ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9849cb50-661d-11dc-9f40-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 33, work 5, person 86, org 6
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 24. října 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 293.
4 masthead
na šivíet . . ve tiisikách: na měsle . . . . . . Poštout na měsle ns čtvrt lela
5 masthead
Na ranní a odpel. Histy s přilohami („Naněný Obuor“ ve středu a „Literární Hlidka v pátok) předpláeí nei Praze v sčminisirae a měsí 6 K — na čtvrt leta . . . . . s drojí čenálkou na něsíe
Praha Naněný Obuor
6 masthead
K so k5i 2K80
7 masthead
dvají zásilion ns čtvrt let
8 masthead
ke
9 masthead
na mlat kei
10 title
Cnešní čislo pro Prahu le a 10 stranácb.
Praha
11 article Pracovní program páně Körbrův.
Pracovní program páně Körbrův. Že pro pana dra. Körbra ani ve státě ani v parlamentě rakouském mimo Všeněmce a mimo velice blízké jim pokrokáře a lidovce německé nejsou žádní jiní lidé, kteří by pro něho měli nějakou cenu, jichž bylo by pro něho radno všímati si, jichžto mínění ne-l šetřiti aspoň znáti bylo by jeho státnickému umění s výhodou, jest obecně vidno a známo. Ministerský předseda nemá na mysli po všechen čas nic jiného, než aby si získala udržel úplnou spokojenost jmenovaných od stínů národnosti německé v Rakousku. Ne učinil posud ve vládní činnosti své ani jedi- ného kroku, aby jim o svém úmyslu napřed nedal zevrubnou zprávu, aby se s nimi nebyl poradil, ba, aby si nebyl vyžádal k němu souhlasu a svolení jejich. Všichni náro- dové neněmečtí v této říši, ba ostatní Němci zdejší, pokud ještě si zachovali své samostatné vědomí národnía státní v odporu proti politice pangermánsko- pruské, nemají pro něho pražádné důleži tosti, na ně on se neohlíží, jejich hlas nemá pro něho žádné ceny, ti v jeho politice nic neznamenají. Oddanost páně Körbrova k Vše- němcům a ke všem jen zpola zakukleným pangermánským náhončím zdejším jest už tak veliká a zjevná, že už zcela vážně dlužno rozjímati o nejnovějším výroku jednoho listu maďarského, jenž pravil, že dr. Körber jako ministerský předseda jest pro Ra- kousko neštěstím větším, než jakým by mohlo pro ně býti sto Schönererův,
pán Němec Körbrův Körber Rakousko Körbrův
12 article
Těsné, důvěrné spojení se Všeněmci s nejbližšími přáteli jejich politickými při- mělo dra. Körbra i k tomu, že dal si jimi vypracovati návrh a pravidla pro činnos parlamentu nově svolaného. Vypracovali mu takové návrhy dva a dali mu na vybranou V každém z nich obsažen jest pracovn kalendář až do nejmenších podrobností totiž kterého dne má se konati veřejné se- zení parlamentu a kterého ne; které návrhy toho onoho dne mají býti čteny a projedná- vány; kolik řečníků z té oné strany má se připustiti ke slovu; kolik poslanců z té one parlamentní skupiny má býti zvoleno do toho onoho výboru, kdo mají býti předsedy ve výborech atd. atd., vše už na několik měsíců přesně ustanoveno jako na drá- tech, kterými pan dr. Körber by jen měl potřebí potrhovat, aby všechno slo jako na loutkovém divadle. Pracovitost.
doktor Körber
13 article
dělnost parlamentu za nejuplnějšího klidu a míru měla takto býti nejen zjednána, ale i pojištěna a utvrzena. Ministerský předseda byl těmito návrhy, jež Všeněmci a nej- bližší kamarádi jejich pro dělnost nového parlamentu vypracovali, velice potěšen vděčně přijal je oba, aby je nějak šikovně skombinoval. Tato kombinace měla stál hleděti jen k tomu, aby parlament pracoval dle jeho vůle a v jeho službách, aby ne- vybočil z naznačené a vyměřené sobě cesty snad k projevům, podníkům a skutkům své samostatnosti. Především měl se rychle do- stati k projednávání rozpočtu státního, ale při tom ani nezavadit o nějakou otázku státní, ústavní, politickou a především ani nedotknouti se nějaké otázky národní. Vše- chen tento, od let stále nahromaďovanýa už až do nebe sahající palčivý a hořlavý ma- teriál životních stázek říše rakouské měl po přání p. dra. Körbra i v novém parlamente býti ponechán nedotknut stranou. Zejmena neměla státi se v něm ani zmínka o těžkých sporech, v nichž národ český s vládou ví- deňskou od 17. října 1899 se nalezá. V čem právům jeho od toho dne se ukřivdílo, mělo i na dále odpočívati bez změny, bez nápravy, bez dostiučinění. Co na národě českémse spáchalo a potud páše nespravedlivého, ne- zákonného, mělo trvati a páchati se na něm dále jako něco už utvrzeného a nezměnite ného, Pan dr. Körber si zařídíl své ministro vání tak, že právy národa českého svou hlavu netrápí. On nikdy nezabyval se jimi a nechce se jimi zabývati ani příště. O
Zejmen doktor Körber práv národ
14 article
vůbec na ně nemyslí a chce míti od nich svatý pokoj. Takovým způsobem domnívá se, že je vyřídil. Nerad by slyšel o nich v parlamentě, nově svolaném. Program pra- covní, jejž mu pro něj sestavili jeho přátele z tábora německých parcelářův a Všeněmcův, chce jej od starosti“ s otázkou českou za chránit. Otázky národohospodář ské a především projednávání rozpočtu státního zdají se mu v té příčině pomůckami nejvhod nějšími. Kdo z křivd, z hříchův a z náti skův páchaných na právích království a na- roda českého žijí a tyjí, mají z nich žítia týti dále, mají ve své nespravedlivé državě autoritou a mocí státní býti chráněni dále ! — Proto všechny německé strany, jichžto programu nynější »pořádek« v království českém hoví, ve svých časopisech s patrnou radostí hlásají, že p. dru. Körbrovi už se podařilo sjednotiti všechny »velké strany« v parlamentě, aby co nejdříve se přikročilo ku projednání rozpočtu stát ního, a velebí ministerského předsedu. jenž prý pokládá právo, povolovati státní rozpočet, za jedno z nejpředněj ších práv parlamentu a toto po volování nikoliv za projev dů věry, nýbrž za nejdůležitější ži votní úkol parlamentu.
15 article
Tak dnes mluví časopisy stran, ktere po tři léta mařily projednávání státního rozpočtu nejdivočejší obstrukcí, a tak mluví o ministru, jenž svým podpisem na minister ském výnosu ze dne 17. řijna 1899 před touto obstrukcí jménem autority a moci státu rakouského kapituloval! Kde pak byli nynější hlasatelé, že projednati a povolit rozpočet státní není projevem důvěry k vládě, ale nejdůležitějším životním úkolem parla- mentu, kde pak byli v oněch třech letech když německá obstrukce svým od porem proti tomuto nejdůležitější mu životnímu úkolu parlamentu způ sobila, že rozpočet státní musil býti vy- řízen S 14. základních zákonů státních? Jsou posud lidé na světě a na živě kteří vědí a nezapomněli, kde tito pánové tenkrát byli, a kteří tehdejší jejich náuku v nynějších poměrech svých dovedou uvésti v platnost. Včerejší telegramy z Vídně už oznámily, že klub poslanců če ských se usnesl, postaviti se způsobem nejostřejším proti ka- ždému, z kterékoliv strany na vrženemu žkrácení porad roz počtových, po případě zame ziti je.« Účinek toho usnesení, které se stalo v klubu poslancův českých, už se dostavil. Ministerský předseda včera už si pospíšila pozval členy předsednictví klubu mlado- českého na včerejšek k poradě. Dříve o klubu poslanců českých nevěděl, jako nevědělo celém národě českém. Věděl toliko o dra hých Všeněmeích svých a o parcelářích krá- lovství českého, kteří mu sestavili pracovní program pro parlament. Tento program bohda dojde potřebné opravy! Pan dr. Körber se poučí, že národ český ničeho nezapomněl a mnohému, velmi mnohému se naučil. —
doktor Körber Vídeň
16 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna- (63. schůze.) Z Vídně, 23. října. (Pův. a tel, zpráva »Nár. Listů«.) Nedaly spáti vavřiny J. E. pana hr. Stürgkha dru. Kathreinovi, deserteuru z předsednického stolce sněmovního, t. č. předsedovi katolického centra. Plete se do řemesla meteorologům. Před- povídá povětrnost a dělá parlamentn kalendarium na dobu několika měsíců. Také J. E. pan dr. Bärnreither je dělal. Selhalo. Protože mělo chybu organickou. Bylo jedno- stranným, samovolným, svévolným. Bylo děláno bez poslanců českých. Tuto chybu postihnuv šel hrabě Stürgkh, vypracoval a smluvil jiné s Čechy a to se osvědčilo. Nevyvarován a ne- odstrašen zvrácenou taklikou Bärnreitherovou pan dr. Theodor Kathrein jedná s levicí, jedná s Poláky a domnívá se, že všechno je hotovo. má li souhlas jejich. Nic nemá hotovo, nic nem zabezpečeno, nie nemá zajištěno bez přivolení a při odporu delegace české. Jako již dvakrát. měla by tato též po třetí síly dost, aby veškerým konstelacím protičeským, vybudovaným za veden vlády, nejen čelila, nýbrž také zahradila všeliký postup.
doktor Bärnreither Stürgkh Bärnreitherův Kathrein Polák Vídeň poslanecký sněmovna katolický centr
17 article
Pracovní program baz Čechů je pouhým popsaným papírem, je rozvrhem, který je staven na sypkém podkladě, jest odvážnýmí a troufalým experimentem, který poprvé vzal za své v noei na 9. června m. r. a po druhé skončil dozná ním v únoru t. r., že zdolati Čechy nelze aže všeliká práce v parlamentě je nemožnou za je- jich odboje. Dvojí ta zkušenost, dvoji to poznán — myslíme — mohlo by rozličným Kathreinůn dostačiti úplně. Či se jim chce lekce třetí?a jen řeknou. Můžeme posloužiti. Český pilný návrh na postátněn dráhy severo-západni a tratí spo lečnosti státních dráh byl dnes do jednán. Způsob, jakým dojednán a vyřízen, byl nadmíru zajímavý a vzbudul v celé sněmovně velkou sensaci. Bylť velkým překvapením aci telnou porážkou dra. Körbra, byl citelnou po- rážkou spojené s ním německé levice, Všeněmee v to počltaje. Poslední potýčky o návrh ten měly rá veskrze nacionální. Páni Pergelt a Wolf opa kovali, a to bez variace, co včera říkal posl Kindermann: že postátnění dráhy severozápadní a státní bylo by v tomto případě počeštěním. Vůdce Všeněmců byl až i pak nechutným, že tvrdil, že postátnění to je koncessí vlády po slancům českým. Za to, že zastavili obstrukci Dobře mu pověděl navrhovatel posl. Kaf tan ve svém doslovu, že kdyby to bylo pravda, ne- bylo by třeba, aby klub český podával ještě pilný návrh.
Čecho Pergelt Wolf Kindermann
18 article
Posl. Maštálkovi podařilo se parátn polemikou proti německým mluvčím a nemén věcným výkladem upoutati a zachovati pozor nost velkého kruhu posluchačstva. Dobyls v parlamentě již posici a koná své úkoly c nejsvědomitěji. Posl. dr. Pergelt dovolával se také pro zamilavé stanovisko svých přátel nebožtíka dra. Kaizla a pravil, že by tento byl by musil po- staviti se proti českému návrhu, proto že ještě z jara t. r. byl proti další postátňovací akci. Je vidět, že dr. Pergelt spisův a řečí Kaizlo- vých nečetl, nebo jim neporozuměl. Dr. Kaizl pravda, byl proti postátnění passivních drá v minulosti a přitomnosti, protože obuížily státn rozpočet, ale nikdy nebyl proti tomu, aby pře- vzaly se do státní réžie dráhy výnosné. Pročež pane dre. Pergelte, jen vždycky podle rady Passepartoutovy: »Rozeznávejme dobře l« Hlasování o pilnosti českého návrhu dělo se za ohromného napjeti. Záviselť výslodek na málo hlasech. Skutečně ukázalo se, že přijata byla jen jedním hlasem nad dvoutřetinovou většinu. Nalézali se v této Čechové, Poláci ben rozdilu, Slovinci, Chorvaté, konservativní velko- statek, katolické centrum, Rusové, Vlachové Rumuni, sociální demokraté, křesťanští sociálové a demokraté. V menšině zůstali všechny ostatn- strany německé.
Posl Maštálek doktor Pergelt Kaizl Čecho Polák Chorvat Rus Vlach Rumun katolický centr
19 article
Zděšení bylo na levici ohromné. Ještě vělš na křeslech ministerských. Pan dr. Körber krouti si nervósně knír. Stěží zakrýval svoje rozpaky a bněvy. Pravice provázela enunciaci hr. Vettra trojí salvou. Levice nedutala. Dr. Pergelt žáda za slovo k hlasování a předseda mu je uděli Z toho povstal strašný lomoz. Již bouchalose na pulty, již bouchalo se zásuvkami. Myslílo se, že posl. dr. Pergeltchce mluviti ke hlasován právě vykonanému, což je naprosto nepřipustno. Pan Pergelt, člen vládní strany, navrhl všul hlasování dle jmen o meritu českého návrhu totiž návrhu, aby se požadavek sestátnění obou jmenoyaných dráh přikázal výboru železničnímu. Patrně doufal, že podaří se porazili návrh ten Ale pochodil bidně. Pro hlasování dle jmen ne- povstalo 50 poslanců, jak stanovi jednací řád Sami přátelé nechali jej na holičkách. To byla jedna nehoda. Ihned následovala druhá. Meritum návrhu Kaftano v bylo velkou většinou schváleno. Zase zabouřila salva potlesku pravice sněmovní zase levice ani neblesla. Za hlubokého dojmu této porážky vlády sdružených s ní stran levice povstal dr. Strán ský, by odůvodnil pilný návrh, jímž vyzývá se vláda, aby vykonala přísné vyšetře n událostí litovelských ze dne 22 záři t. r. Dlouho nedostal se k slovu. Bránila mu vřava Všeněmců, která překonala vše, co dosud bylo ve vídeňské sněmovně, jejíž atmo sféra ještě páchne sprostotou německé obstrukce Kdo se domnival, že tato nízkost nedá se stup ňovati a předstihnouti, přesvědčil se dnes, že se oddával klamu.
doktor Körber Pergelt Pergeltchce ský
20 article
Moravský předák český však čelil terroru tomu. Jet on jedním z těch, kteří se nedsjí odstrašiti, nikdy zaleknouti, nikdy umlčeti. Ne zůstal passivním, naopak přešel z obrany k útoku. Nastalo hluboké mlčení Všeněmeů, když jim vyčetl ve tvář, že jsou nejmladší stra- nou vládní. Byli očividně poraženi. Ještě více pan dr. Körber. Seděl blíže dra. Stránského když ten odhalil štít intimního poměru jeho k schönererovcům a wolfovcům, sesinal. Hanbi se za své styky s lidmi, kteři klesli na úroven nejnižší, na které nemůže se ocitnouti žádný parlament, žádná parlamentní strana? K vůl lásce a přizni takových lidí dr. Körber provád politiku, která naplňuje nejhlubší nevoli samy nejmírnější Čechy. Nikdo nemůže dru, Stránskému vyčítati že jediným slovem někoho z okoli se dotk nebo dokonce urazil a provokoval. Mluvil suše klidně, jakoby četl úřadni protokol neb akt Tu pak je zjevem charakteristickým, že ješte než otevřel ústa, snášelivost výkvětu Němectv objevila se v pokusu, jej ukřičeti. Ke gardě t připojil se také pan Pernerstorfer, ve kterém probudila se opět první láska, všeněmecká, kte rému však dr. Stránský odpověděl podle zá sluhy.
doktor Körber Stránský Pernerstorfer Čechy
21 article
Výborný obraz moravských poměrů, prosy cený živými barvami skulečnosti, podal posl Svozil. Z líčení ojedinělého fakta litovelského dospěl k úhrnnému posouzení veškeré politiky jak německé, tak vládní, v markrabství. Nikol málomyslně vyzněl jeho projev, nýbrž nadějně Doufá pevně a spolehá — přes pomoc německ menšině z Vídně poskytovanou — ve vílězstv Čechů ve všech městech, kde většina obyvatel stva je naše. A tak se nesla mysl k lepší bu doucnosti, ve kterou věříme. Ministerský předseda, jak je jeho zvykem ehlácholil, konejšil, utišoval. Nebylo prý to tk zlé v Litovli. Vlastně se tam — podle referátu okresního hejtmana Zwierziny — nestalo pranie- Leda, že »nepozornosti« rozbilo se několik oken a že sklo spadlo »náhodou« na Čechy a že celá škoda činí 70 korun. Bylo viděti, že pan dr. Körber chce zmenšováním německých výtrž ností v Litovli ziskati Němce, čebož tak dosáhl plnou měrou. Pan dr. Schalk, který hraje roli díplomatického vyjednavatele Vse- němců, za řeči c. k. rakouského chefa vlády hlasitě si liboval a jeho soudruzi rovněž.
Svozil Nikol Čecho Zwierzina Körber Němec doktor Schalk Vídeň Litovel Čechy
22 article
Co baron D'Elvert prve děl krátce, o čem však rozpovídal se posl. Albrecht na dvě ho- diny, dá se odbýti zcela stručně. Dle nich patr Morava ze tři čtvrtin česká německé menšin jednočtvrtinové a každá meta k revindikaci ně meckých měst je »loupežnou výpravou, podnik- nutou za podpory vídeňských vlád«. Kdo b se tu nezasmál? Vídeňské vlády pracují n Moravě prý pro nás a proti Němeům l Pokládali jsme dosud bar. D'Elverta vážným politikem. Po dnešku víme, že též on je bou charonem a poltronem, kterému lahodilo »Hleil všeněmecké D'Elvertovi!« provolané Wolfem, který si není vědom, že směšnost zabíjí Nepamatuje se pan D' Elvert, jak před mál lety ještě v německém domě brněnském páni Exner a Promber zapřísahali Germány morav- ské, aby pro boha všemohoucího nedělali ob- liže vídeňské vládě, protože německé panstv v markrabství visí na jediném vlase, kterýz vídeňská vláda může každým okamžikem pře- střihnouti a protože krátce nynější postaven Němců závisí od milosti kabinetů rakouských Tak jest ještě dnes. A tu má poslanec za Brn troufalost, namlouvati světu, vláda že je po našem boku? S celou rozhodností pravíme V okamžiku, ve kterém vídeňská ministerstva přestanou celým státním, administrativním V drobněm prodejie ranní čísle o sobě . . . za Sb odpolední . . . . . . . za z b Va úlialkách na venkevě ranní číslo. . . . odpsladut Inserá n platí se hotevě zspfel Fřečplicení a inseety plijímá němísl- strace v Narlanské ulici č.5. Tam ssrházslí an tdš redlakce tlskárnt a ekpedice „Národních Listt“ Bakoylny se aevnaetji
Elvert Albrecht Něme D Elvert Wolf Exner Promber Germán Němec Morava Brno Virginie Narlanský ulice národní Listt Company baron D
23 article
byrokratickým apparátem fedrovati moravské Němce a jim naddržovati a tito budou odká- záni na svou vlastní sílu, zjednaji si skutečné poměry samy platnost a průchod. Sněmovna po vřelé přímluvě podavatel přijala jednohlasně návrh posl. rady. Pan- tůčka, by rozpočtový výbor do šesti neděl podal zprávu o zlepšení hmotných poměrův auskultantův a diurnistův. Také po té stránce podrobila se naléhání českých poslanců, kteří na novo podali důkaz, že v péči o strádající vrstvy pracovníků nedají se předstihnouti žádnou stranou jinou,
Němec
24 article Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 11.20
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 11.20 hod. dopol. Mezi došlými spisy je pilný návrh posl. Em. Hrubého a spol., jimž výbor pro odpomoc nouzi vyzývá se, aby bez meškání projednal petice a vládní návrhy na odpomoc živelním pohromáma ve 3 dnech podal sněmovně zprávu. Návrhy podali poslanci: Pommer a spol. na změnu § 25. jedn. řádu (způsob výborových po- rad): — Tschan a spol. na změnu některých ustanovení všeobecného a občanského zákona o manželském právu: — Bareuther a spol. n postátnění obecní reálky chebské; — Kutsch en a spol. na potlačení cikánství; — Schücker spol. na vydání zákona, jímž zavádí se instituce práva k dobývání rudy. Posl. Březnovský a soudr. podávají tento návrh ve příčině starobního pojišťo vá n živnostníků a dělníku. Živnostníctvo a dělnictvo v království českém na sjezdech živnostenských a četných schůzích žáda. by stát konal vůči ním svojí povinnost a uzákoni pojišťování pro připad stáří a neschopnosti ku práci by příslušníci stavu, jenž udržuje stát, nebyli v stáří uvrženi do bídy a nouze Zvláště v době nynější, když se jeví všeobecn stagnace v živnostech, je nutno, by léto oprávněné žádosti vyhověno bylo; následkem to podávají pode- psaní tento návrh Slavná sněmovno, račiž se usnésti: Vládas vyzývá, by co nejdříve předložila návrh zákona pro pojišťování v připadu neschopnosti ku práci a stáří pro příslušníky stavu živnosienského a dělníky.
Vetter Hrubý Pommer Posl Březnovská
25 article
Dopisy podali poslanci: Licht a spol. po zrušení rentové daně z úrazové renty: — Kit tel a spol. po mostských událostech za posledních zem- ských voleb a jednání tamního okr. hejímana Kaisera; — Kittel a spol. po přeložení vojenské střetnice chomulovské resp. výkupu příslušných po- zemků za plnou cenu: — Hanich a spol. po úpravě platů soudních a vězenských dozorců ; — Schumeier a spol. po přenášení lékárnickéh práva: — Steiner a spol. po osvobození hasič- ských spolků od poplatkového ekvivalentu : — Pa- cher a spol. po volebních přípravách a protaho- vání voleb v Přisečníci: — Kittel a spol. po jmenování 3 českých soudců u okr. soudů ve Falk- nově, Bastianperku a Kateřinově Posl. Jaroš a spol. činí následující dolaz na ministra obchodu Dle různých zpráv hodlají e. k. dozorčí úřady z ministerstva obchodu působiti k tomu, aby zemědělských i obchodních sušárnách na čekanku byl zaveden nedělní klid.
Kaiser Kittel Steiner Bastianperk Kateřinův Posl Jaroš Falk Kita
26 article
Takovýmto zavedením by se sušení surové če- kanky značně zdražilo a tím výroba této nesmírně utrpěla, tak že by potom se zahraniční konkurencí závoditi nemohla. Přerušením práce k vůli nedělní- mu klidu by spotřeba drahého topiva značně stoup nouti musila a tím by také náklad režijní velice stoupl. V uvážení, že kampaň sušení čekanky jedině 60 až 90 dnů trvá a nepřetržitě se díli musí, nemá-li tím jakost výrobku býti poškozena a v uvážení, že by přeružování ve sušení značně i na ceny působiii musilo a tím šírokým vrstvám malého lidu rolni- ckého, který až dosud po většině sám výrobu ob- starával, velikých škod přineslo, činí podepsaní tento dotaz: Jest pravda, že se zamýšlí v sušárnách na če- kanku zavésti klid nedělní, a ne li, žádají podepsaní za určitou odpověď, aby dotyční interessenti, ze- jmena pak ullafovaný lid rolnický byl upokojen Posl. dr. Brzorád podal dolaz ve příčině ne- oprávněného exekvování dání v městě Světlé, okres ledečský.
Posl doktor Brzorád
27 article
Potom rokovalo se dále o pilném ná v r hu posl. Kaftana. Posl. Pergelt, hlavní řečník proti návrhu, konstatuje, že německé strany mají postätnění sou kromých železnic ve svém programu, avšak — jak již včera prohlásil post. Kindermann — nemoliou přistoupiti na postátnění železnic soukromýchi, jež vedou německým územím, dokud jejich národnost v Čechách a na Moravě nebude náležitě zabezpe- čena. Dosavadní postátňování dálo se ve znamení poslovaňování. Poméry u dopravního ředitelství jsou přímo nesnesitelné a německé strany měly by se postarati, aby se tomu udělala přítrž. (Posl. Štei n; Jen začněte, my budeme pomáhati) Rečník vypra- vuje rozličně historky, jež slyšel z Badena, o do- mnělém počešťování železničního personálu a vy- hražuje si každý z prostředků a cesty, jak by se onen zlý system překazil. Proti návrhu bude hlasovati také ze železničně technických příčin. Doprava na státních železnicích v Rakousku je lak špatná, že nepobízí k dalšímu postátňování, neboť schodek, jejž posl. Kaftan vypo- čell na 80 mill., sloupal by nekonečně a mohl b
Kaftan Posl Kindermann Čechy Morava Rakousko
28 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 22, října. Pokračujme tedy v elektrické cestě kolem Prahy. Trvalo to chvilku, než jsme přestoupili na trať, po níž dostati jsme se měli v neznámé kraje. Všiml jsem si velmi dobře konduktora, ale tváře tak utrápené neviděl jsem už dávno Jsem člověk sdílný a plný soucitu. Radujíse zcela dle písma s radujícími a truchlím s tru chlicími. »Co je vám, člověče, že tak vypadáte Umřela vám snad tchyně aneb máte na pol ještě asi dvacetisíc metráků eukrovky? Potom bych žal váš ovšem pochopil. Odvrátil se ode mne zlostně a slovy dosti nevlídnými, jakých by neměl užívati muž, který vlastně ze zdvořilosti je živ, mne odbyl. Chtít aby konduktor na pacifické dráze se snad usmíval, bylo by prý přilis. Pochopil jsem hluboký žal dobrého muže i omluvil se u něho. Nevzpomněl jsem v oka- mžiku tom, na jakou to trať se chystám. Abychom si čekání zkrátili, rozbalil jsem ze zásob svých pěknou šunku, požádal konduk tora, aby skočil k panu Petzoldovi pro dvě plzeňské a potom ho pozval k malé snidani. Nedal se dvakrát pobízeti. Ba jedl s takovou akuratesou, že právě měl čas zatáhnouti jednou rukou za zvonec, na znamení, že třeba jeti, co rukou druhou utiral si v prazdroji smočený knín
Petzold Praha
29 article
Rozumi se samo sebou, že vyjel jsem z Malostranského náměstí směrem k Holešovi cům samojediný. Když jsme jeli klenutým obloukem u sv Tomáše, vzpomněl jsem si v bujné fantasii své na to, co by se asi stalo, kdyby právě pod tím obloukem po jedně straně náhodou šel pan starý, po druhé pan provineiál? . .. Kraj hrozný. Na Letenské ulici nic ne samá holá zed, c. k. zemská školní rada vedle ní c. k. policejní komisařství, jež nám připomíná, že přece jen se nalezáme v kulturním kraji a ne v zemi zákřovácké. Poněvadž jsme neměli pražádné látky k zá bavě po těto cestě, učinil jsem na konduktora obvyklý dotaz, kolik že on již lidí ve své do- jista již bohaté praxi přejel? Podival se na mne a potom se zachechtal, tak ošklivě zachechtal, že jsem se toh až lekl. »Nékoho přejel? Zde? Nanejvýš nějakou žižalu. Zde přece žádných lidí není.« Na to jsem nevzpomněl. »Odpusťte, přiteli, však domníval jsem se- že dráhy staví se pro lidi. Je ostatně známo, že dráhy nestaví se jen proto, aby provozu ruchu hověly a tam, kde už je, ho podporo- valy. Nikoli. Také z té příčiny, aby ho vyvolá- valy. Zeptejte se na to pana Kaftana, ten vám to poví. Užitečná je každá dráha, absolutn každá. Počkejte jen, až zde z obou stran trčet budou k nebi vysoké domy a paláce . . «
Holeš Tomáš Kaftan malostranský náměstí Letenská ulice kulturní kraj
30 article
»Nedělejte si ze mne blázna, jak pak by je stavěli? Snad z jedné strany do vody na druhé do skály ?e V nedlouhé chvili dostali jsme se u lanov dráhy na Belveder. Když v roce výstavním po této dráze poprvé jel tehdejší místodržitel hrab Fr. Thun, řekle mu jeden z přítomných arislo- kratů, on že přece nemusí veleslavný dopravný podnik obtěžovati, že bude nahoře třemi kroky když náležitě se rozkročí. Pozoruji ovšem, že u nás dýchavičnost hroznou měrou se zmahá. ale přece ne tak, aby bylo pro - lidi, kleři ne- dovedou vylézt na Lotnou, zvláštní dráh třeba. Konduktér mne sice svésti chtěl, abyeh jel dále ještě, pravá romantika pražská že po- číná na Maninách, však směr cesty mé by přesně určen a nikdo nebyl by mne donutil o ného upustiti. orsa el
Thun Belveder Francie Maniny
31 article
Přestoupil jsem na trať, jež vede na Tas- nov, jinými slovy, zabočil jsem v pravo na dřevěný prozatímný most, jenž vede přes ostro Štvanici k nádraží Severozápadnímu. Důkladný most, to se nedá upřit a platí se na něm krejear, jako na těch ostatních. Kde by Praha zůstala bez mostů a bez krejcárků Vy, kdož bydlíte na Král. Vinohradech a z svůj život nepřijdete na Malou stranu nebo na Smíchov, ovšem nemáte smyslu pro tuto vý hradně pražskou spěcialitu, však počkejte, vy zrajeme i na vás. Proč by jen mosty měly něsti břemen
Král Praha Vinohrady Smíchov
32 article
spojená s hospodářstvím pražským? Most je přece zrovna tak kommunikačním prostředkem. jako ulice. A proč platiti se má krejear za to, že dovoleno člověku přejít most a ne za to, že mu dovoleno dvě, tři hodiny promenovat na Přikopě? Již se o tom mluví, aby u Špinků u Prašné brány zřízeny byly mýtné budky každý z prochazečů aby nucen byl zaplatii taxu za příjemnou zábavu, která mimo to má ještě jiné účely, než pouze zdravotní. Že stavba mostu je drahá a opravňuje tedy k vybírání poplatku, je námitka liehá. Úprava ulic i kana- lisace, dlažba a všechno ostatní pohlti rovněž tolik peněz, jako takové dřevěné, červeným karbolinem pomazané nemehlo. Byl by to lepšt prostředek, vypudit z Přikopu nezvanou spo- lečnost, která jej byla obsadila a jeho se drž houževnatěji, než jistý, ode všech Evropanů strašně nenáviděný hmyz, jenž nejradéji se drž za obrazovými rámy. To je nápad, co Klidnou cestou po Praze napadá lecos Na příklad, co by se dalo ze Štvanice udělat kdyby u nás bylo lidí, již mají drobet smyslu pro zvelebování a povznešení velikých národnic středisk. Co je ostrov Marketin v Pešti, co Mo- sebauen ve Štokholmě, to mohla by býti pro Prahu Štvanice. A nestálo by to mnoho. Dnes ale vypadá Štvanice jako velké pražské sme- tiště. Co se nechce strpět ve městě, odklidí se na Štvanici. Úprava tohoto ostrova souvisí prý nezbytně s upravením řeky Vltavy v pražském
Špinka Evropan Marketin Most Praha Pešť Vltava
33 article
jejím toku. Než toho se dočkáme, ještě mnoho vody uteče tim starým řečištěm. Vždyť vímev jakém tempu se u nás uskulečňují velké idey. Jak tomu dávno, co výkřik úžasu otřásl společ- ností, když se dozvěděla, že déle již než dvacet let povalují se na Královském ostrově do země zabořeny, vysokou trávou a vrbou zarosilé ka- meny, jež určeny byly pro regulaci řeky těchio místech. Pět let tomu ji ž — a ono pořád nie. Všude jinde dávno již byl by se nalez člověk, který by na svůj náklad Štvanici ostrovy sousední i řeku upravil a kout ten v malý ráj proměnil. My ale takových lidí, kteří Prahu opravdu milují, máme tuze málo. A podnikavosti máme ještě méně. Dráty přes ulici nám překážejí, ale různé ohyzdné kouty, jichž máme v Praze tolik, nám v cestě nejsou. Nepřekážejí nám ani baráky, jež byzdí jinak slušné již náměstíčko u nádraží soverozápadní dráhy. Nevíme, jestli by se našla v Čechách pokročilejší vesnice, která by ohyzdné ty baráky trpěla. Je pravda, že obec nemá příčiny vyhazovat k vůli krásným portálům německé, národu našemu nepřátelské dráhy penize n zakupování domů, což ale všechno plalno: ře- ditelstvo má porlál a ostudu má — Praha . Bůh ví, že jsem těch příčin, pro kter tolik neštěstí na pražských elektrických dráhách se stává, také tentokráte nevýpátral Snad až příště. Do třelice všeho dobrého.
Praha Čechy bůh vědět