ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 56e58670-7592-11dc-ac9e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 36 celkem · entity: place 41, person 88, work 4, org 23
1 masthead
2. února 1908. Číslo 32.
2 masthead
NÁRODNI LISTY.
3 masthead
Strana 13.
4 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Z Kolína nad Rýnem. = Vlak uhání a hřmí. Skutečně hřmí, n jen obrazně jako v novelách. A letí do tmy. Zeleň blízkých strání, prohloubené dálky, bled- noucí nebe, všechno se boří a ztrácí do černé atmosféry, ve které visí malá, žhavá světla, roz- hozená a utkvělá nepravidelně jako zrní roz- metnuté po zemí dlaní rozsévačovou. V temné noci vystupují jako řetězy nízkých hor sihuety ještě temnější. Zdá se mi, že už každou chvili mi zahučí nad hlavou železný obrovský krov kolinského nádraží, ale vlak letí a letí stále ještě v před. Teď počínáte tušiti, že protínáte kraj nesmírného a zhuštěného života. Ony černé stiny, to jsou moderní hrady továrenských zá- vodů, města a městečka mezi nimi zdají se jen nutné přibytky pracovních armád továren. Vše- chno kolem jediný svět industriálný, z něhož občas vlaky přijímaji a do něhož vychrlují malé pluky lidí hřmotivých poněkud a hlavně čilých, kteří roznášejí svoji energii pracovní a rozvádějí svůj důmysl, spořádaný a zdisciplinovaný ku po- divu, od stanice ke stanici. Je už pozdě na noc a od půl hodiny zdá se vám, že projíždíte jen jedním jediným gigantickým nádražím, tak těsně leží u sebe, tak rozplná se jedno až do dru- hého se svými monotoními řetězy vlaků v úprku a vagony v nehnutých, odpočivajících Fadách.
Kolín nad Rýn
5 article
Někde pobliž zajisté malně do noci blýská se Rýn, odvěká trať pro pohyblivost lidí, odvěký magnet hromadící na své linii kolonii vedle ko- lonie, z nichž vyrostla města u vody a šedavě hrady rozběhlé do samot skal. Od té doby, co tudy se šinuly, od stanice k stanici, pluky řím- ských vojáků a úřadníků, nepřestalo Porýnsko být nejkulturnějším a nejbohatším pruhem Ně- mecka. I když překonán byl Řím v této své exposituře, když zašel jakoby byl vykrvácel z tepen v lázni, jeho zbytky a matná tradiee do pozdních století zůstávaly oživujícím a obro- zujíeím fermentem germánského Porýní. Co byl Řím nahromadil na technických dovednostech, co z nich sem jako v přebytku zanesl, to iv době úpadku a zániku bylo silné ještě dost, aby celému stavilelství na příklad bylo učitelemv kamenné konstrukci münstru cášského a rozpja- tých kleneb romanských dómů. Teď s obou stran vodní dráhu provázejí železné sítě kolejí a pošinování mas od jihu k severu a naopak znásobilo se mnohokráte. Po této trati putoval málem před třemi sty lety od Strasburku po vodě mladý český umě- lec s lehkým tlumokem, a za několik roků zase od severu k jihu v družině velkomožného pána. Na každé zastávce nakreslil si malý úhledný obrázek jemným pěrem a lehce naň nadechl něco barev. V těchto lísteích, dnes rozirouše- ných“ v drobných leplech podle nich provede ných, jež kdys tvořívaly úhledné kaižečky nyní jsou rozebrány po listeích, utkvěl pro vždy panoramstický obraz Porýnska za doby třiceti- leté války. Václav Hollar to byl a Kolín n. R jeho několikaletým pobytem, dokud jej anglický vyslanec hrabě Thomas Howard Arundel odtud neodvedl. S Kolínem nepěstovali jsme nikdy mnoho styků a přece jeho vliv, netušený, nebo neujas něný, má u nás své stopy.
Strasburk Václav Hollar Thomas Howard Rýn Řím Porýnsko Kolín
6 article
Hřmotivě přehučel se vlak po rýnském mostě a zastavuje se v samém srdci města. První pohled do bledého světla městské noci odkryje cosi ohromného, dóm. V matném mihotání, v zápase bilých koulí elektrických dole s temnotou s hůry se na zem tlačicí, ob- jevuje se jako fantom, obrovitý tvor rozbrázděný a matně rozělánkovaný, zježený a roztékajíeí se do noci nahoře po všem okraji. Dva ne- smírné stvoly věží zdají se spouštěti se na zem a zabořovati se do ní, spojovati ji a nebem. Z rána, ve zřetelnosti dne mnoho kouzla vyprehalo. Obcházím, ne poprve kolem, vstu- puji dovnitř, procházím chorovými kaplemia mysl pracuje reflexemi a kombinacemi, rozum porovnává a uvažuje, nežli se zase dostaví po- jem, ne dojem, velikosti a složitosti dila. Veli- kým je dóm ve dne, velikolepým jenom v noci Čím to as? Doma vykládám posluchačům, že tato chlouba německé gotiky je nejsoustavnější typ jejich kateďral. Je to pravďa svatá. Dóm je tak dokonalý typ, neuhýbajíeí se ni na pravo ni na levo, jako důmyslný matematický výpočet ; jeho sestrojení je tak normativní, jak si jen P J. Lehner představuje každý náš romanský kostel. Zdá se vám, že by plán jeho mohl na- rýsovat každý diletant, jen když náležité zná theorii gotického slohu. Míníte, že není na něm ničeho tvořeno v horkosti a vášní umělecké. nýbrž že všechno je výpočet a svědomité do- držování a plnění nějakých předpisů. Vzpomínám. co říkával můj učitel Thausing: »Francouzové dobře věděli, co činí, když Némcům stroskotal heidelberský zámek a nechali stát kolinský dóm«. Mínil tím, že ničili jim jejich staré umělecké vlastnictví a šetřili odnože svéhov
Veli J Lehner Francouz Némec
7 article
Němcích. Gotika není Němců a kolinský dóm nejméně. Právě na něm bezděky ukázali, že hospodaří s cizím duševním majetkem. Praco vali na něm a stále se ohltželi přes hranice, činí-li vše jak náleží. Největší dílo německé go- tiky je nejméně originálním. Bralo z nahroma- děných zásob, osvojovalo si výtržky cizího ge nia, nezdálo se tu nutným naplnati fantasii víe nežli rozum. Violet-le Due byl nadšen geniál- nosti konstruktivního ducha svých gotických předků. Právem. Ale ti vtělovali v tuto tvaro- vou důmyslnost a důslednost, mocný a pohnutý rozmach svého tvořivého pudu, proto každé řešení předsevzaté úlohy u nich stává se vždy novým, překvapujícím a osobitým výtvorem no- vosti. Stavitelé dómu kolínského byli by vlastně vtěleným a ničím neporušeným ideálem ideál- ných gotiků Violet-le-Dueových. Ideálem sestro jovatelů, ne tvořitelů. Nejpodivnějším na tomto dómu je, že ži a rostl a dorůstal šest set let a stojí tu jakoby byl v jednom dnu postaven. Nemá začátku n konce. Je pouze dostaven. Věky se přes něj převalily a nezanechaly na něm jediné stopy Mezi chorem kaplovým, k němuž položili 1248 základní kámen a přilbami obou věží, jimž roku 1881 nasadily křižové kytky, vidíte jen vzdálenost několika set metrů a žádnou dobu. Mistr Gerhard von Riet a jeho pán Konrad von Hochstaven ovšem zamýšleli věci veliké. V tomto sidle katolicismu a nyní pevnosti klerikalismu vzkličila myšlenka, jež několikráte unesla lidii
Němec Violet Due Riet Hochstaven leDueový
8 article
postavit chrám, který by všechny předčilv křesťanském světě. Velikostí a nákladnost. Rozměr je první jeho základnou, o formu ne- bylo třeba míti starost. V. Hollar vídal dóm jako přeražený týčit se ve dvou částech, chorem a trupem věže, nad směs přilehlých a kolem stěsnaných domků. Na jeho velkém, krásném prospektu města sedí prostřed tato po staletí typická podoba dómu. Tak bývalo zhusta druhdy a hlavně v době gotiky. Záměry byly veliké a důvěra v časy a lidi nemenší. Počínaly se stavby, o nichž každý jistě věděl, že celé generace nestačí k jich do- končení, a nadšení, obětavost vyhaely vskutku dříve a umění starých mistrů stalo se novým lidem cizím a gotické katedraly zarazily se ve svém vzrůstu. Dokud bylo žívo ve zdejší huti, procházel tu mnozí, kteří pak jinde skládali účty ze svého kolinského pobytu. Petr Parléř si přivedo z Kolína ženu do Prahy a A. V. Ambros věnoval celou stať podobnosti a přibuznosti dómů v obou městech. V museu hutním nedávno přišli nu štít s odznakem parléřovským. Avšak katedrála naše má právě tak francouzský kořen jako ko- línská. Amiens a Kolín; Narbonne a Prah tvoří dvojice.
Parléř A V Ambros Kolín Praha Amiens Narbonne
9 article
Přišli romantikové a. vdechli život do za- stavené stavby. Plamenné jejich nadšení vyzvedlo toto znamení města za symbol národního stře dověku. Temnoty této doby před jejich zaní- ceným zrakem rozzařovaly se magickými světly a z dob napoleonského ponižení vytryskla hesla o národní povinnosti dokončit slavně, co před kové směle započali. Dostavění dómu! Jaké to mělo následky ! Všechnu tu restaurační horečku, jež do dnes trvá; všechnu tu rekapitulaci go- tického tvarosloví, jež svedla lisíce, že brali gramatiky za básníky; všechno to zvědečtění zarcheologisování architektury, jež jsme prožili; všechny ty doktriny o křesťanskosti a kostelnosti středověkých slohů. Odtud pocházi matematik dómu, čistotné opakování starých forem a leckde i starou mluvu choru připracovali, aby se lépe podobala čistotné abstraktnosti nových. Odtud, od tohoto dómu, z této huti, z kruhu zdejších kanovníků areheologů a smaterů, kteří víru ztotožňovali s uměním, rozletla se zrnka hoř- čičná, aby jinde podobná přesvědčení vykvetla.
10 article
Od Rýna k Vllavě. Pešina a Thun a Zapa Kranner a Moker opakovali u nás, co zde Schlegel, Boisserée, Zwirner a jiní prováděli. Obnova, dostavění, očistění a doplnění naší ka- tedraly a všeho středověkého. Žilo se v domnění. že je možno zvrátiti postup tvůrčí, že je možno, aby se duch předků probudil k nezměněnému pokračování ve svých dalekých prapravnucích vyrostlo přesvědčení, že školské opskování je nejvyšším tvořením. Vzešly snahy činiti toléž, co se dálo před sty lety, na vlas totéž. K tomu bylo třeba mnoho vědět a historické bádání pak nahrazovalo inspiraci a za kazovalo každé jej! hnutí. A tak vyrostl tento dóm, zbavený vůně časů, odervaný tvořivým myslem v oné čistolné pravidelnosti, které i bohatství tvarové činí střízlivým, sochy na portalech bezkrevnými a ohromný celek kuriositou pro cestující, kteří ve svých příručkách průvodních, chodíce stude- nými slněmi, rekapitulují, kolik pilířů zde stojí, jak je co veliké a vysoké. Dílo vytrysklé z ducha kolínské mystiky přivedli racionalnía systematičtí potomei na podivuhodný kus mate- matické soustavy a nastolili rozvážné myšlení na místě umělecké imaginace a koncepce. Vy- soké věže kolinského dómu vrhají stiny své až k nám, na Prahu a Čechy. Karel B. Mádl.
Pešina Thun Zap Kranner Schlegel Boisserée Zwirner Čecho Mádl Rýn Praha
11 article Školská hlidka.
Školská hlidka. K definitivě okresních školních inspektorů. Časopis »Freie Schulzeitung«, orgán, redi govaný členem zemské školní rady posl. Legle- rem, přináší obšírnější zprávu o jednání v zem- ské školní radě ve příčině zdefinitivnění okres- ních skoldozorců. Zpráva ta dává nám příleži- tost, abychom o této otázce, o kteréž z důvod- ných příčin nechtěli jsme předčasně se roze- psati, vyslovili nyní několik poznámek. Především ehceme konstatovati, že autonomní zástupci češt v zemské školní radě podal), jak již ze zprávy posl. Leglera vysvítá, úřadní připomínku k mi nisterstvu vyučování proti usnesení většiny zem- ské školní rady, protestujíce tak z důvodů auto- nomních, školských a praktických proti zdefini- tivnění okresních školdozorců. Při tom musíme podotknouti, že neměli zajisté v úmyslu nedo přáti učitelstvu, jehož se týče, zvýšení platu, jak »Fr. Sch.« naznačuje, neboť zajisté dá se úprava příjmů okr. inspektorů i jejich zástupeů uskutečniti i bez uzákonění definitivy a nen nikoho právě mezi odpůrci zdefinitivnění, kdož by nepřál inspektorům, aby ve svém těžkém namahávém a vysoce zodpovědném úřadě byl mnohem lépe honorováni, než jsou dosud.
Francie Frei Schulzeitung
12 article
Že posl. Legler podkládá protestu redaktora Anýže a dr. Metelky motivy zvláště národnostní, je s jeho stanoviska pochopitelné, poněvadž se mu jedná o to, aby věcné a autonomně politi- cké důvody seslabil a odpor české menšiny proti zdefinitivnění školdozorců učinil na straně vládní a německé hodně nesympatickým. Da- vody proti zdefinitivnění okr. škol. inspektorů tkví v oprávněné obavě o pokrok a rozvoj škol- ství, potřebnou svobodu učitelstva a v přesvěd- čení, že by definitivou vliv klerikální, byrokrati- cký a centralistický daleko více se uplatňoval ve školství národním než nyní, kdy pokrokovější inspektoři nacházejí morální oporu ve veřejnosti a kdy svévolnosti a přehmatům zpátečnickýcha malicherných inspektorů dá se účinně čeliti se strany tisku, učitelských organisací a silou ve- řejného mínění. Nenáležíme mezi ty, kdo za každou cenu vidí v každém inspektoru hlavní překážku po- kroku školského a kdo jsou proti školdozorcům vůbec předpojati. Naopak známe celou řadu okresních inspektorů, kteří zůstavují trvalé stopy záslužně, namnoze tiché a málo uznávané své blahodárné činosti na poli školském, jsou učitelům přátelskými vůdci a rádei. Víme, že mnozí pojímají svůj důležitý úkol s vyššího hlediska kulturního, než jaké je dáno byrokratickým mechanismem, ale právě tito in- spektoři, jak oprávněně tušíme, měli by nej- menší naděje na definitivu, kterou by neudilel ovšem skolští znalci a příznivci učitelstva
Anýž doktor Metelka
13 article
školy, ale zcela jiní živlové, třeba i přes hlavy zemských inspektorů, jak toho máme již za ny nější prozatímnosti obdobné případy. Nemůžeme tedy pro definitivu školních in spektorů nikterak se nadehnouti, považujíceji za škodlivou pro naše školství v nynější jeho formaci. Až naše školství bude zorganisováne na základě samosprávném a bude-li administra- tiva školská prosta všech vlivů cizích a vývoj školství úmyslně zdržujíeích; až bude dána vý- vojem školství našeho situace, která podá dosta- tečné záruky, že k úřadu inspektorskému budou vybíráni nejlepší paedagogové bez jakýchkoliv postranních úmyslů a účelů, pak bude možno jednati o delinitivě školdozoreů. Dnes k tako- vým poměrům máme tuze daleko. Při té přiležitosti nemůžeme pomlčeti o p- divné stylisaci onoho místa ve článku „Učitel ských Novin“, kde se zazlívá českým auto- nomním zástupeům v zemské školní radě, že „tito lidé“ (1!) neupozornili hned učitelstv na nebezpečí zdefinitivnění školníeh inspektorů Pomijejíce útrpným mlčením málo vkusné ozna čení mužů, kteří pro školu a učitelstvo nezištně a co nejochotnějí pracují na místě zajisté expc- novaném, připomínáme školským politikům z „U. N.“, že není vždy dobře jíti s bubnem na zajíce a že někdy více se uškodí dobré věci dává-li se předčasně na pospas odpůreům. O celé věci bude konečně rozhodovati sněm a bude dobře, udrží-li se v kruzích rozhodujl cích silný odpor proti uzákonění definitivy škol- ních inspektorů až do konečného rozhodnutí.
U . N
14 article Nový uliční řád pro policejní obvod pražský. ODokončení)
Nový uliční řád pro policejní obvod pražský. ODokončení) V. Ponšívání chodníků. § 20. Pokud § 21. jiného nenařizuje, mají chedi užívali výhradně chodníků a smějí zpřavídla použíi jízdní dráhy jen ku přechodu na křižovatkách. Vkro- čí-li kdo do jízdní dráhy, nechť dá sám pozor na přijíždějící vozy a jim se rychle vyhne. Chodei jsou povinni dbáti výstražných znamení kočí a řidičů mo- torových vozů. § 21. Chodníky určeny jsou výhradně pro pěší. Osoby, jichž oděvem by mohl znečištěn býti oděv jiných chodců, nebo které nesou břemena, jimiž volné chůzi se překáží nebo osobní bezpečnost chod- ců se ohrožuje, nesmějí používati chodníků. Zvláště se zakazuje nositi způsobem pro okolí nebezpečným hole a dešíníky, dále předměty ostré, špičaté, ostnaté a branaté, kterými lze zraniti a konečně předměty kterými lze polřisniti neb zbarviti. Také sevřené řady chodců nesmějí používati chodníků. Zakazuje se odhazovati na ulici ovoce, pecky, oharky a pod Dále není dovoleno nákladními nebo ručními vozy zajížděti na chodníky. V ulicích, kde jizdní dráha není dosti široká, aby nákladní vůz, s něhož má býti náklad složen, mohl fam zastavili, aniž by do- prava na silničních drahách a volná jízda vůbec byla rušena, musí býti náklad složen buď ve dvoře do- lyčné budovy, a není-li to možno, aspoň v dobu, kdy ostalní vozba se neděje. Led, uhlí, dříví, hlínu, písek a podobné předměty nutno skládati přímo s vozu na místo určené. Místo ke skládce staviva vykazuje sla- vební úřad. Zakazuje se v jizdní dráze neb na chod- nicích tlouci led neho štípti dříví a tomu pod. § 22. Voziky dělské a pro nemocné mohou sice po chodnících jeti, nesmějí však jeti vedle sebe nebo bezprostředně za sebou a zbytečně zaslavovati, aby volná chůze nebyla rušena. Prázdnými dětskými vozíky a těmto podobnými vozíčky, jež slouží k do- pravě zkoži, nesmí se po chodnících jezdili.
Vkro
15 article
VI. Předpisy pro pohřobní průvody. § 23. Pohřební průvody ubírejtež se pouze na hranice městského okresu a to nejkratší ceslou. Další cesta odtud na hlbilov nebo ke dráze budiž vyko- nána nejkratším směrem a rychle. Takové průvody mají se pokud možno vyhnouti vůbec ulicím, jimiž jezdí silniční dráhy. Nelze-li tak učinili, budiž k to- mu přihlíženo, aby doprava na silničních drahách a ostatní volná jízda nebyla rušena. Za přesné šetření těchto předpisů jsou zodpovědni majilelé pohřebníel ústavů, pokud se týče pořadalelé pohřeb vypravující § 24. Pouze výjinečně při pohřbech zvláště vy- nikajících osobností může e. k. policejní ředitelstv ku předcházející žádosti povoliti odchylku od pře- pisu § 23. VII. Zvláštní obmezeni jizdy. § 25. Dočasné nebo trvalé obmezení dopravy pro jednetlivé ulice, náměstí a mosty ustanoví vyhlásí c. k. pol. ředitelství pa dohodě s magistrá- tem král. hlav. měsln Prahy, pokud se týče s tím kterým městským zaslupitelstvem. Trvalé obmezeni dopravy bude mimo to označeno patřičnými návé- štími na tčch kterých místech.
jednetlivý ulice Praha
16 article
VIII. Předpisy závěrečné. § 26. Tlmto řádem zrušuje se jízdní řád ze dne 3. července 1881 a všechny dosud vydané, které o předmětech tohoto řádu obsahují ustanovení stejná nebo jemu odporující. V platnosti zůstávají pouze zvláštní předpisy o jízdě c. a k. hradem a Král. Obo- rou, pak o příjezdu a odjezdu při divadlech. Pro auto- mobily a motorová kola, jakož i pro velocipedisty platí mimo to ještě zvláštní předpisy v té příčině vydané. Průhon dobylka jest rovněž upraven zvlášt- ními předpisy § 27. C. k. stráž bezpečnosli pečuje o řádnou Irekvenci pěší a jízdní na základě předpisů toholo řádu a bdí nad tím, aby každý nařízení zde obsa- žených šetřil; rozkazů jejich musí každý ihned a bez odporu poslechnouti. Zejména musí vozka na vy- zvání bezpečnostním orgánem dané zvednutím ruky ihned povoz zastavili. Přestupky těchto předpisů pokud nepodléhají všeobecnému trest. zákonu, trestají so dle min. nař. ze dne 30. záři 1857, říš. zák. č. 19 c. k. policejním ředitelstvim. Pokuty plynou do míst- ního chudinského fondu. § 28. Předpisy o hrzdách na ručních vozech (§ 6), pak v příčině označení a osvěllování náklad- ních povozů a osobních povozů nájemních (§ 7. a 9. vejdou v platnost po 3 měsících ode dne jich vyhlá šení, ostalní předpisy nahývají platnosti dnem jich vyhlášení.
Král
17 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** Novoměstský S. K. najal tennisové hřiště na Letné, aby poskytl svým členům příle- žitost ku pěstování i tohoto sportu. Zajisté, že tím vyhověl dávnému přání mnohých členů, kteří s vyzývají, aby své přihlášky odevzdali v nejbližší době kol. Slaničkovi. Za členy klubu se přijímají dámy. ** Novoměstský S. K. svolává všechna svá mužstva na neděle 2. a 9. února k zahájen řádného trainingu. Po trainingu porada o volbě kapitána a definitivní sestavení prvých dvou muž stev pro zápany o Charity Cup. * Český výbor pro hry olympick má schůzi v ponděi! 3. února o 8. hodině večerní v hotelu »U černého koně«. ** Rozstavný závod hodinový v běhu pořádán byl s velikým úspěchem v Ganau. Mez 10 mužstvy zvílězil A. a R. C. de Bruxelles, jehoi mužstvo Delloye, Mertens, A. a E. Viquol urazilo 20 km 670 m; 2. R. C. de Bruxelles o 190 m;3 Rapid Club Saint-Jose. — Z jímavý zajisté drul závodu, který by se doporučoval i u nás, kde atletika potřebuje netoliko dobrých výkonů, nýbrž zajímavě arranžovaných, má-li získati přízeň obe censtva, které v sportovní podívané především hledá zába v u. * Slavia v Belgii. Pařížský »Auto« při- náší v »belgickém dopise« tuto zprávu: »Raciný C. de Bruxelles se utká v první polovíe května s famosním prvním mužstvem Slavie z Prahy. Tento sensační zápas bude konán v ne- děli ve Vivier d'Ole (hřiště R. C. B.): druhého dne se Slavia utká s mistrovským mužstvem Unien St Gilloise na hřišti Leopold C« Turné v prvé polovici května, měsíce anglických zápasů, bude vyžadovati značných finančních obětí už na ušlém zisku z matchů domácích. Dnes, kdy v Brusselu a jinde vykonány byly rozsáhlé přípravy a zprávy jdou mezinárodním tiskem, ovšem Slavia nemůže ben poškození své pověsti couvnouti.
S K Slanička R C jít Brusel Delloy Mertens E Viquol Letná Belgie Praha Brusel charita Cup Rapid klub SaintJos Slavia Kurier d ' Ola Unien St Gillois Leopold C km Raciný C
18 article NÁBYTEK
NÁBYTEK pro úplné zařízení byt ve velkém výběru má na skladě výroba nábytku J. DOR Jen Praha, Václavské nám. 33. Z cyklistského ruchu. ** Francouzský obchod a koly. Vývo Francie byl v roce 1907 5,341.000 Ir., dovoz 7,622.000 fr. Příslušné číalice r. 1906 byly 5,944.000 fr.a 7.787.000 fr.; r. 1905 6,224.000 a 5,958.000 fr. Vývon moterek stále klesá. R. 1905 byl 1,115.000 fr.,r 1906 byl 1,375.000 fr., r. 1907 už jenom 725 000f Ovšem dovoz motorek není značný; r. 1907 měl cenu 38.000 fr., proti 17.000 fr. v roce 1906 a 140. 00 fr. v r. 1905. Rutomobilfsm. ** Francouzský Grand Prix jest stano- ven na 8. července na okrubu u Dieppe. Den pře ním bude konán závod voitare.
Ir Praha Václavský já Francie Dieppe Grand Prix
19 article „Herkules“ a „St. Christophe
„Herkules“ a „St. Christophe jsou nejlepší antidérapanty. Antonín Piskáček, Vídeš, VI 2, Stumpergasse 28h. Odborník ve správkách hadic a pláštň. Příležitostně koupené pneumatiky stále na skladě. Zástupce pro Prahu Bedřich Merfait, Truhlářská ul 21 n. 2202 Zimní sporty- ** Hockevové mužsťvo Slavie odjelo v pátek do Pešti v úplném sestavení, avšak bez po- sily mladoboleslavských Slavistů, z nichž Kuna ovšem hodlal včera se za mužstvem vypraviti. ** Mi strovství Evropy v ry ch lobru- slení. Z Celovce, 1. února. (K. k.) Včera jeta trat na 90 m, v níž zvítězil Ocholm (Štokholm) za 47 vt. «. Bobrer (Celovec) za 471/2. Schilling (Vídeň) 517/,. M yslbek upadí právě tak, jako před týdnem v Mladé Boleslavi.
Herkules Stanislav Christoph Piskáček Vídeš Bedřich Merfait Ocholm Schilling Praha truhlářský ulice 21 můj Pešť Evropa Celovec Vídeň Mladá Boleslav Slavia
20 article NAE
NAE = velký výběr. = EA, továrna nábytku- Praha Karlin.
Karlin Praha
22 article
** Rozvoji zimních sportů hodlá slou- žiti Český spolek pro zimní sporty, jeni na lidových zásadách se v Praze zakládá. Přihlášky (na letošní rok přispěvek 1.50, na příští 3 K) a pří- spěvky přijímá p. Fr. Beneš, úřadník Živnostenské banky, Král. Vinohrady, Balblnova ul. 12. Příšte o věci se zmíníme obšírněji. všeobecná ak. společnost pro pojišťování naproti „Národnímu divadlu“ Pojlšťuje ve všech možných kombinacích za pevnou prem 2220
Beneš Král Praha Francie Balblnov ulice Český spolek pro zimní sport živnostenský banka národní divadlo
23 article NN bES
NN bES = Žádejte prospekt. = Lovectví. ** Pronox, noční hledí pro lovecké kulovnice- Snaze, vynalézti zařízení, které by umožnilo bez- pečné miření i ve tmě, děkujeme řadu zajímavých a více méně účelných přistrojů, z nichž dnes chceme věnovati pozornost Pronoxu, který znázorňuj náš obrázek.
Pronox
24 article
Pro jeho konstrukci směrodatny byly tyto zřetele V první řadě bylo nulno vyloučiti o zařov án mušky a umožnití každému laiku, aby v několik málo vteřinách sám v žeru opatřil ručnici osvětle- nou muškou, bez dolů visících a střelci překážejícíel kontaktních šňůr, bez složitého mech a nismu, který snadno vypoví službu přístroj zbytečně zdražuje. Dále byl nutno, aby muška se osvětlila antomaticky v oka- mžiku, kdy myslivec ručnici přilící a aby přístr přestal svítiti, jakmile se zbraň vezme od lice. Male balerie totiž nemohou býti trvale v činnosti. Zaří- zení pákového kontaktu nelze doporučiti, poněvadž jest nebezpečí úplného vybití haterie, zapomeneme-li ji vypnouti. Naopak se stejně snadno stane, že love v okamžiku zalícení zapomene baterii zapnout. Nočn hledí Pronox seslává v podstatě z perového oblou- čku D, který lze na přední konec hlavní snadne upevniti. Po straně obloučku jest pouzdérko H ku pojmutí lampičky. Hořejší konec pouzdérka jes uzavřen čepičkon C. na kteréž jest upevaěna ocelová rourka G. V ronrce této jest umfstěna skleněná ty- činka, jež sahá až k otvoru asi uprostřed rourky se nalézajíeímu. Tento otvor (označení na vyobrazení šipkou), leží, když noční hledí jest na ručnici upev- něno, bezprostředně před muškou. Závit na roure s korrespondující matičkou K umožňuje nejp ře nější sestavení lohoto hledí ve směru b- rizontálním i vertikálním, Skleněná ty činka má za účel, aby rozváděla světlo ze žárovky v rource až k otvoru, velkému jako špendlí ková hlavička. Skleněná tyčinka jest před otvorem tak formována, že světlo směřuje k oku střelce.
25 article
Vedení světla skleněnou tyčinkou zamezuje úplněvyzařování na mistě, kde vych á zí, tak že předmět, na který se míří, lze zcela zřetelně rozpoznati, aniž by světlo na cíl padalo. Zvlášť důmyslně sestrojen jest automatický vypinač. Pod obloučkem D) jest umístěna kovová roura A) ku pojmulí baterie a roura ta otáčí se na šarnýru E) Baterii lze snadno vyměniti tak, že čepičku F), kterou jest kovová roura uzav řena, sejmeme malým otočením na způsob bajonelového závěru, načež lze baterii vy sunout. Na ohloučku jest také kontaktní zpruha B) kteráž koresponduje s jedním polem lampičky. Pi čekání má myslivec ručnici ležet buďlo na kolenou, nebo vedle sebe stát. V obou případech leží pouzdro s balerii rovnoběžně hlavní ručnice, tak že je balerie vypnuta; též může býti ručnice zavěšena, aniž by lampička svítila. Při zalícení dotkne se roura s bateri svou vlastní váhou úplně tiše kontaktní zpruby B) a zapne tím automalickou lampičku, načež se muška ihned osvítí. Při odlícení ručnice přejde roura s baterií do původní polohy a vypne tím baterii. Z vysvětleni patrno, že odpadá použití vodicích drátů.
26 article
Žárovku i baterii lze snadno vyměniti, skleněná tyčinka jest chráněna před poškozením ocelovou rourkou, ve které jest umístěna. Přístroj stojí pouze K 40.— včetně elegantního pouzdra. Výsledky ve střelbě, které nočním hledím »Pronox« byly docíleny. jsou překvapující. Bylo stříleno na příklad na vzda- lenost 80 metrů na terč stojícího sruce. Bylo již tak šero, že jen stěží bylo lze rozeznati obrysy terče. Z pěti vyslřelených ran seděla první střela na pale nad komorou, ostatní čtyři rány byly všechny na komoře. Bez osvětlené mušky bylo by vůbec bývalo nemožno terč trefit. Vynikající v puškařství firma J Nowotný, c. k. výsadní továrna na střelné zbran v Praze, Ferdinandova třída, 38, převzala zastupitel- ství tohoto znamenitého a skulečně účelného vyná- lezu i poslouží mileráda každěmu bližším vysvětle- ním; kromě loho bude jmenovaná firma pořádat od- borné demonstrace s nočním bledím »Pronox« na vlastní střelnici v Hostivaři, k nimž si vyprošuje přihlášky interesenta. Pro nevěsty Svatební -- Damaškové s Hennebsr- govo hečválí 9d 75 kr. peč vyplaosně Vyolen. oah Vaorpy aln
Praha Ferdinandov třída Hostivař Hennebsr J Nowotná
27 title
Továrna na hedvábí Henneberg v Curychu.
Henneberg Curych
28 article České veřejnosti
České veřejnosti 2332
29 article
na vysvětlenou v záležitosti pana Mojmíra Urhánka proti Umělecké Besedě. Pan V. J. Novotný, jenž pro operu. Král. Vino- hradů přeložil text Puceiniovy opery „Madame But- terfly“, ucházel se o vydání českého překládu nákla- dem „Máje“ a potom nákladem firmy Fr. A. Urbán- kovy. K vydání bylo zapotřebí svolení firmy Ricordi v Miláně, resp. jejího pražského zástupce pana Moj- míra Urbánka. Dle sdělení učiněného p. V. J. Novot- ným jednatelí Hudebního odboru Umělecké besedy p. A. B. Svojsíkovi, p. Mojmír Urbánek svolení své k vydání českého textu odepřel. Proto dožádal pře- kladatel jmenovaného jednatele Hudebního odboru, aby Hudební odbor jako středisko hudebních umělců u firmy Ricordi v jeho prospěch zakročil. Toto pře- kladutelem dožádané zakročeni stalo se dopisem, jejž pan Mojmír Urbánek dne 28. ledna 1908 uveřejníl a z něhož patrno bylo, že Hudebnímu odboru U. B. šlo jedině o pomoc českému spisovate li proti zvůli páně Urbánkově a že tedy v tom směru konal Hudební od- bor jedině svoji dohrou povinnost. Ježto záležitust spěchala a překladatel vlašský nebyl okamžité po ruce, obstarán a odeslán kanceláří U. B. dopis německý. Faktické okolnosti, tuto námi uvedené, sám pan V. J. Novotný svým zaslánem v „Nár. Listech“ ze dne 29. ledna 1908 v plném rozsahu jako pravdivé potvrdil. Pan Mojmír Urbánek, chtěje toto svědectví Novotného seslabiti, opatřil si prohlášení pp. dra. J. Boreckého a L. Nováka, kteří s ním o vydání jménem „Máje“ vyjednávali, a firmy Fr. A. Urbánkovy. Těmi mělo brti před veřejností dotvrzeno, že p.
Urhánka V J Novotná Král Puceiniův Moja Urbánek A B Svojsík Urbánkův Novotný J Borecký L Novák Milán Francie . A . Urbán Ricordi U . B Francie . A madame But
30 article
M. Urbánek vydání českého překladu opery nikterak nemařil. Pohleďme však, co jmenovaní pánové v svých prohlášeních povídaji! Z prohlášení zástupců „Máje“ jde na jevo, že p. M. U. „byl ochoten povolení k vydání českého libretta od firmy Ricordi vymuci“, ale „po různých vývodech jeho uznal výbor za vhodno od vydání upustiti“. To znamená ve srozumitelné češtině: pan M. U. to byl, jenž vydání překladu zmařil. A s historií vy- dání firmou Fr. A. Úrbánek má se to na vlas stejně: Pan M. U. byl zase „ochoten povolení dáti a scházela jen nepatrné dohodnutí“ — ale k tomuto dohodnutí — přes jeho nepatrnost — přece jen vůbec nedošlo. Pan Novotný libretto firmě Fr. A. Úrbánek nabídnul, tato byla je ochotna vydat — kdo tedy zmařil jeho vy- dáni? Že by dopis jednatele Um. Besedy Ricordimu přerušil vydání českého textu libretta firmou F. A. Urbánek, může namlouvat pan M. U. jen tomu, kdo přehlédl, že k zakročení Uměl. Besedy došlo teprva tehdy, když již bylo nebezpečí, že fa. F. A. Urbánek o svolení k vydání se ucházejicí, překlad nebude moci vydati. Hned svým prvním zaslánem pan M. U. vzbudi ve veřejnosti jistě velké překvapení, a to ve dvojím směru, předně tím, že na místo, aby se stížnosti svojí proti funkcionáři spolkovému obrátil se k správnímu výboru, jakožto jediné kompetentnímu, znenžil dopisu tretí osobě zaslaného k veřejnému ostouzení funkcio- náře a Uměl. Besedy samé za to, že ujali se p. No- votného proti jeho libovůli. A druhé překvapení: pan Mojm. Urbánek jako národní karatel.
M Urbánek M U Úrbánek Novotná F A Urbánek Mojm Ricordi Francie . A
31 article
Týž p. Mojm. Urbánek, jenž na pražská nároží uvedí koncertní plakáty dvonjazyčné neb v pověstném svém volapůku psáné, jenž předlení učinil pokus roz- množiti německé časopisy v české Praze o hudební reklamní list výlučně německy psaný, jenž kolikrát v týdnu vtírá se nedůstajným způsobem v německých listech pražských v přízeň pražského Némectva — týž pan M. U. s průhlednou tendencí uveřejnil dopis, jenž přiručím tajemníkovým přeložen a Ricordimu zaslán německy jen proto, že vlašský překladatel nebyl oka- mžitě po ruce. — Uveřejnil jej, aby hodil na U. H. odinm nevlastenectví. Vlastenecké smýšlení a nejčistší vlastenecký zápal, který vždy v Umělecké Besedě by a dosud je domovem, je po vlastech českých přílš dobře znám, než aby se bylo mohlo podařiti panu M. U. tento čistý štít U. B. poskvrniti. Proto je přirozeno, že p. Mojmír Urbánek s tímto manévrem nadobro pohořel. Tím vším, co jsme zde s veřejnastí sdělili, dosud jsme vlastně nevysvětlili, proč p. M. U. právě te proti Um. Besedé s takovou prudkostí vystoupil. Vy- světlenl, proč se tak stalo, podal pan M. U. vlast ě sám. Den před uveřejněním prvního svého zaslána poslal přímo do schůze správního výboru dopis, v ném svoje veřejné vystoupení v následnjící den ohlašujea odůvodňuje je tím, že činí tak proto, jelikož „na dva dopisy předsedovi správního výboru v jiné záloži- tosti řízené nedostalo se mu odpovědi“, a právě tato „jiná záležitost“ to byla, proč došlo k přítomnému ve- řejnému útoku na Uměl. Besedu.
Mojm Urbánek M U Besedý český Praga
32 article
Poněvadž p. M. Urbánek sám takto vydání pře- kladu Novotného uvedl v souvislost s touto „jinou zá- ležitosti“, nemáme příčiny tuto „jinou záležitost“ če- ské veřejnosti zatajovati, a to tim méně, že z jejího uveřejnění motivy jednání páně Urbánkova teprvev pravém světle se objevi. Věc má se takto Pan Mojmir Urbánek před časem byl obviněn Národním Obzoru, že do knihony Uměl. Besedy pro- dal český překlad Grafovy kniby: „Německá hudba v 19. století“ s vlastnoruční dedikací překladatelovou choti pana M. U, pí. Išce Urhánkové. Obvinění toto Umělechou Besedou po dlouhou dobu šetrné tajené dostalo se do veřejnosti bez vlivu a vědomí U. B. což pochopitelno, ježto kniha dodána do knihovny při- stupné více než 3000 členům. Pan M. U. místo, aby proti veřejnému obvinění veřejně se obhájil, požádal U. Besedu, aby inkriminovanou knihu mu vrátila.v době po dojiti této žádosti pana M. U. nekonala se po dobu 14 dnů schůze správního výhoru Um. Besedy a nebylo tudiž lze rozhodneuti, jak se má nalož ti s žádanou knihou i se šesti jinými hudebninami v cel- kové ceně 95 K, které s podobnými „vadami“ pan M U. Umělecké Besedě prodal.
M Urbánek Novotný Urbánkův Mojmir Urbánek Grafův M U Urhánková
33 article
Pan M. U., nedostávaje z uvedených důvodů ihne odpovědi na svou žádost, větřil „periculum in mora“, protn pokládal za nutné, aby za každou cenu a co nejrychleji zcela eskamotérsky, před veřejností zamě- nil role žalovaného a žalujícího, aby Uměl. Besedu na venek zostudil a uynitř rozdvojil a aby pozornot veřejnosti od své bývalé činnosti v Uměl. Besedé odvrátil Lokálky v „Daliboru“ i v jiných listech, miříc přímo i nepřímo proti Um. Besedé, a jejím, zejména hudebním podnikům, nepůsobily dosti rychle, ježto Uměl. Beseda na ně nerengovala. Proto odhodlal se k svým zaslánům, v nichž spolek, v jehož středu jsou takřka všichni přední tvořící i výkouní umělci čeští, uráž- livě nazývá „represantací českých hudebních umělců“ v uvozovkách. Aféra těmito záslány vyvolaná nkázala jak místným a účinným bylo zakročení Umél. Besedyí Ricordi přimo rozhodi ve prospěch vydání překladu Novotného. To je positivní výsledek akce Umělecké Besedy Že měla výsledek ještě jiný, i to je vlastní zásluhou pana M. U.
M U Dalibor Novotný Besedye Ricordi
34 article MAzU
MAzU v Prane
35 article
Ostří zaslána p. M. Ú. netrefilo Um. Beselu, ale naopak poskytlo příležitost před veřejnosti aspoň s jedné stránky ukázat, kdo je — pan Mojmír Urbanek.
M Ú Besela Urbanek
36 article
Z jednohlasného usnesení výborové schůze Hu- debního odboru Umělecké Besedy dne 31. ledna 190a. Za Hudební odbor Umělecké Besedy: J. Trneček, A. B. Svojsík, předseda jednatel Ot. Ševčík, o8 nžlla místopředseda, o polte nn
Hu J Trneček A B Svojsík Otakar Ševčík