ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 97416360-661a-11dc-a324-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 50, org 3, person 64, work 2
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 31. července 190i.
Praha
3 masthead
Číslo 209.
4 masthead
na měsíe
5 masthead
Na rauní a edpel, listy O přílohami (.Naněný Obacr' ve středu a Lierárni Hlidka v pátek) předplácí sen Praně v sdhlslag — 6 K — na čtvrt lsta . . . . s drolí deošiko na měsic . . . . .
Lierárni Hlidek
6 masthead
7ki na čtrti lele ve aitslnáeii 2 K90n- na měsle . . . Pošteui na měsle . . . . . . na čtvrt lesta s drojí zšžilkos na měsís n Hivrt lat
7 masthead
V drohaciu pro set ji ranní číslo o sobě . . . za sh odpolelni . . . . za zk ve sljelkách na venkove ranně čial edpoludní . . . . . . . . 5 Inserat platí se hotově sapřed, Fřečplacení a inserty přijímá v dmin- strate v Marlassté ulici č.s Tar nacházejí se těž redake- tiskürza n espedšcu „ Národnich Liistů“. Kukoplsy se novraceji.
Národnich Marlassta ulice Tara
8 article Z bojiště o návrh nového cel ního tarifu německého.
Z bojiště o návrh nového cel ního tarifu německého. Rozprava o návrhu nového celního ta- rifu, jejž říšská vláda německá připravila jakožto předehru k nastávající obnově ob- chodních smluv, nabývá obrovských rozměrů; nejen v časopisectvu německém všech stran jsou denně naplněny nepřehledné sloupce rozborem a výkladem návrhu, ale znenáhla dostavují se do řad kombattantů i časopisy všech evropských států a národů a Spoje- ných států severoamerických, kteréž všecky -sledují týž cíl: vystihnouti totiž účinky ná- avrhu onoho na hospodářský rozvoj nejbliž- ších lět. Přední podmínkou správného ocenění účinků těchto jest ovšem okolnost, zda-li ná- vrh německého celního tarifu možno poklá- dati v rozhodujících položkách za spolehlivý a pevný podklad, či zdali nastanou v něm vlivem činitelů zákono- dárných více méně podstait nié změny? Z činitelů těchto prozatím pro mluvil jen jediný, vláda spolková, kdežto zbývá ještě prozkoumání návrhu spolkovou radou a projednání na říšském sněmu ně- meckém a k těmto dvěma činitelům připo- juje se tentokráte zvláště horlivě veřejné mí- nění v Německu. Říšská vláda německá pro- zatím si počíná jako Pilát; nemíní na venek dále zasahovati do osudu svého návrhu, nechtějíc předbíhati usnesením rady spol kové a nechtějíc vázati ruce říšskému kan- cléři pro případ, že by spolková rada zaujala v některých vážnějších položkách tarifu od- chylné slanovisko od předloženého návrhu.
Pilát Německo
9 article
Je-li tato zdrželivost upřímná či jen líčená, ukáže budoucnost, nicměně ne- smí se zapomenouti, žeb mhhohe položky jsou již ve své nynějš výši výsledkem jednání s in teressovanýmikruhý nejem agrár ními, ale i průmyslovými, a že tudíž změna právě oněchi položek, o něž největší zájem se projevuje — totiž zvýšení celních sazeb na potraviny v nejšírším slova smyslu — ani ve spolkové radě se ned očekávati jinak, než projeví-li veřejnost ně mecká nepochybnou převahu na straně těch, kdož jsou proti nynějšímu návrhu. A o to se právě nyní jedná v německé veřejnosti, a strany i časopisy napínají do krajnosti své síly, aby strhly většinu něme- ckeho lidu na sebe. Vedle tohoto vnitřního zápasu v Ně- mecku samém může na usnesení spolkové rady — nepřímo ovšem — účinkovati iosta- novisko oněch států, s nimiž Německo hodla obnoviti obchodní smlouvy. Tato čásť čin- nosti ovšem se prozatím vymyká dohledu veřejného mínění, pohybujíe se na drahách diplomatických. Odpůrci návrhu celního tarifu nového náležejí v Německu hlavně do řad stoupenců svobodné tržby, dalšího vzrůstu rožvoje prů- myslového a oněch širokých vrstev lidových, kteréž očekává ze zvýšení celních sazeb zdra- žení potřeb životních. Něnsecko, tak volají, není s to zásobiti se vlastním obilím, vlast- ním dobytkem a všemi ostatními výrobkya plodinami polního hospodářství, Německo nemůže se vyhnouti dovozu těchto potřeb, a proto zaplatí německé obyvatelstvo samo zvýšena cla obilní, z dobytka, mouky a pod. Vůči takovémuto zdražení veškerých po- travin v Německu jest se obávati, že li bude své potřeby omezovati, čímž nastane poklesnutí i veškerých obchodů a výroby vůbec. Průmyslu, praví na př. »Voss. Ztg.«. dostalo se sice v návrhu nového celníh
Voss Německo spolkový rada
10 article
tarifu jednotlivých ústupků, avšak ústupky ty jsou naprosto nepatrné u porovnání s no- vými břemeny, jež budou uyrženy na vý robu průmyslovou. »Magd. Ztg.« praví, že zdražení potravin stane se nejlepším šířitelem socialismu a že sociální demokracie jest proto s obsahem návrhu ješťě spokojenější ve svém nitru než sami agrárníci. Podobně soudí i »Nat. Ztg.«, že ti, již mají největší radost z návrhu nového celního tarifu, totiž sociální demokraté a agrárníci němečtí, nesmí to přímo vysloviti a proto prý učiní spolková rada nejlépe, když v čas naděje obou 1 otmánz s- poněkud schladí. Vypočítává se, že zvýšení cen obilních a pod. vyneslo by Německu ročně asi 150 mill. marek, ale že tento výnos pohltí z valné části zdraženě zásobování vojská, protož stát sám bude v dodávkách pro vojsko nej citelnějí stížen. Někteřé časopisy pak po kládají stav, jaký byl v Němečku způsoben zápasem o nový celní tarif za tak vážný jaky ještě se nevyskytl ode dne založení jed noty říše německé. Jest však i hojně obhájčů nového cel ního tarifu. Tito tvrdí, že návrh se stane novým pojítkem většiny na sněm říšském, že by bez zvýšení celních sazeb obilních vůbec nebylo možno utvořiti nějakou většinu a pořizuje-li si Německo vydatnější brnění celní do hospodářské soutěže, nemín prý tím nikterak seslabiti svůj hospodářsky rozvoj. Jednotlivé listy napovídají, že velko priůmysl německý jest s návrhem sroz uměn.
Magda Nat Němeček Německo
11 article
Vláda spolková pak časopisectvem sobě blízkým dává rozhlašovati, jakoby veřejné mínění v Německu již měla na své straně. Tak čteme dnes na př. — v »Köln. Ztgu.« »Celkem lze již nyní tvrditi, že nezdařil se pokus způsebiti z návrhu velikou bouři, kteráž by nový celní tarif smella. Listy centra, konservativéů, mírných liberálů pro- hlašují, že lze návrh vzíti za podklad jednání.« Než vedle domácnosti německé má na novém celním tarifu nemenší zájem i cizina. Tu lze dnes zaznamenati konečně i stano- visko časopisu, jenž tlumočívá názory zahra- ničného úřadu rakousko-uherského. »Fremden- blatte si slibuje od tlaku nového celního tarifu německého trojí dobré účinky pro Rakousko-Uhersko: předně prý polepší ná- ladu pro vyrovnání rakousko uherské, za druhé prý přivede cizí kapitál do Rakousko- Uherska, totiž kapitál německý, který tady bude pomáhati rozvoji průmyslu a ko- nečně bude-li Rakousko-Uhersko nuceno od- větiti zvýšením cel průmyslových, zvýší se doma spotřeba a tím se sesílí způsobilost k většímu domácímu konsumu. U nás prozatím se více pociťuje potřeb většího odbytu, nových tržišta nikoliv nové průmyslové invase z Pruska Německa; ostatně poslední léta o přebytku kapitálů v Německu nikterak nesvědčí, naopak solidní kapitál německý byl hledán v Ně- mecku samém! Proto stanovisko »Fremden- blattu« nelze nazvati zvláště šťastným.
Köln Německo RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Prusko
12 article
Ze státův ostatních zdá se býti spoko- jena s návrhem nového celního tarifu něme- ckého jediná Anglie; ona obili nevyváží, ale kupuje a proto ze zdražení jeho v Německu očekává pro sebe ihned několikerou výhodu. Doufá, že přívoz obilí do Anglie stoupne tím podmínky výroby průmyslové v Anglii se zlepší; doufá dále, že Německo za nového celního tarifu ztratí leckteré tržiště v Evropě i v Americe, čímž se jí dostane nových od- bytišť a konečně předpokládá, že za změně- ných podmínek bude německý průmysl méně schopen soutěže s průmyslem anglickým než dosud. Francouzské časopisy počínají si velmi opatrně, jakoby nechtěly předčasně prozra- diti své vlastní smýšlení; přece však jest patrno, že Německu nový celní tarif — přejí. »Temps« na př. varuje Francii před přílišnou ochranářskou politikou hospodář skou, uváděje nynější zápas vnitřní v Něme cku za výstražný zjev; jiný list se domnívá. že nový celní tariř německý bude koncem trojspolku, »Journal de Débats« vypočítává. s kterými státy Německo se octne v hospo- dářském konfliktu.
Débats Anglie Německo Evropa Amerika
13 article
Za to časopisy ruské nazývají věci bez obalu pravým jmenem a předpokládají, že nový celní tarif německý povede k celnímu zápasu rusko-německému. Záměry německé jsou takové, praví »Nové Vremě«, že mohou způsobiti celní vojnu na několika stranaeh a bude-li to na prospěch Německa, jest veli kou otázkou. Nový celní tařif dotýká se pod statně nejen rüských, ale i rakousko- uher ských a severo-amerických zájmů. Ve vojen ských kruzích německých mnoho psali o vy hladovění Anglie, odepřením jí obilí; a co kdyby téhož prostředku se užilo na zkrocen Německa Chtějíli bráti Němci tak velikou dan ze svých sousedů, nesmějí zapomenouti, že zadarmo nedá nikdo nic. A vystoupili přece s takovýmto projektem celního tarifu, jdou vědomě do celní vojny. Podobně » Birž. Vědomosti« prohlašují, že Rusové dovedou odvětiti na německý pokus proti ruským ho- spodářským zájmům a ač si v Rusku nikdo nepřeje celní vojny s Německem, stává se vojna ta bezděky nezbytnou a ruské hospo- dařské kruhy musí se na ni chystati. Úkazu- jíce na následky hospodářských zápasů mezi malými státy »Novosti« připomínají, že jen s hrůzou lze pomýšleti na celní válku států tak obrovských jako jsou Rusko a Německo. Nebude-li veřejné mínění v Německu dosti silné, aby způsobilo změny osnovy celního tarifu — jest dána půda ke všemožným spo rům a nedorozuměním a oba státy očekávaj vážná nebezpečí. Zajímävo jest, že i v Německu samém ze způsobu, jak návrh nového celního tarif jest sestaven, soudí, že bude prohlášen ihned. jak bude zákonodárně projednán, bez ohledu na vyjednávání o nové smlouvy a byť i ne vyla vyloučena naděje, že jednání o smlouvu bude úspěšné.
Němec Rus Německo Anglie Rusko
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 30. července. (Proč jso Všeněmei proti dělení Čech?) D sporu mezi Pradovými nacionály a Všeněmei vložil se v »Ostd. Rundschau« také říšský po slanec dr. Tschan. Vyčítá Pradovi nerozhodnost a polovičatost ve všem, také v olázce rozdělení Čech. Prade prý se na jednom místě domáhá státní němčiny, ale hned na to žádá za národ- nostní rozdělení Čech s českou vnitřní úřadní řečí a všemi ostatními nedůslednostmi svatoduš- ního programu. »Vedlo by nás daleko — piše dr. Tschan — kdybychom chtěli ukázati, že se Pradový ideje absolutně nedají provésti. Po- dotýkáme pouze tolik, že požadavek, aby se Čechy národnostně rozdělily, může míti nej- zhoubnější následky. Kdyby se dělení dle Pra- dovy soustavy vskutku provedlo, jaký by to mělo následek? Že by Slovinci v Korutausku a Štyr- sku žádali pro sebe podobné rozdělení. Nechei rozhodovati o tom, jak by tento Pradův systém chutnal přívržencům německé lidové strany v Korutanech a ve Štyrsku. To jest kletba na- šeho parlamentního života a poměrů v našieh stranách, že se pro nepatrnou výhodu přehliží veliký celek a zapomíná se na minulost i na
Pradová Všeněmei doktor Tschan Čecho Slovinec Praha Čechy Korutany Štyrsko
15 article
zásady, jimž jsme slíbili obětovati všechny sv Všeněmci, jak vidno, jsou v otázce dělen korunních zemi dle národnosti mnohem důsled nější, než strany liberální. Jakmile zamílli roz dělení Tyrolska a vzpírají se rozdělení Štyrska a Korutan, nesměji ovšem připustiti ani rozdé lení Čech. Při tom nedá se jim upříti ani značná dávka sebevědomi. Jim nejde jen o dokonale očištění severních Čech od všeliké příměsi če ské; oni si troufají poněmčit a pohltiti Čechy
Jim Čecho Štyrsko Korutany Čechy
16 article
V Praze, 30. července. (Rozmluvy s drem. Riegrem.) Zpravodajové novinářští kteří dleli v Praze za císařských a sokolskýeh slavností, užíli příležitosti k návštěvám různých osob, činných politieky a otiskují jich mínění o rozmanitých politických otázkách. Nejvíce ta- kových rozmluv otiskly »Petrohradské Vědo- mosti« a »Kraj«. Poslední čísla obou těchto listů přinášejí obsah rozmluv s drem. Riegrem. »Petr. Vědom.« věnovaly rozmluvě svého zpravodaje s drem. Riegrem několik sloupců. Nového však se z dlouhého toho referátu do vídáme málo. Dr. Rieger vytýká rakouské vládě že se ve své politice řídí přes příliš pokyny z Berlína. Tuto zvláštní ochotu rakouské vlád vzhledem k Berlínu vysvětluje si dr. Rieger ne- pochopitelným strachem před Ruskem, pro němuž hledá opory a ochrany ve spolku s Ně- meckem. Politika taková je však veskrz pochy bená a ničím neodůvodněná. Celá Evropa, vyjma vůdčí kruhy vídeňské, chápe, že naopak největší nebezpečí Rakousku hrozí. se strany Německa a že Rakousko má nejméně příčin hledati ochrahy před Ruskem. Tuto myšlénku rozvijí dr. Rieger, ukazuje na východoasijskou a balkánskou politiku Ruska a na snahy Ně mecka, zmocniti se Adriatického moře. Dr: RRregen přál by si proto, aby se Rakousku“ se strany ruské diplomacie dostalo přesného vysvětlen o cilech ruské politiky a poučení o nebezpečí jež hrozí Rakousku od severu a nikoliv od vý- chodu.
Riegr Petr doktor Rieger RRregen Praha Berlín Rusko Evropa Rakousko Německo
17 article
V další části rozhovoru dr. Rieger zmíni se o svém listě, zaslaném dru! Rimterovi o vlivu německého posla hr. Eulenburga na br Goluchovského, o útisku poznaňských Poláků při čemž projevil politování, že i katolické du chovenstvo opouští Poláky v říši, a připojil ně kolik historických dokladů o tom, že královstv české nebylo nikdy součástí německé říše, jak tvrdí Němci a také Rusům chtějí namluviti, nýbrž že vždy bylo pokládáno za samostatné království. Rozmluva skončila dotazem, věři- dr. Rleger, že se císař František Josef dá ještě korunovati za českého krále, kterýžto dotaz dr. Rieger zodpověděl zápor ně. V petrohradském »Kraji« otištěn obs rozmluvy Řeh. Smólského s drem. Riegrem. Rozmluva byla navázána na známý referá »N. W. Tagbl.« o některých výrocích Riegro- vých, jež fento popírá. Netvrdil prý, že »poli- tický panslavismus jest do očí bijící hloupost , nýbrž pravil, že »politický panslavismus, jak jeh někteři formulují paušálně, jest non sens«. Po- litická budoucnost českého národa jest jen v Ra- kousku. Slovanské vzájemnosti mluvči nerozumí tak, že by se všichni slovanští národové, různíei se kulturou, náboženstvím, písmem i mluvou měli sliti v jedno slovanské státní moře, srazit se v jednu politickou massu. Slovanská vzájem- nost v tomto smyslu nemůže prý se státi poli- ekým programem. Není toho také třeba, nebot máme dosti jiných bodů doleku v oboru litera- tury, umění, na poli společenských a kulturníeh styků, tak že jest dosti půdy, na níž se cily přibuzenstva mohou projevovati. V delší části rozmluvy dr. Rieger popř možnost dohody česko-německé, dokud Něme budou trvati na stanovisku státního jazyka ně
doktor Rieger Goluchovský Polák Němec Rus Rleger František Josef Riegr N W Tagbl
20 article
meckého a nepřistoupí na zásadu úplné rovno- právnosti. Pro polskou šlechtu jest charakteri- stickou anekdota, kterou dr. Rieger vypravoval během rozmluvy. Seděl kdysi v jednom praž- ském hostinci u oběda mezi polským šlechticem z Haliče a českým rolníkem. Rozmlouval chví- lemi s oběma sousedy. Rolník odešel dříve polský pán se optal, kdo byl Riegrův soused. »Český sedlák,« odvětil Rieger. Udivený šlechlic zvolal na to: »To nemůže být, u nás není ta- kových sedláků!« — »Dá bůh, že také budou v nedaleké budoucnosti — namitl Rieger — až se u vás osvěta rozšíříl; osvěta má v tomto vzhledě čarodějnou moc.« Šlechtic však mu dal odpověď, na niž prý do smrti nezapomene »U nás jsou celkem jiné poměry. Náš chl jest náš nepřítel, a poněvadž osvěta jest moc, proto nemůžeme dáti svému nepřiteli osvětu jako zbraň do ruky.« Ta odpověď — vypra- voval dále dr. Rieger — mě přímo omráčila. Jak se za takových názorů může národ roz- víjeti! Naše národní sila spočívá zvláště v če- ském lidu . . ., z něho vyrostl náš nynější moený české národ. Rozmluva skončila několika poznámkam o minulé návštěvě eisařově.
doktor Rieger Riegrův Halič
21 article Politické zprávy zahraničné V Praze, 30. července.
Politické zprávy zahraničné V Praze, 30. července. Srážka Rusů s Mongoly. »Sib. Věstn.e obdržel z mongolského města Kobda zprávu, že na ruskou výpravu, ubírající se pod velením Kozlova do Tibetu, napadlo 2000 Tangutů, Ruská výprava, sestávající z dvaceti mužů, statně se bránila a pobila velikou část útočníků. Sama však ztratila osm mrtvých a ostatní byli zraněni. O dalšich osudech výpravy není zpráv. Kobdo leží u paty mongolského Altaje aje vzdáleno 430 verst od nejbližší ruské osady Ongudaje v bijském okruhu. Zpráva o záhubě výpravy Kozlova do Tibětu příšla do Petrohradu právě v době, kdy tam mešká tibetské poselstvo od Dalaj-lamy. Volební přípravy v Srbsku. Zájem srbských politiekých kruhů soustředěn nyní v přípravách k nedalekým volbám do skupštiny. Jak bylo již sděleno, část radikální strany, k niž se hlásí největší část obyvatelstva království srbského, prohlásila na královu žádost ochotu, spojití se se stranou napredňaků a ponechati jim třetinu mandátů. Tato chystaná fuze na- razila však na odpor veliké části radikální strany, tak že nastal ve straně rozkol a v četných okresích připravují se kandidatury čistě radikální, neboť lid nechce o napredňacích ani slyšeli. Dosud se proti fuzi vyslovilo šest okruhů bělehradský, valjevský, pirotský, podrinský, rud- nický a smedérevský. To jest třetina celé země. Zdá se však, že čistě radikální kandidatury budou postaveny i v jiných okruzích, tak že jest už nyní pochybno, zmohou-li se fuzionisté na většinu v příští skupštině.
Rus Mongol Kozlův Praha Kozlův Tibět Petrohrad Dalaj Srbsko Tangut
22 article
Srbsko a Černá Hora, V době tak zva ného attentátu na Milana bylo přerušeno diplo- matické spojení Srbska s Černou Horou. Pa- sledním srhským zásťupeem na Černé Hoře byh plukovník Mašín, jenž byl tehda Milanem z Ce- tyně odvolán. Od té doby nebylo přímého spo- jení mezi oběma samostatnými státy srbskými. Teprve nyní shledal, král Alexandr potřebným napraviti chybu svého orce a jmenoval srbským vyslancem na Cetyni podplukovníka Antoniče, bývalého vojenského agenta ve Vídni, čímž přá- telské poměry meži oběma bratrskými zeměmi opět obnoveny. První černohorská banka. Veliké ne- snáze v obchodním spojení s Černou Horou pů- sobila ta okolnost, že na Černé Hoře není dosu
Milan Mašín Antonič Srbsko Černá Hora Vídeň
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. p u Ze Sibíře. Píše J. Geisler.) (V Kemčickém chošunu.) Při snídaní ode- vzdal jsem p. Bjakovu doporučující list pana Korsakova. Přečeti a olázal se — Ivane Antonoviči, vy nejste ruský pod- daný? o — Nikoliv, Maxime Ivanoviči, jsem Čee a rakouský poddaný. — Pak jste i první s vaší strany, který sem přijel. Kromě Rusů zde ještě cizince ne bylo — Shledal jsem za dobré pokračovati v di logu: — Maxime Ivanoviči, vy dlouho již zde ži jete, všechno znáte, i u sajotského ambu-najona v Uljasutaji jste několikrát byl a vylíčili mi vás jako člověka moudrého a pravdomluvného, těšlm se, že mnoho od vás se dovím. Povězte mi ale napřed, jak mohl jste včera k půlnoci bezsta rostně vpustiti cizí ozbrojené lidi do dvorce, ne- přesvědčiv se, kdo jsme a uvěřiti ihned našim slovům? — Kdybyste byli něco nebezpečného, byl bych to již před vaším příjeziem věděl, Ivane Anto- noviči! Nemyslete, že kemčický ogurda o vašem příjezďu neví, že směr vaší cesly nezná! T již Sajoti v Džakule vyzvěděli a jemu oznámili. Před dvěma léty bralo se krajem šest brodáků. U vrehního toku řeky Bejkem přešli v Uran- chaid a nebyli ještě v Džakule a již jsem by Sajoty varován. — A což Sajotě sami nejsou nebezpečni — Nikterak! Jsem zde mnohem bezpeč nější, nežli v Minusinsku, kde stěží bych ván byl tak beze všeho dům otevřel za tmavé noci *) Víz ranní fenilleton »N. L.« v č. 13., 16., 4. 58., 125. a 191.
J Geisler Bjakov Korsakův Antonovič Maxim Ivanovič Čee Rus Ivan Anta Sajota Uljasutaj Džakule Minusinsko
24 article
Loupežné vraždy Sajot se nedopusti, leda by ogurda přikázal. Ten pak toho neučiní ! A krásti? Cenu peněz nezná, ambar pak mám dobře uzavřený a ukradl-li by nějaký předmět, musil by jej zrovna zakopati. Vědí druzí dobře, že ho dříve neměl a hned udají. Jsouť Sajoti slepě poslušni ogurdovi a ničeho bez jeho svolení, tím méně pak proti jeho vůli neudělají. Sajot krade pouz má-li hlad anebo potřebuje-li koně. Má-li hlad ukradne mi ze stáda venku skopa — dalo bych mu jej takě, kdyby poprosil, mám jich dosti. Koně mi hlidají dva Sajoti a jest pro chlaps největší hanba, ukradne-li mu někdo koněze stáda, které hlídá. rerl lan — Tedy vy zde příjemně žijete, Maxime Ivanoviči, ve přizni ogurdově, ale kterak v kra- jinách odlehlých, kudy já cizinec pojedu? — Bez průvodu nemohl byste jeti a za průvodce dám vám spolehlivého Sajota a tomu ogurdovo svolení zaopatřím. Pak pojedete ja- koby pod ogurdovou záštitou. Koně však za noci dobře střežiti dávejte. čznvpd — A ještě mi povězte laskavě, nač vy- stavili mi v Úsu pas mongolským písmem, když ani na hranici ani cestou dosud nikdo se mne po pasu netázal? — Kdybyste déle zde pobyl, mohl by ogurda od vás pasu požadovati, Jest to naři zení čínské vlády a dobře pas pro všechny při pady chovejte. Náhodou i čínský úřadník při jede a trestal by ogurdu, kdyby bez pasu cizinei v jeho chošunu žili. — Umí ogurda čísti a psáti? — Ogurda umi, i náš dargá (starosta okresu) poněkud umí. Psaní pak Mongol ob starává. Ještě jsme hovořili, když přicválal ke dvorei Sajot asi 45letý v dlouhém modrém kabátě pěkné čepici, s dlouhým copem. Cop měl jen z polovice z vlastních vlasů, druhá polovice byla upletena z černých hedbávných nitek. Ruee dlaněmi nahoru před sebe pozvedaje, poklonil se přede mnou hluboko, na to za ňádra sáhnul.
Ted Maxim Ivanovič Mongol Cop Kona
25 article
vyňal řemínek z nevydělané kozí kůže a novým úklonem mi podává. — Co s tím? tážu se p. Bjakova. — Vezměte, toť pocta pro vás na uví tanou. Dal jsem targovi hrsť eigaretového ta báku, a dle pokynu p. Bjakova zlehka položil dlaně své na dlaně jeho. Rychle ke dveřím odstoupl, do dřepu se spustil a na paty usedl. Mlčky na mne chvíli pronikavě patřil, jakohy v nejtajnější záhyby mého nitra proniknouti chtěl. Pak tlumeným hlasem hovořil s p. Bja- kovým. Potom vstal a opět hluboce se uklo niv odešel, — Má snad řemínek nějaký význam obracím se k panu Bjakovi. — Jak by neměl! Před sajotskou modli tebnou v Džakule viděl jste na provaze navě šené hadřiky. Mezi nimi ojediněle jsou i ř mínky. Obyčejný Sajot zavěšuje hadřík, náčel ník řemínek. Při návštěvě řemínek se odevzdá. aby ten, koho se týče příšti svoji modlithu dů stojně vykonati mohl. Targá nabídl vám řemí nek na znamení, že vás za vyššího uznává. Sajoti vás považují za ruského najona, vyso- kého úřadníka. Vysvětlil jsem targovi, že jen ze záliby zemi jejich projíždíte, přikyvoval, při- zvukoval, ale jistě nevěří. Ještě dlouho po vašem odjezdu budou se vámi zabývati. Při- vtělení k říši ruské bylo by vroucím jejich přáním. — A z jakých příčin, Maxime Ivanoviči — Příčin mnoho! Zvláště pro činskou v děračnost a čínskou nespravedlnost. Sajoti mez- sebou žilí by jako v ráji, ale Kitajčík jim rá v peklo mění. Přijede čínský úřadník, někdy Mongol, někdy Číňan. Celou zemí projede každý den ubohé Sajoty deset nejlepších kon a ještě více skotu stojí. A když s ohromnými stády do Uljasutai se vrací, nejen polovici všech koní a skotu odebral, i lidu tolik odvede, kolik ke hnaní stád potřebuje. Uhodí-li pob takové návštěvě mandarinově krutá zima se sněhovými
Bjakov Maxim Ivanovič Mongol Číňan
26 article
vánicemi a dobytek v horách padá, přijdou hlad a nezměrná bída,« — A kterak, dovolte Maxime Ivanoviči, provozují Čiňané spravedlnost? — Přestupky rozsuzuje ogurda, trestají vinníka většinou na majetku, vážnější případy spadaji pod spravedlnost mandarina v Uljasutai. Dosud se z Uljasutai nidko z obviněných ne- vrátil, někdy i svědci tam zůstali, tresty pak jsou tak hrozné, že Sajot již při vysloven jmena Uljasutai se děsí, raději na život sij sahá. nežli by do Uljasutai dopraviti se nechal. I se svědkem raději za hranice prchá. Před dvaceti lety nesnesitelné útisky při měly čásť Sajotů ke vzpouře. Mezi vzbouřence vmísil se i houf uprchlíků z nucených prae v Sibiři. Praví se, že tito vlastně podnět ke vzpouř dali. Čety vzbouřenců změnily se brzo v lupič- ské bandy. Vlastní napadali a vraždili, vlastním koně i skot odháněli, až přicválaly mraky mon golského jízdného vojska. Osud vzpoury byl roz- hodnut u Jeniseje. Polovici porubali, polovici do řeky zahnali, kde z obzvláště dravých vln vy váznutí nebylo. Mrtvým hlavy sťali a na větve stromů narazili, kraj hrozně zpustošili. Na mno- hém stromě ještě dnes lebky viděti možno, výstraha tato i myšlenku na vzpouru v zárodku potlačuje. »Teď půjdeme vybrali koně pro vás, Ivan Antonoviči, moji pastýři právě tabun (stádo) při hánějí.« Vyšli jsme ven. Přede mnou prostíralas kemčická step, k jihu mírně se zvédajíc. Směrem jižním bylo víděti jurty roztrou- šené po značné prostoře, tam žije ogurda u řeky Bom Kemšik, dle kteréž chošun pojmenován byl Pan Bjakov mi ukázal směr, kudy pravá cesta z Džahuly vede, jakož i směr, odkud jsem přijel O samotě stojící jurta byla as 10 km. od dvorce Bjakova vzdálena. Bjakovi sajotští pastevci zahnali asi 120 koní do velké ohrady. Uprostřed ohrady, po celé
Maxim Ivanovič Antonovič Bjakov Sibiř hodnut u Jenisej Boma km
27 article
její délce, jsou zaraženy do země dřevěne sloupy, od sebe asi 15 kroků vzdáleny. S při- praveným lasem jde Sajot mezi koně, pokřikem je na menši hloučky rozděluje, až přiblíží se na dosah lasa ke koni, jejž chytiti hodlá. P'řes hlavy druhých letí smyčka. Hrrr! ženous koně na druhou stranu ohrady, s nimi i chycený. Avšak Sajot konec lasa v mžiku kolem sloupu ovinul a chycený kůň marně lasem škubá, Až na krok ke sloupu Sajot lasem jej přitáhne, laso zadrhne, koni ohlávku dává. Lasem vládnou Sajoti mistrně, a brzo stáli čtyři koně před ohradou. Přivázáním vysoko a na krátko po cely den a noc kůň jaksil zdřevéní, zírne a druhý den nemůže se plašiti. Nežsli se pak rozejde, přívýknul již poněkud na jezdce, pozdějí pak se mu již z únavy do bujných skoků nechce. Jamščík Čichačov, jenž měl mne pouze do Kemčiku dopraviti, žádal mne, aby směl jeli se mnou až do Minusinska. Do Minusinska bylo jen o málo dále, chtěl cestu z Kemčiku do U uspořiti. Čtyří koně chtěl vzlti s sebou a proto vzal jsem od pana Bjakova rovněž jen čtyři Večer přišel se mi představiti můj nový sajotský průvodce Těleg, a odevzdal mi kousek papíru, na němž tužkou bylo mongolským písmem napsáno ogurdovo svolení. Dne 1. září časně ráno vyjížděli jsme a pan Bjakov vypro- vodil mne až k řece Bom Kemčik. Řeka prchá přímo s hor a je tak dravá, že o přepravu koní bylo se nám třikráte pokoušeti. Dvakráte zanesla voda koně zpět k břehu, ovšem značně niže místa, s něhož do vody vešli. První den jeli jsme po dobrých pěšinách. pěkným údolím, často kolem jurt a jednou měl jsem přiležitost poznati sajotského »sejzána«, zemana, kterýž nabízel mi za Fedorovu předov ku pušku koně, jehož jsem si sám z velkého tabunu vy- brati měl, a byli tam krásní konici. Nebylo však radno zříci se pušky a proto jsem odřekl. koně.
Bjakov Fedorov Kemčika Boma Jamščík Čichačov