1
masthead
31 . července 1901. Číslo 209.
4
article
hoto slibného a rostoucího na
šeho vývozu. Navrhovaná nová cla nejsou
ochranou, nýbrž prohibicí!
Jatečního dobytka vyvezli jsme
do Německa eelkem
v tisíci k
r. 1896 . . 35.608 . . 45.994
» 1897 . . 35.634 . . 40.67
» 1898 . . 41.772 . . 47.410
1899 . . 56.500 . . 61. 873
1900 . . 59.269 . . 63. 185
Z čísel těehto nejlépe patrno, jak jsme
s naším vývozem v tomto směru odkázáni n
Němneko. Proto také asi hr. Bňlow navrhuje
zvýšení dosavadní sazby celní u krav z 9 m
na 25 m., u mladého dobytka z 5 m. na 15 m..
u telat ze 3 m. na 4 m., u volů z 25. 50 m
(za kus) na 12 m. za 1 q živé váby!
Ještě horší jest poměr u konl. Na zá
kladě dnešní sazby 10 (do 2 let) až 20 m. vy
vinul se velmi čilý vývoz jich do Německ
který dosáhl:
roku 1896 . . . 9.144. 000 K
» 1897 . . . 12.166 000
»1898 . . . 12.772.000
. 1800 . . 13948 000.
t. j. asi čivrtinu našeho vývozu koní vůbee
Nová celní osnova německá zvyšuje výhodně
dnešní sazby na 30—300 K, tvoříc stupniei
dle ceny, jinými slovy, zavírá našemu dosavad-
nímu vývozu své hranice úplně.
Vývoz kukuřice zemi českých se ne-
týká. Ale pro posouzení přátelství německého
k této říši jsou příslušná čísla velmi poučna.
Dosavadní sazba činí 1.60 m., hr. Bülow zvy-
šuje ji na 4 m. Kukuřice vyvezeno z cel
řiše:
r. 1896. . . za 101,882.000
» 1897 . . » 105,008.000
» 1898 . . » 89,488.000
» 1899 . . » 101,097.000 ,
2 1900. . 91,060.000 »
Náš vývoz mouky nemá sice oslňujícíe
čísel, ale má v celkovém rámci našeho země-
dělského vývozu své dosti závažné postavení.
Bülow
Německo
5
article
Dosavadní německá sazba smluvní činila 7.30 m.
návrh zavádí sazbu 13.50 m. Přislušná čísla
vývozu do Německa json:
roku 1896 . . . 2,322.000K
» 1897 . . . 2,292.000
» 1898 . . . 1,012.000
» 1899 . . . 1,038 000
» 1900 . . . 3,364.000
Co do cihmel u jest Německo státem
vývazním. Proč tedy zvyšuje hr. Bůlov
dosavadní smluvní sazbů ze 14 na 40 m. jest
prostě nepočhopitelno. Snad šlo jen o to, aby
agrárnický rámec »nového kursu« byl úplný
Že tím bude postižen náš chmel v prvé řadě
nefřeba ani podotýkati. Vyvezlit jsme ho do Ně-
mecka:
r. 1896 . . . za 8,410.000K
» 1897
» 9,392.000
1898 . . . » 12,316. 000
1899 . . . » 17,103.000,
» 1900 . . » 10,05 6.000
Že by při tomlo naprostém převratu ně-
mecké celní politiky, jak si jí přejí vůdčí kruhy
německé vlády, došlo i na máslo, rozumis
samo sebou. Náš vývoz másla do Německ
činil:
1896 . . . 5,992.000 K
1897 . . . 5,560.000
1898 . . . 3,632.000
1899 . . . 7.850.000 ,r
1900 . . . 9,103.000
Nyni má býti pochován.
Náš obchod s ovocem nabýval v Ně-
mecku v poslední době stále víc a více půdy.
hlavně lepší druhy našeho ovoce
byly tam hledány. Ovoce bylo dosud cla prosto.
Hr. Bülov zavádí však clo 6 mk. na jemné
druhy ovoce, tedy právě na ony, jichž jsme do
Německa vyvezli nejvíce (loni vyvezeno z
12,891.000 K).
Německo
Hradec
Bülov
6
article
Vývoz tažného dobytka do Ně
mecka byl od nás vždy značný. Tak vyvezeno
tam volů:
r. 1896 . . . za 44,754.000K
» 1897 . . . » 74,804.000 s
» 1898 . . . » 54,548.000
» 1899 . . . » 70,182.000 ,
» 1900 . . . » 73,175.000 »
Nová osnova zvyšuje dosavadní sazhu na
míru trojnásobnou a neposkytuje ani nejmenší
naděje, že dojde na konečnou úpravu tisnivých
opatření zvěrolékařských, která z veliké části
již nyní našemu vývozu ubírala půdu.
V tomto přívalu agrárnických sympatií ne-
zůstalo ušetřeno ani dříví: jeho sazby zvy-
šují se o plnou třetinu. Nejspíše proto.
že německé továrny bez naší su
roviny neb polotvarů by nemohly
ani pracovati. Jak Německo našeho dřiv
potřebuje, toho nejlepším důkuzem, že vyvezl
od nás;
r. 1896 . . . za 66,004.000K
» 1897 . . . » 85,634.000
» 1998 . . . » 107,990.000
» 1899 . . . » 126,313 000
» 1900 . . . » 145,052.000
Že k takovému činu může se odhodlaii
jen zapřísáhlý odpůrce, to důkazu
nepotřebuje . ..
Uvedl jsem jen některá dsta. Snesl jsem
trochu ronoho čísel; vím. Ale jest v nich,
trvám, nejlepší doklad, proti komu se
ostří nové osnovy obrací v pry
řadě a nejvfee. Návrh hr. Bülowa pro
veden způsobil by hotovou revolue
v našich vývozních a tím i domácích poměrech
To Německo ví a musí věděti. A proto také
nesly se požadavky našeho zemědělstva v prvé
řadě k tomu, aby dnešní celní sazby německé
pokud se týkají zemědělských výrobků, měněny
nebyly.
Vůdčí kruhy sousední říše usoudily jinak
Důsledky jich odhodlání má zaplatiti Rakousko.
Bülow
Německo
Rakousko
7
article
Německo vždy rádo břemena přesunovalo na
spojence a přítele. Jen jestli spojenec bude
s to, aby také tenkráte byl po vůli Berlinu
Snad mu konečně po tolika zkušenostechi bude
vlastní existence milejší než úsměv Berlína
Ale potom také nedojde za těchto podmínek
na obchodní smlouvu vůbec a také dojit
nesmí!
Ztrhů eukerních.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Klid na všech stranách, toť známkou dnašní si-
tnace na trhu cukerním a to jak u nás, tak i v ci-
zině. V minolém týdnu byl tento klid zvláště všude
patrný, neboť pro nedostatek jakýchkoli vážnějších
momentů zevnějších nevykazovaly ani smýšiení ani
ceny cukerní po celou tu dobu žádné změny. Nepa-
trný zisk, který krátká haussa z předminulého týdne
cukerním cenám přinesla, jest opět již úplně ztracen
a to hned v prvních dnech, kdy pro nedostatek po-
ptávky prodavači sami se svých požadavků slevo-
Dnes zbývá již jen málo továren, které disponuj
neprodaným ještě cukrem, a z řady jich odpadá stále
jedna za druhou. Zdrželivost, která přiměla je k po-
držení zboží do konce kampaňového roku, nepřinesla
tentokráte kýženého ovoce a všecky příznaky zdají
se nasvědčovati tomu, že do nové kampaně nebude
nám vůbec již možno referovati o nějakém, byť i jen
pomíječném vzestupu cen a upevněném smýšlení pro
zboží staré kampaně.
Poptávka je stále malá, obmezujíc se většinou
ještě jen pro vývoz, poněvadž rafinerie nejeví mnoho
chuti k zásobení se starým cukrem v době, kdy vy
hlídky do nové kampaně ukazují na lepší sklizeň,
tak převládá skoro napořád jen nabídka, při níž
uožno diviti se jen tomu, že cenu pohotového zboží
nestlačuje ještě více.
Zdrželivost
Německo
Berlín
Nepa
8
article
Úbytek amerických zásob o 25..000 t, zásob ku-
bánských o 6000 t a anglických o 7000 t nejevi
proto vzhledem k této nalehavější vybídce na svě-
tové trby nijakého vlivu, ač jindy za jiných poměro
přispěl by nemálo k oživení obchodu. Dnes však
kdykoliv se mluví o nějakém úbytku výše zmíněných
zásob, každý sobě připomíná při tom jen jejich ne
poměr k loňské výši, kterážto vzpomínka již sam
o sobě každou lepší náladu výdatně deprimuje. Ne
může také býti jinak, když dnešní zásoby Ameriky
obnášejí 274.000 t proti 138 000 t loni (tedy dvakráte
tolik), Kuby 115.000 t proti 18.000 loni (tedy více
jak šestkráte tolik) a Anglie 167.000 t proti 47.000
loni; tyto značné zásoby při svém přenášení do nove
kampané musí nevyhnutelně udusiti každý vzestup
cen i zpevnění smýšlení hned v zárodku.
Při stále klidném smýšlení nevykazují, jak již
naznačeno, cukerní ceny žádné velké změny, nebot
cena pohotového zboží sestoupila s K 24.— na
K 23.80. Malý zájem, jaký jeví se pro zboží nov
kampaně, byl příčinou, že také cena tohoto poklesla
s K 22.85 na K 22 70.
Světové zásoby cukerní odhaduje Czarnikow na
1.624.318 t. proti 1.200.206 t. loni (- 424. 112 t.
Licht pak na 1,456 511 t. proti 1,59.514 t. loni (-
396.997 t.): přebytek zásob jeví se tedy u obou stejně
okrouhlou číslicí 400.000 t
Tato sama sebou již nepříznivá situace cuker
ního trhu světového přiostřena jest ještě vyhlídkam
do příští kampaně jak řepového, tak i třtinového
cukru.
Počasí posledních 14 dnů bylo této roční době
přiměřeně teplé, ba i parné, přineslo však s seb
hojné srážky, po kterých na poli zbývající ještě plo
diny již dávno toužily. Řepa následkem těchto vý-
datných dešťů, kterých bylo hojnost snad všude, tak
řka rázem se vzpamatovala, takže proti svému stavu
před 2—3 nedělemi jeví neobyčejný pokrok.
Řepa
Amerika
Kuba
Anglie
9
article
Při tom neutrpěla asi značně ani její vysok
cukernatest, která bude dnesi jistě také u nás poně
kud vyšší nežli loní touto dobou.
Odborné spolky cukrovarnické našeho mocnář
ství počnou tento týden s uveřejňováním rozborů za-
slaných jim vzorků řepných a tak bude také u nás
poskytnuta možnost k podrobnějšímu sledování vý
voje řepy v posledních týdnech její vegetace.
Stejné asi poměry povětrnostní jako u nás pa-
novaly také v Německu, kdež pouze ve Východním
Prusku stále ještě naříkají si na nedostatek vláhy.
který jeví se také v tom, že plavba na Odře pro
nízký stav vody úplně byla zastavena. Následkém toho
mnohé tamější eukrovary mají ještě dnes značné zá
soby pohotového zboží, ačkoli velká čásť jich již
dávno jest prodána a také dávno měla býti dopra
vena do severoněmeckých přístavů: nedostatek vody
v Odře jest takto mimo jiné příčinou i toho, že cu
kerní zásoby námořních přístavů německých vykazují
jen normälní stav, ač jinak také u nich jevil by se
značný přebytek proti roku loňskému.
Z Francie oznamuje se, že poslední deště ne-
byly dostatečnými k důkladnému zavlažení, tak že
tamější řepa jest místy ještě velmi malá. V Belgii
Nizozemsku jeví řepa úplně normálný vývin, tak že
se tam očekává asi stejný výnos jako loni. Z Ruska
znějí zprávy o povětrností příznivě, za to však
ohsahují hojné stížnosti do řadění různých škůde
řepných, kteří ve mnohých guberniích způsobují
značné škody; tak na př. oznamuje se z gubernie
kyjevské, že škody na řepě způsobené odhadují se až
na 20 procent.
Německo
Prusko
Odra
Francie
Belgie
Nizozemsko
Rusko
10
article
V Praze, 28. července.
Praha
12
article
Pokud kolonif se týče, zní zprávy rovněž vět
šinou pro třtinu příznivě; pouze na Trinidadu ško-
dilo v poslední době sucho. Vývoz Jávy je stále
větší, nežli byl roku loňského.
Na trhu s bílým zbožím rozvinul se v mi-
nulém témdni čilý obchod, k čemuž přispěla zvláště
okolnost, že v úterý bylo z kontingentu uvolněno n
červenec další 1 proc. a pro srpen 6 proc. Při hojné
poplávce lze míti za to, že toto množství záhy bud
rozprodáno, takže obchod pozdější díti se bude jen
skrze druhon ruku. Ceny zůstávají stále nezměněny
a to K 84.— při dodávce vagonové a K 85.— př
množství menším.
Trinidad
Jáva
13
article
Obchodní gremium v Benešově
svolalo dne 28. července t. r. krajinskou schůzi
okresu benešovského a okolního, která byla velmi
četně navštívena. Schůzi zahájil přesně o 4. hod
odpolední pan M. Schönbaum, starosta gremi
benešovského vřelým uvítáním přítomných a zaháji
rozhovor o důležitosti stavu obchod-
ního; vylíčil vznik obchodu vůbec, jeho rozšíření
a zdokonalení v každém směru až po dobu dnešnía
končil appellem na přítomné, by každý český ob-
chodnik při svých stycích s cizinou vždy užival jen
svého mateřského jazyka.
Druhým odstavcem programu bylo provádění
zákona potravinářského ze dne 16. ledne
1896, o kterém referoval pan J. Špírek, člen
představenstva obchodního gremia na Král. Vinohira-
dech; v obšírné, přes hodinu trvající řeči vylíči
historii zákona potravinářského a nastínil zajímavým
způsobem, jak nesprávně počinají si dozorčí orgá-
nové a státní zkušební úslavy potravin, což doložil
celou řadou zajímavých případů, které se v Prazea
na předměstí udály. Pp. Karel Vilím, Ad. Frisch-
mana Vicka vyličují různé případy, jež se při
provádění zákona potravinářského v Benešově přiho-
dily. Pan Fr. Chrpa, jednatel obchodního gremi
benešovského navrhl následující resoluci:
»Obchodnictvo okresu benešovského a okresů
okolních četně shromážděné na krajinské schůzi dne
28. července r. 1901 v Beněšově, porokovavší dů-
kladně o provádění zákona potravinářského, prohla-
šuje tímto, že cítí se býti posavadním drakonickým
prováděním zákona morálné i hmotně poškozováno
a usnáší se následovně:
Vláda se důtklivě vyzývá, aby cestou nařizovací
zákon o obchodu s potravinami ze dne 16. ledna
1896 č. ř. z. 89 takto doplnila a změnila
1. Dozorčím orgánům budiž uloženo, aby v prvé
řadě prohlíželi závody, které vyrábějí požívatiny
vše co potravnímu zákonu podlebá.
M Schönbaum
J Špírek
Král
Karel Vilím
Ada
Frisch
Vicek
Benešov
Francie
14
article
2. Prohlidka v obchodech budiž vykonávána jen
na rozkaz k tomu oprávněných orgánů zdra-
votních.
3. Aby c. k. zkušební ústavy pro zkoumání po-
travin dříve, nežli trestní oznámení u c. k. státních
zastupitelstev učiní, v každém případě byly povinny
vyslechnouti dobrozdání odborného znalce aneb ob
chodní komoru, zejmena když jedná se o problema-
tické, choulostivé a pružné pojmy slov, totiž o ku
pecké nedbalosti a úskočném klamání. (88 11., 12.
13., 14., 15. a 16. potr. zák.) Odvolání z osvobozu-
jících rozsudků první instance nebuďtež, jako se posu
dělo, posávásu paušálně, nýbrž jen po nejbedlivějš
úvaze.
4. Aby za zboží v původních obaleeh, které beze
změny dále se prodává, měl zodpovědnost bezvý-
mineéně dodavatel; je-li zboží z cíziny, nechť jest
zodpovědným tuzemský zástupce cizozemského do
davatele.
5. Aby za podklad žaloby slopžily toliko závadne
vzorky, které dle § 3. a 5. potr. zák. cestou úřadn
pod pečetí obchodníků byly odebrány.
6. Aby i malému obchodníku bylo možno pře
svědčiti se o jakosti koupeného zboží, budiž vládou
o to postaráno, aby c. k. zkušební ústavy podávali
detailistům rozbory zdarma, aneb aspoň za takový
poplatek, jímž by se hradily pouze výlohy sku-
tečně vzešlé.
7. Aby zákonodárstvím zemským bylo stanoveno.
že orgány dozorčími mohou býti jen osoby řádně
kvalifikované, které by svými odbornými vědomostmi
a intelligencí byly zárukou správného zastávání ob-
tížné fankce dozorčí, taktního vystupování a naprosté
spolehlivosti.
8. Aby konečně chystaný rakouský zákonní
potravinářský (codex alimentarius austriacus) pře
potvrzením předložen byl ku posouzení a po případ
ku podání opravných navrhů obchodním komorám
interessovaným společenstvům a korporacím.
15
article
Resoluce schválena byla jednohlasně.
Třetím předmětem programu byl rozhovor
současných poměrech a organi sac
českého kupectva. Porada byla velice čilá
a na přetřes přišli všichni škůdcové obchodnictv
jako: podomní obchod, konsumní spolky dráh.
kartely, nesolidní soutěž atd. Předseda pan Šchö
baum zmínil se o činnosti Jednoty gremií pro krá-
lovství české a Ústředního spolku českých kupců pr
Čechy, Moravu a Slezsko v Praze a doporučoval
vřele obě tyto největší stavovské korporace ku
podpoře.
Jednatel gremia pan Fr. Chrpa navrhl r
soluci:
»České obchodnictvo, shromážděné na krajinsk
schůzi v Benešově, uznávajíc nulnost stavovské orga
nisace prohlašuje, že ukládá se každému obchodnímu
gremiu a obchodnímu společenstvu za povinnost
přístoupiti za člena k Jednotě obchodních gremií pr
království české.
Kupcům jednotlivcům ukládáme za povinnost
by každý přistoupil za člena Ústředního spolku če
ských kupců pro Čechy, Moravu a Slezsko v P'raze.
Resoluce schválena jednohlasně.
Pan Špírek z Král. Vinohradů upozorňuje na
podniky českého kupectva, zejmena na První českou
akcijní továrnu na zužitkování plodin v Třebenicích
kolínskou cikorkárnu, rafinerií petroleje a Maršnerovu
továrnu na čokoládu a cukrovinky, jejichž výtečné
výrobky zasluhují, by české kupectvo dávalo jim
přednost před výrobky cizími a co nejúčinněji je
podporovalo.
Pan Ad. Frischmann vyslovuje přání, by
podobné debatní schůze častěji se puřádaly a vyzýv
členstvo ke kollegialitě.
Po vřelém doslovu pana M. Schönbaum
starosty gremia, byla zdařilá tato schůze skončena.
čv
Šchö
Špírek
Král
Maršnerův
Ada
Frischmann
M Schönbaum
Čechy
Morava
Slezsko
Praha
Francie
Benešov
Třebenice
Český obchodnictvo
obchodní gremium pr království
16
article
Železářský průmysl severní Moravy. Vy
roční zpráva olomoucké obchodní komory přínáší
některá zajímavá dala o železářském průmyslu
sevěrompravském. Vítkovické železárny vy
robily loňského roku 2.554.645 q surového železa.
1,578.000 q ocelových slitků, 1.360 118 q válcovaného
železa, 194.261 q ocelového zboží, 233.206 q litého
zboží železného, 145.098 q strojů a částí strojových.
O továrnách plechu praví se: Válcovny ple-
chu trpěly vysokými cenami surovin. Cena surového
železa stoupla až o 25—30% a udržuje se na této
výši. Plechy v prvém čtvrtletí Joňského roku a
o 5% ceny stouply, v drubém pololetí však se ceny
zmenšily. Odbyt do Uhor ustavičně kles
a za to roste stálecitelněji uhersi ká
soutěž na domácích trzích. Neobyčejn
levné ceny, za něž Uhry do Rakouska
prodávají, postihují citelně domácí trh. Vývoz čer-
ného a bílého plechu jest nepatrný. Kdyby klesly
ceny suroviny, bylo by se lze naditi zvýšení odbytu
i vývozu. Zajímavá data obsahuje zpráva z Irýd-
landských závodů arcibiskupských. Ceny surovin
dle ní znacně kolísaly a dosáhly výše, kterou možno
považovati za maximum dosud dosažených cen.
Odbyt huti těchto stoupal a prodáno více o 6629
litého zboží, o 2244 q kutého zboží, o 1453 q čer
ného plechu, o 614 q zboží z černého plechu, na-
proti tomu klesl odbyt válcového železa o 821
cinovaného zboží plechového o 453 q. Odbyt jicl
do Uher stále klesal a, nenastane-li změny
lze za to míti, že toto odbytiště co n ejdřív
úplně ztratíme.
severní Morava
Uhry
Rakousko
Irýd
17
article
Obtiže němooké společnosti místních
dráh. Všeobecná němečká společnost místních dráh
uveřejňuje communiqué, z kterého patrno, že se na-
lézá v postavení málo závídění hodném. Praví se
tam: Pro rok 1901 jsou nám vedle našich ostatních
příjmů k disposici kauce podnikatelské. Při plném
užití těchto kaucí lze docíliti pro letošní rok nepal
ného zisku. Stanovami určený garanční fond provo-
vací musí zůstati vyhražen jiným účelům. Naše
příjmy nedosahují nyní ani výše úro-
kůnašich dluhů. Elektrické dráhy neposkytu
onoho výnosu, jaký čekán. Až budou dráhy výnos-
nými, nutno naši potřebu peněz hraditi jinak. Vedle
toho nutno ještě opatřiti prostředky pro podniky
ještě neukončené v obnosu 31/2 mill. m. — Zpráve
zní tedy málo potěšitelné. Dividendy se akcionářům
asi letos nedostane. Společnost jest také jak znůmo
vlastnicí několika dráh v Uhersku
Z německého syndikátu surového želoza.
V neděli jednáno v Kolíně n. R. o prodloužení syn
dikátu toho na dalších 5 let. Jak »Köla. Zlg.« sde
luje, jsou vyblídky na dohodu dosti slaby, ježto zá
vody, dosud mimo syndikát stojící, činí přilíš značne
požadavky co do kvoty rozvrhovací. Dle dnešní ná
lady bylo by lze dosíci nejvýše prodloužení syndikátu
toho na další jeden rok, ježto by v tomte
případu byla dohoda s uvedenými továrnami snažší.
Uhersko
Kolín
místní dráh
18
article
Definitivní rozhodnutí má se státi na nejbližší schůzi
Do té doby má se o věci jednati ve zvláštní komisi
Při té příležitosti jednáno bude opětně o posta
vení sydikátu k slévárnám a válco
nám a lze již nyní pokládatí za jisté, že se do
stane těmto závodům od syndikátu značn ý ch
ústupků.
Z anglického trhu železářského a uhel
ného. »Iroumonger« označuje smýšlení železářského
a uhelného trhu anglického za pevné; vyhlídky
železářského průmyslu na pevnině nejsou za to všal
uspokojivými. Kritický stav amerického průmy
slu železářského jest zmírňován poněkud pouze vy
hlídkami na brzké ukončení stávky v závodech
ocelářského trustu. Jak se proslýchá, liodlá vláda
Spojených států zadati dodávku 60.000 t. ocelových
ploten. Obchod se železem skotským a clevelandským
byl malým. Rozdíl cen obou těchlo druhů roste stál
víc a více. Dle zpráv z Middlesboroughu jest tamější
trh nadějnějším. Poptávka roste, záznamy stoupajía
vyhlídky na podzim jsou uspokojivy. V Scheffleldu
nenastala změna. Trh jest méně uspokojivým. Bir-
minghamský trh jest klidným za stoupajících cen.
Stejně manchestersky. Jihowaleský trh uhelný jest
dosti příznivým.
Zprávy o konkursech. Dne 18. září 1900
zemským soudem v Praze uvalený konkurs na jmění
Salamouna Abelesa v čís. 549—VII., prohlášen
byl nyní za ukončený. — V konkursu Antonína
Kaspera, neprotokol. obchodníka v Praze, byl
advokát p. dr. Václav Langkrammer zvolen defini
Givním správcem podstaty.
Slosování a tahy.
Z Vídně, 30. července. (C.-B.) Při dnešním
slosování losů kn. Olaryho připadla hlavní výbra
52.500 K čís. 11269.
Kasper
doktor
Langkrammer
spojený stát
Bira
Praha
Vídeň
19
article
Trhy peněžni
Trhy peněžni
Bursa.
V Praze, 30. července. (Pův. zpr. » N. L. e
Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po
dáváno pouze za akcie: Živnostenské banky
K 26675, český banky »Union« K 260.—
České společnosti pro průmysl cukerní K 223.—
strojírny Daňkovy K 440.—, strojírny »Rustone
K 260.—
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Ofliciální záznamy znějl
Ústí n. L. r. 1898
Půjčka m.
» Č. Budějovic 1893
» » Plzně r. 1886
Teplice r. 1887
» Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » kom. dl. úp.
» » » » mel. úpisy
» » » želez. úpis
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. ůvěrní banky pro Čechy hy
poteční listy důchodkové.
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha
dto. Em. 187e
Místní dráha N. Brod-HIumpole
Duchc.-Podm. dráha Em. 1869
1871
dto.
1874
dto.
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo-západní dráha
lit. B.
dlo.
dto.
Em. 1874
Česká eskomptní banka ..
banka »Union« . .
Česká průmyslová banka .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu . . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . . .
Česká severní dráha . ..
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
. (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferüinandova severní dráha.
Rakouská sev.-západní dráha
(lit. B.)
dto.
Bursa
Daňkův
N Brod
Čecho
Ferüinandův
Praha
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
Morava
český banka
Český průmyslový . banka
HIumpola Duchce
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
místní dráha
20
article
Pražskoduelicovská dráha.
Pražská sp. par. po Vitavé a Labi
Jiho-sev.-německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb, uměl. hnojmv
v Kolíně
Podolská cementárna . . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká vácob. zajišť. banka
První česká spol. pro ral cukru
(Modřany)
Strojnícká spol. dí. Dáněki a spol.
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
akc. spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov, na stroje
x. Z Vídně, 30. července. (Telefonogram
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešním
trhu se smýšlení zlepšilo. Později bylo poněku
poškozeno stagnací obchodu. Příznivě působily
podrobnosti bilance pešťské komerční banky
které zavdaly podnět k úbradným koupím, vyšší
záznamy burs zahraničních a zpráva o dešti
v americkém kukuřičném území. Čilejší obcho
byl jen s kreditkami, státní drahou a alpinkami,
které vesměs dosáhly značné reprise. Obcho
brzy však povolil, když z Berlína oznámeny cha-
bější záznamy. Smýslení bylo však i na dál
příznivé a výsledek dnešního obchodu jesť po-
nejvíce positivní, což platí o obou kreditkách
bankvereinu a pešťské komerční bance. Státní
polabská, severozápadní a buštěhradská zdražily
Paroplavba a vídeňské tramwayky zlaciněly. Z prů
myslových alpinky, rýmavsko-muráňské, česk
báňské a mostecké uhelné zdražily. Renty pevně
Devise a valuty opětně zlaciněly. Na eskompt
ním trhu nezměněno.
Smýslení
Kolín
Č . Budějovice
Modřany
Vídeň
Berlín
Český akciový . pivo
první český společenský
21
article
Soukromý diskont 31/16—34 procent
x. Z Vídně, 30. července. (Telf. »N. L.«
(Večerní bursa.) Kreditky 630.50 (po —.—)
uherské kreditky 637.—, anglobanka 270.—
bankovní jednota 439.—, unionka 530. 75.
länderbanka 402.50, státní dráha 632.—, jižní
dráha 89.75, polabská dráha 481.—, severo-
západní dráha 474.—, turecké tabákové 280.—.
rýmavskosmuráňské 433.—, alpinky 414.—
(po —.—), květnová renta 99.05, uherská ko-
runová 93.—, turecké losy 99.50, marky z
hotové 117.37, na ultimo 117.46. Smýšlení
klidně.
Vídeň
22
article
Z Vídně, 30. července. (Závěrečné úřadn
kursy.)
Únorová renta . 99.05
společná » květ. 99.05
» stříb. 98.85
rakouská » zlatá 118. 40
, » kor. 95.65
uherská » zlatá 118.40
» » kor. 92.95
státní losy 1854 185.—
» » 1860
po 500 zl. ..
po 100 zl. ..
státní losy 1864
207.50
losy tisské ..
144 25
383.50
» úvěrního úst.
388.—
vídeň. 1. komun.
turecké losy.
270.—
b. anglo-rakouská
439.—
vídeň. b. jednota
858.—
r. úst. pro úův. poz.
630.—
rak. úvěrní ústav
636.—
uh. úvěrní banka
402.—
b. pro země rak.
531.—
vídeňská unionka
260.50
česká b. Union.
Živnost. banka
buštěhradská A
1030.—
duchcov. podmok. —.—
Ivovskočernovická 529.50
Eskontní sazby 31/i, 4 procenta.
Z počátku trh pevný následkem
úhrad. Později berlinskými zprávami
stísněný. Závěr klidný,
Vídeň
úvěrní banka
banka buštěhradský A 1030
23
article
rak. severozáp. dr. —.—
polabská dráha . 480.—
pražsko ducheov.
spol. st. dr. rak.-uh. 632.—
89.25
jižní dráha . .
silniční dr. lit. A. 228.—
225.—
775.—
dunaj. paroplaveb.
850.—
rakouský Lloyd
pražská želez. sp.
1587.—
česká monlan. sp.
1085.—
412.50
alpská montan. sp.
433.—
rým.-muráň. spol.
rak. zbrojovka
vídeň. stavební sp.
peštská vagonka
severočeská uhlář.
západočeská ubl.
752.—
mostecká uhl. sp.
1255.—
Schodnica . .
278.—
turecká tabá k. rež.
117.3
devisa německá .
239. 6
» londýnská
» pařížská .
95.10
„ curyšská . 95.10
dvacetifrank . . 19.02
marka papírová . 117.3
» . 253.25
rubl
140.—
171.—
doktor
Lloyd
jižní dráha
marka
24
article
Devisy.
Devisy.
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl. . . . . . .
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 f.
delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m.
delší lhůty
Londýn šek a kr. lb. za 10 l.st
delží lhůty . . . .
Nový York za 100 doll.
Italie žek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůty
Petrohrad a ruská města šeka
kr. lh. za 100 rublů ..
delší lhůly
Paříž šek a kr. lb. za 100 tr.
» delší lhůty . . . .
Curych a Basilej šek a kr. lh.
»» delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhůty . . .
Berlínská bursa, 30. července. (Zdl
telefonogr. »Nár. Listů«.) Dnešní bursa zahájena
byla smýšlením pevným, což motivováno bylo
dalším uklidněním ohledně nového celního tarifu,
hlavně však dobrými taxacemi dívidendy bochum-
ských oceláren a konečně i vyššími záznamy
vídeňské ranní bursy. V průběhu byl obcho
klidný, později slabší následkem pověsti o snl-
žení cen surového železa v Americe. Konee byl
klidný. Trh bankovní byl na začátku pevný, ze-
jmena rakouské kreditky, později však následkem
klesání akcií národní banky německé, jež pod
nominelní hodnotou byly nabízeny, na celé čáře
slabší. Báňský trh byl na začátku zejmena pro
hodnoty železářské z důvodů nahoře zmíněných
pavný, později však slabší; uhlářské hodnoty
tiché a valně nezměněny. Na dopravním trhu
byly dnes americké dráhy v souhlasu s nižšími
záznamy včerejší bursy novoyorské slabší, také
švýcarské dráhy byly dnes nižší, naproti tomu
státní dráha na Vídeň, marienburská dráha a vý-
chodní pruská na vyhlídky velkých obilních trans-
portů pevná. Paroplavební hodnoty skoro úplně
bez obchodu. Kasovní trh byl dnes o něco lepšl.
Ukládací hodnoty pevné.
Soukromý diskont nižší: 2. 37 procent.
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Curych
Basilej
Amerika
Vídeň
35
article
Rakouské kreditky
Diskonto . . . . . . ..
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . ..
Španělské exterieury . . .
Bochumské ocelárny . ..
Lauřina but
Dortmund Union lit. C. ..
Harpenské uhl. doly
Gelsenkirchenské uhl, doly
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace. . . . . ..
Dannenbaum
Severoněmecký Lloyd .
Hamb. amer. dopravní spol.
Kanada . . . . . .
Transvaal . . . .
Turecké losy
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Hamb
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Hibernia
49
article
Z kasovních papírů: Concordia 242.—
Eschweiler 176.—, Geisweider 140.—, Hoch-
dahl 148.50, Katovické 176.25, Wilhelm 150. 10,
Phönix 130 30, Rh. Stahl 147.10, Schalker Gr.
255.—, Westfalia 145.—, Orenstein 106.75,
Rh. Metall 125.—, Hasper 107.—, Donner-
mark 177.25, Huldschinský 96.—, Vulean
198.60, Bismark 196.50, Caro 98.70, Hoesch
140.10, Georg-Marie 100 50, Königsborn 138.10,
Boesperde 105.—, Nordstern 192.—, Stad-
berger 144.50, Kölner Bgw. 289 80.
Wilhelm
Stahl
Donner
Cara 98.70
Hoesch
Georg
Marie
Kölner Bgw
katovický
Orenstein
Vulean
Schalker Gr
Huldschinský 96
Stad
Concordia 242
Eschweiler 176
Phönix 130 30
Westfalia 145
Hasper 107
Königsborn 138.10
Boesperde 105
Nordstern 192
50
article
Dodatečná bursa. Z Berlína, 30. červene
— hod. — minut. (C.-B.) Státní dráha 135.50, jižní
dráha 22.—, darmštadtská banka 122.60, národní
banka 101.10, dortmundské 149..75, buštěhradská H
—.—, Norihern 95.50, středomořské 100.10, mer-
dional 133.25, gotthardská —.—, švýc. centrál. —.—
švýc. severovýchodní 99.10, uherská zlatá —.—
uherská korunová —.—, italská —.—. Za hotové
Lauřína huť 177.—, dortmundské 148.75, bochumsk
163.75, geisenkirchenské 159.90, Hibernia 149.40
harpenské 149.40, Consolidace 277.—. — Dodatečn
bursa kolisavá
Z Frankfartu, 30. července. (Tlgr. závěrečn
kursy.) Úvěrní akcie 198.—, akcie společn. státní
dráhy 135.—, papírová renta 99.20, stříbrná renta
99.05, zlatá renta 100.70, uherská zlalá renta 99 80
uherská korunová renta 93.85, lombardy 21.70
Smýšlení pevně.
Z Berlína, 30. července. (O 1 hod. 15 mi
odpol.) Kreditky 198.10, státní dráha 135.30, lombardy
21.60. Smýšlení slabší.
Z Paříže, 30. července. (Počáteční bursa.)
3% renta 100.75, 31/2% půjčka 101.95. Smýšleni
pevné
Z Paříže, 30. července. (Tigr. závěrečné kursy.)
3pct. umořitelná renta 99.55, Bpet. renta 100.80,
3/zpct. renta 102.—, italská renta 96.65, rakouský
pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráha —.—,
lambardy —.—, turecké losy 105.—, směnky na
Londýn 25.181/2, rakouská zlatá renta 101.45, uher-
ská zlatá renta 100.25, otomanská banka, 527.—.
tabáková režie 311.—. Smýštení klidné
Z Nov. Yorku, 29. července. (Tlgr.) Směnky
na Londýn 4.85, střibro 5844.
Berlín
Norihern
Hibernia
Frankfart
Paříž
Londýn
York
darmštadtský banka
národní banka 101.10
Consolidace 277
otomanský banka
53
article
x. V Praze, 30. července. (Pův. zpráva
»Nár. Listů«.) Na průběh dnešní bursy zůstaly
děje světového trhu bez významu. Z Am-
riky oznamují se nižší kursy a také ve
Vidní a Pešti ceny klesají. Na naší dnešní
burse došlo přes to k několika obratům, při
čemž uzavřeny zvláště co do žita dosti
značné koupč.
Pšenice měla klidný obchod. Nabídk
českého zboží byla dostatečná. Ceny zůstaly
nezměněny. S mnoha stran vyskytly se poptávky
po nižších druzích, které placeny z Prahy
K 8.40 až K 8.65. Lepší druhy dosáhly K 8.70
až K 9.10, zásilka vybraného zboží prodána
za K 9.30.
České žito nabízí se ve znamenit
jakosti. Z Jenšovic prodáno 78—79 kg těžkí
žito za K 7.95. V Praze nelze dostati uher-
ského žita pod cenou K 8 20, co do jakos
mnohem lepší zboží českě lze však obdržeti z
levnější ceny. Obchod s domácím zbožím byl
mdlý. Z Prahy placeno K 7 85—8.05, z Vrutie
za K 7.85, z Liběchova za K 7.95, 2000
panského žita z Nymburka K 7.75. Staré žito
jest zanedbáváno a bylo prodáno z Benešova
Tábora za K 7.55.
K závěrům ječmene nedošlo, nabídk
byla velmi slabá, cizi exportéři se ještě ne-
dostavili a smýšlení lze označiti za pevné.
Starého ovsa jest na mále. Kdo h
potřeboval, musil platiti staré ceny, kdo ne-
potřebuje nutně starého zboží, čeká na nový.
ježto byl v 8 dnech dodatelný nový o ves
velmi laciný. Starý znamenal K 8.— at
K 8.25, nový prodáván za K 7.40 z Benešova,
z Golčova Jenikova, K 7.25 z Tábora. Řepka
znamenána nezměněně K 14.75—15.—. Co do
bílého jetele došlo při cenách K 55.—
K 78.— k několika závěrům.
Řepka
Praha
Pešť
Liběchov
Nymburk
Benešov Tábor
Benešov
Golčův Jenikov
Tábor
kg