ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 972a61d0-75e5-11dc-8c61-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 20, person 28, org 5
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v neděli 19. května 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 137.
4 article
Ka ranní a odpol. lIst, předplácí a9r v Praze v admi fnle nrr. . . . . za měs “ drojí don käk ve sliaiká el na měsíc . . Pešton navrk leia. :
Praha
5 article NARC
NARC kei
6 article
rej soontli
7 title
NILIs
Nilis
9 article Dnešní číslo pro Frahu Je o 22 stranách.
Dnešní číslo pro Frahu Je o 22 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v úterý dne 2l. května v obvyklou hodinu polední-
10 article Voličové!
Voličové! Úterní volby svými výsledky ohro- mily českou veřejnost. Ukázalo se, že široké masy lidové stojí v překvapu- jící míře za stranou soclálně-demo- kratiekou, aěkoliv její program ohledu národním a státoprávním liší se ode všeho toho, co národu českému posud bylo drahým a svatým. Velká čásť našeho národa uvěřila lákavým slibům hlasatelů nového se- ciálního řádu, odpomoci rázem jieh hospodářské tísnt, ale přesvědčí se příliš brzo, že víra jejich byla klamná, a že ani v hospodářském a sociálním životě nelze doufati než v pozvolný pokrok, v pozvolné zlepšení, ve všecko to, co chce stejně upřímně, stejně opravdově také naše strana svobodo- myslná se svým programem všenárod- ním, jehož nejvlastnější podstatou jediným smyslem je stálé posilování a zlepšování kulturní i hospodářské síly všech vrstev našeho národa.
11 article
Smělé plány o vedoucí úloze českého roselstva v obrození sil ve smyslu politiky federativní, demokratické. spravedlivé ke všem národům utrpěly těžkou ránu, řady naše rozcaženy ve chvíli významu historíckého a uepo- kojení vídeňských krahů nad výsledky voleb, utěšování se tím, že poražen národní radikalismus, je plamennou výstrahou všem Čechům, kteří neza- pomněli, jak ráda se nazývá ve Vídni radikalismem snaha po plné rovno právnosti našeho národa s návodem německým Ale úterní volby byly b pravou katastrofou pro politiku če- skou, kdyby národ český, pokud věren je svému programu státoprávnímu i národnímu, pokle-l duchem, kdyby ziratil sílu odporu a kdyby nevzmužil se k rozhodné vůli, uhájiti ve pro- spěch všenárodního našeho programu, co se snad uhájiti dá a kdyby ne- zmohl se k mužnému rozhodnutí, všemi sllami, veškerou energií pevné víry v konečné vítězství našich snah a vroucí lásky k drahé věci našeho národa soustřediti zase pře- vážnou část lidu českého ke společnému boji národnímu.
Čecho Vídeň
12 article
Nám schází tolik ku plné rovno- právnosti, my tak daleko jsme od splnční všeho toho, co patří nám po právu historickém v ohledu státo- právním, že těžkého zločinu bychom se dopustili na národu i jeho b- douenosti, kdybychom upadli v bez- nadčj, kdybychom zkrušiti se dal výsledkem prvních voleb na základě všeobecného práva hlasovacího, které přirozeně vyhráti musila strana nej- obětavější, nejlépe organisovaná, di- seiplinovaná, a kdybychom zrovna v výsledku prvního volebního zápasu nenašli nejsilnější populd k nové práci, k novým bojů m, k nové, lepří organisaci všech, kteří k sociálně-de- mokratické straně nepatří a patřiti nemohou. Strana svobodomyslná nelituje ani na chvili všeho toho, co podnikla ve prospěch všeobecného hlasovaeího práva — ona nikdy netajila se tím, že nový volební řád státi bude stranu těžké oběti — ale připustiti nesmi, aby střední stavy na- šeho národa nespravedlivě vyloučeny byly ze zastou- pení v parlamentě, a proto ehce s novou, trpkou zkušeností, vzpruženou energií pracovati k tomu, aby při budoucích volbách všichni, kteří staví na programa vše- národním, státoprávním a svobodomyslném, byli sor- ganisováni, tak k boji ho- tovi, aby také volby na zá- kladě všeobecného Práva hlasovacího dokázaly, že velká většina národa je a chce zůstati věrnou starým tradicím národní naší poli- tiky a že střední stavy spra- vedlivé zastoupení v říšské radě vyrvati si nedají. Dost vzájemného škorpení, dost ochablosti.
jítmokratický nový boj Dosta
13 article
rozmrzelosti, dost malicherného žalo- vání nad domnělými neúspěchy poli- tickými, dost osobní nevraživostia drobení národních sil! Dojedné řady všichni, kteří chtěj poctivě se starati o hospo- dářské prospěchy všech vrstev výrobních českého národa a kteří nechtějí přenechat vedení českého národa hla- satelům programu sociali- stického! Při volbách užších jděte všichni k volbě, komu na tom záleží, aby ve Vídni alespoň několik pra- covníků osvědčených a zkušených mohlo bdíti nad tím, by osudné škody nevzala věc národa, komu na tom záleží, aby v pparlamentě přece jen utvořen byl společný český klub, třeba menší než jsme předem v zájmu naší věci české doufali, a volte ted kandidáty strany svobo do- myslné a národníl Hlavy vzhůru, neztrácejte od- vahu a důvéru bojovatí za společné naše cíle, dokažte Vídni, že před- časné radovala se nad porážkou národního programu českého sa- mým lidem českým, a že předčasně doufala, že lid český obstará sám, ce se posud vládám vídeňským ne- podařilo, zlomiti neochvějné dosud odhodlání českého národa, vytr- vati a nepovoliti v boji za naše práva národní i historická, dokud pravda a právo plně nezvítězí! V Praze, dne 18. května 1907.
Hlava Vídeň Praha
14 title
Výkonný výbor národní strany svobodomyslné
národní strana
15 article
v Praze.
Praha
16 article Dejme jim ponaučení o pravé vůli národa českého?
Dejme jim ponaučení o pravé vůli národa českého? Ze všech úvah cizího nám tisku o pří- činách překvapující mluvy prvních všeobec- ných voleb v Čechách a na Moravě, přiro- zeně nejvíce nás zajímati musí názory a vý- klady listů vládě blízkých, poněvadžse v nich asi jako v zrcadle obráží nau če ní jež sobě vyvážili ze zajímavého dějství kru- bové rozhodující. Nuž a tu, přihlížíme-i zvláště k výkladům a závěrům dnešního vládního vídeňského »Fremdenblattu«. musíme jen žasnouti nad povrchní z na- lostí poměrů českých ve Vídni a nad blud- ným nazíráním na tužby, smýšlení a vůli aspoň našeho obecného lidu dělného. Vladní »Fremdenblatt« se totiž domnívá, že prý massy chudého obecného lidu u nás proto volily převážně kandidáty sociálních demo- kratů, poněvadž prý chce míti »ten lid« silné kvetoucí Rakousko, nerušeně národními spory a národním radikalismem, poněvadž prý těžce nesl dlouhou dobu obstrukce a národní pře- mrštěnosti a toužil po klidně pracující sně- movně poslanecké. »Čeho voličové potříti chtěli — těší se »Fremdenblatt« — byla národní překrvenost (hypertrophie) se všemi jejími neblahými následky.« — Proto prý tedy volil »silným státním citem prodchnutý lide — socíální dem kraty, kteří — — jak přece obecn známo, ruku v ruce se všeněmeckýmí a německo-nacionálními přepjatci mařili činnost sněmovny poslanecké tou nej- surovější obstrukcí, jakou kdy viděl světl
Čechy Morava Vídeň Rakousko
17 article
Ano, to se zase jednou vídeňské mou- drosti povedlo: vydě vat pojednou sociální demokraty za živel stálně umírněný a české voliče kandidátů socrálně-demokratických za státní rakouské beránky, toužící jen po klidně pracujícím parlamentu, prostém všeho radi- kalismu Buď vládní orgán strká ze strachu hlavu do písku a tak skutečnosti, nevidí, anebo ji zná, ale naschvál zalhává. U nás by mu kazdé proletářské dítě povědělo, proč otec jeho volil kandidáta sociálně-demokratického. Poněvadž od dávných let vůdcové sociálně- demokratičtí v nejtěžších poměrech životních strádajícímu lidu tomu namlouvali, že jedině vítězství strany sociálně-demokratické přinese mu jistě a brzy vykoupení ze všech strastí a starostí hmotných, konec nouze, bídy a drahoty, skvělé mzdy za menší práci, za- opatření pro stáří, pomoc v nezaměstnanosti, levnější byty, menší daně, kratší službu vo- jenskou — slovem, nebeské království na zemi. Tato naděje v nejradikál- nější převraty všech poměrů řádů dosavadních po vítězství prole- tariátu při volbách parlamentních, verbovala přirozeně tisíce a tisíce ubohých nespoko- jencův do řad sociální demokracie, v této naději stávali se jejími nejposlušnějšími nejobětovnějšími vojíny, za touto nadějí šli v náladě povznešené, šmahem do posle dního
18 article
muže všude k volebnímu osudí, pevně vč- říce, že svým hlasovacím lístkem vykupují a zajišťují si blahobyt v nejbližší budoucnosti. To jest prostý a pravdivý výklad úspěchu sociální demokracie u nás o prvních volbách dle všeobecného práva hlasovacího —a žádné »státní rakouské cítění« — žádná touha po klidné parlamentní práci: nao pak ten strádající, nouzí svou roztrpčený lids představuje, že sociálně demokratičtí poslanc teprv »to tam všechno rozházejí«, že se na vládu a na všechno trvající státní a byro- kratické hospodářství oboří s takovou ráz- ností a prudkostí nezdolnou, jako seciální demokraté ruští v první ruské dumě. V tom duchu vkládali voliči sociálně- demokratičtí své hlasovací lístky do osudí volebního — proti straně naší, která šla do voleb za heslem positivní re- formní práce ve všech oborech ústrojí státního. Bolestné jest, že dal se dělný a chudý náš obecný lid takovým počtem zlákati a zvábiti chimerami »budoucího socialistického ráje« — jako v celém světě — že nesvědo- mitými agitátory sociálnědemokratickými dal si namluvit, jakoby čeští spoluobčané jeho, jiných povolání a tříd, neměli pro jeho zájmy porozumění, ni citu, tak že se předpojatě, pln nedůvěry uzavřel proti nim a jako proti odpůrcům svým vyšel v zápas volební: avšak přes to přese všechno ukrutně se mýlí vládní »Fremdenblatt«, vidí li ve hlasování českého sociálně demo- kratického voličstva nějakou politi- ckou manifestaci »silného citu státního«, jejž staví proti vlaste- neckému a národnímu citu pře- vážné většiny uvědomělého ná- roda českého, jakoby nějaký žádoucí a utěšený pokrok k lepšímu. Ať pánové ví- deňští nespláčou nad výdělkem! Až bude
19 article
jim činiti se socialistickým radika lismem, pak jim budou zase ti »čeští ko- runáři« dobří, kteří ostatně dlouho ještě nejsou poraženi a do menšiny zatla čeni rozmachem sociálně demokratickým, jak ukazují prostě číslice hlasování ze dne 14. t. m., kdy z 851.000 voličů v 75 volebních okresích českých připadlo sociál- ním demokratům v městech 90.000, na ven- kově 186.000 hlasů, úhrnem tedy 276 000 což není než pouhá třetina. Proto také hle- díme s klidnou a nadějnou myslí nastávakí cím užším volbám u nás vstříc, zapřísahajíce toliko lid náš k nejhorlivější účasti, aby nemohli zaplesati nepřatelé naší nad úpadkem myšlenky české a ducha českého v nynější právě tak velké a osudné pro nás době. Ne hoda osudná dne 14 května zaviněna likna vostí neméně než 129 000 voličů našich, ne- dostavivších se v Čechách k volebnímu osudí. Tento hřích budiž v zájmu věci české dne 23. t. m. slavně odčiněn! Všeobecné hlasovaci právo a vý sledek voleb. Odpůrcové všeobecného hlasovacího práva škodolibě dnes pohlizejí na smutný výsledek prvního dne volebního a s netajeným uspokoje- ním dovolávají se svých rad a svých slov va- rovných v době, kdy přistoupili ústavní činitel k velikému dílu. Dokazovali co znamená u nás rozšířeni volebního práva na vrstvy nejčetnější a jaký bude míti účinek na vývoj věci naší, stane-li se právo voliti do sboru representativných majetkem nej- niže položeného útvaru společenského. A s ne- jedné strany se jim nyní přisvědčuje, i se strany mnohých, již před týdnem byli ještě stoupenei všeobecného hlasovacího práva.
90.000 Čechy všeobecný hlasovací práv
20 article
Nedivíme se obratu tomu. Je přirozenýa tryskne z vrtkavé povahy lidské, jež posuzuje bez hlubší analyse příčin, věci dle výsledku. Však kdo nesoudí o událostech dle okamžitých výbušných projevů, ne dle nahodilých resultatů, způsobených příčinami odlehlými, nýbrž kdo zkoumá a uvažuje, a nedá se odstrašiti ani prvním ani druhým nezdarem, naproti tomu v pevné víře, že na konec přece jen se prorve úklady a protivenstvími idea spásná, nemá přl- činy oddávati se resignovanému nazírání na vývoj věci. Výsledek voleb ze dne 14. května, jenž do jisté míry na prospěch zájmů občanských a ná- rodních zkorigován bude dne 23. t. m., nebyl zaviněn všeobecným hlasovacím právem, nýbrž v první řadě rozháraností společnosti ostatní, především ale tím; že po léta ponechán byl lid- nás ve svých spodních vrstvách úplně vlivům protinárodních organisací sociálně-demokralických. U nás vyvinul se neblahý názor, že skutečné jest dělnictvo faktorem zvláštním, s ostatní spo- lečností národní nesouvisícím, že dělnici mají právo jíti vlastní cestou, bagatelisovati národnost ba působiti proti vědomí národnímu v zájmu nivelisujících myšlenek mezinárodních. Nikdo u nás nedbal vzrůstu rvavého proudu internacionálního, nikdo neměl ani vůle ani od- vahy postaviti se mu v cestu, nejméně ale tak činila strana, jež původně byla k tomu určena, aby v dělnictvu paralysovala nenárodní proudy. Máme na mysli stranu národně sociální, jež na místě, aby plnila úkol svůj, mařiti snahy agi- tace internacionální, obrátila se naproti ostatním stranám českým s obvyklým u nás podezřivá- ním, ostouzením a zradcování m. Ostatně má nemenší příčinu na vzrůstu soeiální demokracie vláda se svými orgány.
21 article
Vzdyť není žádným tajemstvím, jaké protekci těsili se soudruzi pod rudým praporem se strany všech vládnich orgánů bez výji mnky- S počátku zcela po rakousku týrání a pro- následování stoupenci sociální demokracie zpo- sobem, jenž příčil se ne pouze svobodě a za- ručené zákony politické volnosti, nýbrž i lid- skosti. Pamatujeme se na to, že ubožák ze řady sociálně demokratické odsouzen byl pražským soudem, schválně k odsuzování sociálnich demo- kratů sehnaným, na třináct let do též kého žaláre jedině proto, že na půde domku, v němž bydlel, nalezeno bylo ve staré bedně číslo Mostovy »Freihoit«. kázalo, ze to s umšlýma dá- láním sociálně-demokratických mučedníků ne- půjde, upadly slavní úřadové ve pravý opak místo nelidské o a při tom nerozumného pro- následování zaujal napotom — strach. Necht nikdo se neklame: horlivost, ochota a pevná vále, kterouž osvědčovali rozhodující kruhové ve příčině sťastné realisace všeobecného hlaso- vacího práva, neprýstila snad z lásky ku demo- kratickému prineipu, nýbrž také ona měla původ svůj jedině ve strach u. Účel její nebyl jiný, než vzbouřené zástupy sociálně demo kratické ukonejšit.
Mostov
22 article
K vítězství dopomohla ostatně sociáln demokracii rozháranost občanské společnosti, jejíž valná čásť, vyprostivší se z pout myšlenky národní, seřadila se v nešťastném poblouzení dle zaměstnání — nemůže se říci ani dle stavu, a tím proklamovala boj jedněch proti druhým. První zlý následek tohoto neblahého rozvrstvení byl, že mustly býti činěny ústupky. kandidátům stavovským a tim že na kandidátní listiny ne- dostali se, jak původně bylo myšleno, ti nej- lepší, nýbrž tu i tam veličmny velmi problema- tické. Vždyť stane se snad v jednom okresu poslancem muž, jenž nedovede napsat pravo- pisně správně dvě řádky a o němž boz vy- nucení se tvrdí, že pro přestupky majetkové několikrát byl již trestán. Zásluhu o toto po-
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Prazo, 18. května. 5—. (Kronika) Osobní kult je potřebou davu. Ať v umění, ať v životě veřejném, množ- sivo není schopno věcně nazírali děje života. M vvoji potřebu obraznosti a smyslnosli, potřebu representace a persomifikace, širokých obrysů, byperbolí, a velikých písmen, polřebu ideálů a symbolů, kadidla a myrhy. Bystřejší přezvěd edineův má jinou potřebu. Touží pronikat podstatě věcl, touží srovnával, rozeznávat a p mávat. Obě potřeby snadno se skřiží a vznike bolestný rozpor s životní —— prav don Také N etzehe prodálal svojí turu. Viz jeho pomlr k Richardu Wagneroví! Byl kdysi samným básaíkem Nibelunků pokládán právem za stou- penca, jenž slovem i skutkem zbožňuje svého nstra. A že protivy v životě se dotýkají, přebar- vil se Nietzche časem z nezbedného velebitele nobdvovatele v nejiitějšího odpůrce a smrionose — Drahý příiel! Nie krásnějšího jsem ne- čet nad Vaší knihu! psal Wagner, všecek opojee Nelzchovou studií »o vzniku tragédie«. Je veliko- lepšl Píšu Vam na rychlo, jen abych ulgvi moenému pohnuti, do kterého jsts mne uved Nusim trochu počkat, až se mi vrátí z a s tozum, pak teprve ji pročtu, jak náleži .. Nietzeheovi se přihodilo, co se přiházívá kriukům. Zaujati dojmem uměleckého dsla, mimo děk podkládají umělcům ideje a záměry, o kle rjel se jim, dobrým sebou zaslepeným lidičkám ani nesnilo a nemohlo sníi. Na sklonku let šedesštých, na počátku sedm- desšlých sláva Wagnerova jména dostoupila svéh vrehole. Nietzehe obíral se nedávno před tí studiem starých Řeků, vzplanul všechen pro ideál sterohellenského života a mimoděk promital nové slvořený evůj názor v pojeti Wagnerova díla právě vstupujícího v plnou září. Studie »o vzniku tra- nědie« (Geburt der Tragoedie) rozplynula s v oslavný chvalozpěv velikého Řicharda.
Richard Wagnerový Nibelunka Wagner Píša Wagnerův Řek Geburt der Tragoedie
24 article
Názor Nietzscheův silou originelní formy rychle se uhnízdil v blavách » mladébo Německa z počátku let sedmdesátých. Sám »božský mistr« neotálel se hlásit ke vlastnjctví podkládané mu idey »apolinsko-dionysijského problému«, ačs mu před tím nikdy o něm nesnilo. Působením Nietzacha přibývalo houfně členů zakládané nové »eírkvy«. »Spolkr Wagnerovské« vznikaly n všech stranách. Hlavní účel : shánět prostředky. aby idea mistrova stala se skutkem! V Bay- reutě měl příště státi chrámostan, věnovaný no- vému náboženstvi uměleckému. Sem v dobách oivmpijských měly putovati zbožné duše z všeho Německal V domácnosti mistra nemohly se dolok vonného dýmu z kaditelnice Nietzschovi. — Řekl jsem Cosimě“), že hned po přicházíte u mne Vyl píše mistr »milému příteli«. Potom je dlouhá přestávka až k Len- baehovi (vynikající malír), který zhotovil tak překvapně trefnou mojí podobiznu . . . Přijed brzo, abychom po dionisovsku užili časů .. A jidy: — Napsal jste věc, která nemá sobě rovné ... Dvakrát jsme oba četli Vaši knihu — ráno každý o sobě, večer společně A jenom škoda, že nemáme ohlášené oba výtisky, o ten jediný se neustále hádáme. Přatelský poměr obou znamenitých mužů trval několk let. Nemohl potrvat do konce. Na to byl Nietzsche přilis málo rozen — koste- níkem. Napřed »Geburt der Tragoedie« a »Wagn in Bayreuth« a potom »Fall Wegners« a » Gioetler dämmerung«l... A mezi tím — propast *) Wagnerova cho.
Nietzscheův Nietzsche Len Wagnerův Německo Geburt der Tragoedie
25 article
Ze svého sna o »dvonismu« Wagnerově autor knihy »o původu řecké tragédie« střízli- věl dosti rychle. Nemohlo jinak být. Wagner byl venkoncem romantik. Kde u všech všudy měla se u něho najíti stopa »radostného dvo- nismu«? Všecko možné, jenom ne »bezstarost- nost duše«! Nietzcheovo srovnání byl pouze chvilkový přelud. Také všecko »wagnerovské hnuti« v Německu let sedmdesátých neměl hlubšího kořene. Móda a zase móda i Wagnerov- ské »Věreiny« pořádaly svě slavnosti, bankety, produkce a přednášky, mluvilo se mnoho, řeč- nilo, připtjelo a ještě více se psalo, ale pří- spěvků na slavochrám v Bayreutě stékalo s tuze po skrovnu! Vypravují, kterak prý stavba divadla vůbec umožnéna jen větším příspěvkem, jejž byl upsal egvptský kediv, Izmail. Dobrý muž! Sbírku však neobmyslii z velikého na- dšení pro ideu cougnerovskou, nýbrž z pouhého — omylu. Zli jazykové tvrdili, jak prý na úpisný areh položil svoje jméno, domnivaje se, že se jedná o stavbu divadla v — Beirutě (v Syrii), nikoli v bavorském městečku Bayreutěl Záhy mezi oběma přátely dostavilo se na pjetí. Ještě krátce před zahájením her v B reutu (r. 1876) napsal Nislzehe svoji nadšenou zprávu »Richard Wagner v Bavreutě«. Mistn kvituje zápalnou obět: — Příteli ! Vaše kniha je kolosální ! Kde se u vás jen bere ta znalost mé bytosti ? Jenom ryehle přijeďte, abyste molil na zkouškách na- býti nových vědomostí (!) s novými dojmy ... Pozvaný přijel. Co následovalo, bylo doko- nalé — zklamání. — Mám hroznou chuť, utéci odtud! píše Další pobyt zde nemá žádného smyslu. Úžae mne pojímá z těch uměleekých večerů .. Zprotivilo se mi všecko. V den prvního před- stavení nebudu zde. Kdekoliv, jenom ne zde- Snásím zde jen muka ...
Wagnerův Wagner Německo Izmail Sýrie
26 article
Nebylo divu. »Apolonovec« Richard byl nesnesitelný sobělib a chvalohit. Svoji domác- nost znenáhla upravil na božnici. Trůnil n svém oltáři a nepřipouštél si k tělu než výkony bohoslužebné. Jednou Nielzche zapomněl na kla- víru v jídelně sešit Brahmsa. Waguer byl uražen. Všecko ho dráždilo, rozmrzívalo, uráželo, co nebyl bezmezný obdiv a plazivá poklona. Ně- kdejší velebitel hluboce otřesen, pozdě začínal rozeznávat — jak ubohé stvoření vlastně po- máhal vyzvedati na oltářl Nezbývalo, než násilím zpřetrhat, co omy- lem bylo navázáno. Někdejší názor o dílu mnistra. a jeho významu postaven na hlavu: — Byl na všechen způsob nad jiné vyni- kajícím komediantem ! Byl velikolepý heree podivuhodný divadelník, jakému jen Němcům bylo kdy se těšit, a především byl nejdokona- lejším scenovatelem. Jemu náleží místo v ji n oblasti, nežli v dějinách hudby a nelze jej srovnávati s jejími představiteli. Wagnera stavét vedle Bethovena je urážka božstva! A konečně i nespravedlnost pro Wagnera! Nebyl povoláním hudebnik. Dokázal to tím, že vyhodil z hudby všechen sloh, jen abý z ní vytlouki co pro sebe potřeboval : divadelní retoriku Mistr, na stésti, nemusil to už čísti. By martev.
Richard Němec Wagner Bethoven
27 article
Rozčarovaný autor »moudrosti Zarathustrovy« u věcech svého poměru k Waguerovi, pytvá ne- milosrdně své vlastní nitro. — Jak jsem jen mohl být schopen, brá Wagnera do opravdy ? Ach ten starý čarodějník, jakých kousků se s námi naprováděl i. První, co před nás staví jeho umění, je zvětšovaci sklo: díváš se a nevěriš zrakům, všecko vy- padá tak velké, sám Wagner vypadá velkým. Jaký chytrý, úlisný plaz! Po celý život nám káže pokoru, věrnost, čistotu, blouzní o úkolech života, odvraci se od zkaženosti světa! A my mu — věřime !.... Klaníme se bohu a bůh byl zatím jen ubohý obětní živočich !.. Množství arci nezná podobné sebetrýzně rozpoznávací. Obec Wagnerovců zuřila. Kdy měl Nietzsche pravdu? Dnes nebo tehdy ? Dav nechápe takové hádanky. Arci psal Nietzsche z hlubokého přesvědčení dnes jako před lety, ačkoliv dnes bylo černé, co jindy viděl bilým. Jsou právě chvíle a nejbystřejší jedinec ocitá se pouhým prvkem — davu.
Zarathustrův Wagner bůh Nietzsche
28 article
— V divadle staneš se článkem množstva, stádem, ženskou, farizejem, hlasovacím dobytkem, přivržencem, idiotem, wagneriáncem ! Tam i oso- bité svědomí podlehá nivelační čáře velkého množství, tam panuje soused sousedu a sám js soused . Rány platily »obci«, ale muž tepal zjevně a vědomě — sebe. Den Sack schlagen, aber den Esel treffen ! Německé příslovi. Někdejší »hellensko-dionisovská zdravotae Wagnerova umění byl teď — chorobný stavl — Jeho problémy jsou venkoncem hyste- rické, jeho vášně křečovité... jeho hrdinové a hrdinky, jako typy fysiologické, jsou pravé obrazy chorob! Wagner je neurotik! A víc, je vzácný případ degenerace, pravý vzorek, hodný pozornosti a studia — lékařů a fystologů .. Tak proslulý »přehodnocovač hodnot« draze zaplatil svoji kdys nedost obezřelou účast při — pálení kadidla. Sám předák a vrchní podněcovač osobního kultu, vidí se pohnuta mrskat zadek vycpaněho dáčka, kterého před tim sám vlastní osobou se snažil představovat.
Sack Wagnerův Wagner