2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 24. října 1901.
Praha
4
masthead
na šivíet . .
ve tiisikách:
na měsle . . . . . .
Poštout
na měsle
ns čtvrt lela
5
masthead
Na ranní a odpel. Histy
s přilohami („Naněný Obuor“ ve
středu a „Literární Hlidka
v pátok) předpláeí nei
Praze v sčminisirae
a měsí
6 K —
na čtvrt leta . . . . .
s drojí čenálkou
na něsíe
Praha
Naněný Obuor
7
masthead
dvají zásilion
ns čtvrt let
10
title
Cnešní čislo pro Prahu le a 10 stranácb.
Praha
11
article
Pracovní program páně Körbrův.
Pracovní program páně Körbrův.
Že pro pana dra. Körbra ani ve státě
ani v parlamentě rakouském mimo Všeněmce
a mimo velice blízké jim pokrokáře a lidovce
německé nejsou žádní jiní lidé, kteří by pro
něho měli nějakou cenu, jichž bylo by pro
něho radno všímati si, jichžto mínění ne-l
šetřiti aspoň znáti bylo by jeho státnickému
umění s výhodou, jest obecně vidno a známo.
Ministerský předseda nemá na mysli po
všechen čas nic jiného, než aby si získala
udržel úplnou spokojenost jmenovaných od
stínů národnosti německé v Rakousku. Ne
učinil posud ve vládní činnosti své ani jedi-
ného kroku, aby jim o svém úmyslu napřed
nedal zevrubnou zprávu, aby se s nimi nebyl
poradil, ba, aby si nebyl vyžádal k němu
souhlasu a svolení jejich. Všichni náro-
dové neněmečtí v této říši, ba
ostatní Němci zdejší, pokud ještě si
zachovali své samostatné vědomí národnía
státní v odporu proti politice pangermánsko-
pruské, nemají pro něho pražádné důleži
tosti, na ně on se neohlíží, jejich hlas nemá
pro něho žádné ceny, ti v jeho politice nic
neznamenají. Oddanost páně Körbrova k Vše-
němcům a ke všem jen zpola zakukleným
pangermánským náhončím zdejším jest už
tak veliká a zjevná, že už zcela vážně dlužno
rozjímati o nejnovějším výroku jednoho listu
maďarského, jenž pravil, že dr. Körber jako
ministerský předseda jest pro Ra-
kousko neštěstím větším, než jakým by mohlo
pro ně býti sto Schönererův,
pán
Němec
Körbrův
Körber
Rakousko
Körbrův
12
article
Těsné, důvěrné spojení se Všeněmci
s nejbližšími přáteli jejich politickými při-
mělo dra. Körbra i k tomu, že dal si jimi
vypracovati návrh a pravidla pro činnos
parlamentu nově svolaného. Vypracovali mu
takové návrhy dva a dali mu na vybranou
V každém z nich obsažen jest pracovn
kalendář až do nejmenších podrobností
totiž kterého dne má se konati veřejné se-
zení parlamentu a kterého ne; které návrhy
toho onoho dne mají býti čteny a projedná-
vány; kolik řečníků z té oné strany má se
připustiti ke slovu; kolik poslanců z té one
parlamentní skupiny má býti zvoleno do
toho onoho výboru, kdo mají býti předsedy
ve výborech atd. atd., vše už na několik
měsíců přesně ustanoveno jako na drá-
tech, kterými pan dr. Körber by jen
měl potřebí potrhovat, aby všechno slo
jako na loutkovém divadle. Pracovitost.
doktor
Körber
13
article
dělnost parlamentu za nejuplnějšího klidu
a míru měla takto býti nejen zjednána, ale
i pojištěna a utvrzena. Ministerský předseda
byl těmito návrhy, jež Všeněmci a nej-
bližší kamarádi jejich pro dělnost nového
parlamentu vypracovali, velice potěšen
vděčně přijal je oba, aby je nějak šikovně
skombinoval. Tato kombinace měla stál
hleděti jen k tomu, aby parlament pracoval
dle jeho vůle a v jeho službách, aby ne-
vybočil z naznačené a vyměřené sobě cesty
snad k projevům, podníkům a skutkům své
samostatnosti. Především měl se rychle do-
stati k projednávání rozpočtu státního,
ale při tom ani nezavadit o nějakou otázku
státní, ústavní, politickou a především ani
nedotknouti se nějaké otázky národní. Vše-
chen tento, od let stále nahromaďovanýa
už až do nebe sahající palčivý a hořlavý ma-
teriál životních stázek říše rakouské měl po
přání p. dra. Körbra i v novém parlamente
býti ponechán nedotknut stranou. Zejmena
neměla státi se v něm ani zmínka o těžkých
sporech, v nichž národ český s vládou ví-
deňskou od 17. října 1899 se nalezá. V čem
právům jeho od toho dne se ukřivdílo, mělo
i na dále odpočívati bez změny, bez nápravy,
bez dostiučinění. Co na národě českémse
spáchalo a potud páše nespravedlivého, ne-
zákonného, mělo trvati a páchati se na něm
dále jako něco už utvrzeného a nezměnite
ného,
Pan dr. Körber si zařídíl své ministro
vání tak, že právy národa českého svou
hlavu netrápí. On nikdy nezabyval se jimi
a nechce se jimi zabývati ani příště. O
Zejmen
doktor
Körber
práv národ
14
article
vůbec na ně nemyslí a chce míti od nich
svatý pokoj. Takovým způsobem domnívá
se, že je vyřídil. Nerad by slyšel o nich
v parlamentě, nově svolaném. Program pra-
covní, jejž mu pro něj sestavili jeho přátele
z tábora německých parcelářův a Všeněmcův,
chce jej od starosti“ s otázkou českou za
chránit. Otázky národohospodář ské
a především projednávání rozpočtu státního
zdají se mu v té příčině pomůckami nejvhod
nějšími. Kdo z křivd, z hříchův a z náti
skův páchaných na právích království a na-
roda českého žijí a tyjí, mají z nich žítia
týti dále, mají ve své nespravedlivé državě
autoritou a mocí státní býti chráněni
dále ! —
Proto všechny německé strany, jichžto
programu nynější »pořádek« v království
českém hoví, ve svých časopisech s patrnou
radostí hlásají, že p. dru. Körbrovi už se
podařilo sjednotiti všechny »velké strany«
v parlamentě, aby co nejdříve se přikročilo
ku projednání rozpočtu stát
ního, a velebí ministerského předsedu.
jenž prý pokládá právo, povolovati státní
rozpočet, za jedno z nejpředněj
ších práv parlamentu a toto po
volování nikoliv za projev dů
věry, nýbrž za nejdůležitější ži
votní úkol parlamentu.
15
article
Tak dnes mluví časopisy stran, ktere
po tři léta mařily projednávání státního
rozpočtu nejdivočejší obstrukcí, a tak mluví
o ministru, jenž svým podpisem na minister
ském výnosu ze dne 17. řijna 1899 před
touto obstrukcí jménem autority a moci státu
rakouského kapituloval! Kde pak byli
nynější hlasatelé, že projednati a povolit
rozpočet státní není projevem důvěry k vládě,
ale nejdůležitějším životním úkolem parla-
mentu, kde pak byli v oněch třech letech
když německá obstrukce svým od
porem proti tomuto nejdůležitější mu
životnímu úkolu parlamentu způ
sobila, že rozpočet státní musil býti vy-
řízen S 14. základních zákonů
státních?
Jsou posud lidé na světě a na živě
kteří vědí a nezapomněli, kde tito pánové
tenkrát byli, a kteří tehdejší jejich náuku
v nynějších poměrech svých dovedou
uvésti v platnost. Včerejší telegramy z Vídně
už oznámily, že klub poslanců če
ských se usnesl, postaviti se
způsobem nejostřejším proti ka-
ždému, z kterékoliv strany na
vrženemu žkrácení porad roz
počtových, po případě zame
ziti je.«
Účinek toho usnesení, které se stalo
v klubu poslancův českých, už se dostavil.
Ministerský předseda včera už si pospíšila
pozval členy předsednictví klubu mlado-
českého na včerejšek k poradě. Dříve o klubu
poslanců českých nevěděl, jako nevědělo
celém národě českém. Věděl toliko o dra
hých Všeněmeích svých a o parcelářích krá-
lovství českého, kteří mu sestavili pracovní
program pro parlament. Tento program
bohda dojde potřebné opravy! Pan
dr. Körber se poučí, že národ český ničeho
nezapomněl a mnohému, velmi mnohému se
naučil. —
doktor
Körber
Vídeň
16
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
(63. schůze.)
Z Vídně, 23. října.
(Pův. a tel, zpráva »Nár. Listů«.)
Nedaly spáti vavřiny J. E. pana hr. Stürgkha
dru. Kathreinovi, deserteuru z předsednického
stolce sněmovního, t. č. předsedovi katolického
centra. Plete se do řemesla meteorologům. Před-
povídá povětrnost a dělá parlamentn
kalendarium na dobu několika měsíců.
Také J. E. pan dr. Bärnreither je dělal. Selhalo.
Protože mělo chybu organickou. Bylo jedno-
stranným, samovolným, svévolným. Bylo děláno
bez poslanců českých. Tuto chybu postihnuv
šel hrabě Stürgkh, vypracoval a smluvil jiné
s Čechy a to se osvědčilo. Nevyvarován a ne-
odstrašen zvrácenou taklikou Bärnreitherovou
pan dr. Theodor Kathrein jedná s levicí, jedná
s Poláky a domnívá se, že všechno je hotovo.
má li souhlas jejich. Nic nemá hotovo, nic nem
zabezpečeno, nie nemá zajištěno bez přivolení
a při odporu delegace české. Jako již dvakrát.
měla by tato též po třetí síly dost, aby veškerým
konstelacím protičeským, vybudovaným za veden
vlády, nejen čelila, nýbrž také zahradila všeliký
postup.
doktor
Bärnreither
Stürgkh
Bärnreitherův
Kathrein
Polák
Vídeň
poslanecký sněmovna
katolický centr
17
article
Pracovní program baz Čechů je pouhým
popsaným papírem, je rozvrhem, který je staven
na sypkém podkladě, jest odvážnýmí a troufalým
experimentem, který poprvé vzal za své v noei
na 9. června m. r. a po druhé skončil dozná
ním v únoru t. r., že zdolati Čechy nelze aže
všeliká práce v parlamentě je nemožnou za je-
jich odboje. Dvojí ta zkušenost, dvoji to poznán
— myslíme — mohlo by rozličným Kathreinůn
dostačiti úplně. Či se jim chce lekce třetí?a
jen řeknou. Můžeme posloužiti.
Český pilný návrh na postátněn
dráhy severo-západni a tratí spo
lečnosti státních dráh byl dnes do
jednán.
Způsob, jakým dojednán a vyřízen, byl
nadmíru zajímavý a vzbudul v celé sněmovně
velkou sensaci. Bylť velkým překvapením aci
telnou porážkou dra. Körbra, byl citelnou po-
rážkou spojené s ním německé levice, Všeněmee
v to počltaje.
Poslední potýčky o návrh ten měly rá
veskrze nacionální. Páni Pergelt a Wolf opa
kovali, a to bez variace, co včera říkal posl
Kindermann: že postátnění dráhy severozápadní
a státní bylo by v tomto případě počeštěním.
Vůdce Všeněmců byl až i pak nechutným, že
tvrdil, že postátnění to je koncessí vlády po
slancům českým. Za to, že zastavili obstrukci
Dobře mu pověděl navrhovatel posl. Kaf tan
ve svém doslovu, že kdyby to bylo pravda, ne-
bylo by třeba, aby klub český podával ještě
pilný návrh.
Čecho
Pergelt
Wolf
Kindermann
18
article
Posl. Maštálkovi podařilo se parátn
polemikou proti německým mluvčím a nemén
věcným výkladem upoutati a zachovati pozor
nost velkého kruhu posluchačstva. Dobyls
v parlamentě již posici a koná své úkoly c
nejsvědomitěji.
Posl. dr. Pergelt dovolával se také pro
zamilavé stanovisko svých přátel nebožtíka dra.
Kaizla a pravil, že by tento byl by musil po-
staviti se proti českému návrhu, proto že ještě
z jara t. r. byl proti další postátňovací akci.
Je vidět, že dr. Pergelt spisův a řečí Kaizlo-
vých nečetl, nebo jim neporozuměl. Dr. Kaizl
pravda, byl proti postátnění passivních drá
v minulosti a přitomnosti, protože obuížily státn
rozpočet, ale nikdy nebyl proti tomu, aby pře-
vzaly se do státní réžie dráhy výnosné. Pročež
pane dre. Pergelte, jen vždycky podle rady
Passepartoutovy: »Rozeznávejme dobře l«
Hlasování o pilnosti českého návrhu dělo
se za ohromného napjeti. Záviselť výslodek na
málo hlasech. Skutečně ukázalo se, že přijata
byla jen jedním hlasem nad dvoutřetinovou
většinu. Nalézali se v této Čechové, Poláci ben
rozdilu, Slovinci, Chorvaté, konservativní velko-
statek, katolické centrum, Rusové, Vlachové
Rumuni, sociální demokraté, křesťanští sociálové
a demokraté. V menšině zůstali všechny ostatn-
strany německé.
Posl
Maštálek
doktor
Pergelt
Kaizl
Čecho
Polák
Chorvat
Rus
Vlach
Rumun
katolický centr
19
article
Zděšení bylo na levici ohromné. Ještě vělš
na křeslech ministerských. Pan dr. Körber krouti
si nervósně knír. Stěží zakrýval svoje rozpaky
a bněvy. Pravice provázela enunciaci hr. Vettra
trojí salvou. Levice nedutala. Dr. Pergelt žáda
za slovo k hlasování a předseda mu je uděli
Z toho povstal strašný lomoz. Již bouchalose
na pulty, již bouchalo se zásuvkami. Myslílo se,
že posl. dr. Pergeltchce mluviti ke hlasován
právě vykonanému, což je naprosto nepřipustno.
Pan Pergelt, člen vládní strany, navrhl všul
hlasování dle jmen o meritu českého návrhu
totiž návrhu, aby se požadavek sestátnění obou
jmenoyaných dráh přikázal výboru železničnímu.
Patrně doufal, že podaří se porazili návrh ten
Ale pochodil bidně. Pro hlasování dle jmen ne-
povstalo 50 poslanců, jak stanovi jednací řád
Sami přátelé nechali jej na holičkách.
To byla jedna nehoda. Ihned následovala
druhá. Meritum návrhu Kaftano v
bylo velkou většinou schváleno.
Zase zabouřila salva potlesku pravice sněmovní
zase levice ani neblesla.
Za hlubokého dojmu této porážky vlády
sdružených s ní stran levice povstal dr. Strán
ský, by odůvodnil pilný návrh, jímž vyzývá
se vláda, aby vykonala přísné vyšetře n
událostí litovelských ze dne 22
záři t. r. Dlouho nedostal se k slovu. Bránila
mu vřava Všeněmců, která překonala vše, co
dosud bylo ve vídeňské sněmovně, jejíž atmo
sféra ještě páchne sprostotou německé obstrukce
Kdo se domnival, že tato nízkost nedá se stup
ňovati a předstihnouti, přesvědčil se dnes, že
se oddával klamu.
doktor
Körber
Pergelt
Pergeltchce
ský
20
article
Moravský předák český však čelil terroru
tomu. Jet on jedním z těch, kteří se nedsjí
odstrašiti, nikdy zaleknouti, nikdy umlčeti. Ne
zůstal passivním, naopak přešel z obrany
k útoku. Nastalo hluboké mlčení Všeněmeů,
když jim vyčetl ve tvář, že jsou nejmladší stra-
nou vládní. Byli očividně poraženi. Ještě více
pan dr. Körber. Seděl blíže dra. Stránského
když ten odhalil štít intimního poměru jeho
k schönererovcům a wolfovcům, sesinal. Hanbi
se za své styky s lidmi, kteři klesli na úroven
nejnižší, na které nemůže se ocitnouti žádný
parlament, žádná parlamentní strana? K vůl
lásce a přizni takových lidí dr. Körber provád
politiku, která naplňuje nejhlubší nevoli samy
nejmírnější Čechy.
Nikdo nemůže dru, Stránskému vyčítati
že jediným slovem někoho z okoli se dotk
nebo dokonce urazil a provokoval. Mluvil suše
klidně, jakoby četl úřadni protokol neb akt
Tu pak je zjevem charakteristickým, že ješte
než otevřel ústa, snášelivost výkvětu Němectv
objevila se v pokusu, jej ukřičeti. Ke gardě t
připojil se také pan Pernerstorfer, ve kterém
probudila se opět první láska, všeněmecká, kte
rému však dr. Stránský odpověděl podle zá
sluhy.
doktor
Körber
Stránský
Pernerstorfer
Čechy
21
article
Výborný obraz moravských poměrů, prosy
cený živými barvami skulečnosti, podal posl
Svozil. Z líčení ojedinělého fakta litovelského
dospěl k úhrnnému posouzení veškeré politiky
jak německé, tak vládní, v markrabství. Nikol
málomyslně vyzněl jeho projev, nýbrž nadějně
Doufá pevně a spolehá — přes pomoc německ
menšině z Vídně poskytovanou — ve vílězstv
Čechů ve všech městech, kde většina obyvatel
stva je naše. A tak se nesla mysl k lepší bu
doucnosti, ve kterou věříme.
Ministerský předseda, jak je jeho zvykem
ehlácholil, konejšil, utišoval. Nebylo prý to tk
zlé v Litovli. Vlastně se tam — podle referátu
okresního hejtmana Zwierziny — nestalo pranie-
Leda, že »nepozornosti« rozbilo se několik oken
a že sklo spadlo »náhodou« na Čechy a že
celá škoda činí 70 korun. Bylo viděti, že pan
dr. Körber chce zmenšováním německých výtrž
ností v Litovli ziskati Němce, čebož tak
dosáhl plnou měrou. Pan dr. Schalk, který
hraje roli díplomatického vyjednavatele Vse-
němců, za řeči c. k. rakouského chefa vlády
hlasitě si liboval a jeho soudruzi rovněž.
Svozil
Nikol
Čecho
Zwierzina
Körber
Němec
doktor
Schalk
Vídeň
Litovel
Čechy
22
article
Co baron D'Elvert prve děl krátce, o čem
však rozpovídal se posl. Albrecht na dvě ho-
diny, dá se odbýti zcela stručně. Dle nich patr
Morava ze tři čtvrtin česká německé menšin
jednočtvrtinové a každá meta k revindikaci ně
meckých měst je »loupežnou výpravou, podnik-
nutou za podpory vídeňských vlád«. Kdo b
se tu nezasmál? Vídeňské vlády pracují n
Moravě prý pro nás a proti Němeům l
Pokládali jsme dosud bar. D'Elverta vážným
politikem. Po dnešku víme, že též on je bou
charonem a poltronem, kterému lahodilo »Hleil
všeněmecké D'Elvertovi!« provolané Wolfem,
který si není vědom, že směšnost zabíjí
Nepamatuje se pan D' Elvert, jak před mál
lety ještě v německém domě brněnském páni
Exner a Promber zapřísahali Germány morav-
ské, aby pro boha všemohoucího nedělali ob-
liže vídeňské vládě, protože německé panstv
v markrabství visí na jediném vlase, kterýz
vídeňská vláda může každým okamžikem pře-
střihnouti a protože krátce nynější postaven
Němců závisí od milosti kabinetů rakouských
Tak jest ještě dnes. A tu má poslanec za Brn
troufalost, namlouvati světu, vláda že je po
našem boku? S celou rozhodností pravíme
V okamžiku, ve kterém vídeňská ministerstva
přestanou celým státním, administrativním
V drobněm prodejie
ranní čísle o sobě . . . za Sb
odpolední . . . . . . . za z b
Va úlialkách na venkevě
ranní číslo. . . .
odpsladut
Inserá n
platí se hotevě zspfel
Fřečplicení a inseety plijímá němísl-
strace v Narlanské ulici č.5.
Tam ssrházslí an tdš redlakce
tlskárnt a ekpedice „Národních Listt“
Bakoylny se aevnaetji
Elvert
Albrecht
Něme
D Elvert
Wolf
Exner
Promber
Germán
Němec
Morava
Brno
Virginie
Narlanský ulice
národní Listt
Company baron D
23
article
byrokratickým apparátem fedrovati moravské
Němce a jim naddržovati a tito budou odká-
záni na svou vlastní sílu, zjednaji si skutečné
poměry samy platnost a průchod.
Sněmovna po vřelé přímluvě podavatel
přijala jednohlasně návrh posl. rady. Pan-
tůčka, by rozpočtový výbor do šesti neděl
podal zprávu o zlepšení hmotných poměrův
auskultantův a diurnistův. Také po té stránce
podrobila se naléhání českých poslanců, kteří
na novo podali důkaz, že v péči o strádající
vrstvy pracovníků nedají se předstihnouti žádnou
stranou jinou,
Němec
24
article
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 11.20
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 11.20
hod. dopol.
Mezi došlými spisy je pilný návrh posl.
Em. Hrubého a spol., jimž výbor pro odpomoc
nouzi vyzývá se, aby bez meškání projednal petice
a vládní návrhy na odpomoc živelním pohromáma
ve 3 dnech podal sněmovně zprávu.
Návrhy podali poslanci: Pommer a spol.
na změnu § 25. jedn. řádu (způsob výborových po-
rad): — Tschan a spol. na změnu některých
ustanovení všeobecného a občanského zákona o
manželském právu: — Bareuther a spol. n
postátnění obecní reálky chebské; — Kutsch en
a spol. na potlačení cikánství; — Schücker
spol. na vydání zákona, jímž zavádí se instituce
práva k dobývání rudy.
Posl. Březnovský a soudr. podávají tento
návrh ve příčině starobního pojišťo vá n
živnostníků a dělníku.
Živnostníctvo a dělnictvo v království českém
na sjezdech živnostenských a četných schůzích žáda.
by stát konal vůči ním svojí povinnost a uzákoni
pojišťování pro připad stáří a neschopnosti ku práci
by příslušníci stavu, jenž udržuje stát, nebyli v
stáří uvrženi do bídy a nouze
Zvláště v době nynější, když se jeví všeobecn
stagnace v živnostech, je nutno, by léto oprávněné
žádosti vyhověno bylo; následkem to podávají pode-
psaní tento návrh
Slavná sněmovno, račiž se usnésti: Vládas
vyzývá, by co nejdříve předložila návrh zákona pro
pojišťování v připadu neschopnosti ku práci a stáří
pro příslušníky stavu živnosienského a dělníky.
Vetter
Hrubý
Pommer
Posl
Březnovská
25
article
Dopisy podali poslanci: Licht a spol. po
zrušení rentové daně z úrazové renty: — Kit tel
a spol. po mostských událostech za posledních zem-
ských voleb a jednání tamního okr. hejímana
Kaisera; — Kittel a spol. po přeložení vojenské
střetnice chomulovské resp. výkupu příslušných po-
zemků za plnou cenu: — Hanich a spol. po
úpravě platů soudních a vězenských dozorců ; —
Schumeier a spol. po přenášení lékárnickéh
práva: — Steiner a spol. po osvobození hasič-
ských spolků od poplatkového ekvivalentu : — Pa-
cher a spol. po volebních přípravách a protaho-
vání voleb v Přisečníci: — Kittel a spol. po
jmenování 3 českých soudců u okr. soudů ve Falk-
nově, Bastianperku a Kateřinově
Posl. Jaroš a spol. činí následující dolaz na
ministra obchodu
Dle různých zpráv hodlají e. k. dozorčí úřady
z ministerstva obchodu působiti k tomu, aby
zemědělských i obchodních sušárnách na čekanku
byl zaveden nedělní klid.
Kaiser
Kittel
Steiner
Bastianperk
Kateřinův
Posl
Jaroš
Falk
Kita
26
article
Takovýmto zavedením by se sušení surové če-
kanky značně zdražilo a tím výroba této nesmírně
utrpěla, tak že by potom se zahraniční konkurencí
závoditi nemohla. Přerušením práce k vůli nedělní-
mu klidu by spotřeba drahého topiva značně stoup
nouti musila a tím by také náklad režijní velice stoupl.
V uvážení, že kampaň sušení čekanky jedině 60 až
90 dnů trvá a nepřetržitě se díli musí, nemá-li tím
jakost výrobku býti poškozena a v uvážení, že by
přeružování ve sušení značně i na ceny působiii
musilo a tím šírokým vrstvám malého lidu rolni-
ckého, který až dosud po většině sám výrobu ob-
starával, velikých škod přineslo, činí podepsaní tento
dotaz:
Jest pravda, že se zamýšlí v sušárnách na če-
kanku zavésti klid nedělní, a ne li, žádají podepsaní
za určitou odpověď, aby dotyční interessenti, ze-
jmena pak ullafovaný lid rolnický byl upokojen
Posl. dr. Brzorád podal dolaz ve příčině ne-
oprávněného exekvování dání v městě Světlé, okres
ledečský.
Posl
doktor
Brzorád
27
article
Potom rokovalo se dále o pilném ná v r hu
posl. Kaftana.
Posl. Pergelt, hlavní řečník proti návrhu,
konstatuje, že německé strany mají postätnění sou
kromých železnic ve svém programu, avšak — jak
již včera prohlásil post. Kindermann — nemoliou
přistoupiti na postátnění železnic soukromýchi, jež
vedou německým územím, dokud jejich národnost
v Čechách a na Moravě nebude náležitě zabezpe-
čena. Dosavadní postátňování dálo se ve znamení
poslovaňování. Poméry u dopravního ředitelství jsou
přímo nesnesitelné a německé strany měly by se
postarati, aby se tomu udělala přítrž. (Posl. Štei n;
Jen začněte, my budeme pomáhati) Rečník vypra-
vuje rozličně historky, jež slyšel z Badena, o do-
mnělém počešťování železničního personálu a vy-
hražuje si každý z prostředků a cesty, jak by se
onen zlý system překazil.
Proti návrhu bude hlasovati také ze železničně
technických příčin. Doprava na státních železnicích
v Rakousku je lak špatná, že nepobízí k dalšímu
postátňování, neboť schodek, jejž posl. Kaftan vypo-
čell na 80 mill., sloupal by nekonečně a mohl b
Kaftan
Posl
Kindermann
Čechy
Morava
Rakousko
28
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 22, října.
Pokračujme tedy v elektrické cestě kolem
Prahy. Trvalo to chvilku, než jsme přestoupili
na trať, po níž dostati jsme se měli v neznámé
kraje. Všiml jsem si velmi dobře konduktora,
ale tváře tak utrápené neviděl jsem už dávno
Jsem člověk sdílný a plný soucitu. Radujíse
zcela dle písma s radujícími a truchlím s tru
chlicími.
»Co je vám, člověče, že tak vypadáte
Umřela vám snad tchyně aneb máte na pol
ještě asi dvacetisíc metráků eukrovky? Potom
bych žal váš ovšem pochopil.
Odvrátil se ode mne zlostně a slovy dosti
nevlídnými, jakých by neměl užívati muž, který
vlastně ze zdvořilosti je živ, mne odbyl. Chtít
aby konduktor na pacifické dráze se snad usmíval,
bylo by prý přilis.
Pochopil jsem hluboký žal dobrého muže
i omluvil se u něho. Nevzpomněl jsem v oka-
mžiku tom, na jakou to trať se chystám.
Abychom si čekání zkrátili, rozbalil jsem
ze zásob svých pěknou šunku, požádal konduk
tora, aby skočil k panu Petzoldovi pro dvě
plzeňské a potom ho pozval k malé snidani.
Nedal se dvakrát pobízeti. Ba jedl s takovou
akuratesou, že právě měl čas zatáhnouti jednou
rukou za zvonec, na znamení, že třeba jeti, co
rukou druhou utiral si v prazdroji smočený knín
Petzold
Praha
29
article
Rozumi se samo sebou, že vyjel jsem
z Malostranského náměstí směrem k Holešovi
cům samojediný.
Když jsme jeli klenutým obloukem u sv
Tomáše, vzpomněl jsem si v bujné fantasii své
na to, co by se asi stalo, kdyby právě pod tím
obloukem po jedně straně náhodou šel pan
starý, po druhé pan provineiál? . ..
Kraj hrozný. Na Letenské ulici nic ne
samá holá zed, c. k. zemská školní rada
vedle ní c. k. policejní komisařství, jež nám
připomíná, že přece jen se nalezáme v kulturním
kraji a ne v zemi zákřovácké.
Poněvadž jsme neměli pražádné látky k zá
bavě po těto cestě, učinil jsem na konduktora
obvyklý dotaz, kolik že on již lidí ve své do-
jista již bohaté praxi přejel?
Podival se na mne a potom se zachechtal,
tak ošklivě zachechtal, že jsem se toh
až lekl.
»Nékoho přejel? Zde? Nanejvýš nějakou
žižalu. Zde přece žádných lidí není.«
Na to jsem nevzpomněl.
»Odpusťte, přiteli, však domníval jsem se-
že dráhy staví se pro lidi. Je ostatně známo,
že dráhy nestaví se jen proto, aby provozu
ruchu hověly a tam, kde už je, ho podporo-
valy. Nikoli. Také z té příčiny, aby ho vyvolá-
valy. Zeptejte se na to pana Kaftana, ten vám
to poví. Užitečná je každá dráha, absolutn
každá. Počkejte jen, až zde z obou stran trčet
budou k nebi vysoké domy a paláce . . «
Holeš
Tomáš
Kaftan
malostranský náměstí
Letenská ulice
kulturní kraj
30
article
»Nedělejte si ze mne blázna, jak pak by
je stavěli? Snad z jedné strany do vody
na druhé do skály ?e
V nedlouhé chvili dostali jsme se u lanov
dráhy na Belveder. Když v roce výstavním po
této dráze poprvé jel tehdejší místodržitel hrab
Fr. Thun, řekle mu jeden z přítomných arislo-
kratů, on že přece nemusí veleslavný dopravný
podnik obtěžovati, že bude nahoře třemi kroky
když náležitě se rozkročí. Pozoruji ovšem, že
u nás dýchavičnost hroznou měrou se zmahá.
ale přece ne tak, aby bylo pro - lidi, kleři ne-
dovedou vylézt na Lotnou, zvláštní dráh
třeba.
Konduktér mne sice svésti chtěl, abyeh
jel dále ještě, pravá romantika pražská že po-
číná na Maninách, však směr cesty mé by
přesně určen a nikdo nebyl by mne donutil o
ného upustiti.
orsa el
Thun
Belveder
Francie
Maniny
31
article
Přestoupil jsem na trať, jež vede na Tas-
nov, jinými slovy, zabočil jsem v pravo na
dřevěný prozatímný most, jenž vede přes ostro
Štvanici k nádraží Severozápadnímu. Důkladný
most, to se nedá upřit a platí se na něm
krejear, jako na těch ostatních. Kde by Praha
zůstala bez mostů a bez krejcárků
Vy, kdož bydlíte na Král. Vinohradech a z
svůj život nepřijdete na Malou stranu nebo na
Smíchov, ovšem nemáte smyslu pro tuto vý
hradně pražskou spěcialitu, však počkejte, vy
zrajeme i na vás.
Proč by jen mosty měly něsti břemen
Král
Praha
Vinohrady
Smíchov
32
article
spojená s hospodářstvím pražským? Most je
přece zrovna tak kommunikačním prostředkem.
jako ulice. A proč platiti se má krejear za to,
že dovoleno člověku přejít most a ne za to, že
mu dovoleno dvě, tři hodiny promenovat na
Přikopě? Již se o tom mluví, aby u Špinků
u Prašné brány zřízeny byly mýtné budky
každý z prochazečů aby nucen byl zaplatii
taxu za příjemnou zábavu, která mimo to má
ještě jiné účely, než pouze zdravotní. Že stavba
mostu je drahá a opravňuje tedy k vybírání
poplatku, je námitka liehá. Úprava ulic i kana-
lisace, dlažba a všechno ostatní pohlti rovněž
tolik peněz, jako takové dřevěné, červeným
karbolinem pomazané nemehlo. Byl by to lepšt
prostředek, vypudit z Přikopu nezvanou spo-
lečnost, která jej byla obsadila a jeho se drž
houževnatěji, než jistý, ode všech Evropanů
strašně nenáviděný hmyz, jenž nejradéji se drž
za obrazovými rámy.
To je nápad, co
Klidnou cestou po Praze napadá lecos
Na příklad, co by se dalo ze Štvanice udělat
kdyby u nás bylo lidí, již mají drobet smyslu
pro zvelebování a povznešení velikých národnic
středisk. Co je ostrov Marketin v Pešti, co Mo-
sebauen ve Štokholmě, to mohla by býti pro
Prahu Štvanice. A nestálo by to mnoho. Dnes
ale vypadá Štvanice jako velké pražské sme-
tiště. Co se nechce strpět ve městě, odklidí se
na Štvanici. Úprava tohoto ostrova souvisí prý
nezbytně s upravením řeky Vltavy v pražském
Špinka
Evropan
Marketin
Most
Praha
Pešť
Vltava
33
article
jejím toku. Než toho se dočkáme, ještě mnoho
vody uteče tim starým řečištěm. Vždyť vímev
jakém tempu se u nás uskulečňují velké idey.
Jak tomu dávno, co výkřik úžasu otřásl společ-
ností, když se dozvěděla, že déle již než dvacet
let povalují se na Královském ostrově do země
zabořeny, vysokou trávou a vrbou zarosilé ka-
meny, jež určeny byly pro regulaci řeky
těchio místech. Pět let tomu ji ž — a ono
pořád nie.
Všude jinde dávno již byl by se nalez
člověk, který by na svůj náklad Štvanici
ostrovy sousední i řeku upravil a kout ten
v malý ráj proměnil. My ale takových lidí,
kteří Prahu opravdu milují, máme tuze málo.
A podnikavosti máme ještě méně.
Dráty přes ulici nám překážejí, ale různé
ohyzdné kouty, jichž máme v Praze tolik, nám
v cestě nejsou. Nepřekážejí nám ani baráky,
jež byzdí jinak slušné již náměstíčko u nádraží
soverozápadní dráhy. Nevíme, jestli by se našla
v Čechách pokročilejší vesnice, která by ohyzdné
ty baráky trpěla. Je pravda, že obec nemá příčiny
vyhazovat k vůli krásným portálům německé,
národu našemu nepřátelské dráhy penize n
zakupování domů, což ale všechno plalno: ře-
ditelstvo má porlál a ostudu má — Praha .
Bůh ví, že jsem těch příčin, pro kter
tolik neštěstí na pražských elektrických dráhách
se stává, také tentokráte nevýpátral
Snad až příště. Do třelice všeho dobrého.
Praha
Čechy
bůh vědět