3
masthead
1. srpna 1901.
5
article
Hr. L. N. Tolstoj praví: »My nemů-
žeme naši školu ustrojiti po způsobu německém.
Nápodobiti, zejmena slepě nápodobiti evropskou
školu je škodlivo. Ruská národnost musí říditi
naši školní činnost; nauka o výchově musí se
opírati o viru, rodinu, vládu, společnost
národ.«
Dle slov Gogolových »ruská národ-
nost jest nevyčerpatelná studnice duševních darů.
Z ní, jako nemluvně z matčina prsu, má škola
čerpati svou tvůrčí sílu. Děmant se dá brousiti
jen démantem, dítě vzdělává se duchem s ve
národnosti. Dle soustavy cizího národa nelze vy-
chovati samobytnou osobnost ruského človška,
mátli býti užitečným členem svého státu.«
Dle trefně poznámky A. Radonežského
hlavním thematem ruské literatury 18. a 19.
století byla škoda, působená Rusům eizozem-
ským vychováním. Gribojedovské »Gore ot umae
není nic jiného, leč ohnivá obhajovací řeč ná-
rodního vychování a kousavá ironie nad cizá-
etvím. Všude se nudící, na vše evropskými brý
lemi hledící Puškinův Oněgin; rozčarovanýa
nevědoucí co s sebou dělat Lermontova Pečorina
celý zástup hrdinů Turgeněvských, počínaje Ru-
dinem: všichni tito ruští »eizinci«, tyto nega-
tivné typy jsou chorobné plody nenárodního vy-
chování. »Jejich neštěstí — napsal Turgeněv —
záleží v tom, že Ruska nepoznali. « Jednomu ze
svých hrdinů Turgeněv vkládá v ústa následu-
jící slova? »Kosmopolitism jest hloupost, jest to
nie, ba méně než nic. Mimo národnost nen
umění, ani pravdy, ani života, nic není ke
L N Tolstoj
Gogolův
A Radonežský
Rus
Gribojedovský
Gore
Puškinův Oněgin
Lermontov Pečorin
Turgeněvský
Turgeněv
Hradec
Rusko
6
article
Robert Bosse zemřel.
Z Berlína dochází zpráva, že zemřel tam
dnes dr. Robert Blossle, který po 7 let spra-
voval ministerstvo vyučování v Německu.
Robert Bosse narodil se 12. července 1832
ve Kvedlinburce a vystudovav práva, stal se
r. 1858 soudním assesorem. Odi r. 1872 až
1876 byl vrchním prosidiálním radou v Hano-
veru, načež povolán byl za radu do minister-
stva vyučování v Berlíně a r. 1878 do státního
ministerstva. O 3 leta později povolán byl
v hodnosti ředitele do říšského úřadu pro vnitřní
záležitosti a r. 1889 jmenován byl zástupeem
státního sekretáře, ve kteréž funkci spolupůsobi
při zhotovování sociálně politického zákonodár-
ství německého i při jeho projednávání v par-
lamentě.
Za nedlouho jmenován byl Bosse státním
sekretářem a přidělen jsa řišskému soudu, před-
sedal komisi, jež zabývala se vypracováním
osnovy občanského zákonníka pro německou
říši. —
Po odstoupení sv. p. Zedwitze převzal dr-
Bosse dne 23. března 1892 portefeuille mini-
sterstva vyučování, které spravoval do zář
r. 1889.
Dr. Bosse byl takě činným na poli literár
ním a řídil od r. 1882 zejmena »Monatschrií
für deutsche Beamte«.
Robert
doktor
Robert Blossla
Robert boss
Zedwitz
Berlín
Německo
Kvedlinburka
Monatschria für deutsche Beamte
7
article
Francouzské a anglické zájmy
v Africe.
Činnost a úspěchy Francie, jichž dodělala
se v posledních lelech v Africe, vzbuzují po-
chopitelnou zášť v Anglii, která jeví se býti tím
neklidnější, čím více pozoruje, že musí s Francií
stále více počítati. Při fašodské afféře dala se
sice francouzská republika vypuditi z hořejšího
Nilu, ale ustoupila tehdy Anglii jen proto, že
doma zaměstnána byla četnými jinými otázkami
a že patrně necítila se dosti silnou, by utkala
se s Anglií v otevřeném boji.
Od doby té však se poměry změnily
utvářily se tak, že Francie může si dnes na-
hraditi, co ztratila na hořejším Nilu, jehož
ostatně s oči zajisté nepustila. Zatím pracuje
jinde. Franeie zabrala od doby té část území
marockého sultanátu a zahájila tím akci, kter
směřuje k zabrání sultanátu celého.
Jsou však ještě jiná místa v Africe, na
kterých může Francie záměry Anglie zkřížili.
Afrika
Francie
Anglie
Nil
8
article
Tak na př. usiluje Anglie již dlouhou dobu
o portugalské území delagojské, v němž se př
slabosti a povolnosti Portugalska již úplně za-
hnízdila. Dle jména má území toto sice ještě
portugalskou správu, avšak skutečným vládcem
jest v něm anglický konsul v Lourenco-Marquezu.
V přístavním tomto městě založeny četné anglické
společnosti, kterým povoleny rozsáhlé obchodní
a dopravní výhody, čímž umožněno jim, že
míchati se mohou do všech místních záležitostí.
Angličané opanovali v Loureneo-Marquezu obchod
úplně a přičiňují se také, by obchod jiný všemi
možnými prostředky ubili a chovají se vůbee
tak, že zřejmě dávají na jevo, že důležitého
tohoto přístavu ze svých spárů již více nepustí.
Aby však zmíněný přístav veřejně zabrali,
brání jim ohled na — Francii, která usadivši
se na Madagaskaru, stala se činitelem, se kterým
dlužno na jihovýchodním africkém pobřeží po-
čítati. Francie nemůže však dopustiti, aby jediný
důležitý přístav, který na jihovýchodním africkém
pobřeží nenáleží Anglii, přešel také do jejího
majetku.
Kdyby jednalo se o Laurenco- Marque
v době otázky fašodské, nebyla by se Anglie
asi na Francii příliš ohlížela, avšak nyní, když
setkává se na jihu Afriky s tak velkými obl-
žemi, utvářily se věci jinak. Francouzská vláda
jest si těchto ohledů a nesnází Anglie dobře
vědoma a bude z nich zajisté těžíti na východ-
ním pobřeží jižní Afriky i v otázce marocké.
Angličan
Portugalsko
LourencoMarquez
LoureneoMarquez
Francie
Madagaskar
Anglie
Afrika
9
article
Holandské ministerstvo.
Nově se ustavivší holandské ministerstvo
které dostalo se ke vládě teprve za měsíc po
volební porážce liberálů, sestává z pěti tak zv.
protirevolucionářů a tří ultramontánů, kteří zí-
skali v něm proti dřívější době, v níž měli
vládu v ruce, jedno místo.
Předsedou nového ministerstva jest,
jak známo, prof. dr. Abraham Kuiper, jenž
spravovati bude též ministerstvo vnitr a, s nímž
v Holandsku sloučena jest též veške rá
správa školství, již nový premiér holand-
ský z ruky vziti si ovšem nedal.
Ministr zahraničních záležitostí
JUDr. Melvil bar. Lynden byl od roku 1887
soudcem v Utrechtu a zároveň členem první
sněmovny. Ministrem spravedlnosti stal
se dr. Loeff, advokát v Hertogenboschu, který
náleží ke straně ultramontánů a byv členem
druhé sněmovny, ozval se někdy jen při práv-
nických otázkách. Nyní počítá se, že pracovat
bude v otázkách sociálních a že uplatní v nich
své organisační schopnosti. Kromě toho očekává
jej oprava a doplnění holandského obchodního
zákonnika.
Ultramontanní straně náleží také ministn
vojenství Bergansius, klerý spravoval
tento portefeuille již r. 1888—1891. Bergansiua
pokládán jest jedním z nejschopnějších důstoj
níků holandské armády. Když byl poprvé v mi-
nisterstvu, předložil sněmovně osnovu zákona
o zavedení osobní branné povinnosti, ale ne-
prosadil ji; nežli předloha dostala se do plena
sněmovny, ministerstvo odstoupilo. Bergansius
stal se pak inspektorem dělostřelectva a před
několika roky vstoupil do výslužby.
profesor
doktor
Abraham Kuiper
JUDr
Melvit
Loeff
Hertogenbosch
Holandsko
Utrecht
Bergansius
10
article
Ministerstvo námořnictv I převzal vice-
admirál Kruys, který spravoval je již od
března do srpna r. 1891 za ministerstva
Mackayova. Ministerstvo obchodu a prů-
myslu přešlo z rukou inženýra Lely do rukou
právníka dra. de Marez-O yensa, dosn
vadního ředitele departementu pro obchod a
průmysl.
Ministerstvo financí svěřenb dru. Harte
van Tecklenburgu, který hlásí se ke kon-
servativnímu křídlu ultramontánů a jest znám
jako horlivý zastance ochranných cel.
Osadní ministerstvo převzal dr. A slch
van Wyck, bývalý guvernér nizozemské Zá-
padní Indie, který po svém návratu ze Surí-
namu byl provincií Seelandem ra1896 zvolen
do první komory a před rokem zvolen byl sta-
rostou města Amersfoortu.
Francouzský spolkový zákon
a jeznité.
Kruys
Mackayův
Lely
Marez
Hart
Tecklenburg
Surý
Indie
Amersfoort
11
article
Dnešní »Figaro« oznamuje: Jezuité
rozhodli se již definitivně, že o zákonnou auto-
risaci žádati nebudou, protože byla by
jim nepochybně odepřena. Nechtějí však jak
r. 1880 vyčkati vypovězení, nýbrž odejdou
dobrovolně. Po 1. řijnu nebude ve
Francii již žádný jezuita ani žádné
jezuitské školy ani residence řádu. Jest však
postaráno, aby školy, spravované dosud jezniy
dále trvaly a řízeny byly dosavádním du-
chem. Školy nejsou v nebezpečí.
R. 1880 nebyli jezuité připraveni, ale nyn
měli dosti času, by učinili potřebná opatřenía
vyhledali si své nástupce. Obsad
svá místa ve školách a pensionátech dvoj-
násobně a dají na jevo úmysl, že v lepších
dobách je opět zaujmou. Hmotná si-
tuace jezuitských kolejí jest zajištěna, protože
nemovitý majetek, jehož užívali, náleží eivilním
sdružením, jejichž majetková práva ze spolko-
vého zákona se vymikají. Morálně a majelkově
jsou jezuitské školy před spolkovým zákonem
chráněny.
Montpellieřský biskup oznamuje v oběž-
níku, že rodiče dítek, navštěvujíeích jezuitské
školy, mohou býti klidni. V Plař!ži, Bo-
delaux a Montpellieru a všud
jinde budou školy tyto na podzim z novu
otevřeny
Na otázku, co jezuité nyní učiní, »Figaro
odpovídá: »Staři jezuité zůstano u v
Francii a budou po dvou bydleti v sou-
kromých domech, kdežto mladší ode-
berou se do eiziny a vyčkají tam příznivější
doby. Zakáže-li se jim kázaní, věnují se p
dva neb tři roky, po nichž čekaji obrat, studiím
a spisování kázaní, ktérá prosloví s kazatelen
po svém návratu. Budou lépe vyzbrojeni
proti ložím svobodných zednářů, jež pak
porazí.«
ještě o protičeských demonstracíci
v Karlových Varech.
M. Z Karlových Varů, 30. července.
Figaro
Montpellier
Francie
Karlová Vary
Bo
12
article
(Pávodní zpráva »Nár. Listů.«)
Taktika německého tisku při líčení skandá
ních výtržností proti Slovanskému konceri
Besedy karlovarské hoví dávno známému systému
úlohy jsou zcela divadelně rozděleny a na komand
svorně se postupuje. »Nic se nestalo! Pranie
Varáci jsou nejhodnější, nejtrpělivější a nejliberál
nější lidé na svělě! Jen iu a tam některý
kluk na ulici vyskočil na Čechy — za to přec
nikdo nemůže!« Toť se zná!
Večerník »Tagblattu« dal celou hanebnou
demonstraci výkvětu mladé politické generace karlo-
varské do nejnevinnějších plenek a jehňátku
rovné, to bělostně skvouci neviňátko takto vypravil
»Eine tschechische Sängerlahrt nac
Karlsbad.« (Český zájezd zpěváků do
Karlových Varů). Plzeňský český zpěvácký
spolek »Hlaho!« zamýšlel uspořádati zde koncert,
z kteréž příčiny zde od několika dnů již tr.
valo jakésí rozechvění. Když byl jeden bo-
stinský místnosti odepřel, uvolil se nájemce hotelu
»Karlsbader Hof« propůjčiti k tomuto účelu
své místnosti. Včera dojeli tedy plzeňští zpěváci do
Karl. Varů. Před restaurací »Karlsbader Hof« shro-
máždil se dav lidu a mezitím, co uvnitř konal se
koncert, zpívali venku stojící »Wacht am Rheine
vykřikovali při příchodu účastníků
koneertu »Heil!« a jeden kluk (sic!) roztrha
dva věnce nesené s českými nápisy. — Toto roz-
čilení trvalo celé odpůldne a když zpěvácký spolek
večer šel k ústřednímu nádraží, provázel jej
velký zástup, projevující svou nevol
() nad tím, že v Karlových Varech konal se
český koncert. Jeďen muž. házející vejci p
účastnících, byl zatčen. (Ten pověstný »jede ne
z anglických vojenských depeší tedy obživl dva-
kráte zde ve Sprudlu)
Všemu tomu mohlo býti zcela dobře vyvarováno.
Karl
Čechy
Karlová Vary
Karlsbader Hof
13
article
Pořadatelé musili si sami říci, že bude (kým 7) zde
ve vystoupení českého zpěváckého spolku spatřována
provokace a že si toho nedají (kdo ?) zde lí-
biti. Kdyby byl německý způvácký spolek do ry
ze českého města lak vláhl, jako tito »kra-
jané« z Plzně, byli by je kamenovali a s krva-
vými hlavami zahnali, jakož jsme tak často musil
zaznamenati. Zde v Karlových Varech byl
rozrušení, zde byli (kdo ?) rozčileni, ale — zadrželi
svou nevoli v mezích. (To se povedlo !)
Doufáme, že včerejší zkušenost pány z »Tsche-
chie« příště zdrží, aby podobný podnik zde neopako
vali.« — Jak viděti, je celé toto prádlo mouřenín
přece ještě jen velice zkroušené. Vymlou-
vat se skandál mu sí, ale také do znán
ostoudných kravalů jevyložené. Štastná
a bohatá mluvnice německá ovšem zásobuje pana
lázeňského mistra z „Tagblattu“ k vytáčkám tak
nesmírně šikovným, zcela všeobecným a nikoho
určitě nejmenujícím slůvkem »man«. To je trefa nej-
vílanější anonymity! »M an« byl vyrušen, toje
někdo a nikdo, »man« spatřoval vkoncertu
a to ještě v zavřené místnosti »provoka cie
sman« byl dokonce i »rozčilen«, ale zase prý
se sodčilil« (ovšem po rozházení asi 200—300
vajec za Čechy a za policií!) a zkrátka smane byí
mírný« a »krotil« svůj německý »hněv«, sice by
to zle skončilo! — Kdo můžeš, nesměj se a zůstan
vážnýml
Plzeňský »Hlahol« dráždil tedy svým pří-
jezdem bezejmenné ty »man«y. Ale »Hlahol« do
Karlových Varů přijel zcela klidně, nikoli si nl a
Štastná
Plzeň
Karlová Vary
Čechy
Tagblatt
14
article
najednou, nýbrž pěvci přijeli třemi různým
vlaky, jedni již v sobotu večer, druhá
část v neděli záhy ráno a posledn
v neděli dopolednc. »Hlaholisté« nevystu-
povali v žádné spolkové uniformě.
nýbrž v salonním černém úboru — ten
snad zdravé jedlíky karlovarské nedráždil?
Kdo, čím a kdy tedy stvůry dra. Nagl
vůbec mohl »provokovati«? Mezi tisící hosty lázeň-
skými?
Konečná věta článku v »Tagblattu« opakuje
se však s llustější výhrůžkou také v »Karlsba den
Badeblattu« a proto ji též najednou po zásluze
oceníme níže.
Dnešní číslo tohoto znamenitého časopisu, jejž
vydává pan »Ernest Franieck« (Franěk), chy tá se
jediného slova »provokace« a napsal koštětem,
do stoky namáčeným, co následuje
»Tschechische Provocation« Česká
provokace. Jak jsme již oznámili, měl konati český
plzeňský zpěvácký spolek »Hlahol« v neděli v
hotelu »Bayerischer Hofe koncert a pp. dr
Engel, dr. Janatka, dr. Zatlaukal a drog.
Níesner rozeslali pozvánky. Hotelier K iff! sice
své místnosti panu dru. Englovi přislibil, ale
nikoli pro koncert plzeňshých zpěváků, o jichž
příjezdu ani neměl tušení, nýbrž pouze ke
schůzce několika hostí. (Tuto vylože-
n ou nepravdu jsme na základě ne j spole-
hlivější informa ce dra. Engla sam
již v nedělní zprávě své náležitě označili. Zpravodaj.
doktor
Nagl
Franieck
Franěk
Engel
Janatka
Zatlaukal
Karlsba den Badeblatta
Tschechische Provocation
Bayerischry Hof
15
article
Páni Češí vydali se tedy na hledání jiného »německého«
lokálu a našli jej v »Karlsbader lofu«, jenž je ma-
jetkem náhradníka v městeké radě Rud-
Kohna. Pan dr. Engel rozesílal potom následu-
jící dopisy: »Poněvadž nám dané slo v
nebylo dodrženo, bude koncert konán v jiné
místnosti, jž oznámíme v »Bavorském dvoře«
A také skutečně se koncert ve 3 hod. odpoledne
konal (aha !), ale češti hosté byli za to pak
večer »doprovodění« způsobem, jenžbyl vším spíše,
nežli přivětivým.« — Zde vlastně mohli bychom cito-
vání Franieckova »Badeblattu« skončiti. T
je přece vlastním orgánem dra. Naglova
gensrálního štábu hotový plán nedělní výpravy
úplně vyzrazen. Ale přece musíme pokračovati, ne-
boť skulečně nejzajímavější partie obrany klukov-
ských výtržností nedětních teprve je v tomto pokra-
čování: »České listy budou nyní svým zuřivým způ-
sobem na K. Vary útočit a křičeti »mordio« proto,
že s »klidnými hosty« v mezinárodních K. Varech
bylo tak nepěkně naloženo. Poněvadž toto štvaní
novin napřed známe, poukazujeme především k tomu,
ně nejsme (?1) přáteli politiky ulice, že přece nad-
hodíme otázku: Byl by směl německý zpěvácký
spolek se odvážiti v Praze či v Poděbradech nebo
v Benešově přednášeti »Deutsches Lied«? Zajisté
nikoliv! Do krve byli by Němci bývali zilučeni!
Češit
Kohn
doktor
Engel
Franieckův
Badeblatta
Naglův
Němec
Praha
Poděbrady
Benešov
Deutsches Lied
16
article
»Provokace« byly by řvali všichni čeští šovi-
nisté a lesem českých listů byl by zahučel onen ne-
vlídný hukot, docela podobný moc velikánské štva-
nici. Nebyli li čeští způváci přívětivě »pozdraveni«a
neodvežli li sobě příllž vlídnou památku a vzpomínku,
tož jsou vinni tím jenom jmenovaní pánové, kterým
připadá za to zodpovědnost. Zejmena od tři českých
lázeňských lékařů, kteří přes lélo zde svou výživu
vydělávají (toť přece už superiativní noblessa !
dalo by se očekávati, že všeho se vystříhají, co by
zde mohlo vésti k politickým srážkám. Oni jako lé-
kaři měli by bdíti nad tím, abý jejich sourodáci, na-
lezající se zde v nepatrné menšině, co nejsvětěji za-
chovávali zájmy lázeňského města, aby nehnali pro-
vokace do krajností přivoláváním českých spolkův.
Nadějeme se, že pánové dr. Engel,
dre Jianatka, dr. Zatloukal a Niesi ne
tyto řádky vezmou na vědomí a že bu-
dou ctíti právo pohostinství, jeho
požívají v městě ryze německém.«
Tedy z astrašiti Čechy, o nic jiného nešlo
totéž, co důstojné ruce přijednaných orgánů Ralspa.
Seberta i obou Eeklů v neděli s takovým
úspěchem dokázaly za výčepem su Bažanta«, k tomu
znova recept dává famosní obrana »B a de-
blattue.
doktor
Engel
Zatloukal
Niesi
Ted
Čecho
Sebert
Bažant
blattue
17
article
Nebudeme urážeti české lázeňské lékaře v Kar-
lových Varech tím, že býchom odpovídali na be-
zednou sprostotu »Badeblattu«, jenž nestydí se již
ani tolik, že vyčítá jim chléb zde vydělaný. Jakoby
je honorovalo město a nikoli čeští a slovanští hosté
lázeňští! Že tito čeští lékaři zdarma léčí také
chudé německé příslušníky městské, nepotřebu-
jeme zvláště připomínati. Surovost v »Bade-
blattu« vykládána, nevidí podobných věcí. Ale
přece máme otázku: Je-li zde ve Varech slovanský
živel v takové mizivé prý menšíně, že se ani nesmí
odvážiti pořádání koncerlu: nač přece zde
musí býti čtyří čeští lékaři? Na logiku
»Badeblattu« a jeho družiny ovšem lázeňšt
lékaři prostředku nemají, neboť pro naprostou
slabomyslnost ptačích mozkův ani Sprudel,
ani lázně, jak známo, ordinovati nelze. — Terro-
rism! Jediné toto slovo je celým arsenálem Wol-
fianů také zde. Na nás však si nepřišli! My se za-
strašiti nedáme! Vystříhajíce se opalrně vždycky
všemu, co by jen stínu nejmenší vyzývavosti se
podobalo, svých zákonitých práv bude-
me hájiti s osvědčenou českou vytrvalostí a v tom
nám věru málo překáží nicotné štrébrovství hlado-
vých kandidátů, kterým naše záda, surové uliční
štvanice proti nám Čechům zde, mají býti žebříkem,
aby vyšplhali ke žlabu obecní správy.
Bade
Sprudel
Čecho
Kara
Vary
Terra
18
article
Směšnosti obecné propadajíci nápady »Bade-
blattu«, jež ovšem »Bohemie«, »Pragen
Tagblatt“ i »Neue Freie Presse« ochotně
otiskují, i dále dopravují do příbuzného tisku
zahraničného, nebudeme zbylečně vyvraceli. Nám
stačí, že vlaslní patroni nedělní uličnické pro-
dukce, naděje Wolfova Němectva, ve světovýc
lázních karlovarských, sami cítí už napřed
ředinu másla na svých prázdných hlavách, když jako
povědomý švec v anekdotě začínají raději křičet na-
před sami, aby oslabili hlas všeho slušného tisku
jenž klukovství německo-nacionální nemůže leč od-
souditi. A opět klademe otázku: Kde shledáme
tentokráte c. k. úřadní tiskovou kance lá ř?
Bade
Wolfův
Bohemia
Pragen Tagblatt
Neue Frei Presse
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Toť se rozumí, že vídeňská » Arbeiter-
Zeitung«, mateční orgán všech sociálních demo-
kratů v Rakousku, tudíž i našich tak zvaných
česko-slovanských, postavila se úplně po bok
koncertních vybíječů karlovarských. Včera věno-
vala věci článek pod titulem figurálně vzatým
z nejbližší destillerie a znějícím »Karlovarsk
hořká«. S jemnou ironií, připomínající božský
tento nápoj, dělá si »Arbeiter- Zeitung« švandu
z českých i německých buržoustů, ale hned vi-
díme Adlerovo kopýtko, kteréž vždy bez vý-
jimky kope po Češích. Pánové z plzeňského
»Hiaholu« prý přijeli do Karlových Varů zpívat,
aby zlobili karlovarské Němce, kteři jsou vůbee
dráždiví lidé a jako nacionálové dvojnásob drá-
ždivi, jich podráždění se však zdvojnásobilo,
když čeští pěvci chodili se slovanskými odznaky
hodně nápadně po ulicích. Němci rozumí se
jsou obdařeni nejvýše názvem chauvinistůva
ošklivé scény, kteréž se odehrály po koncertě,
označeny jakožto ohyzdné, jako »Chauvinisten-
Barbarei«, ale »Arbeiter-Zeitung« je nejen vy-
mlouvá, ale dokonce ospravedlňuje. Semitský
žurnalism nikdy nezapomíná na svého prapředka
v písmě, farisejce, a proto » Abeiter Zeitung«
lituje smutných těch histprií, ale přes to vše tvrdí,
že zcela jistě plzeňští Češi chtěli německé Karlo-
vařany dopálit a velice prý by se byli sami
zlobili, kdyby je byli Karlovarští ignorovali. Ne-
smírně nehorázně směšnými shledává vídeňský
sociální demokrat naše vývody o povinnostech
lázeňského města k lázeňským hostem i tváří
se, jako kdyby se jednalo jen a jen o plzeňské
pěvce a jich koncertní podnik, jejž navštívili
jenom karlovarští Češi, členové besedy a Češi
okolní. Tomu tak není, jest známo, že koncert
Adlerův
Čech
Němec
Karla
Rakousko
Karlová Vary
Abeiter Zeitung
ArbeiterZeitung
ChauvinistenBarbarei
20
article
navštivili všichni čeští i téměř všichni slovanští
lázeňští hosté, kteří tvoří polovinu všeho návalu
do Karlových Varů. Jasno jest, že se karlo-
varští fanatikové dopustili zcela nizké surovosti,
je-li »Arbeiter Zeilung« svou náklonností tažena
na její stranu, je to důkazem nejen přirozeného
jejího vkusu, ale zajisté i té veleznámé, vždy
se vracející okolnosti, že německý sociální de-
mokrat vždy se dá vynajíti na onom konci
provazu, za který táhne německo-nacionální jeho
bratr. Čech je Viktoru Adlerovi vždycky směš-
ným patronem, nevyjímaje snad ani oněch
Čechů, kteří mu ve Vídni i v Praze dodávají
reliefu jako česko-slovanská sociální demokracie.
jen že se jim nevysmívá přímo do tvářel
— Další a jiné nápady pana dra.
Adler
Čecho
Karlová Vary
Čechy
Vídeň
Praha
Arbeiter Zeilung
21
article
Zátky v otázce kompromisní uvádí poslední
číslo jeho budějovického orgánu, na němž jeso
patrno, že došlo už ono smalé napomenuti«.
jaké si pro něj žádal účastník kompromisního
jednání v rozmluvě s referentem » Měl. L. « Úž
není řeči o korporativním vstouponí staroče-
ských státníků do aktivity jako konservativní
strany, jejíž politika podle Budějovie jest je-
dině pro národ spasnou, už není řeči o obřad-
ných a slavnostních satisfakcích ani o »plusu
národního štěstí punktačního«. Pan dr. Zátka
staví se nad míru užaslým nad tím, jak prýsi
tisk mladočeský představoval to zadostučinění,
není prý ničím tak hrozným, naopak zcela
lehce přijatelným a cti strany mladočeské ne-
bude prý tím nijak ublíženo. »Chceme«, píše
»dojde-li ke shodě, aby jména staročeských
kandidátů byla na jednotné, společné kandi-
dátní listině a aby i Mladočeši byli povinni je
voliti.« Po takovémto výměru zadostučinění
ptáme se se zadostučiněním, jak si představuje
budějovické vedení strany staročeské, prostý
kompromis volební bez satisfokční garnitury-
Jak se dočítáme dálo, jest vysvětlení o zadost-
učinění podáno zúmyslně na naši adressu s do-
tazem, zdali setrváme v póse nesmířitelného
odpůrce Staročachů. Nemáme dosud žádné
příčiny, abychom na své póse něco změnili
prozatím spokojujeme se tím, že jsme pozmě
nili poněkud pósu váženého svého přítele bu-
dějovického a naučili jej mluvé poněkud snesi-
telnější.
Úž
doktor
Zátka
22
article
— Moravským smiřovačkám do hrobu
»Selské Listy« v Olomouci přinesly pamětihod-
nou poznámku k známému, usnesení voleh
ního výboru lidové strany moravské v příčině
výstoupení českých členů vyrovnacího výboru
píší: »Ostatně pokud známe smýšlení člen
klubu moravského, myslíme, že se nikdo tomu
nebude vzpírati, aby společný klub svolán byl.
Zde teprve se ukáže, co mají pání lidovci za
lubem. Ostatně můžeme pány vůdce stranyli-
dové ubezpečiti, že vystoupí-li oni z výboru vy
rovnacího a opustí-li lidová matka své dvouleté
dítko, že poslanci jak strany národn
a pokud víme i katolické si dobře
rolzmyslí, maj1-li vzíti cizí dítko
proti vůlimatčině v další ošetřo-
vání. Odpovědnost za vše padne
tudíž na hlavy vůdců lidových.
Proč tedy tolik ohně i se strany staročeské
i katolické i konečně selské pro moravské smi-
řovačky? Kuriosum jest, že jako po řeči d'El
vertově jedna moravská strana svalovala na dru-
hou zodpovědnost za zahájení vyrovnacího jed-
nání, nyní bude jedna na druhou strkat zodpo-
vědnost za jeho přerušení. Uvidíme, jak dopa-
dati bude tato nálada, až se ukáží výsledky
zakročení svynikající německé osobnosti« u
vlády, aby pracovala u českých stran ve pro-
spěch dalších narovnávaček. Prozatím mají sku-
piny i jednotlivci, vyrovnávačkám na Moravě
náchylní, zvláště nejvýslovnější jich advokát,
posl. dr. Žáček, velice silnou oporu v německo-
liberálním tisku moravském. Nehledě ani k brněn-
skému »Tagesbotu«, sám olomoucký »Mähr. Tag-
blatt« bere dra. Žáčka do ochrany a v článku
Žáček
Olomouc
Morava
lidový strana
23
article
»Ukřižujte ho!« nalozl pro osobu druhdy tak
nenáviděného vůdce olomouckých Čechů tóny a
obraty, jakých by se byl před léty zajisté ani
z daleka nenadál. Pamětihodná jest pak zuřivost
s jakou za moravské vyrovnávačky do boje
jde i německý venkovský tisk v Čechách. Ne-
mecko-nacionální »Gabl.-Zlg.« nenalezá ani dosti
rozlícených slov proti nám za to, že jsme tak
důkladně zmařily kruhy punktačních Archimedů
tam i — tu! S mastnými i šťavnatými komen-
táry otiskuje článek »Mor. Orlice« proti nám
se známým klassickým obviněním, jaké zroditi
mohla jedině nejnedovtipnější zpozdilost, že proto
provozujeme na Moravě protipunktační smýšlení,
abychom zakryli punktace v Čechách chystané.
O tom si bohdá promluvíme v časech nastáva-
jíeích, bude-li třeba častěji a více. Na ukázku,
k jaké chuti příšla také Němcům boskovická
řeč dra. Žáčka, uvedeme kus vřelé obrany, ja-
kéž se mu dostává v téže »Gabl. Zeitung« v
brněnském dopise: »Veškerá česká tisková
smečka až do poslední psiny vesnické žene se,
vyjíc za posl. Žáčkem, od té doby, co v Bosko-
vicích promluvil několik rozumných slov.
. . . Nemůžeme dru. Žáčkovi nikterak upřit
zdravý lidský rozum, byť byl pronesl
v Boskovicích jen svůj osobní názor. Dr. Žáček
nikterak se netajil, že poctivé vyrovnání s Němci
jest mnohem více v zájmu Čechů, než pokračo-
vání v bojí, z něhož Čechům neslibuje ž ádné
úspěchy. Ovšem bylo by na místě optati se
p. dra. Žáčka, jak si představuje mír anebo
vyrovnání, když procesu dobý vání ně-
meckých mist nemá býti učiněna
přítrž. . . . Nejpravdivější slovo, kteréž pan
Žáček ve svém životě kdy řekl, jest jeho ve-
řejné doznání, že z Prahy lidé, druhu
Podlipného, kterýž do Brna štvanici zanesl, ta-
rasí s rozmyslnou píli cestu k míru na Moravě.
Čecho
Archimedes
Mor
Němec
Žáček
doktor
Podlipný
Čechy
Zlgie
Orlice
Morava
Bosko
Boskovice
Praha
Brno
Zeitung
24
article
Pražští kaliči vod a lovci v kalu nemohou po-
třebovat žádný snesitelný poměr mezi Němci
Čechy na Moravě. Oni potřebují proslulá s po-
jovací dvířka k ruskému východu
přes Moravn. Proto zuři mladočeský hlavní
orgán proti Žáčkovi a vyje atd. « — Poučné,
není-liž pravda vl
— V záležitosti připojení předměstí ku
Praze. Z usnesení městské rady pražské byl
zemskému výboru král. českého zasláncelaborát,
obsahující hlavní zásady upravení poměrů ve
příčině připojení obcí předměstských ku Praze.
Ve včerejší schůzi zemského výboru přisedící
p. dr. Herold podal o tom zprávu a navrhl,
aby obsah hlavních zásad byl zůčastněným
obcím sdělen s vyzváním, aby o něm do konce
měsíce září podaly zprávu. V měsíci říjnu pal
bude svolána anketa k posouzení záležitosti při-
pojení předměstských obcí ku Praze.
— Osobní. Pan Jerzy Cienciala, poslane
na sněmu vévodství slezského, zavítal se svojí chol
do Prahy. Včera dopoledne navštívil staromě stskou
radnici, kdež mu byl ochotným průvodčím starostův
náměstek pan dr. Frič. — Pan Adolí Kott. prol
obchodní akademie v Chrudimi, jmenován ředitelem
nové veřejné obchodní školy ve Třebíči na Moravě.
— Generál jízdy a inspektor vojsk Ludvík prine
Windischgrátz včera odpoledním rychlíkem
státní dráhy odjel z Prahy do Vídně.
— Rodinné zprávy. Slečna Josefa Kellne-
rova a Zikmund Matzenauer slaví
sňatek v neděli 4. srpna o 11. hodině dopolední
v chrámu sv. Jiljí (u Dominikánů) v Praze. — Slečna
Ida Kabešova a pan Jan Weiss, správee
velkostatku, slavili tyto dni sňatek manžeiský.
Němec
Žáček
doktor
Herold
Jerzy Ciencial
Frič
Adolit
Kott
Ludvík
Kellne
Matzenauer
svatý . Jiljí
Kabešův
Weiss
Morava
Praha
Chrudim
Třebíč
Vídeň
obchodní akademie
25
article
— Úmrtí. Dne 30. července zemřela v Praze
paní Josefa Dušková roz. Dvořákova
v 84. roce věku svého. Pohřeb koná se dnes ve
čtvrtek o 4 hodině odpolední z chrámu sv. Štěpána
na hřbitov olšanský. — V Suchomastech zemřel dne
30. července pan Martin F. Barták, bývalý
dlouholetý kupec a měšťan petrovický u Sedlčan,
v 76. roce věku svého. Pohřeb koná se dnes ve
čtvrtek o 10. hodině dopolední v Suchomastech.
— Stříbrnou svatbu slaviti bude dne 4 srpna
v úzkém kroužku rodinném pan Ant. Král, strojník
v Karlíně, se svou chotí Marií, roz. Šedlákovou,
— Nový advokát. Pan JUDr. Max Brock
otevřel advokátní kancelář ve Strakonicích na Pala-
ckého náměstí č. 114.
—Z kruhů lékařských. Oční lékař doc. dr.
J. Chalupecký mešká od 1.—15, srpna mima
Prahu. — Pan MUDr. Ant. Pohorecký, odborný
lékař pro nemoci ženské dlí od 1. srpna mimo
Prahu.
— Z české vysoké školy technické. Dru-
hou státní zkoušku ze strojního inženýrství vykonal
dne 30. července dále pánové Eduard Bokr ze Stra-
žovic a Ermín Pokorný z Řičan.
— Ze zemekého výboru. Ve včerejší schůn
přísedící p. prof. dr. Pražák učinil toto sdělení: Nen
správné tvrzení, ve veřejnosti se vyskytnuvší, že
zemský výbor odepřel své svolení k tomu, aby říš-
skému poslanci p. Jos. Černému, učiteli, udělena byta
dovolená k tomu účelu, aby mohl vykonávali svůj
mandát poslanecký na říšské radě. Naopak jednal
se při dotyčném rozhodnutí toliko o dovolenou po
onu dobu, po kterou říšská rada nezasedá a po
kterou tudíž p. Černý nepožívá zákonné dovolené.
I pokud se týče těto doby, neodepřel zemiský výbor
svého souhlasu k dovolené, nýbrž učinil své svolení
toliko závislým na podmínce samozřejmé, že posl.
p. Černý po naznačenou dobu útraty substituce z
svého služného bude hraditi.
Dušková
Dvořákův
Štěpán
F Barták
Antonín
Král
Marie
JUDr
Brock
docent
doktor
J Chalupecký
MUDr
Pohorecká
Bokr
Ermín Pokorná
profesor
Pražák
Nena
Černý
Černá
Praha
Olšanský
Suchomasty
Sedlčany
Karlín
Strakonice
Palo
cký náměstí
Stra
Řičany
český vysoký škola technický
26
article
— Sbor obecních starších král hlav.
města Prahy bude konati příšti pondělí řádnou
schůzi, Na programu kromě četných záležitostí sta-
vebních nalézá se návrh na povolení náklada
253.920 korun na stavbu remis v Koštřích, 10.000
korun na opatření náčiní pro 10 motorových vozá
elektrické dráhy, návrh na povolení nákladu 244 300
koron na výpustě stok v Holešovicích, na potrubív
Nerudově ulici náklad 76.355 korun, na zřízení
vstupní věže do tunelu letenského 6500 korun, na
ohradní zeď u Karfova 13.400 korun, návrh na uza-
vření smlouvy s vrch. inž. J. Grögrem o obsazení
technického ředitele obeeních podniků, návrh aby ná-
věštní tabule byly zadány p. Vonkovi za 14.000
korun ročně na dobu pěti let, rekurs v záležitost
židovského hěbitova atd. Návrh na zavedení vrchního
vedení pro elektrickou dráhu po mostě Karlově ne-
byl dán na jednací pořad.
Ing
J Grögr
Vonk
Praha
Koštře
Holešovice
Nerudův ulice
Karlův ne
27
article
— Doplňovací volby do komisí pro vše-
obecnou daň výdělkovou na Král. Vinohra-
dech za město konají se pro III. třídu berní spo-
lečnosti již dne 5. srpna t. r. od 9 hod. dopol. do
12. hod. polední a pro IV. třídu již 6. srpna od 9
hod. dopol. do 4 hod. odpol. v sálech Národního
domu. Volby tyto jsou velice důležity pro poplat-
níky města Král. Vinohradů i upozorňují se proto
veškoří poplatníci III. a IV. třídy berní společnost,
aby, když osobně voliti nemíni, dodali své volebnl
lístky vlastnoručně podepsané i s legitimací co nej-
dříve p. Janu Mokráčkovi, obchodníku v čp. 334
anebo p. Váci. Tichému, obchodníku v čp. 148. Pro
III. třídu navrhuje se za člena pan Toufar Antonin.
obchodník v čp. 403 a za jeho zástupce p. Šourek
Jan, zlatník v čp. 65 na Král. Vinohradech. Pro
IV. třídu berní společnosti za členy: p. Zeithammel
Karel, krejčí v čp. 508 a p. Šuchomel Antonin,
řezník v čp. a za jich náhradníky p. Matějka Josei,
obchodník se železem v čp. 530 a p. Mácek Josei,
truhlář v čp. 677 vesměs na Král. Vinohradech.
Král
Mokráček
Vác
Tichý
Toufar
Šourek
Jan
Zeithammel
Karel
Matějek Josei
Mácek Josei
národní dom
Šuchomel Antonina
28
article
— Odezva za Karjovy Vary v Plzni
Z Plzně, 31. července. (Zvl. telefon. zpráva »Náa.
Listů«.) Dnes k večeru po obvyklé produkci vojea-
ské hudby v sadech odebralo se obecenstvo, men
nímž byly těž ženy, za zpěvu národních písní n
náměstí, kde v knihkupectví p. Housera vyřožen b
věnec, věnovaný řediteří plzeňského
»Hlaholu« p. Kubátovi při slovanském
koncertu v Karlových Varech, ovšem
bezestuh, které němečtí nacionálové před kou-
certem na ulici s něho strhli a roztrhali. Obecen-
stvo, spatřivši tuto trofej německé zlotřilosti, pro-
puklo v demonstrační projevy a odebralo
se pak z náměstí do Klatovské třídy před byt zná-
měho vůdce plzeňských Němců, poslance a notáře
dra. Schreinera, o němž se rozšířila zpráva, že
jest původcem násílností karlovarských nacionálo
proti členům plzeňského »Hlaholu«. Před bytem
dra. Schreinera zakročilo již četnictvo
a sice k rozkazu dvorního rady Hansgirga bez
dožádání obce. Počínání četnictva způso-
bilo všeobecné rozhořčení, zvláště když se
mezi obecenstvem rozšířila se zpráva, že komisa
Richter četnictvu nařídil, aby při neuposlechnut
proti obecenstvu bezohledně zakročilo. Zá-
stup pískal a volal: »Hanba Schrsinerovi!« »Pereat!-
»Abcůg!« »Dejte nám slovanské stuhyl-
Rozbita byla dvě okna. Notář S chrefner
dlí mimo Plzeň. Četník zatkl před bytem Schreinero-
vým administrátora časopisu »Naše Snahy« pana
Karjův
Ná
Houser
Kubát
Němec
Schreiner
Hansgirg
Richter
Schrsiner
Pereat
Plzeň
můj náměstí
Karlová Vary
29
article
Smolíka a policie tři osoby a sice dva zá-
mečníky a jednoho zedníka. Demonstrující rozhořčený
lid se zatím rozcházel a čásť jeho doprovázela zatčené
k radnici, kde byli všichni tři policii zatčení po zj-
štění jmen propuštěni. Četníkem zatčený pan Šmolik
ponechán ve vazbě. Při dalších demonustracích
rozbita byla jedna tabule v okně pivnice akciového
pivovaru. Obecenstvo ubírající se do hostinců az
hostinců vydáno bylo pak libovůli četnictva, jehož
procházelo městem z rozkazu rady Hansgirga a
dvacet mužů. Tak stalo se, že po deváté hodině
večerní byl by býval okresní starosta p. Berdych
když vycházel z hostince, čelníkem bez pří-
činy málem probodnut. Večer různé hloučky
výrostků vytloukaly okna mimo vnitřní
město. Rozbila byla v kořalně Strausso vě
u Saského mostu, v budově německé školy.
v továrně Adolfa Poppra v Komenského ulicia
v továrně Löwitově. V nepřítomnosti starosty
města úřadující městský rada a chef policie pan a
Šmíd nasadil vše, by policie dostála svému úkolu
Vojsko bylo pohotově, ale nemělo příčiny
zakročiti. O půlnoci zavládl v městě opět klid.
— Krkonoše u Prahy. Z Dejvic se nám píle:
V poštovnictví staly se v posledním čase mnolš
změny, zvláště v náležitém zvýšení poplatku, aršnl
reformy v dopravě na některých místech nestaly s
pražádné a zůstává vše při starém, jak bylo snnl
v dobách prvého zavedení pošt. Jest víře nepodobno
že dopis vložený v neděli odpoledne do schrániy
v Dejvicích (na domě p. Hrdličky) přichází do Praby
(30 minut cesty) šťastně ve středu, tedy čtvrtý dan
Přední Dejvice mají dvojí donášku dopisů denně.
V Zadních Dejvicích, kde je několik velkých závodůc
Smolík
Hansgirg
Berdych
Poppr
Komenský
Löwitův
Šmíd
Hrdlička
Krkonoše
Praha
Dejvice
Praba