi,
advokátovi v Praze a znalcem ustanoven inž. pan
Materna. V zastoupení obce pražské jest znalcem
arch. p. O. Bělský. — V téže schůzi usneseno za-
řaditi do rozpočtu na příští rok obnos 30.000 korun
na podporu zřizování vodovodů na venkově.
— Pensijni pojišťování soukromých úřad-
níků. Dne 18. října konala se druhá porada odbur-
ných spolků o vládní osnově zákona o pensijním po-
jišťování soukromých úřadníků v mísinostech zemské
jednoty soukromých úřadníků v král. českém v Pra se.
Montag
Šolc
Matern
Bělský
Praha
29
article
Vedle této jednoty vyslali své zástupce: Spolek asse-
kuračních úřadníků, spolek stavitelů a kandidatů sta-
vitelství z vyšších průmyslových škol, spolek absol-
ventů vyšších škol strojnických, chemických a elektro-
technických, spolek českoslovanských knihkupeckých
účetních, hromada knihkupeckých pomocníků a »Ver-
ein deutscher Handelsangestellter«. Nepřítomnost svou
omluvili zástupcové jednoty českoslovanských ředitelů
kůrů, kapelníků a varhaníků a spolku absoiventů
českoslovanské akademie obchodní, prohlásivší, ža
v zásadě souhlasí se stanoviskem jednoty soukromých
úřadníků, která vílajíc v zásadě osnovu, navrhuje
řadu změn v obsahu jejím. Stejné prohlášení učinili
ve schůzi delegáli spolku českoslovanských knihku-
peckých účetních, spolku stavitelů a kandsdátů sta-
vitelství a spolku assekuraních úřadníků. Ohledně
rent a požitků, rozdělení tříd a způsohu uhražování
potřeby přednesl samostatné návrhy zástupce spolku
německých obchodních zřízenců. Návrhy tyto obsahují
značně větší míru požadavků než osnova skýtá. Shro-
máždění vyslechli návrhy řečené, neslavěli se proti
nim, vyhradili si však vysloviti se o nich, až by pro-
jednáváním osnovy v říšské radě mohla býti celá
situace jasně přehlédnuta. Jednomyslně vysloveno
přání, aby osnova, o níž jde, projednávána byla říš-
skou radou co nejdřive.
— Přednášky. Spolek architek(ů a
inženýrů v král. českém má zejtra v pátek
dne 25. l. m. v 7. hod. večer IV. týdenní schůzi
v Měšťanské besedě pražské. Na jednacím pořadu
jest rozhovor: »O stavebním programu velké Prahy«.
jejž zahájí pánové prol. Koula a arch. Štěrba. Není
pochyby, že i tato přednáška těšiti se bude stejně
velké pozornosti, s jakou sledován rozhovor o velké
Praze minulý pátek zahájený. Hosté jsou vítáni.
Koula
Štěrba
Vera
Praha
vysoký průmyslový škola
spolek absoivent českoslovanský akademie obchodní
spolek českoslovanský knihko
spolek architek
30
article
— Exlstence Českoslovanské jednoty
ohrožena. V minulých dnech přinesly některé listy
zprávu, že trvání Českoslovanské jednoty je ohro-
ženo. Zpráva ta se nyní potvrzuje. Předsednictvo
svolává za tou příčinou na dnešek na 7. hod. večer
schůzí výboru a žádá důtklivě veškeré pp. členy vý-
boru, by se schůze tě zúčastnili.
— Týdenní schůze spolku českých 16-
kařů v Praze konati se bude v pouděli dne 28.
října 1901 o 6. hod. večerní v Karojinu. Na pro-
gramu je přednáška pana prof. dra. Deyla »0 zvlášt-
ních chorobách rohovky«, s demonstracemi.
— Výbor pomocného spolku nadace Jo-
nákovy při právnické fakultě c. k. českých vyso-
kých škol Karlo-Ferdinandských v Praze ve schůzi
konané dne 17. řijna udělil na zimní semestr 1901
až 1902 ze svého jmění a z nadace Jonákovy 447
bezplatných obědů týdně nemajetným studujícím
zmíněné fakulty. Dle přání zvěčnělého zakladatele
p. dra. Jonáka se pp. stipandistům dřívějším připo-
míná, by, nalézajíce se v poměrech přiznivých pa-
matovali na nemajetné studující kollegy.
— Slovanský večírek v Chrudimi. V so-
botu dne 12. t. m. uspořádala Měšťanská be seda -
chrudimská dostaveníčko přátel vzájemnosti slovan-
ské ve skvostných mísinostech městského musea.
V malém sále chrudimského musea zaujsla místa
společnost velice vybraná s drem. Havelkou, staros-
tou města Chrudimi v čele, aby zúčastnila se prvého
tournée Slovanského klubu po městech českých.
Není nezajímavo pro naše součastné poměry, že jest
to právě ženský svět, který lépe význam slovan-
ských dychánku chápe a svojí účasti na nich zájem
pro myšlenku osvědčuje. Též na Slovanském večirku
v Chradiní bylo pozorovati mezi téměř 200 účas-
profesor
doktor
Deyl
Jonákův
Jonák
Havelka
Praha
Chrudim
Chradinit
spolek český 16
právnický fakulta c
KarlaFerdinandský