ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 97678900-661a-11dc-a9d5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 146, place 75, work 7, org 17
1 masthead
Súrmnnna 2.
2 masthead
NÁRONÍ L
3 masthead
1. srpna 1901.
4 masthead
Číslo 210
5 article
Hr. L. N. Tolstoj praví: »My nemů- žeme naši školu ustrojiti po způsobu německém. Nápodobiti, zejmena slepě nápodobiti evropskou školu je škodlivo. Ruská národnost musí říditi naši školní činnost; nauka o výchově musí se opírati o viru, rodinu, vládu, společnost národ.« Dle slov Gogolových »ruská národ- nost jest nevyčerpatelná studnice duševních darů. Z ní, jako nemluvně z matčina prsu, má škola čerpati svou tvůrčí sílu. Děmant se dá brousiti jen démantem, dítě vzdělává se duchem s ve národnosti. Dle soustavy cizího národa nelze vy- chovati samobytnou osobnost ruského človška, mátli býti užitečným členem svého státu.« Dle trefně poznámky A. Radonežského hlavním thematem ruské literatury 18. a 19. století byla škoda, působená Rusům eizozem- ským vychováním. Gribojedovské »Gore ot umae není nic jiného, leč ohnivá obhajovací řeč ná- rodního vychování a kousavá ironie nad cizá- etvím. Všude se nudící, na vše evropskými brý lemi hledící Puškinův Oněgin; rozčarovanýa nevědoucí co s sebou dělat Lermontova Pečorina celý zástup hrdinů Turgeněvských, počínaje Ru- dinem: všichni tito ruští »eizinci«, tyto nega- tivné typy jsou chorobné plody nenárodního vy- chování. »Jejich neštěstí — napsal Turgeněv — záleží v tom, že Ruska nepoznali. « Jednomu ze svých hrdinů Turgeněv vkládá v ústa následu- jící slova? »Kosmopolitism jest hloupost, jest to nie, ba méně než nic. Mimo národnost nen umění, ani pravdy, ani života, nic není ke
L N Tolstoj Gogolův A Radonežský Rus Gribojedovský Gore Puškinův Oněgin Lermontov Pečorin Turgeněvský Turgeněv Hradec Rusko
6 article
Robert Bosse zemřel. Z Berlína dochází zpráva, že zemřel tam dnes dr. Robert Blossle, který po 7 let spra- voval ministerstvo vyučování v Německu. Robert Bosse narodil se 12. července 1832 ve Kvedlinburce a vystudovav práva, stal se r. 1858 soudním assesorem. Odi r. 1872 až 1876 byl vrchním prosidiálním radou v Hano- veru, načež povolán byl za radu do minister- stva vyučování v Berlíně a r. 1878 do státního ministerstva. O 3 leta později povolán byl v hodnosti ředitele do říšského úřadu pro vnitřní záležitosti a r. 1889 jmenován byl zástupeem státního sekretáře, ve kteréž funkci spolupůsobi při zhotovování sociálně politického zákonodár- ství německého i při jeho projednávání v par- lamentě. Za nedlouho jmenován byl Bosse státním sekretářem a přidělen jsa řišskému soudu, před- sedal komisi, jež zabývala se vypracováním osnovy občanského zákonníka pro německou říši. — Po odstoupení sv. p. Zedwitze převzal dr- Bosse dne 23. března 1892 portefeuille mini- sterstva vyučování, které spravoval do zář r. 1889. Dr. Bosse byl takě činným na poli literár ním a řídil od r. 1882 zejmena »Monatschrií für deutsche Beamte«.
Robert doktor Robert Blossla Robert boss Zedwitz Berlín Německo Kvedlinburka Monatschria für deutsche Beamte
7 article
Francouzské a anglické zájmy v Africe. Činnost a úspěchy Francie, jichž dodělala se v posledních lelech v Africe, vzbuzují po- chopitelnou zášť v Anglii, která jeví se býti tím neklidnější, čím více pozoruje, že musí s Francií stále více počítati. Při fašodské afféře dala se sice francouzská republika vypuditi z hořejšího Nilu, ale ustoupila tehdy Anglii jen proto, že doma zaměstnána byla četnými jinými otázkami a že patrně necítila se dosti silnou, by utkala se s Anglií v otevřeném boji. Od doby té však se poměry změnily utvářily se tak, že Francie může si dnes na- hraditi, co ztratila na hořejším Nilu, jehož ostatně s oči zajisté nepustila. Zatím pracuje jinde. Franeie zabrala od doby té část území marockého sultanátu a zahájila tím akci, kter směřuje k zabrání sultanátu celého. Jsou však ještě jiná místa v Africe, na kterých může Francie záměry Anglie zkřížili.
Afrika Francie Anglie Nil
8 article
Tak na př. usiluje Anglie již dlouhou dobu o portugalské území delagojské, v němž se př slabosti a povolnosti Portugalska již úplně za- hnízdila. Dle jména má území toto sice ještě portugalskou správu, avšak skutečným vládcem jest v něm anglický konsul v Lourenco-Marquezu. V přístavním tomto městě založeny četné anglické společnosti, kterým povoleny rozsáhlé obchodní a dopravní výhody, čímž umožněno jim, že míchati se mohou do všech místních záležitostí. Angličané opanovali v Loureneo-Marquezu obchod úplně a přičiňují se také, by obchod jiný všemi možnými prostředky ubili a chovají se vůbee tak, že zřejmě dávají na jevo, že důležitého tohoto přístavu ze svých spárů již více nepustí. Aby však zmíněný přístav veřejně zabrali, brání jim ohled na — Francii, která usadivši se na Madagaskaru, stala se činitelem, se kterým dlužno na jihovýchodním africkém pobřeží po- čítati. Francie nemůže však dopustiti, aby jediný důležitý přístav, který na jihovýchodním africkém pobřeží nenáleží Anglii, přešel také do jejího majetku. Kdyby jednalo se o Laurenco- Marque v době otázky fašodské, nebyla by se Anglie asi na Francii příliš ohlížela, avšak nyní, když setkává se na jihu Afriky s tak velkými obl- žemi, utvářily se věci jinak. Francouzská vláda jest si těchto ohledů a nesnází Anglie dobře vědoma a bude z nich zajisté těžíti na východ- ním pobřeží jižní Afriky i v otázce marocké.
Angličan Portugalsko LourencoMarquez LoureneoMarquez Francie Madagaskar Anglie Afrika
9 article
Holandské ministerstvo. Nově se ustavivší holandské ministerstvo které dostalo se ke vládě teprve za měsíc po volební porážce liberálů, sestává z pěti tak zv. protirevolucionářů a tří ultramontánů, kteří zí- skali v něm proti dřívější době, v níž měli vládu v ruce, jedno místo. Předsedou nového ministerstva jest, jak známo, prof. dr. Abraham Kuiper, jenž spravovati bude též ministerstvo vnitr a, s nímž v Holandsku sloučena jest též veške rá správa školství, již nový premiér holand- ský z ruky vziti si ovšem nedal. Ministr zahraničních záležitostí JUDr. Melvil bar. Lynden byl od roku 1887 soudcem v Utrechtu a zároveň členem první sněmovny. Ministrem spravedlnosti stal se dr. Loeff, advokát v Hertogenboschu, který náleží ke straně ultramontánů a byv členem druhé sněmovny, ozval se někdy jen při práv- nických otázkách. Nyní počítá se, že pracovat bude v otázkách sociálních a že uplatní v nich své organisační schopnosti. Kromě toho očekává jej oprava a doplnění holandského obchodního zákonnika. Ultramontanní straně náleží také ministn vojenství Bergansius, klerý spravoval tento portefeuille již r. 1888—1891. Bergansiua pokládán jest jedním z nejschopnějších důstoj níků holandské armády. Když byl poprvé v mi- nisterstvu, předložil sněmovně osnovu zákona o zavedení osobní branné povinnosti, ale ne- prosadil ji; nežli předloha dostala se do plena sněmovny, ministerstvo odstoupilo. Bergansius stal se pak inspektorem dělostřelectva a před několika roky vstoupil do výslužby.
profesor doktor Abraham Kuiper JUDr Melvit Loeff Hertogenbosch Holandsko Utrecht Bergansius
10 article
Ministerstvo námořnictv I převzal vice- admirál Kruys, který spravoval je již od března do srpna r. 1891 za ministerstva Mackayova. Ministerstvo obchodu a prů- myslu přešlo z rukou inženýra Lely do rukou právníka dra. de Marez-O yensa, dosn vadního ředitele departementu pro obchod a průmysl. Ministerstvo financí svěřenb dru. Harte van Tecklenburgu, který hlásí se ke kon- servativnímu křídlu ultramontánů a jest znám jako horlivý zastance ochranných cel. Osadní ministerstvo převzal dr. A slch van Wyck, bývalý guvernér nizozemské Zá- padní Indie, který po svém návratu ze Surí- namu byl provincií Seelandem ra1896 zvolen do první komory a před rokem zvolen byl sta- rostou města Amersfoortu. Francouzský spolkový zákon a jeznité.
Kruys Mackayův Lely Marez Hart Tecklenburg Surý Indie Amersfoort
11 article
Dnešní »Figaro« oznamuje: Jezuité rozhodli se již definitivně, že o zákonnou auto- risaci žádati nebudou, protože byla by jim nepochybně odepřena. Nechtějí však jak r. 1880 vyčkati vypovězení, nýbrž odejdou dobrovolně. Po 1. řijnu nebude ve Francii již žádný jezuita ani žádné jezuitské školy ani residence řádu. Jest však postaráno, aby školy, spravované dosud jezniy dále trvaly a řízeny byly dosavádním du- chem. Školy nejsou v nebezpečí. R. 1880 nebyli jezuité připraveni, ale nyn měli dosti času, by učinili potřebná opatřenía vyhledali si své nástupce. Obsad svá místa ve školách a pensionátech dvoj- násobně a dají na jevo úmysl, že v lepších dobách je opět zaujmou. Hmotná si- tuace jezuitských kolejí jest zajištěna, protože nemovitý majetek, jehož užívali, náleží eivilním sdružením, jejichž majetková práva ze spolko- vého zákona se vymikají. Morálně a majelkově jsou jezuitské školy před spolkovým zákonem chráněny. Montpellieřský biskup oznamuje v oběž- níku, že rodiče dítek, navštěvujíeích jezuitské školy, mohou býti klidni. V Plař!ži, Bo- delaux a Montpellieru a všud jinde budou školy tyto na podzim z novu otevřeny Na otázku, co jezuité nyní učiní, »Figaro odpovídá: »Staři jezuité zůstano u v Francii a budou po dvou bydleti v sou- kromých domech, kdežto mladší ode- berou se do eiziny a vyčkají tam příznivější doby. Zakáže-li se jim kázaní, věnují se p dva neb tři roky, po nichž čekaji obrat, studiím a spisování kázaní, ktérá prosloví s kazatelen po svém návratu. Budou lépe vyzbrojeni proti ložím svobodných zednářů, jež pak porazí.« ještě o protičeských demonstracíci v Karlových Varech. M. Z Karlových Varů, 30. července.
Figaro Montpellier Francie Karlová Vary Bo
12 article
(Pávodní zpráva »Nár. Listů.«) Taktika německého tisku při líčení skandá ních výtržností proti Slovanskému konceri Besedy karlovarské hoví dávno známému systému úlohy jsou zcela divadelně rozděleny a na komand svorně se postupuje. »Nic se nestalo! Pranie Varáci jsou nejhodnější, nejtrpělivější a nejliberál nější lidé na svělě! Jen iu a tam některý kluk na ulici vyskočil na Čechy — za to přec nikdo nemůže!« Toť se zná! Večerník »Tagblattu« dal celou hanebnou demonstraci výkvětu mladé politické generace karlo- varské do nejnevinnějších plenek a jehňátku rovné, to bělostně skvouci neviňátko takto vypravil »Eine tschechische Sängerlahrt nac Karlsbad.« (Český zájezd zpěváků do Karlových Varů). Plzeňský český zpěvácký spolek »Hlaho!« zamýšlel uspořádati zde koncert, z kteréž příčiny zde od několika dnů již tr. valo jakésí rozechvění. Když byl jeden bo- stinský místnosti odepřel, uvolil se nájemce hotelu »Karlsbader Hof« propůjčiti k tomuto účelu své místnosti. Včera dojeli tedy plzeňští zpěváci do Karl. Varů. Před restaurací »Karlsbader Hof« shro- máždil se dav lidu a mezitím, co uvnitř konal se koncert, zpívali venku stojící »Wacht am Rheine vykřikovali při příchodu účastníků koneertu »Heil!« a jeden kluk (sic!) roztrha dva věnce nesené s českými nápisy. — Toto roz- čilení trvalo celé odpůldne a když zpěvácký spolek večer šel k ústřednímu nádraží, provázel jej velký zástup, projevující svou nevol () nad tím, že v Karlových Varech konal se český koncert. Jeďen muž. házející vejci p účastnících, byl zatčen. (Ten pověstný »jede ne z anglických vojenských depeší tedy obživl dva- kráte zde ve Sprudlu) Všemu tomu mohlo býti zcela dobře vyvarováno.
Karl Čechy Karlová Vary Karlsbader Hof
13 article
Pořadatelé musili si sami říci, že bude (kým 7) zde ve vystoupení českého zpěváckého spolku spatřována provokace a že si toho nedají (kdo ?) zde lí- biti. Kdyby byl německý způvácký spolek do ry ze českého města lak vláhl, jako tito »kra- jané« z Plzně, byli by je kamenovali a s krva- vými hlavami zahnali, jakož jsme tak často musil zaznamenati. Zde v Karlových Varech byl rozrušení, zde byli (kdo ?) rozčileni, ale — zadrželi svou nevoli v mezích. (To se povedlo !) Doufáme, že včerejší zkušenost pány z »Tsche- chie« příště zdrží, aby podobný podnik zde neopako vali.« — Jak viděti, je celé toto prádlo mouřenín přece ještě jen velice zkroušené. Vymlou- vat se skandál mu sí, ale také do znán ostoudných kravalů jevyložené. Štastná a bohatá mluvnice německá ovšem zásobuje pana lázeňského mistra z „Tagblattu“ k vytáčkám tak nesmírně šikovným, zcela všeobecným a nikoho určitě nejmenujícím slůvkem »man«. To je trefa nej- vílanější anonymity! »M an« byl vyrušen, toje někdo a nikdo, »man« spatřoval vkoncertu a to ještě v zavřené místnosti »provoka cie sman« byl dokonce i »rozčilen«, ale zase prý se sodčilil« (ovšem po rozházení asi 200—300 vajec za Čechy a za policií!) a zkrátka smane byí mírný« a »krotil« svůj německý »hněv«, sice by to zle skončilo! — Kdo můžeš, nesměj se a zůstan vážnýml Plzeňský »Hlahol« dráždil tedy svým pří- jezdem bezejmenné ty »man«y. Ale »Hlahol« do Karlových Varů přijel zcela klidně, nikoli si nl a
Štastná Plzeň Karlová Vary Čechy Tagblatt
14 article
najednou, nýbrž pěvci přijeli třemi různým vlaky, jedni již v sobotu večer, druhá část v neděli záhy ráno a posledn v neděli dopolednc. »Hlaholisté« nevystu- povali v žádné spolkové uniformě. nýbrž v salonním černém úboru — ten snad zdravé jedlíky karlovarské nedráždil? Kdo, čím a kdy tedy stvůry dra. Nagl vůbec mohl »provokovati«? Mezi tisící hosty lázeň- skými? Konečná věta článku v »Tagblattu« opakuje se však s llustější výhrůžkou také v »Karlsba den Badeblattu« a proto ji též najednou po zásluze oceníme níže. Dnešní číslo tohoto znamenitého časopisu, jejž vydává pan »Ernest Franieck« (Franěk), chy tá se jediného slova »provokace« a napsal koštětem, do stoky namáčeným, co následuje »Tschechische Provocation« Česká provokace. Jak jsme již oznámili, měl konati český plzeňský zpěvácký spolek »Hlahol« v neděli v hotelu »Bayerischer Hofe koncert a pp. dr Engel, dr. Janatka, dr. Zatlaukal a drog. Níesner rozeslali pozvánky. Hotelier K iff! sice své místnosti panu dru. Englovi přislibil, ale nikoli pro koncert plzeňshých zpěváků, o jichž příjezdu ani neměl tušení, nýbrž pouze ke schůzce několika hostí. (Tuto vylože- n ou nepravdu jsme na základě ne j spole- hlivější informa ce dra. Engla sam již v nedělní zprávě své náležitě označili. Zpravodaj.
doktor Nagl Franieck Franěk Engel Janatka Zatlaukal Karlsba den Badeblatta Tschechische Provocation Bayerischry Hof
15 article
Páni Češí vydali se tedy na hledání jiného »německého« lokálu a našli jej v »Karlsbader lofu«, jenž je ma- jetkem náhradníka v městeké radě Rud- Kohna. Pan dr. Engel rozesílal potom následu- jící dopisy: »Poněvadž nám dané slo v nebylo dodrženo, bude koncert konán v jiné místnosti, jž oznámíme v »Bavorském dvoře« A také skutečně se koncert ve 3 hod. odpoledne konal (aha !), ale češti hosté byli za to pak večer »doprovodění« způsobem, jenžbyl vším spíše, nežli přivětivým.« — Zde vlastně mohli bychom cito- vání Franieckova »Badeblattu« skončiti. T je přece vlastním orgánem dra. Naglova gensrálního štábu hotový plán nedělní výpravy úplně vyzrazen. Ale přece musíme pokračovati, ne- boť skulečně nejzajímavější partie obrany klukov- ských výtržností nedětních teprve je v tomto pokra- čování: »České listy budou nyní svým zuřivým způ- sobem na K. Vary útočit a křičeti »mordio« proto, že s »klidnými hosty« v mezinárodních K. Varech bylo tak nepěkně naloženo. Poněvadž toto štvaní novin napřed známe, poukazujeme především k tomu, ně nejsme (?1) přáteli politiky ulice, že přece nad- hodíme otázku: Byl by směl německý zpěvácký spolek se odvážiti v Praze či v Poděbradech nebo v Benešově přednášeti »Deutsches Lied«? Zajisté nikoliv! Do krve byli by Němci bývali zilučeni!
Češit Kohn doktor Engel Franieckův Badeblatta Naglův Němec Praha Poděbrady Benešov Deutsches Lied
16 article
»Provokace« byly by řvali všichni čeští šovi- nisté a lesem českých listů byl by zahučel onen ne- vlídný hukot, docela podobný moc velikánské štva- nici. Nebyli li čeští způváci přívětivě »pozdraveni«a neodvežli li sobě příllž vlídnou památku a vzpomínku, tož jsou vinni tím jenom jmenovaní pánové, kterým připadá za to zodpovědnost. Zejmena od tři českých lázeňských lékařů, kteří přes lélo zde svou výživu vydělávají (toť přece už superiativní noblessa ! dalo by se očekávati, že všeho se vystříhají, co by zde mohlo vésti k politickým srážkám. Oni jako lé- kaři měli by bdíti nad tím, abý jejich sourodáci, na- lezající se zde v nepatrné menšině, co nejsvětěji za- chovávali zájmy lázeňského města, aby nehnali pro- vokace do krajností přivoláváním českých spolkův. Nadějeme se, že pánové dr. Engel, dre Jianatka, dr. Zatloukal a Niesi ne tyto řádky vezmou na vědomí a že bu- dou ctíti právo pohostinství, jeho požívají v městě ryze německém.« Tedy z astrašiti Čechy, o nic jiného nešlo totéž, co důstojné ruce přijednaných orgánů Ralspa. Seberta i obou Eeklů v neděli s takovým úspěchem dokázaly za výčepem su Bažanta«, k tomu znova recept dává famosní obrana »B a de- blattue.
doktor Engel Zatloukal Niesi Ted Čecho Sebert Bažant blattue
17 article
Nebudeme urážeti české lázeňské lékaře v Kar- lových Varech tím, že býchom odpovídali na be- zednou sprostotu »Badeblattu«, jenž nestydí se již ani tolik, že vyčítá jim chléb zde vydělaný. Jakoby je honorovalo město a nikoli čeští a slovanští hosté lázeňští! Že tito čeští lékaři zdarma léčí také chudé německé příslušníky městské, nepotřebu- jeme zvláště připomínati. Surovost v »Bade- blattu« vykládána, nevidí podobných věcí. Ale přece máme otázku: Je-li zde ve Varech slovanský živel v takové mizivé prý menšíně, že se ani nesmí odvážiti pořádání koncerlu: nač přece zde musí býti čtyří čeští lékaři? Na logiku »Badeblattu« a jeho družiny ovšem lázeňšt lékaři prostředku nemají, neboť pro naprostou slabomyslnost ptačích mozkův ani Sprudel, ani lázně, jak známo, ordinovati nelze. — Terro- rism! Jediné toto slovo je celým arsenálem Wol- fianů také zde. Na nás však si nepřišli! My se za- strašiti nedáme! Vystříhajíce se opalrně vždycky všemu, co by jen stínu nejmenší vyzývavosti se podobalo, svých zákonitých práv bude- me hájiti s osvědčenou českou vytrvalostí a v tom nám věru málo překáží nicotné štrébrovství hlado- vých kandidátů, kterým naše záda, surové uliční štvanice proti nám Čechům zde, mají býti žebříkem, aby vyšplhali ke žlabu obecní správy.
Bade Sprudel Čecho Kara Vary Terra
18 article
Směšnosti obecné propadajíci nápady »Bade- blattu«, jež ovšem »Bohemie«, »Pragen Tagblatt“ i »Neue Freie Presse« ochotně otiskují, i dále dopravují do příbuzného tisku zahraničného, nebudeme zbylečně vyvraceli. Nám stačí, že vlaslní patroni nedělní uličnické pro- dukce, naděje Wolfova Němectva, ve světovýc lázních karlovarských, sami cítí už napřed ředinu másla na svých prázdných hlavách, když jako povědomý švec v anekdotě začínají raději křičet na- před sami, aby oslabili hlas všeho slušného tisku jenž klukovství německo-nacionální nemůže leč od- souditi. A opět klademe otázku: Kde shledáme tentokráte c. k. úřadní tiskovou kance lá ř?
Bade Wolfův Bohemia Pragen Tagblatt Neue Frei Presse
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Toť se rozumí, že vídeňská » Arbeiter- Zeitung«, mateční orgán všech sociálních demo- kratů v Rakousku, tudíž i našich tak zvaných česko-slovanských, postavila se úplně po bok koncertních vybíječů karlovarských. Včera věno- vala věci článek pod titulem figurálně vzatým z nejbližší destillerie a znějícím »Karlovarsk hořká«. S jemnou ironií, připomínající božský tento nápoj, dělá si »Arbeiter- Zeitung« švandu z českých i německých buržoustů, ale hned vi- díme Adlerovo kopýtko, kteréž vždy bez vý- jimky kope po Češích. Pánové z plzeňského »Hiaholu« prý přijeli do Karlových Varů zpívat, aby zlobili karlovarské Němce, kteři jsou vůbee dráždiví lidé a jako nacionálové dvojnásob drá- ždivi, jich podráždění se však zdvojnásobilo, když čeští pěvci chodili se slovanskými odznaky hodně nápadně po ulicích. Němci rozumí se jsou obdařeni nejvýše názvem chauvinistůva ošklivé scény, kteréž se odehrály po koncertě, označeny jakožto ohyzdné, jako »Chauvinisten- Barbarei«, ale »Arbeiter-Zeitung« je nejen vy- mlouvá, ale dokonce ospravedlňuje. Semitský žurnalism nikdy nezapomíná na svého prapředka v písmě, farisejce, a proto » Abeiter Zeitung« lituje smutných těch histprií, ale přes to vše tvrdí, že zcela jistě plzeňští Češi chtěli německé Karlo- vařany dopálit a velice prý by se byli sami zlobili, kdyby je byli Karlovarští ignorovali. Ne- smírně nehorázně směšnými shledává vídeňský sociální demokrat naše vývody o povinnostech lázeňského města k lázeňským hostem i tváří se, jako kdyby se jednalo jen a jen o plzeňské pěvce a jich koncertní podnik, jejž navštívili jenom karlovarští Češi, členové besedy a Češi okolní. Tomu tak není, jest známo, že koncert
Adlerův Čech Němec Karla Rakousko Karlová Vary Abeiter Zeitung ArbeiterZeitung ChauvinistenBarbarei
20 article
navštivili všichni čeští i téměř všichni slovanští lázeňští hosté, kteří tvoří polovinu všeho návalu do Karlových Varů. Jasno jest, že se karlo- varští fanatikové dopustili zcela nizké surovosti, je-li »Arbeiter Zeilung« svou náklonností tažena na její stranu, je to důkazem nejen přirozeného jejího vkusu, ale zajisté i té veleznámé, vždy se vracející okolnosti, že německý sociální de- mokrat vždy se dá vynajíti na onom konci provazu, za který táhne německo-nacionální jeho bratr. Čech je Viktoru Adlerovi vždycky směš- ným patronem, nevyjímaje snad ani oněch Čechů, kteří mu ve Vídni i v Praze dodávají reliefu jako česko-slovanská sociální demokracie. jen že se jim nevysmívá přímo do tvářel — Další a jiné nápady pana dra.
Adler Čecho Karlová Vary Čechy Vídeň Praha Arbeiter Zeilung
21 article
Zátky v otázce kompromisní uvádí poslední číslo jeho budějovického orgánu, na němž jeso patrno, že došlo už ono smalé napomenuti«. jaké si pro něj žádal účastník kompromisního jednání v rozmluvě s referentem » Měl. L. « Úž není řeči o korporativním vstouponí staroče- ských státníků do aktivity jako konservativní strany, jejíž politika podle Budějovie jest je- dině pro národ spasnou, už není řeči o obřad- ných a slavnostních satisfakcích ani o »plusu národního štěstí punktačního«. Pan dr. Zátka staví se nad míru užaslým nad tím, jak prýsi tisk mladočeský představoval to zadostučinění, není prý ničím tak hrozným, naopak zcela lehce přijatelným a cti strany mladočeské ne- bude prý tím nijak ublíženo. »Chceme«, píše »dojde-li ke shodě, aby jména staročeských kandidátů byla na jednotné, společné kandi- dátní listině a aby i Mladočeši byli povinni je voliti.« Po takovémto výměru zadostučinění ptáme se se zadostučiněním, jak si představuje budějovické vedení strany staročeské, prostý kompromis volební bez satisfokční garnitury- Jak se dočítáme dálo, jest vysvětlení o zadost- učinění podáno zúmyslně na naši adressu s do- tazem, zdali setrváme v póse nesmířitelného odpůrce Staročachů. Nemáme dosud žádné příčiny, abychom na své póse něco změnili prozatím spokojujeme se tím, že jsme pozmě nili poněkud pósu váženého svého přítele bu- dějovického a naučili jej mluvé poněkud snesi- telnější.
Úž doktor Zátka
22 article
— Moravským smiřovačkám do hrobu »Selské Listy« v Olomouci přinesly pamětihod- nou poznámku k známému, usnesení voleh ního výboru lidové strany moravské v příčině výstoupení českých členů vyrovnacího výboru píší: »Ostatně pokud známe smýšlení člen klubu moravského, myslíme, že se nikdo tomu nebude vzpírati, aby společný klub svolán byl. Zde teprve se ukáže, co mají pání lidovci za lubem. Ostatně můžeme pány vůdce stranyli- dové ubezpečiti, že vystoupí-li oni z výboru vy rovnacího a opustí-li lidová matka své dvouleté dítko, že poslanci jak strany národn a pokud víme i katolické si dobře rolzmyslí, maj1-li vzíti cizí dítko proti vůlimatčině v další ošetřo- vání. Odpovědnost za vše padne tudíž na hlavy vůdců lidových. Proč tedy tolik ohně i se strany staročeské i katolické i konečně selské pro moravské smi- řovačky? Kuriosum jest, že jako po řeči d'El vertově jedna moravská strana svalovala na dru- hou zodpovědnost za zahájení vyrovnacího jed- nání, nyní bude jedna na druhou strkat zodpo- vědnost za jeho přerušení. Uvidíme, jak dopa- dati bude tato nálada, až se ukáží výsledky zakročení svynikající německé osobnosti« u vlády, aby pracovala u českých stran ve pro- spěch dalších narovnávaček. Prozatím mají sku- piny i jednotlivci, vyrovnávačkám na Moravě náchylní, zvláště nejvýslovnější jich advokát, posl. dr. Žáček, velice silnou oporu v německo- liberálním tisku moravském. Nehledě ani k brněn- skému »Tagesbotu«, sám olomoucký »Mähr. Tag- blatt« bere dra. Žáčka do ochrany a v článku
Žáček Olomouc Morava lidový strana
23 article
»Ukřižujte ho!« nalozl pro osobu druhdy tak nenáviděného vůdce olomouckých Čechů tóny a obraty, jakých by se byl před léty zajisté ani z daleka nenadál. Pamětihodná jest pak zuřivost s jakou za moravské vyrovnávačky do boje jde i německý venkovský tisk v Čechách. Ne- mecko-nacionální »Gabl.-Zlg.« nenalezá ani dosti rozlícených slov proti nám za to, že jsme tak důkladně zmařily kruhy punktačních Archimedů tam i — tu! S mastnými i šťavnatými komen- táry otiskuje článek »Mor. Orlice« proti nám se známým klassickým obviněním, jaké zroditi mohla jedině nejnedovtipnější zpozdilost, že proto provozujeme na Moravě protipunktační smýšlení, abychom zakryli punktace v Čechách chystané. O tom si bohdá promluvíme v časech nastáva- jíeích, bude-li třeba častěji a více. Na ukázku, k jaké chuti příšla také Němcům boskovická řeč dra. Žáčka, uvedeme kus vřelé obrany, ja- kéž se mu dostává v téže »Gabl. Zeitung« v brněnském dopise: »Veškerá česká tisková smečka až do poslední psiny vesnické žene se, vyjíc za posl. Žáčkem, od té doby, co v Bosko- vicích promluvil několik rozumných slov. . . . Nemůžeme dru. Žáčkovi nikterak upřit zdravý lidský rozum, byť byl pronesl v Boskovicích jen svůj osobní názor. Dr. Žáček nikterak se netajil, že poctivé vyrovnání s Němci jest mnohem více v zájmu Čechů, než pokračo- vání v bojí, z něhož Čechům neslibuje ž ádné úspěchy. Ovšem bylo by na místě optati se p. dra. Žáčka, jak si představuje mír anebo vyrovnání, když procesu dobý vání ně- meckých mist nemá býti učiněna přítrž. . . . Nejpravdivější slovo, kteréž pan Žáček ve svém životě kdy řekl, jest jeho ve- řejné doznání, že z Prahy lidé, druhu Podlipného, kterýž do Brna štvanici zanesl, ta- rasí s rozmyslnou píli cestu k míru na Moravě.
Čecho Archimedes Mor Němec Žáček doktor Podlipný Čechy Zlgie Orlice Morava Bosko Boskovice Praha Brno Zeitung
24 article
Pražští kaliči vod a lovci v kalu nemohou po- třebovat žádný snesitelný poměr mezi Němci Čechy na Moravě. Oni potřebují proslulá s po- jovací dvířka k ruskému východu přes Moravn. Proto zuři mladočeský hlavní orgán proti Žáčkovi a vyje atd. « — Poučné, není-liž pravda vl — V záležitosti připojení předměstí ku Praze. Z usnesení městské rady pražské byl zemskému výboru král. českého zasláncelaborát, obsahující hlavní zásady upravení poměrů ve příčině připojení obcí předměstských ku Praze. Ve včerejší schůzi zemského výboru přisedící p. dr. Herold podal o tom zprávu a navrhl, aby obsah hlavních zásad byl zůčastněným obcím sdělen s vyzváním, aby o něm do konce měsíce září podaly zprávu. V měsíci říjnu pal bude svolána anketa k posouzení záležitosti při- pojení předměstských obcí ku Praze. — Osobní. Pan Jerzy Cienciala, poslane na sněmu vévodství slezského, zavítal se svojí chol do Prahy. Včera dopoledne navštívil staromě stskou radnici, kdež mu byl ochotným průvodčím starostův náměstek pan dr. Frič. — Pan Adolí Kott. prol obchodní akademie v Chrudimi, jmenován ředitelem nové veřejné obchodní školy ve Třebíči na Moravě. — Generál jízdy a inspektor vojsk Ludvík prine Windischgrátz včera odpoledním rychlíkem státní dráhy odjel z Prahy do Vídně. — Rodinné zprávy. Slečna Josefa Kellne- rova a Zikmund Matzenauer slaví sňatek v neděli 4. srpna o 11. hodině dopolední v chrámu sv. Jiljí (u Dominikánů) v Praze. — Slečna Ida Kabešova a pan Jan Weiss, správee velkostatku, slavili tyto dni sňatek manžeiský.
Němec Žáček doktor Herold Jerzy Ciencial Frič Adolit Kott Ludvík Kellne Matzenauer svatý . Jiljí Kabešův Weiss Morava Praha Chrudim Třebíč Vídeň obchodní akademie
25 article
— Úmrtí. Dne 30. července zemřela v Praze paní Josefa Dušková roz. Dvořákova v 84. roce věku svého. Pohřeb koná se dnes ve čtvrtek o 4 hodině odpolední z chrámu sv. Štěpána na hřbitov olšanský. — V Suchomastech zemřel dne 30. července pan Martin F. Barták, bývalý dlouholetý kupec a měšťan petrovický u Sedlčan, v 76. roce věku svého. Pohřeb koná se dnes ve čtvrtek o 10. hodině dopolední v Suchomastech. — Stříbrnou svatbu slaviti bude dne 4 srpna v úzkém kroužku rodinném pan Ant. Král, strojník v Karlíně, se svou chotí Marií, roz. Šedlákovou, — Nový advokát. Pan JUDr. Max Brock otevřel advokátní kancelář ve Strakonicích na Pala- ckého náměstí č. 114. —Z kruhů lékařských. Oční lékař doc. dr. J. Chalupecký mešká od 1.—15, srpna mima Prahu. — Pan MUDr. Ant. Pohorecký, odborný lékař pro nemoci ženské dlí od 1. srpna mimo Prahu. — Z české vysoké školy technické. Dru- hou státní zkoušku ze strojního inženýrství vykonal dne 30. července dále pánové Eduard Bokr ze Stra- žovic a Ermín Pokorný z Řičan. — Ze zemekého výboru. Ve včerejší schůn přísedící p. prof. dr. Pražák učinil toto sdělení: Nen správné tvrzení, ve veřejnosti se vyskytnuvší, že zemský výbor odepřel své svolení k tomu, aby říš- skému poslanci p. Jos. Černému, učiteli, udělena byta dovolená k tomu účelu, aby mohl vykonávali svůj mandát poslanecký na říšské radě. Naopak jednal se při dotyčném rozhodnutí toliko o dovolenou po onu dobu, po kterou říšská rada nezasedá a po kterou tudíž p. Černý nepožívá zákonné dovolené. I pokud se týče těto doby, neodepřel zemiský výbor svého souhlasu k dovolené, nýbrž učinil své svolení toliko závislým na podmínce samozřejmé, že posl. p. Černý po naznačenou dobu útraty substituce z svého služného bude hraditi.
Dušková Dvořákův Štěpán F Barták Antonín Král Marie JUDr Brock docent doktor J Chalupecký MUDr Pohorecká Bokr Ermín Pokorná profesor Pražák Nena Černý Černá Praha Olšanský Suchomasty Sedlčany Karlín Strakonice Palo cký náměstí Stra Řičany český vysoký škola technický
26 article
— Sbor obecních starších král hlav. města Prahy bude konati příšti pondělí řádnou schůzi, Na programu kromě četných záležitostí sta- vebních nalézá se návrh na povolení náklada 253.920 korun na stavbu remis v Koštřích, 10.000 korun na opatření náčiní pro 10 motorových vozá elektrické dráhy, návrh na povolení nákladu 244 300 koron na výpustě stok v Holešovicích, na potrubív Nerudově ulici náklad 76.355 korun, na zřízení vstupní věže do tunelu letenského 6500 korun, na ohradní zeď u Karfova 13.400 korun, návrh na uza- vření smlouvy s vrch. inž. J. Grögrem o obsazení technického ředitele obeeních podniků, návrh aby ná- věštní tabule byly zadány p. Vonkovi za 14.000 korun ročně na dobu pěti let, rekurs v záležitost židovského hěbitova atd. Návrh na zavedení vrchního vedení pro elektrickou dráhu po mostě Karlově ne- byl dán na jednací pořad.
Ing J Grögr Vonk Praha Koštře Holešovice Nerudův ulice Karlův ne
27 article
— Doplňovací volby do komisí pro vše- obecnou daň výdělkovou na Král. Vinohra- dech za město konají se pro III. třídu berní spo- lečnosti již dne 5. srpna t. r. od 9 hod. dopol. do 12. hod. polední a pro IV. třídu již 6. srpna od 9 hod. dopol. do 4 hod. odpol. v sálech Národního domu. Volby tyto jsou velice důležity pro poplat- níky města Král. Vinohradů i upozorňují se proto veškoří poplatníci III. a IV. třídy berní společnost, aby, když osobně voliti nemíni, dodali své volebnl lístky vlastnoručně podepsané i s legitimací co nej- dříve p. Janu Mokráčkovi, obchodníku v čp. 334 anebo p. Váci. Tichému, obchodníku v čp. 148. Pro III. třídu navrhuje se za člena pan Toufar Antonin. obchodník v čp. 403 a za jeho zástupce p. Šourek Jan, zlatník v čp. 65 na Král. Vinohradech. Pro IV. třídu berní společnosti za členy: p. Zeithammel Karel, krejčí v čp. 508 a p. Šuchomel Antonin, řezník v čp. a za jich náhradníky p. Matějka Josei, obchodník se železem v čp. 530 a p. Mácek Josei, truhlář v čp. 677 vesměs na Král. Vinohradech.
Král Mokráček Vác Tichý Toufar Šourek Jan Zeithammel Karel Matějek Josei Mácek Josei národní dom Šuchomel Antonina
28 article
— Odezva za Karjovy Vary v Plzni Z Plzně, 31. července. (Zvl. telefon. zpráva »Náa. Listů«.) Dnes k večeru po obvyklé produkci vojea- ské hudby v sadech odebralo se obecenstvo, men nímž byly těž ženy, za zpěvu národních písní n náměstí, kde v knihkupectví p. Housera vyřožen b věnec, věnovaný řediteří plzeňského »Hlaholu« p. Kubátovi při slovanském koncertu v Karlových Varech, ovšem bezestuh, které němečtí nacionálové před kou- certem na ulici s něho strhli a roztrhali. Obecen- stvo, spatřivši tuto trofej německé zlotřilosti, pro- puklo v demonstrační projevy a odebralo se pak z náměstí do Klatovské třídy před byt zná- měho vůdce plzeňských Němců, poslance a notáře dra. Schreinera, o němž se rozšířila zpráva, že jest původcem násílností karlovarských nacionálo proti členům plzeňského »Hlaholu«. Před bytem dra. Schreinera zakročilo již četnictvo a sice k rozkazu dvorního rady Hansgirga bez dožádání obce. Počínání četnictva způso- bilo všeobecné rozhořčení, zvláště když se mezi obecenstvem rozšířila se zpráva, že komisa Richter četnictvu nařídil, aby při neuposlechnut proti obecenstvu bezohledně zakročilo. Zá- stup pískal a volal: »Hanba Schrsinerovi!« »Pereat!- »Abcůg!« »Dejte nám slovanské stuhyl- Rozbita byla dvě okna. Notář S chrefner dlí mimo Plzeň. Četník zatkl před bytem Schreinero- vým administrátora časopisu »Naše Snahy« pana
Karjův Ná Houser Kubát Němec Schreiner Hansgirg Richter Schrsiner Pereat Plzeň můj náměstí Karlová Vary
29 article
Smolíka a policie tři osoby a sice dva zá- mečníky a jednoho zedníka. Demonstrující rozhořčený lid se zatím rozcházel a čásť jeho doprovázela zatčené k radnici, kde byli všichni tři policii zatčení po zj- štění jmen propuštěni. Četníkem zatčený pan Šmolik ponechán ve vazbě. Při dalších demonustracích rozbita byla jedna tabule v okně pivnice akciového pivovaru. Obecenstvo ubírající se do hostinců az hostinců vydáno bylo pak libovůli četnictva, jehož procházelo městem z rozkazu rady Hansgirga a dvacet mužů. Tak stalo se, že po deváté hodině večerní byl by býval okresní starosta p. Berdych když vycházel z hostince, čelníkem bez pří- činy málem probodnut. Večer různé hloučky výrostků vytloukaly okna mimo vnitřní město. Rozbila byla v kořalně Strausso vě u Saského mostu, v budově německé školy. v továrně Adolfa Poppra v Komenského ulicia v továrně Löwitově. V nepřítomnosti starosty města úřadující městský rada a chef policie pan a Šmíd nasadil vše, by policie dostála svému úkolu Vojsko bylo pohotově, ale nemělo příčiny zakročiti. O půlnoci zavládl v městě opět klid. — Krkonoše u Prahy. Z Dejvic se nám píle: V poštovnictví staly se v posledním čase mnolš změny, zvláště v náležitém zvýšení poplatku, aršnl reformy v dopravě na některých místech nestaly s pražádné a zůstává vše při starém, jak bylo snnl v dobách prvého zavedení pošt. Jest víře nepodobno že dopis vložený v neděli odpoledne do schrániy v Dejvicích (na domě p. Hrdličky) přichází do Praby (30 minut cesty) šťastně ve středu, tedy čtvrtý dan Přední Dejvice mají dvojí donášku dopisů denně. V Zadních Dejvicích, kde je několik velkých závodůc
Smolík Hansgirg Berdych Poppr Komenský Löwitův Šmíd Hrdlička Krkonoše Praha Dejvice Praba