1
masthead
2. února 1908. Číslo 32.
2
masthead
NÁRODNI LISTY.
4
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Z Kolína nad Rýnem.
= Vlak uhání a hřmí. Skutečně hřmí, n
jen obrazně jako v novelách. A letí do tmy.
Zeleň blízkých strání, prohloubené dálky, bled-
noucí nebe, všechno se boří a ztrácí do černé
atmosféry, ve které visí malá, žhavá světla, roz-
hozená a utkvělá nepravidelně jako zrní roz-
metnuté po zemí dlaní rozsévačovou. V temné
noci vystupují jako řetězy nízkých hor sihuety
ještě temnější. Zdá se mi, že už každou chvili
mi zahučí nad hlavou železný obrovský krov
kolinského nádraží, ale vlak letí a letí stále
ještě v před. Teď počínáte tušiti, že protínáte
kraj nesmírného a zhuštěného života. Ony černé
stiny, to jsou moderní hrady továrenských zá-
vodů, města a městečka mezi nimi zdají se jen
nutné přibytky pracovních armád továren. Vše-
chno kolem jediný svět industriálný, z něhož
občas vlaky přijímaji a do něhož vychrlují malé
pluky lidí hřmotivých poněkud a hlavně čilých,
kteří roznášejí svoji energii pracovní a rozvádějí
svůj důmysl, spořádaný a zdisciplinovaný ku po-
divu, od stanice ke stanici. Je už pozdě na noc
a od půl hodiny zdá se vám, že projíždíte jen
jedním jediným gigantickým nádražím, tak těsně
leží u sebe, tak rozplná se jedno až do dru-
hého se svými monotoními řetězy vlaků v úprku
a vagony v nehnutých, odpočivajících Fadách.
Kolín nad Rýn
5
article
Někde pobliž zajisté malně do noci blýská se
Rýn, odvěká trať pro pohyblivost lidí, odvěký
magnet hromadící na své linii kolonii vedle ko-
lonie, z nichž vyrostla města u vody a šedavě
hrady rozběhlé do samot skal. Od té doby, co
tudy se šinuly, od stanice k stanici, pluky řím-
ských vojáků a úřadníků, nepřestalo Porýnsko
být nejkulturnějším a nejbohatším pruhem Ně-
mecka. I když překonán byl Řím v této své
exposituře, když zašel jakoby byl vykrvácel
z tepen v lázni, jeho zbytky a matná tradiee
do pozdních století zůstávaly oživujícím a obro-
zujíeím fermentem germánského Porýní. Co byl
Řím nahromadil na technických dovednostech,
co z nich sem jako v přebytku zanesl, to iv
době úpadku a zániku bylo silné ještě dost, aby
celému stavilelství na příklad bylo učitelemv
kamenné konstrukci münstru cášského a rozpja-
tých kleneb romanských dómů. Teď s obou
stran vodní dráhu provázejí železné sítě kolejí
a pošinování mas od jihu k severu a naopak
znásobilo se mnohokráte.
Po této trati putoval málem před třemi sty
lety od Strasburku po vodě mladý český umě-
lec s lehkým tlumokem, a za několik roků zase
od severu k jihu v družině velkomožného pána.
Na každé zastávce nakreslil si malý úhledný
obrázek jemným pěrem a lehce naň nadechl
něco barev. V těchto lísteích, dnes rozirouše-
ných“ v drobných leplech podle nich provede
ných, jež kdys tvořívaly úhledné kaižečky
nyní jsou rozebrány po listeích, utkvěl pro vždy
panoramstický obraz Porýnska za doby třiceti-
leté války. Václav Hollar to byl a Kolín n. R
jeho několikaletým pobytem, dokud jej anglický
vyslanec hrabě Thomas Howard Arundel odtud
neodvedl.
S Kolínem nepěstovali jsme nikdy mnoho
styků a přece jeho vliv, netušený, nebo neujas
něný, má u nás své stopy.
Strasburk
Václav Hollar
Thomas Howard
Rýn
Řím
Porýnsko
Kolín
6
article
Hřmotivě přehučel se vlak po rýnském
mostě a zastavuje se v samém srdci města.
První pohled do bledého světla městské noci
odkryje cosi ohromného, dóm. V matném
mihotání, v zápase bilých koulí elektrických
dole s temnotou s hůry se na zem tlačicí, ob-
jevuje se jako fantom, obrovitý tvor rozbrázděný
a matně rozělánkovaný, zježený a roztékajíeí
se do noci nahoře po všem okraji. Dva ne-
smírné stvoly věží zdají se spouštěti se na zem
a zabořovati se do ní, spojovati ji a nebem.
Z rána, ve zřetelnosti dne mnoho kouzla
vyprehalo. Obcházím, ne poprve kolem, vstu-
puji dovnitř, procházím chorovými kaplemia
mysl pracuje reflexemi a kombinacemi, rozum
porovnává a uvažuje, nežli se zase dostaví po-
jem, ne dojem, velikosti a složitosti dila. Veli-
kým je dóm ve dne, velikolepým jenom v noci
Čím to as? Doma vykládám posluchačům, že
tato chlouba německé gotiky je nejsoustavnější
typ jejich kateďral. Je to pravďa svatá. Dóm je
tak dokonalý typ, neuhýbajíeí se ni na pravo
ni na levo, jako důmyslný matematický výpočet ;
jeho sestrojení je tak normativní, jak si jen P
J. Lehner představuje každý náš romanský
kostel. Zdá se vám, že by plán jeho mohl na-
rýsovat každý diletant, jen když náležité zná
theorii gotického slohu. Míníte, že není na něm
ničeho tvořeno v horkosti a vášní umělecké.
nýbrž že všechno je výpočet a svědomité do-
držování a plnění nějakých předpisů. Vzpomínám.
co říkával můj učitel Thausing: »Francouzové
dobře věděli, co činí, když Némcům stroskotal
heidelberský zámek a nechali stát kolinský
dóm«. Mínil tím, že ničili jim jejich staré
umělecké vlastnictví a šetřili odnože svéhov
Veli
J Lehner
Francouz
Némec
7
article
Němcích. Gotika není Němců a kolinský dóm
nejméně. Právě na něm bezděky ukázali, že
hospodaří s cizím duševním majetkem. Praco
vali na něm a stále se ohltželi přes hranice,
činí-li vše jak náleží. Největší dílo německé go-
tiky je nejméně originálním. Bralo z nahroma-
děných zásob, osvojovalo si výtržky cizího ge
nia, nezdálo se tu nutným naplnati fantasii víe
nežli rozum. Violet-le Due byl nadšen geniál-
nosti konstruktivního ducha svých gotických
předků. Právem. Ale ti vtělovali v tuto tvaro-
vou důmyslnost a důslednost, mocný a pohnutý
rozmach svého tvořivého pudu, proto každé
řešení předsevzaté úlohy u nich stává se vždy
novým, překvapujícím a osobitým výtvorem no-
vosti. Stavitelé dómu kolínského byli by vlastně
vtěleným a ničím neporušeným ideálem ideál-
ných gotiků Violet-le-Dueových. Ideálem sestro
jovatelů, ne tvořitelů.
Nejpodivnějším na tomto dómu je, že ži
a rostl a dorůstal šest set let a stojí tu jakoby
byl v jednom dnu postaven. Nemá začátku n
konce. Je pouze dostaven. Věky se přes něj
převalily a nezanechaly na něm jediné stopy
Mezi chorem kaplovým, k němuž položili 1248
základní kámen a přilbami obou věží, jimž
roku 1881 nasadily křižové kytky, vidíte jen
vzdálenost několika set metrů a žádnou dobu.
Mistr Gerhard von Riet a jeho pán Konrad von
Hochstaven ovšem zamýšleli věci veliké. V tomto
sidle katolicismu a nyní pevnosti klerikalismu
vzkličila myšlenka, jež několikráte unesla lidii
Němec
Violet
Due
Riet
Hochstaven
leDueový
8
article
postavit chrám, který by všechny předčilv
křesťanském světě. Velikostí a nákladnost.
Rozměr je první jeho základnou, o formu ne-
bylo třeba míti starost.
V. Hollar vídal dóm jako přeražený týčit
se ve dvou částech, chorem a trupem věže, nad
směs přilehlých a kolem stěsnaných domků. Na
jeho velkém, krásném prospektu města sedí
prostřed tato po staletí typická podoba dómu.
Tak bývalo zhusta druhdy a hlavně v době
gotiky. Záměry byly veliké a důvěra v časy a
lidi nemenší. Počínaly se stavby, o nichž každý
jistě věděl, že celé generace nestačí k jich do-
končení, a nadšení, obětavost vyhaely vskutku
dříve a umění starých mistrů stalo se novým
lidem cizím a gotické katedraly zarazily se ve
svém vzrůstu.
Dokud bylo žívo ve zdejší huti, procházel
tu mnozí, kteří pak jinde skládali účty ze svého
kolinského pobytu. Petr Parléř si přivedo
z Kolína ženu do Prahy a A. V. Ambros věnoval
celou stať podobnosti a přibuznosti dómů v obou
městech. V museu hutním nedávno přišli nu
štít s odznakem parléřovským. Avšak katedrála
naše má právě tak francouzský kořen jako ko-
línská. Amiens a Kolín; Narbonne a Prah
tvoří dvojice.
Parléř
A V Ambros
Kolín
Praha
Amiens
Narbonne
9
article
Přišli romantikové a. vdechli život do za-
stavené stavby. Plamenné jejich nadšení vyzvedlo
toto znamení města za symbol národního stře
dověku. Temnoty této doby před jejich zaní-
ceným zrakem rozzařovaly se magickými světly
a z dob napoleonského ponižení vytryskla hesla
o národní povinnosti dokončit slavně, co před
kové směle započali. Dostavění dómu! Jaké to
mělo následky ! Všechnu tu restaurační horečku,
jež do dnes trvá; všechnu tu rekapitulaci go-
tického tvarosloví, jež svedla lisíce, že brali
gramatiky za básníky; všechno to zvědečtění
zarcheologisování architektury, jež jsme prožili;
všechny ty doktriny o křesťanskosti a kostelnosti
středověkých slohů. Odtud pocházi matematik
dómu, čistotné opakování starých forem a leckde
i starou mluvu choru připracovali, aby se lépe
podobala čistotné abstraktnosti nových. Odtud,
od tohoto dómu, z této huti, z kruhu zdejších
kanovníků areheologů a smaterů, kteří víru
ztotožňovali s uměním, rozletla se zrnka hoř-
čičná, aby jinde podobná přesvědčení vykvetla.
10
article
Od Rýna k Vllavě. Pešina a Thun a Zapa
Kranner a Moker opakovali u nás, co zde
Schlegel, Boisserée, Zwirner a jiní prováděli.
Obnova, dostavění, očistění a doplnění naší ka-
tedraly a všeho středověkého. Žilo se v domnění.
že je možno zvrátiti postup tvůrčí, že je možno,
aby se duch předků probudil k nezměněnému
pokračování ve svých dalekých prapravnucích
vyrostlo přesvědčení, že školské opskování je
nejvyšším tvořením. Vzešly snahy činiti toléž,
co se dálo před sty lety, na vlas totéž. K tomu
bylo třeba mnoho vědět a historické bádání pak
nahrazovalo inspiraci a za kazovalo každé
jej! hnutí.
A tak vyrostl tento dóm, zbavený vůně
časů, odervaný tvořivým myslem v oné čistolné
pravidelnosti, které i bohatství tvarové činí
střízlivým, sochy na portalech bezkrevnými a
ohromný celek kuriositou pro cestující, kteří ve
svých příručkách průvodních, chodíce stude-
nými slněmi, rekapitulují, kolik pilířů zde stojí,
jak je co veliké a vysoké. Dílo vytrysklé
z ducha kolínské mystiky přivedli racionalnía
systematičtí potomei na podivuhodný kus mate-
matické soustavy a nastolili rozvážné myšlení
na místě umělecké imaginace a koncepce. Vy-
soké věže kolinského dómu vrhají stiny své až
k nám, na Prahu a Čechy. Karel B. Mádl.
Pešina
Thun
Zap Kranner
Schlegel
Boisserée
Zwirner
Čecho
Mádl
Rýn
Praha
11
article
Školská hlidka.
Školská hlidka.
K definitivě okresních školních
inspektorů.
Časopis »Freie Schulzeitung«, orgán, redi
govaný členem zemské školní rady posl. Legle-
rem, přináší obšírnější zprávu o jednání v zem-
ské školní radě ve příčině zdefinitivnění okres-
ních skoldozorců. Zpráva ta dává nám příleži-
tost, abychom o této otázce, o kteréž z důvod-
ných příčin nechtěli jsme předčasně se roze-
psati, vyslovili nyní několik poznámek. Především
ehceme konstatovati, že autonomní zástupci češt
v zemské školní radě podal), jak již ze zprávy
posl. Leglera vysvítá, úřadní připomínku k mi
nisterstvu vyučování proti usnesení většiny zem-
ské školní rady, protestujíce tak z důvodů auto-
nomních, školských a praktických proti zdefini-
tivnění okresních školdozorců. Při tom musíme
podotknouti, že neměli zajisté v úmyslu nedo
přáti učitelstvu, jehož se týče, zvýšení platu,
jak »Fr. Sch.« naznačuje, neboť zajisté dá se
úprava příjmů okr. inspektorů i jejich zástupeů
uskutečniti i bez uzákonění definitivy a nen
nikoho právě mezi odpůrci zdefinitivnění, kdož
by nepřál inspektorům, aby ve svém těžkém
namahávém a vysoce zodpovědném úřadě byl
mnohem lépe honorováni, než jsou dosud.
Francie
Frei Schulzeitung
12
article
Že posl. Legler podkládá protestu redaktora
Anýže a dr. Metelky motivy zvláště národnostní,
je s jeho stanoviska pochopitelné, poněvadž se
mu jedná o to, aby věcné a autonomně politi-
cké důvody seslabil a odpor české menšiny
proti zdefinitivnění školdozorců učinil na straně
vládní a německé hodně nesympatickým. Da-
vody proti zdefinitivnění okr. škol. inspektorů
tkví v oprávněné obavě o pokrok a rozvoj škol-
ství, potřebnou svobodu učitelstva a v přesvěd-
čení, že by definitivou vliv klerikální, byrokrati-
cký a centralistický daleko více se uplatňoval
ve školství národním než nyní, kdy pokrokovější
inspektoři nacházejí morální oporu ve veřejnosti
a kdy svévolnosti a přehmatům zpátečnickýcha
malicherných inspektorů dá se účinně čeliti se
strany tisku, učitelských organisací a silou ve-
řejného mínění.
Nenáležíme mezi ty, kdo za každou cenu
vidí v každém inspektoru hlavní překážku po-
kroku školského a kdo jsou proti školdozorcům
vůbec předpojati. Naopak známe celou řadu
okresních inspektorů, kteří zůstavují trvalé stopy
záslužně, namnoze tiché a málo uznávané své
blahodárné činosti na poli školském, jsou
učitelům přátelskými vůdci a rádei.
Víme, že mnozí pojímají svůj důležitý úkol
s vyššího hlediska kulturního, než jaké je dáno
byrokratickým mechanismem, ale právě tito in-
spektoři, jak oprávněně tušíme, měli by nej-
menší naděje na definitivu, kterou by neudilel
ovšem skolští znalci a příznivci učitelstva
Anýž
doktor
Metelka
13
article
školy, ale zcela jiní živlové, třeba i přes hlavy
zemských inspektorů, jak toho máme již za ny
nější prozatímnosti obdobné případy.
Nemůžeme tedy pro definitivu školních in
spektorů nikterak se nadehnouti, považujíceji
za škodlivou pro naše školství v nynější jeho
formaci. Až naše školství bude zorganisováne
na základě samosprávném a bude-li administra-
tiva školská prosta všech vlivů cizích a vývoj
školství úmyslně zdržujíeích; až bude dána vý-
vojem školství našeho situace, která podá dosta-
tečné záruky, že k úřadu inspektorskému budou
vybíráni nejlepší paedagogové bez jakýchkoliv
postranních úmyslů a účelů, pak bude možno
jednati o delinitivě školdozoreů. Dnes k tako-
vým poměrům máme tuze daleko.
Při té přiležitosti nemůžeme pomlčeti o p-
divné stylisaci onoho místa ve článku „Učitel
ských Novin“, kde se zazlívá českým auto-
nomním zástupeům v zemské školní radě, že
„tito lidé“ (1!) neupozornili hned učitelstv
na nebezpečí zdefinitivnění školníeh inspektorů
Pomijejíce útrpným mlčením málo vkusné ozna
čení mužů, kteří pro školu a učitelstvo nezištně
a co nejochotnějí pracují na místě zajisté expc-
novaném, připomínáme školským politikům
z „U. N.“, že není vždy dobře jíti s bubnem na
zajíce a že někdy více se uškodí dobré věci
dává-li se předčasně na pospas odpůreům.
O celé věci bude konečně rozhodovati sněm
a bude dobře, udrží-li se v kruzích rozhodujl
cích silný odpor proti uzákonění definitivy škol-
ních inspektorů až do konečného rozhodnutí.
U . N
14
article
Nový uliční řád pro policejní obvod
pražský.
ODokončení)
Nový uliční řád pro policejní obvod
pražský.
ODokončení)
V. Ponšívání chodníků.
§ 20. Pokud § 21. jiného nenařizuje, mají chedi
užívali výhradně chodníků a smějí zpřavídla použíi
jízdní dráhy jen ku přechodu na křižovatkách. Vkro-
čí-li kdo do jízdní dráhy, nechť dá sám pozor na
přijíždějící vozy a jim se rychle vyhne. Chodei jsou
povinni dbáti výstražných znamení kočí a řidičů mo-
torových vozů.
§ 21. Chodníky určeny jsou výhradně pro pěší.
Osoby, jichž oděvem by mohl znečištěn býti oděv
jiných chodců, nebo které nesou břemena, jimiž
volné chůzi se překáží nebo osobní bezpečnost chod-
ců se ohrožuje, nesmějí používati chodníků. Zvláště
se zakazuje nositi způsobem pro okolí nebezpečným
hole a dešíníky, dále předměty ostré, špičaté, ostnaté
a branaté, kterými lze zraniti a konečně předměty
kterými lze polřisniti neb zbarviti. Také sevřené
řady chodců nesmějí používati chodníků. Zakazuje
se odhazovati na ulici ovoce, pecky, oharky a pod
Dále není dovoleno nákladními nebo ručními vozy
zajížděti na chodníky. V ulicích, kde jizdní dráha
není dosti široká, aby nákladní vůz, s něhož má
býti náklad složen, mohl fam zastavili, aniž by do-
prava na silničních drahách a volná jízda vůbec byla
rušena, musí býti náklad složen buď ve dvoře do-
lyčné budovy, a není-li to možno, aspoň v dobu, kdy
ostalní vozba se neděje. Led, uhlí, dříví, hlínu, písek
a podobné předměty nutno skládati přímo s vozu na
místo určené. Místo ke skládce staviva vykazuje sla-
vební úřad. Zakazuje se v jizdní dráze neb na chod-
nicích tlouci led neho štípti dříví a tomu pod.
§ 22. Voziky dělské a pro nemocné mohou sice
po chodnících jeti, nesmějí však jeti vedle sebe nebo
bezprostředně za sebou a zbytečně zaslavovati, aby
volná chůze nebyla rušena. Prázdnými dětskými
vozíky a těmto podobnými vozíčky, jež slouží k do-
pravě zkoži, nesmí se po chodnících jezdili.
Vkro
15
article
VI. Předpisy pro pohřobní průvody.
§ 23. Pohřební průvody ubírejtež se pouze na
hranice městského okresu a to nejkratší ceslou. Další
cesta odtud na hlbilov nebo ke dráze budiž vyko-
nána nejkratším směrem a rychle. Takové průvody
mají se pokud možno vyhnouti vůbec ulicím, jimiž
jezdí silniční dráhy. Nelze-li tak učinili, budiž k to-
mu přihlíženo, aby doprava na silničních drahách
a ostatní volná jízda nebyla rušena. Za přesné šetření
těchto předpisů jsou zodpovědni majilelé pohřebníel
ústavů, pokud se týče pořadalelé pohřeb vypravující
§ 24. Pouze výjinečně při pohřbech zvláště vy-
nikajících osobností může e. k. policejní ředitelstv
ku předcházející žádosti povoliti odchylku od pře-
pisu § 23.
VII. Zvláštní obmezeni jizdy.
§ 25. Dočasné nebo trvalé obmezení dopravy
pro jednetlivé ulice, náměstí a mosty ustanoví
vyhlásí c. k. pol. ředitelství pa dohodě s magistrá-
tem král. hlav. měsln Prahy, pokud se týče s tím
kterým městským zaslupitelstvem. Trvalé obmezeni
dopravy bude mimo to označeno patřičnými návé-
štími na tčch kterých místech.
jednetlivý ulice
Praha
16
article
VIII. Předpisy závěrečné.
§ 26. Tlmto řádem zrušuje se jízdní řád ze dne
3. července 1881 a všechny dosud vydané, které
o předmětech tohoto řádu obsahují ustanovení stejná
nebo jemu odporující. V platnosti zůstávají pouze
zvláštní předpisy o jízdě c. a k. hradem a Král. Obo-
rou, pak o příjezdu a odjezdu při divadlech. Pro auto-
mobily a motorová kola, jakož i pro velocipedisty
platí mimo to ještě zvláštní předpisy v té příčině
vydané. Průhon dobylka jest rovněž upraven zvlášt-
ními předpisy
§ 27. C. k. stráž bezpečnosli pečuje o řádnou
Irekvenci pěší a jízdní na základě předpisů toholo
řádu a bdí nad tím, aby každý nařízení zde obsa-
žených šetřil; rozkazů jejich musí každý ihned a bez
odporu poslechnouti. Zejména musí vozka na vy-
zvání bezpečnostním orgánem dané zvednutím ruky
ihned povoz zastavili. Přestupky těchto předpisů
pokud nepodléhají všeobecnému trest. zákonu, trestají
so dle min. nař. ze dne 30. záři 1857, říš. zák. č. 19
c. k. policejním ředitelstvim. Pokuty plynou do míst-
ního chudinského fondu.
§ 28. Předpisy o hrzdách na ručních vozech
(§ 6), pak v příčině označení a osvěllování náklad-
ních povozů a osobních povozů nájemních (§ 7. a 9.
vejdou v platnost po 3 měsících ode dne jich vyhlá
šení, ostalní předpisy nahývají platnosti dnem jich
vyhlášení.
Král
17
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** Novoměstský S. K. najal tennisové
hřiště na Letné, aby poskytl svým členům příle-
žitost ku pěstování i tohoto sportu. Zajisté, že tím
vyhověl dávnému přání mnohých členů, kteří s
vyzývají, aby své přihlášky odevzdali v nejbližší
době kol. Slaničkovi. Za členy klubu se přijímají
dámy.
** Novoměstský S. K. svolává všechna
svá mužstva na neděle 2. a 9. února k zahájen
řádného trainingu. Po trainingu porada o volbě
kapitána a definitivní sestavení prvých dvou muž
stev pro zápany o Charity Cup.
* Český výbor pro hry olympick
má schůzi v ponděi! 3. února o 8. hodině večerní
v hotelu »U černého koně«.
** Rozstavný závod hodinový v běhu
pořádán byl s velikým úspěchem v Ganau. Mez
10 mužstvy zvílězil A. a R. C. de Bruxelles, jehoi
mužstvo Delloye, Mertens, A. a E. Viquol urazilo
20 km 670 m; 2. R. C. de Bruxelles o 190 m;3
Rapid Club Saint-Jose. — Z jímavý zajisté drul
závodu, který by se doporučoval i u nás, kde
atletika potřebuje netoliko dobrých výkonů, nýbrž
zajímavě arranžovaných, má-li získati přízeň obe
censtva, které v sportovní podívané především
hledá zába v u.
* Slavia v Belgii. Pařížský »Auto« při-
náší v »belgickém dopise« tuto zprávu: »Raciný
C. de Bruxelles se utká v první polovíe
května s famosním prvním mužstvem Slavie
z Prahy. Tento sensační zápas bude konán v ne-
děli ve Vivier d'Ole (hřiště R. C. B.): druhého dne
se Slavia utká s mistrovským mužstvem Unien St
Gilloise na hřišti Leopold C« Turné v prvé polovici
května, měsíce anglických zápasů, bude vyžadovati
značných finančních obětí už na ušlém zisku
z matchů domácích. Dnes, kdy v Brusselu a jinde
vykonány byly rozsáhlé přípravy a zprávy jdou
mezinárodním tiskem, ovšem Slavia nemůže ben
poškození své pověsti couvnouti.
S K
Slanička
R C
jít Brusel
Delloy
Mertens
E Viquol
Letná
Belgie
Praha
Brusel
charita Cup
Rapid klub
SaintJos
Slavia
Kurier d ' Ola
Unien St Gillois
Leopold C
km
Raciný C
18
article
NÁBYTEK
NÁBYTEK
pro úplné zařízení byt
ve velkém výběru má na skladě
výroba nábytku
J. DOR
Jen Praha, Václavské nám. 33.
Z cyklistského ruchu.
** Francouzský obchod a koly. Vývo
Francie byl v roce 1907 5,341.000 Ir., dovoz 7,622.000
fr. Příslušné číalice r. 1906 byly 5,944.000 fr.a
7.787.000 fr.; r. 1905 6,224.000 a 5,958.000 fr. Vývon
moterek stále klesá. R. 1905 byl 1,115.000 fr.,r
1906 byl 1,375.000 fr., r. 1907 už jenom 725 000f
Ovšem dovoz motorek není značný; r. 1907 měl
cenu 38.000 fr., proti 17.000 fr. v roce 1906 a 140. 00
fr. v r. 1905.
Rutomobilfsm.
** Francouzský Grand Prix jest stano-
ven na 8. července na okrubu u Dieppe. Den pře
ním bude konán závod voitare.
Ir
Praha
Václavský já
Francie
Dieppe
Grand Prix
19
article
„Herkules“ a „St. Christophe
„Herkules“ a „St. Christophe
jsou nejlepší antidérapanty.
Antonín Piskáček, Vídeš, VI 2, Stumpergasse 28h.
Odborník ve správkách hadic a pláštň. Příležitostně
koupené pneumatiky stále na skladě. Zástupce pro
Prahu Bedřich Merfait, Truhlářská ul 21 n. 2202
Zimní sporty-
** Hockevové mužsťvo Slavie odjelo
v pátek do Pešti v úplném sestavení, avšak bez po-
sily mladoboleslavských Slavistů, z nichž Kuna
ovšem hodlal včera se za mužstvem vypraviti.
** Mi strovství Evropy v ry ch lobru-
slení. Z Celovce, 1. února. (K. k.) Včera jeta trat
na 90 m, v níž zvítězil Ocholm (Štokholm) za 47
vt. «. Bobrer (Celovec) za 471/2. Schilling (Vídeň)
517/,. M yslbek upadí právě tak, jako před týdnem
v Mladé Boleslavi.
Herkules
Stanislav
Christoph
Piskáček
Vídeš
Bedřich Merfait
Ocholm
Schilling
Praha
truhlářský ulice
21 můj
Pešť
Evropa
Celovec
Vídeň
Mladá Boleslav
Slavia
20
article
NAE
NAE
= velký výběr. =
EA,
továrna nábytku-
Praha Karlin.
Karlin
Praha
22
article
** Rozvoji zimních sportů hodlá slou-
žiti Český spolek pro zimní sporty, jeni
na lidových zásadách se v Praze zakládá. Přihlášky
(na letošní rok přispěvek 1.50, na příští 3 K) a pří-
spěvky přijímá p. Fr. Beneš, úřadník Živnostenské
banky, Král. Vinohrady, Balblnova ul. 12. Příšte
o věci se zmíníme obšírněji.
všeobecná ak.
společnost pro
pojišťování
naproti „Národnímu divadlu“
Pojlšťuje ve všech možných kombinacích za pevnou prem
2220
Beneš
Král
Praha
Francie
Balblnov ulice
Český spolek pro zimní sport
živnostenský banka
národní divadlo
23
article
NN bES
NN bES
= Žádejte prospekt. =
Lovectví.
** Pronox, noční hledí pro lovecké kulovnice-
Snaze, vynalézti zařízení, které by umožnilo bez-
pečné miření i ve tmě, děkujeme řadu zajímavých
a více méně účelných přistrojů, z nichž dnes chceme
věnovati pozornost Pronoxu, který znázorňuj
náš obrázek.
Pronox
24
article
Pro jeho konstrukci směrodatny byly tyto zřetele
V první řadě bylo nulno vyloučiti o zařov án
mušky a umožnití každému laiku, aby v několik
málo vteřinách sám v žeru opatřil ručnici osvětle-
nou muškou, bez dolů visících a střelci překážejícíel
kontaktních šňůr, bez složitého mech a
nismu, který snadno vypoví službu
přístroj zbytečně zdražuje. Dále byl
nutno, aby muška se osvětlila antomaticky v oka-
mžiku, kdy myslivec ručnici přilící a aby přístr
přestal svítiti, jakmile se zbraň vezme od lice. Male
balerie totiž nemohou býti trvale v činnosti. Zaří-
zení pákového kontaktu nelze doporučiti, poněvadž
jest nebezpečí úplného vybití haterie, zapomeneme-li
ji vypnouti. Naopak se stejně snadno stane, že love
v okamžiku zalícení zapomene baterii zapnout. Nočn
hledí Pronox seslává v podstatě z perového oblou-
čku D, který lze na přední konec hlavní snadne
upevniti. Po straně obloučku jest pouzdérko H ku
pojmutí lampičky. Hořejší konec pouzdérka jes
uzavřen čepičkon C. na kteréž jest upevaěna ocelová
rourka G. V ronrce této jest umfstěna skleněná ty-
činka, jež sahá až k otvoru asi uprostřed rourky se
nalézajíeímu. Tento otvor (označení na vyobrazení
šipkou), leží, když noční hledí jest na ručnici upev-
něno, bezprostředně před muškou. Závit na roure
s korrespondující matičkou K umožňuje nejp ře
nější sestavení lohoto hledí ve směru b-
rizontálním i vertikálním, Skleněná ty
činka má za účel, aby rozváděla světlo ze žárovky
v rource až k otvoru, velkému jako špendlí ková
hlavička. Skleněná tyčinka jest před otvorem tak
formována, že světlo směřuje k oku střelce.
25
article
Vedení světla skleněnou tyčinkou zamezuje
úplněvyzařování na mistě, kde vych á zí,
tak že předmět, na který se míří, lze zcela zřetelně
rozpoznati, aniž by světlo na cíl padalo.
Zvlášť důmyslně sestrojen jest automatický vypinač.
Pod obloučkem D) jest umístěna kovová roura A) ku
pojmulí baterie a roura ta otáčí se na šarnýru E)
Baterii lze snadno vyměniti tak, že čepičku F), kterou
jest kovová roura uzav řena, sejmeme malým otočením
na způsob bajonelového závěru, načež lze baterii vy
sunout. Na ohloučku jest také kontaktní zpruha B)
kteráž koresponduje s jedním polem lampičky. Pi
čekání má myslivec ručnici ležet buďlo na kolenou,
nebo vedle sebe stát. V obou případech leží pouzdro
s balerii rovnoběžně hlavní ručnice, tak že je balerie
vypnuta; též může býti ručnice zavěšena, aniž by
lampička svítila. Při zalícení dotkne se roura s bateri
svou vlastní váhou úplně tiše kontaktní zpruby B)
a zapne tím automalickou lampičku, načež se muška
ihned osvítí. Při odlícení ručnice přejde roura s baterií
do původní polohy a vypne tím baterii. Z vysvětleni
patrno, že odpadá použití vodicích drátů.
26
article
Žárovku i baterii lze snadno vyměniti, skleněná
tyčinka jest chráněna před poškozením ocelovou
rourkou, ve které jest umístěna. Přístroj stojí pouze
K 40.— včetně elegantního pouzdra. Výsledky ve
střelbě, které nočním hledím »Pronox« byly docíleny.
jsou překvapující. Bylo stříleno na příklad na vzda-
lenost 80 metrů na terč stojícího sruce. Bylo již tak
šero, že jen stěží bylo lze rozeznati obrysy terče.
Z pěti vyslřelených ran seděla první střela na pale
nad komorou, ostatní čtyři rány byly všechny na
komoře. Bez osvětlené mušky bylo by vůbec bývalo
nemožno terč trefit. Vynikající v puškařství firma J
Nowotný, c. k. výsadní továrna na střelné zbran
v Praze, Ferdinandova třída, 38, převzala zastupitel-
ství tohoto znamenitého a skulečně účelného vyná-
lezu i poslouží mileráda každěmu bližším vysvětle-
ním; kromě loho bude jmenovaná firma pořádat od-
borné demonstrace s nočním bledím »Pronox« na
vlastní střelnici v Hostivaři, k nimž si vyprošuje
přihlášky interesenta.
Pro nevěsty
Svatební --
Damaškové
s Hennebsr-
govo hečválí
9d 75 kr. peč
vyplaosně
Vyolen.
oah
Vaorpy aln
Praha
Ferdinandov třída
Hostivař
Hennebsr
J Nowotná
27
title
Továrna na hedvábí Henneberg v Curychu.
Henneberg
Curych
28
article
České veřejnosti
České veřejnosti
2332
29
article
na vysvětlenou
v záležitosti pana Mojmíra Urhánka
proti Umělecké Besedě.
Pan V. J. Novotný, jenž pro operu. Král. Vino-
hradů přeložil text Puceiniovy opery „Madame But-
terfly“, ucházel se o vydání českého překládu nákla-
dem „Máje“ a potom nákladem firmy Fr. A. Urbán-
kovy. K vydání bylo zapotřebí svolení firmy Ricordi
v Miláně, resp. jejího pražského zástupce pana Moj-
míra Urbánka. Dle sdělení učiněného p. V. J. Novot-
ným jednatelí Hudebního odboru Umělecké besedy p.
A. B. Svojsíkovi, p. Mojmír Urbánek svolení své
k vydání českého textu odepřel. Proto dožádal pře-
kladatel jmenovaného jednatele Hudebního odboru,
aby Hudební odbor jako středisko hudebních umělců
u firmy Ricordi v jeho prospěch zakročil. Toto pře-
kladutelem dožádané zakročeni stalo se dopisem, jejž
pan Mojmír Urbánek dne 28. ledna 1908 uveřejníl a
z něhož patrno bylo, že Hudebnímu odboru U. B. šlo
jedině o pomoc českému spisovate li proti zvůli páně
Urbánkově a že tedy v tom směru konal Hudební od-
bor jedině svoji dohrou povinnost. Ježto záležitust
spěchala a překladatel vlašský nebyl okamžité po ruce,
obstarán a odeslán kanceláří U. B. dopis německý.
Faktické okolnosti, tuto námi uvedené, sám pan
V. J. Novotný svým zaslánem v „Nár. Listech“ ze
dne 29. ledna 1908 v plném rozsahu jako pravdivé
potvrdil. Pan Mojmír Urbánek, chtěje toto svědectví
Novotného seslabiti, opatřil si prohlášení pp. dra.
J. Boreckého a L. Nováka, kteří s ním o vydání
jménem „Máje“ vyjednávali, a firmy Fr. A. Urbánkovy.
Těmi mělo brti před veřejností dotvrzeno, že p.
Urhánka
V J Novotná
Král
Puceiniův
Moja
Urbánek
A B
Svojsík
Urbánkův
Novotný
J Borecký
L Novák
Milán
Francie . A . Urbán
Ricordi
U . B
Francie . A
madame But
30
article
M. Urbánek vydání českého překladu opery nikterak
nemařil. Pohleďme však, co jmenovaní pánové v
svých prohlášeních povídaji!
Z prohlášení zástupců „Máje“ jde na jevo, že p.
M. U. „byl ochoten povolení k vydání českého libretta
od firmy Ricordi vymuci“, ale „po různých vývodech
jeho uznal výbor za vhodno od vydání upustiti“.
To znamená ve srozumitelné češtině: pan M. U.
to byl, jenž vydání překladu zmařil. A s historií vy-
dání firmou Fr. A. Úrbánek má se to na vlas stejně:
Pan M. U. byl zase „ochoten povolení dáti a scházela
jen nepatrné dohodnutí“ — ale k tomuto dohodnutí
— přes jeho nepatrnost — přece jen vůbec nedošlo.
Pan Novotný libretto firmě Fr. A. Úrbánek nabídnul,
tato byla je ochotna vydat — kdo tedy zmařil jeho vy-
dáni? Že by dopis jednatele Um. Besedy Ricordimu
přerušil vydání českého textu libretta firmou F. A.
Urbánek, může namlouvat pan M. U. jen tomu, kdo
přehlédl, že k zakročení Uměl. Besedy došlo teprva
tehdy, když již bylo nebezpečí, že fa. F. A. Urbánek
o svolení k vydání se ucházejicí, překlad nebude moci
vydati.
Hned svým prvním zaslánem pan M. U. vzbudi
ve veřejnosti jistě velké překvapení, a to ve dvojím
směru, předně tím, že na místo, aby se stížnosti svojí
proti funkcionáři spolkovému obrátil se k správnímu
výboru, jakožto jediné kompetentnímu, znenžil dopisu
tretí osobě zaslaného k veřejnému ostouzení funkcio-
náře a Uměl. Besedy samé za to, že ujali se p. No-
votného proti jeho libovůli. A druhé překvapení: pan
Mojm. Urbánek jako národní karatel.
M Urbánek
M U
Úrbánek
Novotná
F A Urbánek
Mojm
Ricordi
Francie . A
31
article
Týž p. Mojm. Urbánek, jenž na pražská nároží
uvedí koncertní plakáty dvonjazyčné neb v pověstném
svém volapůku psáné, jenž předlení učinil pokus roz-
množiti německé časopisy v české Praze o hudební
reklamní list výlučně německy psaný, jenž kolikrát
v týdnu vtírá se nedůstajným způsobem v německých
listech pražských v přízeň pražského Némectva — týž
pan M. U. s průhlednou tendencí uveřejnil dopis, jenž
přiručím tajemníkovým přeložen a Ricordimu zaslán
německy jen proto, že vlašský překladatel nebyl oka-
mžitě po ruce. — Uveřejnil jej, aby hodil na U. H.
odinm nevlastenectví. Vlastenecké smýšlení a nejčistší
vlastenecký zápal, který vždy v Umělecké Besedě by
a dosud je domovem, je po vlastech českých přílš
dobře znám, než aby se bylo mohlo podařiti panu M.
U. tento čistý štít U. B. poskvrniti. Proto je přirozeno,
že p. Mojmír Urbánek s tímto manévrem nadobro
pohořel.
Tím vším, co jsme zde s veřejnastí sdělili, dosud
jsme vlastně nevysvětlili, proč p. M. U. právě te
proti Um. Besedé s takovou prudkostí vystoupil. Vy-
světlenl, proč se tak stalo, podal pan M. U. vlast ě
sám. Den před uveřejněním prvního svého zaslána
poslal přímo do schůze správního výboru dopis, v ném
svoje veřejné vystoupení v následnjící den ohlašujea
odůvodňuje je tím, že činí tak proto, jelikož „na dva
dopisy předsedovi správního výboru v jiné záloži-
tosti řízené nedostalo se mu odpovědi“, a právě tato
„jiná záležitost“ to byla, proč došlo k přítomnému ve-
řejnému útoku na Uměl. Besedu.
Mojm
Urbánek
M U
Besedý
český Praga
32
article
Poněvadž p. M. Urbánek sám takto vydání pře-
kladu Novotného uvedl v souvislost s touto „jinou zá-
ležitosti“, nemáme příčiny tuto „jinou záležitost“ če-
ské veřejnosti zatajovati, a to tim méně, že z jejího
uveřejnění motivy jednání páně Urbánkova teprvev
pravém světle se objevi.
Věc má se takto
Pan Mojmir Urbánek před časem byl obviněn
Národním Obzoru, že do knihony Uměl. Besedy pro-
dal český překlad Grafovy kniby: „Německá hudba
v 19. století“ s vlastnoruční dedikací překladatelovou
choti pana M. U, pí. Išce Urhánkové. Obvinění toto
Umělechou Besedou po dlouhou dobu šetrné tajené
dostalo se do veřejnosti bez vlivu a vědomí U. B.
což pochopitelno, ježto kniha dodána do knihovny při-
stupné více než 3000 členům. Pan M. U. místo, aby
proti veřejnému obvinění veřejně se obhájil, požádal
U. Besedu, aby inkriminovanou knihu mu vrátila.v
době po dojiti této žádosti pana M. U. nekonala se
po dobu 14 dnů schůze správního výhoru Um. Besedy
a nebylo tudiž lze rozhodneuti, jak se má nalož ti
s žádanou knihou i se šesti jinými hudebninami v cel-
kové ceně 95 K, které s podobnými „vadami“ pan M
U. Umělecké Besedě prodal.
M Urbánek
Novotný
Urbánkův
Mojmir Urbánek
Grafův
M U
Urhánková
33
article
Pan M. U., nedostávaje z uvedených důvodů ihne
odpovědi na svou žádost, větřil „periculum in mora“,
protn pokládal za nutné, aby za každou cenu a co
nejrychleji zcela eskamotérsky, před veřejností zamě-
nil role žalovaného a žalujícího, aby Uměl. Besedu
na venek zostudil a uynitř rozdvojil a aby pozornot
veřejnosti od své bývalé činnosti v Uměl. Besedé
odvrátil
Lokálky v „Daliboru“ i v jiných listech, miříc
přímo i nepřímo proti Um. Besedé, a jejím, zejména
hudebním podnikům, nepůsobily dosti rychle, ježto
Uměl. Beseda na ně nerengovala. Proto odhodlal se
k svým zaslánům, v nichž spolek, v jehož středu jsou
takřka všichni přední tvořící i výkouní umělci čeští, uráž-
livě nazývá „represantací českých hudebních umělců“
v uvozovkách. Aféra těmito záslány vyvolaná nkázala
jak místným a účinným bylo zakročení Umél. Besedyí
Ricordi přimo rozhodi ve prospěch
vydání překladu Novotného.
To je positivní výsledek akce Umělecké Besedy
Že měla výsledek ještě jiný, i to je vlastní zásluhou
pana M. U.
M U
Dalibor
Novotný
Besedye Ricordi
34
article
MAzU
MAzU
v Prane
35
article
Ostří zaslána p. M. Ú. netrefilo Um. Beselu, ale
naopak poskytlo příležitost před veřejnosti aspoň s jedné
stránky ukázat, kdo je — pan Mojmír Urbanek.
M Ú
Besela
Urbanek
36
article
Z jednohlasného usnesení výborové schůze Hu-
debního odboru Umělecké Besedy dne 31. ledna 190a.
Za Hudební odbor Umělecké Besedy:
J. Trneček,
A. B. Svojsík,
předseda
jednatel
Ot. Ševčík,
o8 nžlla
místopředseda,
o polte nn
Hu
J Trneček
A B
Svojsík
Otakar
Ševčík