ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 9770b0c0-661a-11dc-ba03-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 29 celkem · entity: person 54, org 8, place 61, work 11
1 masthead
Strana 4
2 masthead
NÁRODNÍ LT
3 masthead
1. srpna 1901
4 masthead
Císlo 210.
5 article
chtěly ko stavbě domu přispěli, aby dluh. s nímž se počíti musí, byl pokud možno nej menší. Národním domem zajištěn bude stálý stánek všem českým spolkům prachatickým, »Sokol« bude míti důstojnou tělocvičnu, budou se moci hráti divadla — a zajisté i hráz, která dosud děl některé Čechy prachatické a kterou podařilose při myšlence na stavbu národního domu pře- klenouti, padne pak při častém společenském styku sama sebou. Pravá demokratičnost spojí celou menšinu českou k dalšímu boji, který za pomoci české veřejnosti jistě povede ke vzpružení prachati- ckých Čechů a k vydobytí práv, která jim již dávno patřila.
Čecho Sokol národní dom pře
6 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Z oyklistského ruch u. se Český závodník vytrvalec, Ed. Nikodem, odebral se do Pařiže, aby se připravil k závodu Paříž Brest. jehož zamýšlí se zúčastniti. Jde mu zvláště o vodiče a seznání dráhy. Závod koná se 18. srpua. Vítěz nad Vejtrubou, Francouz Maitrot, star toval v neděli 28. července v Berlfně-T reptově a zví- tězil lehce v hlavním závodě před Krilzmanem a Behrem. V handicapu, kde jel od mety, byl ale už čivrtým, kdežto prvé místo obsadil Kritzman, maje 20 m. napřed. Athletika a sportovní hry. ** Zajímavá »drohnůstka« z vídeňského spor tovního ovzduší. O posledním matchi vídeňského »Athl. Sport Clubu« s »Cricketry« svého času bylo mnoho psáno. Nyní teprve přišla dohra. Jak známo, uštědřil Mac John ke konci zápasu Hoffmannovi členu »W. A S. C.« políček, začež nyní osouzen mu rakouskou unii trest vyloučení ze závodů o mi- strovství. Hoffmann dostal pouze důlku, však jeho kluh předem prohlásil, že nebude startovati prot mužstvu, ve kterém by se Mac John nalezál. Tímt usnesením nemohl by »W. A. S. C.« zúčastniti se asi závodu o Challenge Coup, neb Cricketři sotv nastoupí k zápasu tomu bez Mlac Johna. Automobilism. ** Jak oznamuje »Korrosp. kancelář« telegra- ficky z Berlina, zamýšlejí Automobilní kluby něme- cký a rakouský napořádati závodní jízdu automo bilů mezi Berlínem a Vídní. ** Anglický »AutomobilClub« přistoupil též k ustanovení klubu francouzského, jenž rozhodl, že váha těžkých vozů při závodech nemá obnášeti více než 1000 kg. Vyjat s tohoto ustanovení pouze závod o »Gordon Bennet-pokál«. Šachy. * Z Karlových Varů, 31. července. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Dnes započal match: Marco contra Albin. Hraje se 10 partií. První partie bllý Marco, španělská remis.
Nikodem Pařiže Vejtruba Francouz Maitrota Krilzman Behr Mac John Hoffmann S C Bennet Marco Paříž Brest Berlín Vídeň Karlová Vary sport klub « s » Cricketr kg Marco contra Albin
7 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Sokolský věstník. Výstavní odbor IV. sletu konati bude schůzi v pátek dne 2. srpna t. r. o 71/2 hiod. večerní v tajemnickém úřadě Č. O. S. Piřít om nos všech bratří nutnál Bude to nejspíše schůze poslední. Schůze. Dne 1. srpna: Beseda sČelakovský má o poi 9. bod. več. sehoki
Č . O . S
8 article Válčení s Cínou.
Válčení s Cínou. Telegrany. Z Pekina, 30. července. (C.-B.) Doše sem čísařský edikt o organisaci zahra ničního úřadu, který formou i obsnhem uspokojuje cizí vyslance, protože odpovídá po- žadavkům států, jež kladly jako podmínky míru. Opatření v příčině potrestání původeů nepokojů považují se všeobecně za nedostatečná. Listina vinníků, která obsahovala asi 160 jmen, sevrkla se na 54, protože ve většině případů nebylo možno provésti důkaz viny. Z Alžiru, 31. července. (C.-B) Hrab Waldersee vystoupil dnes odpoledne na pevninu a uvftán byl čestnou stráži námořníeh Ovojínů a zuavů.
Cína Hrab Pekina
9 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Telegramy. o z Brusselu 31. července. (Zvl. tel »Nár. Listů«.) Dr. Leyds prohlásil zástupci tisku, žeKrüger nehodlá se vrátit do Transvaalu, protože všechny příchody do něho obsazeny jsou Angličany, kteří byl jej tudiž zajali a dopravili na ostrov sv. Heleny. Za to odjede prý záhy do Ameriky. Z Hangu, 31. července. Proslýchá se, že královna Vilémina dala se Krügra otázati, zdali by byl ochoten zřeknout se samostatnosti a spokojiti se samosprávou Transvaalu, ve kterémž případě by v Londýně zprostředko- vala, aby válka byla ukončena. Krüger nabídku tuto s díkem odmítl, po- ukazuje na příklad Washingtonův, který bojoval za nejtěžších poměrů sedm let, až dosáhl neodvislosti. Tento slavný příklad mají prý Burové před očima. Ujišťuje se, že Krůger nyní podnikne dlouho již projektovanou cestu do Ameriky. Z Londýna, 31. července. (C.-B.) Lor Kitchener telegrafuje z Pretorie: General Walter Kitchener operuje severně od Middel- burgu proti Belu Viljoensovi. Pluk husarů č. 19 dobyl po prudkém útoku dělo. Pluk husarů č. 18 přibyl právě v pravý čas, abý pomohl při odnět 20 vozů Burům a zajetí 32 Burů. Pe Burů a 5 husarů bylo poranéno. Z Johannesburgu, 30. července. Doly jsou otevřeny a čásť strojů pracuje, avšak práce je spíše ke škodě, než užitku. Bili dělníci, je- jichž mzda byla snížena na 5 sh. denně, jsou číndál vzpurnější a jsou obavy ze stávky tím více proto, že bili dělníci domnívají, se právem či neprávem, že nynější nízká mzda podrží se také po vojně. Černoši rekrutují se často násilně, nebo vojenské úřady sbírají Kafry na okupovaném území na veřejné práce a transporty nebo jako průvodčí a výzvědy. Černoši mimo obvod vojen- ských operncí, zůstávají raději doma.
Leyds Angličan svatý . Helena Krüger Washingtonův Kitchener Bela Viljoens Černoch Brusel Transvaal Amerika Londýn Middel Johannesburg Dolo Vilémin General Walter Kitchener Bur sh
10 article
Není ani dostatek uhlí pro doly Dovážka je nepravidelná, neboť Buro vé ničí často vlakiy i traté, nedbajíce srubů za poslední doby podél železnic vysla- věných a obsazených. Z Kapska, 30. července. (C.-B.) Zdejší starosta žádal lorda Kitehenera, aby propustil místní sbor dobrovolníků vévody Edinburského, jenž je ve službě již 20 měsíců. Lord Kitehener odpověděl, že za nynější nejistoty v Kapsku nelze ztenčiti polní vojsko, nebof ho nemá nazbyt, aby mohl držeti na uzdé Bury, kteří v menších četách znepokojují severní končiny kapské. Skutečně také oznamuje se, že několik menších družin prohání se v okolí Cradocku, Jamestownu, Indwy, Mollena a Burghersdorpu. Z Londýna, 31. července. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Při přepadnutí Raitzu a zajetí členů oranžské vlády domněle zabavené s papíry státního sekretáre Reitze a generála Bothy presidentu Stejnovi jsou prý podvržené falsifikáty. Choť stát. sekretáře Reitze, dlící v Ševeninkách, obvinila vůči zpravodajům anglických časopisů anglickou vládu, že zneužila jich k oklamání anglického národa, ačkoli věděla, že jsou to paděl ky.
Kitehener Mollen Burghersdorp Both Stejn Kapsko Bura Cradocko Jamestown Indwa Londýn Reitz Ševeninky státní sekretáre Reitz anglický časopis
11 article
Telefonické zprávy,Nár.Listů. Starosta Lublaně. Z Vídně, 31. července. Císař potvrdil volbu Jana Hribara za starostu města Lublaně. Návštěvy u dánského dvora. s. Z Kodaně, 31. července. Návštěvy u dvora počnou v měsíci srpnu. První při- jede princezna Sehaumburgová- Lippe, dcera následníka-prince Bedřicha. Dne 2. srpna očekává se carevnavdova s »Polární hvězdou«. Potom přijede anglický král Edvard VII. s královnou — jak známo také dánskou princeznou. Královna Alex- andra zdrží se delší dobu. Král zdrží se nejspíš jen do 10. srpna. V druhé polovici srpna zavítá na Fredens- borg car Mikulá š II. s choti. Bouřlivá schůze belgieké sněmovny. s. Z Brusselu, 31. července. Liberální časopisy činí klerikální většinu zod- povědnou za včerejší bouřlivé výstupy ve sněmovně a vyslovují nelibost nad tím, že reakcionáři přenechali předsednictví nahlu- chlému 83letému Tackovi, aby došlo ku kravalům, by mohli tím ospravedlniti při- ostření jednacího řádu, jež chystají za příčinou obstrukce, ohlášené na listopad.
Hribar Sehaumburgová Lippe Bedřich Edvard VII Lublaň Vídeň Kodaň Brusel královna Alex
12 article
Telegramy korresp. kanceláře Szilagyi mřtev. Z Pešti, 31. července. (C.-B.) Ministr president Szell, zvěděv o Szilagyově smrti, podal o události té a jejích bližších okolno stech zprávu císaři do lšlu a dostal telegram že panovník vyslovuje nad smrtí Szilagyovou upřímnou sousírast. Vzpomíná milostikě od- danosti nebožlíkovy a mnohých znamenitých jeho služeb, jež prokázal císaři a vlasti. Čle- nům rodiny, jsou-li jací, buď vyslovena pa novníkova soustrast.o sžěnou Ministr-president sdělil císařův proje nejbližšímu příbuznému Szilagyovu, finan- čnímu radovi Alexandru Lukacsi, rovně i projev vlastní soustrasti. Pohřeb bude vypraven na útraty země Není-li jiné vůle, bude v Pešti a mrtvol pochová se v čestném hrobě, jejž hlavn město povolilo. K purkmistrovu návrhu usnesl se magi strát jednohlasně, že povolí pro Szilagye hrob nedaleko Deákova mausolea a polož věnec na rakev. Dle dosavadních disposicí bude pohřeh v pátek o 3. hodině odpolední. Mrtvola bude vystavena v sloupové sín paláce kr. kurie. Závěť nalezena nebyla žádná. Mrtvola hude zejtra pitvána a balsamo vána. Časopisy rozepisují se o úmrtí Szilagy e ve zvláštních vydáních a věnují mu vřele vzpomínky.
Szell Szilagyův Lukacs Deákův Pešť
13 article
Crispi. Z Neapole, 31. července. (C. B. O zdravotním stavu dnes ráno vydané dobré zdání praví, že Crispi strávil noc neklidně Tělesný stav a činnost srdce jsou slaby Nervové chorobné zjevy, jak se zdá, ochabují. Z Neapole, 31. července. (C.-B.). Dl zprávy vydané o 6 hod. nervosní přiznaky a slabost srdce rozmnožíla se. Ú pade sil je čím dál větší. Minísterská krise v Italii. Z kíma, 31. července. (C.-B.) »Tri buna« a jiné listy oznamují, že ministr financ Vollenberg demisi podá, jelikož mini- sterská rada jeho reformy daní neschvaluje »Tribuna« k tomu podotýká: Předseda mini- sterstva Zanardelli zamýšlí portefeuille finanční, jakož i uprázdněný portefeuille mi- nistra orby obsaditi bez přenáhlení a se vše možnou rozvahou. Hollandské ministerstvo. Z Haagu, 31. července. (C.-B.) Krá lovna podepsala dekret o jmenování nového kabinetu ve složení již oznámeném. Noví ministři složí zejtra přísahu.
Crispi Neapol Haag Tri buna
14 article
Anglieká sněmovna. Z Londýna, 31. července. (C.-B.)v dolní sněmovně byl přijat 158 proti 44 hlasům návrb, kterým uděluje se zmoc- nění k půjčce 2 millionů lib. šterl. k úhradě na Anglii případající části nákladu na zřízení nového pacifického kabelu. První lord pokladu Balfour navrhl resoluci stran povolení dotace 100.000 lib. šterl. lordu Robertsovi, Velebil maršálovy zásluhy, pro něž ma právo na vděk národa. Porovnává jihoafrické poměry v době, kdy Roberts převzal velení, ses tuací, jež nastala několik neděl potom a do vozuje, že bez podivuhodné strategie maršá lovy Kimberley, Mafeking a Ladysmith bý valy by padly do rukou Burů. Campbell-Bannerman podporo val Balfourův návrh, za to Dillon (Ir káral Robertsovo jednání v jižní Africe, vy čítaje mu zvlášť ničení farm. Z Londýna. 31. července. (C. - B. [Dolní sněmovna.] Po delší debatě, ve které vyslovili se irští nacionalisté a radikálové proti povolení dotace, byla resoluce ve př- čině udělení dotace 100.000 lib. šterl. lordu Kitehenerovi schválena.
Balfour Roberts Velebil Kimberley Campbell Bannerman Balfourův Dillon Ir Robertsův Kitehener Londýn Anglie Mafeking jižní Afrika Anglieká sněmovna dolní sněmovna
15 article
Německé loďstvo. Z Cadixu, 31. července. (C.-B.) Obě německá loďstva nezastaví se v žádném jiném přístavě a poplují přímo do Německa. Zde naloží pouze potřebné uhlí a potraviny. Prine Jindřich pruský dával na své lodi hostinu na poctu cadixských úřadů. Tibetské poselstvo. Z Petrohradu, 31. července. (C.- B Tibetské poselstvo přibylo včer večer do Moskvy. Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 31. července. (C.-B.) Z Bol zana oznamují, že smíšená komise prohlížel škody na úpravách řeky Adyže, porou chaných povodní a uznala, že třeba bezodklad ných zabezpečovacích prací, jež budou státi na 1,086.344 K. Komise zúčastnili se také někteř říšti a zemšti poslanci. st. Z Pešti, 31. července. (Zvl. teleg »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000q Ceny beze změny. Platila: pšenice tisská 70 kg K 8.1713, 78 kg K 7.90, peštská 79 k K 8.074, 77.5 kg K 8.05, semtěšská 77.7 k K 805, kaločská 75.5 kg K 7.95, sivačská 74.7 kg K 7.8714, skladní 78.4 kg K 8.07 76.5 kg K 7.85, 75.8 kg K 7.75; nová lisská 80 kg K 8.20, 79.3 kg K 8.074. 79 kg K 8.—, stuchlá, semtěšská 77.7 kg K 8.05, kurtická 79 kg K 8.—, peštská 805 kg K 8071g, 77 k 7.90; žito nové K 6.70 až 6.90; ječme K 6.40; oves K 6.75: kukuřice K 5.35.
Jindřich pruský Platil Německo Petrohrad Moskva Vídeň Adyže Pešť K 8.074 kg
16 article
Termínový obchod byl pevný, ale slabý. K večeru znamenala pšenice na měsíc říjen K 8.15) pšeníce na duben K 8.45, žito na říjen K 6.76, oves na říjen K 7.08, kuku- řice na srpen K 5.24, na září K 5.34, n květen K 5.14, řepka na srpen K 13. 45. Povidla slavonská po K 19.75 na září říjen; jiné zboží beze změny. Počasy: par no Z Petrohradu, 31. července. (C. B Bursovní komitét usnesl se na uvalení kon kursu na báňskou společnosto do- necko-j urěvskon. Aktiva činí 9,162.712 passiva 10,246 698 rablů n. Z Berlnn, 31. července. (Zvl. tlgrm »Nár. Listů«) Dle zprávy v bilančním sezen dozorčí rady bochumských oceláren přednesené obnáší čistý výtěžek za správní rok 1900—1901 4.3 millionu marek proti 4.6 mill. marek v roce předešlém. Při tom sluší míti na zřeteli, že akciový kapitál obnášel tentokráte o 4,200.000 marek vvíce, za kterýžlo obnes vy dány byly nové akcie a zakoupen důl »Karolinen glüek«. Celkový akciový kapitál, jenž má podí na zisku, obnáší 25.2 mill. marck proti 21- mill v roce předešlém. Dozorčí rada usnesla se na- vrhnouti valně hromadě rozdělení 131/sprocentn dividendy proti 16/sprocentní roku předešlého Na odpisy věnovány byly 2 milliony mk., tedly o 300.-000 marék více, za to však nadaei Baarcově a pensijnímu fondu věnováno o 60.000 marek měně než roku minulého. Udržovaci účet vykazuje dotaci o 50.000 marek větší.
Petrohrad million
17 article
Co se celkového výsledku týče, těžil podnik ještě něco z doby vysokých cen a musí být přiznáno, že vzhledem ka špatným poměrům železářským jest výtěžek velice dobrý. Z Kasselu, 31. července. (C.-B.) Schůzi věřitelů v konkursu Sumpfa, předsedý do- zorčí rady akciové továrny na sušení mláta, bylo sděleno, že společnost tato příhlásila ke konkursu Sumpfovu pohledávku 50 mill. marek. Z Paříže (la Vilette), 29 července. (Zvl tigrm. »Nár. Listů«.) (Trh na ovce.) Přihináno 24.084 ovel. Po řadě slabě obeslaných trho měl dnes konsum k disposici neobyčejně velký přihon. Obchoď a prodej byly při klesajicích cenách špatny a 5000 ovcí zůstalo neprodaných. Zname- naly: francouzské ovce od 73.— do 102.— africké od 65.— do 88.—, jihoněm. od 94.—do 100.— franků za 50 kg čisté masné váhy. — Od 25. t. m. nebylo dodáno do sanatoria žád ného kusu; v jatkách zůstalo dne 28. červenee 2720 ovel. Z Nového Yorku, 30. červénce. (C.- B.) Týdenní zpráva povětrnostní kanceláře praví: Intensivní horko potrvalo po delší část týdne ve středních údolích. V posledních třech dnech byla však temperatura mírnější. Na velkou čásť snesl se výdatný déšť, v kraji mississipp- ském a v horních misourských údolích panuje naproti tomu vedro. Ještě vážnější jest stav v údolí Ohia a v Tennesee, kde nepršelo. Na pobřeží atlantickém jest stav celkem příznivějši Značné deště zlepšily pozdní kukuřici z část v Nebrasce, Kansasu, Oklahomě a Missouri.
Sumpfův Kassel Paříž 29 červenec Nový York Ohio Tennesee Nebraska Kansas Oklahoma Missouri kg
18 article
Ranní setba byla před deštěm v plném slova smyslu zničena. Jowa trpěla méně, Výdatně deště ve velikých kukuřičných stálech východně od Mississippi, vyjímaje severní Illinois, zmen- šily nepříznivé následky horka. Žně ozimní pše nice na severovýchodním pobřeží Tichého oceánu byly dobré. Žně letní pšenice dobře pokračují. Z Nového Yorku, 31. července. Smýšlení volné, pšenice na červenoc —.—, pšonice na září 7334, kukuřice na červenec —.— cukr muscovados 3/1«, bavlna 81/1e. — Na peněžní burse závěrečni smýšleni chabé.
Mississippi Illinois Tichý oceán Nový York
19 title
Národní hospodář.
20 article Nedělní klid při živnostech.
Nedělní klid při živnostech. Píše mag komisař Fr. Kafka. Posledním nařízením c. k. místodržitele pro Čechy ze dne 3. července 1901 č. 44.282 čís. 38 z. z. o provádění nedělního klidu, vyvolán byl jak v kruzích živnostenských, tak i v ostat- ních třídách občanských v Praze a pražském policejním obvodu pochopitelný rozruch. Zejmena mali živnostníci a široké vrstvy lidové domnívají se býti citelně postiženými ježto zakořeněný zvy k nákupu nedělního nynějšími poměry pracovními stále ještě udržo vaný, byl zminěným nařízením rázem pozměněn. vzdor tomu že obchod s potravina m z něho byl vyjat. Není zajistě pochybnosti, že úprava klidu nedělního náleží mezi důležité a nutné, v ra dách pomocnictva pak dávno kýžené, reformy sociální, a není zajisté nikoho, kdo by v zá- sadě proti nedělnímu klidu brojil. Záležo ovšem velice na způsobu, jakým se při- slušný zákon provádí, aby dosavadní ustálené zvyky výrobní, obchodní a konsumní nebyly příliš rychle a neočekávaně změněny Zákon o klidu nedělním jest instituci mo- derní, datujíeí se teprve od roku 1885. Rá živnostenský ze dne 20. prosince 1859 ř. z.č. 227 o klidu nedělním při živnostech vůbecse nezmiňuje. Teprve novella živnostenská ze dno 8. březno 1885 čís. 22 ř. z. vyslovila v § 75 povšech- nou zásadu, že v neděli má ustati vešker práce živnostenská, avšak zásada tato platila více méně theoreticky, ježto pro celou řadu živností výrobních i obchodních výminečně do- volena byla práce nedělní na základé nařízení zúčastněných ministerstev obchodu, vnitra kultu i vyučování. od
Kafka Francie Čechy Praha
21 article
Citovaný § 75 novelly po devítiletém trvání zrušen se všemi výše zmíněnými nařízením ministerskými a nahražen nyní platným záko- nem ze dne 16. ledna 1895 čís. 21 ř. z., jímž se znovu upravuje nedělní a sváteční klid př živnostěch. V článku I. tohoto zákona vyslovena opětně zásada: »v neděli ustati má všecka práce živnostenská« a článek II. praví, že kli nedělní má počíti nejpozději o 6. hodině ranní každé neděle a to současné pro všechno děl- nictvo každého závodu a trvati má alespoň 24 hodin. Z tohoto povšechného ustanovení článků l a II. jsou vyjaty: 1. práce, které sluší konati, aby živno stenské místnosti a závodní zařízení byly vyči stěny a v dobrém stavu udrženy, jimiž pod míněn jest pravidelný chod vlastního nebo ně- kterého cizího závodu a které bez podstatné porůchy práce nebo bez nebezpečenství pro život a zdraví dělníků nemohou býti konány ve všední dny ; 2. potřebné střežení závodních zařízení; 3. práce spojené s inventurou a to jednou ročně ; 4. neodkladné práce povahy přechodní které musí vykonány býti buď z ohledů veřej- ných, zejmena z ohledu policie bezpečnostní nebo v čas nouze 5. osobní práce živnostníkovy, pokud je koná bez použití některého pomocného dělníka a nikoli veřejně.
22 article
Ježto nyní platný zákon o klidu nedělním a svátečním při živnostech, ze dne 16. ledna 1895 čís. 21. ř. z. nastoupil na misto zruše- ného § 75. novelly ze dne 8. března 1885r. z. č. 22., jíž změněn a doplnén byl živnosten ský řád z roku 1859, nutno z ustanovení to- hoto logieky souditi, že nynější zákon o klidu nedělním, jakož i všechna nařizení na jeho zá- kladě vydaná, tudiž také i poslední nařizení c. k. místodržilolství ze dne 3. července 1901 č. 44.282, čís, 38. z. z., nevztah ují s na zaměsínání a podniky jmenované v článku V. uvozovacího patentu k řádu živnostenskému ze dne 20. prosince 1859 ř. z. č. 227. a ne- podléhají tudíž předpísům zákona o klidu ne- dělním: a) výroba hospodářská a lesnická a jej živnosti vedlejší, pokud tyto hlavně se oblrají zpracováním vlastních výrobků ; b) hornietví a přístroje dle práva horního závislé na povolení horního úřadu , c) činnost literární, právo spisovatelů ke vlastnímu nákladu a provozování krásných umění; ct tosu nlulodnaa d) práce námezdní nejprostaího druhu (práce nádenní a j.), tudiž i práce čelední ve smyslu řádu čeledního dne 21. srpna 1857č. 39.463, zz. č. 42. pro Prahu a policejní obvod ; e) živnosti, které jsou domáckým zaměst- náním vedlejším a provozovány bývají osobami vůbec k vlastní domácnosti náležejícími ; f) jednání advokátů, notářů a dohodců ob- chodních (sensalů směnečních, sensalů zboží bursovních agentů), pak inženýrů a jiných osob, kteréž úřadem pro jistá jednání jsou zvláště ustanoveny a v povinnost vzaty; dále všeliké podniky ku prostředkování jednání soukromých, které nejsou rázu obchodního.
Praha
23 article
Pojem »sprostředkování obchodů soukro- mých« musí, poněvadž jedná se o ustanoven výjimečné, přesně vykládán býti, a může tudíž vztahovati se jenom na ony případy, kde jedná se o sprostředkování jednotlivých určitých ob- chodů mezi určitými osobami, nesmí však roz- šiřovati se i na případy, jež dle právnického názvoslaví za »sprostředkování« se nepokládají, na př. na informační kanceláře (nález správního soudu ze dne 5. února 1885 č. 2884); sem však nenáleži i činnost podniků pohrby obstarávajících; g) provozování umění lékařského (lékaři, ranhojiči, porodní báby atd.), zvěrolékařství, pro- vozování léčebných ústavů všeho druhu, počl- tajíc v ně i porodnice, blázince, lázně a pitelny. lékárnictví a j. Podník obyčejných, účelům léčebným nesloužících lázní, považovati sluší, nehledí k jiným podminkám zákonným (dle práva vod- ního, řádu stavebního), za živnost svobodnou ve smyslu řádu živnostenského; h) soukromé vyučování a vychovávání ústavy k tomu se vztahujíeí.
24 article
Věda a vyučování ji jest svobodné; zaklá- dati ústavy vyučovací a v nich učiti, smí každý státní občan, jenž prokázal zákonem předepsanou způsobilost. Sem náleží na př. též ústavy pro vyučování braní míry, šiti šatů, střihání, škol maliřská, taneční a divadelní, šermírna, jí- zdárna a j. v.; i) živnostenské práce veřejných ústavů hu- manitních a vyučovacích, trestnic nebo káznic. K častým steskům živnostnictva do živno stenské výroby jmenovaných ústavů, dovoluji si upozorniti, že předpisy o pracech živnostenskýeh ve veřejných trestnicích obsaženy jsou v nař. min. ze dne 14. února 1866 č. 1753 a v nař min. práv ze dne 12. dubna 1885 č. 5456 příslušným jest ministerstvo spravedlnosti. Práce v donucovacích pracovnách a úprav káznietví vůbec spadá do kompetence zákono- dárství zemského; k) podniky ústavů úvěrních, banky, zasta- várny, pojišťovny, spořitelny, ústavy zaopatřovae a důchodní a j., sem náležejí též společenstva výdělková a hospodářská, tudíž také všechny záložny ve smyslu zákona ze dne 9. dubna 1873 č. 70 ř. z., 1) podniky železniční, dráhy elektrické lanové a podniky paroplavební; m) plavba na moři a rybářství na moři řídí se dle předpisů zákona námořního; n) podniky stálých přívozů (prámů) na ře- kách, jezerech, průplavech a j., pak plaven
ústav úvěrní , banka
25 article
dříví a voropla vba vůbec. Podníky tyle řídi se zvláštními předpisy policie říční; o) podnikání veřejných zábav a výstav všeho druhu. Sem náleží na př.: podníky diva- delní, hry se zpěvy, produkce jezdeů umě- leckých, umělců gymnastických, kočujících hu- debníků, loutkových divadel a p.; p) vydávání a prodej period ických tiskopisů, jež podlehají předpisům zákona o tisku; q) obchod podomní a jiná zaměstnání živ- nostenská potulmo provozovaná řídí se patentem o hausírnietví a příslušnými nařízeními mini- sterskými; avšak prodej předmětů denni spotřeby, jako na př. mléka, másla, ovoce, zeleniny, květin, dříví a pod., jež dům od domu noseny, neb na ulici nabízeny jsou, podléhá § 60. řádu živn. a tudiž i zákonu o klidu nedělním; rovněž tak obchod tržnl (viz § 1. čl. XII. cil. zák.).
26 article
Jak jsem již předem pravíl, veškeré tuto uvedené podníky pod lit. a—q, nepodlé- hají předpisům řádu živnostenského a tudíž nemohou podléhati také předpisům zákona o klidu nedělním, vzdor tomu, že všechny pod- niky tyto jsou po živnostensku provo- zovány (kromě průmyslu domáckého a výroby lesní i polní) podmíňujíce obligatorní nemo- censké pojištění pomocnictva živnostenského. K zákonu o klidu nedělním vydáno z4- roveň prováděeí nařízení ze dne 24. dubna 1895 č. 58 ř. z., jímž na základě § 1. čl. VI. tohoto zákona povolena byla práce v neděli vůbec, aneb pro určitou dobu nedělní v pod- nicích, při kterých dle jejich povahy nedá se provozování přerušiti nebo příslušná práce od- ložiti, nebo jejichž provozování v neděli jest potřebí k ukojení každodenní a v neděli zvlást vystupující potřeby obecenstva nebo veřejné do- pravy. Podniky tyto jsou: semenárny, zahrad- nictví obchodní, železárny, výroba smalfového nádobí, vápenice, cementárny, magnesitárny a sádrárny, cihelny včetně výroby ohnivzdorných kamenů a cihel struskových, výroba zboží hli- něného, sklárny, výroba uhliku pro elektrické osvětlení, výroba nádob z dravoviny, kože- lužství, závody k čistění střev, běličství, bar- vířství, tiskárny látek, výroba dřevoviny, lepenky a papíru, výtoba cellulosy (ze dřeva, slámy atd.), mlýny na obilí, sladovny a piva- vary, sušárny chmele a sírárny chmele, výroba
27 article
cukru, výroba šťávy lékořicové, výroba syrobu a hroznového cukru, sušárny na čekinko, řepu a ovoce, výroba konsorv, sklepy vinné, lihovar- nictví a raffinování lihu, výroba lisovaného droždí, octářství, výroba a prodej sodové vody, výroba strojeného ledu, výroba chemiekých předmětů, průmysl tukový (margarin, stearina glycerin), raffinerie olejů minerálních, výroba svitiplynu a vodního plynu, fotografie, ústřední závody pro výrobu a dodávání elektrického proudu, ústřední topení parou nebo vodou, osvětlování veřejné, podniky omnibusové a do- stavníkové, námezdně živnosti pro doprava osob (flakři, drožkáři a j.), pronajímání pro- středků k dopravě osob, živnost lodnická na vodách vnit roz emských, podniky po- hřební, podniky pro veřejné služby (úslavy po- sluhů, veřejní nosičové, průvodčí clzie slové), doprava zboží, živnost hostinská a vý- čepnická a lázně — celkem 48 podniků. Nařízení toto doplněno nař. z 11. srpna 1895 č. 125 ř. z. a 10. dubna 1897 č. 97 ř. z. a j. Na základě § 1. článku VII. zákona o klidu nedělním svěřeno bylo politickým úřadům zem- ským, aby ustanovily potřebné výjímky z před- pisu o klidu nedělním pro následující živnosti: a) vazače rostlých květin a obchodníky s nimi, b) kadeřníky, holiče a vlásenkáře, c) pekaře, d) cukráře, koláčníky a mandoletáře, e) řezníky, včetné řezníků koňskýcha zvěřinářů, f) uzenáře a uzenkáře, g) mlékárny, mlékaře a obchodniky s mlékem, zároveň pak zmocněny politické úřady zemské na základě čl. IX. téhož zákona, aby pro živnosti obchodni ustanoviřy hodiny, po které práce nedělní jest dovolena — v obou případech však po vyslechnutí příslušných o bei a živnostenských společenstev.
28 article
Skutečně také vydalo zdejší c. k. místo- držitelství na základě § 1., čl. VII. a IX. zá- kona o klidu nedělním, nařízení ze dne 16. prosince 1897 č. 195,854 z. z. č. 69, jímž upraven nedělní a sváteční klid při provozování živností výrobních a obchodních v celém království českém, kdežto dalším na- řízením ze dne 27. prosince 1899 č. 206 592 z. z. č. 102 upraven byl a změněn nedělní klid pouze pro živnost obehodní pro král. hlav. město Prahu a ostatní obco praž- ského policejního obyodu. Sotva od vydání tohoto nařízení minulo 18 měsíců, vydáno nejnovější nařízení e. k. místo- držitele pro Čechy, ze dne 3. července 1901 č. 44.282 č. 38 z. z., jímž zrušono bylo pro král. hlav. město Prahu a ostatní obce pražského policejního rayenu, nařizení ze dne 27. prosince 1899 č. 206.592 z. z. č. 102a za částečné změny nařízení ze dne 16. pro- since 1897 č. 195.854 z. z. č. 69 upraven byl nedělní a sváteční klid při provozování živnosti obchodní znovu tím způsobem, že při živ- nosti obchodní jest nedělní práce od 1. května do 30. září každého roku úplně zastavena.
Praha Čechy
29 article
Od 1. října do 30. dubna jest prodej zboží v neděli od 6 hodin ráno do 11. hodin dopo- ledne dovolen, kdežto při obehodu s po- travinami jest nedělní práce po celý rok od 6 hodin ráno do 11 hodin dopoledne do- volena. Práce v písárnách a úřadovnách při pro- vozování živností obchodních a ohledně prodeje zboží, živnostem výrobním příslušícího, jsou v neděli v měsících květnu až včetně záři ňplně zapovězeny, od 1. října do 30. dubna však od 9—11 hod. dopoledne dovoleny. Ačkoli, jak výše zmíněno, proti zásadnímu zavedení nedělního klidu při živnostech v šech, není v kruzích živnostenských odporu, sly šeti jest od všech interessentů, tudíž jak od majitelů živností a jich pomecných pracovníků, tak i od konsumentů trpké výtky do z působu pro- vádění zákona o klidu nedělním.