ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 95fbe000-738c-11dc-938b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 57, person 64, org 6, work 2
1 masthead
Rečník XXXXVIII
2 masthead
poTove
3 masthead
vatla lobozla manodůy můu
4 masthead
V Praze, v nedéli 2. února 1908.
Praha
5 masthead
bil a slbp
6 masthead
lnonněen
7 masthead
Číslo 32.
8 article
Na ranut a odpol. listy předplácí se. v Praze v alulnhstrael na měsl etvrt leta . . s R — s drejí donáškou s měst na čtvit Lta . . . . 7 K 50h ve MliaIk áck: na něsie . . . . . . 2 K 20k Poštout nes na čtvrt 1eja . . . dvojí zisilkou na vee ntt . . . I K co
Praha
9 title
Dnešní čísle pro Prahu le o 18 stranách.
Praha
10 article Volební provolání národní strany svobodomyslné.
Volební provolání národní strany svobodomyslné. Po všech obcích království českého již jsou vyloženy seznamy voličské, strany uza- vírají spolu částečně kompromisy o kandida- turách, aby sobě v řadě okresův volebních nepřekážely navzájem kandidaturami bez- nadějnými a tedy zbytečnými, — avšak o ně- jaké dobodě jejich programové, a ve- spolném a závazném ustanoven se na tom, jaké stanovisko zaujati mají všichni příští poslanci čeští na novém sněmu v otázkách změny voleb- ního řádu a zřízení zemského, jakož i v otázce změny jednacího řádu sně movního a vůči možné předloze vládní o zřízení krajských úřadův na základě nového rozdělení politických okresův a krajův země české: o podobné žádoucí, ba nejnutnější dohodě našich stran dodnes — 1. února 1908, pohříchu ani vidu ani slechu. Doufejme však, až vystoupí všechny národní strany se svými volebními provolá ními, objeví se, kterak o podstatě životních cílů, snah a interesův národa našeho, přese všechno nepanuje mezi našimi stranami ná rodními žádných tak velikých rozdílů v na- zorech, aby se mohlo mluviti o propastech nepřeklenutelných. — A tak se nevzdávejme naděje, že po volbách napraví se opomenut snad ještě dosti záhy, a dříve než by bylo pozdě. —
11 article
Dnes podává veřejnosti české své pro- volání volební širší výkonný výbor ná- rodní strany svobodomy slné. Odkazujíce k němu, upozorňujeme, že za- bývá se na předním místě otázkou volební opravy a vyslovuje se rozhodně oproti Němcům a velkostatkářům pro zásadu v še- obecněho rovného práva hlaso- vacího. Kdežto právě vůdce německých »libe rálů« dr. Eppinger ve své mimoňské řeči proti zásadě této brojí tak vášnivě jako druhdy vůdce německých nacionálů Pradei česká svobodomyslná strana znovu jí pro- hlašuje a zvedá na svůj štít, zavrhujíc všeliké zřízení kuriátní co nej- rozhodněji. Chce i do sněmu českého všeobecné rovné hlasovací právo, aby všemu lidu dostalo se zastoupení, avšak toto všeobecné rovné hlasovací právo má býti zdokonaleno methodou zastoupení po- měrného. — Škoda, že zde nepromluvilo volební provoláni o věci jasněji, aby všemu světu bylo zřejmo, oč jde. Ze se jedná pouze o jiný výklad voleb, o jiný způsob skrutinia než dosud, žeejde o provedení spravedlivé myšlenky našeho nezapomenu- telného Karla Sladkovského a o nic jiného. Podstatou myšlenky té jest, že nemá na příště rozhodovati pouhá absolutní většina, kterou dosáhl ve volebním okresu jednotlivý kandidát, ale že má se spočísti kolik v celé zemi bylo odevzdáno hlasů pro veškeré kandidáty; tato úhrnná suma odevzdaných hlasů dělí se pak počtem mandátů, o něz v celé zemi jde, a quocientním číslem, které takto vyjde, děli se potom opět součty hla- sův, co jich každá jednotlivá strana v celé zemi soustředila na své kan- didáty. Tím způsobem vyšetří se, mnoho-i každé straně dle skutečné její síly patří poslanců; tolik jich obdrží přiřknuto, sice budou za zvolené pokládání ti kandi- dáti, kdož předem obdrželi nejvíce hlasů. Tak nebude zmařen ani jediný hlas našich (a oněm též německých) menšin, nýbrž po loa brr
Němec doktor Eppinger Sladkovský
12 article
čítán bude k dobru té které národní neb politické straně naprosto spravedlivě poctivě. Touže methodou poměrného zastoupení chce pak národní strana svobodomyslná ře- šiti též otázku voleb do zemského výboru, do komisí a všelikých ústavů zemských, ne- přistupujíc tedy na požadavek Němců po rozděření sněmu v národní kurie volební. Těší nás, že tím přijat dávno námi doporučovaný modus, vyhovující úplně právu a spravedlnosti a zachraňující jednotu sněmu českého, kterou německý projek kurií národních dosud tak vážně ohrožoval. Podobá se ostatně, že Němci sami, aspoň Němci pokrokáři, přijmou tím rozřešením za vděk; aspoň dr. Eppinger ve zmíněné své řeči prohlásil, že prý jim na formě nezáleží, jen když ve věci dosáhnou přimě- řeného svého zastoupení. Horší však bude s Němci řeč při spravedlivém rozdělení vo- lebních okresů. Tu najisto budou požadovat. aby se opětovala pověstná volební geometrie z říšského volebního řádu, kde sobě nadělali volební okresy co nejmenší, nám však co možná největší a tak nás zkrátili při nej menším o 12 poslanců.
Němec
13 article
Tato šidba nesmí se více opakovat. Na stejný počet voličů musí připadnouti poslanec ať v kraji českém nebo zněmčeném Tu se nesmíme spouštět více v žádné smlou- vání a obchodování jako v říšské radě A proto těší nás ujištění volebního provolání národní strany svobodomyslné: že an žádoucí dělnost sněmu, a n sanace zemských financí, an oprava velebního řádu nemoho býti a nebudou pro nás před- mětem politického obchod s Němci. Tak je to v pořádku. Bohdejz se jen na tom v rozhodné chvíli, děj se co děj. nezvratně vytrvá. K tomu však jest zapotřebí, aby se vůdcové strany naší co možná nejdříve a co nejdůkladněji vyléčili ze své osudné důvěři- vosti ve vládu Beckovu, aby neměli za jisté že ona rozumí vyrovnání česko německého sporu tak, aby se národu našemu při tom dostalo konečně želaného splnění dávných spravedlivých požadavků jeho: nýbrž na- opak vždy byla připravena na to, že půjde ji mnohem více o to, aby upokojila německé begemony a teroristy, hledíc splniti seč jen který z jejich požadavků nezřízených a nás skloniti k tomu, abychom pro ten boží mír přinesli nějakou tu oběť na oltář německého separatismu a nadpráví. V té příčině dlužno se připravit a obrnit pro všecky případy, proti všem úskokům a pře- kvapením budoucím, a proto opět se vracíme ke své tužbě po včasné dohodě všech upřímně národních našich stran o solidár- ním postupu proti Beckově potitice a trha- cím nárokům německým.
Němec Beckův
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 31. ledna. (Björnson o Ma- darech.) Zpravodaj „Ujszágu“ rozmlouval v Řimě s Björnsonem a uveřejňuje nyní obsal své rozmluvy s norským básníkem a politikem. Björnson vysvětlil mu, proč se oprátil proti hr. Apponyovi, jenž na kongrosoch míru hlásá mír, ale doma potlačuje nemaďarské národnosti. Uhry ať jsou samostatným, svobodným státem, ale národnostem mají dát pokoj. Jazyk má být všude svobodný. Každý ať mluví a učí se v tom ja- zyku, který se jemu líbí: Madar maďarsky, Slo- vák slovensky. Maďaři mohou si stavěti školy, ale musejí také národnostem ponechati právo, vydržovati si své školy. Hra, kterou hraje hr. Apponyi, je nebezpečna pro Uhry ... Přejí-lisi Maďaři míti společný jazyk, ať prý přijmou něm- činu (?), ktorá je dorozumivacím jazykem v celé
Björnson Appony Uher Madar Praha Ma Uhry St
15 article
střední Evropě. Němčina mohla by prý být za- tímným společným jazykem, zatímným proto. že národem budoucnosti jsou přee jen Slované. V nich tkví nedotknutá ještě prasíla . Ze Záhřeba, 29. ledna. (Odměna srb ským radikálům.) Z Pešti došla zpráva, že uherská vláda předložila konečně k sankei usnesení loňského církevního sněmu srbského panovník je schválil. Dokud byl živ patriarcha Brankovič, uherská vláda se zdráhala vyhověti usnesení radikálné většiny církevního sněmu, po- ukazujíc na to, že předseda sněmu, Brankovič, neuznával za platná usnesení, která se stala v jeho nepřítomnosti, za předsednictví laik místopředsedy. Nyní, když srbská radikálná stra- na se sbližila s bánem bar. Rauchem, poměry se změnily a sněmovní usnesení schválena Usnašení ta týkají se výslužného srbských uči- telů v Chorvatsku, platů učitelských, profesor ských a úřadnických, organisace církevních ško a voleb do církevního sněmu. V Pešti, 29. ledna. (Organisace ná- rodní strany rumunské.) V národnost- ním klubu utvořila se samostatná rumunská sekce, jež zvolila za předsedu Jiří Popa- Basešli a ustanovila, že ústředním sídlem rumunské ná- rodní organisace má býti Arad. V Aradé zřízena ústřední kancelář, v jejíž čele stojí poslanec dr. Mikul. Oncu. Úkolem ústřední kanceláře bude zorganisovati Rumuny ve všech okresích a utvo- řiti všude místní rumunské organisace.
Slovan Brankovič Rauch Pop Basejít doktor Mikul Rumun Evropa Záhřeb Pešť Chorvatsko Arad
16 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. „Novoje Vremja“ o výkladu barona Aehrenthala Že „Novoje Vremja“ v zahraničných otáz- kách vyjadřuje názory ruského zahraničného mi nistra, je známo. Co tedy píše o výkladu bar. Aehrenthala o balkánské politice Rakousko-Uher- ska, možno pokládati za mínění, které povídá p. Izvolský svému vídenskému kolegovi. List píše: Stav věcí na Balkánském poloostrově je předmětem stálého znépokojení celé Evropy. Třenice makedonské a neumění Turecka Make donce uspokojit vyvolalo zblížení států, jež vedl k mürzstogskému programu, zavazujícímu Ra- kousko-Uhersko jmenem zájmů balkánských ná- rodů a obecného míru nepodnikati za Dunajem žádného dějství, bez dohody s Ruskem. Do po- sledního dne Rakousko-Uhersko tak nebo jinak, třeba jen vnějším způsobem, podrobovalo se po- žadavkům této úmluvy. V řečí své ale baron Aehrenthal naznačuje nový pro- gram, který dokonce nechce počítati se zájmy balkánských národů, ani s mürzstegským závaz- kem a vůbec s ničím na světě. Za to ale li- chotí Turecku. Co Turecko dělá v Make- donii, bar. Aehrenthal všecko připisuje na účet „východnímu kvietismu“. Nejspíš týmž kvie- tismem si vysvětluje také vtržení Turků na per- ské území. Zatim, co všechny státy všemi mož- nými mírnými prostředky působí na Portu, aby ji přiměly k vyplnění svých povinností, baro Aehrenthal uznává za dobré kokotovati s ní.
Aehrenthal Novoj Vremja Turek Rakousko Uhry Evropa Turecko Dunaj Rusko RakouskoUhersko Novoj Vremja RakouskýUhersko
17 article
V oblasti politiky nikdo si nenamlouvá dívku bez věna. Co chce bar. Aehrenthal od Turecka“ Rakousko-Uhersko chystá se poříditi spojova čky mezi rakousko-uherskými a bosenskými ža- leznými drahami s jedné strany, a se sitěmi že leznic balkánských s druhé, a zvláště se Srb skem a Tureckem. Nad to vyslovuje naději na spojení tureckých železnie s řeckými u Larissy. Tím způsobem Vídeň spoji Berlín přímou cestou s Athenami a Pyre- jema dále s Egyptem a Indií. Samo sebou se rozumí, že Srbsko je tu zmí. něno pouze mimochodem, aby se dalo svést stkvělou perspektivou účastenství v obecně evropském podniku a nekladlo odporu proti ši- rokým plánům germamisace bliz kého Východu. S druhé strany starost o Recko vystupují v popředí. Před nějakým č bat
Srb Athena Turecko Rakousko Uhersko Larissa Vídeň Berlín Egypt Indie Srbsko
18 article
sem v jednom italském listu byla uveřej- něna tajná smlouva Rakousko-Uherska s Ře- ckom. Rakousko ji zapřelo, ale odkud se nyni bere ta péče o spojení řeckých železnic s ture- ckými? Věc vysvětluje se prostě: celý plán Rakousko-Uherska směřuje k po- řízení veliké východo-německé ce- sty k Egejskému moři, cesty, výhodné pouze Němocku a Rakousku a nebezpečné všem ostatním. Rak.-uh. zahr. ministr hodil kámen do vody a kruhy od něho rozejdou se dále, než si myslí. Zapomněl, že na Balkáně žije kromě Turků Řeků ještě mnohomilionové slovanske obyvatelstvo. Zapomněl, že pokus vykrojiti z bal- kánských zmatků koláč pro Rakousko-Uherske jest nejméně řečeno neloyalný k jeho zá- vazkům k Rusku a nemůže počítat najeho přízeň ani podporu. Ale nejen balkánšti Slované, nýbrž snad i Turecko pozná že mu ku prospěchu nebude německá dráha protinající jeho území.
Řek Slovan RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Balkán Rusko Turecko
19 article
Teror, expropriace a atentáty jakožto pa- mátka po revoluci trvají v Odesse napořád. Nový gradonačalník gen. Tolmačev shledal příčinu nevyhladitelnosti zlořádů v tom, že obecenstv samo proti nim ničeho nečiní, nechává se olu- povat a vraždit, aniž hne rukou na obranu, tupě přihlíží, když jsou vražděni a olupován druzí. Policie i s pomocí vojska ukázala se sla- bou a nedostatečnou v partísánském boji s tero- risty. Zkušenost tato potvrzuje, že strůjei rusko revoluce dobře počítali, že velká města se hod k partisánské válce noméně dobře, než bary Ale co mělo neozbrojené obecenstvo děla proti teroristům, ozbrojeným browningy, puma. mi a dýkami? Je-liž spravedlivo vytýkati obe- censtvu, že se proti teroristům nestaví s holýma rukama? A kdyby se někdo bránil zbraní, byl by trestán, že nemá práva ji nosit. Nový gradonačalník to uznal a ustanovil se obyvatelstvu odesskému dovoliti, aby se ozbrojilo. Každý dospělý občan, když o to požádá a při loží svou fotografii, obdrží z vojenského skla diště půjčkou zbraň, již se zaváže vrátit, až s poměry změní. Město se rozděli na ozbrojené rayony a každý rayon si zvolí několik spolu- občanů, kteří budou dozírat, aby zbrani nebyl užíváno jinak, leč k účelům sebeobrany, a na proti úřadům převezmeu v té příčině rukojem- Jak známo, teror v Odesse provozují ponej- více Židé, I uni budou do ozbrojené organisnee pojati. Středem každého ozbrojeněho obvodu bude synagoga a rabín se starešinami budou jmenování dozorci obrany při zodpovědnosti, že židovské obyvatelstvo okrsku zbraní neužije ji- nak, než k sebeobraně.
Ruska Odessa
20 article
V Praze, 1. února.
Praha
22 article
»Petit Parisien« uveřejňuje rozmluvu svého spolupracovníka s ministrem zahraničních věcí Pichonem o vyjednávání v příčině Baltického moře. Francie, podle prohlášení ministrova, mu- sila být stejně jako Anglie povolána k účasten síví v těchto poradách, poněvadž se jedná o zrušení smlouvy z r. 1856 o ostrovech Alan ských, též Francii podepsané. Předběžné rozpravy o Severním moři byly zahájeny Německem, Francií, Anglil, Holland- skem a Dánskem. Dosud nebyl vypracován ko nečný text nové smlouvy. Marokko. Z Tangeru se oznamuje pařížským listům, jaký dojem v kruzích marockých učinila marocká debata ve francouzské sněmovně. V okolí sulfána Abdul-Aziza je uspokojení nad ohromnou většinou, získanou kabinetem fran- couzským. Ale Maročané nechápou dobře smysl jednacího pořadu, který soustředil tuto většínu
Petit Parisien Pichon Alan ský Anglit Holland AbdulAziza Maročan baltický moře Francie Anglie Německo Dánsko Maroko Tanger
23 article
V drobném prouejít ranni číslo o sobě . . . za s odpolodni . . . . . . . za 2h Ve flislkách na venkovšt ranní čtalo. odpolední . . . . . . . . 4l Inserá( plati se hotově napřei Předplacení a inserty přijímá admnini- strace v Marlanské ulici č. 3. Tam nachízejí se též redakce tlakárna n ezpedicu „Národnich Listá“. Eskupisy se nevracsjí
Marlanský ulice Národnich Listat
24 article
Vyskytly se obavy, že důraz, položený na projev neutrality francouzské, může mít neblahý vliv na přívržence Abdul Aziza a posilní revoluční hnuti. Znalci poměrů marockých, sídlící v Tan- geru, uznávají, že v principu jednala Francie správně prohlášením neutrality v konfl ktu dyna- stickém. Ale budou-li oba sultánové ponecháni sami sobě, nezvitězí žádný z nich. Bude to pak vílězství anarchie a nekonečné prodloužení osudné krise a nebezpečných zmatků. Enricco Ferri v Americe. Slavný učenec a spisovatel Euricco Ferri opouští své poslanecké místo na krajní levici socialistické, redakci socialistického žurnálu L'Avanti« a své povolání profesora na římská universitě. Odjiždí do jižní Ameriky, kde uspo- řádá řadu přednášek o těchto sujetech: Richard Wagner, Tři Italové (Cavallotli, Bovio, Im- briani), Paříž a současná civilisace, Zločinciv umění atd.
Abdul Aziza Euricco Ferri Wagner Italos Cavallotnout Imo Tana Amerika jižní Amerika Paříž Enricco Ferri socialistický žurnál L ' avanti
25 article
Enriceo Ferri podepsal smlouvu na 100 000 fr., které mu budou vyplaceny za jeho přad- nášky. Vynikající tento publicista a politik žije ve stísněných poměrech. Po 25 letech dosáhl na université římské jako profusor plutu 2000 fr. ročněl Z italských učenců byl v Americe slavný bistorik římského cisařství Ferrero. Vyjednávalo se též s básníkem d'Annunziem, jemuž nabídli 80 000 fr. za 10 přednášek a cestovní výlohy pro něj a jeho sekretáře. Dásník pohodlně odvětil: »Nemám ve zvyku vyrušovati se pro baliček cigaret.« Enricco Ferri před svým odjezdem pro- hlásil, že nyní se nalézá Italie v plném roz- machu průmyslového a obchodního rozvojea v největší bídě proletářů! Ferri nevěři v mož- nost klerikální reakce, král jí nech ce. Iia- lové neustávají protestovati proti světské moci papežově a kdyby měla přijít k veslu zpáteč- nická vláda, opakovaly by se smutné bouře mi- lánské z r. 1898, jež by byly jistě vážnější, poněvadž proletariát je nyní lépe organisován. Ferri věří, že Italie prodělává tentýž vývoj jako Francie a že i ona dočká se ministerstva tak pokrokového jako je kubinet Clemencesu - Briand.
Enriceo Ferri Ferrera Enricco Ferri Ferri Italia Briand Amerika Francie d ' Annunzio
26 article
Z O dessy.
27 article
Rovoluční huutí v Portugalsku. Potvrzuje se stále jasněji, že v úterý byl učiněn v Lissabonu pokus způsobiti ozbrojenou vzpouru obyvatelstva, pokus, klerýž se ovšem nezdařil. Na ulicích srotil se lid a pookusil se politické vězně násilím vysvoboditi. Došlo k prad- kým bojům s pěcholou a policií. Z lidu vrženy dvě pumy, jimiž dva policisté byli usmoceni. Nyní v hlavním městě prohlášen stav obležení. Obchody jsou z velké části uzavřeny. Mi nistr spravedlnosti soudí, že dosavadní opatření na potlačení nepokojů nestačí. Žádá krále za roz- sáhlejší plnou moc. Mezilím se v zalýkání repu- blikánů pokračuje. Bitky lidu s policií opskují se těměř den za dnem. Stnýšlení i v ostatní zemi jest velice rozčilené.
Portugalsko
28 article
Baltické moře.
29 article
Konflikt v lodním spolku německém Frankfurtský jeden list přináší důležitou zprávu: Znovu zvolené předsednictvo lodního spolku německého nepřijme hodností mu uděle- ných. Zdali tímto odstraněním politických štváčů a agitatorů pro vládu pruskou, jakýmiž byli v předsednictvu zvláště kníže Salm a gen. Keim, dají se Bavoři pohnouti opět ke smíru se spol- kem, jest ovšem ještě otázkou. Leda že by jim dány byly záruky i pro budoucnost. Prozatim byla valná hromada zemského bavorského odboru tohoto spolku, na 2. února určená, odložena, jelikož smýšlení v členstvu bavorském proti ústřednímu vedení jest dosud velmi roz- čileno.
Salm Keim Bavor
30 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 1. února. 6—. (Kronika.) Zase jednou hude ko lovrátek starou písničku smiřovací! Zase jednou zástupci obou národů mají prý spolu vy jednávat. A z vyjednávek, rozumi se, nebude zase jednou niel — A proč by nebylo? Což není smír ná- rodů svrchovaně žádoucí věc? Má snad dosa- vadní neblahý stav věcí potrvat věčně ? Netrpí-l obě strany? Všecka plodná práce je nemožna Zjednat mír, je vznešený úkol! Nulnost káže chopit se ho — Inu, úkol je vznešený, věc sama svreho vaně žádoucí, nutnost ji káže, plodná práce jinak je nemožna, ale — z vyjednávek nebude přece nic! — Leda snad . . . řemeslní štváči . . že opět překazí dílo! — Jsou řemeslní štváči, jako jsou ře- meslní — smiřovači. Řemeslo vždy kvete, kde je ho potřeba. Odstraňte u lidstva potřebu obuvi a řemeslo ševcovské vyhyne. Také styk národo rodí své potřeby a svoje řemesla. Jsou štváčí jsou smiřovači. Ale nářků si všimněte, kterés slále vrací: štváčům se daří, ale smiřovači, jal co vezmou do ruky — pohoři ! — A přece nemůže a nesmí spor jíti d nekonečna! Jsou životné zájmy! Ty volají kážou, nutí! Tažie se živnostníků, hospodářů obchodníků! Nechtějí o národním sporu slyšet A nejen na straně české! Také z německých řad se ozývají hlasy ! . .. — Snad se ozývají! Polřeba klidu a po koje vskutku je citelná! Ale ze smiřovačel nebude přece nie ! — Proč, u čerla? Protože nižší zájmy nerozhodují a vyšší zájmy jsou — sporny . . — Jaké vyšší zájmy? — Zájmy národů! A obchodníci, živnost níci nejsou ještě — národ! — Však nejsou také sami ! Zástupci jiných oborů neméně žalují. Všude spor národní je na překážku dílu pokroku, osvěty, opravám so- ciálným . . .
Praha Ina
31 article
Ku podivu! Všichni sporem trpí všichni jsou proti němu, všichni bysi přáli, aby byl odstraněn! A spor přec trvá! A — není možno se ho zbavit! Není-i věc hodna vážné úvahy? Zda by neměli o ní přemýšleti, kdo jsou k tomu povoláni? Jestli spor tivá proti vůli všech a jestli vůle i prání všech nemohou stačit, aby jej odklidily, není-i zjevno, že tu běží o nějaký zájem povznesený nade všechny drobné? Spor, jejž třeba fešiti jinak, než kuchyňskými prostřodky bězných — hesel? — Hoši, pospěšte si, panstvo nahoře už je mrzuto! A to si pamatujte: věc musí být do večera hotova! . . . Tedy smiřujle, pánové ! Honem, smiřujte Achich! A proč neporoučite ješté — s lanýž a pečárky ?
achich
32 article
Jsou ovšem lidičky tak zvané »praxe ži- vota« a ti kozla dají na výklad o přírodě ná- rodnosti. — Jaké pak theorie ! namítají. Nejde přece než o nějaký modus vivendi! Aby se nedala věc upravit! Daly se národní poměry upravit jinde, dají se u nás také! To by v tom byí čert! Podívejte se na Švýcary 1 . .. Ale už je v tom čert, vskutku ! Právě Švý- cary, zem naveskrz praktická a rozumná! A cože tu nevychází na jevo? Prineip národní je — svrehovaný! Nelze jej žádnému druhému — pod- činit! Národnost je ž ivel obojím smyslem přírodně i kulturně! Chtěj nechtěj proniká bytos společnosti a ještě se vznáší lidem vysoko nad hlavami, nezávislý na drobné vůli a zájmu Živel! Nezávislý na času i prostoru — Jak nezávislý? Což ve Švýearech ne- žijí Němci, Francouzi a Vlaši svorně vedl sebe? A neoddává se každý nerušen svým zájmům? Nejsou-li tu poměry národnostn vzorně upraveny ? . . Všecko vzorně upraveno, zajistě! Největš protivy národní tu vyrovnány, hravě překonány vhodným zařizením. Švýcarsko, malá zemička má své tři státní jazyky a všecko dopo- drobna rovnoprávně provedeno! A v oborech nejvíce splelitých a oblížných: v železnictví, ve vojsku, v centrále správy ! A všecko jde hladee a bez oblíží! — Nu, tedy ! A co slo ve Švýcarech, půjd také u nás — Nepůjde pe
Němec Francouz Vlach Švýcary Švýcarsko
33 article — Proč by nešlo? i e
— Proč by nešlo? i e Tu právě vrčuhuje čerfův chlup ! U nás ve Švýcarech? Docela jiná otázka! Tam bylo spadno poměry upravovat, protože nebylo třeba národní otázku teprv — řešit — Upravovat a řešit? Holá hříčka slov ! .. Dokonce žádná hříčka ! Ve Švýcarech bylo snadno upravovat poměry mezi Němei, Fran- couzi a Vlachy, protože národní olázka ně mecká, francouzká a vlašská byly dávno rozře- šeny — v sousedství. Národnosti stály tu prot sobě — rovný proti rovnému! U nás stojí proti sobě Němci a drobní ná- rodové slovanští! Rovný proti — nerovným Kde tu je co rozřešeno? A co nerozřešeno lze-li upravovat? A rozřešit svoji životnou otázku může-li kdo jiný, než — národ sám? A dokud se neslalo, co třeba, což může být platno usta novovat »výbory« a »komise«? Rozřešit! Rozřešit !... A u všeei všudy! V čem pak konečně záleží takové ře šení? Co si mají Slované v říši počit, aby »svoji« otázku — rozřešili ? .. A přec je odpověď tak jednoduchá A právě proto je tak oblížna! Otázka Slovanstva v říši nebude rozřešena dokud jeho odpůrci nebudou přesvědčeni že Slované ve svém kulturném a tedy i poli tickém a slátním životě v řiši dovedou se obejít svými vlastními prostředky. Tu chvíli, kdy Slované v říši začnou mez sebou své věci kullurné, polilické i státní pro jednávat po slovansku, tu chvíli bude ná- rodní jejieh otázka — rozřešena. Úpra v poměrů půjde pak už hravě jako po másle Jako šla ve Švýcarsku!
Švýcar Fran Vlach Němec Slovan Švýcarsko
34 article
Ale muž »praxe života« ve věcech národ nostních praví se býti »bez předsudků«. Marně jste se namáhali! Trvá pořád na svém. — Nu, nejsme u nás ve Švýcarsku,t je jisté ! praví. Ale dobřá vůle přec jen mnoho zmůže! Oba národové tady v Čechách jsou přec na sebe poukázáni! To nikdo neupře !A s dobrou vůlí na obou stranách dílo míru jiste se podaří .. Eh, dobrá vůle! Ale — či? Muž s mu- žem, Čech s Němcem, osobní prospěch-li káže vždycky se dohodnou. Dojista! Čech prostě za pomene na chvilinku na požadavek národní, pokoří se národní superipritě, mluví s Němcem jeho jazykem a smír je hotov — mezi osobami. Ale smír osob a smír — národů ! Je-li to jedno Lidé v zemi, pravda, jsou na sebe poukázánii Obchodník je poukázán vycházet jak umíse svými zákazniky, advokát se svými klienty. úřadník, živnostník, zřízenec se svým obecen- slvem! Poměr osob k osobám! Ale národ k ná- rodu? Živel k živlu? Jak jsou na sebe »po- ukázány« — živly? Dá-hi se tu myslit jiný poměr, nežli — živelný? A poměr živlů v přírodě je jasný. Úkolem je tu zákon přírody. A ten zní: sebe uplatnití A kde dva v odporu se střetli, buď odpor pře- konat a druha strávit anebo — rovněli sily na sebe narazily — každý ve svém okrsku, olej a voda, proti sobě stanoutl Tak jsou na sebe »poukázány« živly at v dějich přírody nebo v dějinách národů ! Druhé volby nenl: buď podlehnout nebo zvítězit!
Čo Němec Švýcarsko Čechy
35 article
— A otázka smíru? S jedinou podminkou: prokázat rovnost sil! A tu nestačí dokazovat — slovyl Němci budou tak dlouho nesmiřitelní — a právem své živelné sily nemohou jinakt — dokud jim Čechové nedukážou, že se z jejich nadvlády dovedou skutkem — vyprostit. A potřebný »skutek« je ovšem dílo zároven ducha i — moci. A protože moc proti Němcům v říší nemají dostatečnou ani Čechové sami, ani Poláci sami a ostatní Slované sami, není olázka »národního smíru« v říši sni otázka »českoněmecká«, ani slovinsko-německá, ani polsko-německá, ale je a zůstává úkolem Slovanstva. A svůj úkol ne- smí Slované na nikoho strkat. Nikdo jej za ně nemůže a nebude vyřizovat, nikdo za ně ne- může podávat nějaký — důkaz síly. A dokázal sílu Slovanstva znamená slovanskou otázku — rozřešit. Všecko na Slovanech záleží! Buď svému úkolu dostojí a smíření pak přijde samo a vy. řídí se hladce. Anebo svůj úkol »rozřešit« nedo- vedou a po zákoně živelném prostě — pod- lehnou.
Němec Čecho Polák Slovan Slovan