5
article
chtěly ko stavbě domu přispěli, aby dluh.
s nímž se počíti musí, byl pokud možno nej
menší.
Národním domem zajištěn bude stálý stánek
všem českým spolkům prachatickým, »Sokol«
bude míti důstojnou tělocvičnu, budou se moci
hráti divadla — a zajisté i hráz, která dosud děl
některé Čechy prachatické a kterou podařilose
při myšlence na stavbu národního domu pře-
klenouti, padne pak při častém společenském
styku sama sebou.
Pravá demokratičnost spojí celou menšinu
českou k dalšímu boji, který za pomoci české
veřejnosti jistě povede ke vzpružení prachati-
ckých Čechů a k vydobytí práv, která jim již
dávno patřila.
Čecho
Sokol
národní dom pře
6
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Z oyklistského ruch u.
se Český závodník vytrvalec, Ed. Nikodem,
odebral se do Pařiže, aby se připravil k závodu
Paříž Brest. jehož zamýšlí se zúčastniti. Jde mu
zvláště o vodiče a seznání dráhy. Závod koná se
18. srpua.
Vítěz nad Vejtrubou, Francouz Maitrot, star
toval v neděli 28. července v Berlfně-T reptově a zví-
tězil lehce v hlavním závodě před Krilzmanem a
Behrem. V handicapu, kde jel od mety, byl ale už
čivrtým, kdežto prvé místo obsadil Kritzman, maje
20 m. napřed.
Athletika a sportovní hry.
** Zajímavá »drohnůstka« z vídeňského spor
tovního ovzduší. O posledním matchi vídeňského
»Athl. Sport Clubu« s »Cricketry« svého času bylo
mnoho psáno. Nyní teprve přišla dohra. Jak známo,
uštědřil Mac John ke konci zápasu Hoffmannovi
členu »W. A S. C.« políček, začež nyní osouzen
mu rakouskou unii trest vyloučení ze závodů o mi-
strovství. Hoffmann dostal pouze důlku, však jeho
kluh předem prohlásil, že nebude startovati prot
mužstvu, ve kterém by se Mac John nalezál. Tímt
usnesením nemohl by »W. A. S. C.« zúčastniti se
asi závodu o Challenge Coup, neb Cricketři sotv
nastoupí k zápasu tomu bez Mlac Johna.
Automobilism.
** Jak oznamuje »Korrosp. kancelář« telegra-
ficky z Berlina, zamýšlejí Automobilní kluby něme-
cký a rakouský napořádati závodní jízdu automo
bilů mezi Berlínem a Vídní.
** Anglický »AutomobilClub« přistoupil též
k ustanovení klubu francouzského, jenž rozhodl, že
váha těžkých vozů při závodech nemá obnášeti více
než 1000 kg. Vyjat s tohoto ustanovení pouze
závod o »Gordon Bennet-pokál«.
Šachy.
* Z Karlových Varů, 31. července. (Zvl.
tel. »Nár. Listů«.) Dnes započal match: Marco
contra Albin. Hraje se 10 partií. První partie
bllý Marco, španělská remis.
Nikodem
Pařiže
Vejtruba
Francouz
Maitrota
Krilzman
Behr
Mac
John
Hoffmann
S C
Bennet
Marco
Paříž
Brest
Berlín
Vídeň
Karlová Vary
sport klub « s » Cricketr
kg
Marco contra Albin
7
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Sokolský věstník.
Výstavní odbor IV. sletu konati bude
schůzi v pátek dne 2. srpna t. r. o 71/2 hiod. večerní
v tajemnickém úřadě Č. O. S. Piřít om nos
všech bratří nutnál Bude to nejspíše schůze
poslední.
Schůze.
Dne 1. srpna: Beseda sČelakovský
má o poi 9. bod. več. sehoki
Č . O . S
8
article
Válčení s Cínou.
Válčení s Cínou.
Telegrany.
Z Pekina, 30. července. (C.-B.) Doše
sem čísařský edikt o organisaci zahra
ničního úřadu, který formou i obsnhem
uspokojuje cizí vyslance, protože odpovídá po-
žadavkům států, jež kladly jako podmínky míru.
Opatření v příčině potrestání původeů nepokojů
považují se všeobecně za nedostatečná. Listina
vinníků, která obsahovala asi 160 jmen, sevrkla
se na 54, protože ve většině případů nebylo
možno provésti důkaz viny.
Z Alžiru, 31. července. (C.-B) Hrab
Waldersee vystoupil dnes odpoledne na
pevninu a uvftán byl čestnou stráži námořníeh
Ovojínů a zuavů.
Cína
Hrab
Pekina
9
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Telegramy.
o z Brusselu 31. července. (Zvl. tel
»Nár. Listů«.) Dr. Leyds prohlásil zástupci
tisku, žeKrüger nehodlá se vrátit
do Transvaalu, protože všechny příchody
do něho obsazeny jsou Angličany, kteří byl jej
tudiž zajali a dopravili na ostrov sv. Heleny.
Za to odjede prý záhy do Ameriky.
Z Hangu, 31. července. Proslýchá se, že
královna Vilémina dala se Krügra
otázati, zdali by byl ochoten zřeknout
se samostatnosti a spokojiti se
samosprávou Transvaalu, ve kterémž
případě by v Londýně zprostředko-
vala, aby válka byla ukončena.
Krüger nabídku tuto s díkem odmítl, po-
ukazuje na příklad Washingtonův, který
bojoval za nejtěžších poměrů sedm
let, až dosáhl neodvislosti. Tento slavný
příklad mají prý Burové před očima.
Ujišťuje se, že Krůger nyní podnikne
dlouho již projektovanou cestu do Ameriky.
Z Londýna, 31. července. (C.-B.) Lor
Kitchener telegrafuje z Pretorie: General
Walter Kitchener operuje severně od Middel-
burgu proti Belu Viljoensovi. Pluk husarů
č. 19 dobyl po prudkém útoku dělo. Pluk husarů
č. 18 přibyl právě v pravý čas, abý pomohl při
odnět 20 vozů Burům a zajetí 32 Burů. Pe
Burů a 5 husarů bylo poranéno.
Z Johannesburgu, 30. července. Doly
jsou otevřeny a čásť strojů pracuje, avšak práce
je spíše ke škodě, než užitku. Bili dělníci, je-
jichž mzda byla snížena na 5 sh. denně, jsou
číndál vzpurnější a jsou obavy ze stávky tím
více proto, že bili dělníci domnívají, se právem
či neprávem, že nynější nízká mzda podrží se
také po vojně.
Černoši rekrutují se často násilně, nebo
vojenské úřady sbírají Kafry na okupovaném
území na veřejné práce a transporty nebo jako
průvodčí a výzvědy. Černoši mimo obvod vojen-
ských operncí, zůstávají raději doma.
Leyds
Angličan
svatý . Helena
Krüger
Washingtonův
Kitchener
Bela Viljoens
Černoch
Brusel
Transvaal
Amerika
Londýn
Middel
Johannesburg
Dolo
Vilémin
General Walter Kitchener
Bur
sh
10
article
Není ani dostatek uhlí pro doly
Dovážka je nepravidelná, neboť Buro vé
ničí často vlakiy i traté, nedbajíce
srubů za poslední doby podél železnic vysla-
věných a obsazených.
Z Kapska, 30. července. (C.-B.) Zdejší
starosta žádal lorda Kitehenera, aby propustil
místní sbor dobrovolníků vévody Edinburského,
jenž je ve službě již 20 měsíců. Lord Kitehener
odpověděl, že za nynější nejistoty v Kapsku
nelze ztenčiti polní vojsko, nebof ho nemá
nazbyt, aby mohl držeti na uzdé Bury, kteří
v menších četách znepokojují severní končiny
kapské.
Skutečně také oznamuje se, že několik
menších družin prohání se v okolí Cradocku,
Jamestownu, Indwy, Mollena a Burghersdorpu.
Z Londýna, 31. července. (Zvl. telegr.
»Nár. Listů«.) Při přepadnutí Raitzu a zajetí
členů oranžské vlády domněle zabavené s papíry
státního sekretáre Reitze a generála Bothy
presidentu Stejnovi jsou prý podvržené
falsifikáty. Choť stát. sekretáře Reitze,
dlící v Ševeninkách, obvinila vůči zpravodajům
anglických časopisů anglickou vládu, že zneužila
jich k oklamání anglického národa,
ačkoli věděla, že jsou to paděl ky.
Kitehener
Mollen
Burghersdorp
Both
Stejn
Kapsko
Bura
Cradocko
Jamestown
Indwa
Londýn
Reitz
Ševeninky
státní sekretáre Reitz
anglický časopis
11
article
Telefonické zprávy,Nár.Listů.
Starosta Lublaně.
Z Vídně, 31. července. Císař potvrdil
volbu Jana Hribara za starostu města
Lublaně.
Návštěvy u dánského dvora.
s. Z Kodaně, 31. července. Návštěvy
u dvora počnou v měsíci srpnu. První při-
jede princezna Sehaumburgová-
Lippe, dcera následníka-prince Bedřicha.
Dne 2. srpna očekává se carevnavdova
s »Polární hvězdou«. Potom přijede anglický
král Edvard VII. s královnou — jak známo
také dánskou princeznou. Královna Alex-
andra zdrží se delší dobu. Král zdrží se
nejspíš jen do 10. srpna.
V druhé polovici srpna zavítá na Fredens-
borg car Mikulá š II. s choti.
Bouřlivá schůze belgieké sněmovny.
s. Z Brusselu, 31. července. Liberální
časopisy činí klerikální většinu zod-
povědnou za včerejší bouřlivé výstupy ve
sněmovně a vyslovují nelibost nad tím, že
reakcionáři přenechali předsednictví nahlu-
chlému 83letému Tackovi, aby došlo ku
kravalům, by mohli tím ospravedlniti při-
ostření jednacího řádu, jež chystají
za příčinou obstrukce, ohlášené na listopad.
Hribar
Sehaumburgová
Lippe
Bedřich
Edvard VII
Lublaň
Vídeň
Kodaň
Brusel
královna Alex
12
article
Telegramy korresp. kanceláře
Szilagyi mřtev.
Z Pešti, 31. července. (C.-B.) Ministr
president Szell, zvěděv o Szilagyově smrti,
podal o události té a jejích bližších okolno
stech zprávu císaři do lšlu a dostal telegram
že panovník vyslovuje nad smrtí Szilagyovou
upřímnou sousírast. Vzpomíná milostikě od-
danosti nebožlíkovy a mnohých znamenitých
jeho služeb, jež prokázal císaři a vlasti. Čle-
nům rodiny, jsou-li jací, buď vyslovena pa
novníkova soustrast.o sžěnou
Ministr-president sdělil císařův proje
nejbližšímu příbuznému Szilagyovu, finan-
čnímu radovi Alexandru Lukacsi, rovně
i projev vlastní soustrasti.
Pohřeb bude vypraven na útraty země
Není-li jiné vůle, bude v Pešti a mrtvol
pochová se v čestném hrobě, jejž hlavn
město povolilo.
K purkmistrovu návrhu usnesl se magi
strát jednohlasně, že povolí pro Szilagye
hrob nedaleko Deákova mausolea a polož
věnec na rakev.
Dle dosavadních disposicí bude pohřeh
v pátek o 3. hodině odpolední.
Mrtvola bude vystavena v sloupové sín
paláce kr. kurie.
Závěť nalezena nebyla žádná.
Mrtvola hude zejtra pitvána a balsamo
vána.
Časopisy rozepisují se o úmrtí Szilagy e
ve zvláštních vydáních a věnují mu vřele
vzpomínky.
Szell
Szilagyův
Lukacs
Deákův
Pešť
13
article
Crispi.
Z Neapole, 31. července. (C. B.
O zdravotním stavu dnes ráno vydané dobré
zdání praví, že Crispi strávil noc neklidně
Tělesný stav a činnost srdce jsou slaby
Nervové chorobné zjevy, jak se zdá, ochabují.
Z Neapole, 31. července. (C.-B.). Dl
zprávy vydané o 6 hod. nervosní přiznaky
a slabost srdce rozmnožíla se. Ú pade
sil je čím dál větší.
Minísterská krise v Italii.
Z kíma, 31. července. (C.-B.) »Tri
buna« a jiné listy oznamují, že ministr financ
Vollenberg demisi podá, jelikož mini-
sterská rada jeho reformy daní neschvaluje
»Tribuna« k tomu podotýká: Předseda mini-
sterstva Zanardelli zamýšlí portefeuille
finanční, jakož i uprázdněný portefeuille mi-
nistra orby obsaditi bez přenáhlení a se vše
možnou rozvahou.
Hollandské ministerstvo.
Z Haagu, 31. července. (C.-B.) Krá
lovna podepsala dekret o jmenování nového
kabinetu ve složení již oznámeném.
Noví ministři složí zejtra přísahu.
Crispi
Neapol
Haag
Tri buna
14
article
Anglieká sněmovna.
Z Londýna, 31. července. (C.-B.)v
dolní sněmovně byl přijat 158 proti
44 hlasům návrb, kterým uděluje se zmoc-
nění k půjčce 2 millionů lib. šterl.
k úhradě na Anglii případající části nákladu
na zřízení nového pacifického kabelu.
První lord pokladu Balfour navrhl
resoluci stran povolení dotace 100.000 lib.
šterl. lordu Robertsovi, Velebil
maršálovy zásluhy, pro něž ma právo na
vděk národa. Porovnává jihoafrické poměry
v době, kdy Roberts převzal velení, ses
tuací, jež nastala několik neděl potom a do
vozuje, že bez podivuhodné strategie maršá
lovy Kimberley, Mafeking a Ladysmith bý
valy by padly do rukou Burů.
Campbell-Bannerman podporo
val Balfourův návrh, za to Dillon (Ir
káral Robertsovo jednání v jižní Africe, vy
čítaje mu zvlášť ničení farm.
Z Londýna. 31. července. (C. - B.
[Dolní sněmovna.] Po delší debatě, ve které
vyslovili se irští nacionalisté a radikálové
proti povolení dotace, byla resoluce ve př-
čině udělení dotace 100.000 lib. šterl. lordu
Kitehenerovi schválena.
Balfour
Roberts
Velebil
Kimberley
Campbell
Bannerman
Balfourův
Dillon
Ir
Robertsův
Kitehener
Londýn
Anglie
Mafeking
jižní Afrika
Anglieká sněmovna
dolní sněmovna
15
article
Německé loďstvo.
Z Cadixu, 31. července. (C.-B.) Obě
německá loďstva nezastaví se v žádném
jiném přístavě a poplují přímo do
Německa. Zde naloží pouze potřebné uhlí
a potraviny.
Prine Jindřich pruský dával na své lodi
hostinu na poctu cadixských úřadů.
Tibetské poselstvo.
Z Petrohradu, 31. července. (C.- B
Tibetské poselstvo přibylo včer
večer do Moskvy.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Z Vídně, 31. července. (C.-B.) Z Bol
zana oznamují, že smíšená komise prohlížel
škody na úpravách řeky Adyže, porou
chaných povodní a uznala, že třeba bezodklad
ných zabezpečovacích prací, jež budou státi na
1,086.344 K. Komise zúčastnili se také někteř
říšti a zemšti poslanci.
st. Z Pešti, 31. července. (Zvl. teleg
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000q
Ceny beze změny. Platila: pšenice tisská
70 kg K 8.1713, 78 kg K 7.90, peštská 79 k
K 8.074, 77.5 kg K 8.05, semtěšská 77.7 k
K 805, kaločská 75.5 kg K 7.95, sivačská
74.7 kg K 7.8714, skladní 78.4 kg K 8.07
76.5 kg K 7.85, 75.8 kg K 7.75; nová lisská
80 kg K 8.20, 79.3 kg K 8.074. 79 kg K 8.—,
stuchlá, semtěšská 77.7 kg K 8.05, kurtická
79 kg K 8.—, peštská 805 kg K 8071g, 77 k
7.90; žito nové K 6.70 až 6.90; ječme
K 6.40; oves K 6.75: kukuřice K 5.35.
Jindřich pruský
Platil
Německo
Petrohrad
Moskva
Vídeň
Adyže
Pešť
K 8.074
kg
16
article
Termínový obchod byl pevný, ale
slabý.
K večeru znamenala pšenice na měsíc
říjen K 8.15) pšeníce na duben K 8.45, žito
na říjen K 6.76, oves na říjen K 7.08, kuku-
řice na srpen K 5.24, na září K 5.34, n
květen K 5.14, řepka na srpen K 13. 45.
Povidla slavonská po K 19.75 na září
říjen; jiné zboží beze změny.
Počasy: par no
Z Petrohradu, 31. července. (C. B
Bursovní komitét usnesl se na uvalení kon
kursu na báňskou společnosto do-
necko-j urěvskon. Aktiva činí 9,162.712
passiva 10,246 698 rablů
n. Z Berlnn, 31. července. (Zvl. tlgrm
»Nár. Listů«) Dle zprávy v bilančním sezen
dozorčí rady bochumských oceláren
přednesené obnáší čistý výtěžek za správní rok
1900—1901 4.3 millionu marek proti 4.6 mill.
marek v roce předešlém. Při tom sluší míti na
zřeteli, že akciový kapitál obnášel tentokráte
o 4,200.000 marek vvíce, za kterýžlo obnes vy
dány byly nové akcie a zakoupen důl »Karolinen
glüek«. Celkový akciový kapitál, jenž má podí
na zisku, obnáší 25.2 mill. marck proti 21- mill
v roce předešlém. Dozorčí rada usnesla se na-
vrhnouti valně hromadě rozdělení 131/sprocentn
dividendy proti 16/sprocentní roku předešlého
Na odpisy věnovány byly 2 milliony mk., tedly
o 300.-000 marék více, za to však nadaei
Baarcově a pensijnímu fondu věnováno o 60.000
marek měně než roku minulého. Udržovaci účet
vykazuje dotaci o 50.000 marek větší.
Petrohrad
million
17
article
Co se celkového výsledku týče, těžil podnik
ještě něco z doby vysokých cen a musí být
přiznáno, že vzhledem ka špatným poměrům
železářským jest výtěžek velice dobrý.
Z Kasselu, 31. července. (C.-B.) Schůzi
věřitelů v konkursu Sumpfa, předsedý do-
zorčí rady akciové továrny na sušení mláta,
bylo sděleno, že společnost tato příhlásila ke
konkursu Sumpfovu pohledávku 50 mill.
marek.
Z Paříže (la Vilette), 29 července. (Zvl
tigrm. »Nár. Listů«.) (Trh na ovce.) Přihináno
24.084 ovel. Po řadě slabě obeslaných trho
měl dnes konsum k disposici neobyčejně velký
přihon. Obchoď a prodej byly při klesajicích cenách
špatny a 5000 ovcí zůstalo neprodaných. Zname-
naly: francouzské ovce od 73.— do 102.—
africké od 65.— do 88.—, jihoněm. od 94.—do
100.— franků za 50 kg čisté masné váhy. —
Od 25. t. m. nebylo dodáno do sanatoria žád
ného kusu; v jatkách zůstalo dne 28. červenee
2720 ovel.
Z Nového Yorku, 30. červénce. (C.- B.)
Týdenní zpráva povětrnostní kanceláře
praví: Intensivní horko potrvalo po delší část
týdne ve středních údolích. V posledních třech
dnech byla však temperatura mírnější. Na velkou
čásť snesl se výdatný déšť, v kraji mississipp-
ském a v horních misourských údolích panuje
naproti tomu vedro. Ještě vážnější jest stav
v údolí Ohia a v Tennesee, kde nepršelo. Na
pobřeží atlantickém jest stav celkem příznivějši
Značné deště zlepšily pozdní kukuřici z část
v Nebrasce, Kansasu, Oklahomě a Missouri.
Sumpfův
Kassel
Paříž
29 červenec
Nový York
Ohio
Tennesee
Nebraska
Kansas
Oklahoma
Missouri
kg
18
article
Ranní setba byla před deštěm v plném slova
smyslu zničena. Jowa trpěla méně, Výdatně
deště ve velikých kukuřičných stálech východně
od Mississippi, vyjímaje severní Illinois, zmen-
šily nepříznivé následky horka. Žně ozimní pše
nice na severovýchodním pobřeží Tichého oceánu
byly dobré. Žně letní pšenice dobře pokračují.
Z Nového Yorku, 31. července. Smýšlení
volné, pšenice na červenoc —.—, pšonice
na září 7334, kukuřice na červenec —.—
cukr muscovados 3/1«, bavlna 81/1e. —
Na peněžní burse závěrečni smýšleni
chabé.
Mississippi
Illinois
Tichý oceán
Nový York
19
title
Národní hospodář.
20
article
Nedělní klid při živnostech.
Nedělní klid při živnostech.
Píše mag komisař Fr. Kafka.
Posledním nařízením c. k. místodržitele pro
Čechy ze dne 3. července 1901 č. 44.282 čís.
38 z. z. o provádění nedělního klidu, vyvolán
byl jak v kruzích živnostenských, tak i v ostat-
ních třídách občanských v Praze a pražském
policejním obvodu pochopitelný rozruch.
Zejmena mali živnostníci a široké vrstvy
lidové domnívají se býti citelně postiženými
ježto zakořeněný zvy k nákupu nedělního
nynějšími poměry pracovními stále ještě udržo
vaný, byl zminěným nařízením rázem pozměněn.
vzdor tomu že obchod s potravina m
z něho byl vyjat.
Není zajistě pochybnosti, že úprava klidu
nedělního náleží mezi důležité a nutné, v ra
dách pomocnictva pak dávno kýžené, reformy
sociální, a není zajisté nikoho, kdo by v zá-
sadě proti nedělnímu klidu brojil. Záležo
ovšem velice na způsobu, jakým se při-
slušný zákon provádí, aby dosavadní ustálené
zvyky výrobní, obchodní a konsumní nebyly
příliš rychle a neočekávaně změněny
Zákon o klidu nedělním jest instituci mo-
derní, datujíeí se teprve od roku 1885. Rá
živnostenský ze dne 20. prosince 1859 ř. z.č.
227 o klidu nedělním při živnostech vůbecse
nezmiňuje.
Teprve novella živnostenská ze dno 8. březno
1885 čís. 22 ř. z. vyslovila v § 75 povšech-
nou zásadu, že v neděli má ustati vešker
práce živnostenská, avšak zásada tato platila
více méně theoreticky, ježto pro celou řadu
živností výrobních i obchodních výminečně do-
volena byla práce nedělní na základé nařízení
zúčastněných ministerstev obchodu, vnitra
kultu i vyučování.
od
Kafka
Francie
Čechy
Praha
21
article
Citovaný § 75 novelly po devítiletém trvání
zrušen se všemi výše zmíněnými nařízením
ministerskými a nahražen nyní platným záko-
nem ze dne 16. ledna 1895 čís. 21 ř. z., jímž
se znovu upravuje nedělní a sváteční klid př
živnostěch.
V článku I. tohoto zákona vyslovena
opětně zásada: »v neděli ustati má všecka
práce živnostenská« a článek II. praví, že kli
nedělní má počíti nejpozději o 6. hodině ranní
každé neděle a to současné pro všechno děl-
nictvo každého závodu a trvati má alespoň 24
hodin.
Z tohoto povšechného ustanovení článků l
a II. jsou vyjaty:
1. práce, které sluší konati, aby živno
stenské místnosti a závodní zařízení byly vyči
stěny a v dobrém stavu udrženy, jimiž pod
míněn jest pravidelný chod vlastního nebo ně-
kterého cizího závodu a které bez podstatné
porůchy práce nebo bez nebezpečenství pro
život a zdraví dělníků nemohou býti konány ve
všední dny ;
2. potřebné střežení závodních zařízení;
3. práce spojené s inventurou a to jednou
ročně ;
4. neodkladné práce povahy přechodní
které musí vykonány býti buď z ohledů veřej-
ných, zejmena z ohledu policie bezpečnostní
nebo v čas nouze
5. osobní práce živnostníkovy, pokud je
koná bez použití některého pomocného dělníka
a nikoli veřejně.
22
article
Ježto nyní platný zákon o klidu nedělním
a svátečním při živnostech, ze dne 16. ledna
1895 čís. 21. ř. z. nastoupil na misto zruše-
ného § 75. novelly ze dne 8. března 1885r.
z. č. 22., jíž změněn a doplnén byl živnosten
ský řád z roku 1859, nutno z ustanovení to-
hoto logieky souditi, že nynější zákon o klidu
nedělním, jakož i všechna nařizení na jeho zá-
kladě vydaná, tudiž také i poslední nařizení
c. k. místodržilolství ze dne 3. července 1901
č. 44.282, čís, 38. z. z., nevztah ují s
na zaměsínání a podniky jmenované v článku
V. uvozovacího patentu k řádu živnostenskému
ze dne 20. prosince 1859 ř. z. č. 227. a ne-
podléhají tudíž předpísům zákona o klidu ne-
dělním:
a) výroba hospodářská a lesnická a jej
živnosti vedlejší, pokud tyto hlavně se oblrají
zpracováním vlastních výrobků ;
b) hornietví a přístroje dle práva horního
závislé na povolení horního úřadu ,
c) činnost literární, právo spisovatelů ke
vlastnímu nákladu a provozování krásných
umění;
ct tosu nlulodnaa
d) práce námezdní nejprostaího druhu
(práce nádenní a j.), tudiž i práce čelední ve
smyslu řádu čeledního dne 21. srpna 1857č.
39.463, zz. č. 42. pro Prahu a policejní
obvod ;
e) živnosti, které jsou domáckým zaměst-
náním vedlejším a provozovány bývají osobami
vůbec k vlastní domácnosti náležejícími ;
f) jednání advokátů, notářů a dohodců ob-
chodních (sensalů směnečních, sensalů zboží
bursovních agentů), pak inženýrů a jiných osob,
kteréž úřadem pro jistá jednání jsou zvláště
ustanoveny a v povinnost vzaty; dále všeliké
podniky ku prostředkování jednání soukromých,
které nejsou rázu obchodního.
Praha
23
article
Pojem »sprostředkování obchodů soukro-
mých« musí, poněvadž jedná se o ustanoven
výjimečné, přesně vykládán býti, a může tudíž
vztahovati se jenom na ony případy, kde jedná
se o sprostředkování jednotlivých určitých ob-
chodů mezi určitými osobami, nesmí však roz-
šiřovati se i na případy, jež dle právnického
názvoslaví za »sprostředkování« se nepokládají,
na př. na informační kanceláře (nález správního
soudu ze dne 5. února 1885 č. 2884); sem
však nenáleži i činnost podniků pohrby
obstarávajících;
g) provozování umění lékařského (lékaři,
ranhojiči, porodní báby atd.), zvěrolékařství, pro-
vozování léčebných ústavů všeho druhu, počl-
tajíc v ně i porodnice, blázince, lázně a pitelny.
lékárnictví a j.
Podník obyčejných, účelům léčebným
nesloužících lázní, považovati sluší, nehledí
k jiným podminkám zákonným (dle práva vod-
ního, řádu stavebního), za živnost svobodnou
ve smyslu řádu živnostenského;
h) soukromé vyučování a vychovávání
ústavy k tomu se vztahujíeí.
24
article
Věda a vyučování ji jest svobodné; zaklá-
dati ústavy vyučovací a v nich učiti, smí každý
státní občan, jenž prokázal zákonem předepsanou
způsobilost. Sem náleží na př. též ústavy pro
vyučování braní míry, šiti šatů, střihání, škol
maliřská, taneční a divadelní, šermírna, jí-
zdárna a j. v.;
i) živnostenské práce veřejných ústavů hu-
manitních a vyučovacích, trestnic nebo káznic.
K častým steskům živnostnictva do živno
stenské výroby jmenovaných ústavů, dovoluji si
upozorniti, že předpisy o pracech živnostenskýeh
ve veřejných trestnicích obsaženy jsou v nař.
min. ze dne 14. února 1866 č. 1753 a v nař
min. práv ze dne 12. dubna 1885 č. 5456
příslušným jest ministerstvo spravedlnosti.
Práce v donucovacích pracovnách a úprav
káznietví vůbec spadá do kompetence zákono-
dárství zemského;
k) podniky ústavů úvěrních, banky, zasta-
várny, pojišťovny, spořitelny, ústavy zaopatřovae
a důchodní a j., sem náležejí též společenstva
výdělková a hospodářská, tudíž také všechny
záložny ve smyslu zákona ze dne 9. dubna
1873 č. 70 ř. z.,
1) podniky železniční, dráhy elektrické
lanové a podniky paroplavební;
m) plavba na moři a rybářství na moři
řídí se dle předpisů zákona námořního;
n) podniky stálých přívozů (prámů) na ře-
kách, jezerech, průplavech a j., pak plaven
ústav úvěrní , banka
25
article
dříví a voropla vba vůbec. Podníky tyle
řídi se zvláštními předpisy policie říční;
o) podnikání veřejných zábav a výstav
všeho druhu. Sem náleží na př.: podníky diva-
delní, hry se zpěvy, produkce jezdeů umě-
leckých, umělců gymnastických, kočujících hu-
debníků, loutkových divadel a p.;
p) vydávání a prodej period ických
tiskopisů, jež podlehají předpisům zákona
o tisku;
q) obchod podomní a jiná zaměstnání živ-
nostenská potulmo provozovaná řídí se patentem
o hausírnietví a příslušnými nařízeními mini-
sterskými; avšak prodej předmětů denni
spotřeby, jako na př. mléka, másla, ovoce,
zeleniny, květin, dříví a pod., jež dům od
domu noseny, neb na ulici nabízeny jsou,
podléhá § 60. řádu živn. a tudiž i zákonu
o klidu nedělním; rovněž tak obchod tržnl
(viz § 1. čl. XII. cil. zák.).
26
article
Jak jsem již předem pravíl, veškeré tuto
uvedené podníky pod lit. a—q, nepodlé-
hají předpisům řádu živnostenského a tudíž
nemohou podléhati také předpisům zákona
o klidu nedělním, vzdor tomu, že všechny pod-
niky tyto jsou po živnostensku provo-
zovány (kromě průmyslu domáckého a výroby
lesní i polní) podmíňujíce obligatorní nemo-
censké pojištění pomocnictva živnostenského.
K zákonu o klidu nedělním vydáno z4-
roveň prováděeí nařízení ze dne 24. dubna
1895 č. 58 ř. z., jímž na základě § 1. čl. VI.
tohoto zákona povolena byla práce v neděli
vůbec, aneb pro určitou dobu nedělní v pod-
nicích, při kterých dle jejich povahy nedá se
provozování přerušiti nebo příslušná práce od-
ložiti, nebo jejichž provozování v neděli jest
potřebí k ukojení každodenní a v neděli zvlást
vystupující potřeby obecenstva nebo veřejné do-
pravy.
Podniky tyto jsou: semenárny, zahrad-
nictví obchodní, železárny, výroba smalfového
nádobí, vápenice, cementárny, magnesitárny a
sádrárny, cihelny včetně výroby ohnivzdorných
kamenů a cihel struskových, výroba zboží hli-
něného, sklárny, výroba uhliku pro elektrické
osvětlení, výroba nádob z dravoviny, kože-
lužství, závody k čistění střev, běličství, bar-
vířství, tiskárny látek, výroba dřevoviny, lepenky
a papíru, výtoba cellulosy (ze dřeva,
slámy atd.), mlýny na obilí, sladovny a piva-
vary, sušárny chmele a sírárny chmele, výroba
27
article
cukru, výroba šťávy lékořicové, výroba syrobu
a hroznového cukru, sušárny na čekinko, řepu
a ovoce, výroba konsorv, sklepy vinné, lihovar-
nictví a raffinování lihu, výroba lisovaného
droždí, octářství, výroba a prodej sodové vody,
výroba strojeného ledu, výroba chemiekých
předmětů, průmysl tukový (margarin, stearina
glycerin), raffinerie olejů minerálních, výroba
svitiplynu a vodního plynu, fotografie, ústřední
závody pro výrobu a dodávání elektrického
proudu, ústřední topení parou nebo vodou,
osvětlování veřejné, podniky omnibusové a do-
stavníkové, námezdně živnosti pro doprava
osob (flakři, drožkáři a j.), pronajímání pro-
středků k dopravě osob, živnost lodnická na
vodách vnit roz emských, podniky po-
hřební, podniky pro veřejné služby (úslavy po-
sluhů, veřejní nosičové, průvodčí clzie
slové), doprava zboží, živnost hostinská a vý-
čepnická a lázně — celkem 48 podniků.
Nařízení toto doplněno nař. z 11. srpna
1895 č. 125 ř. z. a 10. dubna 1897 č. 97
ř. z. a j.
Na základě § 1. článku VII. zákona o klidu
nedělním svěřeno bylo politickým úřadům zem-
ským, aby ustanovily potřebné výjímky z před-
pisu o klidu nedělním pro následující živnosti:
a) vazače rostlých květin a obchodníky
s nimi,
b) kadeřníky, holiče a vlásenkáře,
c) pekaře,
d) cukráře, koláčníky a mandoletáře,
e) řezníky, včetné řezníků koňskýcha
zvěřinářů,
f) uzenáře a uzenkáře,
g) mlékárny, mlékaře a obchodniky s mlékem,
zároveň pak zmocněny politické úřady zemské
na základě čl. IX. téhož zákona, aby pro
živnosti obchodni ustanoviřy hodiny, po
které práce nedělní jest dovolena — v obou
případech však po vyslechnutí příslušných o bei
a živnostenských společenstev.
28
article
Skutečně také vydalo zdejší c. k. místo-
držitelství na základě § 1., čl. VII. a IX. zá-
kona o klidu nedělním, nařízení ze dne 16.
prosince 1897 č. 195,854 z. z. č. 69, jímž
upraven nedělní a sváteční klid při provozování
živností výrobních a obchodních v celém
království českém, kdežto dalším na-
řízením ze dne 27. prosince 1899 č. 206 592
z. z. č. 102 upraven byl a změněn nedělní klid
pouze pro živnost obehodní pro král. hlav.
město Prahu a ostatní obco praž-
ského policejního obyodu.
Sotva od vydání tohoto nařízení minulo 18
měsíců, vydáno nejnovější nařízení e. k. místo-
držitele pro Čechy, ze dne 3. července 1901
č. 44.282 č. 38 z. z., jímž zrušono bylo
pro král. hlav. město Prahu a ostatní obce
pražského policejního rayenu, nařizení ze dne
27. prosince 1899 č. 206.592 z. z. č. 102a
za částečné změny nařízení ze dne 16. pro-
since 1897 č. 195.854 z. z. č. 69 upraven byl
nedělní a sváteční klid při provozování živnosti
obchodní znovu tím způsobem, že při živ-
nosti obchodní jest nedělní práce od 1. května
do 30. září každého roku úplně zastavena.
Praha
Čechy
29
article
Od 1. října do 30. dubna jest prodej zboží
v neděli od 6 hodin ráno do 11. hodin dopo-
ledne dovolen, kdežto při obehodu s po-
travinami jest nedělní práce po celý rok
od 6 hodin ráno do 11 hodin dopoledne do-
volena.
Práce v písárnách a úřadovnách při pro-
vozování živností obchodních a ohledně prodeje
zboží, živnostem výrobním příslušícího, jsou
v neděli v měsících květnu až včetně záři
ňplně zapovězeny, od 1. října do 30. dubna
však od 9—11 hod. dopoledne dovoleny.
Ačkoli, jak výše zmíněno, proti zásadnímu
zavedení nedělního klidu při živnostech v šech,
není v kruzích živnostenských odporu, sly šeti
jest od všech interessentů, tudíž jak od majitelů
živností a jich pomecných pracovníků, tak i od
konsumentů trpké výtky do z působu pro-
vádění zákona o klidu nedělním.