ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 9850f740-661d-11dc-ab54-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: place 47, person 125, org 15, work 3
1 masthead
24 října 1901.
24 říjen
2 masthead
Číslo 293.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana 3.
5 article
(Slyšle, slyšte! na českých lavicích.) Když jsme proti tomu podali stížnost, rozhodlo místodržitelství, že nemůže takové usnesení zrušiti, že nemá k tomu podnětu. (Slyšte, slyšte! na českých lavicích.) Z fěchto okolností nebude nikomu divno, že poklá- dáme celou vyrovnací akci moravskou za tarlufferit se strany Němců, proto že se nemůžeme po šest dní smiřovati, abychom se dne sedmého, v neděli s pány rvali. Chceme mír, avšak na základě rovno- právnosti, jakkoliv máme na Moravě většínu. Hlučný souhlas na českých lavicích.) Rozhodně však vám pravím, že, jestli vám na- padne do českého města takovým způsobem vnik nouti, tak je přepadnouti, jak jste učinili v Litovli, ž vás pošleme domůskrvavými hlavam Tím si budle jisti. (Hlučný souhlas a potlesk na lavicích českých. Velká vřava a ryk na levici.) Přijdte ještě jednou do takového českého města a uvidíte, že bez ohledu na to, zda-li vám slavnostní průvod se dovolí čili nic, chopíme se toho, k čem jest každý napadený oprávněn k spra Vedlivé sebeobraně, a necháte-li věci dojíti tak daleko, že fysické násilí má mezi námi rozhod- nouti, uvidíme, zda-li převážná většina obyvatelstva v zemi má také převahu fysické sily čili nic. (Hlučný potlesk na lavicích českých; řečníku se gratuluje.
Slyšl Němec Morava Litovel
6 article
Vřava ve sněmovně.) M.p dr. Körber prohlašuje, že stát. zastupitel- stvo — jak mu povinnost kázala — zakročilo au krajského soudu olomouckého jest již zavedeno vy šetřování. (Pochvala.) Dalšího napomínání nebylo prý také třeba, neboť úřady vědí prý, že nemají trpěli porušování zákonů, pokoje a pořádku. Min. předseda domnívá se, že vylíčení litovelských udá- lostí v pilném návrhu, je předpojatě. (Prudký odpon mezi Čechy.) Úřady neměly co zakazovat, neboť lon odbyla ze podobná slavnost za velikého návalu obe- censtva klidně. Omlouvá okr. hejímana, že neopatřil si dřív vojsko, neboť toto opatření mohlo by prý vzbudit jitření. (Souhlas. Odpor. Pokřiky.) Škoda čin 70 K. O vážných výtržnostech nelze mluviti; nebylo vážnějšího poranění. Přihoda se žebrákem, jenž by od Němců tak zbit, že svým ranám podichl, nezdá se pravdivou. Více zloby, než ve skutečnosti stalo se, způsobil inkoust nebo snad kalamář, jenž při otvírání okna náhodou (I) spadl s okna (Slyšte !)a na hlavu příslušníka české národnosti. Potom byla první skupina slavnoslního průvodu na cestě k ná- draží u záložny kamenována, pročež účastníci prů- vodu bázeli pivními džbánky. Tu lehce šest oso raněno a v záložně — jak již řečeno — bylo vytlu- čeno oken za 70 K. Když četnictvo nestačilo zjed nati pořádek, okr. hejtman povolal z Olomouce voj sko, jehož na štěstí nebylo použito, neboť byl klid obnoven záslužným přičiněním litovelského starosty Větší hloučky, vracející se z Litovle, dopustily se ještě týž večer v Roketnici a j. neoprávněných výtržností, jež rovněž vyšetřují se. Tak se věci měly, končí ministerský předseda donfa, že zavedené trestní vyšetřování stihne vin níky. (Hlučná pochvala mezi Němci; hluk a pokřiky mezi Čechy).
doktor Körber Němec Čechy Olomouc Litovel
7 article
Posl. bár. dElvert libuje si v odpovědi mini sterského předsedy a kritisuje řeč dra, Stránského Němci chtěli prý, aby pravda přišla na světlo. Návr dra. Stránského je prý neslýchanou uražkou ně- mactví. (Pochvala v levo.) Vyčitá Čechům, že vydávají se vždycky za od- strkované. Druží-li se se svými soukmenovci, pro hlašují to za osvědčování odvěkého národního př- slušenství: činí-li tak Němci, prohlašují to za zrádu (Dlouhá pochvala) Rozebírá údaje pilného návrhu po návodu m.-p dra. Körbra. (Posl. Klofáč volá: Ministerský před- seda je celý náš.) Ubezpečuje, že zvláštní vlaky do Litovle nebyly placeny z obecních peněz. Němci ne- chovali se nectně o litovelských volbách. Tamější většina německá zjednána — prý — slušně. Ně- mecké zastupitelstvo bylo spravedlivo k oběma ná- rodním kmenům, nynější ne . . . V tom okamžiku vznikla hádka mezi posl. Frankem Stei- nem a okolními českými poslanci, z níž vyvinul se záhy prudký spor. Franko Stein na jedně a posl. Klofáč, Choc Fresl na druhé straně dělali si nejprudší výčitky urážky. Předseda marně zvonil. Posl. Wolf a Lecher chlácholili Steina, ale ten volal: »V jednacím řádu není psáno, že by si člověk měl dáti líbit nejpitomější výkřiky« a dorážel na posl. Klofáče, jenž seděl před ním. Byly obavy, že dojde ke rvačce, ale konečně přátelé ukonejšíli Steina a ten odešel ze sněmovny. Posl. d'Elvert pokračuje ve své řeči, snažil se dokázali, že jinde Češí dopustili se proti německému obyvatelstvu horších výtržností, zvláště prý — Praze atd. Cilem české politiky na Moravě je do- stati do svých rukou jedno německé město po dru- hém. Tomu opříti se musí Němci co nejhouževna- těji. (Hlučná pochvala v levo). Tronfá, že vyvráti všecka česká nařčení proti Němcům na Moravě.
Posl Stránský Čecho Němec Klofáč Franco Stei Stein Choc Fresl Wolf Lecher Elvert Litovel Franca Praha Morava
8 article
(Hlučná pochvala a potlesk). Předseda oznamuje, že posl. dr. Stránský změnil svůj návrh takto: »Vláda vyzývá se, aby dala ony výtržnosti přesně vyšetřit a vinníky přísně potrestali.e Posl. Svozil: Jak ministerský předseda tak bar. D'Elvert se velice namáhali, by vylíčili události litovelské jako velice nevinné; tak nevinnou však věc není. Ministerský předseda počínal si tak, jako by si chtěl hráti na právního zástupce Němců. (Šou- hlas na českých lavicích.) Jsou tu vidět důvěrné styky mezi ministerským předsedou a Němci. Němo vtáhli do Litovle za jednohlasného volání: » Pryi se svinskými ČechyJ« (Hlučné hlasy: »Slyšte ! na českých lavicích.) Český student, který na volání »Heil!« odpověděl »Na zdar!., byl sražen k zemi krvavě zbit. Na zpáteční cestě ze slavnosti zastavily se davy před záložnou a začaly ji pivními skleni cemi a cihlami bombardovati. V záložně nebylo je diné cihly, nemohly býti tedy bázeny ze záložny. (Odpor u Němců. Posl. Albrecht křičí.) Pane posl Albrechte, povím vám, jak jste se choval. Se zata- tými pěsťmi troubil jste k útoku na záložnu. Posl. Albreclit: Takově tvrzení je přece nej vělším sprosťáctvíml Posl. Svozil (pokračuje): Tak mi bylo řečen se-strany věrohodné. A kdo pak provokoval Němo v chudobinci, že tam také vytloukli okna? V Čer- vence byl zbit sedlák na svém vlastním dvoře tak že dlouho ležel nemocen. Snad vás tím provokoval že stál na svém dvoře? Provokovali vás snad re- demptoristě v Července? Dne 2. září bylo mně dvěma četníky na nádraží v Zábřehu řečeno, že dostali rozkaz, tam státi, protože pan Brass vysln agenty do německých vesnic, aby obyvatelstvo táhl s klacky do Litovle na Čechy. (Posměch na levici.
doktor Stránský Posl Svozil D Elvert Němec Němo Čechyj Albrecht Brass Litovel Zábřeh Čechy
9 article
Je pravda, že byly najaty za peníze osoby, aby táhly do Litovle. Olomoncký list »Nene Zeit« pro volal jednomu německému starostoví »wacker«, proto že dal několika lidem po šesti korunách, aby tábl do Litovle. Proč pak povolal okrusní hejtman do Litovle vojsko, když již Němci odtáhli? Aby moh říci nahoře, že povolal vojsko proti Čechům a nikol proti Němeůlm. Bar. d'Elvert tvrdil, že schválně byli němečtí úřadníci z Litovle odstranění. V Litovli je německý okresní soudce a politické úřady jsou obsazeny Němci, jakkoliv obyvatelstvo okresního hejtmanství je z dvou třelin české. Bar. d'Elvert také vypravoval, ž byly zrušeny v Litovli dvě německé dětské opatrovny. Je docela přirozeno, že česká správa obce ne- bude vydržovati dvě dětskě německé opatrovny. Němei v Litovli mají dosud ješté dvě měšťansk školy a jednu školu obecnou, kdežto většina českého obyvatelstva má jen jedinou školu obecnou. (Hlučne hlasy: Slyste ! Slyšte! na českých lavicích.) Posl. dr. Pražák volá: V Brně nemá česk obyvatelstvo ani jednu školu měšťanskou, ač tam žije 42.000 Čechůl Posl. Svozil (pokračuje): Úřadníci v Litovl nerozumějí česky a rád bych věděl, zda by si některé měšto něměcké dalo llbiti české úřadníky, neumějíc německýl
Němec Čecho Elvert Posl doktor Pražák Svozil Litovel Brno Nene Zeit
10 article Fosl. Albrecht volá: To není pravda! Úřa
Fosl. Albrecht volá: To není pravda! Úřa níci umějí zcela dobře český! Posl. Svozil (pokračuje): V Zábřehu nesměl jsme pořádati svou slavnost ve městě, nýbrž musili jsme jíti do sousední vesnice. V Litovli stáli četníe před záložnou s nasazenými bodáky, když Něme začali házet kamením, četníci se obrátili a táhli s bodáky proti záložněl (Hlučná veselost.) Ulazal bych se posl. d'Elverta, není-li urážkou, když 8050 Némců táhne městem českým za volání »Svinští Čechové!«? Nepokoje litovelské zavinila vláda sama, jejíž kapitulace tak živila zpupnost ně meckou, protože se domnívali, že musí použiti ny nější doby, aby se pomstili českému obyvatelstvu za to, že města toho dobylo. Myslila si, že povol ností německým radikálům odejme podmínky exi stence. Ale, jak vidět, neporoučejí dnes radikálové jenom všem Němcům, nýbrž i vládě. Události litovelské, jež staly se za souhlasu vlády — okresní hejtman a místodržitslství tažení Němců do Litovle zakázalo, ministerský předseda však povolil — (Bouřlivé hlasy: Slyšte!) je jasným důkazem, že se nacházíma v kursu, jakého nebylo od Auersperga. (Hlučný souhlas u Čechů.) Z ns- utrální vlády vyklubala se zakuklená vláda Němeů. která oklikami činila vše možné, by nepozorovaně připravila begemonii Němců. (Hlučný souhla u Čechů.) Ministerský předseda nedávno položil důraz na to, že je povolán, aby připravoval národní mír. Bu- de-li připravovati národní mír tímto způsobem, sklid místo smíru bouři. Nikdy rakouské vlády na žádném lidu tak nehřešily, jako na českém lidu na Moravě.
Albrecht Posl Svozil Nout Elvert Čecho Němec Auersperg jítli Zábřeh Litovel Morava
11 article
Po desetiletí český lid na Moravě se germanisujea pomocí úřadnictva podařilo se českým městům dáti nátěr německý. Jestliže se diví posl. d' Elvert, že jedno německé město za druhým přechází do česk ých rukou, je tato změna přirozená, protože tato měsln nejsou německá, nýbrž česká, a pouze jejich zastupi- telstva jsou německá. Dělejte si co chcete, a ať vám vláda pomáhá jakkoli, města, mající českou většinu. přirozeně přejdou do državy české. Po událostech litovelských je v českém lidu velmi málo chuti pokračovati ve vyjednávání o smíru s osobami, jako bar. d'Elvert. Nevzdáme sa boje nýbrž budeme v něm loyálně a slušně pokračovat potud, až se nám dostane spravedlnosti. My nechcem býti otroky, ale chceme svobodu slovanského lidu (Hlučná pochvala na českých lavicích.) K návrhu posl. Abrahamoviče přijímá s konec debaty a hlavními řečníky byli zvoleni poslane Albrecht (proti návrhu) a V. Hrubý (pro). Posl. Albrécht prohlašuje česká udání o lito velských událostechza lživá a klevetná. Dr. Stránský je vždy tam, kde vládne národní fanalismus. Doráží na něho, jako »litovelský poslanec« líčí tamější ná- rodnostní poměry, události o posledních volbách a př olevírání německé zahrádky dne 22. září. Úřadně je dokázáno, že výtržnosti začali Češí . Pro všeněmecké pokřiky na tom místě poslane Pražák postavil se k obraně, jež způsobila prudkou hádku mezi ním a poslancem Döťz e m. Posl. Albrecht (pokračuje) snaží se dokázati že Češí byli provokatéry, žádal, by příslušné vyše- třování provedlo se věcně a přísně a konečně hrozí. že prý německý národ opře se svorně všem českým provokacím.
Elvert Albrecht V Hrubá Posl Stránský Morava Döťz e m
12 article
Poslanec dr. Pantůček: S upřímným uspo- kojením vyslechlí jsme vřelá slova pana ministr financí, v den zahájení tohoto zasedání pronesená. kterými vzpomněl jedné kategorie zřízenců a pracov níků státních, kteří prý ještě jako poslední oče- kávají od vlády a říšské rady příslušného zlepšeni své existence. Slavná sněmovna uznala, že platy úřadník státních v letech sedmdesátých upravené nevyhovo- valy poměrům drahotním, zatím již značně změně- ným, a pokládala za nutné platy tyto poměrům oněm přizpůsobiti; rovněž shledala, že příjmy slubů nebyly dostatečny, aby jediné osobě, neřku-li cel rodině, mnobdy z více členů se skládající, existenci i nejskromnější zajistily a že třeba jest přijmy tyto v poměru k práci konané i v poměru k stavu dra- hotnímu zvýšiti. Stejným způsobém osvědčena byla i blahovůle vůči důstojnictvu, jehož gáže zvýšení došly, a jak všem velectěným pánům známo, při- stoupily mnohé sněmy zemské k tomu, aby i uči- telstvo obdrželo zvýšený plat, stavu svému i konané práci přiměřený. Však tím není ještě úkol vládě a shorům záko- nodárným uložený přiveden ke konci; není tím ještě nikterak plně vyhověuo povinnosti, kterou stejno- měrně mají zástupci lidu vzhledem ke všem vrstvám obecenstva. Jest tu ještě zejmena jedna kathegorie státních pracovníků, zajisté ne bezvý znamná i počlem nemalá, která dosud nenalezla místa u bohatého stolu, u kterého ostatní zřízenci státní a veřejní svůj hlad ukojiti hleděli, kathegorie zřízenců, již dosud toužebně, však marně na úpravu svých trudných poměrů existeněních čekala.
doktor Pantůček
13 article
Jest to třída oněch pomocných zřízenců stát- ních, již nemají nižádného systemisovaného místa ve službě státní, nýbrž toliko na výpověď jsou přijali, jež nemají vysoké služné, nýbrž jen skrovnou mzdu (která na př. při kanc. pomocnících soudních nejvýše 540 zl. a v městech okresních 480 zl, obnášeti může), kteří nemají ani pro sebe ani pro rodinu svoji ni- žádný nárok pensijní, nýbrž stále jen v obavě před propuštěním a před chmurnou budoucností svůj strá- dání plný život vedou, jest to celá ona velká třída diurnistů, kancelářských pomoeníků, kaikulantů a po- štovních expeditorů. Bylo by věru zbytečno, kdybych chtěl sl. sně movně líčiti a dokazovati, že zde jest odpomoc ne zbytnou a že jest nejsvětější povinností všech zástupců lidu této vrstvě nouzi trpící poskytnout úlevu nouze její, že jest to netoliko příkazem lid- skosti, nýbrž i postulátem sociální politiky k ná pravě těchto v pravdě neudržitelných poměrů co nejrychleji přikročiti. Dostačí snad, dovolám-li se slov J. E. pana mi- nistra financí, jenž ve svém exposé, předešlý čtvrtek podaném, sám tuto kategorit státních pracovníků jako »nepochybně nuznou« (fraglos bedürftig) označil Však, velectění pánové, diurnisté, kálkulanti kancelářští pomocníci a jak vůbec tito všichni zři- zenci státní se zovou, nejen že potřebují nezbytně zlepšení své existence i svého sociálního postavení, nýbrž si ho i v plné míře zaslouží. Vždyť, jak zajisté všem veleváženým pánům jest známo, representují tilo pomocní zřízenci státní značný díl veškerého úřadnictva kancelářského resp. manipulačního.
14 article
Jim uloženy jsou stejné práce jako úřadníkům samým, mezi nimi a úřadníky zhusta není ni- žádných rozdílů co služebních povinností se týče. Také ico do předběžného vzdělání nestojí po většině za úřadníky, kteří jsou v úřadě jim nad řízeni. Neboť jak každému povědomo, rekrutují se diurnisté z velké části z bývalých studentů, kteř původně vyššímu studiu se věnovati chtěli, však tento svůj úmysl nepřízní osude, z jakéhokoli dů- vodu, nejčastěji však pro nedostatek prostředků sub- sisteněních nemohli splnili. Osoby ty, když již promeškaly dobu, ve kter se mohly obrátiti k nějakému živnostenskému za- městnání, viděly se postaveny před nutností vyble- dati si nějaké postavení, v němž by si vydobyly chleba postrádaného a v nedostatku lepšího přijaly trpké zaměstnání diurnistů. Však ačkoli osoby tyto často co vzdělání se týče i co do praktické routiny úřadníkům se vyrov- nají a tudíž úplné způsobilosti pro místa úřadnická vykazují, přece nedopouští jim zákon z 19. dubna r. 1872, jenž všecka manipolační místa ve službe státní poddůstojníkům certitikátem obdařeným vyhra- žuje, aby místa úřadnického došli. Jest zajisté tudíž jen spravedlivo a slušno, aby zřízencům těmto alespoň byla otevřena možnost. vyššího platu dojíti a nějakého lepšího sociálního postavení dosáhnouti. Jeho Excellence p. ministr financí připustil ve svém exposé, nám podaném, možnost úpravy plalů diurnistských 1. lednem r. 1902. Prohlášení toto bylo s velkým souhlasem o celě sněmovny přijato, což vzbuzuje ve mně naději že sl. sněmovna zajisté neopomene učiniti všech kroků, které k uskutečnění prohlášení onoho věsti mohou.
Jim
15 article
Aby nižádný čas nebyl promarněn a aby bylo železo kuto, dokud jest žhavé, dovolují si podati formální návrh, aby byla výboru rozpočtovému, který se již návrhem posl. Procházky a soudr. a posl. Pommera a soudr., téže věci se týkajícím, zabývá, dána 1ádenní lhůta k podání příslušné zprávy. Mám za to, že tímto způsobem vyhověno bylo přáním zajisté oprávněným těchto zřízenců stálních. kteří tak toužebně pomocí od sněmovny čekají a že urychleno bude konečné vyřízení této tak urgentní otázky. Tím, co jsem pronesl, soudím, že jsem netoliko návth svůj odůvodnil a doufam, že neoddávám s naději klamné, očekávám-li, že návrh tento ne-li jednohlasně, alespoň příslušnou většinou bude přijat. Naději tuto opírám na vědomí, že zajisté všichn ochotně pomoci poskytnou, kde pomoc jejich tak jest nezbytnou a že všichní uznají pravdivost slov, že »bis dat qui cito dat.« Návrh přijímá se, načež posl. dr. Pantůček od- volal přislušný svůj návrh pilný v této věci. Následovaly dolazy poslance Wrabtze a Gratzholera, na něž předseda odpověděl. Tento oznámil potom, že chce poskytnouti všem sněmovním stranám jistotu, že doslanou se v roz- počtové debatě k slovu, jak si přáti budou a proto výminečně, odchylně od zvyklosti, všechy strany v počádku, jenž ustanovi se losem, budou míti slovo. nebude-li totiž proti tomu žádné námítky. Strany budou losovati zejtra odpoledne před sněmovn schůzí. Konec schůze o 6. hod. večer; příští bu d zejtra o 11. hod. dopoledne s dnešním po- řadem. Před ukončením schůze bylo podáno ještě ně kolik pilných návrhů ve věcech nouze.
Pommer doktor Pantůček Wrabtz Gratzholer
16 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Odpůrci státních železnic. Byly doby, kdy Němci byli nejrozhodnějšími stou- penci postátňovací akce železniční. Neprováděla se jim nikdy dost rychle, a kdyby před desíti lety o to slo, byli by postátnili všechno, cose železnicí souvisí. Dnes na jiném stojí stano- vísku. Dnes co nejrozhodněji se vzpírají tomu. aby severozápadní dráha a dráha společnost státní byla státem převzata. A čím vysvětlit tento obrat řízením božím? Ohledy národnost ními. Zejmena pokud jde o dráhu severo- západní. Je známo, že tato dráha, jejíž hi storie souvisí úplně s vývojem systému německo- ústavního v Rakousku, byla odevždy hýčkanou institucí Němcův v Rakousku, že správa její je naprosto německá, že dráha ta nejspravedli- vějších nároků našeho národa si nevšímá a že kanceláře její jsou útočištěm oněch německých existenci, kloré pro různě příčiny jinam sotva by se dostaly. Dráhy státní ovšem do jisté aspoň míry šetřiti musejí rovnoprávnosti, to jest ale milým našim odpůrcům druhého jazyka nejodpornější pod sluncem. Kde rovnoprávnost, tam třeba přirozeně znalosti českého jazyka, však právě proti němu namířena všechna nená- visť německá. Proto vzpírají se nyní dalšímu postátňování dráh. To je jedna příčina. Však je ještě jiná a s tou se ovšem nevytasili. Kdyby šlo o dráhy nevýnosné, passivní, finančně i technicky mizerné, byli by tu páni ihned, aby stá je převzal a — prodělal. Prodělá stát, vydělají bursovní faiseuři, vydělají pro- středníci takovýchto velikých transakcí a pro- středníci ti jsou hvězdami v německ politické společnosti videňske- Při sestátnění severozápadní dráhy a spol. státn mnoho se asi netrhne a proto spojenci německé haute finance v parlamentě o obchod ten ne stojí. Nechť zůstanou jen v rukou soukromých
Němec Němcův Rakousko
17 article
Páni Jeitelesové, Taussigové atd. jsou přístup nější, než pan Wittek, jakkoli na toho si stěžo- vati mohou Němci nejméně. Tím vysvětluje se nynější odpor Němcův proti sestátnění zmíně ných dráh. — Pod záhlavím »Důležité úlohy« z- bývá se »O. z.«, pražský agrárnický orgán, otázkou, která nyní s veškerou tvrdostí železné nutnosti k straně agrární přistupuje, otázkou, co po číti, jakou politiku provozovati. Jakou politiku chce český lid? Tak formuluje řečený list tuto otázku k vlastnímu nitru i odpovídá si, že je dnes nevhodno ptáti se, jakou politiku si lid přeje, nýbrž jakou lid potřebuje. Takovou, která není frásl. Jakou tedy potřebuje, ptá se znova. Užitečnou, odpovídá. A poněvadž užitečná politika není frásí, přistupujek bližšímu vymezení této užitečné politiky, i pravi: Potřebujeme politiku přinášející užit ek — užitek mravní i hmotný — tedy politiku prospěšnou. My potřebujeme politiku pr český lid... Četl už někdo jalovější a primitiv- nější švádu nad tuto agrárnickou tautologii ?
Jeitelesová Taussig Wittek Němec Němcův
18 article
Potřebujeme potřebné potřeby, neboť jsme po- třební. Variace na toto théma však je neko- nečná. »Jeho citění, jeho vlastní a ne mu vočko- vané tužby (proto jest nevhodno ptáti se, jakou politiku chce lid !) jeho skutečné potřebs mají býti a musí jednou býti direktivou politiky opravdu národní a lidové«, píše dále bez frásl — »nám je třeba politiky pr- spěšné, poctivé, přimé a upřímné, české humanní, promyšlené a positivní, a pak se již jmenuje jakkoli.« Jaká je to poli- tika? Inu, užilečná a polřebná. Nepříjemné mra- venčení počíná mraziti čtenáře na zádech z té pohádky o politické Karkulce. »Politika ideálům, tužbám potřebám lidu vyhovujíel . . . musí býti střízlivou, věenou, rozmyslnou, důslednou a — důstojnou.« Kdekoli jen nařízneme tento úvodní salám agrárnického listu, všude nacházíme týž stejný průřez únavně nechutný a zamrlý. Az konečně na nepřehledné hladině bezedných vod kmitne se břevno záehrany pro tonoucího čtenáře.
19 article
»Nyní s pravdou ven, co chceme!« volá tu »O. z.« A tu skutečně leze šídlo z pytle,z nespočetných pytlů a obalů vysoukaného. Ná- rod nežije jen svým jazykem, ale i svou kulturou a hospodářstvím«, navazuje vychytralý muž. Ovšem pouští se do veleby práv jazykových, kteráž jsou prý nejsvětějším, poněvadž nejlidštějším právem, ale celkem mu nadělají málo starostí, neboť i ta práva prý nám musí býti dána a budou, jakmile je budeme pevně chtiti. Ale to není ona pravda, která jde z »Obrany« ven. Ta zní: »Proto n e si m to býti jednostranná politika ja- zyková neb na útoky na jazyk český se vymlouvající politieká impotence a slabost, kte- rou my se budeme bráti.« Tady je to! Ano nikoli politika jazyková, nikoli »lidu vočkované lužby«, nýbrž jeho skutečné potřeby, zejieí materialismus, odsunuti českého nacionalismu v třetí či kolikátou řadu, toť ta humanní a pro- myšlená positivní politika agrárnická. Proto bylo třeba navezení tolika hluchého kamení o po- třebné politice, aby se na konec ukázalo, že nepotřebnou politikou lidu českého jest »jednostranná!« jazyková politika, proto nemá být dbáno toho, jakou politiku lid chce, nýbrž jaké »potřebuje!« Slevami z jazy ko- vých práv hodlá agrárnická strana platiti »užitečnou a potřebnou politiku« — to jest přece jejím doznáním, třeba zahaleným způso- bem učiněným, kteréž vyzírá zjejmě ze slov, jimiž slibuje, že ji nebude třeba vymlouvsti se na útoky na jazyk český. Pro to bylo tolik fikových listů zapotřebí zakrýti — tuto nahotu
20 article
— Jak si pomáhají. Je známo, jak na- máhají se národní naši odpůrci vysvětliti nedo- statek německých kněží v Čechách. Je to úkaz u všech téměř národů, že kandidáti theologie rekrutují se v evangelických zemích ze synů kněží a učitelů, v katolických ze synů selských a maloživnostenských, však výhradně téměř ze synků venkovských. Jinak také není v Čechách.
Čechy
21 article
A poněvadž zemědělství v naši zemi je převážně v rukou českých, je také počet theologů v této zemi převážně národnosti české. Hoch vycho- vaný v průmyslovém kraji a v docela jiném ovzduši, než ve kterém rodí se touha po kontem- plativním životě venkovského faráře, na kněžstvi nejde. To příčina, proč v Čechách Němcům kněží se nedostává a nikoli jiná, zejmena ne ta, kterou udávají národní naši odpůrci, k níž neobyčejně vroueně přilnula nejen ně mecká hierarchie, nýbrž také rozhodující či- nitelové státní, patrně z té příčiny, že jim to novou záminkou pro národnostní rozdělení kterým by rádi národním odpůreům učinili present. Němci tvrdili totiž, že synové jejieh proto mají odpor k theologiekým seminářům, po- něvadž prý té doby jsou alumnové v nich velikou většinou Čechové a v ústavech těch Němei nenáviděnými vetřelci. Poukázali jsme sice ně- kolikráte již k tomu, že ve všech seminářích bez výjimky němčina je řečí privilegovanou, tak ve pražském i v budějovickém a i v královéhrade- ckém, nemluvě o litoměřickém. Jsou dosud známa slova nebožtíka kardinála Schwarzenberga, kterých užil naproti klerikům, kteří jej prosili za český řád a české přednášky v semináři: chtějí-li, za váti do německého kraje, štěkati jako psové, však přes to stalo se, že šíří se legenda, jako by semináře byly ústavy počešťujícími, kdežto jsou to naopak v pravém slova smyslu německé pře- lejvárny. Nejzajímavější jsou ovšem poměry v se- mináři litoměřickém. Tam je letos 71 Němců,
Němec Čecho Schwarzenberg Čechy
22 article
24 Čechů, našich soukmenovců tam tedy méně, než co by jich dle počtu soukmenovců na- šich v litoměřické diécesi býti mělo. Však i to je dle německého názoru »křivdou«. Čech by tam nesměl býti žádný. Jací jsou to Němci, jichž tam letos tak úžasný počet? Jest mezi nimi 30 Porýňanů, kteří přišli, aby zde jako kněží po vymožení rakousko uherského státního příslušenství zůstali. Tedy rodili Prušáci mají nyní Němcům dopomoci ke kněžím. Je to úkaz více než charakteristický, co u nás všechno je možno Prušákům v Litoměřicích těch 24 Čechů a do- mnělý český řád patrně nepřekáží jako pánům Němcům domácím. — Nezdravé problémy. Houfně jak houby po dešti rodí se nyní plány, jak stlouci na řišské radě opět nějakou majoritu pravice.
Čecho Němec Prušák Čechy Litoměřice
23 article
Nevykvasené poměry nynější zejmena nelíbí se těm, kteří by nejraději, aby parlament hodně rychle pracoval, zejmena aby co možná nej- dříve odklídil balvany, jež normální práci v cestu navalila obstrukce. O jednom takovém hlasu, zřídit totiž dvě sdružení pravice: jedno širší totiž a druhé užší, již jsme se zmínili, teď bloudí po couloarech fanatikové autonomi- stické většiny a hledají dobré duše, které by takovouto majoritu sklížit pomáhali. Pokud se nám zdá, půjde to ve Vídni těžce, zejmena po zkušenostech z posledních dob. Nic jednoduš- šího by nebylo, než povaliti nynější statusa pro všecky doby učiniti majority centralistické, německé a protislovanské nemožnými. Stačilo by k tomu, kdyby Slované podali si rukua kdyby jen v kardinálních otázkách pomohli těm, kteří nemají naprosto žádné příčiny pro pana dra. Körbra se engažovat. Ve směru tom byl nejednou již podniknut pokus. Slované ne- jednou již seděli pohromadě, však dlouhého lrvání bratrská slovanská shoda neměla nikdy. Byli to vždycky Poláci, kteří ji zmařili.a ostatní Slované tomu ani nebránili. Vždyť do- savadní slovanské většiny nebyly k tomu, aby pomáhaly ku právu Slovanův, nýbrž byly to poddajné většiny vládní, o něž se vždy kabine opíral a které ke všemu ochotně daly své svolení.
Slovan Polák Slovanův Vídeň
24 article
Takovýto veleklub nesloužil nikdy národům, z nichž vzešli poslanci, kteří byli jeho členy, nýbrž byl pohodlnou oporou vlády, která byla náhodou u vesla a o Němce zjevně opírati se nemohla. Poláci nikdy se z teplého koutečka při ka- mínkách, do nichž nakládá nyní dr. Körber, nehnou. Všechno namáhání v tomio směru bude asi marné. Slované rakouští a zejmena Poláci musí ještě jednou žvýkati s námi trpký chléb oppo- sice a přesvědčiti se, jak bolí křivda. Mohli by se sice zeptati u svých soukmenoveův, zejmena v Německu, však ty neslyší a jejich bole- stivých vzdechů si nevšímají, naopak, dnes ještě je v polském klubu dost pánův, kteří by oběma rukama uzavřeli spolek s Němci proti nám. — Klub národní strany svobodomy slné. Správní výbor usnesl se provésti stěhování do nových místností počátkem měsíce pro- since. Z té příčiny bude čitárna klubovn přistupna členům nejdéle do 15. pro- since v nynějších místnostech. — K různým dotazům členů sděluje se, že posud vydaná čtyř čísla »Věs-tníku« klubovního mohou zdarm obdržeti členové, jimž by některé číslo scházelo. Také klubem vydaný spis »Pracovní pro- gram agrární« po zaslané reklamaci ob- držeti mohou členové zdarma. Reklamace za- slány buďtež na adresu: Klub národní strany svobodomyslně v Praze—II., v Jungmannově třídě čís. 26. — Prvá číslo nového ročniku »České Revui«, vydávané péčí Klubu národní strany svobodomyslné a nákladem p. Edv. Beau- forta, vyjde dne 30. t. m. za redakce p. J. Vrch- lického a dra. B. Raymana.
Němec Polák doktor Körber Slovan B Rayman Německo Praha Jungmannův klub národní strana II Český revue péče klub národní strana Beauforta
25 article
— Kluby občanské. Staroměsts ký občanský klub v Praze pořádá člen- skou schůzi dnes ve čtvrtek dne 24. října o8 hod. večer v restauraci p. Sochůrka v »Kop- mance«. Pořad: 1. Zahájení schůze. 2. Roz hovor o doplňovacích volbách do sboru obee. starších král. hl. města Prahy. Ve schůzi této představí se pp. kandidáti, kteří doporučení býti mají k obecním volbám. — Osobní. Akadem. architekt a úřad. opráv- něný stavitel pan Antonín Karban otevře svou kancelář v Kralupech nad Vit. — Rodinné zprávy. Slečna Maruška Hyr- manova a pan Vratislav Truneček, obchodník v Břasích, slaviti budou sňatek v sobotu dne 26. října o půl 9. hod. dopolední ve farním chrámu ve Stupně. — Úmrtí. V Rakovníku zemřela dne 22. t. m. po krátké nemoci paní Irma Perutzová, rozená Brokova v 21. roce věku svého. Pochována bude dnes o 3. hod. odp. na tamějším hřbitové. — Dne 22. t. m. zemřela ve Velvarech paní Anna Venelová, vdova po měšťanu v stáří 56 roků. Pohřeb konali se bude dnes o 11. hod. dop. z domu smutku na hřbitov u sv. Jiří ve Velvarech. — JUDr. Josef Kratochvíl, mlynář v Lounkách zemřel v 64. roku žití. Pohřeb koná se zejtra na ovang. reí. hřbitov v Krabčicích. Pohřební pobožnost počneo 10. hod. dop. - Tycho Brahe. Dnes připadá památka tří- staletého úmrtí slavného Dána, hvézdáře císs Ra- dolfa II., o něhož právem zajímá se všecek vzdélaný svět. Nebylo známo, kde leží jeho ostatky. Po dalším pátrání podařilo se arebitektu Janu Hlerainovi nalézti v Týnském chrámu místo, kde Tycho Brahe byl po- hěben a pomoci vědeckých autorit prof. dra. O.
Sochůrek Karban Maruška Hyr Truneček Perutzová Brokův Anna svatý . Jiří JUDr Kratochvíl Lounek Brahe Dán Hlerain profesor doktor Praha Kralupy Břasy Stupno Rakovník Velvary Krabčice Staroměst ký občanský klub
26 article
Schrutze a univ. docenta dra. Jindř. Maliegky zjistiti zcela určitě, že nalazené tu ostatky jsou vskutku Tychona Brahe. Společnost přátel starožitností českých v Praze oznamuje, že ve 3. čísle svého »Časopisu«, jež vyjde asi koncem listopadu, uveřejní obšírnou zprávu o nálezu a vyšetření tělesných ostatků Bra- hových, hojně illustrovanou, kterouž podali její sta- rosta Jan Herain a dr. Jindř. Matiegka »Časopis« vychází čtylikrát za rok a jest dáván všem členům zdarma. Dosud vydaná 2 čísla letošni obsahují mimo jiné úplný olisk velmi zajímavé zprávy o staročeském orloji na staroměstské radnici, kterouž napsal r. 1570 správce orloje Jan Táborský z Klokotné Hory, pak článek dra. Jiříka o býv. zatímním průčelí chrámu sv. Víta a j. v. Čísla mají 4 obrazy v textu, 4 obra- zové přílohy a 4 listy s vyobrazeními a popisy znaků starých českých rodů. Členem stává se, kdo zašle pokladníkovi (Ed. Buíka na Král. Vinobradech, Slezská tř., 38) roční příspěvek 2 K. Členské při- hlášky jsou přijímány denně. Společnost výslovně upozorňuje, že »Časopisu« není tištěno mnoho do zásoby i jest záhodno, aby v čas poslal příspěvek každý, kdo přeje si úplného ročníku je- tošního. — Dohodnutí k doplňovacím volbám do sboru obocních staršich. Mezi výborem staro- měsíského občanského klubu a Jednotou občanů pražských uzavřeno bylo dohodnutí v lom směru, že strana staročeská nebude jmenovati žádné kandi- dáty na uprázdněná mísla obecních starších v prvém (jednoho člena) a ve třetím (dvou členů) volícím sboru na Starém městě, kterážlo místa dosud nále žela přislušníkům Národní strany svobodomyslné. Naproti tomu výbor staroměstského občanského klubu zavázal se, že nabude jmenovati kandidaty pro druhý volicí sbor na Starém městě, kde uprázd- něny jsou dva mandaty.
Schrutz Jindřichův Tychon Brahe Herain doktor Matiegka Táborský Jiřík svatý . Vít Ed Král Vinobrady Praha Starý město staroměstský občanský klub
27 article
— V Trutnové nechtějí volfa. Při volbách do zemského sněmu odály se v Trutnově četné za- jímavosti. Liberální strana městská, kandidující proí. něm. university v Praze, dra. Ad. Bachmanna, selkala se v prudkém zápasu se stranou všeněmeckou, která jmenovala svým kandidátem redaktora »Trautenaner Zeitunga« Jana Lindemavera. Všeněmci trutnovstí byli si svým vítězstvím jisti; aby však přece se ne- přepočítali a velkolepé ovace, přichystané Linde- mayrovi, nerozprchli se v nivec, povoláni pro jistotu do Trutnova ku pomoci všeněmečt poslanci WVol a Kasper, kteří veškeré liberální schůze v Brou- mově i v Trutnově rozbíjeli. Při druhé nové volbě, na trulnovské radnici dne 15. t. m. konané, dostavil se na ni i Wolf a Kasper se svým pomocníkem Lindemayerem, a způsobem neslýchaným ještě v po- sledním okamžiku rozvinouti chtěli mezi voliči akcí ve prospčeh Všeněmců. Ani Wolf, ani Kasper ne- mají v Trutnově práva volebního a proto byl Wol členem městského zastupitelstva požádán, by mí st- nost opustil, což tento nejen odepřel, ale s Lindemayerem na nepředvídaný vyhazov si u c.k. státního zástupce stěžoval. Bylo mu však dáno na vědomi, že zde, nejsa voličem, nemá skutečně co dě- lati a proto nechť místnost opustí. Zsinalý, se za- ťatými pěstmi opouštěl Wolí trutnovskou radnici; jeho pomocník Lindemaver skrýval se pak v koulku chodby, hledě se svými přivrženci, kde by jakou ovečku pro sebe pohltil. Leč veškeré námahy Vše- němců zůstaly marny — liberální kandidát dr. Bach- mann zvolen slušnou většinou hlasů. Lindemayerovi nepomohl ani jeho vlastní životopis, který si ve svém listě uveřejnil, aní věnce, jež měl v hostinci »Stadt Berlin« přichystány. Vše rozplynulo se mu v nivec a co nejhoršího, že ani velkolepěho banketu, který byl Všeněmci chystán, se nedočkal.
Bachmann Lindemaver WVol Kasper Wolf Lindemayer doktor Bach Trutnov Praha Linde Brou Trautenaner Zeitunga Stadt Berlín
28 article
— Ze zemského výboru. V záležitosti ná- hrady škody, způsobené po zahájení prací kanali- sačních na domě »u Montagů« na Malé strané, bvl zahájen spor, aby se touto cestou zjistilo, kdo je povinen škodu způsobenou nahradit. Žemský výbor ve včerejší schůzi vedení sporu svěřil p. dru. Šolcovi, advokátovi v Praze a znalcem ustanoven inž. pan Materna. V zastoupení obce pražské jest znalcem arch. p. O. Bělský. — V téže schůzi usneseno za- řaditi do rozpočtu na příští rok obnos 30.000 korun na podporu zřizování vodovodů na venkově. — Pensijni pojišťování soukromých úřad- níků. Dne 18. října konala se druhá porada odbur- ných spolků o vládní osnově zákona o pensijním po- jišťování soukromých úřadníků v mísinostech zemské jednoty soukromých úřadníků v král. českém v Pra se.
Montag Šolc Matern Bělský Praha
29 article
Vedle této jednoty vyslali své zástupce: Spolek asse- kuračních úřadníků, spolek stavitelů a kandidatů sta- vitelství z vyšších průmyslových škol, spolek absol- ventů vyšších škol strojnických, chemických a elektro- technických, spolek českoslovanských knihkupeckých účetních, hromada knihkupeckých pomocníků a »Ver- ein deutscher Handelsangestellter«. Nepřítomnost svou omluvili zástupcové jednoty českoslovanských ředitelů kůrů, kapelníků a varhaníků a spolku absoiventů českoslovanské akademie obchodní, prohlásivší, ža v zásadě souhlasí se stanoviskem jednoty soukromých úřadníků, která vílajíc v zásadě osnovu, navrhuje řadu změn v obsahu jejím. Stejné prohlášení učinili ve schůzi delegáli spolku českoslovanských knihku- peckých účetních, spolku stavitelů a kandsdátů sta- vitelství a spolku assekuraních úřadníků. Ohledně rent a požitků, rozdělení tříd a způsohu uhražování potřeby přednesl samostatné návrhy zástupce spolku německých obchodních zřízenců. Návrhy tyto obsahují značně větší míru požadavků než osnova skýtá. Shro- máždění vyslechli návrhy řečené, neslavěli se proti nim, vyhradili si však vysloviti se o nich, až by pro- jednáváním osnovy v říšské radě mohla býti celá situace jasně přehlédnuta. Jednomyslně vysloveno přání, aby osnova, o níž jde, projednávána byla říš- skou radou co nejdřive. — Přednášky. Spolek architek(ů a inženýrů v král. českém má zejtra v pátek dne 25. l. m. v 7. hod. večer IV. týdenní schůzi v Měšťanské besedě pražské. Na jednacím pořadu jest rozhovor: »O stavebním programu velké Prahy«. jejž zahájí pánové prol. Koula a arch. Štěrba. Není pochyby, že i tato přednáška těšiti se bude stejně velké pozornosti, s jakou sledován rozhovor o velké Praze minulý pátek zahájený. Hosté jsou vítáni.
Koula Štěrba Vera Praha vysoký průmyslový škola spolek absoivent českoslovanský akademie obchodní spolek českoslovanský knihko spolek architek
30 article
— Exlstence Českoslovanské jednoty ohrožena. V minulých dnech přinesly některé listy zprávu, že trvání Českoslovanské jednoty je ohro- ženo. Zpráva ta se nyní potvrzuje. Předsednictvo svolává za tou příčinou na dnešek na 7. hod. večer schůzí výboru a žádá důtklivě veškeré pp. členy vý- boru, by se schůze tě zúčastnili. — Týdenní schůze spolku českých 16- kařů v Praze konati se bude v pouděli dne 28. října 1901 o 6. hod. večerní v Karojinu. Na pro- gramu je přednáška pana prof. dra. Deyla »0 zvlášt- ních chorobách rohovky«, s demonstracemi. — Výbor pomocného spolku nadace Jo- nákovy při právnické fakultě c. k. českých vyso- kých škol Karlo-Ferdinandských v Praze ve schůzi konané dne 17. řijna udělil na zimní semestr 1901 až 1902 ze svého jmění a z nadace Jonákovy 447 bezplatných obědů týdně nemajetným studujícím zmíněné fakulty. Dle přání zvěčnělého zakladatele p. dra. Jonáka se pp. stipandistům dřívějším připo- míná, by, nalézajíce se v poměrech přiznivých pa- matovali na nemajetné studující kollegy. — Slovanský večírek v Chrudimi. V so- botu dne 12. t. m. uspořádala Měšťanská be seda - chrudimská dostaveníčko přátel vzájemnosti slovan- ské ve skvostných mísinostech městského musea. V malém sále chrudimského musea zaujsla místa společnost velice vybraná s drem. Havelkou, staros- tou města Chrudimi v čele, aby zúčastnila se prvého tournée Slovanského klubu po městech českých. Není nezajímavo pro naše součastné poměry, že jest to právě ženský svět, který lépe význam slovan- ských dychánku chápe a svojí účasti na nich zájem pro myšlenku osvědčuje. Též na Slovanském večirku v Chradiní bylo pozorovati mezi téměř 200 účas-
profesor doktor Deyl Jonákův Jonák Havelka Praha Chrudim Chradinit spolek český 16 právnický fakulta c KarlaFerdinandský