Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10

2

NARODNÍ LISTY-

3

19. května 1907. Císlo 137.

4 title

Lékařská hlídka.

5 title

Káva, thé a čokoláda.

6 article Thé.

Thé. Nálev listů theových má úplně tentýž význam požívatiny jako káva, neboť obsahuje tutéž účinou součástku. Vlast keře thea sinensis a assamica jest Čína a veškeré thé u nás spotřebované pocházelo de poloviny minulého století odtamtud jako »kara- vanní čaj« dopravované dlouhou cestou přes pou ště asijské a Samarkand do Ruska. Teprve r. 1826 počal Siebold první pěsto vati thé na Javě, jemuž následovali Angličané r. 1839 v Assamu a nedlouho potom v Indii ale i čínský vývoz oživl otevřením přístavů. Jest málo pochybnosti, že koloniální thé brzv předstihne čínské z mnohých důvodů. Především dociluje se na Javě i v Indii thé naprosto s rovnající mandarinskému; v Číně i Japonsku pěstuje thé drobný rolník, balení listů vykonává rukou neb šlapáním a druhy méně jemné parfy- muje vonnými rostlinami (jasmín, magnolia aglaja, illicium a j), kdežto v koloniích se pě- stuje thé ve velkých plantážích, balení listo děje se výhradně strojově a od parfymování s zcela upouští, tak že se nezastírá původní jemn

Vlasta Angličan Čína Samarkand Rusko Ásám Indie Java Japonsko

7 article

Výroba čínská ovšem dosud předstihuje ostatní, obnášelať zde r. 1886 ještě 240 mil. liber; v Japonsku 38 mil., v Indii 57 mil, n Ceylonu 8, Javě 6 mil. — ale vývoz klesá. Obná šel r. 1888 z Číny 10 mil., z Indie 13 mil. z Ceylonu 2 mil., z Javy 200..000 liber. Pro thé sbírají se čtyry nejmladší lístky pupen zavřený, který dává nejcennější a velice vzácné Pekko, a čínské mandarinské thé. Vydružené lístky nechávají se především v tenkých vrstvách povadnout, načež hned se pomocí strojů sbalují, pak v bednách na něko lik hodin se podrobují kvašení, odkud se pře- nesou do strojových sušíren, kdež se při 1800 Výroha zeleného thě jest poněkud odchylná již uvadnout se nenechají lietky téměř a přená- šejí se hned do železných pánví zahřívaných kde se strojově proměšují až změknou a stanou se lepkavými. Potom se v tenkých vrstvách prostrou a když vychladnou přenesou se do sba- lovacích přistrojů, odkud teprve na kratší dobu se vkládají do beden fermentačních. Pak teprve se skončí jeho úprava v podobu kuliček (gun powder) aneb tyčinek (imperia!). Na druhý den dobuďon v otáčecích bubnech vzájemným třením živou modrozelenou barvu. Obsah koffeinu v thé kolísá podle druhu v černém thé, prý přibývá s jemností u zele- ného opáčně, ale za to se tvrdi, že poslednějš se vyznamenává větším množstvím látek aroma tických. Koffein v thé vázán jest na kyselinu tříslovou a tříslan koffeinu jest pouze v hork

Indie Ceylon Čína Java 200 Výroha

10 article

vodě rozpustný; proto se kali thé vystyd- nuvšl. Různé druhy thé karakterisovati nemělo by zde účelu, neboť bychom se musili rozepisovat do říše o podrobnostech útvarných thěového listu. Obmezíme se proto pouze na několik slos o falšování zboží. Jisto jest, že se prodá hojně balíků thé které vůbec žádným thém není. Jinak se ještě hojněji falšuje; již aby se zvýšila vába, na- vllčuje se roztokem klovatiny neb mazem škro- bovým, posejpá se grafitem, práškem olověným železným, křídou a j. Do Londýna přišlo thé z kterého se daly vytahovati železné piliny ma gnetem. Barvené thé (zejména zelené) s indigem kurkumou, berlínskou modři, katechnem aj pozná se mikrochemicky, ale i prostým způso- bem, navlhčíme-li řádně list a odrbeme-li je o papír. Některé černé thé způsobí sice na papíru špinavou skvrnu, ale barvený list zanechává určitou barvu. Velká neplecha se děje s thém již jednou upotřebovaným, znovu sušeným, baleným a přibarveným a v té příčině byly již i velké firmy (v Moskvě) soudně stíhány. Toto falšo- vání dějs se v továrních rozměrech, takže ku př. pouze v Londýně za jediný rok (1872) pro- dáno bylo takového thé 7 mil. liber. Tuto faleš nesnadno jest poznati, poněvadž obsahuje listy pravé a nutno za účelem zjišténí podrobiti zbož kvantitativnímu rozboru.

Londýn Moskva

11 article

Velice zhusta znehodnocuje se zboží příči- něním listů vrbových, dubových, růžových, ja- hodových, bezových a j. v. Již v Čině se to děje ve velkém s listy vrbovými, které se ne- chávají povadnout, podrobují se kvašení, sušía sbalují jako list théový a k thé pak v 10 20 přidávají. V samém Hongkonku spotřebuje se k těm účelům přes 200 000 kg. falsifikátu a v Rusku platí se 1 kg. sušených vrbových listů po 4— 6 rbl. List théový se dá podle jemně pilovitého okraje a nervatury okamžité rozeznati od při mísenin. Pořízení nálevu ponechati musíme indivi duální chuti, ale rozhodně se musíme vysloviti proti způsobu v Čechách rozšířenému, přilévat do thé rumu neb koňaku. V takovém nápojíje thé zabito a pro podobný konsum jest i nej- hruběji falšované thé příliš dobrým. Význam po živatiny jest totožný s kávou, nálevy liší se je dině obsahem třísloviny, kteréž jest v thé více zdali tato okolnost přispívá — jak se za to má poněkud k zácpě, jest pochybno alespoň v kra jinách, kde se thé všeobecně pije, není žádný takový všeobecný účin znamenán.

Rusko Čechy Hongkonka kg

12 article

Kakao — čokoláda. Kakao zřizuje se ze semen stromu Theo- broma Cacao, jehož domov jest v Jižní Americe v poříčí Amazonu, Orinoka, Magdaleny a v Me- xiku. Třicet žlutých as 2 dm. dlouhých plodů dává kolem 1 kg. semen. Strom roste pouze v tropech, vyžadujíc průměrné teploty 24—28 stupně a výnos ohrožován hmyzem, opicemi a j. takže se počítá na 3000 květů jediný podařený Semena kakaová obsahují jako přední sou- částku thoobromin (1.5—39) látku koffeinu pří- plod. buznou, ale jen velice nepatrnou mírou ústřední nervstvo povzbuzující. V lékařství užívá se theo- brominu v určitých případech jako léku močo- pudného; vedle toho obsahují semena téměř polovici váhy tuku, 18 škrobu a něco aroma- tických látek. Sklizená semena rozprostrou se na slune a na noc uloží se v hromadách pod střechu. kde se zahřejí zahájením kvasného pochodu, aby druhého dne opět na slunci byly sušeny, což s opakuje po několik dnů. Dle jiného způsob zakopou se sudy se semeny a ponechají se kva- šení po několik dnů, načež se suší, eventuáln při 130—140 stup. praží; sušené semeno olou- pává se strojově a rozemele se pak v mlýnech. V hydraulických ohřátých lisech zbavuje se tuku a zbylé koláče opět se rozemílají a na centri- fugálních sýtech prosívají, čímž se konečně do- bude »kakao tuku prosté« (entölter Cacao). Z moučky kaknové se připravuje čok- láda — prastará poživatina americká. Spanělé nalezli po odkrytí Ameriky u Azteků staré kul- tury kakaové a dr. Hernandez r. 1560—1571 podrobně je popsal a dal návod k přípravě čoko- lády podle domorodého způsobu, již i s příčin- kem vanilky.

Theo Magdaléna doktor Hernandez jižní Amerika Amerika Amazon Orinoka kg

13 article

Čokoláda má být upravena z oloupaných tuku nezbavených semen, cukru a něco koření (vanilka, skořice), k lacinějším druhům se při- dává mouky. Falšování čokolády týče se hlavn tuku. Oleje kaksového používá se hojně v l- kařství a jest cenný; semena se ho zbavují nahražuje se jiným laciným tukem. Massa ka- kaová zhusta bývá pouze samým prachem z ose- mení (slupek) s moukou a aromatu se mu do- dává lacinými parfémy. Kakao a čokoláda jest příjemnou poživa tinou bez jakéhokoliv dráždívého účinku na ústřední nervstvo a proto zejména se pro děti a nervosně založené lépe hodí než káva a thé Druhdy se poukazovalo na výživnou cenu kakaa vzhleďem ke kvantitativnímu obsahu na dusík. Leč z toho připadá dvě třetiny na puriny a pouze třetina na stravitelné bílkoviny. Šálek kakaa z 10 g. prášku obsahuje a 0.6 g stravitelných bílkovin, 3 g tuku, 3g uhlohydrátů, což předslavuje 42 kalorií ; šálek čokolády z 30 g. drží 0.6 g. stravitelných bí kovin, 6.3 g. tuku, 18 g. uhlohydrátů, tedy 133 katorií.

Šálek

14 title

Dr. K. Chodounský.

K Chodounská

15 article

Albert ryt. z Mosetigů Moorhotů, o jehož tra gické smrti v Dunaji (26. dubna 1907) prolétla zpráv denními listy, byl chirurg m zvláštní svéráznosti Narodil se 26. jedna 1838 v Aerstu; po odbyo tých přípravných sludiích věnoval se celou duší studiu mediciny na slavné tehdy škole vídeňské: zde záhy upoutal ho věhlasný chirurg Dumreicher, repre sentant anatomického směru v chirurgii. Poněvadž byl přesvědčen, že chirurgie chová v sobě největší složku racionelní therapie, stal se Mosetig, asistentem Dumreicherovým a věnoval se cele chirurgii. Byl »hodným žákem svého mistra«, jako Albert Nicoladoni a Lienhart, z nichž každý vytvořil své- rázný typ chirurga; podobně i Mosetig ; typ chirurga- M osetiga založen je na dvou složkách: lékař a člo- věk jemné duše, cítící s útrapami nemocného. — Akcentaval tedy jednak technickou zručnost opera- téra (operovalo se tehdý bez narkosy I), jednak snažilse omeziti pravomoc operačního nože objevením pro středků léčivých, jež by stávající onemocnění vylé čily bez operace. Dobrý operační technik a získav ještě větší rutiny ve válce německo francouzské (1866) v okupaci Bosny a ve válce srbsko bulharské jichž se jako vojenský chirurg zúčastnil, uložil svoj bohaté zkušenosti v knihách »O válečné chirurgil“ »O chirurgické technice«, »O první pomoci lékařské« důkladné spisy ty získaly mu pověstí světové.

Albert Dumreicher Dumreicherův Nicoladoni Lienhart Dunaj Aerst Bosna Mosetig Moorhota

16 article

Druhý směr — omezili rozsah operativní činnost — lákal Mosetiga nejvíce: rakovina, tuberkulosa chi- rurgická staly se Moseligovi předmětem vášnivého studia. Prostředku proti rakovině neoperativní nenašel ale poukázal aspoň na jeden směr, jakým nutno s bráti, aby dosáhlo se kýženého cíle. Sťastnějším byl v boji proti chiru gické tuberkulose: jidoform, jenž dnes v chirurgii tuberkulosy koná služby nenahradi- telné, byl jím zaveden (objeven Moleschotem!) jako prostředek takořka specifický; svými léčebnými vý- sledky nadchnul Mosetig pro jodoform školu Bill- rothovu, jež vyzkoušela ho ve vělším rozsahu s vý sledkem velmi uspokojavým a dnes není na celém světě chirurgické školy, jež by těchto účinků jodo- formu neznala z vlastních zkušeností. Světové po věsti nabyl Mosetig svou plombou jodoformovou z organických vstřebatelných látek, kterou vyplňoval dutiny v kostech po operaci vzniklé, aby nastalo rychlejší hojení. Mimo jodoform zavedl jako prostře- dek k léčení tuberkulosy teucrin (výtažek z rostliny teucriom scordium), kyselinu mléčnou k leptání (ujal se v therapii a posud ji užívá za uvedeným účelem) a jiné. Závrať, jaká zpravidla doprovází zkornatění tepen mozkových, uložila starce - lékaře do vln Dunaje připravila mu zde smrt, když byl pro lidstvo mnoho vykonal. Tělo jeho urvaly a odnesly vody, nevíme kam, nevíme ani, zda se najde; ale požehnání z vy- konané práce nešťastného Mosetiga zůstane trvalým a zabezpečí mu čestné místo v dějinách chirurgne, bezpečné před vlnami bouřlivého moře času, strhují- cími vše mělké a malé v propast zapomnění.

Mosetig Sťastný Dunaj jodoform škola Billa

17 article

Pražský ústav pro nákazy a mory zvíření. Docela bez hluku a širší známosti byl dlouho zaned- bávaný a odstrkávaný universitní ústav pro nákazy a mory zvířecí prof. dra Kašpárka (Král. Vino- hrady »Na kozačce«) úsilovnou snahou svého chéfa konečně zařízen tak, jak toho význam ústavu v pří čině zdravotnické a národohospodářské vyžaduje Ústav vypraven je na základě zkušeností v Německu a Dánsku nabytých na naše poměry tak moderně, že na každého návštěvníka působí prohlídka ústavu dojmem velice příznivým. Ústav, jehož rady a vyše- tření hledají interesenti až z Německa, Chorvatska atd, zasluhuje zajisté, aby i veřejnost naše ve vš- cech nákaz zvířecích se týkajících obracela se sem s důvěrou.

profesor doktor Kašpárek Král Německo Dánsko Chorvatsko

19 article

Dr. A. Kučera: Luhačovice a léčebné jich prameny slané vody. Úvodem probírá pisatel balneo- grafickou literaturu o luhačovských léčivých pram- nech. První zmínky nalézáme o Luhačovících v roee 1669 v knize dra Hectoda, městského fysika v Brně V dalším uvádí lázeňský lékař dr. Kučera místopisné a klimatické poměry, paběrky dějepisné a vývoj lázní Vyličuje obrat, jenž Luhačovicím nastal po zdařilém jednání agilního ředitele nynější akciové společnosti dra. Veselého, jehož jméno zůstane s vývojem Luha- čovic pevně sloučeno. Následuje kapitola o pramenech, jich fysikálníeh a chemických vlastnostech, dále o fysiologických účincích slaných vod a jejich indikacích a konečně o léčebných prostředcích lázní luhačovských. Spisek jest doplněn čelnými vyobrazeními. Na požádání zašle ředitelství spísek ten k orientaci bezplatně.

doktor A Kučera Kučera Veselý Luhačovice Brno Luha doktor doktor Hectoda

20 article Hlasy z obecenstva.

Hlasy z obecenstva. Hygien.výst. Vídeň, 1906.Stát.cena a čest. dipl.k zl.medailli chinové víno se žele. zem. Ke koupi v lék- v lahv. 1/2 litr. po k 2.60 a 1lit. po K 4.80

Vídeň

21 title

SERRAVALLO

22 title

Vědecké rozhledy

23 article Linné.

Linné. Dne 23. května 1707 narodil se kazatel Rashultu ve Švédsku syn, jehož narození vzpo- mínati bude tyto dny celý vzdělaný svět. A při rozeně soustředí se jubilejní slavnost v Upsale- na jejíž starobylé universitě Linné více než 30 let jako profesor botaniky působil. Jméno jeho je známo po celém vzdělaném světě, jeho zá sluhy ceněny jsou však samými botaniky ne- stejně. Jako každý velký muž získal si též Linné veliké množství přívrženců, kteří dogmaticky jeho zásady hájili ještě v době, kdy věda již v svém směru podstatně od nich se odchýlila, za- stanci nových směrů střetli se často s linnéjský- mi dogmatiky a odtud vzájemné hořkosti, pře- ceňování Linnéových zásluh na jedné, nedo ceňování na druhé straně. Přihlédněme tedy k životu a pracím Linnécvým, dříve než pro- neseme svůj úsudek. Karel Linné studoval z počátku theologii ale záhy probudil se v něm zájem o botaniku. oddal se tedy studiu mediciny v Lundu. Zde třeba připomenouti, že studium rostlin po sta- letí bylo spojeno se zřetelem medicinským, rost liny popisovány pouze proto, poněvadž jich byl uživánc lékařsky, při čemž jim připisovány pře hnaně vynikající účinky. U nás byl to Adam Za- Iužanský ze Zahořan, který první studoval roslli ny se stanoviska theoretického, současně v Ně mecku a Holandsku počali někteří mužové rost linám věnovati pozornost se stanoviska čistě vě deckého, ale na universitách byla botanika stál považována za vědo medicinskou. Linnéův uči- tel prof. Rudbeck svěřil mu — sotva 23 roky starému — své botanické přednášky i řízení botanické zahrady a Linné již v té době počal pracovati na svých vědeckých dílech.

Linné Rashulta Linnéový Linnécvý Adam Linnéův Rudbeck Švédsko Upsale Lund Zahořany Holandsko

24 article

Podnikl několik vědeckých cest, z nichžt zvláště cesta do Laponska stala se svými výsled- ky klasickou, odešel pak na studia do Holand- ska, kdež stal se doktorem na základě spisu o střídavé zimnici. Zde také vyšla klasická jeho díla „Soustava přírody“, „Základy botaniky“ atd. Navštíviv dále Anglii a Francii, vrátil se r. 1738 do Štokholmu, kdež zprvu lékařskou praxi provozoval, r. 1741 povolán za profesor botaniky do Upsaly, kdež r. 1778 zemřel. Život jeho byl celkem prostý a šťastný, malé nepří jemnosti a intriky, jež v Upsale sem tam zažil. a mezi těmi spor s theologickou fakultou upsal skou, jsou přílis nepatrného významu, abychom nepočitali Linnéa k těm vzácným velkým lidem kteří žili život v celku šťastný. Událostmi v ži- votě jeho byly jen jeho knihy — a těch sepsa značné množství — na jich základě sláva stále stoupala, celý současný svět se mu obdivoval dával na jevo pochopení pro jeho směr vědecký

Laponsko Holand Anglie Francie Štokholm Upsale

25 article

Mýlili bychom se, kdybychom se domnívali že Linné učinil nějaké velké objevy v botanice. nebo že pronesl nějaké nové myšlenky velikého dosahu. Nikoli, svými myšlenkami a vědeckými názory spočíval úplně na svých předchůdcích, podrobeným zkoumáním za účelem objeviti nová významná fakta, zabýval é skoro jen mimocho- dem. Veliká jeho zásluha spočívá v tom, že vše chny dosavadní známosti o rostlinách sebral spořádal a roztřídil a sice s neúprosnou a dů- slednou logikou na základě methody, kterou si byl hned na počátku své činnosti vědecké osvo- jil. Linné byl rozeným systematikem, t. j. snaha tříditi všechno ve vyšší a nižší skupiny dle menš nebo větší podobnosti spočívala v jeho nejvnitř- nější podstatě a skutečně třídil a zařaďoval bez váhání vše, o čem právě pojednával. Největšího významu nabyla tato jeho schopnost pro botani- ku a zoologii. Zde také přísluší mu velká zá- sluha, že zcela důsledně zavedl t. zv. dvojité (binární) názvosloví. Jeho předchůdcové věděli, že lze mnohé druhy spojiti ve skupiny, jichž příslušníci zřejmě v některých podstatných zna- cích, zvláště pokud rozplozování se týče, se sho- dují. Skupiny takové, jako rody označené, jsou každému pozorovateli přirody nápadné. Kdož by pochyboval, že různé druhy pryskyřníků, mochen růží, violek, jestřábníků, hluchavek, lilií atd.

Linné

26 article

tvoří přirozené skupiny? Aby tato příbuznost byla vyznačena jménem, zavedl Linné způsob. uváděti při jménu každého druhu též název rodu, do kterého druh náleží. Dle tehdejšího zvyku psal Linné své spisy v jazyku latinském proto také uvádí latinské názvy rostlin, který žto způsob ve vědě udržel se dosud. Vědecká jména latinská nesmí býti líbovolně měněna a jsou všem národům společná, což pro studium bo- taniky má význam veliký. Myšlenku binární no- menklatury jasně pronesl již před Linnéem ně- mecký botanik Rivinus (prof. university lipské) ale sám se principem tím neřídil. Je zásluhou

Linné

27 article

Linnéovou, že důsledným užitím názvosloví toho a zdůrazňováním požadavku, že vědecká jména rostlin i živočichů nemají býti libovolně mě- něna, zavedl pořádek do přírodních věd, v nichž před ním byl naprostý zmatek. Ale nešlo jen o pojmenování druhů rostlinných a živočišných, bylo třeba je také popsati, aby vždy bylo možno poznati, ke kterému předmětu to které jméno se vztahuje. Linné také v této příčině vykonal obrovskou práci, neboť vystihl ve svých po- pisech význačné znaky, vytknul, které znaky jsou méně cenné pro popis druhů a podal ne dostižné vzory, jak v několika málo slovech la pidárně, přesně a výstižně možno druhy rostlin né i živočišné charakterisovati. Skoro bychom tuto jeho pěči o stručnost a výstižnost charak teristiky druhů mohli považovati za hračku, když vidíme, že v některých dílech každému druhu věnuje týž počet slov, svou pozornost k týmže ústrojům obrací a všude přesně téhož pořádku dbá. Ale záhy poznáme, že tato přesnost a dů- slednost v užívání jedné methody je podstatou jeho bytosti a také jeho vědecké práce a na je jím základě že spočívají hlavní zásluhy o vědu

Linné

28 article

On jakoby byl chtěl stělesniti v botanice a zoo- logii Komenského slova, že na dobrém pořádku záleží všechno. A tu je jeho další zásluhou, že položil důraz na druh jakožto jednotku pro sou- stavu rostlin. Byl přesvědčen o neměnitelnosti druhů, t. j. věřil, že nikdy jeden druh v jiný se nemění. Druhy podle něho byly na počátku světa stvořeny, nevznikly snad náhodou. A totéž platí o rodech, jejichž vlastnosti hluboce ve přl- rodě odůvodněny, jaksi od počátku předepsány jsou. Vyšší skupiny rostlinné považoval Linn za umělé, t. j. za skupiny, které my podle libo- volného znaku nějakého sestavujeme, aniž snad pro oprávněnost skupin těch v rostlinách je při- rozeného podkladu. Ale z praktických důvodů zbudoval sám umělou soustavu rostlin na zá- kladě rozplozovacích ústrojů pohlavních, sou- stavu, která dodnes uvádí se za vzor umělých soustav, t. j. takových, jež na základě libovoln zvoleného znaku celou říši rostlinnou logicky roztřiďují. Celou podstatu Linnéova ducha seznáme z knihy, kterou r. 1751 pod názvem Philo s - phia botanica (dnes bychom asi řekli Ka- techismus botaniky) vydal a v níž v. st. učných, lapidárních definicích podává nejen soubor všeho, co důležitého botanika obsahuje nýbrž také methodu vědecké práce botanické

Komenský Ka Phit s

29 article

Každá definice má své číslo, přidány jsou údaje literárně-historické a příklady. Počíná roztřídě- ním předmětů na naší zemi, následuje definice nercstů, rostlin a živočichů, definice botanické bibliotéky, načež podán systém botaniků. Roz děluje je na skutečné botaniky a na amatéry (botanophili). Praví botanikové jsou dle něhot. kteří od základů znají botaniku a všechny rost- liny dovedou pojmenovati. A nyní uvádí speci- ální soustavu 34 druhů botaniků dle povahy jieh spisů a dle jich obsahu a nescházejí tu ani pa- rádní řečníci (oratores), ani svárlivci (eristici) heterodoxní ani orthodoxní botanikové. Morfo- legů, t. j. badatelů, kteří studiem rozčlenění těla rostlinného se zabývají, Linně nezná, fysiologové jsou dle něho ti, kteří se zabývají studiem vzrů- stu a pohlaví rostlin. Mezi amatéry uvádí ana tomy, v čemž ovšem ani současní botanikové s ním nesouhlasili, zahradníky, mediky, astro- logy, dietetiky atd. Pak ve stručných větách charakterisuje zásluhy vynikajících botaniků e soustavu rostlinnou, sobě za zásluhu klade, že vypracoval soustavu sexuální a charakterisuje jednotlivé soustavy, podává konkrétní svou sou- stavu, popis nejdůležitějších orgánů rostlinných a methodu, jak stanoviti, popisovati a zařaďovati druhy atd. I návod ke tvoření jmen, kreslen obrazů rostlinných, návod pro mladého adepta botaniky, poučení o zakládání herbáře, o bota nických exkursích a zakládání zahrady tu shle- dáváme. Všude jeví se Linné býti mistrem v stručném a přiléhavém výrazu.

Linné astralog

30 article

A týmže způsobem, ve stručných větách v jakémsi pedantickém pořádku řeční ke králov- ským manželům švédským, když universitu upsalskou navštívili a píše testament pro svého syna. V tom stálém třídění utonul Linnéovi živo rostlinný. Rostliny staly se na konec pouhými objekty latinského jména a co možno stručného popisu, že mají svou zákonitou stavbu, svůj ži- vot, tisíceré vztahy k okolí, svou historii a boj o bytí, to vše skoro pro Linnéa neexistovalo Vždyť i pohyby listů, které některé rostliny na večer vykonávají, Linné prostě systematicky zpracoval ve spise „o spánku rostlin“. A přec nesmíme míti za to, že by byl neměl schopnost ke skutečnému studiu rostlin jako živých těl Svědčí o tom některé práce jeho žáků, k nimž

Linné

31 article

Linné dal podnět, svědčí o tom vlastní jeho po- kusy o pohlavnosti rostlin. Po dlouhou dobu mělo se za to, že Linné nauku o pohlavnosti rostlin ničím novým neobohatil, ale r. 1884 upo- zornil zesnulý prof. Čelakovský, že vzácný jeden spisek Linnéův z r. 1760, jenž korunován byl cenou petrohradské akademie, obsahuje vypsán četných pezorování a pokusů Linněových, jež rozhodně obohacovaly své doby známosti o před- mětu tom. Čelakovský také podal důkaz (v Osvě- tě, 1884), že Linnéovi náleží priorita v nauce o t. zv. metamorfose rostlin. Zásluha o založení nauky té přičítána byla do té doby a je většinou připisována dosud básníku Goetheovi, jenž o předmětu tom samostatný spis vydal. Čelakov- ský ukázal, že hlavní myšlenky spisu toho již 450 let před Goethem Linné pronesl a že Goethe původně dobře si toho byl vědom, čím je po- vinen Linnéovi. Ale sláva, které si spisem svým získal, zdá se že poněkud hověla jeho povaz a rozličné výroky v jeho konfesích, jakož i to, že se nechal bez protestu jakožto původce na- uky o metamorfóse oslavovati, poukazují k to- mu, že pomalu sám sebe o tomto svém původ- ství byl přesvědčil.“ (Čelakovský.) Linně působil mocně na botaniky své doby a snad ještě mocněji působil jeho směr po jeho smrti. Můžeme říci, že počínaje rokem 1750 jeho směr opanoval botanický svět. Vše se vrhlo n popisování a třídění druhů rostlinných, botanik stala se modní vědou, ideálem stal se Linnéův „pravý botanik“; dosíci znamenitosti vědecké bylo dosti snadno, vždyť Linné sám řekl, že „čím více kdo dovede rostlin pojmenovati, tím znamenitějším je botanikem“. Linnéovští botani- kové věřili ve stálost a přirozenost druhů, ani jim nenapadlo, že by druhy mohly býti jako rody umělými našimi pojmy. Anatomii a fysiologii

Linné profesor Čelakovský Linnéův Linněový Goetheův Goethe Linné Goethe Osv petrohradský akademie

32 article

věnovali pozornost, rostlinnou biologii nepovažo- vali za vědu. Není pochyby, že tyto názory, které vládly až do let padesátých minulého století skoro neomezeně, vývoj botaniky značně zdrže- ly. A když nové směry pronikly a zvítězily, stalo se zvláště Darwinovým vystoupením — úcta k Linnéovi nejen klesla, nýbrž projevena i my- šlenka, že svým dogmatickým vlivem více bo- tanice uškodil, než prospěl. Myslím, že tato výtka není správná. Není vinou Linnéovou, že také anatomie a fysiologie v osmnáctém stolet nenalezly svého Linnén, ani že jeho přívrženci tak příliš lpěli na jeho směru vědeckém. N - učinil velkých nových objevů, nepronesl vel- kých myšlenek, ale učinil pořádek v popisných vědách přírodních a zvýšil zájem o ně v nejšin- ších vrstvách. Není jeho vinou, že laikové do- dnes považují botanika za automat, jenž po- hlédna na nějakou rostlinu dovede říci její jmé- no — a nic více.

Darwinův

33 article

U velkých mužů je vždy zajímavo věděti jakými byli jako lidé. Leccos se tím vysvětl z jich odborného díla. Linné napsal vlastní živo- topis, ale ještě lepší světlo do jeho nitra vrh pojednání, jež jako odkaz napsal pro svého syn a které se zove „Nemesis divina“ (spravedlnos božská). Tiskem vydány byly jen některé část tohoto testamentu, ale již ty jsou neobyčejně za- jímavy. Linné byl povaha hluboce náboženská. něco ze švédského mysticismu osmnáctého sto- letí z něho vane. Základem jeho náboženského cítění byla víra v přísnou, neúprosnou spravedl- nost, nemesis. A podivno, kdežto ve svých vě- deckých spisech jeví se býti v převážné míř scholastikem, dosvědčuje sám, že k víře o ne mesis došel na základě dlouholetých životních zkušenosti a pozorování. Výsledek své zkuše nosti podává umírající otec svému jedinému sy novi. Předmluva sestává ze řady vážně nadše- ných vět- Můj jediný synu! Přišel jsi na svět, jehož neznáš

Linné Nemesis divin

34 article Nevidíš pána domu, ale divíš se jehio n

Nevidíš pána domu, ale divíš se jehio n dheře. Vidíš, že všecko jde zmateně, jako kdyby toho nikdo neviděl a neslyšel. Vidíš, že nejkrásnější lilie bejlím jsou utla- čovány. Ale bydlí zde spravedlivý bůh, jenž každému jeho právo dá. Atd. Probírám-li se spisem tím, vidím starého Linnéa, jak se vypráví, již slabomyslného, v skutečnosti snad propadlého nějaké hluboké my- stice, z níž se vytrhl, jen když mu přinesli jeho herbář. Zda mohl to býti slabomvslný stařec, jenž pro svého syna napsal Co je výsosť? nic, ježto kolo štěstí se otáčí. Co je moudrost? znáti svou vlastní poše- tilost. Co je moc? první místo mezi blázny. Co jsou šaty? livrej ve velké komedii. Co je život? plamen, pokud olej stačí. Prof. dr. B. Němec. X Ukázalé slavnosti Linnéovy chystá švédsk universita v Upsale ve spojení se švédskou Akademií věd v druhé pol. t. m., v těchto právě dnech při příle- žitorti 200. výročního dne narozenín slavného přírodo- vědce. Karel Linaé (žil v 1. 1707—1778) jest refor- mátorem soustavného přírodopisu a zakladatelem ny- nější souslavné bolaniky. Světové listy oznámily nedávno, že k slavnostem Linnéovým pozvány byly všecky trvající Akademie věd, a že se jich také zúčastní zvými delegáty. Česká Akademie, jak jsme se informovali, pozvána nebyla, neboť není zastou- pena v mezinárodním svazu Akademií, jež mezi sebou udržují vzájemné styky. Nebylo by možno zjednati v tom nápravu, aby také po télo stránce navázány byly bližší a bezprostřední styky s kulturní cizinou, o něž nám přece namnoze tolik musí jíti?

profesor Němec Karel Linaý Linnéův mezinárodní svaz akademie akademie věda

35 article

X Umělé zuby a jich velkovýroba. Největší lo- várna na výrobu umělých zubů na světě má Filadel- fie. Umělé zuby, které ještě před nedávnými lety zhotovovali zvláštní dentisté pouze na zakázku svých klientů, vyrábějí se teď zcela továrním způsobema po milionech. Tento obor průmyslu tak se rozvil v po- slední době, že možno si objednati zuby dle libovol- ného vzoru, a jejich barva či nádech se dá tak dobře nápodobiti, že nikdo nerozezná zubů falešných od jieh přirozených sousedů. Pro muže je často třeba nápo- dobiti zbarvení zubův od tabáku začernalých. Zde je potřebí práce velmi obezřetné a oka zkušeného. Zabývají ze tím většinou ženy v továrnách. Tu a tam továrna dostává zakázku na zuby zcela zvláštních, odchylných forem a neobvyklého zbarvení, a ve zvláštní laboratoři tovární lze všem požadavkům vy- hověti co nepřesněji. Takové výjimečné zakázky při- jdou ovšem draho, kdežto umělé zuby, vyráběně ve vetkém „zlevňují se kvapem tak, jak se o tom ještě nedávno nikomu ani nesnilo.

36 article

X Popravenec modelem pro umělce a žáky. Pře- krásný svalový praeparát získal soukr. docent uni- versity v Tubinkách, dr. Friedrich W. Müller- sádrovým ojlitkem z těla popraveného. Co činí tot torso zvlášť cenným pro anatoma i umělce, jest okol- nost, že všecky svaly zachovány v témž slavu, jak je shledáváme pouze u živých lidí. Podařilo se to nastřiknutím všech kapillár (vlásečnic) v těle rozlokem formalinu bezprostředně po popravě, dokud ještě svaly na chemické podráždění reagovaly stažením. Tako- vým způsobem získaný živý dojem muskulaturyje zcela nový, dosud neznámý, tím spíše, že v tomto připadě šlo o člověka vzácné souměrnosti v celkové stavbě tělesné. Pro studium svalové jest torso zna- menitým pomocným prostředkem, poněvadž všecky dosavadní pomůcky vyučovací, ani živý model ne- vyjímaje, nemohly podati přesný obrazec všech sval tělesných, jak by bylo potřebí.

doktor W Müller Tubinky

37 article

191 p0r

38 article

Člslo 185.

40 article

Pořádá J. Rašovs ký Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava. Úloha čís. 330. (Originál.) Dr. Eduard M azel v Hranicích (Z úlohové soutěže „Národních Listů“.)

J Rašovs J Rašovský doktor Morava Hranice

41 article

Mat ve 3 tazích

42 article

Končící hra čís. 31. (Reprodukce) V partil hrané J. Kotrčem (bílým) ve Vídni došlo k následujícímu postavení

J Kotrč Vídeň

43 article

Bílý na tahu zakončil partii násl. zajímavým způ- sobem: 1. Ve1—e8-+ Kb8—a7, 2. Ve8—a8+- Ka7—be, 3. Dí5—a5-!! Kb6Xa5, 4. a6xb7+- Ka5 —b6,5 b7—b8 D- Kb6—c5, 6. Va8—a5-+ a černý se vzdal. Zprávy šachové. Ostende. Turnaje mistrovského súčastní se: Bardeleben, Bernstein, Billecard, Blackburne, E JCohn W. Cohn, Čigorin, Důras, Forgacz, John, Johner, Lee, Leonhardt, Marco, Metger, Mortimer, Němcovič, Perlis, Rubinstein, Salve, Schewe, Snosko-Borowski Shoosmith, Shories, Spielmann, Sůchting, Swriderski, Tartacover, Teichmann a van Vliet. (Wochenschach uvádí Albina a Przepiórku místo Bardelebena a Johna). Moskv a. Zde sehrány před nedávnem dva male turnaje, z nichž v prvním dobyl I. ceny Čigorin 6 výh. z 8, II. A. F. Gončarov 51/2, III. F. J. Dus-Choti- mirski 4 „, IV. W. J. Nenarokov 31/2 a V. W. F. Ostrog- ski 1/2; v druhém pak I. ceny Dus-Chotimirski 4, ze 6, II. a III. Blumenfeld a Marco z Vídné 31, a IV. W. N. Kulomsin 1/2. — Násl. zajímavá partie sehrána byla v prvějším turnaji: Bílý: Dus-Chotimirski Černý: Čigorin. 1. d2—di Jg8—f6, 2. c2—c4 d7— de, 3. Jb1—c3 Jg8—f6, 4. e2—e3 e7—e5, 5. Sf1 — Sf8—e7, 6. Jg1—e2 0—0, 7. Je2—g3 Ví8—e8, 8. 0—0 Jd7—í8, 9. f2—f4 e5d4, 10. e3xd4 d6—d5, 11. f4—f5 c7—c5, 12. Sc1—e3 a7—a6??, 13. c4xcd5 Se7—d6, 14. Se3—g5l c5xd4, 15. Je3—e4 Sd6—e, 16. Jg3—h5 Jf8—d7, 17. Vf1—e1 b7—b5, 18. Val—cí Sc8—b7, 19. Vc1—c6l Sb7xc6, 20. d5xc6 Jd7—fs, 21. Sg5Xf6 Dd8—c7, 22. Dd1—gi g7—g6, 23. Dg4— g5 Sd6xh2+, 24. Kg1—hi Sh2—d6, 25. Šf6 — e5 a t. se vzdal. Šachové sjezdy 1907. „Ústřední jednoty če ských šachistů“ v Brně od 18.—25. srpna: britské š- chové federace v Londýně od 12.—24. srpna; se- verní šachové jednoty v Kodani od 4. srpna —7 bavorského šachového svazu od 20.—28. července v Mnichově a švýcarského spolku od 15.—16. června v Schaffhausenu.

Kb Bernstein Billecard Blackburn W Cohn Čigorin Důras Forgacz John Johner Lea Leonhardt Marco Metger Mortimer Němcovič Perlis Rubinstein Salve Schewe Snosko Borowský Shoosmith Shories Spielmann Sůchting Swriderski Tartacover Teichmann Vliet Wochenschach Albin Przepiórk Bardeleben Moskv A F Gončarov Nenarokov Blumenfeld W N Sb Šf Ka 7 Virginie Ostende Val Brno Londýn Kodaň Mnichov Schaffhausen Chotimirski Černá Jd 7 Kb 8 Kb 6 xa E JCohn c 3 Jg 8 Sf 1 Sf 8 e 7 c 5 h 5 Jf d 7 c 7 sh 2