1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v neděli 19. května 1907.
Praha
4
article
Ka ranní a odpol. lIst,
předplácí a9r
v Praze v admi fnle
nrr. . . . .
za měs “ drojí don käk
ve sliaiká el
na měsíc . .
Pešton
navrk leia. :
Praha
9
article
Dnešní číslo pro Frahu Je o 22 stranách.
Dnešní číslo pro Frahu Je o 22 stranách.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v úterý dne 2l.
května v obvyklou hodinu
polední-
10
article
Voličové!
Voličové!
Úterní volby svými výsledky ohro-
mily českou veřejnost. Ukázalo se, že
široké masy lidové stojí v překvapu-
jící míře za stranou soclálně-demo-
kratiekou, aěkoliv její program
ohledu národním a státoprávním liší
se ode všeho toho, co národu českému
posud bylo drahým a svatým.
Velká čásť našeho národa uvěřila
lákavým slibům hlasatelů nového se-
ciálního řádu, odpomoci rázem jieh
hospodářské tísnt, ale přesvědčí se
příliš brzo, že víra jejich byla klamná,
a že ani v hospodářském a sociálním
životě nelze doufati než v pozvolný
pokrok, v pozvolné zlepšení, ve všecko
to, co chce stejně upřímně, stejně
opravdově také naše strana svobodo-
myslná se svým programem všenárod-
ním, jehož nejvlastnější podstatou
jediným smyslem je stálé posilování
a zlepšování kulturní i hospodářské
síly všech vrstev našeho národa.
11
article
Smělé plány o vedoucí úloze českého
roselstva v obrození sil ve smyslu
politiky federativní, demokratické.
spravedlivé ke všem národům utrpěly
těžkou ránu, řady naše rozcaženy ve
chvíli významu historíckého a uepo-
kojení vídeňských krahů nad výsledky
voleb, utěšování se tím, že poražen
národní radikalismus, je plamennou
výstrahou všem Čechům, kteří neza-
pomněli, jak ráda se nazývá ve Vídni
radikalismem snaha po plné rovno
právnosti našeho národa s návodem
německým Ale úterní volby byly b
pravou katastrofou pro politiku če-
skou, kdyby národ český, pokud věren
je svému programu státoprávnímu
i národnímu, pokle-l duchem, kdyby
ziratil sílu odporu a kdyby nevzmužil
se k rozhodné vůli, uhájiti ve pro-
spěch všenárodního našeho programu,
co se snad uhájiti dá a kdyby ne-
zmohl se k mužnému rozhodnutí,
všemi sllami, veškerou energií pevné
víry v konečné vítězství našich snah
a vroucí lásky k drahé věci našeho
národa soustřediti zase pře-
vážnou část lidu českého ke
společnému boji národnímu.
Čecho
Vídeň
12
article
Nám schází tolik ku plné rovno-
právnosti, my tak daleko jsme od
splnční všeho toho, co patří nám po
právu historickém v ohledu státo-
právním, že těžkého zločinu bychom
se dopustili na národu i jeho b-
douenosti, kdybychom upadli v bez-
nadčj, kdybychom zkrušiti se dal
výsledkem prvních voleb na základě
všeobecného práva hlasovacího, které
přirozeně vyhráti musila strana nej-
obětavější, nejlépe organisovaná, di-
seiplinovaná, a kdybychom zrovna v
výsledku prvního volebního zápasu
nenašli nejsilnější populd k
nové práci, k novým bojů m,
k nové, lepří organisaci
všech, kteří k sociálně-de-
mokratické straně nepatří
a patřiti nemohou.
Strana svobodomyslná nelituje
ani na chvili všeho toho, co podnikla
ve prospěch všeobecného hlasovaeího
práva — ona nikdy netajila se tím,
že nový volební řád státi bude stranu
těžké oběti — ale připustiti
nesmi, aby střední stavy na-
šeho národa nespravedlivě
vyloučeny byly ze zastou-
pení v parlamentě, a proto
ehce s novou, trpkou zkušeností,
vzpruženou energií pracovati k tomu,
aby při budoucích volbách všichni,
kteří staví na programa vše-
národním, státoprávním a
svobodomyslném, byli sor-
ganisováni, tak k boji ho-
tovi, aby také volby na zá-
kladě všeobecného Práva
hlasovacího dokázaly, že
velká většina národa je a
chce zůstati věrnou starým
tradicím národní naší poli-
tiky a že střední stavy spra-
vedlivé zastoupení v říšské
radě vyrvati si nedají. Dost
vzájemného škorpení, dost ochablosti.
jítmokratický
nový boj
Dosta
13
article
rozmrzelosti, dost malicherného žalo-
vání nad domnělými neúspěchy poli-
tickými, dost osobní nevraživostia
drobení národních sil! Dojedné
řady všichni, kteří chtěj
poctivě se starati o hospo-
dářské prospěchy všech vrstev
výrobních českého národa
a kteří nechtějí přenechat
vedení českého národa hla-
satelům programu sociali-
stického! Při volbách užších jděte
všichni k volbě, komu na tom záleží,
aby ve Vídni alespoň několik pra-
covníků osvědčených a zkušených
mohlo bdíti nad tím, by osudné škody
nevzala věc národa, komu na tom
záleží, aby v pparlamentě přece jen
utvořen byl společný český klub, třeba
menší než jsme předem v zájmu naší
věci české doufali, a volte ted
kandidáty strany svobo do-
myslné a národníl
Hlavy vzhůru, neztrácejte od-
vahu a důvéru bojovatí za společné
naše cíle, dokažte Vídni, že před-
časné radovala se nad porážkou
národního programu českého sa-
mým lidem českým, a že předčasně
doufala, že lid český obstará sám,
ce se posud vládám vídeňským ne-
podařilo, zlomiti neochvějné dosud
odhodlání českého národa, vytr-
vati a nepovoliti v boji za naše
práva národní i historická, dokud
pravda a právo plně nezvítězí!
V Praze, dne 18. května 1907.
Hlava
Vídeň
Praha
14
title
Výkonný výbor národní strany svobodomyslné
národní strana
15
article
v Praze.
Praha
16
article
Dejme jim ponaučení o pravé
vůli národa českého?
Dejme jim ponaučení o pravé
vůli národa českého?
Ze všech úvah cizího nám tisku o pří-
činách překvapující mluvy prvních všeobec-
ných voleb v Čechách a na Moravě, přiro-
zeně nejvíce nás zajímati musí názory a vý-
klady listů vládě blízkých, poněvadžse
v nich asi jako v zrcadle obráží nau če ní
jež sobě vyvážili ze zajímavého dějství kru-
bové rozhodující. Nuž a tu, přihlížíme-i
zvláště k výkladům a závěrům dnešního
vládního vídeňského »Fremdenblattu«.
musíme jen žasnouti nad povrchní z na-
lostí poměrů českých ve Vídni a nad blud-
ným nazíráním na tužby, smýšlení a vůli
aspoň našeho obecného lidu dělného. Vladní
»Fremdenblatt« se totiž domnívá, že prý
massy chudého obecného lidu u nás proto
volily převážně kandidáty sociálních demo-
kratů, poněvadž prý chce míti »ten lid« silné
kvetoucí Rakousko, nerušeně národními spory
a národním radikalismem, poněvadž prý těžce
nesl dlouhou dobu obstrukce a národní pře-
mrštěnosti a toužil po klidně pracující sně-
movně poslanecké. »Čeho voličové potříti
chtěli — těší se »Fremdenblatt« — byla
národní překrvenost (hypertrophie)
se všemi jejími neblahými následky.« —
Proto prý tedy volil »silným státním citem
prodchnutý lide — socíální dem
kraty, kteří — — jak přece obecn
známo, ruku v ruce se všeněmeckýmí
a německo-nacionálními přepjatci
mařili činnost sněmovny poslanecké tou nej-
surovější obstrukcí, jakou kdy
viděl světl
Čechy
Morava
Vídeň
Rakousko
17
article
Ano, to se zase jednou vídeňské mou-
drosti povedlo: vydě vat pojednou sociální
demokraty za živel stálně umírněný a české
voliče kandidátů socrálně-demokratických za
státní rakouské beránky, toužící jen po klidně
pracujícím parlamentu, prostém všeho radi-
kalismu
Buď vládní orgán strká ze strachu hlavu
do písku a tak skutečnosti, nevidí, anebo ji
zná, ale naschvál zalhává. U nás by mu
kazdé proletářské dítě povědělo, proč otec
jeho volil kandidáta sociálně-demokratického.
Poněvadž od dávných let vůdcové sociálně-
demokratičtí v nejtěžších poměrech životních
strádajícímu lidu tomu namlouvali, že jedině
vítězství strany sociálně-demokratické přinese
mu jistě a brzy vykoupení ze všech strastí
a starostí hmotných, konec nouze, bídy a
drahoty, skvělé mzdy za menší práci, za-
opatření pro stáří, pomoc v nezaměstnanosti,
levnější byty, menší daně, kratší službu vo-
jenskou — slovem, nebeské království na
zemi.
Tato naděje v nejradikál-
nější převraty všech poměrů
řádů dosavadních po vítězství prole-
tariátu při volbách parlamentních, verbovala
přirozeně tisíce a tisíce ubohých nespoko-
jencův do řad sociální demokracie, v této
naději stávali se jejími nejposlušnějšími
nejobětovnějšími vojíny, za touto nadějí šli
v náladě povznešené, šmahem do posle dního
18
article
muže všude k volebnímu osudí, pevně vč-
říce, že svým hlasovacím lístkem vykupují a
zajišťují si blahobyt v nejbližší budoucnosti.
To jest prostý a pravdivý výklad úspěchu
sociální demokracie u nás o prvních volbách
dle všeobecného práva hlasovacího —a
žádné »státní rakouské cítění« — žádná
touha po klidné parlamentní práci: nao pak
ten strádající, nouzí svou roztrpčený lids
představuje, že sociálně demokratičtí poslanc
teprv »to tam všechno rozházejí«, že se na
vládu a na všechno trvající státní a byro-
kratické hospodářství oboří s takovou ráz-
ností a prudkostí nezdolnou, jako seciální
demokraté ruští v první ruské dumě.
V tom duchu vkládali voliči sociálně-
demokratičtí své hlasovací lístky do osudí
volebního — proti straně naší, která šla do
voleb za heslem positivní re-
formní práce ve všech oborech ústrojí
státního.
Bolestné jest, že dal se dělný a chudý
náš obecný lid takovým počtem zlákati a
zvábiti chimerami »budoucího socialistického
ráje« — jako v celém světě — že nesvědo-
mitými agitátory sociálnědemokratickými dal
si namluvit, jakoby čeští spoluobčané
jeho, jiných povolání a tříd, neměli pro
jeho zájmy porozumění, ni citu, tak že se
předpojatě, pln nedůvěry uzavřel proti nim
a jako proti odpůrcům svým vyšel v zápas
volební: avšak přes to přese všechno
ukrutně se mýlí vládní »Fremdenblatt«,
vidí li ve hlasování českého sociálně demo-
kratického voličstva nějakou politi-
ckou manifestaci »silného citu
státního«, jejž staví proti vlaste-
neckému a národnímu citu pře-
vážné většiny uvědomělého ná-
roda českého, jakoby nějaký žádoucí
a utěšený pokrok k lepšímu. Ať pánové ví-
deňští nespláčou nad výdělkem! Až bude
19
article
jim činiti se socialistickým radika
lismem, pak jim budou zase ti »čeští ko-
runáři« dobří, kteří ostatně dlouho ještě
nejsou poraženi a do menšiny zatla
čeni rozmachem sociálně demokratickým,
jak ukazují prostě číslice hlasování ze dne
14. t. m., kdy z 851.000 voličů v 75
volebních okresích českých připadlo sociál-
ním demokratům v městech 90.000, na ven-
kově 186.000 hlasů, úhrnem tedy 276 000
což není než pouhá třetina. Proto také hle-
díme s klidnou a nadějnou myslí nastávakí
cím užším volbám u nás vstříc, zapřísahajíce
toliko lid náš k nejhorlivější účasti, aby
nemohli zaplesati nepřatelé naší nad úpadkem
myšlenky české a ducha českého v nynější
právě tak velké a osudné pro nás době. Ne
hoda osudná dne 14 května zaviněna likna
vostí neméně než 129 000 voličů našich, ne-
dostavivších se v Čechách k volebnímu osudí.
Tento hřích budiž v zájmu věci české dne
23. t. m. slavně odčiněn!
Všeobecné hlasovaci právo a vý
sledek voleb.
Odpůrcové všeobecného hlasovacího práva
škodolibě dnes pohlizejí na smutný výsledek
prvního dne volebního a s netajeným uspokoje-
ním dovolávají se svých rad a svých slov va-
rovných v době, kdy přistoupili ústavní činitel
k velikému dílu.
Dokazovali co znamená u nás rozšířeni
volebního práva na vrstvy nejčetnější a jaký bude
míti účinek na vývoj věci naší, stane-li se právo
voliti do sboru representativných majetkem nej-
niže položeného útvaru společenského. A s ne-
jedné strany se jim nyní přisvědčuje, i se strany
mnohých, již před týdnem byli ještě stoupenei
všeobecného hlasovacího práva.
90.000
Čechy
všeobecný hlasovací práv
20
article
Nedivíme se obratu tomu. Je přirozenýa
tryskne z vrtkavé povahy lidské, jež posuzuje
bez hlubší analyse příčin, věci dle výsledku.
Však kdo nesoudí o událostech dle okamžitých
výbušných projevů, ne dle nahodilých resultatů,
způsobených příčinami odlehlými, nýbrž kdo
zkoumá a uvažuje, a nedá se odstrašiti ani
prvním ani druhým nezdarem, naproti tomu v
pevné víře, že na konec přece jen se prorve
úklady a protivenstvími idea spásná, nemá přl-
činy oddávati se resignovanému nazírání na
vývoj věci.
Výsledek voleb ze dne 14. května, jenž do
jisté míry na prospěch zájmů občanských a ná-
rodních zkorigován bude dne 23. t. m., nebyl
zaviněn všeobecným hlasovacím právem, nýbrž
v první řadě rozháraností společnosti ostatní,
především ale tím; že po léta ponechán byl lid-
nás ve svých spodních vrstvách úplně vlivům
protinárodních organisací sociálně-demokralických.
U nás vyvinul se neblahý názor, že skutečné
jest dělnictvo faktorem zvláštním, s ostatní spo-
lečností národní nesouvisícím, že dělnici mají
právo jíti vlastní cestou, bagatelisovati národnost
ba působiti proti vědomí národnímu v zájmu
nivelisujících myšlenek mezinárodních.
Nikdo u nás nedbal vzrůstu rvavého proudu
internacionálního, nikdo neměl ani vůle ani od-
vahy postaviti se mu v cestu, nejméně ale tak
činila strana, jež původně byla k tomu určena,
aby v dělnictvu paralysovala nenárodní proudy.
Máme na mysli stranu národně sociální, jež na
místě, aby plnila úkol svůj, mařiti snahy agi-
tace internacionální, obrátila se naproti ostatním
stranám českým s obvyklým u nás podezřivá-
ním, ostouzením a zradcování m.
Ostatně má nemenší příčinu na vzrůstu
soeiální demokracie vláda se svými orgány.
21
article
Vzdyť není žádným tajemstvím, jaké protekci
těsili se soudruzi pod rudým praporem se strany
všech vládnich orgánů bez výji mnky-
S počátku zcela po rakousku týrání a pro-
následování stoupenci sociální demokracie zpo-
sobem, jenž příčil se ne pouze svobodě a za-
ručené zákony politické volnosti, nýbrž i lid-
skosti. Pamatujeme se na to, že ubožák ze řady
sociálně demokratické odsouzen byl pražským
soudem, schválně k odsuzování sociálnich demo-
kratů sehnaným, na třináct let do též
kého žaláre jedině proto, že na půde
domku, v němž bydlel, nalezeno bylo ve staré
bedně číslo Mostovy »Freihoit«.
kázalo, ze to s umšlýma dá-
láním sociálně-demokratických mučedníků ne-
půjde, upadly slavní úřadové ve pravý opak
místo nelidské o a při tom nerozumného pro-
následování zaujal napotom — strach. Necht
nikdo se neklame: horlivost, ochota a pevná
vále, kterouž osvědčovali rozhodující kruhové
ve příčině sťastné realisace všeobecného hlaso-
vacího práva, neprýstila snad z lásky ku demo-
kratickému prineipu, nýbrž také ona měla původ
svůj jedině ve strach u. Účel její nebyl jiný,
než vzbouřené zástupy sociálně demo kratické
ukonejšit.
Mostov
22
article
K vítězství dopomohla ostatně sociáln
demokracii rozháranost občanské společnosti,
jejíž valná čásť, vyprostivší se z pout myšlenky
národní, seřadila se v nešťastném poblouzení dle
zaměstnání — nemůže se říci ani dle stavu,
a tím proklamovala boj jedněch proti druhým.
První zlý následek tohoto neblahého rozvrstvení
byl, že mustly býti činěny ústupky. kandidátům
stavovským a tim že na kandidátní listiny ne-
dostali se, jak původně bylo myšleno, ti nej-
lepší, nýbrž tu i tam veličmny velmi problema-
tické. Vždyť stane se snad v jednom okresu
poslancem muž, jenž nedovede napsat pravo-
pisně správně dvě řádky a o němž boz vy-
nucení se tvrdí, že pro přestupky majetkové
několikrát byl již trestán. Zásluhu o toto po-
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Prazo, 18. května.
5—. (Kronika) Osobní kult je potřebou
davu. Ať v umění, ať v životě veřejném, množ-
sivo není schopno věcně nazírali děje života. M
vvoji potřebu obraznosti a smyslnosli, potřebu
representace a persomifikace, širokých obrysů,
byperbolí, a velikých písmen, polřebu ideálů
a symbolů, kadidla a myrhy. Bystřejší přezvěd
edineův má jinou potřebu. Touží pronikat
podstatě věcl, touží srovnával, rozeznávat a p
mávat. Obě potřeby snadno se skřiží a vznike
bolestný rozpor s životní —— prav don
Také N etzehe prodálal svojí turu. Viz jeho
pomlr k Richardu Wagneroví! Byl kdysi samným
básaíkem Nibelunků pokládán právem za stou-
penca, jenž slovem i skutkem zbožňuje svého
nstra. A že protivy v životě se dotýkají, přebar-
vil se Nietzche časem z nezbedného velebitele
nobdvovatele v nejiitějšího odpůrce a smrionose
— Drahý příiel! Nie krásnějšího jsem ne-
čet nad Vaší knihu! psal Wagner, všecek opojee
Nelzchovou studií »o vzniku tragédie«. Je veliko-
lepšl Píšu Vam na rychlo, jen abych ulgvi
moenému pohnuti, do kterého jsts mne uved
Nusim trochu počkat, až se mi vrátí z a s
tozum, pak teprve ji pročtu, jak náleži ..
Nietzeheovi se přihodilo, co se přiházívá
kriukům. Zaujati dojmem uměleckého dsla, mimo
děk podkládají umělcům ideje a záměry, o kle
rjel se jim, dobrým sebou zaslepeným lidičkám
ani nesnilo a nemohlo sníi.
Na sklonku let šedesštých, na počátku sedm-
desšlých sláva Wagnerova jména dostoupila svéh
vrehole. Nietzehe obíral se nedávno před tí
studiem starých Řeků, vzplanul všechen pro ideál
sterohellenského života a mimoděk promital nové
slvořený evůj názor v pojeti Wagnerova díla právě
vstupujícího v plnou září. Studie »o vzniku tra-
nědie« (Geburt der Tragoedie) rozplynula s
v oslavný chvalozpěv velikého Řicharda.
Richard Wagnerový
Nibelunka
Wagner
Píša
Wagnerův
Řek
Geburt der Tragoedie
24
article
Názor Nietzscheův silou originelní formy
rychle se uhnízdil v blavách » mladébo Německa
z počátku let sedmdesátých. Sám »božský mistr«
neotálel se hlásit ke vlastnjctví podkládané mu
idey »apolinsko-dionysijského problému«, ačs
mu před tím nikdy o něm nesnilo. Působením
Nietzacha přibývalo houfně členů zakládané nové
»eírkvy«. »Spolkr Wagnerovské« vznikaly n
všech stranách. Hlavní účel : shánět prostředky.
aby idea mistrova stala se skutkem! V Bay-
reutě měl příště státi chrámostan, věnovaný no-
vému náboženstvi uměleckému. Sem v dobách
oivmpijských měly putovati zbožné duše z
všeho Německal
V domácnosti mistra nemohly se dolok
vonného dýmu z kaditelnice Nietzschovi.
— Řekl jsem Cosimě“), že hned po
přicházíte u mne Vyl píše mistr »milému
příteli«. Potom je dlouhá přestávka až k Len-
baehovi (vynikající malír), který zhotovil tak
překvapně trefnou mojí podobiznu . . . Přijed
brzo, abychom po dionisovsku užili časů ..
A jidy:
— Napsal jste věc, která nemá sobě
rovné ... Dvakrát jsme oba četli Vaši knihu —
ráno každý o sobě, večer společně A jenom
škoda, že nemáme ohlášené oba výtisky, o ten
jediný se neustále hádáme.
Přatelský poměr obou znamenitých mužů
trval několk let. Nemohl potrvat do konce. Na
to byl Nietzsche přilis málo rozen — koste-
níkem.
Napřed »Geburt der Tragoedie« a »Wagn
in Bayreuth« a potom »Fall Wegners« a » Gioetler
dämmerung«l... A mezi tím — propast
*) Wagnerova cho.
Nietzscheův
Nietzsche
Len
Wagnerův
Německo
Geburt der Tragoedie
25
article
Ze svého sna o »dvonismu« Wagnerově
autor knihy »o původu řecké tragédie« střízli-
věl dosti rychle. Nemohlo jinak být. Wagner
byl venkoncem romantik. Kde u všech všudy
měla se u něho najíti stopa »radostného dvo-
nismu«? Všecko možné, jenom ne »bezstarost-
nost duše«! Nietzcheovo srovnání byl pouze
chvilkový přelud. Také všecko »wagnerovské
hnuti« v Německu let sedmdesátých neměl
hlubšího kořene. Móda a zase móda i Wagnerov-
ské »Věreiny« pořádaly svě slavnosti, bankety,
produkce a přednášky, mluvilo se mnoho, řeč-
nilo, připtjelo a ještě více se psalo, ale pří-
spěvků na slavochrám v Bayreutě stékalo s
tuze po skrovnu! Vypravují, kterak prý stavba
divadla vůbec umožnéna jen větším příspěvkem,
jejž byl upsal egvptský kediv, Izmail. Dobrý
muž! Sbírku však neobmyslii z velikého na-
dšení pro ideu cougnerovskou, nýbrž z pouhého —
omylu. Zli jazykové tvrdili, jak prý na úpisný areh
položil svoje jméno, domnivaje se, že se jedná
o stavbu divadla v — Beirutě (v Syrii), nikoli
v bavorském městečku Bayreutěl
Záhy mezi oběma přátely dostavilo se na
pjetí. Ještě krátce před zahájením her v B
reutu (r. 1876) napsal Nislzehe svoji nadšenou
zprávu »Richard Wagner v Bavreutě«. Mistn
kvituje zápalnou obět:
— Příteli ! Vaše kniha je kolosální ! Kde
se u vás jen bere ta znalost mé bytosti ? Jenom
ryehle přijeďte, abyste molil na zkouškách na-
býti nových vědomostí (!) s novými dojmy ...
Pozvaný přijel. Co následovalo, bylo doko-
nalé — zklamání.
— Mám hroznou chuť, utéci odtud! píše
Další pobyt zde nemá žádného smyslu. Úžae
mne pojímá z těch uměleekých večerů ..
Zprotivilo se mi všecko. V den prvního před-
stavení nebudu zde. Kdekoliv, jenom ne zde-
Snásím zde jen muka ...
Wagnerův
Wagner
Německo
Izmail
Sýrie
26
article
Nebylo divu. »Apolonovec« Richard byl
nesnesitelný sobělib a chvalohit. Svoji domác-
nost znenáhla upravil na božnici. Trůnil n
svém oltáři a nepřipouštél si k tělu než výkony
bohoslužebné. Jednou Nielzche zapomněl na kla-
víru v jídelně sešit Brahmsa. Waguer byl uražen.
Všecko ho dráždilo, rozmrzívalo, uráželo, co
nebyl bezmezný obdiv a plazivá poklona. Ně-
kdejší velebitel hluboce otřesen, pozdě začínal
rozeznávat — jak ubohé stvoření vlastně po-
máhal vyzvedati na oltářl
Nezbývalo, než násilím zpřetrhat, co omy-
lem bylo navázáno. Někdejší názor o dílu mnistra.
a jeho významu postaven na hlavu:
— Byl na všechen způsob nad jiné vyni-
kajícím komediantem ! Byl velikolepý heree
podivuhodný divadelník, jakému jen Němcům
bylo kdy se těšit, a především byl nejdokona-
lejším scenovatelem. Jemu náleží místo v ji n
oblasti, nežli v dějinách hudby a nelze jej
srovnávati s jejími představiteli. Wagnera stavét
vedle Bethovena je urážka božstva! A konečně
i nespravedlnost pro Wagnera! Nebyl povoláním
hudebnik. Dokázal to tím, že vyhodil z hudby
všechen sloh, jen abý z ní vytlouki co pro sebe
potřeboval : divadelní retoriku
Mistr, na stésti, nemusil to už čísti. By
martev.
Richard
Němec
Wagner
Bethoven
27
article
Rozčarovaný autor »moudrosti Zarathustrovy«
u věcech svého poměru k Waguerovi, pytvá ne-
milosrdně své vlastní nitro.
— Jak jsem jen mohl být schopen, brá
Wagnera do opravdy ? Ach ten starý čarodějník,
jakých kousků se s námi naprováděl i. První,
co před nás staví jeho umění, je zvětšovaci
sklo: díváš se a nevěriš zrakům, všecko vy-
padá tak velké, sám Wagner vypadá velkým.
Jaký chytrý, úlisný plaz! Po celý život nám
káže pokoru, věrnost, čistotu, blouzní o úkolech
života, odvraci se od zkaženosti světa! A my
mu — věřime !.... Klaníme se bohu a bůh
byl zatím jen ubohý obětní živočich !..
Množství arci nezná podobné sebetrýzně
rozpoznávací. Obec Wagnerovců zuřila. Kdy
měl Nietzsche pravdu? Dnes nebo tehdy ? Dav
nechápe takové hádanky. Arci psal Nietzsche
z hlubokého přesvědčení dnes jako před lety,
ačkoliv dnes bylo černé, co jindy viděl bilým.
Jsou právě chvíle a nejbystřejší jedinec ocitá
se pouhým prvkem — davu.
Zarathustrův
Wagner
bůh
Nietzsche
28
article
— V divadle staneš se článkem množstva,
stádem, ženskou, farizejem, hlasovacím dobytkem,
přivržencem, idiotem, wagneriáncem ! Tam i oso-
bité svědomí podlehá nivelační čáře velkého
množství, tam panuje soused sousedu a sám js
soused .
Rány platily »obci«, ale muž tepal zjevně
a vědomě — sebe. Den Sack schlagen, aber
den Esel treffen ! Německé příslovi.
Někdejší »hellensko-dionisovská zdravotae
Wagnerova umění byl teď — chorobný stavl
— Jeho problémy jsou venkoncem hyste-
rické, jeho vášně křečovité... jeho hrdinové a
hrdinky, jako typy fysiologické, jsou pravé
obrazy chorob! Wagner je neurotik! A víc, je
vzácný případ degenerace, pravý vzorek, hodný
pozornosti a studia — lékařů a fystologů ..
Tak proslulý »přehodnocovač hodnot« draze
zaplatil svoji kdys nedost obezřelou účast
při — pálení kadidla. Sám předák a vrchní
podněcovač osobního kultu, vidí se pohnuta
mrskat zadek vycpaněho dáčka, kterého před
tim sám vlastní osobou se snažil představovat.
Sack
Wagnerův
Wagner