ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 9775b9d0-661a-11dc-9b54-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 62 celkem · entity: place 85, person 42, work 34, org 33
1 masthead
1. srpna 1901. Číslo 210.
2 masthead
NÁRONÍ EISK
3 masthead
Strana 5
4 article
Zejmena poslední nařízení c. k. místo- držilelství ze dne 3. července 1901 č. 44.282 vyvolalo ostrý spor zájmů mezi obchodníky vůbec a obchodníky s potravinami zvlášť, poněvadž obchod s potravinami byl z nařízení tohoto vyjat, čímž se nařízení toto stalo kusé, ne- jasné a — předčasně z těchto důvodů: 1. věcný rozsah obchedu s potravinam není v řádě živnostenském vůbec vymezen zejmena pak pojem slova »potraviny« není určen, naopak 2. § 38. zák. ze dne 15. března 1883 č. 39 ř. z., jímž změněn a doplněn byl řád živno- stenský, doplněn byl zákonem, daným dne 4. července 1896 č. 205 ř. z., kterýmž upra- vuje se rozsah oprávnění některých drobných živností obchodních a jako čtvrtý odstavee § 38. zní: »Rozsah oprávnění drobných živností ob ehodních se skrovnější zásobou zboží a s ob- mezením na prodej výrobků méně cenných př provozování toliko místním (prodej zboží smíše ného, krupařství, hokynářství, obchod s po- travinami a j.) může upraven býti způ- sobem nařizovacím po vyslechnutí komor ob chodních a živnostenských a zúčastněných spole- čenstev.« Jest zajisté nepochopitelno, že toto na- Hízení v rozsahu oprávnění některých drobných živností obchodních dosud vydáno nebylo, vzdor tomu, že interessovaná společenstva živnostenská jako nové obchodní gremium, společenstvo ob- chodníků s potravinami, společenstvo krupař a j. marně domáhají se konečné úpravy rozsahu oprávnění zmíněných drobných živností obchod- nich, nehledě ani k tomu, že v době poslední valně množí se obchody se zbožím uzenář- ským, obchody zvěřinářské, prodeje koňského masa a j., kteréž dle své povahy nenáležejí vlastně k žádnému výše zmíněnému společenstvu.
5 article
Jestliže tudíž nařízením c. k. místodrži- telstvi ze dne 3. července 1901 čís. 44.282 upravuje se klid nedělní jím způsobem, že čin se rozdil mezi živností obchodní a obchodem s potravinami, pak jeví se nařízení folo ne- jasným proto, že, jak výše uvedeno, nen dosud ani zákonem, ani způsobem nařizovacím určen věcný rozsah obehoduj s potravinami, aniž pojem slova spotraviny« bliže jest sta- noven. Pouze § 52. ř. ž. mluví, pokud se týče drobné zivnosti obchodní, o drobném prodeji věcí, které palří k nezbytným potřecb ám výživy denní a 8 60. ř. ž. zmiňuja s o prodeji předmětů denní spotřeby, jako na př. mléka, másla, ovoce, zeleniny, květín, d řív a j., z čehož následuje, že pojem potraviny není zde vymezen, ježto květiny a dříví nelze požívati, naopak dlužno zodpověděti otázku. jsouli potravinami též lahůdky, káva, cukr. pivo, víno, káva svařená a j.; při kladném zod- povědění této otázky musily by uzavřeny bý v neděli veškeré živnosti zhostinské a šenkéřské v Praze i policejním obvodu, neboť se nedá po příti, že v těchto živnostech prodávají se po travinyl Ostatně c. k. místodržitelstvt výnosem ze dne 12. července 1901 čís. 135.024 samo při- poušíí, že za příčinou nového nařízení místo- držitele pro Čechy ze dne 3. července 1901 čís, 44.282 z. z. č. 38, jež se týká upraven nedělního klidu při živnosti obchodní pro král hlavní město Prahu a ostatní k pražskému poli- cejnímu rayonu náležející obce, vyskytly se vzdor jasnému znění jich ustanovení v příčině šetřene nedělního klidu mnohé pochybnosti.
Praha Čechy
6 article
Důkazem tohoto nejasného znění jest, že celá řada živnostníků putuje od magistrátu k c. k. místodržitelství a odtud k policejnímu ředitelství, marně žádajíc za určité vysvětlení výše zmíněného nařízení. 3. Dříve nežli vydáno bylo poslední na- řízení o klidu nedělním, měla býti slyšána obee král. hlavn. města Prahy, jakož i všechny obce, ležící v policejním rayonu pražském, mimot pak u příslušná živnostenská společenstva; bylo li toto formální ustanovení článku IX. odst. 2. zá- kona ze dne 16. ledna 1895 č. 21 ř. z. opo- menuto, pak veškeré obce zmíněné a dotyčná společenstva živnostenská mají nejen právo, ale i povinnost stěžovati si do porušení zákona k e. k. ministerstvu, po případě ke správnímu soudu. 4. Vzhledem k trvajícím poměrům živnosi obchodních v Praze a policejním obvodu sluš především uvážiti,že obchody s potravinam jsou vlastně obchody se zbožím smíšeným kdežto obchodů výhradně na prodej potruvi (kterých ?) se omezujících, jest počet velmi ne patrný. Z důvodů výše uvedených sluší tudíž sou diti, že nařízení o klidu nedělním ze dne 3. čer- vence 1901 čís. 44.282 jeví se býti k citova- nému zákonu ze dne 4. července 1896 č. 205 ř. z. anachronismem.
Praha
7 article
Osnova nového německého celního ta rifu vyvolála v druhě říšské polovině náladu po drážděnou. Nejen naproti Německu, což je pochopi- telno, ježto jde v prvé řadě o uherský vývoz, ale na proti této říšské polovině. Rázem oživnul celý ten rozpor zájmový, na který jsme tolikráte upozor ňovali a který bude vystupovati stále více v popředl kdy se u nás počínají objevovati silnější agrárn proudy a kdy náš průmysl volá po olevření cizích odbytišť, nucen a svírán savem domácího trhu. Uher sko dává této říši ráz státu vyvážejícího plodiny ze mědělské. I jeho slavné doby v tom směru minuly jeho vývoznost se zmenšila a ztrpěla americkou sou- těží — ale i takto jsou vyhlídky a naděje Uherska na trhu světovém spjaty s výrobky zemědělskými. Proto půsebila na ně osnova Bülowova nejvícea nejblouběji. Ještě v čerstvé paměti byla Vilémov návštěva v Pešti, ještě co chvíli vynořovala seli- chotivá slova mnohomluvného císaře německého když pojednou přišla rána odtamtud, odkud se nikdo nenadál. A zároveň spletla koncept uherský Uhersko mělo hlavní prospěch z dosavadníněmecko rakeuské smlouvy obchodní,jemu záleželo na statu quo nojvíce. Že tento stuv platíme my oběťmi prů mysluvými, bylo Uhersku lhostejno. Osnova Bůlo wova, která se postavilana stanovisko agrární, vy lučujeovšemuzavřeníobchodnísmlolu vy se státy agrárními, nevylučuje však dohody se sťáty, které jsou intereso vány na vývozu průmyslovém, nebo nej- výše surovinném pro průmysl (ne ovšem zeměděl- ský). A tu namanul se uherským kruhům vládním onen zájmový rozpor obou říšských polovin: víc průmyslový léto, více zemědělský druhé poloviny.
Bülowův Německo Uhry Pešť uherský Uhersko
8 article
Pouhá myšlenka pak již vyvolala přízraky. Což kdyby Cislajtanie, chránic v prvé řadě své zájmy, nepo- stavila se na přísné agrárně zájmove stanovisko uherské? Maďarské rozhodující kruhy jsou příliš zvykly na nadvládu i ve věcech hospodářských v této říši, že přirozeně, zvláště za dnešní situace, na intensivní ochranu svých zájmů kladou váhu rozhodujíci. A odtud madarské hlasv, volající po okamžité dohodě, po uznání stanoviska Uber a odtud také hrozby. Bud vyrovnání pro nás, anébo rozluka. Tak formuloje Uhersko své aktuální požadavky v důsledcích osnovy hr. Bülowa. Uhersku jde jen o jediné: ochranu jeho zemědělského vývozu — účet máme platiti my ústupky průmyslovými. Alespoň mluví dnes uherský tisk o ústupcích v »jiných« věcech, bude-li přísně ngrárně ochranářské stanovisko říšské německé vlády opuštěno. Jest spíše zajímavým konílikt Uhry vy- volávaný, než aktuálním. I tato říšská pol- vina má své vážné zájmy na vývozu ze mědělském, než aby se nepostavila proti něme- ckému »novému kursu« a proto také vídeňský tisk spatřoval v novém německém celním tarifu spojovaci hod pro obě říšské poloviny v příští campagní ob- chodních jednání. Jak patrno, rozumí Uhersko t - muto sdružovacímu momentu v tom směru, aby vládlo a řídilo ono samo. A tak není oné toužené jednoty, ba spíše vyskytnou se asi nové rozpory obou polovin. Buď jak buď: jeden poznatek trvá stále Uměle tvořené jednoty, podporovan krajními ústupky jedné strany a vy užívané panstvíchtivostí druhé, nemo- hou ve chvilích kritických býti spolehlivou operačn basí. A tak nezbude létoříši, než aby dříve pra covala na domácí dohodě a pak čelila Německu.
Bülow Uher Buda Uhersko Německo
9 article
A v tom jest právě její slabost proti Německu s touto slahosti Německo počítá. Systém nadržování Uhersku mstí se tedy dále. Ale on vyvoláváj i jin stíny: volání po celní jednotě této říšské poloviny s Německem a hospodářské osamostatnění Uher A to jest kapilola ješťě smutnější. Nový němeoký celní tarif. K uveřejněným již sazbám připojujeme některé pro nás důležitější (dle »N. A. Z.«, která postupně výtah z celního i- rifu podává: Celní sazba (v markách)
Německo Uhersko Uhry
10 title
Zbožl
12 article
smluví návrhu celn. tarií jelelové semeno volné volné travní led a jemné víno pošt. košíč volné jiné tabulové víno 4.—
13 article
vlnné hrozny čerstv hrozny k il- sování 10.— čistá cikorka .. paprika . . pražce železniční: z tvrdého dřeva 1 q. 0.40 1q 0.30 Im3 2.40 1m2 1.80 nesmí vša býti žádná podělná strana opilov q 0.440 z měkkého dřev impregnov, pražce z tvrdého dřeva z měkkého dřeva ovce za kus. jehňata mléko a smétana žloutek tekutý, sn- chý, solený nebo jinak konservov med v plástech konservy masité aj ceresin svíčky všech druhů mýdla . . . . fosfor surový . » žlutý . . inkoust. hedvábí šicí barevné , » nebarev. 0.30 za 0.440 za fako nepreg pražce 0.50
1 q Imo 3 1 m 2
14 article
intn solený 60 jinak3 ezměněn 200.— 1.40 200.— 250.—
15 title
Jej
16 article
1 40
17 article
200.— hedvábí pro tkaní. předení, vyšívání a p. nebarvené barvené běle pestře barvené lněné kapesníky surové bílené, barvené výšivky na lněně látce (s hedvábím 20 % přiražka) deštníky a sluneč- niky (dlel látkyl mužské klobouky z vlasové plstě: vypravené za kus nevýprav. » z vlněné plstě: vypravené za kus nevyprav » enské klobouky plstěné: vypravené za kus nevyprav. za kus slaměné klobouky: vypravené za kus nevyprav. » ozdobené klobouky ženské všech druhů práce sedlářské a brašnář. při čistě váze kusu 2 kg nebo nad to . při váze menší 2 kg . . . slaměné stuhy: nebílené anebarev. barevné a bílené . furnýry surové , barvené atd. tašky z hlíny ne- hlazené. . kamna a části ka- men také hlazené a zdobené jedno- barevné . . . — nebo zdobené vícebarevné skleněné negalivy surové optické sklo bílé sklo hodinové bílá skla do brejlí nebroušená malby na sklé, svě- télné obrazy . . surové, železné li- tinové roury .. železný plech su- rový (dle síly). železný drát válco- vaný neb tažený surový: (1.5 mm a více vslle více než 1 .5 (méně než 0.5 hlazený, oměděný- (15mma výš v síle ( do 1.5 mm. do 0'5 mm. drátěnky elektrické kabely obloukové lampy reflektory . .. elektr. lampy žárové střelné muční zbraně harmonia, klavíry
kg mm
18 article
36—60 60— 120 150.—
19 article
36—60 80—110
20 article
60—120 120—140 150— 400—450
21 article
snlon stobot lro 120.— 120.—
22 article
70-.. 200
23 article
Jnáe 0.70 0.30 0.40 0.35 0.20 0.80 0.15
24 article
0.20 0 .30
25 article
0.50 1.50 50—600
26 title
50—120
29 article
1—16 1—16 24 brutt
30 article
2.50 2.50
32 article
3.50 3.50 4.50 3—24 různě 3—24 různě různě 120.— Statistika osobní daně z příjmů. Ministe stro finaucí sděluje právě výsledky osobní daně z příjmů za rok 1900. V celé této říšské polovině zaplaceno 800.375 censisty úhrnem osobní daně z příjmů 48.772.596 K (oproti 46,348.852 K rr. 1899 a daně ze služného 10.489 osob úhrnem 1,920.945 (oproti 1.690.534 K r. 1899). Zdaněné příjmy všech censistů činí 2565,258.385 K. Dle jednotlivých zdrojů přijmových dělí se příjmy takto: na ze mědělstv připadá 249,128.151 K 8.44%), na domy 303,932.17 korun (10.29%), na samostatné podniky zaměstnání 838,097.918 K (28.38%), na slu- žební příjmy 1058,224.374 K 35.83%), na jmění kapitálové 466,220.862 K (15 7996), na o statní příjm y 37,350.289 K (1 279%). Dle z el m jeví se tento e ffekti čistý příjem olo D. Rakousy 1.159,665.584 59.27 1.042.152.123 40. 63 H. Rakousý 93.844.745 3 18 81.052 159 3 .16 Solnohrady 29.807.461 1.0 25,030 908 0 9 72.992 401 2.47 62,172.780 2.42 Tyroly . . Vorarlberg . 16.705.619 0.37 14.592.032 5.17 Šlyrsko . . 150.627.792 5.10 132.603. 674 Korutany . . 29,573.926 1.00 24,625..419 0.9 Krajina . . 26,527.702 0. 90 23.549.741 0.92 Torst . . . 62.241 776 2 11 57.692.437 2.25 Přímoří . . 19.939.440 0.68 17.708 404 0.69 Hradiska. . 14.832.878 0 50 12.862.040 0.5 Dalmacie . . 22.532.893 0 76 19.991.274 0.7 Čechy . . . 677,958.094 22 96 569,861.029 22 2 194 303 991 7.57
Čecho Rakousy Vorarlberg 62,172 . 780 Tyroly 24,625 Krajina . . 26,527 přímoří Dalmacie
33 article
Morava . . 226,504.517 7.67 Slezsko . . 62.295.978 2 11 53,326.681 2 Halič . . . 250,199.570 8.4 202, 165.124 7.88 Bukovina . . 36,689.065 1.24 31.568.569 1.2 Průměrný příjem (me tto) činímna jednoho censistu v Dolních Rakousích 3632 K, v Horních Rakousích 2625 K, v Solnohradsku 2979 K, v Tyrol- sku 3128 K, v Čechách 2923 K, na Morav 3016 K, ve Slez sku 2975 K, v Haliči 3090 K. v Bukovině 2988 K. Daň činí, jak uvedeno. 48.772 596 K. Ježto není daň tato percentuální. nýbrž stupňovilá, jest také průměrné z da ňov ae procento v různých obvodech různě. V Dolníeh Rakousích činí 2.13%, v Horních Rakousích 1.58, v Solnohradsku 1.72, ve Vorariběrgu 1.77, v Štyrsku 1.74, v Korutanech 1.64, v Krajině 1.64, v Terstu 2. v Istriji 1 52, v Čechách 1.76, na Moravě 1.79 ve Slezsku 1.75, v Haliči 1.72. Na jednotlivé země připadá daně osobní z příjmu; korun Dolní Rakousy . . 22.246.025 45.69 Horní Rakousy . . 1,282.301 2. 63 Solnobrady. . . . 429.990 0 88 1,038.840 2.13 Tyrolsko. . . . . 258.919 0.53 Vorarlberg . . . . 4.73 2,301.474 Štyrsko . . . . . 404.931 0.83 Korutany . . . . 0.79 386. 412 Krajina . . . .. 2.37 1,154 882 Terst . . . . . . 0.55 268.93 Istrie . . . . . . Hradiska . . . . 212 973 Dalmacie . . . . 281,114 0.58 20.60 Čechy .. . . . . 10,029.593 7.14 Morava . . . . . 3,477. 234 1.92 Slezsko . . . . . 933.600 7.14.
Čecho Morava Halič 7.88 Bukovina Dolní Rakousy Horní Rakousy Tyroly Čechy Bukovina Dolníeh Rakousy Solnohradsko Vorariběrg Štyrsko Korutany Terst Istrija 1 52 Slezsko Solnohradsko 2979 K Morava 3016 K Tyrolsko Vorarlberg 1,154 268.93 Istria Morava
34 article
Halič . . . . . . 3,474. 500 Bukovina . . . . . 511.907 1.05 Zajímavo, že Morava platí více než Halič! Vyhlídky na žně v Rumunsku. Jak se sdčluje, přestaly v Rumunsku ohromné deště, které tam dosti dlouho trvaly a lze se nadíli suchého po- časí. Potrvá-li bezdeštné počasí alespoň týden, lze očekávati vehmi dobré pšeniční žně. Co ztratí pšenice na kvalitě, toho nabude na množství. Oslatní obilí neutrpělo žádných škod. Kukuřičná sklizeň bude dle všeho jedna z nejlepších, což padá tím více na váhu, že kukuřičná sklizeň americká utrpěla značným vedry. Ceny její následkem toho již nyní stoupají. Letošní možný vývoz odhaduje se asi na 1,000.00 t. pšenice, 906.000t. kukuřice, 300.090 t. ječmhene, 25.000 t. lněného semena. O. k. rak. státní dráhy. Dnem 1. srpna t.r nabude platnosti dodatek IV. k tarifu, díl II. a dnem 14. srpna t. r. dodatek II. k taritu, díl IV. pro ra- kousko-uhersko ruský železniční svaz. Dále nabudou platnosti dnem 1. září t. r. nový tarif, díl II., seš.p tvýjimečný tarif pro dopravu obilí atd.) pro jiho- německorukousko ruskou pohraniční dopravu a nový tarif dil II. pro pohraniční dopravu rusko-vorariber- skou, včetně přístavních stanic na Bodamském jezere Bregenz, Lindava, Romansborn a Rorschach.
Halič 500 Bukovina Morava Rumunsko Bregenz Lindava Romansborn Rorschach
35 article
Dozvuky k německým úpadkům ban- kovnim. Jak »Köln. Ztg.« sděluje, vybrány byly z německých peněžních ústavů a závodů v posled- ním týdnu značné pohledávky francouzské a angli- cké. Uvedený list vykládů, že příčinou toho jest příliš nejistý soukromý diskont směnečný. Ale dle všeho patrno, že hlavní příčinou jsou pesledn úpadky a nedůvěra, která se proti Německu zahostila a která uveřejněním německého celního tarifu jen vzrostla. Konkurs firmy Fr. Sezemský v Ml, Bo- loslavi. Dne 20. t. m. konala se schůze věřitelů kteří zastupovali úhrnem sumu 1,600.000 K a zvo- leni byli z nich: správcem konkursní podstaty pan Frant. Kašpar, jeho náměstkem pan JÚDr. Ad. P vlousek a do výboru pp. V. Formánek, JUDr. Jos. Slavík, A. Růžička, Karel Kafka a Jos. Kovářík. Ná- hradníky zvolení pp. Ed. Dobrý, ředitel strojnické továrny, stavite! Karel Dlouhý a inženýr Kar Fischer. Konkure prohlášen byl krajským soudem Hoře Kutné na jmění Karla Holzmanna obchodníka s kůžemi v Polné. Konkursní komisni přednosta okresního soudu v Polné, správce pa Skryja, notář tamtéž. Schůze věřitelů dne 6. srpna, přihlášky do 30. září, stání likvidační 7. října, Banky, záložny a spořitelny. Živnostenská banka pro Čechy Moravu v Praze. Stav vkladů na pokladniční po- ukázky a vkladní knížky obnášel koncem červenc K 47,795.552.06, tedy o K 512.883.06 více než koncem měsíce června t. r.
Köln Sezemský František Kašpar Júdr V Formánek Jos A Růžička Kafka Kovářík Dlouhý Fischer Holzmann Skryja Čecho Německo Francie Polná Morava Praha Bo krajský soud hoře Kutná živnostenský banka
36 article
Český úvěrní ústav v Praze. V měsici červenci 1901 činil stav veškerých vkladů k 2,186.108 68. České peněžní ústavy vykazují za měsí červenec: vloženo vybráno korun 955.969 záložna vinohradská . . . 1,001.961 malostranská záložna. . . 333.225 179.774 úvěrní ústav majitelů domů v král. českém. . . . . 1,975.428 1,017.620 městská spořitelna pražská 4.171.101 4.038.011 česká spořilelna . . . . . 3,447.345 4,676.1 městská spořitelna na Král. Vinohradecb. . .. . 574.198 888.517 Lidová banka v Praze vykazuje do 31. čer- vence 1901: vloženo na vkladní knížky i na běžný účet K 1,456.881.56, vybráno z vkladních knížek i běžného účtu K 1,089.692.26. Stav vkladů 31. čer- vence 1901 K 367.189.30. Pražská úvěrní banka. Dnešním dnem po- čínaje (1. srpna) jednají se akcie Pražské úvěrní banky na pražské burse dle nových usancí, schválených bursovní komorou dne 16. března t. r. a to v závě- rech a 25 kusů místo dosavadních 5 kusů. za 100 hol. zl. delší lhůty Brussel šek a kr. lh. za 100 fr » delší lhůty . Německo šek a kr. lh. za 100 m. » delší lhůty Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st. delší lhůty . . . . Nový York za 100 doll. Italie šek a kr. lh. za 100 lir » delší lhůty . . . . Petrohrad a ruská města šeka kr. 4h. za 100 rublů . . » delší lhůty . . . Paříž šek a kr. lh. za 190 fr. » delší lhůty . . . . Curych a Basilej šek a kr. lh. » » delší lhůty Švýcary šek a kr. lh. . .. delší lhůty . . . .
Král Praha Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Český úvěrní ústav úvěrní ústav 888.517 lidový banka úvěrní banka
37 title
Hruby
38 article Trhy poněžní
Trhy poněžní Bursu. x. Z Vídně, 31. července. (Telefonogram »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Uveřejnění výkazu bochumské společnosti bylo podnětem k upevnění smýšlení. Situace byla příznivě po- suzována. Zájem soustředil se hlavně na báňské, které se vesměs zlepšily; také s kreditkami by obchod čilejší. Jinak nebyly transakce značnější, poněvadž účinek výkazu bochumské společnosti byl poškozen tím, že v communiqué společnosti té nečiní se zmínka o chancích podniku pro bu- douenost. Mimo to oznámeno z Berlína zlacinění akcil národní banky německé. Smýslení zůstalo přes to příznivé a účinek berlínské situzčn zprávy jevil se více ve stagnaci obchodu, nez v zlacinění kursů. Kreditky naposledy nezměněny, rakousko-uherská banka zdražila, železářské, zvláště alpinky, rýmavsko muráňské, pražské žele- zářské, české báňské, huť Poldina a Rudolfova dosáhly zisku. Mostecké uhelně lacinějšl. Renty pevné. Devise a valuty chabě, na eskompíním nezměněno. Soukromý diskont 31/16—34i procent. x Z Vídně, 31. července. (Telf. » N. L.« (Večerní bursa.) Kreditky 630.— (po —.—). uherské kreditky 640.—, anglobanka 269.50.
Bursa Poldin Rudolfův Vídeň Berlín uherský banka
39 article
bankovní jednota 440.—, unionka 530.75. länderbanka 403.50, státní dráha 632.50, jižni dráha 89.—, polabská dráha 482.50, severo- západní dráha 474.—, turecké tabákové 280.— rýmavsko-muráňské 440.50, alpinky 416.— (po —.—), květnová renta 99.05, uherská ko- runová 92.95, turecké losy 99.—, marky z hotové 117.35, na ultimo 117.45. Smýšlení bez obchodu. Z Vídně, 31. července. (Závěrečné úřadne kursy.) Únorová renta . 99.— rak. severozáp. dr. 473.— společná » květ. 99.05 polabská dráha . 481.50 »» stříb. 98.95 pražsko duchicov. rakouská » zlatá 118. 40 spol. st. dr. rak. ub. 632.50 » kor. 95.70 jižní dráha 89.50 německá banka a drážďanská banka asi o půl procenta; obchodní společnost o 1.5 procent nižší. Trh dopravní neměl jednotnou tendenci. Ameri- cké dráhy, zejmena Kanada na skvělý výsledek žní pevné, východopruské vyšší, kdežto Dortmund- Gronau nižší. Paroplavební hodnoty bez zájmu, švýcarské dráhy nezměněny, státní dráha lepší. Na trhu kasovním nebyl žádný zvláštní zájem; Orenstein a Hasper o 3.25 procent vyšší. Úklá- dací trh dále pevný, zejmena německé renty. čínské a rumunské půjčky. Španělské exterieury Soukromý diskont nižší: 2.37 procent. Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou větší zájem; slabší.
Orenstein Hasper Vídeň Kanada Dortmund německý banka drážďanský banka polabský dráha
40 article
uherská » zlatá 118.45 231.— silniční dr. lit. A. » kor. 229.— 92. 95 186.— 780.— státní losy 1854 dunaj. patoplaveb. , 1860 rakouský Lloyd . 851.— po 500 zl. . . pražská želez. sp. 1600.— po 100 zl. . . česká mnontan. sp. 1095.— státní losy 1864 alpská montan. sp. 416.— 1444 25 439 50 losy tisské . . rým. muráň. spol. úvěrního úst. 388.50 265.— rak. zbrojovka 388.— vídeň. l. komun. vídeň. stavební np. turecké losy .. peštská vagonka. b. anglosrakouská 270.— severočeská uhtář. 439.50 západočeská uhl. vídeň. b. jednota 858.—
Lloyd
42 article
Konee 140.— Rakouské kreditky Diskonto Německá banka . Obchodní společnost Drážďanská banka Španělské exterieury Bochumské ocelárny Lauřina hut Dortmund Union lit. C. . . Harpenské uhl, doly . . . Gelsenkirchenské uhl. doly. Hibernia . . . . . . . . Consolidace . . . . . . . Dannenbaum Severoněmecký Lloyd . . . Hamb.-amer. dopravní spol.. Kanada . . . . . . . . Transvaal . . . . . . . Turecké losy 198.40 171.25 189.60 132.75 198.— 171.— 171.12 189.12 132.— 126 75 70.30 207.50 127. 20 70.50 165 . 80 177.75 48. 25 149.— 160.— 149 25 276.— 113.— 118 90 102 20 173.30 165.75 178.— 48.50 149 37 160.25 149. 25 277.— mostecká uhl. sp. 740.— r. úst. pro úv. poz. 630.— Schodnica . rak. úvěrní ústav uh. úvěrní banka 639.— turecká tabák. rež. 278.— b. pro země fak. 4030— devisa německá . 117.3 londýnská 239.50 vídeňská unionka 530.— česká b. Union » pařížská. 95.10
Lloyd Dortmund Kanada Transvaal drážďanský banka Lauřin Hibernia ústav uherský úvěrní banka
43 article
118.80 » curyšská. Živnost. banka . 266.— 95. 10 buštěhradská A . —.— dvacetifrank . . 19.02 » B . 1025.— marka papírová . 117.30 duchcov. podmok. —.— rubl . 253.— lvovskočernovická 528.— Deknetii a 103.— 173.50 100.25.
44 article
100.75 Eskontní sazby 31 41/, procenta. Po pevném počátku závěrnásledkem nepatrného obchodu oslaben. Báňské papíry uhájeny. Z kasovních papírů: Concordía 242.— Eschweiler 176.—, Geisweider 141.50, Hoch- dahl 148.50, Katovické 177.25, Wilhelm 150. 10, Phönix 131.10, Rh. Stahl 146.—, Schalker Gr. 256.—, Westfalia 144.— Orenstein 110.— Rh. Metall 124.50, Hasper 111.25, Donners- mark 177.30, Huldischinský 96. 50, Vulenn 198.60, Bismark 195.50, Caro 100.—, Hoesch 14010, Georg-Marie 102.10, Königsborn 137.60, Boesperde 106.—, Nordstern 192.10, Stadt- berger 141.50, Kölner Bgw. 289.75. Dodatečná bursa. Z Berlína, 31. července. — hod. — minut. (C. B.) Státní dráha 135.50, jižní dráha 22.—, darmštadtská banka 121.40, národní banka 97.25, dortmundské 149.75, buštěhradská B.
Wilhelm Stahl Georg Marie 102.10 Kölner Bgw Geisweider katovický Hoesch Nordstern Stadt Berlín Schalker Gr Donner darmštadtský banka národní banka 97.25 Concordía 242 Eschweiler 176 Phönix 131.10 Westfalia 144 Orenstein 110 Hasper 111.25 Vulenn 198.60 Bismark 195.50 Cara 100 Boesperde 106
45 article
—.—, Norlhern —.—, středomořské 100.10, mer- dional 133.20, golthardská 152.80, švýc. centrál. —.— švýc. severovýchodní 99.10, uherská zlatá —.—, uberská korunová —.—, italská —.—. Za hotové: Lauřina huť 178.25, dorlmundské 148.60, bochumské 165.50, gelsenkirchenské 160.— Hibernia 149. 40, harpenské 149.40, Consolidace 277.—. — Dodatečná bursa slabá. Z Frankfurtu, 31. července. (Tlgr. závěrečná kursy.) Úvěrní akcie 198.30, akcie společn. státnl dráhy 135.50, papírová renta 99.—, stříbrná reni 99.—, zlatá renta 100.90, uherská zlalá renta 99. 85, uherská korunová renta 93.80, lombardy 22.— Smýšlení pevné. Z Berlína, 31. července. (O 1 hod. 15 min odpol.) Kreditky 198.25, státní dráha 135.—, lombardy 22.—, Smýšlení nepravidelná. Z Paříže, 31. července. (Počáteční bursa.) 3% renta 100.32, 31/2% půjčka 102.—. Smýšlení nepravidelné Z Paříže, 31. července. (Tlgr. závěrečné kursy.) 3pct. umořitelná renta 99.82, 3pct. renta 101.12, 3t/apct. renta 102.22, italská renta 96.80, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1210.—, státní dráha —.— lombardy —.—, turecké losy 106.25, směnky na Londýn 25.191/2, rakouská ziatá renta 101.50, uher- ská zlatá renta 100.60, otomanská banka 529.—, taháková režie 313.—. Smýslení upevněné. jore V Praze, 31. července. (Pův. zpr. »N. Le) Na dnešní burse nebyl zcela žádný trh, takže nedošlo ani k jediné závěrce a podáváno pouze za akcie Živnostenské banky K 266.50, Česk hanky »Union« K 260.—, strojírny Daňkovy K 440.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu K 485.— o Jiné papíry jmenovány nebyly.
Daňkův Frankfurt Berlín Paříž Londýn Praha živnostenský banka Lauřin huť 178.25 Hibernia 149 Consolidace 277
46 title
Ofheiální záznamy znějí.e nnovás
48 article
sbou peal 96.50 Půjčka m. Ústí n. L. r. 1899 » Č. Budůjovic 1893. » » Plzně r. 1886 » » Teplice r. 1887 , , Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl, úpisy a »a » kom. dl. úp. » » s » mel. úpisy —» » » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové Českázeverní dráha . . . Buštěhradská dráha. . . . Em. 1871 dto. » 1872 dto. Místní dráha N. Brod-Humpolee Duche.-Podm. dráha Em. 1869 „ 1871 dto. dto. „ 1874 Česká montanní Em. 1896. Rak. severo-západní dráha . dto. lit. B. dto. Em. 1874 Česká eskomptní banka . . » banka »Union« . . . Česká průmyslová banka Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka Pražská úvěrní banka .. . Živnostenská banka pro Čechy a Moravu Ústeckosteplická dráha . . . Česká severní dráha . . Buštěhradská dráha . (lit. A. „. (lit. B. Duchčovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha . . Rakouská sev.-západní dráha dto. (lit. B.) Pražsko-duchcovská dráha . . Pražská sp. par. po Vltavě a Lab Jiho-sev.- německá spoj. dráha Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv v Kolíně . . . . . . . Podolská cementárna . . . Česká spot. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česká spol. pro raf cukru (Modřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost stroj. spol. (dř. Ruston) » akc. spot. řetěz. lávky První českomorav. tov. na stroe 92. 75 102.75 96. 80 89.5 94.75 94.7 94.7 100.— 103.75 97.80 90.50 95.75 95 . 75
B Duchčovsko Ferdinandův Daněk Plzeň Teplice Čechy N . Brod Morava Vltava Laba Kolín Č . Budějovice Modřany Český průmyslový . banka úvěrní banka Humpolee Duche Český eskomptní banka Český průmyslový banka hospodářský . úvěrní banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Český akciový . pivo první český společenský stroj . společenský
49 article
95. 75 99.50 102. 65 103.65 103.65 103.65 102. 65 102. 65 106.— 106.— 89.35 90. 35 407.— 106 15 260.— 107. 70 107. 15
50 article
Trhy na zboží.
52 article
Bursa plodinová.
Bursa
53 article
349.— 352.— V Praze, 31. července. ObIlí. Znamená se za 50 kg transito: pše- nice česká jakosti 75—80 kg K 8.65 až K 9.10 oherská 77 až 80 kg K 8.85 až K 9.25, moravská — až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 78 at — kg K 9.10 až K 9.30, česká stará jakosti — kg až — kg K —.- až K —.—, vadná jakosti — kg až — kg K 0.— až K 0.— : žito české jakosti 73 až 76 kg K 7.85 až 8.05, uherské ja- kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja- kosti — až — kg K 0.— až 0—, vadné — až — k až 0.— až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K 8.— K 8.10; ječmen výběr K 0.— až 0.— první jakosti K —.— až K —.—, střední K 0.— až K —.—, merkantilní K 0.— at K 0.—, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.—, oves bilý K 8.10 až 8.15, rychlik K 8.10 až 8.15, merkantilni K 7.90 až 8.—, oves k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 7.60 až K 7.80, kukuřice uherská K 0.— až K 0.— cizozemská K 0.— až 0.—, cinquantinová 1899 K 0.— až K —.—, nová 1900 K 6.80 až 6.90, cinquant.
Praha kg oherská 77
54 article
1900 K 7.75 až 7.90; vikev česká K 0.— až —.— haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.— pohanka K 10.— až 10.50, proso K —.— a Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů transito: pšeničná mouka č. 0 K 28.— až K 29 50. č. 1 K 27.— až K 28.50, č. 2 K 26.— až 27.—, č. 21 —.— až K —.—, č. 3 K 24.50 až 25.—, č. 4 K 22 50 až 23.—, č. 5 K 21.— až K 21.50, č. 6 K 18.50 at 20.—, č. 7 K 17.— až 17.50, č. 8 K 13.50 až K 14.—, Žitná mouka č. I. K 24.50 až —.—. č. Il. K 23.50 až —.—, č. III. K 18.50 až —.—, č. IV. K 14..50 ai —.—. — Pšeničné otruhy jemné K 11.— a K 11.20, hruhé K 11.— až 11.20. otruby žilnié K 11.40 až K 12.—, krupice K 28.— až 29.50, zadina K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40 K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís.o K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3 K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.e K 32.—, čís. 7 K 29.—
at
55 article
Semena. Ceny za 50 kg. Řepka sklizeš 1900 zimní K 14.75 až 15—, mák modrý český K 24.— až K 24.50, modrý ruský K 23.50 až 24. — šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—, kmín český K 27.— až K 28.—, holandský K —.— až K 30.—, haličský K —.— až K —.—, jetel bllý K 60.— až 78.—, růžák K 30.— až K —.— konopná semena uherská K —.— až K —.—, ha- ličská K 12.50 až K 13.—, lněná semena haličsk K —.— až K —.— Luštěniny. Ceny za 50 kg transito : fazole k vaření K 9.— až K 9.75, ke krmení K 0.— t 0.—, boby K 0.— až 0.—, hrach Viktoria K 13.50 až 14.—, k vaření žlutý K 11.— až K 12.—, k vařeni zelený K 12.75 až K 13.75, ke krmení K —.— a —, čočka K 12.— až 16.— Škrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný K 17.— až K 21.—, rýžový K 30.— až K 32.—, bramborový K 8.75 až K 10.75. Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uherské K 54.50 až K 55.50, sádlo americké K —.— až K —.—, lnj K —.— až K —.— Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Svestky če- ské K 12.— až K 13.50, bosenské 110/120 až 80/65 K 14.— až K 17.—, srbské K —.— až K —. víšně K 35.— až K 40.—, třešně K —.— až K —.—, hrušky K —.— až K —.—, křížaly K —.— až K —.—. Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito: seno lisované K 4.50 až K 4.75, nelisované K 4.50 až 4.75, cizí K 4.25 až 4.35; sláma cepy mlácená K 3.50 až K 3.75, ke krmení K 2.75 až 2.85, ke stlaní K 2.50 až 2.70, cizí K 2.65 až 0.—. Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramech K 8.— až K 8.25. 266.50 3000 400.— 2845 1025 5840 473.— 481.50 174.— 267. 50 3010 2850 1035 405.— 5860 475.— 483.50 176.—
Řepka Svestka Čekanka kg
56 article
440.— 1610
60 title
Amsterodam šek a krátké lhůty
Amsterodam
61 article
198.30 198.10 117.421 117.65 239.70 117.227 117.30 239.50
62 article
239. 85 239. 60 90.85 90.1 95.10 95.25 95.40 95.40 95.20 95.20 Berlínská bursa, 31. července. (Zvl telefonogr. »Nár. Listů«.) Dobré pověsti, které ně kolik dní bilančnímu sezení dozorčí rady bochum- ských oceláren předcházely a jež zdejší bursu několik dní v dosti dobré náladě udržovaly, uká- zaly se býti oprávněnými. Podrobnosti o tomto sezení, jakož i stanovení dividendy na 131/2 pro- cent úplně uspokojily a byly podnětem k pevné náladě, která se pro hodnoty železářské po celou bursu udržela. Bochumské stouply o 2, Laura o 1 procento, přes to, že v průběhu a hlavně na konci byla bursa rozladěna opětnou velkou nabídkou a klesnutím akcií národní banky pro Německo. Tyto znamenají na konec 97.75, tedy o 3.75 procent níže. Tím ovšem dotčeny byly také ostatní banky a klesly diskonto-komanditní.
Laura Německo