1
masthead
1. srpna 1901. Číslo 210.
4
article
Zejmena poslední nařízení c. k. místo-
držilelství ze dne 3. července 1901 č. 44.282
vyvolalo ostrý spor zájmů mezi obchodníky vůbec
a obchodníky s potravinami zvlášť, poněvadž
obchod s potravinami byl z nařízení tohoto
vyjat, čímž se nařízení toto stalo kusé, ne-
jasné a — předčasně z těchto důvodů:
1. věcný rozsah obchedu s potravinam
není v řádě živnostenském vůbec vymezen
zejmena pak pojem slova »potraviny« není
určen, naopak
2. § 38. zák. ze dne 15. března 1883 č. 39
ř. z., jímž změněn a doplněn byl řád živno-
stenský, doplněn byl zákonem, daným dne
4. července 1896 č. 205 ř. z., kterýmž upra-
vuje se rozsah oprávnění některých drobných
živností obchodních a jako čtvrtý odstavee
§ 38. zní:
»Rozsah oprávnění drobných živností ob
ehodních se skrovnější zásobou zboží a s ob-
mezením na prodej výrobků méně cenných př
provozování toliko místním (prodej zboží smíše
ného, krupařství, hokynářství, obchod s po-
travinami a j.) může upraven býti způ-
sobem nařizovacím po vyslechnutí komor ob
chodních a živnostenských a zúčastněných spole-
čenstev.«
Jest zajisté nepochopitelno, že toto na-
Hízení v rozsahu oprávnění některých drobných
živností obchodních dosud vydáno nebylo, vzdor
tomu, že interessovaná společenstva živnostenská
jako nové obchodní gremium, společenstvo ob-
chodníků s potravinami, společenstvo krupař
a j. marně domáhají se konečné úpravy rozsahu
oprávnění zmíněných drobných živností obchod-
nich, nehledě ani k tomu, že v době poslední
valně množí se obchody se zbožím uzenář-
ským, obchody zvěřinářské, prodeje koňského
masa a j., kteréž dle své povahy nenáležejí
vlastně k žádnému výše zmíněnému společenstvu.
5
article
Jestliže tudíž nařízením c. k. místodrži-
telstvi ze dne 3. července 1901 čís. 44.282
upravuje se klid nedělní jím způsobem, že čin
se rozdil mezi živností obchodní a obchodem
s potravinami, pak jeví se nařízení folo ne-
jasným proto, že, jak výše uvedeno, nen
dosud ani zákonem, ani způsobem nařizovacím
určen věcný rozsah obehoduj s potravinami,
aniž pojem slova spotraviny« bliže jest sta-
noven.
Pouze § 52. ř. ž. mluví, pokud se týče
drobné zivnosti obchodní, o drobném prodeji
věcí, které palří k nezbytným potřecb ám
výživy denní a 8 60. ř. ž. zmiňuja s
o prodeji předmětů denní spotřeby, jako na př.
mléka, másla, ovoce, zeleniny, květín, d řív
a j., z čehož následuje, že pojem potraviny
není zde vymezen, ježto květiny a dříví nelze
požívati, naopak dlužno zodpověděti otázku.
jsouli potravinami též lahůdky, káva, cukr.
pivo, víno, káva svařená a j.; při kladném zod-
povědění této otázky musily by uzavřeny bý
v neděli veškeré živnosti zhostinské a šenkéřské
v Praze i policejním obvodu, neboť se nedá po
příti, že v těchto živnostech prodávají se po
travinyl
Ostatně c. k. místodržitelstvt výnosem ze
dne 12. července 1901 čís. 135.024 samo při-
poušíí, že za příčinou nového nařízení místo-
držitele pro Čechy ze dne 3. července 1901
čís, 44.282 z. z. č. 38, jež se týká upraven
nedělního klidu při živnosti obchodní pro král
hlavní město Prahu a ostatní k pražskému poli-
cejnímu rayonu náležející obce, vyskytly se vzdor
jasnému znění jich ustanovení v příčině šetřene
nedělního klidu mnohé pochybnosti.
Praha
Čechy
6
article
Důkazem tohoto nejasného znění jest, že
celá řada živnostníků putuje od magistrátu
k c. k. místodržitelství a odtud k policejnímu
ředitelství, marně žádajíc za určité vysvětlení
výše zmíněného nařízení.
3. Dříve nežli vydáno bylo poslední na-
řízení o klidu nedělním, měla býti slyšána obee
král. hlavn. města Prahy, jakož i všechny obce,
ležící v policejním rayonu pražském, mimot
pak u příslušná živnostenská společenstva; bylo li
toto formální ustanovení článku IX. odst. 2. zá-
kona ze dne 16. ledna 1895 č. 21 ř. z. opo-
menuto, pak veškeré obce zmíněné a dotyčná
společenstva živnostenská mají nejen právo, ale
i povinnost stěžovati si do porušení zákona
k e. k. ministerstvu, po případě ke správnímu
soudu.
4. Vzhledem k trvajícím poměrům živnosi
obchodních v Praze a policejním obvodu sluš
především uvážiti,že obchody s potravinam
jsou vlastně obchody se zbožím smíšeným
kdežto obchodů výhradně na prodej potruvi
(kterých ?) se omezujících, jest počet velmi ne
patrný.
Z důvodů výše uvedených sluší tudíž sou
diti, že nařízení o klidu nedělním ze dne 3. čer-
vence 1901 čís. 44.282 jeví se býti k citova-
nému zákonu ze dne 4. července 1896 č. 205
ř. z. anachronismem.
Praha
7
article
Osnova nového německého celního ta
rifu vyvolála v druhě říšské polovině náladu po
drážděnou. Nejen naproti Německu, což je pochopi-
telno, ježto jde v prvé řadě o uherský vývoz, ale
na proti této říšské polovině. Rázem oživnul celý
ten rozpor zájmový, na který jsme tolikráte upozor
ňovali a který bude vystupovati stále více v popředl
kdy se u nás počínají objevovati silnější agrárn
proudy a kdy náš průmysl volá po olevření cizích
odbytišť, nucen a svírán savem domácího trhu. Uher
sko dává této říši ráz státu vyvážejícího plodiny ze
mědělské. I jeho slavné doby v tom směru minuly
jeho vývoznost se zmenšila a ztrpěla americkou sou-
těží — ale i takto jsou vyhlídky a naděje Uherska
na trhu světovém spjaty s výrobky zemědělskými.
Proto půsebila na ně osnova Bülowova nejvícea
nejblouběji. Ještě v čerstvé paměti byla Vilémov
návštěva v Pešti, ještě co chvíli vynořovala seli-
chotivá slova mnohomluvného císaře německého
když pojednou přišla rána odtamtud, odkud se
nikdo nenadál. A zároveň spletla koncept uherský
Uhersko mělo hlavní prospěch z dosavadníněmecko
rakeuské smlouvy obchodní,jemu záleželo na statu
quo nojvíce. Že tento stuv platíme my oběťmi prů
mysluvými, bylo Uhersku lhostejno. Osnova Bůlo
wova, která se postavilana stanovisko agrární, vy
lučujeovšemuzavřeníobchodnísmlolu
vy se státy agrárními, nevylučuje však
dohody se sťáty, které jsou intereso
vány na vývozu průmyslovém, nebo nej-
výše surovinném pro průmysl (ne ovšem zeměděl-
ský). A tu namanul se uherským kruhům vládním
onen zájmový rozpor obou říšských polovin: víc
průmyslový léto, více zemědělský druhé poloviny.
Bülowův
Německo
Uhry
Pešť
uherský Uhersko
8
article
Pouhá myšlenka pak již vyvolala přízraky. Což kdyby
Cislajtanie, chránic v prvé řadě své zájmy, nepo-
stavila se na přísné agrárně zájmove
stanovisko uherské? Maďarské rozhodující
kruhy jsou příliš zvykly na nadvládu i ve věcech
hospodářských v této říši, že přirozeně, zvláště za
dnešní situace, na intensivní ochranu svých zájmů
kladou váhu rozhodujíci. A odtud madarské hlasv,
volající po okamžité dohodě, po uznání
stanoviska Uber a odtud také hrozby. Bud
vyrovnání pro nás, anébo rozluka. Tak formuloje
Uhersko své aktuální požadavky v důsledcích osnovy
hr. Bülowa. Uhersku jde jen o jediné: ochranu jeho
zemědělského vývozu — účet máme platiti my
ústupky průmyslovými. Alespoň mluví dnes uherský
tisk o ústupcích v »jiných« věcech, bude-li přísně
ngrárně ochranářské stanovisko říšské německé vlády
opuštěno. Jest spíše zajímavým konílikt Uhry vy-
volávaný, než aktuálním. I tato říšská pol-
vina má své vážné zájmy na vývozu ze
mědělském, než aby se nepostavila proti něme-
ckému »novému kursu« a proto také vídeňský tisk
spatřoval v novém německém celním tarifu spojovaci
hod pro obě říšské poloviny v příští campagní ob-
chodních jednání. Jak patrno, rozumí Uhersko t -
muto sdružovacímu momentu v tom směru, aby
vládlo a řídilo ono samo. A tak není oné toužené
jednoty, ba spíše vyskytnou se asi nové rozpory obou
polovin. Buď jak buď: jeden poznatek trvá stále
Uměle tvořené jednoty, podporovan
krajními ústupky jedné strany a vy
užívané panstvíchtivostí druhé, nemo-
hou ve chvilích kritických býti spolehlivou operačn
basí. A tak nezbude létoříši, než aby dříve pra
covala na domácí dohodě a pak čelila Německu.
Bülow
Uher
Buda
Uhersko
Německo
9
article
A v tom jest právě její slabost proti Německu
s touto slahosti Německo počítá. Systém nadržování
Uhersku mstí se tedy dále. Ale on vyvoláváj i jin
stíny: volání po celní jednotě této říšské poloviny
s Německem a hospodářské osamostatnění Uher
A to jest kapilola ješťě smutnější.
Nový němeoký celní tarif. K uveřejněným
již sazbám připojujeme některé pro nás důležitější
(dle »N. A. Z.«, která postupně výtah z celního i-
rifu podává:
Celní sazba (v markách)
Německo
Uhersko
Uhry
12
article
smluví
návrhu
celn. tarií
jelelové semeno
volné
volné
travní
led a
jemné víno
pošt. košíč
volné
jiné tabulové
víno 4.—
13
article
vlnné hrozny
čerstv
hrozny k il-
sování 10.—
čistá cikorka ..
paprika . .
pražce železniční:
z tvrdého dřeva
1 q. 0.40
1q 0.30
Im3 2.40
1m2 1.80
nesmí vša
býti žádná
podělná strana opilov
q 0.440
z měkkého dřev
impregnov, pražce
z tvrdého dřeva
z měkkého dřeva
ovce za kus.
jehňata
mléko a smétana
žloutek tekutý, sn-
chý, solený nebo
jinak konservov
med v plástech
konservy masité aj
ceresin
svíčky všech druhů
mýdla . . . .
fosfor surový .
» žlutý . .
inkoust.
hedvábí šicí barevné
, » nebarev.
0.30 za
0.440 za
fako nepreg pražce
0.50
1 q
Imo 3
1 m 2
14
article
intn
solený 60
jinak3
ezměněn
200.—
1.40
200.—
250.—
17
article
200.—
hedvábí pro tkaní.
předení, vyšívání
a p. nebarvené
barvené běle
pestře barvené
lněné kapesníky
surové
bílené, barvené
výšivky na lněně
látce
(s hedvábím 20 %
přiražka)
deštníky a sluneč-
niky (dlel látkyl
mužské klobouky
z vlasové plstě:
vypravené za kus
nevýprav. »
z vlněné plstě:
vypravené za kus
nevyprav »
enské klobouky
plstěné:
vypravené za kus
nevyprav. za kus
slaměné klobouky:
vypravené za kus
nevyprav. »
ozdobené klobouky
ženské všech druhů
práce sedlářské a
brašnář. při čistě
váze kusu 2 kg
nebo nad to .
při váze menší
2 kg . . .
slaměné stuhy:
nebílené anebarev.
barevné a bílené .
furnýry surové
, barvené atd.
tašky z hlíny ne-
hlazené. .
kamna a části ka-
men také hlazené
a zdobené jedno-
barevné . . .
— nebo zdobené
vícebarevné
skleněné negalivy
surové optické sklo
bílé sklo hodinové
bílá skla do brejlí
nebroušená
malby na sklé, svě-
télné obrazy . .
surové, železné li-
tinové roury ..
železný plech su-
rový (dle síly).
železný drát válco-
vaný neb tažený
surový:
(1.5 mm a více
vslle více než 1 .5
(méně než 0.5
hlazený, oměděný-
(15mma výš
v síle ( do 1.5 mm.
do 0'5 mm.
drátěnky
elektrické kabely
obloukové lampy
reflektory . ..
elektr. lampy žárové
střelné muční zbraně
harmonia, klavíry
kg
mm
18
article
36—60
60— 120
150.—
20
article
60—120
120—140
150—
400—450
21
article
snlon
stobot
lro
120.—
120.—
23
article
Jnáe
0.70
0.30
0.40
0.35
0.20
0.80
0.15
25
article
0.50
1.50
50—600
29
article
1—16
1—16
24 brutt
32
article
3.50
3.50
4.50
3—24
různě
3—24
různě
různě
120.—
Statistika osobní daně z příjmů. Ministe
stro finaucí sděluje právě výsledky osobní daně
z příjmů za rok 1900. V celé této říšské polovině
zaplaceno 800.375 censisty úhrnem osobní daně
z příjmů 48.772.596 K (oproti 46,348.852 K rr. 1899
a daně ze služného 10.489 osob úhrnem 1,920.945
(oproti 1.690.534 K r. 1899). Zdaněné příjmy všech
censistů činí 2565,258.385 K. Dle jednotlivých zdrojů
přijmových dělí se příjmy takto: na ze mědělstv
připadá 249,128.151 K 8.44%), na domy 303,932.17
korun (10.29%), na samostatné podniky
zaměstnání 838,097.918 K (28.38%), na slu-
žební příjmy 1058,224.374 K 35.83%), na
jmění kapitálové 466,220.862 K (15 7996), na
o statní příjm y 37,350.289 K (1 279%). Dle z el m
jeví se tento e ffekti
čistý
příjem
olo
D. Rakousy
1.159,665.584 59.27 1.042.152.123 40. 63
H. Rakousý
93.844.745 3 18
81.052 159 3 .16
Solnohrady
29.807.461 1.0
25,030 908 0 9
72.992 401 2.47
62,172.780 2.42
Tyroly . .
Vorarlberg .
16.705.619 0.37
14.592.032
5.17
Šlyrsko . . 150.627.792 5.10
132.603. 674
Korutany . . 29,573.926 1.00
24,625..419 0.9
Krajina . . 26,527.702 0. 90
23.549.741 0.92
Torst . . . 62.241 776 2 11
57.692.437
2.25
Přímoří . . 19.939.440 0.68
17.708 404 0.69
Hradiska. . 14.832.878 0 50
12.862.040 0.5
Dalmacie . . 22.532.893 0 76
19.991.274 0.7
Čechy . . . 677,958.094 22 96
569,861.029 22 2
194 303 991 7.57
Čecho
Rakousy
Vorarlberg
62,172 . 780
Tyroly
24,625
Krajina . . 26,527
přímoří
Dalmacie
33
article
Morava . . 226,504.517 7.67
Slezsko . . 62.295.978 2 11
53,326.681 2
Halič . . . 250,199.570 8.4
202, 165.124 7.88
Bukovina . . 36,689.065 1.24 31.568.569 1.2
Průměrný příjem (me tto) činímna jednoho
censistu v Dolních Rakousích 3632 K, v Horních
Rakousích 2625 K, v Solnohradsku 2979 K, v Tyrol-
sku 3128 K, v Čechách 2923 K, na Morav
3016 K, ve Slez sku 2975 K, v Haliči 3090 K.
v Bukovině 2988 K. Daň činí, jak uvedeno.
48.772 596 K. Ježto není daň tato percentuální.
nýbrž stupňovilá, jest také průměrné z da ňov ae
procento v různých obvodech různě. V Dolníeh
Rakousích činí 2.13%, v Horních Rakousích 1.58,
v Solnohradsku 1.72, ve Vorariběrgu 1.77, v Štyrsku
1.74, v Korutanech 1.64, v Krajině 1.64, v Terstu 2.
v Istriji 1 52, v Čechách 1.76, na Moravě 1.79
ve Slezsku 1.75, v Haliči 1.72. Na jednotlivé
země připadá daně osobní z příjmu;
korun
Dolní Rakousy . . 22.246.025 45.69
Horní Rakousy . . 1,282.301 2. 63
Solnobrady. . . . 429.990 0 88
1,038.840 2.13
Tyrolsko. . . . .
258.919 0.53
Vorarlberg . . . .
4.73
2,301.474
Štyrsko . . . . .
404.931
0.83
Korutany . . . .
0.79
386. 412
Krajina . . . ..
2.37
1,154 882
Terst . . . . . .
0.55
268.93
Istrie . . . . . .
Hradiska . . . . 212 973
Dalmacie . . . . 281,114
0.58
20.60
Čechy ..
. . . . 10,029.593
7.14
Morava . . . . . 3,477. 234
1.92
Slezsko . . . . . 933.600
7.14.
Čecho
Morava
Halič
7.88 Bukovina
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Tyroly
Čechy
Bukovina
Dolníeh Rakousy
Solnohradsko
Vorariběrg
Štyrsko
Korutany
Terst
Istrija 1 52
Slezsko
Solnohradsko 2979 K
Morava 3016 K
Tyrolsko
Vorarlberg
1,154
268.93 Istria
Morava
34
article
Halič . . . . . . 3,474. 500
Bukovina . . . . . 511.907
1.05
Zajímavo, že Morava platí více než Halič!
Vyhlídky na žně v Rumunsku. Jak se
sdčluje, přestaly v Rumunsku ohromné deště, které
tam dosti dlouho trvaly a lze se nadíli suchého po-
časí. Potrvá-li bezdeštné počasí alespoň týden, lze
očekávati vehmi dobré pšeniční žně. Co ztratí pšenice
na kvalitě, toho nabude na množství. Oslatní obilí
neutrpělo žádných škod. Kukuřičná sklizeň bude dle
všeho jedna z nejlepších, což padá tím více na váhu,
že kukuřičná sklizeň americká utrpěla značným
vedry. Ceny její následkem toho již nyní stoupají.
Letošní možný vývoz odhaduje se asi na 1,000.00
t. pšenice, 906.000t. kukuřice, 300.090 t. ječmhene,
25.000 t. lněného semena.
O. k. rak. státní dráhy. Dnem 1. srpna t.r
nabude platnosti dodatek IV. k tarifu, díl II. a dnem
14. srpna t. r. dodatek II. k taritu, díl IV. pro ra-
kousko-uhersko ruský železniční svaz. Dále nabudou
platnosti dnem 1. září t. r. nový tarif, díl II., seš.p
tvýjimečný tarif pro dopravu obilí atd.) pro jiho-
německorukousko ruskou pohraniční dopravu a nový
tarif dil II. pro pohraniční dopravu rusko-vorariber-
skou, včetně přístavních stanic na Bodamském jezere
Bregenz, Lindava, Romansborn a Rorschach.
Halič
500 Bukovina
Morava
Rumunsko
Bregenz
Lindava
Romansborn
Rorschach
35
article
Dozvuky k německým úpadkům ban-
kovnim. Jak »Köln. Ztg.« sděluje, vybrány byly
z německých peněžních ústavů a závodů v posled-
ním týdnu značné pohledávky francouzské a angli-
cké. Uvedený list vykládů, že příčinou toho jest
příliš nejistý soukromý diskont směnečný. Ale dle
všeho patrno, že hlavní příčinou jsou pesledn
úpadky a nedůvěra, která se proti Německu
zahostila a která uveřejněním německého celního
tarifu jen vzrostla.
Konkurs firmy Fr. Sezemský v Ml, Bo-
loslavi. Dne 20. t. m. konala se schůze věřitelů
kteří zastupovali úhrnem sumu 1,600.000 K a zvo-
leni byli z nich: správcem konkursní podstaty pan
Frant. Kašpar, jeho náměstkem pan JÚDr. Ad. P
vlousek a do výboru pp. V. Formánek, JUDr. Jos.
Slavík, A. Růžička, Karel Kafka a Jos. Kovářík. Ná-
hradníky zvolení pp. Ed. Dobrý, ředitel strojnické
továrny, stavite! Karel Dlouhý a inženýr Kar
Fischer.
Konkure prohlášen byl krajským soudem
Hoře Kutné na jmění Karla Holzmanna
obchodníka s kůžemi v Polné. Konkursní komisni
přednosta okresního soudu v Polné, správce pa
Skryja, notář tamtéž. Schůze věřitelů dne 6. srpna,
přihlášky do 30. září, stání likvidační 7. října,
Banky, záložny a spořitelny.
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu v Praze. Stav vkladů na pokladniční po-
ukázky a vkladní knížky obnášel koncem červenc
K 47,795.552.06, tedy o K 512.883.06 více
než koncem měsíce června t. r.
Köln
Sezemský
František
Kašpar
Júdr
V Formánek
Jos
A Růžička
Kafka
Kovářík
Dlouhý
Fischer
Holzmann
Skryja
Čecho
Německo
Francie
Polná
Morava
Praha
Bo
krajský soud hoře Kutná
živnostenský banka
36
article
Český úvěrní ústav v Praze. V měsici
červenci 1901 činil stav veškerých vkladů k
2,186.108 68.
České peněžní ústavy vykazují za měsí
červenec:
vloženo
vybráno
korun
955.969
záložna vinohradská . . . 1,001.961
malostranská záložna. . . 333.225 179.774
úvěrní ústav majitelů domů
v král. českém. . . . . 1,975.428 1,017.620
městská spořitelna pražská 4.171.101 4.038.011
česká spořilelna . . . . . 3,447.345 4,676.1
městská spořitelna na Král.
Vinohradecb. . .. . 574.198 888.517
Lidová banka v Praze vykazuje do 31. čer-
vence 1901: vloženo na vkladní knížky i na běžný
účet K 1,456.881.56, vybráno z vkladních knížek i
běžného účtu K 1,089.692.26. Stav vkladů 31. čer-
vence 1901 K 367.189.30.
Pražská úvěrní banka. Dnešním dnem po-
čínaje (1. srpna) jednají se akcie Pražské úvěrní banky
na pražské burse dle nových usancí, schválených
bursovní komorou dne 16. března t. r. a to v závě-
rech a 25 kusů místo dosavadních 5 kusů.
za 100 hol. zl.
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 fr
» delší lhůty .
Německo šek a kr. lh. za 100 m.
» delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st.
delší lhůty . . . .
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
» delší lhůty . . . .
Petrohrad a ruská města šeka
kr. 4h. za 100 rublů . .
» delší lhůty . . .
Paříž šek a kr. lh. za 190 fr.
» delší lhůty . . . .
Curych a Basilej šek a kr. lh.
» » delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . ..
delší lhůty . . . .
Král
Praha
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Český úvěrní ústav
úvěrní ústav
888.517 lidový banka
úvěrní banka
38
article
Trhy poněžní
Trhy poněžní
Bursu.
x. Z Vídně, 31. července. (Telefonogram
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Uveřejnění
výkazu bochumské společnosti bylo podnětem
k upevnění smýšlení. Situace byla příznivě po-
suzována. Zájem soustředil se hlavně na báňské,
které se vesměs zlepšily; také s kreditkami by
obchod čilejší. Jinak nebyly transakce značnější,
poněvadž účinek výkazu bochumské společnosti
byl poškozen tím, že v communiqué společnosti
té nečiní se zmínka o chancích podniku pro bu-
douenost. Mimo to oznámeno z Berlína zlacinění
akcil národní banky německé. Smýslení zůstalo
přes to příznivé a účinek berlínské situzčn
zprávy jevil se více ve stagnaci obchodu, nez
v zlacinění kursů. Kreditky naposledy nezměněny,
rakousko-uherská banka zdražila, železářské,
zvláště alpinky, rýmavsko muráňské, pražské žele-
zářské, české báňské, huť Poldina a Rudolfova
dosáhly zisku. Mostecké uhelně lacinějšl. Renty
pevné. Devise a valuty chabě, na eskompíním
nezměněno.
Soukromý diskont 31/16—34i procent.
x Z Vídně, 31. července. (Telf. » N. L.«
(Večerní bursa.) Kreditky 630.— (po —.—).
uherské kreditky 640.—, anglobanka 269.50.
Bursa
Poldin
Rudolfův
Vídeň
Berlín
uherský banka
39
article
bankovní jednota 440.—, unionka 530.75.
länderbanka 403.50, státní dráha 632.50, jižni
dráha 89.—, polabská dráha 482.50, severo-
západní dráha 474.—, turecké tabákové 280.—
rýmavsko-muráňské 440.50, alpinky 416.—
(po —.—), květnová renta 99.05, uherská ko-
runová 92.95, turecké losy 99.—, marky z
hotové 117.35, na ultimo 117.45. Smýšlení
bez obchodu.
Z Vídně, 31. července. (Závěrečné úřadne
kursy.)
Únorová renta . 99.—
rak. severozáp. dr. 473.—
společná » květ. 99.05
polabská dráha . 481.50
»» stříb. 98.95
pražsko duchicov.
rakouská » zlatá 118. 40
spol. st. dr. rak. ub.
632.50
» kor.
95.70
jižní dráha
89.50
německá banka a drážďanská banka asi o půl
procenta; obchodní společnost o 1.5 procent nižší.
Trh dopravní neměl jednotnou tendenci. Ameri-
cké dráhy, zejmena Kanada na skvělý výsledek
žní pevné, východopruské vyšší, kdežto Dortmund-
Gronau nižší. Paroplavební hodnoty bez zájmu,
švýcarské dráhy nezměněny, státní dráha lepší.
Na trhu kasovním nebyl žádný zvláštní zájem;
Orenstein a Hasper o 3.25 procent vyšší. Úklá-
dací trh dále pevný, zejmena německé renty.
čínské a rumunské půjčky. Španělské exterieury
Soukromý diskont nižší: 2.37 procent.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem;
slabší.
Orenstein
Hasper
Vídeň
Kanada
Dortmund
německý banka
drážďanský banka
polabský dráha
40
article
uherská » zlatá
118.45
231.—
silniční dr. lit. A.
» kor.
229.—
92. 95
186.—
780.—
státní losy 1854
dunaj. patoplaveb.
, 1860
rakouský Lloyd .
851.—
po 500 zl. . .
pražská želez. sp.
1600.—
po 100 zl. . .
česká mnontan. sp.
1095.—
státní losy 1864
alpská montan. sp.
416.—
1444 25
439 50
losy tisské . .
rým. muráň. spol.
úvěrního úst.
388.50
265.—
rak. zbrojovka
388.—
vídeň. l. komun.
vídeň. stavební np.
turecké losy ..
peštská vagonka.
b. anglosrakouská
270.—
severočeská uhtář.
439.50
západočeská uhl.
vídeň. b. jednota
858.—
Lloyd
42
article
Konee
140.—
Rakouské kreditky
Diskonto
Německá banka .
Obchodní společnost
Drážďanská banka
Španělské exterieury
Bochumské ocelárny
Lauřina hut
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské uhl, doly . . .
Gelsenkirchenské uhl. doly.
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . .
Dannenbaum
Severoněmecký Lloyd . . .
Hamb.-amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . . . .
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy
198.40
171.25
189.60
132.75
198.—
171.—
171.12
189.12
132.—
126 75
70.30
207.50
127. 20
70.50
165 . 80
177.75
48. 25
149.—
160.—
149 25
276.—
113.—
118 90
102 20
173.30
165.75
178.—
48.50
149 37
160.25
149. 25
277.—
mostecká uhl. sp.
740.—
r. úst. pro úv. poz.
630.—
Schodnica .
rak. úvěrní ústav
uh. úvěrní banka 639.—
turecká tabák. rež.
278.—
b. pro země fak. 4030—
devisa německá .
117.3
londýnská 239.50
vídeňská unionka 530.—
česká b. Union
» pařížská.
95.10
Lloyd
Dortmund
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Lauřin
Hibernia
ústav uherský
úvěrní banka
43
article
118.80
» curyšská.
Živnost. banka . 266.—
95. 10
buštěhradská A . —.—
dvacetifrank . . 19.02
» B . 1025.—
marka papírová . 117.30
duchcov. podmok. —.—
rubl . 253.—
lvovskočernovická 528.—
Deknetii a
103.—
173.50
100.25.
44
article
100.75
Eskontní sazby 31 41/, procenta.
Po pevném počátku závěrnásledkem
nepatrného obchodu oslaben. Báňské
papíry uhájeny.
Z kasovních papírů: Concordía 242.—
Eschweiler 176.—, Geisweider 141.50, Hoch-
dahl 148.50, Katovické 177.25, Wilhelm 150. 10,
Phönix 131.10, Rh. Stahl 146.—, Schalker Gr.
256.—, Westfalia 144.— Orenstein 110.—
Rh. Metall 124.50, Hasper 111.25, Donners-
mark 177.30, Huldischinský 96. 50, Vulenn
198.60, Bismark 195.50, Caro 100.—, Hoesch
14010, Georg-Marie 102.10, Königsborn 137.60,
Boesperde 106.—, Nordstern 192.10, Stadt-
berger 141.50, Kölner Bgw. 289.75.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 31. července.
— hod. — minut. (C. B.) Státní dráha 135.50, jižní
dráha 22.—, darmštadtská banka 121.40, národní
banka 97.25, dortmundské 149.75, buštěhradská B.
Wilhelm
Stahl
Georg
Marie 102.10
Kölner Bgw
Geisweider
katovický
Hoesch
Nordstern
Stadt
Berlín
Schalker Gr
Donner
darmštadtský banka
národní banka 97.25
Concordía 242
Eschweiler 176
Phönix 131.10
Westfalia 144
Orenstein 110
Hasper 111.25
Vulenn 198.60
Bismark 195.50
Cara 100
Boesperde 106
45
article
—.—, Norlhern —.—, středomořské 100.10, mer-
dional 133.20, golthardská 152.80, švýc. centrál. —.—
švýc. severovýchodní 99.10, uherská zlatá —.—,
uberská korunová —.—, italská —.—. Za hotové:
Lauřina huť 178.25, dorlmundské 148.60, bochumské
165.50, gelsenkirchenské 160.— Hibernia 149. 40,
harpenské 149.40, Consolidace 277.—. — Dodatečná
bursa slabá.
Z Frankfurtu, 31. července. (Tlgr. závěrečná
kursy.) Úvěrní akcie 198.30, akcie společn. státnl
dráhy 135.50, papírová renta 99.—, stříbrná reni
99.—, zlatá renta 100.90, uherská zlalá renta 99. 85,
uherská korunová renta 93.80, lombardy 22.—
Smýšlení pevné.
Z Berlína, 31. července. (O 1 hod. 15 min
odpol.) Kreditky 198.25, státní dráha 135.—, lombardy
22.—, Smýšlení nepravidelná.
Z Paříže, 31. července. (Počáteční bursa.)
3% renta 100.32, 31/2% půjčka 102.—. Smýšlení
nepravidelné
Z Paříže, 31. července. (Tlgr. závěrečné kursy.)
3pct. umořitelná renta 99.82, 3pct. renta 101.12,
3t/apct. renta 102.22, italská renta 96.80, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1210.—, státní dráha —.—
lombardy —.—, turecké losy 106.25, směnky na
Londýn 25.191/2, rakouská ziatá renta 101.50, uher-
ská zlatá renta 100.60, otomanská banka 529.—,
taháková režie 313.—. Smýslení upevněné.
jore
V Praze, 31. července. (Pův. zpr. »N. Le)
Na dnešní burse nebyl zcela žádný trh, takže
nedošlo ani k jediné závěrce a podáváno pouze
za akcie Živnostenské banky K 266.50, Česk
hanky »Union« K 260.—, strojírny Daňkovy
K 440.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu
K 485.—
o Jiné papíry jmenovány nebyly.
Daňkův
Frankfurt
Berlín
Paříž
Londýn
Praha
živnostenský banka
Lauřin huť 178.25
Hibernia 149
Consolidace 277
46
title
Ofheiální záznamy znějí.e nnovás
48
article
sbou
peal
96.50
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1899
» Č. Budůjovic 1893.
» » Plzně r. 1886
» » Teplice r. 1887 ,
, Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl, úpisy
a »a » kom. dl. úp.
» » s » mel. úpisy
—» » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové
Českázeverní dráha . . .
Buštěhradská dráha. . . .
Em. 1871
dto.
» 1872
dto.
Místní dráha N. Brod-Humpolee
Duche.-Podm. dráha Em. 1869
„ 1871
dto.
dto.
„ 1874
Česká montanní Em. 1896.
Rak. severo-západní dráha .
dto.
lit. B.
dto.
Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka .. .
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
Ústeckosteplická dráha . . .
Česká severní dráha . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.
„. (lit. B.
Duchčovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha . .
Rakouská sev.-západní dráha
dto.
(lit. B.)
Pražsko-duchcovská dráha . .
Pražská sp. par. po Vltavě a Lab
Jiho-sev.- německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolíně . . . . . . .
Podolská cementárna . . .
Česká spot. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)
» akc. spot. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na stroe
92. 75
102.75
96. 80
89.5
94.75
94.7
94.7
100.—
103.75
97.80
90.50
95.75
95 . 75
B Duchčovsko
Ferdinandův
Daněk
Plzeň
Teplice
Čechy
N . Brod
Morava
Vltava
Laba
Kolín
Č . Budějovice
Modřany
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Humpolee Duche
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
hospodářský . úvěrní banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
první český společenský
stroj . společenský
49
article
95. 75
99.50
102. 65
103.65
103.65
103.65
102. 65
102. 65
106.—
106.—
89.35
90. 35
407.—
106 15
260.—
107. 70
107. 15
50
article
Trhy na zboží.
52
article
Bursa plodinová.
Bursa
53
article
349.—
352.—
V Praze, 31. července.
ObIlí. Znamená se za 50 kg transito: pše-
nice česká jakosti 75—80 kg K 8.65 až K 9.10
oherská 77 až 80 kg K 8.85 až K 9.25, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 78 at
— kg K 9.10 až K 9.30, česká stará jakosti
— kg až — kg K —.- až K —.—, vadná jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0.— : žito české
jakosti 73 až 76 kg K 7.85 až 8.05, uherské ja-
kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja-
kosti — až — kg K 0.— až 0—, vadné — až — k
až 0.— až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K 8.—
K 8.10; ječmen výběr K 0.— až 0.—
první jakosti K —.— až K —.—, střední
K 0.— až K —.—, merkantilní K 0.— at
K 0.—, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný
K 0.— až K 0.—, oves bilý K 8.10 až 8.15, rychlik
K 8.10 až 8.15, merkantilni K 7.90 až 8.—, oves
k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 7.60
až K 7.80, kukuřice uherská K 0.— až K 0.—
cizozemská K 0.— až 0.—, cinquantinová 1899 K 0.—
až K —.—, nová 1900 K 6.80 až 6.90, cinquant.
Praha
kg
oherská 77
54
article
1900 K 7.75 až 7.90; vikev česká K 0.— až —.—
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—
pohanka K 10.— až 10.50, proso K —.— a
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů
transito: pšeničná mouka č. 0 K 28.— až K 29 50.
č. 1 K 27.— až K 28.50, č. 2 K 26.— až 27.—, č. 21
—.— až K —.—, č. 3 K 24.50 až 25.—, č. 4 K 22 50
až 23.—, č. 5 K 21.— až K 21.50, č. 6 K 18.50 at
20.—, č. 7 K 17.— až 17.50, č. 8 K 13.50 až K 14.—,
Žitná mouka č. I. K 24.50 až —.—. č. Il. K 23.50
až —.—, č. III. K 18.50 až —.—, č. IV. K 14..50 ai
—.—. — Pšeničné otruhy jemné K 11.— a
K 11.20, hruhé K 11.— až 11.20. otruby žilnié K
11.40 až K 12.—, krupice K 28.— až 29.50, zadina
K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís.o
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.e
K 32.—, čís. 7 K 29.—
at
55
article
Semena. Ceny za 50 kg. Řepka sklizeš
1900 zimní K 14.75 až 15—, mák modrý český
K 24.— až K 24.50, modrý ruský K 23.50 až 24. —
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—,
kmín český K 27.— až K 28.—, holandský K —.—
až K 30.—, haličský K —.— až K —.—, jetel
bllý K 60.— až 78.—, růžák K 30.— až K —.—
konopná semena uherská K —.— až K —.—, ha-
ličská K 12.50 až K 13.—, lněná semena haličsk
K —.— až K —.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito : fazole
k vaření K 9.— až K 9.75, ke krmení K 0.— t
0.—, boby K 0.— až 0.—, hrach Viktoria K 13.50
až 14.—, k vaření žlutý K 11.— až K 12.—, k vařeni
zelený K 12.75 až K 13.75, ke krmení K —.— a
—, čočka K 12.— až 16.—
Škrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný
K 17.— až K 21.—, rýžový K 30.— až K 32.—,
bramborový K 8.75 až K 10.75.
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito:
sádlo uherské K 54.50 až K 55.50, sádlo americké
K —.— až K —.—, lnj K —.— až K —.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Svestky če-
ské K 12.— až K 13.50, bosenské 110/120 až 80/65
K 14.— až K 17.—, srbské K —.— až K —.
víšně K 35.— až K 40.—, třešně K —.— až K
—.—, hrušky K —.— až K —.—, křížaly K —.—
až K —.—.
Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito:
seno lisované K 4.50 až K 4.75, nelisované K 4.50
až 4.75, cizí K 4.25 až 4.35; sláma cepy mlácená
K 3.50 až K 3.75, ke krmení K 2.75 až 2.85,
ke stlaní K 2.50 až 2.70, cizí K 2.65 až 0.—.
Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramech
K 8.— až K 8.25.
266.50
3000
400.—
2845
1025
5840
473.—
481.50
174.—
267. 50
3010
2850
1035
405.—
5860
475.—
483.50
176.—
Řepka
Svestka
Čekanka
kg
60
title
Amsterodam šek a krátké lhůty
Amsterodam
61
article
198.30
198.10
117.421
117.65
239.70
117.227
117.30
239.50
62
article
239. 85
239. 60
90.85
90.1
95.10
95.25
95.40
95.40
95.20
95.20
Berlínská bursa, 31. července. (Zvl
telefonogr. »Nár. Listů«.) Dobré pověsti, které ně
kolik dní bilančnímu sezení dozorčí rady bochum-
ských oceláren předcházely a jež zdejší bursu
několik dní v dosti dobré náladě udržovaly, uká-
zaly se býti oprávněnými. Podrobnosti o tomto
sezení, jakož i stanovení dividendy na 131/2 pro-
cent úplně uspokojily a byly podnětem k pevné
náladě, která se pro hodnoty železářské po celou
bursu udržela. Bochumské stouply o 2, Laura
o 1 procento, přes to, že v průběhu a hlavně
na konci byla bursa rozladěna opětnou velkou
nabídkou a klesnutím akcií národní banky pro
Německo. Tyto znamenají na konec 97.75, tedy
o 3.75 procent níže. Tím ovšem dotčeny byly
také ostatní banky a klesly diskonto-komanditní.
Laura
Německo