2
masthead
V Praze, ve středu dne 31. července 190i.
Praha
5
masthead
Na rauní a edpel, listy
O přílohami (.Naněný Obacr' ve
středu a Lierárni Hlidka
v pátek) předplácí sen
Praně v sdhlslag —
6 K —
na čtvrt lsta . . . .
s drolí deošiko
na měsic . . . . .
Lierárni Hlidek
6
masthead
7ki
na čtrti lele
ve aitslnáeii
2 K90n-
na měsle . . .
Pošteui
na měsle . . . . . .
na čtvrt lesta
s drojí zšžilkos
na měsís
n Hivrt lat
7
masthead
V drohaciu pro set ji
ranní číslo o sobě . . . za sh
odpolelni
. . . . za zk
ve sljelkách na venkove
ranně čial
edpoludní . . . . . . . . 5
Inserat
platí se hotově sapřed,
Fřečplacení a inserty přijímá v dmin-
strate v Marlassté ulici č.s
Tar nacházejí se těž redake-
tiskürza n espedšcu „ Národnich Liistů“.
Kukoplsy se novraceji.
Národnich
Marlassta ulice
Tara
8
article
Z bojiště o návrh nového cel
ního tarifu německého.
Z bojiště o návrh nového cel
ního tarifu německého.
Rozprava o návrhu nového celního ta-
rifu, jejž říšská vláda německá připravila
jakožto předehru k nastávající obnově ob-
chodních smluv, nabývá obrovských rozměrů;
nejen v časopisectvu německém všech stran
jsou denně naplněny nepřehledné sloupce
rozborem a výkladem návrhu, ale znenáhla
dostavují se do řad kombattantů i časopisy
všech evropských států a národů a Spoje-
ných států severoamerických, kteréž všecky
-sledují týž cíl: vystihnouti totiž účinky ná-
avrhu onoho na hospodářský rozvoj nejbliž-
ších lět.
Přední podmínkou správného ocenění
účinků těchto jest ovšem okolnost, zda-li ná-
vrh německého celního tarifu možno poklá-
dati v rozhodujících položkách za spolehlivý
a pevný podklad, či zdali nastanou
v něm vlivem činitelů zákono-
dárných více méně podstait nié
změny? Z činitelů těchto prozatím pro
mluvil jen jediný, vláda spolková, kdežto
zbývá ještě prozkoumání návrhu spolkovou
radou a projednání na říšském sněmu ně-
meckém a k těmto dvěma činitelům připo-
juje se tentokráte zvláště horlivě veřejné mí-
nění v Německu. Říšská vláda německá pro-
zatím si počíná jako Pilát; nemíní na venek
dále zasahovati do osudu svého návrhu,
nechtějíc předbíhati usnesením rady spol
kové a nechtějíc vázati ruce říšskému kan-
cléři pro případ, že by spolková rada zaujala
v některých vážnějších položkách tarifu od-
chylné slanovisko od předloženého návrhu.
Pilát
Německo
9
article
Je-li tato zdrželivost upřímná či jen
líčená, ukáže budoucnost, nicměně ne-
smí se zapomenouti, žeb mhhohe
položky jsou již ve své nynějš
výši výsledkem jednání s in
teressovanýmikruhý nejem agrár
ními, ale i průmyslovými, a že
tudíž změna právě oněchi položek, o něž
největší zájem se projevuje — totiž zvýšení
celních sazeb na potraviny v nejšírším slova
smyslu — ani ve spolkové radě se ned
očekávati jinak, než projeví-li veřejnost ně
mecká nepochybnou převahu na straně těch,
kdož jsou proti nynějšímu návrhu.
A o to se právě nyní jedná v německé
veřejnosti, a strany i časopisy napínají do
krajnosti své síly, aby strhly většinu něme-
ckeho lidu na sebe.
Vedle tohoto vnitřního zápasu v Ně-
mecku samém může na usnesení spolkové
rady — nepřímo ovšem — účinkovati iosta-
novisko oněch států, s nimiž Německo hodla
obnoviti obchodní smlouvy. Tato čásť čin-
nosti ovšem se prozatím vymyká dohledu
veřejného mínění, pohybujíe se na drahách
diplomatických.
Odpůrci návrhu celního tarifu nového
náležejí v Německu hlavně do řad stoupenců
svobodné tržby, dalšího vzrůstu rožvoje prů-
myslového a oněch širokých vrstev lidových,
kteréž očekává ze zvýšení celních sazeb zdra-
žení potřeb životních. Něnsecko, tak volají,
není s to zásobiti se vlastním obilím, vlast-
ním dobytkem a všemi ostatními výrobkya
plodinami polního hospodářství, Německo
nemůže se vyhnouti dovozu těchto potřeb,
a proto zaplatí německé obyvatelstvo samo
zvýšena cla obilní, z dobytka, mouky a pod.
Vůči takovémuto zdražení veškerých po-
travin v Německu jest se obávati, že li
bude své potřeby omezovati, čímž nastane
poklesnutí i veškerých obchodů a výroby
vůbec. Průmyslu, praví na př. »Voss. Ztg.«.
dostalo se sice v návrhu nového celníh
Voss
Německo
spolkový rada
10
article
tarifu jednotlivých ústupků, avšak ústupky
ty jsou naprosto nepatrné u porovnání s no-
vými břemeny, jež budou uyrženy na vý
robu průmyslovou. »Magd. Ztg.« praví, že
zdražení potravin stane se nejlepším šířitelem
socialismu a že sociální demokracie jest proto
s obsahem návrhu ješťě spokojenější ve svém
nitru než sami agrárníci. Podobně soudí
i »Nat. Ztg.«, že ti, již mají největší radost
z návrhu nového celního tarifu, totiž sociální
demokraté a agrárníci němečtí, nesmí to
přímo vysloviti a proto prý učiní spolková
rada nejlépe, když v čas naděje obou
1 otmánz s-
poněkud schladí.
Vypočítává se, že zvýšení cen obilních
a pod. vyneslo by Německu ročně asi 150
mill. marek, ale že tento výnos pohltí z valné
části zdraženě zásobování vojská, protož
stát sám bude v dodávkách pro vojsko nej
citelnějí stížen. Někteřé časopisy pak po
kládají stav, jaký byl v Němečku způsoben
zápasem o nový celní tarif za tak vážný
jaky ještě se nevyskytl ode dne založení jed
noty říše německé.
Jest však i hojně obhájčů nového cel
ního tarifu. Tito tvrdí, že návrh se stane
novým pojítkem většiny na sněm
říšském, že by bez zvýšení celních sazeb
obilních vůbec nebylo možno utvořiti nějakou
většinu a pořizuje-li si Německo vydatnější
brnění celní do hospodářské soutěže, nemín
prý tím nikterak seslabiti svůj hospodářsky
rozvoj. Jednotlivé listy napovídají, že velko
priůmysl německý jest s návrhem sroz
uměn.
Magda
Nat
Němeček
Německo
11
article
Vláda spolková pak časopisectvem sobě
blízkým dává rozhlašovati, jakoby veřejné
mínění v Německu již měla na své straně.
Tak čteme dnes na př. — v »Köln. Ztgu.«
»Celkem lze již nyní tvrditi, že nezdařil se
pokus způsebiti z návrhu velikou bouři,
kteráž by nový celní tarif smella. Listy
centra, konservativéů, mírných liberálů pro-
hlašují, že lze návrh vzíti za podklad jednání.«
Než vedle domácnosti německé má na
novém celním tarifu nemenší zájem i cizina.
Tu lze dnes zaznamenati konečně i stano-
visko časopisu, jenž tlumočívá názory zahra-
ničného úřadu rakousko-uherského. »Fremden-
blatte si slibuje od tlaku nového celního
tarifu německého trojí dobré účinky pro
Rakousko-Uhersko: předně prý polepší ná-
ladu pro vyrovnání rakousko uherské, za
druhé prý přivede cizí kapitál do Rakousko-
Uherska, totiž kapitál německý, který
tady bude pomáhati rozvoji průmyslu a ko-
nečně bude-li Rakousko-Uhersko nuceno od-
větiti zvýšením cel průmyslových, zvýší se
doma spotřeba a tím se sesílí způsobilost
k většímu domácímu konsumu.
U nás prozatím se více pociťuje potřeb
většího odbytu, nových tržišta
nikoliv nové průmyslové invase z Pruska
Německa; ostatně poslední léta o přebytku
kapitálů v Německu nikterak nesvědčí, naopak
solidní kapitál německý byl hledán v Ně-
mecku samém! Proto stanovisko »Fremden-
blattu« nelze nazvati zvláště šťastným.
Köln
Německo
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
Prusko
12
article
Ze státův ostatních zdá se býti spoko-
jena s návrhem nového celního tarifu něme-
ckého jediná Anglie; ona obili nevyváží, ale
kupuje a proto ze zdražení jeho v Německu
očekává pro sebe ihned několikerou výhodu.
Doufá, že přívoz obilí do Anglie stoupne
tím podmínky výroby průmyslové v Anglii
se zlepší; doufá dále, že Německo za nového
celního tarifu ztratí leckteré tržiště v Evropě
i v Americe, čímž se jí dostane nových od-
bytišť a konečně předpokládá, že za změně-
ných podmínek bude německý průmysl méně
schopen soutěže s průmyslem anglickým než
dosud.
Francouzské časopisy počínají si velmi
opatrně, jakoby nechtěly předčasně prozra-
diti své vlastní smýšlení; přece však jest
patrno, že Německu nový celní tarif —
přejí.
»Temps« na př. varuje Francii před
přílišnou ochranářskou politikou hospodář
skou, uváděje nynější zápas vnitřní v Něme
cku za výstražný zjev; jiný list se domnívá.
že nový celní tariř německý bude koncem
trojspolku, »Journal de Débats« vypočítává.
s kterými státy Německo se octne v hospo-
dářském konfliktu.
Débats
Anglie
Německo
Evropa
Amerika
13
article
Za to časopisy ruské nazývají věci bez
obalu pravým jmenem a předpokládají, že
nový celní tarif německý povede k celnímu
zápasu rusko-německému. Záměry německé
jsou takové, praví »Nové Vremě«, že mohou
způsobiti celní vojnu na několika stranaeh
a bude-li to na prospěch Německa, jest veli
kou otázkou. Nový celní tařif dotýká se pod
statně nejen rüských, ale i rakousko- uher
ských a severo-amerických zájmů. Ve vojen
ských kruzích německých mnoho psali o vy
hladovění Anglie, odepřením jí obilí; a co
kdyby téhož prostředku se užilo na zkrocen
Německa
Chtějíli bráti Němci tak velikou dan
ze svých sousedů, nesmějí zapomenouti, že
zadarmo nedá nikdo nic. A vystoupili
přece s takovýmto projektem celního tarifu,
jdou vědomě do celní vojny. Podobně » Birž.
Vědomosti« prohlašují, že Rusové dovedou
odvětiti na německý pokus proti ruským ho-
spodářským zájmům a ač si v Rusku nikdo
nepřeje celní vojny s Německem, stává se
vojna ta bezděky nezbytnou a ruské hospo-
dařské kruhy musí se na ni chystati. Úkazu-
jíce na následky hospodářských zápasů mezi
malými státy »Novosti« připomínají, že jen
s hrůzou lze pomýšleti na celní válku států
tak obrovských jako jsou Rusko a Německo.
Nebude-li veřejné mínění v Německu dosti
silné, aby způsobilo změny osnovy celního
tarifu — jest dána půda ke všemožným spo
rům a nedorozuměním a oba státy očekávaj
vážná nebezpečí.
Zajímävo jest, že i v Německu samém
ze způsobu, jak návrh nového celního tarif
jest sestaven, soudí, že bude prohlášen ihned.
jak bude zákonodárně projednán, bez ohledu
na vyjednávání o nové smlouvy a byť i ne
vyla vyloučena naděje, že jednání o smlouvu
bude úspěšné.
Němec
Rus
Německo
Anglie
Rusko
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 30. července. (Proč jso
Všeněmei proti dělení Čech?) D
sporu mezi Pradovými nacionály a Všeněmei
vložil se v »Ostd. Rundschau« také říšský po
slanec dr. Tschan. Vyčítá Pradovi nerozhodnost
a polovičatost ve všem, také v olázce rozdělení
Čech. Prade prý se na jednom místě domáhá
státní němčiny, ale hned na to žádá za národ-
nostní rozdělení Čech s českou vnitřní úřadní
řečí a všemi ostatními nedůslednostmi svatoduš-
ního programu. »Vedlo by nás daleko — piše
dr. Tschan — kdybychom chtěli ukázati, že
se Pradový ideje absolutně nedají provésti. Po-
dotýkáme pouze tolik, že požadavek, aby se
Čechy národnostně rozdělily, může míti nej-
zhoubnější následky. Kdyby se dělení dle Pra-
dovy soustavy vskutku provedlo, jaký by to mělo
následek? Že by Slovinci v Korutausku a Štyr-
sku žádali pro sebe podobné rozdělení. Nechei
rozhodovati o tom, jak by tento Pradův systém
chutnal přívržencům německé lidové strany v
Korutanech a ve Štyrsku. To jest kletba na-
šeho parlamentního života a poměrů v našieh
stranách, že se pro nepatrnou výhodu přehliží
veliký celek a zapomíná se na minulost i na
Pradová
Všeněmei
doktor
Tschan
Čecho
Slovinec
Praha
Čechy
Korutany
Štyrsko
15
article
zásady, jimž jsme slíbili obětovati všechny sv
Všeněmci, jak vidno, jsou v otázce dělen
korunních zemi dle národnosti mnohem důsled
nější, než strany liberální. Jakmile zamílli roz
dělení Tyrolska a vzpírají se rozdělení Štyrska
a Korutan, nesměji ovšem připustiti ani rozdé
lení Čech. Při tom nedá se jim upříti ani značná
dávka sebevědomi. Jim nejde jen o dokonale
očištění severních Čech od všeliké příměsi če
ské; oni si troufají poněmčit a pohltiti Čechy
Jim
Čecho
Štyrsko
Korutany
Čechy
16
article
V Praze, 30. července. (Rozmluvy
s drem. Riegrem.) Zpravodajové novinářští
kteří dleli v Praze za císařských a sokolskýeh
slavností, užíli příležitosti k návštěvám různých
osob, činných politieky a otiskují jich mínění
o rozmanitých politických otázkách. Nejvíce ta-
kových rozmluv otiskly »Petrohradské Vědo-
mosti« a »Kraj«. Poslední čísla obou těchto
listů přinášejí obsah rozmluv s drem.
Riegrem.
»Petr. Vědom.« věnovaly rozmluvě svého
zpravodaje s drem. Riegrem několik sloupců.
Nového však se z dlouhého toho referátu do
vídáme málo. Dr. Rieger vytýká rakouské vládě
že se ve své politice řídí přes příliš pokyny
z Berlína. Tuto zvláštní ochotu rakouské vlád
vzhledem k Berlínu vysvětluje si dr. Rieger ne-
pochopitelným strachem před Ruskem, pro
němuž hledá opory a ochrany ve spolku s Ně-
meckem. Politika taková je však veskrz pochy
bená a ničím neodůvodněná. Celá Evropa,
vyjma vůdčí kruhy vídeňské, chápe, že naopak
největší nebezpečí Rakousku hrozí. se strany
Německa a že Rakousko má nejméně příčin
hledati ochrahy před Ruskem. Tuto myšlénku
rozvijí dr. Rieger, ukazuje na východoasijskou
a balkánskou politiku Ruska a na snahy Ně
mecka, zmocniti se Adriatického moře. Dr: RRregen
přál by si proto, aby se Rakousku“ se strany
ruské diplomacie dostalo přesného vysvětlen
o cilech ruské politiky a poučení o nebezpečí
jež hrozí Rakousku od severu a nikoliv od vý-
chodu.
Riegr
Petr
doktor
Rieger
RRregen
Praha
Berlín
Rusko
Evropa
Rakousko
Německo
17
article
V další části rozhovoru dr. Rieger zmíni
se o svém listě, zaslaném dru! Rimterovi
o vlivu německého posla hr. Eulenburga na br
Goluchovského, o útisku poznaňských Poláků
při čemž projevil politování, že i katolické du
chovenstvo opouští Poláky v říši, a připojil ně
kolik historických dokladů o tom, že královstv
české nebylo nikdy součástí německé říše, jak
tvrdí Němci a také Rusům chtějí namluviti,
nýbrž že vždy bylo pokládáno za samostatné
království. Rozmluva skončila dotazem, věři-
dr. Rleger, že se císař František Josef dá ještě
korunovati za českého krále, kterýžto dotaz
dr. Rieger zodpověděl zápor ně.
V petrohradském »Kraji« otištěn obs
rozmluvy Řeh. Smólského s drem. Riegrem.
Rozmluva byla navázána na známý referá
»N. W. Tagbl.« o některých výrocích Riegro-
vých, jež fento popírá. Netvrdil prý, že »poli-
tický panslavismus jest do očí bijící hloupost ,
nýbrž pravil, že »politický panslavismus, jak jeh
někteři formulují paušálně, jest non sens«. Po-
litická budoucnost českého národa jest jen v Ra-
kousku. Slovanské vzájemnosti mluvči nerozumí
tak, že by se všichni slovanští národové, různíei
se kulturou, náboženstvím, písmem i mluvou
měli sliti v jedno slovanské státní moře, srazit
se v jednu politickou massu. Slovanská vzájem-
nost v tomto smyslu nemůže prý se státi poli-
ekým programem. Není toho také třeba, nebot
máme dosti jiných bodů doleku v oboru litera-
tury, umění, na poli společenských a kulturníeh
styků, tak že jest dosti půdy, na níž se cily
přibuzenstva mohou projevovati.
V delší části rozmluvy dr. Rieger popř
možnost dohody česko-německé, dokud Něme
budou trvati na stanovisku státního jazyka ně
doktor
Rieger
Goluchovský
Polák
Němec
Rus
Rleger
František Josef
Riegr
N W Tagbl
20
article
meckého a nepřistoupí na zásadu úplné rovno-
právnosti. Pro polskou šlechtu jest charakteri-
stickou anekdota, kterou dr. Rieger vypravoval
během rozmluvy. Seděl kdysi v jednom praž-
ském hostinci u oběda mezi polským šlechticem
z Haliče a českým rolníkem. Rozmlouval chví-
lemi s oběma sousedy. Rolník odešel dříve
polský pán se optal, kdo byl Riegrův soused.
»Český sedlák,« odvětil Rieger. Udivený šlechlic
zvolal na to: »To nemůže být, u nás není ta-
kových sedláků!« — »Dá bůh, že také budou
v nedaleké budoucnosti — namitl Rieger —
až se u vás osvěta rozšíříl; osvěta má v tomto
vzhledě čarodějnou moc.« Šlechtic však mu dal
odpověď, na niž prý do smrti nezapomene
»U nás jsou celkem jiné poměry. Náš chl
jest náš nepřítel, a poněvadž osvěta jest moc,
proto nemůžeme dáti svému nepřiteli osvětu
jako zbraň do ruky.« Ta odpověď — vypra-
voval dále dr. Rieger — mě přímo omráčila.
Jak se za takových názorů může národ roz-
víjeti! Naše národní sila spočívá zvláště v če-
ském lidu . . ., z něho vyrostl náš nynější moený
české národ.
Rozmluva skončila několika poznámkam
o minulé návštěvě eisařově.
doktor
Rieger
Riegrův
Halič
21
article
Politické zprávy zahraničné
V Praze, 30. července.
Politické zprávy zahraničné
V Praze, 30. července.
Srážka Rusů s Mongoly. »Sib. Věstn.e
obdržel z mongolského města Kobda zprávu, že
na ruskou výpravu, ubírající se pod velením
Kozlova do Tibetu, napadlo 2000 Tangutů,
Ruská výprava, sestávající z dvaceti mužů,
statně se bránila a pobila velikou část útočníků.
Sama však ztratila osm mrtvých a ostatní byli
zraněni. O dalšich osudech výpravy není zpráv.
Kobdo leží u paty mongolského Altaje aje
vzdáleno 430 verst od nejbližší ruské osady
Ongudaje v bijském okruhu. Zpráva o záhubě
výpravy Kozlova do Tibětu příšla do Petrohradu
právě v době, kdy tam mešká tibetské poselstvo
od Dalaj-lamy.
Volební přípravy v Srbsku. Zájem
srbských politiekých kruhů soustředěn nyní
v přípravách k nedalekým volbám do skupštiny.
Jak bylo již sděleno, část radikální strany, k niž
se hlásí největší část obyvatelstva království
srbského, prohlásila na královu žádost ochotu,
spojití se se stranou napredňaků a ponechati
jim třetinu mandátů. Tato chystaná fuze na-
razila však na odpor veliké části radikální
strany, tak že nastal ve straně rozkol a v četných
okresích připravují se kandidatury čistě radikální,
neboť lid nechce o napredňacích ani slyšeli.
Dosud se proti fuzi vyslovilo šest okruhů
bělehradský, valjevský, pirotský, podrinský, rud-
nický a smedérevský. To jest třetina celé země.
Zdá se však, že čistě radikální kandidatury
budou postaveny i v jiných okruzích, tak že
jest už nyní pochybno, zmohou-li se fuzionisté
na většinu v příští skupštině.
Rus
Mongol
Kozlův
Praha
Kozlův
Tibět
Petrohrad
Dalaj
Srbsko
Tangut
22
article
Srbsko a Černá Hora, V době tak zva
ného attentátu na Milana bylo přerušeno diplo-
matické spojení Srbska s Černou Horou. Pa-
sledním srhským zásťupeem na Černé Hoře byh
plukovník Mašín, jenž byl tehda Milanem z Ce-
tyně odvolán. Od té doby nebylo přímého spo-
jení mezi oběma samostatnými státy srbskými.
Teprve nyní shledal, král Alexandr potřebným
napraviti chybu svého orce a jmenoval srbským
vyslancem na Cetyni podplukovníka Antoniče,
bývalého vojenského agenta ve Vídni, čímž přá-
telské poměry meži oběma bratrskými zeměmi
opět obnoveny.
První černohorská banka. Veliké ne-
snáze v obchodním spojení s Černou Horou pů-
sobila ta okolnost, že na Černé Hoře není dosu
Milan
Mašín
Antonič
Srbsko
Černá Hora
Vídeň
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
p u
Ze Sibíře.
Píše J. Geisler.)
(V Kemčickém chošunu.) Při snídaní ode-
vzdal jsem p. Bjakovu doporučující list pana
Korsakova. Přečeti a olázal se
— Ivane Antonoviči, vy nejste ruský pod-
daný?
o — Nikoliv, Maxime Ivanoviči, jsem Čee
a rakouský poddaný.
— Pak jste i první s vaší strany, který
sem přijel. Kromě Rusů zde ještě cizince ne
bylo —
Shledal jsem za dobré pokračovati v di
logu:
— Maxime Ivanoviči, vy dlouho již zde ži
jete, všechno znáte, i u sajotského ambu-najona
v Uljasutaji jste několikrát byl a vylíčili mi vás
jako člověka moudrého a pravdomluvného, těšlm
se, že mnoho od vás se dovím. Povězte mi ale
napřed, jak mohl jste včera k půlnoci bezsta
rostně vpustiti cizí ozbrojené lidi do dvorce, ne-
přesvědčiv se, kdo jsme a uvěřiti ihned našim
slovům?
— Kdybyste byli něco nebezpečného, byl bych
to již před vaším příjeziem věděl, Ivane Anto-
noviči! Nemyslete, že kemčický ogurda o vašem
příjezďu neví, že směr vaší cesly nezná! T
již Sajoti v Džakule vyzvěděli a jemu oznámili.
Před dvěma léty bralo se krajem šest brodáků.
U vrehního toku řeky Bejkem přešli v Uran-
chaid a nebyli ještě v Džakule a již jsem by
Sajoty varován.
— A což Sajotě sami nejsou nebezpečni
— Nikterak! Jsem zde mnohem bezpeč
nější, nežli v Minusinsku, kde stěží bych ván
byl tak beze všeho dům otevřel za tmavé noci
*) Víz ranní fenilleton »N. L.« v č. 13., 16., 4.
58., 125. a 191.
J Geisler
Bjakov
Korsakův
Antonovič
Maxim Ivanovič
Čee
Rus
Ivan Anta
Sajota
Uljasutaj
Džakule
Minusinsko
24
article
Loupežné vraždy Sajot se nedopusti, leda by
ogurda přikázal. Ten pak toho neučiní ! A krásti?
Cenu peněz nezná, ambar pak mám dobře uzavřený
a ukradl-li by nějaký předmět, musil by jej
zrovna zakopati. Vědí druzí dobře, že ho dříve
neměl a hned udají. Jsouť Sajoti slepě poslušni
ogurdovi a ničeho bez jeho svolení, tím méně
pak proti jeho vůli neudělají. Sajot krade pouz
má-li hlad anebo potřebuje-li koně. Má-li hlad
ukradne mi ze stáda venku skopa — dalo bych
mu jej takě, kdyby poprosil, mám jich dosti.
Koně mi hlidají dva Sajoti a jest pro chlaps
největší hanba, ukradne-li mu někdo koněze
stáda, které hlídá.
rerl lan
— Tedy vy zde příjemně žijete, Maxime
Ivanoviči, ve přizni ogurdově, ale kterak v kra-
jinách odlehlých, kudy já cizinec pojedu?
— Bez průvodu nemohl byste jeti a za
průvodce dám vám spolehlivého Sajota a tomu
ogurdovo svolení zaopatřím. Pak pojedete ja-
koby pod ogurdovou záštitou. Koně však za
noci dobře střežiti dávejte.
čznvpd
— A ještě mi povězte laskavě, nač vy-
stavili mi v Úsu pas mongolským písmem, když
ani na hranici ani cestou dosud nikdo se mne
po pasu netázal?
— Kdybyste déle zde pobyl, mohl by
ogurda od vás pasu požadovati, Jest to naři
zení čínské vlády a dobře pas pro všechny při
pady chovejte. Náhodou i čínský úřadník při
jede a trestal by ogurdu, kdyby bez pasu cizinei
v jeho chošunu žili.
— Umí ogurda čísti a psáti?
— Ogurda umi, i náš dargá (starosta
okresu) poněkud umí. Psaní pak Mongol ob
starává.
Ještě jsme hovořili, když přicválal ke dvorei
Sajot asi 45letý v dlouhém modrém kabátě
pěkné čepici, s dlouhým copem. Cop měl jen
z polovice z vlastních vlasů, druhá polovice
byla upletena z černých hedbávných nitek. Ruee
dlaněmi nahoru před sebe pozvedaje, poklonil
se přede mnou hluboko, na to za ňádra sáhnul.
Ted
Maxim Ivanovič
Mongol
Cop
Kona
25
article
vyňal řemínek z nevydělané kozí kůže a
novým úklonem mi podává.
— Co s tím? tážu se p. Bjakova.
— Vezměte, toť pocta pro vás na uví
tanou. Dal jsem targovi hrsť eigaretového ta
báku, a dle pokynu p. Bjakova zlehka položil
dlaně své na dlaně jeho. Rychle ke dveřím
odstoupl, do dřepu se spustil a na paty usedl.
Mlčky na mne chvíli pronikavě patřil, jakohy
v nejtajnější záhyby mého nitra proniknouti
chtěl. Pak tlumeným hlasem hovořil s p. Bja-
kovým. Potom vstal a opět hluboce se uklo
niv odešel,
— Má snad řemínek nějaký význam
obracím se k panu Bjakovi.
— Jak by neměl! Před sajotskou modli
tebnou v Džakule viděl jste na provaze navě
šené hadřiky. Mezi nimi ojediněle jsou i ř
mínky. Obyčejný Sajot zavěšuje hadřík, náčel
ník řemínek. Při návštěvě řemínek se odevzdá.
aby ten, koho se týče příšti svoji modlithu dů
stojně vykonati mohl. Targá nabídl vám řemí
nek na znamení, že vás za vyššího uznává.
Sajoti vás považují za ruského najona, vyso-
kého úřadníka. Vysvětlil jsem targovi, že jen
ze záliby zemi jejich projíždíte, přikyvoval, při-
zvukoval, ale jistě nevěří. Ještě dlouho po
vašem odjezdu budou se vámi zabývati. Při-
vtělení k říši ruské bylo by vroucím jejich
přáním.
— A z jakých příčin, Maxime Ivanoviči
— Příčin mnoho! Zvláště pro činskou v
děračnost a čínskou nespravedlnost. Sajoti mez-
sebou žilí by jako v ráji, ale Kitajčík jim rá
v peklo mění. Přijede čínský úřadník, někdy
Mongol, někdy Číňan. Celou zemí projede
každý den ubohé Sajoty deset nejlepších kon
a ještě více skotu stojí. A když s ohromnými
stády do Uljasutai se vrací, nejen polovici všech
koní a skotu odebral, i lidu tolik odvede, kolik
ke hnaní stád potřebuje. Uhodí-li pob takové
návštěvě mandarinově krutá zima se sněhovými
Bjakov
Maxim Ivanovič
Mongol
Číňan
26
article
vánicemi a dobytek v horách padá, přijdou
hlad a nezměrná bída,«
— A kterak, dovolte Maxime Ivanoviči,
provozují Čiňané spravedlnost?
— Přestupky rozsuzuje ogurda, trestají
vinníka většinou na majetku, vážnější případy
spadaji pod spravedlnost mandarina v Uljasutai.
Dosud se z Uljasutai nidko z obviněných ne-
vrátil, někdy i svědci tam zůstali, tresty pak
jsou tak hrozné, že Sajot již při vysloven
jmena Uljasutai se děsí, raději na život sij sahá.
nežli by do Uljasutai dopraviti se nechal. I se
svědkem raději za hranice prchá.
Před dvaceti lety nesnesitelné útisky při
měly čásť Sajotů ke vzpouře. Mezi vzbouřence
vmísil se i houf uprchlíků z nucených prae
v Sibiři.
Praví se, že tito vlastně podnět ke vzpouř
dali. Čety vzbouřenců změnily se brzo v lupič-
ské bandy. Vlastní napadali a vraždili, vlastním
koně i skot odháněli, až přicválaly mraky mon
golského jízdného vojska. Osud vzpoury byl roz-
hodnut u Jeniseje. Polovici porubali, polovici do
řeky zahnali, kde z obzvláště dravých vln vy
váznutí nebylo. Mrtvým hlavy sťali a na větve
stromů narazili, kraj hrozně zpustošili. Na mno-
hém stromě ještě dnes lebky viděti možno,
výstraha tato i myšlenku na vzpouru v zárodku
potlačuje.
»Teď půjdeme vybrali koně pro vás, Ivan
Antonoviči, moji pastýři právě tabun (stádo) při
hánějí.«
Vyšli jsme ven. Přede mnou prostíralas
kemčická step, k jihu mírně se zvédajíc.
Směrem jižním bylo víděti jurty roztrou-
šené po značné prostoře, tam žije ogurda u řeky
Bom Kemšik, dle kteréž chošun pojmenován byl
Pan Bjakov mi ukázal směr, kudy pravá cesta
z Džahuly vede, jakož i směr, odkud jsem přijel
O samotě stojící jurta byla as 10 km. od dvorce
Bjakova vzdálena.
Bjakovi sajotští pastevci zahnali asi 120
koní do velké ohrady. Uprostřed ohrady, po celé
Maxim Ivanovič
Antonovič
Bjakov
Sibiř
hodnut u Jenisej
Boma
km
27
article
její délce, jsou zaraženy do země dřevěne
sloupy, od sebe asi 15 kroků vzdáleny. S při-
praveným lasem jde Sajot mezi koně, pokřikem
je na menši hloučky rozděluje, až přiblíží se
na dosah lasa ke koni, jejž chytiti hodlá. P'řes
hlavy druhých letí smyčka. Hrrr! ženous
koně na druhou stranu ohrady, s nimi i chycený.
Avšak Sajot konec lasa v mžiku kolem sloupu
ovinul a chycený kůň marně lasem škubá, Až
na krok ke sloupu Sajot lasem jej přitáhne,
laso zadrhne, koni ohlávku dává. Lasem vládnou
Sajoti mistrně, a brzo stáli čtyři koně před
ohradou.
Přivázáním vysoko a na krátko po cely
den a noc kůň jaksil zdřevéní, zírne a druhý
den nemůže se plašiti. Nežsli se pak rozejde,
přívýknul již poněkud na jezdce, pozdějí pak se
mu již z únavy do bujných skoků nechce.
Jamščík Čichačov, jenž měl mne pouze do
Kemčiku dopraviti, žádal mne, aby směl jeli se
mnou až do Minusinska. Do Minusinska bylo jen
o málo dále, chtěl cestu z Kemčiku do U
uspořiti. Čtyří koně chtěl vzlti s sebou a proto
vzal jsem od pana Bjakova rovněž jen čtyři
Večer přišel se mi představiti můj nový
sajotský průvodce Těleg, a odevzdal mi kousek
papíru, na němž tužkou bylo mongolským
písmem napsáno ogurdovo svolení. Dne 1. září
časně ráno vyjížděli jsme a pan Bjakov vypro-
vodil mne až k řece Bom Kemčik. Řeka prchá
přímo s hor a je tak dravá, že o přepravu koní
bylo se nám třikráte pokoušeti. Dvakráte zanesla
voda koně zpět k břehu, ovšem značně niže
místa, s něhož do vody vešli.
První den jeli jsme po dobrých pěšinách.
pěkným údolím, často kolem jurt a jednou měl jsem
přiležitost poznati sajotského »sejzána«, zemana,
kterýž nabízel mi za Fedorovu předov ku pušku
koně, jehož jsem si sám z velkého tabunu vy-
brati měl, a byli tam krásní konici. Nebylo
však radno zříci se pušky a proto jsem odřekl.
koně.
Bjakov
Fedorov
Kemčika
Boma
Jamščík Čichačov