1
masthead
Rečník XXXXVIII
3
masthead
vatla lobozla manodůy můu
4
masthead
V Praze, v nedéli 2. února 1908.
Praha
8
article
Na ranut a odpol. listy
předplácí se.
v Praze v alulnhstrael
na měsl
etvrt leta . . s R —
s drejí donáškou
s měst
na čtvit Lta . . . . 7 K 50h
ve MliaIk áck:
na něsie . . . . . . 2 K 20k
Poštout
nes
na čtvrt 1eja . . .
dvojí zisilkou
na vee
ntt . . . I K co
Praha
9
title
Dnešní čísle pro Prahu le o 18 stranách.
Praha
10
article
Volební provolání
národní strany svobodomyslné.
Volební provolání
národní strany svobodomyslné.
Po všech obcích království českého již
jsou vyloženy seznamy voličské, strany uza-
vírají spolu částečně kompromisy o kandida-
turách, aby sobě v řadě okresův volebních
nepřekážely navzájem kandidaturami bez-
nadějnými a tedy zbytečnými, — avšak o ně-
jaké dobodě jejich programové, a ve-
spolném a závazném ustanoven
se na tom, jaké stanovisko zaujati mají
všichni příští poslanci čeští na
novém sněmu v otázkách změny voleb-
ního řádu a zřízení zemského,
jakož i v otázce změny jednacího řádu sně
movního a vůči možné předloze vládní
o zřízení krajských úřadův na
základě nového rozdělení politických okresův
a krajův země české: o podobné žádoucí,
ba nejnutnější dohodě našich stran dodnes
— 1. února 1908, pohříchu ani vidu ani
slechu. Doufejme však, až vystoupí všechny
národní strany se svými volebními provolá
ními, objeví se, kterak o podstatě životních
cílů, snah a interesův národa našeho, přese
všechno nepanuje mezi našimi stranami ná
rodními žádných tak velikých rozdílů v na-
zorech, aby se mohlo mluviti o propastech
nepřeklenutelných. — A tak se nevzdávejme
naděje, že po volbách napraví se opomenut
snad ještě dosti záhy, a dříve než by bylo
pozdě. —
11
article
Dnes podává veřejnosti české své pro-
volání volební širší výkonný výbor ná-
rodní strany svobodomy slné.
Odkazujíce k němu, upozorňujeme, že za-
bývá se na předním místě otázkou volební
opravy a vyslovuje se rozhodně oproti
Němcům a velkostatkářům pro zásadu v še-
obecněho rovného práva hlaso-
vacího.
Kdežto právě vůdce německých »libe
rálů« dr. Eppinger ve své mimoňské řeči
proti zásadě této brojí tak vášnivě jako
druhdy vůdce německých nacionálů Pradei
česká svobodomyslná strana znovu jí pro-
hlašuje a zvedá na svůj štít, zavrhujíc
všeliké zřízení kuriátní co nej-
rozhodněji. Chce i do sněmu českého
všeobecné rovné hlasovací právo, aby
všemu lidu dostalo se zastoupení, avšak toto
všeobecné rovné hlasovací právo má býti
zdokonaleno methodou zastoupení po-
měrného. — Škoda, že zde nepromluvilo
volební provoláni o věci jasněji, aby všemu
světu bylo zřejmo, oč jde. Ze se jedná pouze
o jiný výklad voleb, o jiný způsob
skrutinia než dosud, žeejde o provedení
spravedlivé myšlenky našeho nezapomenu-
telného Karla Sladkovského a o nic jiného.
Podstatou myšlenky té jest, že nemá na
příště rozhodovati pouhá absolutní většina,
kterou dosáhl ve volebním okresu jednotlivý
kandidát, ale že má se spočísti kolik v celé
zemi bylo odevzdáno hlasů pro veškeré
kandidáty; tato úhrnná suma odevzdaných
hlasů dělí se pak počtem mandátů, o něz
v celé zemi jde, a quocientním číslem, které
takto vyjde, děli se potom opět součty hla-
sův, co jich každá jednotlivá strana
v celé zemi soustředila na své kan-
didáty.
Tím způsobem vyšetří se, mnoho-i
každé straně dle skutečné její síly patří
poslanců; tolik jich obdrží přiřknuto,
sice budou za zvolené pokládání ti kandi-
dáti, kdož předem obdrželi nejvíce hlasů.
Tak nebude zmařen ani jediný hlas našich
(a oněm též německých) menšin, nýbrž po
loa brr
Němec
doktor
Eppinger
Sladkovský
12
article
čítán bude k dobru té které národní neb
politické straně naprosto spravedlivě
poctivě.
Touže methodou poměrného zastoupení
chce pak národní strana svobodomyslná ře-
šiti též otázku voleb do zemského výboru,
do komisí a všelikých ústavů zemských, ne-
přistupujíc tedy na požadavek Němců po
rozděření sněmu v národní kurie
volební. Těší nás, že tím přijat dávno
námi doporučovaný modus, vyhovující úplně
právu a spravedlnosti a zachraňující jednotu
sněmu českého, kterou německý projek
kurií národních dosud tak vážně ohrožoval.
Podobá se ostatně, že Němci sami, aspoň
Němci pokrokáři, přijmou tím rozřešením za
vděk; aspoň dr. Eppinger ve zmíněné
své řeči prohlásil, že prý jim na formě
nezáleží, jen když ve věci dosáhnou přimě-
řeného svého zastoupení. Horší však bude
s Němci řeč při spravedlivém rozdělení vo-
lebních okresů. Tu najisto budou požadovat.
aby se opětovala pověstná volební geometrie
z říšského volebního řádu, kde sobě nadělali
volební okresy co nejmenší, nám však co
možná největší a tak nás zkrátili při nej
menším o 12 poslanců.
Němec
13
article
Tato šidba nesmí se více opakovat. Na
stejný počet voličů musí připadnouti
poslanec ať v kraji českém nebo zněmčeném
Tu se nesmíme spouštět více v žádné smlou-
vání a obchodování jako v říšské radě
A proto těší nás ujištění volebního provolání
národní strany svobodomyslné: že an
žádoucí dělnost sněmu, a n
sanace zemských financí, an
oprava velebního řádu nemoho
býti a nebudou pro nás před-
mětem politického obchod
s Němci. Tak je to v pořádku. Bohdejz
se jen na tom v rozhodné chvíli, děj se co
děj. nezvratně vytrvá.
K tomu však jest zapotřebí, aby se
vůdcové strany naší co možná nejdříve a co
nejdůkladněji vyléčili ze své osudné důvěři-
vosti ve vládu Beckovu, aby neměli za jisté
že ona rozumí vyrovnání česko německého
sporu tak, aby se národu našemu při tom
dostalo konečně želaného splnění dávných
spravedlivých požadavků jeho: nýbrž na-
opak vždy byla připravena na to, že půjde
ji mnohem více o to, aby upokojila německé
begemony a teroristy, hledíc splniti seč jen
který z jejich požadavků nezřízených
a nás skloniti k tomu, abychom pro ten
boží mír přinesli nějakou tu oběť na oltář
německého separatismu a nadpráví. V té
příčině dlužno se připravit a obrnit pro
všecky případy, proti všem úskokům a pře-
kvapením budoucím, a proto opět se vracíme
ke své tužbě po včasné dohodě všech
upřímně národních našich stran o solidár-
ním postupu proti Beckově potitice a trha-
cím nárokům německým.
Němec
Beckův
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 31. ledna. (Björnson o Ma-
darech.) Zpravodaj „Ujszágu“ rozmlouval
v Řimě s Björnsonem a uveřejňuje nyní obsal
své rozmluvy s norským básníkem a politikem.
Björnson vysvětlil mu, proč se oprátil proti hr.
Apponyovi, jenž na kongrosoch míru hlásá mír,
ale doma potlačuje nemaďarské národnosti. Uhry
ať jsou samostatným, svobodným státem, ale
národnostem mají dát pokoj. Jazyk má být všude
svobodný. Každý ať mluví a učí se v tom ja-
zyku, který se jemu líbí: Madar maďarsky, Slo-
vák slovensky. Maďaři mohou si stavěti školy,
ale musejí také národnostem ponechati právo,
vydržovati si své školy. Hra, kterou hraje hr.
Apponyi, je nebezpečna pro Uhry ... Přejí-lisi
Maďaři míti společný jazyk, ať prý přijmou něm-
činu (?), ktorá je dorozumivacím jazykem v celé
Björnson
Appony
Uher
Madar
Praha
Ma
Uhry
St
15
article
střední Evropě. Němčina mohla by prý být za-
tímným společným jazykem, zatímným proto.
že národem budoucnosti jsou přee
jen Slované. V nich tkví nedotknutá ještě
prasíla .
Ze Záhřeba, 29. ledna. (Odměna srb
ským radikálům.) Z Pešti došla zpráva,
že uherská vláda předložila konečně k sankei
usnesení loňského církevního sněmu srbského
panovník je schválil. Dokud byl živ patriarcha
Brankovič, uherská vláda se zdráhala vyhověti
usnesení radikálné většiny církevního sněmu, po-
ukazujíc na to, že předseda sněmu, Brankovič,
neuznával za platná usnesení, která se stala
v jeho nepřítomnosti, za předsednictví laik
místopředsedy. Nyní, když srbská radikálná stra-
na se sbližila s bánem bar. Rauchem, poměry
se změnily a sněmovní usnesení schválena
Usnašení ta týkají se výslužného srbských uči-
telů v Chorvatsku, platů učitelských, profesor
ských a úřadnických, organisace církevních ško
a voleb do církevního sněmu.
V Pešti, 29. ledna. (Organisace ná-
rodní strany rumunské.) V národnost-
ním klubu utvořila se samostatná rumunská
sekce, jež zvolila za předsedu Jiří Popa- Basešli
a ustanovila, že ústředním sídlem rumunské ná-
rodní organisace má býti Arad. V Aradé zřízena
ústřední kancelář, v jejíž čele stojí poslanec dr.
Mikul. Oncu. Úkolem ústřední kanceláře bude
zorganisovati Rumuny ve všech okresích a utvo-
řiti všude místní rumunské organisace.
Slovan
Brankovič
Rauch
Pop
Basejít
doktor
Mikul
Rumun
Evropa
Záhřeb
Pešť
Chorvatsko
Arad
16
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
„Novoje Vremja“ o výkladu barona Aehrenthala
Že „Novoje Vremja“ v zahraničných otáz-
kách vyjadřuje názory ruského zahraničného mi
nistra, je známo. Co tedy píše o výkladu bar.
Aehrenthala o balkánské politice Rakousko-Uher-
ska, možno pokládati za mínění, které povídá
p. Izvolský svému vídenskému kolegovi.
List píše:
Stav věcí na Balkánském poloostrově je
předmětem stálého znépokojení celé Evropy.
Třenice makedonské a neumění Turecka Make
donce uspokojit vyvolalo zblížení států, jež vedl
k mürzstogskému programu, zavazujícímu Ra-
kousko-Uhersko jmenem zájmů balkánských ná-
rodů a obecného míru nepodnikati za Dunajem
žádného dějství, bez dohody s Ruskem. Do po-
sledního dne Rakousko-Uhersko tak nebo jinak,
třeba jen vnějším způsobem, podrobovalo se po-
žadavkům této úmluvy. V řečí své ale baron
Aehrenthal naznačuje nový pro-
gram, který dokonce nechce počítati se zájmy
balkánských národů, ani s mürzstegským závaz-
kem a vůbec s ničím na světě. Za to ale li-
chotí Turecku. Co Turecko dělá v Make-
donii, bar. Aehrenthal všecko připisuje na účet
„východnímu kvietismu“. Nejspíš týmž kvie-
tismem si vysvětluje také vtržení Turků na per-
ské území. Zatim, co všechny státy všemi mož-
nými mírnými prostředky působí na Portu, aby
ji přiměly k vyplnění svých povinností, baro
Aehrenthal uznává za dobré kokotovati s ní.
Aehrenthal
Novoj Vremja
Turek
Rakousko
Uhry
Evropa
Turecko
Dunaj
Rusko
RakouskoUhersko
Novoj Vremja
RakouskýUhersko
17
article
V oblasti politiky nikdo si nenamlouvá dívku
bez věna. Co chce bar. Aehrenthal od Turecka“
Rakousko-Uhersko chystá se poříditi spojova
čky mezi rakousko-uherskými a bosenskými ža-
leznými drahami s jedné strany, a se sitěmi že
leznic balkánských s druhé, a zvláště se Srb
skem a Tureckem. Nad to vyslovuje naději na
spojení tureckých železnie s řeckými u Larissy.
Tím způsobem Vídeň spoji Berlín
přímou cestou s Athenami a Pyre-
jema dále s Egyptem a Indií.
Samo sebou se rozumí, že Srbsko je tu zmí.
něno pouze mimochodem, aby se dalo svést
stkvělou perspektivou účastenství v obecně
evropském podniku a nekladlo odporu proti ši-
rokým plánům germamisace bliz
kého Východu. S druhé strany starost
o Recko vystupují v popředí. Před nějakým č
bat
Srb
Athena
Turecko
Rakousko
Uhersko
Larissa
Vídeň
Berlín
Egypt
Indie
Srbsko
18
article
sem v jednom italském listu byla uveřej-
něna tajná smlouva Rakousko-Uherska s Ře-
ckom. Rakousko ji zapřelo, ale odkud se nyni
bere ta péče o spojení řeckých železnic s ture-
ckými? Věc vysvětluje se prostě: celý plán
Rakousko-Uherska směřuje k po-
řízení veliké východo-německé ce-
sty k Egejskému moři, cesty, výhodné
pouze Němocku a Rakousku a nebezpečné všem
ostatním.
Rak.-uh. zahr. ministr hodil kámen do vody
a kruhy od něho rozejdou se dále, než si myslí.
Zapomněl, že na Balkáně žije kromě Turků
Řeků ještě mnohomilionové slovanske
obyvatelstvo. Zapomněl, že pokus vykrojiti z bal-
kánských zmatků koláč pro Rakousko-Uherske
jest nejméně řečeno neloyalný k jeho zá-
vazkům k Rusku a nemůže počítat
najeho přízeň ani podporu. Ale nejen
balkánšti Slované, nýbrž snad i Turecko pozná
že mu ku prospěchu nebude německá dráha
protinající jeho území.
Řek
Slovan
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
Balkán
Rusko
Turecko
19
article
Teror, expropriace a atentáty jakožto pa-
mátka po revoluci trvají v Odesse napořád. Nový
gradonačalník gen. Tolmačev shledal příčinu
nevyhladitelnosti zlořádů v tom, že obecenstv
samo proti nim ničeho nečiní, nechává se olu-
povat a vraždit, aniž hne rukou na obranu,
tupě přihlíží, když jsou vražděni a olupován
druzí. Policie i s pomocí vojska ukázala se sla-
bou a nedostatečnou v partísánském boji s tero-
risty. Zkušenost tato potvrzuje, že strůjei rusko
revoluce dobře počítali, že velká města se hod
k partisánské válce noméně dobře, než bary
Ale co mělo neozbrojené obecenstvo děla
proti teroristům, ozbrojeným browningy, puma.
mi a dýkami? Je-liž spravedlivo vytýkati obe-
censtvu, že se proti teroristům nestaví s holýma
rukama? A kdyby se někdo bránil zbraní, byl by
trestán, že nemá práva ji nosit.
Nový gradonačalník to uznal a ustanovil se
obyvatelstvu odesskému dovoliti, aby se ozbrojilo.
Každý dospělý občan, když o to požádá a při
loží svou fotografii, obdrží z vojenského skla
diště půjčkou zbraň, již se zaváže vrátit, až s
poměry změní. Město se rozděli na ozbrojené
rayony a každý rayon si zvolí několik spolu-
občanů, kteří budou dozírat, aby zbrani nebyl
užíváno jinak, leč k účelům sebeobrany, a na
proti úřadům převezmeu v té příčině rukojem-
Jak známo, teror v Odesse provozují ponej-
více Židé, I uni budou do ozbrojené organisnee
pojati. Středem každého ozbrojeněho obvodu
bude synagoga a rabín se starešinami budou
jmenování dozorci obrany při zodpovědnosti, že
židovské obyvatelstvo okrsku zbraní neužije ji-
nak, než k sebeobraně.
Ruska
Odessa
20
article
V Praze, 1. února.
Praha
22
article
»Petit Parisien« uveřejňuje rozmluvu svého
spolupracovníka s ministrem zahraničních věcí
Pichonem o vyjednávání v příčině Baltického
moře. Francie, podle prohlášení ministrova, mu-
sila být stejně jako Anglie povolána k účasten
síví v těchto poradách, poněvadž se jedná
o zrušení smlouvy z r. 1856 o ostrovech Alan
ských, též Francii podepsané.
Předběžné rozpravy o Severním moři byly
zahájeny Německem, Francií, Anglil, Holland-
skem a Dánskem. Dosud nebyl vypracován ko
nečný text nové smlouvy.
Marokko.
Z Tangeru se oznamuje pařížským
listům, jaký dojem v kruzích marockých učinila
marocká debata ve francouzské sněmovně.
V okolí sulfána Abdul-Aziza je uspokojení nad
ohromnou většinou, získanou kabinetem fran-
couzským. Ale Maročané nechápou dobře smysl
jednacího pořadu, který soustředil tuto většínu
Petit Parisien
Pichon
Alan ský
Anglit
Holland
AbdulAziza
Maročan
baltický moře
Francie
Anglie
Německo
Dánsko
Maroko
Tanger
23
article
V drobném prouejít
ranni číslo o sobě . . . za s
odpolodni . . . . . . . za 2h
Ve flislkách na venkovšt
ranní čtalo.
odpolední . . . . . . . . 4l
Inserá(
plati se hotově napřei
Předplacení a inserty přijímá admnini-
strace v Marlanské ulici č. 3.
Tam nachízejí se též redakce
tlakárna n ezpedicu „Národnich Listá“.
Eskupisy se nevracsjí
Marlanský ulice
Národnich Listat
24
article
Vyskytly se obavy, že důraz, položený na projev
neutrality francouzské, může mít neblahý vliv
na přívržence Abdul Aziza a posilní revoluční
hnuti. Znalci poměrů marockých, sídlící v Tan-
geru, uznávají, že v principu jednala Francie
správně prohlášením neutrality v konfl ktu dyna-
stickém. Ale budou-li oba sultánové ponecháni
sami sobě, nezvitězí žádný z nich. Bude to pak
vílězství anarchie a nekonečné prodloužení
osudné krise a nebezpečných zmatků.
Enricco Ferri v Americe.
Slavný učenec a spisovatel Euricco Ferri
opouští své poslanecké místo na krajní levici
socialistické, redakci socialistického žurnálu
L'Avanti« a své povolání profesora na římská
universitě. Odjiždí do jižní Ameriky, kde uspo-
řádá řadu přednášek o těchto sujetech: Richard
Wagner, Tři Italové (Cavallotli, Bovio, Im-
briani), Paříž a současná civilisace, Zločinciv
umění atd.
Abdul Aziza
Euricco Ferri
Wagner
Italos
Cavallotnout
Imo
Tana
Amerika
jižní Amerika
Paříž
Enricco Ferri
socialistický žurnál L ' avanti
25
article
Enriceo Ferri podepsal smlouvu na 100 000
fr., které mu budou vyplaceny za jeho přad-
nášky. Vynikající tento publicista a politik žije
ve stísněných poměrech. Po 25 letech dosáhl
na université římské jako profusor plutu 2000 fr.
ročněl
Z italských učenců byl v Americe slavný
bistorik římského cisařství Ferrero. Vyjednávalo
se též s básníkem d'Annunziem, jemuž nabídli
80 000 fr. za 10 přednášek a cestovní výlohy
pro něj a jeho sekretáře. Dásník pohodlně
odvětil:
»Nemám ve zvyku vyrušovati se pro baliček
cigaret.«
Enricco Ferri před svým odjezdem pro-
hlásil, že nyní se nalézá Italie v plném roz-
machu průmyslového a obchodního rozvojea
v největší bídě proletářů! Ferri nevěři v mož-
nost klerikální reakce, král jí nech ce. Iia-
lové neustávají protestovati proti světské moci
papežově a kdyby měla přijít k veslu zpáteč-
nická vláda, opakovaly by se smutné bouře mi-
lánské z r. 1898, jež by byly jistě vážnější,
poněvadž proletariát je nyní lépe organisován.
Ferri věří, že Italie prodělává tentýž vývoj jako
Francie a že i ona dočká se ministerstva tak
pokrokového jako je kubinet Clemencesu - Briand.
Enriceo Ferri
Ferrera
Enricco Ferri
Ferri
Italia
Briand
Amerika
Francie
d ' Annunzio
27
article
Rovoluční huutí v Portugalsku.
Potvrzuje se stále jasněji, že v úterý byl
učiněn v Lissabonu pokus způsobiti ozbrojenou
vzpouru obyvatelstva, pokus, klerýž se ovšem
nezdařil. Na ulicích srotil se lid a pookusil se
politické vězně násilím vysvoboditi. Došlo k prad-
kým bojům s pěcholou a policií. Z lidu vrženy
dvě pumy, jimiž dva policisté byli usmoceni.
Nyní v hlavním městě prohlášen stav obležení.
Obchody jsou z velké části uzavřeny. Mi nistr
spravedlnosti soudí, že dosavadní opatření na
potlačení nepokojů nestačí. Žádá krále za roz-
sáhlejší plnou moc. Mezilím se v zalýkání repu-
blikánů pokračuje. Bitky lidu s policií opskují
se těměř den za dnem. Stnýšlení i v ostatní
zemi jest velice rozčilené.
Portugalsko
28
article
Baltické moře.
29
article
Konflikt v lodním spolku německém
Frankfurtský jeden list přináší důležitou
zprávu: Znovu zvolené předsednictvo lodního
spolku německého nepřijme hodností mu uděle-
ných. Zdali tímto odstraněním politických štváčů
a agitatorů pro vládu pruskou, jakýmiž byli
v předsednictvu zvláště kníže Salm a gen. Keim,
dají se Bavoři pohnouti opět ke smíru se spol-
kem, jest ovšem ještě otázkou. Leda že by jim
dány byly záruky i pro budoucnost. Prozatim
byla valná hromada zemského bavorského odboru
tohoto spolku, na 2. února určená, odložena,
jelikož smýšlení v členstvu bavorském proti
ústřednímu vedení jest dosud velmi roz-
čileno.
Salm
Keim
Bavor
30
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 1. února.
6—. (Kronika.) Zase jednou hude ko
lovrátek starou písničku smiřovací! Zase jednou
zástupci obou národů mají prý spolu vy
jednávat. A z vyjednávek, rozumi se, nebude
zase jednou niel
— A proč by nebylo? Což není smír ná-
rodů svrchovaně žádoucí věc? Má snad dosa-
vadní neblahý stav věcí potrvat věčně ? Netrpí-l
obě strany? Všecka plodná práce je nemožna
Zjednat mír, je vznešený úkol! Nulnost káže
chopit se ho
— Inu, úkol je vznešený, věc sama svreho
vaně žádoucí, nutnost ji káže, plodná práce
jinak je nemožna, ale — z vyjednávek nebude
přece nic!
— Leda snad . . . řemeslní štváči . .
že opět překazí dílo!
— Jsou řemeslní štváči, jako jsou ře-
meslní — smiřovači. Řemeslo vždy kvete, kde
je ho potřeba. Odstraňte u lidstva potřebu obuvi
a řemeslo ševcovské vyhyne. Také styk národo
rodí své potřeby a svoje řemesla. Jsou štváčí
jsou smiřovači. Ale nářků si všimněte, kterés
slále vrací: štváčům se daří, ale smiřovači, jal
co vezmou do ruky — pohoři !
— A přece nemůže a nesmí spor jíti d
nekonečna! Jsou životné zájmy! Ty volají
kážou, nutí! Tažie se živnostníků, hospodářů
obchodníků! Nechtějí o národním sporu slyšet
A nejen na straně české! Také z německých
řad se ozývají hlasy ! . ..
— Snad se ozývají! Polřeba klidu a po
koje vskutku je citelná! Ale ze smiřovačel
nebude přece nie !
— Proč, u čerla?
Protože nižší zájmy nerozhodují a vyšší
zájmy jsou — sporny . .
— Jaké vyšší zájmy?
— Zájmy národů! A obchodníci, živnost
níci nejsou ještě — národ!
— Však nejsou také sami ! Zástupci jiných
oborů neméně žalují. Všude spor národní je na
překážku dílu pokroku, osvěty, opravám so-
ciálným . . .
Praha
Ina
31
article
Ku podivu! Všichni sporem trpí
všichni jsou proti němu, všichni bysi
přáli, aby byl odstraněn! A spor přec
trvá! A — není možno se ho zbavit! Není-i
věc hodna vážné úvahy? Zda by neměli o ní
přemýšleti, kdo jsou k tomu povoláni? Jestli
spor tivá proti vůli všech a jestli vůle i prání
všech nemohou stačit, aby jej odklidily, není-i
zjevno, že tu běží o nějaký zájem povznesený
nade všechny drobné? Spor, jejž třeba fešiti
jinak, než kuchyňskými prostřodky bězných —
hesel?
— Hoši, pospěšte si, panstvo nahoře už je
mrzuto! A to si pamatujte: věc musí být do
večera hotova! . . .
Tedy smiřujle, pánové ! Honem, smiřujte
Achich! A proč neporoučite ješté — s lanýž
a pečárky ?
achich
32
article
Jsou ovšem lidičky tak zvané »praxe ži-
vota« a ti kozla dají na výklad o přírodě ná-
rodnosti.
— Jaké pak theorie ! namítají. Nejde přece
než o nějaký modus vivendi! Aby se nedala
věc upravit! Daly se národní poměry upravit
jinde, dají se u nás také! To by v tom byí
čert! Podívejte se na Švýcary 1 . ..
Ale už je v tom čert, vskutku ! Právě Švý-
cary, zem naveskrz praktická a rozumná! A cože
tu nevychází na jevo? Prineip národní je —
svrehovaný! Nelze jej žádnému druhému — pod-
činit! Národnost je ž ivel obojím smyslem
přírodně i kulturně! Chtěj nechtěj proniká bytos
společnosti a ještě se vznáší lidem vysoko nad
hlavami, nezávislý na drobné vůli a zájmu
Živel! Nezávislý na času i prostoru
— Jak nezávislý? Což ve Švýearech ne-
žijí Němci, Francouzi a Vlaši svorně vedl
sebe? A neoddává se každý nerušen svým
zájmům? Nejsou-li tu poměry národnostn
vzorně upraveny ? . .
Všecko vzorně upraveno, zajistě! Největš
protivy národní tu vyrovnány, hravě překonány
vhodným zařizením. Švýcarsko, malá zemička
má své tři státní jazyky a všecko dopo-
drobna rovnoprávně provedeno! A v oborech
nejvíce splelitých a oblížných: v železnictví, ve
vojsku, v centrále správy ! A všecko jde hladee
a bez oblíží!
— Nu, tedy ! A co slo ve Švýcarech, půjd
také u nás
— Nepůjde
pe
Němec
Francouz
Vlach
Švýcary
Švýcarsko
33
article
— Proč by nešlo? i e
— Proč by nešlo? i e
Tu právě vrčuhuje čerfův chlup ! U nás
ve Švýcarech? Docela jiná otázka! Tam bylo
spadno poměry upravovat, protože nebylo třeba
národní otázku teprv — řešit
— Upravovat a řešit? Holá hříčka slov ! ..
Dokonce žádná hříčka ! Ve Švýcarech bylo
snadno upravovat poměry mezi Němei, Fran-
couzi a Vlachy, protože národní olázka ně
mecká, francouzká a vlašská byly dávno rozře-
šeny — v sousedství. Národnosti stály tu prot
sobě — rovný proti rovnému!
U nás stojí proti sobě Němci a drobní ná-
rodové slovanští! Rovný proti — nerovným
Kde tu je co rozřešeno? A co nerozřešeno
lze-li upravovat? A rozřešit svoji životnou otázku
může-li kdo jiný, než — národ sám? A dokud
se neslalo, co třeba, což může být platno usta
novovat »výbory« a »komise«?
Rozřešit! Rozřešit !... A u všeei
všudy! V čem pak konečně záleží takové ře
šení? Co si mají Slované v říši počit, aby
»svoji« otázku — rozřešili ? ..
A přec je odpověď tak jednoduchá
A právě proto je tak oblížna!
Otázka Slovanstva v říši nebude rozřešena
dokud jeho odpůrci nebudou přesvědčeni
že Slované ve svém kulturném a tedy i poli
tickém a slátním životě v řiši dovedou se obejít
svými vlastními prostředky.
Tu chvíli, kdy Slované v říši začnou mez
sebou své věci kullurné, polilické i státní pro
jednávat po slovansku, tu chvíli bude ná-
rodní jejieh otázka — rozřešena. Úpra v
poměrů půjde pak už hravě jako po másle
Jako šla ve Švýcarsku!
Švýcar
Fran
Vlach
Němec
Slovan
Švýcarsko
34
article
Ale muž »praxe života« ve věcech národ
nostních praví se býti »bez předsudků«. Marně
jste se namáhali! Trvá pořád na svém.
— Nu, nejsme u nás ve Švýcarsku,t
je jisté ! praví. Ale dobřá vůle přec jen mnoho
zmůže! Oba národové tady v Čechách jsou
přec na sebe poukázáni! To nikdo neupře !A
s dobrou vůlí na obou stranách dílo míru jiste
se podaří ..
Eh, dobrá vůle! Ale — či? Muž s mu-
žem, Čech s Němcem, osobní prospěch-li káže
vždycky se dohodnou. Dojista! Čech prostě za
pomene na chvilinku na požadavek národní,
pokoří se národní superipritě, mluví s Němcem
jeho jazykem a smír je hotov — mezi osobami.
Ale smír osob a smír — národů ! Je-li to jedno
Lidé v zemi, pravda, jsou na sebe poukázánii
Obchodník je poukázán vycházet jak umíse
svými zákazniky, advokát se svými klienty.
úřadník, živnostník, zřízenec se svým obecen-
slvem! Poměr osob k osobám! Ale národ k ná-
rodu? Živel k živlu? Jak jsou na sebe »po-
ukázány« — živly? Dá-hi se tu myslit jiný
poměr, nežli — živelný?
A poměr živlů v přírodě je jasný. Úkolem
je tu zákon přírody. A ten zní: sebe uplatnití
A kde dva v odporu se střetli, buď odpor pře-
konat a druha strávit anebo — rovněli
sily na sebe narazily — každý ve svém okrsku,
olej a voda, proti sobě stanoutl
Tak jsou na sebe »poukázány« živly at
v dějich přírody nebo v dějinách národů ! Druhé
volby nenl: buď podlehnout nebo zvítězit!
Čo
Němec
Švýcarsko
Čechy
35
article
— A otázka smíru?
S jedinou podminkou: prokázat rovnost
sil! A tu nestačí dokazovat — slovyl
Němci budou tak dlouho nesmiřitelní —
a právem své živelné sily nemohou jinakt
— dokud jim Čechové nedukážou, že se z jejich
nadvlády dovedou skutkem — vyprostit.
A potřebný »skutek« je ovšem dílo zároven
ducha i — moci.
A protože moc proti Němcům v říší nemají
dostatečnou ani Čechové sami, ani Poláci sami
a ostatní Slované sami, není olázka »národního
smíru« v říši sni otázka »českoněmecká«, ani
slovinsko-německá, ani polsko-německá, ale je
a zůstává úkolem Slovanstva. A svůj úkol ne-
smí Slované na nikoho strkat. Nikdo jej za ně
nemůže a nebude vyřizovat, nikdo za ně ne-
může podávat nějaký — důkaz síly. A dokázal
sílu Slovanstva znamená slovanskou otázku —
rozřešit.
Všecko na Slovanech záleží! Buď svému
úkolu dostojí a smíření pak přijde samo a vy.
řídí se hladce. Anebo svůj úkol »rozřešit« nedo-
vedou a po zákoně živelném prostě — pod-
lehnou.
Němec
Čecho
Polák
Slovan
Slovan