1
masthead
19. května 1907. Číslo 137
4
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Henri Le Sidaner.
= Kterak asi připadl »Manes« na tohot
skvělého mistra ticha? Právě na něho, jenž
není ani v nejmenším buřič, ano ani žádný
hlodač neznámých nových cest, ale také žádn
zpátečník, aniž opozdilec, nýbrž zdatný uživat
a rozvinovatel nejnovějšího? Nějaká ojediněl
úkázka už byla jednou v Pavilonu, na výstavách
cizich v největším hřmotivém ruchu nápadnou
a zvábí vždy tyto kouzelné oasy svatého pokoje,
jež Le Sidanerove jméno učinily známým, pro-
slulým a hlavně milým. K souboru však, jaký
dnes pod Kinskou vidíte a o němž bych si přál.
Sidaner
Kinská
5
article
sbyste se jím nemohli ani nasytiti, poněvad
vám nabízí skvělý požitek a hojnost poučení,
k souboru tomu přišel asi »Manes« prostředni-
ctvím druha a vřelého hlasatele umělcova, Ca-
milla Mauclaira, který s jemnocitným vkusem
dovede si vybírati své umělecké lásky. Nepo-
chybně že také svými anglickými styky spro-
středkoval loni Le Sidanerovu výstavu v Lon-
dýně, a pouhé srovnání seznamu obou a toho,
co kdy a kde jste od něho byli viděli, povi vám
jednu věc, zevní sic, přece však ne bezvýznam-
nou pro umělce a člověka. Převážnou většinou
je čtyřicet maleb Le Sidanerových v Pavilona
novinkou; to jest, setkáváte se s umělcem velk
a trvalé produktivnosti a pracovitosti, obojí vy-
rovnané, v souměrném rozložení sil, stále v sil-
ném a rovnovážném napjetí, neboť nikde nemu-
ske rychle přeskakovat slabiny a přenášet se
přes ochablosti a nezdařenosti. Čtyřicet projevů
jednoho a téhož ducha, jednoho a téhož rozpo-
ložení mysli a rozechvění srdce, jedné a téže
jistoty oka a ruky. H. Le Sidaner patrně netrpi
záchvaty a konvulsemi; zcela zřejmě je to umě-
lecký karakter zdravého založení a rozpjetí,
který se obaluje květy, kdykoli jest oplodněn,
což se děje v každé chvili, kdy upře zrak
srdeem nesený na zjevy kolem sehe, s touže
pravidelnosti, avšak v kratších intervalech, jak
jarý strom v roce.
Mauclair
Nepa
Lon
Ca
6
article
Jaké jsou tyto zjevy? Aeh, jak nepatrné,
všední, každodenní! Potřebuje-li který theoretik
nezvratných a přesvědčivých dokladů o tom, ž
v uměleckém tvoření a díle jakost a hodnotnost
nezáleží na zvláštní význačnosti hmotné a obsat-
nosti předmětu, celé dílo Le Sidanerovo se mu
k tomu nabízí. Nějaký dvůr nebo dvorek,
prázdný rynek venkovského města, kout zahrádky,
schody v předsíni, otevřené do zahrady okno,
několik domů nad kanálem, stromořadí v slunci,
bilý můstek ke dveřím parku, kousek domácí
zahrádky, tři loďky na vodě, zarostlé a jako zapo-
menuté schody, stůl, obstoupený bilými židlemi,
nějaká slepá ulička, hrbolatá cesta mezi zboreený.
mi zdmi, a všude prázdno, žádní lidé, žádný
ruch, žádné hemžení. Ani linie nejsou takořka
v pohybu. Často stačí i jen pravouhlá, ne-
zkrácená jejich síť, jak se objevuje, stojíte-li
zpříma před čelem domů nebo domků. Nejvyšší
prostota, největší jednoduchost, chudost byste
řekli. Zůmyslné vybýbání se všemu, co obyčejné
zvědavce chytá a poutá. Hledaná nezajímavost
předmětná. Byl by však na omylu, kdo by na
ryehlo usuzoval z toho vypočítavou zúmyslnost
a rafinovanost, s jakými se teď přečasto setká-
váme. Náhlými, neočekávanými, příkrými kon-
trasty hledí mnozí překvapovati. Nezvyklostmi,
neobyčejnostmi. Snad nikdy nebylo v umění
tolik vypočítavosti neb aspoň počítání a kalkulu
jako dnes. Ohromná konkurence k tomu vede,
anebo svádí; je třeba tupé nebo netečné mysli
a pozornosti aspoň na chvilku zlákati, vřavu
překřikovati, ukázati se nápadným, když ne hlu-
bokým a zkonsolidovaným Hlučné vlnobití, po-
puzované k velkému, ale prázdnému pohybu
zeela zvláštním a nebývalým stavem životních,
tociálných, ne však uměleckých okolností. Út
za krátkou a kratičkou dobu se poznává jejlch
čutost a zoufalost.
7
article
H. L. Sidaner sem nepatří. Skromný výběr
hmotné látky obrazové patří k jeho umělecké-
nu karakteru. Dlužno doplniti: k jeho posti-
ckému cítění. Nevidí mrtvé hmoty, nevidí hluché
prázdné ticho. Odlehlé sainoty naplňuje dueh
jeho velikým, něžně rozechvělým životem. Sou-
urak, přítmí, šero, hebký závoj noci, chvíle
kdy hmoty počínají se rozplývati, kdy se ztrácí
jejich tíha, kdy obrysy i plochy měknou, kdy
stmosféra dramaticky hraje, kdy se odbývají
věčné zápasy světla s rodicí se tmou, kdy ví
tušlte nežli vidíte, kdy realnost přerozuje se
nystíku, kdy skutečností prociťujete se k my-
sleriu, kdy buduje se před vaším zastírajícím
se zrakem tajemné kouzlo tušení, to je chvíle
Le Sidanerova. Jde liduprázdnými prostoramia
cestami, vidí mlčící stěny a do dřímoty upada-
jiel prostranství, ale necítí se osamělý a nezapřá-
di se ve chmurnou misantropní trudnomyslnost.
Váady cítí tluk života. Jednotlivá okna svíi
nebo planou do přítmí, jako zářivé fanaly zta-
jenýeh klidů lidstva, podobně jako vidíte ote-
rřenými okny nebo dveřmi, z polosvětla světni
a chodeb, ven do zeleného jasu zahrad, do i-
chého smavého plesu kyprého jara. Le Sidan-
rova ticha nejsou melancholie, nýbrž dojímavé
nadosti samotáře, člověka, básníka, který se pro-
bouzí k plnosti života, ne pasivního a naříka-
rého, nýbrž aktivného a tiše radostného. HI. l
Sidaner miluje tyto prostotné motivy celým
urdeem, láskou oddanou, vřelou, hlubokou,
v jejímž ovzduší se rodí pravá díla umělecká.
H L Sidaner
Le Sidan
8
article
Jenom v jejím. Je třeba milovat, má-li se tvoři.
Le Sidaner nosí tyto disposice básnické
mysli s sebou, stále a kamkoli. Nejsou závislé na
určitých místech. Bruges la morte Rodenbachov
rdá se, že je městem proň predestinovaným,
a vskutku tam pobyl dlouhý čas, v jeho
zmlklém, odevzdaném a mátožném ovzduší, (ale
Beauvais nebo Gerberoy v jeho zoru má tatáž
kouzla, Benátky a Paříž neméně. Intimita s-
noty — ne osamělosti — jde s ním všady
jako neodlučitelný přítel a průvodčí. A nejso
to ani vždy pozdní večery s probouzející se
noel, jejich vyrovnávací monochromie a sym-
fonie zašeřených dominant, jichž, jak se mno-
bým zdálo, potřebuje duše jeho ke vznícení.
Whistler, jeho předchůdce, v Ten o'elock veleb
takové chvíle proto hlavně, že měšťákovi jso
lhostejné, ne-li nemilé svojí nejasností. Le S-
daner je však miluje tak, jako maloval jeh
velký předek Corot hebké kouzlo probouzejícíh
se jitra nebo večera. Z příbuznosti duše a její
eilové nálady. H. Le Sidaner s touže láskou
s tímže naladěním nitra objímá nádheru dne v
květech se topícího; vidí jej tak hebký, tak
něžný, milý a sametövě vábný jako pozdní jeh
hodiny. Příroda, skutečnost, zbudovaná bohem
a lidmi, jsou nástrojem, z něhož nejraději vy-
luzuje své písně. Objeví-li se lidé v nich, jsou
to jen tiše se držící nebo šinoucí silhuety, sesi-
lující svojí přitlumenou existencí širokou vlnu
mičení. Nevyhýbá se však lidem. Má ve svém
díle obrazy (v Praze chybí), v nichž vystupují
jako hlavní motivy. Jaei však lidé! Bilá děv-
čátka konfirmantky, bezhlasé beguinky, mírné.
klidné silhuety a zjevy, ztělesňujíeí cudné mičení
a pobožný poklid duše opevněné nedobytnými
hradbami proti řvavé turbulenci světa.
Whistler
H Sidaner
Bilá
Benátky
Paříž
Praha
Le S
Beauvais
9
article
»Stůl ve světle luny«, podobný »Kytici na
stole« v Luxembourgu a několika jiným obra-
zům, je překvapující výtvor půvabů monochromie.
Matně prozařuje běl nářadí a pokryvu šedí okol,
Obojí rozkládá a rozpřádá se v nechopitelných
a přesubtilních nuancích a zase spřádá a pro-
plítá v jedinost malebnou, vyličujíel optický div
hmoty ztopené v objetí atmosféry. K básníku
přistupuje malíř a drží se tohoto thematu vý-
hradně. »Terasa«, »Můstek«, »Soumrak«, »R-
žová kaple«, »Jaro« převádí je do polychromie,
do koloristieké polyfonie se stejnou něžností
i sytosti. Harmonisace jest obdivuhodná. Není
možno odolati a zůstati nedojatým vůči jejímu
rythmickému verši a jeho rýmy, který tvoří ně-
kolik málo sobě blízkých a příbuzných, mile
zvučivých barev. To jsou pevné body, k nimž
vše ostatní ve vábné hře se sbíhá a v nich vrcholi.
Jestliže sametovou a dumavou něhou staví s
Le Sidaner po bok Fantin Latourovi, učitelem
harmonií a svmfoniky byl mu MeWhistler,
impresionismus Monetův a Degasův vede jeho
ruku, když krátkými čerchami, drobnými skvr-
nami nasazuje vedle sebe a na sebe, částečky
nemísených tonů. Impresionismus připravil mu
tuto techniku, sugerující dojem vibrace vln svě-
telných a vzduchových, umožnil mu vyjádřiti
všechnu tichou poesii věcí a něžnou pohnutost
vnitra, všechno intimní, důvěrné a sdílné kouzlo
světla, rozplývajícího se v nekonečných nuancích
a rozptylujíeího se jako vůně květu v atmosféře
tichem dobré lásky zvučící. Le Sidaner není
osamělý. Jak praotec naň vzhliží Vandermee
z dálky sedmnáctého věku; Verlainovy analogie
vám připadnou, podobnosti s Míseterlinkem
Khnopffem, příbuzhosti s Cazinem a přece vedl
nich, jako pravý zdravý umělec má svoje srdce
a svojí řeč jasně rozeznatelného zvuku
Karel B. Mádl.
Monetův
Degasův
Verlainův
Míseterlink Khnopff
Mádl
Luxembourg
Cazin
Fantin Latour
10
article
Umělecké výslavy denně otevřené: Topič ův
Salon (grafické dílo Vojtěcha Preissigal. — Pavi
lon »Manesa« podKinskou (Henry Le Sidaner
a Jean Dejenn). — Výstava osmi v Kralodvor-
ské ulici čís. 16. — Úmělecko- průmyslov
museum (jubilejní výstava V. Hollara). — Výročn
výstava Krasoumné jednoty v Rudol-
finu. — Stálá tržnice »Manes a«, Vodičkova
ulice č. 38.
= Musea a obrazárny v Praze: Mu s e um
král. českého od úterka do soboty od 10 do
hod.; v neděli od 10 do 1 hod. — Umělecko-
průmyslové museum od úterka do soboty od
10 do 3 hod.; v neděli od 10 do 1 hod. — Mo-
derní galerie král. českého od úterka o
neděle od 10 do 4 hod. — Obrazárna v Rudol-
finum od úterka do soboty od 10 do 3 hod.; v ne-
děli od 10 do 1 hod. — Museum král. měst
Prahy od úterka do soboty od 2 do 6 hod., (vyjí-
maje čtvrtek); v neděli od 9 do 12 hod. — Náro-
dopisné museum českoslovanské o
úterka do soboty od 9 do 12 hod.; v neděli od 9 do
1 hod. — Galerie cís. rady J. V. Nová ka
(na Florenci) denně od 2 hod. po přihlášce u ma-
jitele. — Obrazárna br. Nosticů denně p
přihlášce u vrátného. — Obrazárna klášte r
Premonstrátů na Strahově denně o
9 do 1/s12 hod
Preissigal
Henry Le
Dejenn
Vodičkův
Nostic
Rudol
Praha
Florenc
Strahov
Úmělecko
e um král
derní galerie král
muzeum král . město
Galerius cís
11
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Učitelstvo všech kategorii na sjezd lidové
osvěty!
Obětovná práce inteligence všech kategori
na poli lidové osvěty znamená u nás ono p lu
povinnosti, kterým je v naší národní společnost
každý zavázán národnímu celku. Pohled na na-
rodnostní mapu, chladný zřetel k nynějším poli-
tickým a národním poměrům a trocha rozhledu
po situaci a kulturním stavu u národa něme-
ckého, nutí nás všechny v každém oboru kul-
turní práce ke zdvojenému úsilí na poli probuze-
vání, poučování a povznášení lidu.
Nemají-li osvětné programy našich nárol
ních velikánů býti pouhymi verbalnými hesly.
jimiž se sice při vlasteneckých proslovech para-
duje, ale jež se novtělují drobnou, úsilovnou.
vytrvalou, postupnou a uměřenou prací v život.
má-li národní devisa: „osvětou k svobo-
dě!“ nabýti svého pravého významu, musísi
jednou veškera naše inteligence uvědomiti, že
její úkol nekončí v kancelářích za psacími stol-
ky a v síních školních, ale že druhý, povinný
díl její práce je mezi lide m.
Učitelstvo vždy v celku chápalo takto svůj
úkol. Musili bychom opakovati známé věci, kdy-
bychom chtěli dokumentovati, co učitelstvo pod
niklo na vzdělání a probuzení širokých vrstev
lidových v dosavadních formách a dosavadní or-
ganisaci našeho lidového vzdělání, jež bylo pě-
stováno zvláště ve spoleích čtenářských, bese-
dách, odborech obranných jednot, sokolských.
hasičských a zpěváckých spoleích a jinde.
Ale je nesporné, že nastala jistá deprese
která způsobila, že učitelstvo na mnohých mí-
stech se osamocuje a nepokračuje progressivně
a vytrvale v bývalé drobné práci mezi lidem.
12
article
Musili bychom rozbírati naše rozhárané poměry
společenské a politické, musíli bychom jíti po
stopách třídních bojů a musili bychom zjistii
reakční sílu mocných kruhů byrokratických
klerikálních, vystupujících silně proti lidové
práci učitelské a konečně musili bychom si uvě-
domiti jistou myšlenkovou, duševní krisi, již
naše učitelstvo v posledních letech prožilo, aby-
chom mohli pochopiti, proč někde mezi lid
mezi učitelstvo staví se jakás chladná stěna.
A přece, navzdor všem spletitým našim nešťast-
ným poměrům jedno je jisto: učitelé v šech
kategorii musí mezi lid, musí k lidu
a musí najíti cest a cestiček, které vedou do
srdcí a hlav občanů.
Měli jsme zvláštní příležitost poslední před-
volební dobou vniknouti do nejintimnějších
stránek našeho venkovského života českého
ustrnuli jsme, vidouce, že nejen učitelstvo, ale
veškera inteligence vůbec stojí v kvasné, pře-
chodné nynější době pončkud stranou, ponechá-
vajíc duševní vodení lidu pusté demagogii. Kdo
naslouchal resumujícím výrokům povoleb ním,
pronášeným s nejrůznějších politických stran,
přizná, že bylo společným desideriem všech.
kdo zašli k lidu a mezi lid a kdo nepřed pojatě
pozorují duši lidu, přáním, aby bylo v ěts
v zděláni v širokých vrstvách lidových. Po-
třebu většího politického vzdělání, rozhledu
uvědomění akcentuje nyní nejen politik, vidou í
triumfy demagogie, ale každý inteligent, hrozic
se obhroublého nynějšího jednání a rokování.
děsící se přívalu ohlupující, znemravňující a
štvavé literatury a trnoucí nad nebývalým úpad-
kem lidového vkusu.
13
article
Toto poznání nutí nejen k theoretickým
úvahám a kritickým statím, ale pudí přirozeně
E reformním činům. Otázka lidového vzdě-
lání v celém bohatém obsahu a rozsahu musí s
státi v důsledku poznání toho předmětem péče
veškeré naši inteligence a jmenovitě našeho uči-
telstva všech kategorií bez rozdílu. Podrobiti kri-
tice dosavadní formy a způsoby nynější methody
vzdělavací práce, pojednati o nejlepším způ-
sobu vhodné organisace, uměřiti cíle a vybrati
prostředky, sebrati zkušenosti i síly, dáti po-
pudy a programové počiny, sjednati postup
projednati nejdůležitější otázky konkrétní z obo-
ru lidového vzdělání, toť vše jest nyní samo-
zřejmým úkolem učiteletva a veškeré inteli-
gence.
Příhodným forem k této průpravné, reformní
práci bude zajisté sjezd pracovníků n
poli lidového vzdělání, pořádaný
dne 1. a 2. června t. r. v Praze v Mě-
šťanské besedě Svazem osvěto-
vým. Sjezd bude rozdělen ve čtyři sekce: před-
náškovou, knihovnickou, umělecko-zábavní
organisační. Zkušenosti na sjezdě sdělené, nové
náměty, kritika dosavadní činnosti, úvaha o no-
vých vhodných methodách, praktické ukázky
práce a návody ku práci osvětově, to vše umožní,
že bohdá učiněn bude krok k žádoucí reformě
lidového vzdělání. Kéž učitelstvo všech kate-
gorií, učitelstvo, které je hlavním činitelem na
poli práce osvětové, hojným účastenstvím a čin-
ným zasáhnutím v jednání sjezdové dokáže, že
navzdor všemu sklamání a všem obtížím je do-
sud a bude na dále nejen učitelem mlá-
deže, ale i učitelem českého lidu
F. V. Moravee.
F V Moravee
Praha
14
article
Sjezd učitolstva pokračovacích škol na Moravě.
Sjezd učitolstva pokračovacích škol na Moravě.
Reforma pokračovacího školství stává s
nezbytnou. Zájem o reformu roste a šíří se.
Z řad theoretiků i praktiků ozývají se hlasy, tou-
žící po důkladnější reorganisaci školství pokra-
čovacího. Nejsilněji proniká nyní otázka reformy
pokračovacího školství průmyslo vé h.
Mnichovské studie, některé nové cenné literární
zjevy, nová organisace učitolstva pokračovacích
škol průmyslových a silné hnutí učňovské, vy-
volané nedávným náhlým zvednutím demokrati-
ckých proudů — to vše jsou výrazy všeobecné
snahy po zdokonalení útvaru pokračovacích
K tomuto myšlenkovému, iniciativnímu r-
chu reformnímu přistupuje právě učitelstvo mo-
ravské, které u příležitosti nedávno zahájené
„zemské výstavy grafických prac
českých průmyslových pokračo-
vacích, opakovacích a odborný ch
škol pokračovacích na Moravě
shromáždí se dne 20. t. m. v Moravském pr-
myslovém museu v Brně, aby proneslo své přání
v otázce reorganisace průmyslového školství po-
kračovacího.
Z návrhu resoluce, Která bude předložena
a která bodlivě přihlíží ku proneseným přáním
učitelstva škol pokračovacích, patrna je snah
po z odbornění průmyslových škol pokračo-
vacích. Ráz všeobecný, který chtěl vyhověti
všem a na konoc nevyhovoval žádnému odboru,
má býti zaměněn organisací speciálnější pro od-
borné živnosti.
Morava
učitolstva pokračovací škola na Morava
myslový muzeum v Brno
praktik
15
article
Výrazem a dějištěm zreformované školy má
býti školní dílna, která tak má státi se pod-
kladem, pramenem a centrem veškerého ostat-
ního vyučování školního. To předpokládá nejen
radikální změnu dosavadní theorisační methody,
ale jeví se potřeba, aby vyučování ve školní
dílně bylo svěřeno zvláštním živnostenským uči-
telům s náležitou kvalifikací praktickou i theore-
tickou. Ve shodě s požadavkem českého živnost-
nictva vůbec bude potřebí zříditi živnostenskou
radu zemskou, která má na veškeré pokračovací
školy průmyslové dozírati. Správa má býti
dána zemi. Státu náležeti má, by určitou kvotou
přispíval na platy učifelů. Vydržovací výlohy
hraditi má obec, jež má starati se i o místnosta
nářadí.
Učebné osnovy mají co možno nejvíce
i v předmětech theoretických přihlížeti ku prak-
tickým stránkám učiva. Průpravou povšechnou
a účelnou má býti první ročník. Vzdělání po
přednosti odborné má se díti ve dvou ročnících
následujících. Žádá se tudíž rozhojnění dosa-
vadní organisace o jeden ročník. Snížení mari-
ma žactva na 30 a odstranění večerní doby vy-
učovací jsou požadavky všeobecné. Se stano-
viska hygienického nutno, by nářadí školní bylo
přiměřeno dorostlejšímu žactvu.
16
article
Obligátnost docházky má se vztahovati ne-
jen na všechny učně v místě, ale i na okrul, za-
bírající učně přespolní, na hodinu cesty od míst
školy vzdálené a má platiti pro všechny tři roč-
níky. Přičlenění k měšťanskě škole před-
stavuje si návrh tak, že absolventi celé mě-
šťanské školy mohou býti přijímáni hned do
II. ročníku trojtřidní školy pokračovací,
s čímž souvisí i dvouletní výučné výhradné právo
žáků, kteří s dobrým prospěchem prošli měšťan-
skou školu. Nárok na výučný list připoután jest
ku průkazu o dobrém prospěchu a úplném ab-
solvování pokračovací školy.
Bolestná a stále „otovřená“ otázka exeku-
tivy vůči nedbalým mistrům a učňům má řešena
býti se stanoviska autonomního a paedagogi-
ckého tak, že exekutivní moc má vykonávati
společenstve samo po návrhu správy školy. Živ-
nostenský úřad má býti jen stolicí odvolací. Vý-
roční výstavy za povinné účasti všech
žáků buďte pro několik škol společné a budte
pořádány každý rok v jiném místě.
Starý, všecbecně uznaný, ale bohužel velmi
nedostatečně a nesoustavně praktikovaný poža-
davek zlepšení mravní výchovy živnosten-
ského dorostu bude zdůrazněn návrhem, abyi
mimo školu, a však ve s po jení s n l, pe-
škol.
17
article
čeváno kylo o mravní výchiovu a tzlesnou zdat
nost dorostu živnostenského školními besidka
mi, knihovnou, časopisem, tělocvikem a vycház
V otázce reformy dívčích průmyslových ško
pokračovacích nutno si nejprv uvědomiti, že pra-
nepatrný počet škol těch ozřejmuje, jak málo
ještě pronikla potřeba zvýšení a zodbornění dív-
čího vzdělání. -Kdekoliv škola se zřídí, nikde
není o žačky nouze a dobře radí návrh resoluce.
aby školy byly jaksi kombinovány jako povinne
pro ty, které potřebují výučního listu a jako ne-
povinné pro dívky z lidu vůbec. Praktická ten-
dence těchto škol je sice samozřejmá, ale slušt
tu rozuměti účelnost dle dvojího směru budou-
cího povolání dívky zvláště v rodině
kromě toho i snad v živnosti. Při řešení které-
koliv otázky, týkající se dívčích škol. nesmí opo-
menuto býti důležitého poslání v domácnosti
právě vše, co nám ženu od rodinného života
jakkoli odvádí, má býti paralelisováno vytrvalou
snahou probuditi zájem a lásku pro život ro-
dinný.
Vítáme radostně návrhy učitelstva morav
ského na reformu školství pokračovacího a pře-
jeme nejen výstavě, ale i sjezdu plného zdaru.
Z reformního ruchu rodí se činy
naše školství reformy vskutku po-
F. V. Moravec.
F V Moravec
19
article
třebuje.
Knlhy zaslaně redakloru féto ru
Briky
Zpěvník pro školy střední a měšťan
ské. Na základě učebných osnov sestavil J o se
Moučka. Díl I. pro I. odd. škol středních a II. tříd
škol měšťanských. Za 70 hal. Díl II. pro II. odd
škel středních a pro vyšší třídy škol měšťanských
Za 1 K 40 h. Oba díly schváleny. V Praze. Nákla-
Batel J. Otto.
Zpěvník presenluje se jako výborná pomůck
nejen velmi dobře voleným výběrem cvičiva, nená-
silným, ale postupným a prakůickým učivem theore-
tickým, hojnou příležitostí ku procvičení hlasu a lad-
nou, příčinnou souvislostí theorie s praxí. Úprav
ýprava pečlivá.
Doporučujeme vřele.
vzorná
Kronste inerovy
Brik
Moučka
Otta
Praha
Náklo
Batel J
24
article
V zájmu zdraví neměl by
nikdo píti silně rozčilující
nápoj kávový nesmíšený.
Kathreinerova
sladová káva Kneippova
se osvědčila již před léty jako
nejlépe chutnající přísada, která
jest lehce stravitelná, výživná
a krev tvoříc zdraví podporuje
i zároveň nápoj
kávový zlahod-
ňuje a zpříjemňuje.
Ochranná známka:
Kathreinerův
Kneippův
26
article
Kwizdovy patentní kaučukové ochran
Kwizdovy patentní kaučukové ochran
né pásky pro koňské nohy. Jako důkaz, ž
tyto ochranné pásky jsou výtečné, jest ta okolnost, ž
je dopornčují ve vědeckých dílech vynikající odborné
autority co nejvřeleji.
Dvorní rada professor Dr. F. A. Zůr
pojednává ve své v Lipsku nedavno vydané knize pod
názvem „Nauka o postrojích a ponaučení
jak lze strojiti koné“ obšírně o Kwizdových
patentních ochranných páskách a ochranných přístro-
jích pro koňské nohy a věnuje jim plné uznání.
V díle vydaném c. a k. vrchním zvěrolé-
kařem Benediktem Neidhardem pod n-
zve „vyučování o hippologii“ jakož i v en-
cyklopedii pro zvěrolékaře c. k. okresního
zvěrolékaře A. Kocha uvádí se, že Kwizdovy
patentní gumové ochranné pásky výtečné se osvědčují.
Firma Frant. Jan Kwizda v Korneuburku u Vid-
ně zasllá svůj krásně illustrovaný katalog na požádání
zdarma a franko-
21801
Kwizdův
doktor
zůr
Neidhard
A Koch
František
Kwizda
Lipsko
Korneuburk
41
article
sama poskytuje
CERES jablková štáva následkem ave
zdravotního účinku a své nevyrobnatel-
ně skvostné ovocné vůně to, co-
mladí i staří, bohatí i chudí
od idealního občerstvujícího a zdravot-
ního nápoje žádají
Dostati možno v obchodech s lahůdkami, obchodech
se smíšeným zbožím, drogeriích nebo lékárnách.
„CERES“ jablková šťáva jest technicky a prakticky
lihu prosta a neobsahuje ani nejmenší příměsky.
Hostinští, hotelieři a kavárníci, kteří si přeji „CERES“
zavésti, obdrží na požádání nabidky od
JIŘÍHO SCHICHTA ako. spol.
ddělení: Podniky výživí „CERES“, Ústí nad Lab.,
továrna: Ringelsbain
Ceres
Schicht
Ústí nad Laba