2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
2. února 1908. Císlo 32.
4
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
Jak čeliti nákaze tyfově.
Před krátkou dobou povstala úporná epide-
mie tyfu střevního v Nuslích. Rychlým zakro-
čením zdravotních orgánů podařilo se odstraniti
různé závady a tím epidemii přemoci. Zjištěna
zejména špatná kapalisace a přímé vnikání ob-
sahu ze stok do studny. Nedlouho potom začalo
se objevovati onemocnění toto na Starém měst
a připady tyfu střevního objevují se stále. Okol-
nost tato bude zajisté opět vílanou příležitosti
nepřátelům našeho národního střediska, kteř
proslaveni jsou vyličováním Prahy jako nebez-
počného pařeniště nejrůznějších nemocí, jako by
město Praha v příčině morbitidy předčilo vše-
chna města evropská. V té příčině vyniká ze-
jména jistý vysoký hodnosta, dokonce v Praze
zrodilý, jenž si nedá ujíti ani jedné příležitosti,
aby „rytiřsky“ po zdravotních poměrech v Praze
blátem nehodil. Jemu hravě podařilo se v každé
kapce vltavské vody nalézti bacilly tyfové, nález
který odborníkům ani nejsložitějšími methodami
se nepodařil.
Ač bylo jasno, že tomuto, v té věci neodber
níku, jde o systematické špinění Prahy jako
měste zamořeného zárodky tyfovými, nebyl
toto tvrzení dostatečně odsouzeno. Zdravolní
rada města a pražský fysikát měly tehdy ihned
svolati ankelu znaleů, požádati, aby zkouška
byla opakována, a potvrdí-li se obžaloba, pak
ihned nápravu zjednati anebo, když by byli znal-
ci yvrátili toto našknutí, postarati se, aby původ-
ce falešných údajů byl usvědčen.Ostatně faktum.
že po onom klasickém nálezu takového množstv
bacillů tyfových nedostavila se ku podivu nikde
epidemie, usvědčuje pana autora sama.
Tyto okolnosti jsou nám pohnutkou, aby
chom objasnili olázku šířeni se tyfu střevního
a při tom zhruba naznačili, jak možno před ná-
kazou se chrániti.
Nusle
Praha
Zdravolní rada město
5
article
Ivi slasln
I. Podle nynějších názorů a vymožeností vě-
deckých povstává tyfus střevní nákazou ústroj
zažívacího zvláštními mikroby t. j. bacillem ty-
fovým. Nákaza vzniká několikerým způsobem
Nejčastěji ovšem potravinami a požívatinami
které byly zárodky tyfu znečištěny různým způ
sobem. Tyto zárodky pocházejí vždy z dřivěj-
šího onemocnění.
A. Nejčastěji je to voda, kteráž obsahuje
zárodky tyfové a nákazu tím přenáší. Je stano
veno, že asi 70.8% všech případů tyfu střev
ního povstalo vodou užitkovou nebo pitnou. Zá-
rodky z oněmocnělého individua dostávají se vý-
měty na venek. Znečištěna může býti voda de-
jekty, močem, vodou z koupelí, spláchnutím zá-
rodků z pohnojených polí, při nedostatečné des-
infekci faekalií onemocnělých, chatrnou kanali-
sací, vnikáním zárodků ze žump a kanálů, nebo
s povrchu při špatném pokrytí zanešením zá-
rodků do studnic deštěm, prachem atd. Špalnou
filtrací mohou se dostati zárodky do vody užit-
kové a pak do ústrojí lidského při vymývání ná-
dobí, při porušování potravin, vyplachování úst,
při koupání, po požití umělých minerálních vod,
k jichž výrobě použito špatné vody, dále pak
zřeďováním různých nápojů touto nečistou v-
dou. Zárodky z vody udrží se dlouhou dobu
i v ledě, až i 3 měsice, a proto i na tuťo okd-
nost třeba upozorniti.
jítjekt
6
article
Timto způsobem tedy vodou pitnou i užitk -
vou nejčastějí nastává infekce.
B. Velkým zřídlem nákazy tyfu střevního
je dále mléko. Jelikož onomocnění toto u zvl-
řat vůbec se nevyskytuje, nemohou zárodky ty-
fové do mléka se dostati jiným způsobem, než
pozdějším znečištěním mléka, což může se státi
personálem, jenž stižen je tyfem nebo pocház
z místa zamořeného, dále nečistými nádobami
a konečně zůmyslným zřeďováním vodou infiko
vanou. Tato možnost mlékem se nakaziti jest
tím povážlivější, že zárodky tyfu střevního v mlé-
ce rozmnožiti se mohou do úžasného množství,
okolnost, která ve vodě nenastává. Pochopitelno
že zdrojem nákazy může býti i smetana, máslo
sýr atd.
C. Dále nastává infekce zeleninou aji-
nými potravinami, tak masem, ústřicemi
rybami a pod. I zde běži o zavlečení zárodků
na uvedené potraviny vodou, tak polévání zele
niny vodou nečistou. Po požití ústřie dostavují
se nejrůznější střevní poruchy a také tyfus; za-
znamenáno takových případů již několik. Zjiště-
no, že bývají to ústřice, pocházející z vod zne-
čištěných odpady městskými, že však také po-
zději mohou ústříce se znečistiti zárodky tyfo-
vými a to u překupníků poléváním jich nečistou
vodou. Tyfus po ústřicích povstal i po požití ma-
lého jich množství a průběh onemocnění toho
byl vždy těžky.
II. Stejně padá na váhu přenášení př-
mým stykem s nemocným. Takovéto
přenešení, jež ovšem pro povstání epidemie jest
méně důložité, nežli vodou a potravinami, na-
stává zejména v nemocnicích, kasárnách, pen
sionátech, Dvojím způsobem se to může státi
přimým vniknulím kapenkovilou infekci, aneb
znečištěním rukou výměty nemocného a vniknu-
tím do zažívadel, anob nepřímo prádlem, nářa-
dím, peřinami, příbory a pod.
7
article
III. Půda a vzduch. Pokud vzduchuse
týče, tu ojediněle snad mohia by nákaza po
vstati tím způsobem, že zárodky z onemocnělého
člověka, přischlé na částočkách prachových, in
fikovati by mohly potraviny. Možnost, ktoráž pro
povstání epidemie zvláštního nemá významu.
Podle ačení Pettenkoferova zvláštní úlohu při
rozšiřování tyfu hraje půda. Toto miněňí jest
opušténo a udrželo se, jak se tvrdí, proto, že
hájeno bylo právě autoritou takového řáju a vý-
znamu vědeckého. Pottenkofer učil, že bucill
tyfový opouští organismus ve stavu nevirulent-
ním a že musí doznati jistého uzrání v půdě po-
rosní, znečištěné. Zárodky ty pak klesáním
spodní vody a za trvajícího sucha rozprášením
povréhních vrstev a proudem vzduchovým do-
stávají se prý do organismu lidského. Toto
tvrzení Potlenkoferovo vyvráceno případy po-
zorovaných infekcí bacilly tyfovými, kterež ne-
prodělaly nijakého uzrávání v půdě. Tak povstaly
infckce po nahodilém nebo zúmyslném požití
kultur tyfových v laboratoři. Případů takových
pozorováno několik.
v a
IV. Také ještě jině možnosti se uvádějí a
sice přenášení zárodků tyfových hmyzem; tak
jako mouchy přenášojí zárodky cholory a úpla-
vice na potraviny, tak snad i tyfus mohly by
tímto způsobem přeněsti. Zjištěno bylo skatečně,
še cizopasníci (veš, blecha, u jiných nemocí
stěnice) přijímají nakažlivé zárodky do svého
Pettenkoferův
9
article
Konečně také ještě poukázáno na souvislos
tyfu s parasity střevními (tenkohlavec, tricho-
cephalus). IIlíst tento poraní prý sliznici střevn
a do rány jím způsobené vnikají bakterie tyfové
Jak možno se ohránili před infekci?
Z uvedeného vyplývá, že nejdůležitější úlo
hu a možno říci výhradně při epidemickém roz
šíření tyfu hraje voda a mléko.
V první řadě je tudíž hleděti k tomu, aby
naprosto neškodnými učiněny byly mikroorgn
nismy ve výmětech nemocného (desinfikován
stolice, moče). Byť to i úkolem institucí zdravot
nických, přece třeba upozorniti, aby v bytech.
hotelích, ústavech a jinde bylo přihlíženo k či
stotě. Je dalším úkolem policie zdravotní, aby
nosičové nákazy, nejen nemocní, ale i ti, kteř
po přostálém onemocnění mikroba dlouho ve
svém těle hostí, byli učinění neškodnými. Způ-
sobů k tomu je několik (isolování, příčinoslovné
léčení i podávání urotropinu). Dále jest dbát
toho, aby potraviny nebyly vodou užitkovou zne-
čišťovány. Voda pitná hudiž v době epidemi
častěji bakteriologicky zkoumána, vody užitkove
z vodovodu nebudiž vůbec pito a při umýván
nádobí používáno pouze s opatrností. V příja
dech, kde není dobré vody studničné a ke
svaření nechce se sáhnouti, možno vyvarovnt
se nákaze pitím přirozoných vod minerálních.
Také k čištění úst třeba bráti vody svařené.
Zvláštní pozornosti třeba věnovati hygieně ob-
chodu a to zejména v obchodech mlékem, zele-
ninou atd.
Jediným zřídlem nákazy je vždy člověk
(u zvířat onemenění to se nevyskytuje) a tudiž
nejdůležitější úkol při zamezování tylu spatřo-
vati musíme v tom, aby onemoenělý člověk byl
isolován, což nejlépe se stane ošelřením jeho
v nemoenici.
10
article
Bozplatné vyšotřování bakteriologické v Berlíně
doplněno tím, že velkoměsto rozdělena je ve 4 okresy
podle ústavů vyšetřovacich. Úkol svěřen ústavu pr
infekění nemoci, městské vyšetřovací slanici, městské
nemocnici a hygienickému úslavu universitnímu. —
Čazopis lékařův českých“. Dnešní 5. číslo při
náší teto obsth
I. Práce původní; 1. Profi dr. Otakar Srdínk
(Praha): Kolísání poměru pohlaví při porodech v Ra-
kousku. Autor v fadě článků statisticky doložených
vede důkaz, že Slované jsou života schopnější než
druhé národnosti. — 2. Dr. Jaklin (Plzeň): Zlatý
drát — chirurgickou nítí. — 3. Doc. dr. Ostrčil
dr. Pruška: Přispěvek k biologii streplokokků z ge-
nitalii těhotných žen. (Dokoně.). —. Dr. Julius Petři-
valský: O vrozeném rozštěpu patra. (Dokonč.) — II.
Rozhledy: Therapie a farmakologie. — Zdravotniclví
— Vnitřní lékařství. — Chirurgie. — III. Z lékařských
spolkův a sjezdů: Ze švýcarských lék. společnostl.
Spolky švýcarské. — IV. Spolek českých lékařův. —
V. Zprávy. —VI. Receptář a therap. poznámky.
K číslu přiloženo jest 5. číslo „Věstníku“, sta-
vovského orgánu českých lékařů v zemích koruny
české i v cízině. V čele je provolání Ústřední jednoty
k volbám, v němž se důtklivě vybízejí lékaři, aby
voleb se zúčastnili a podporovali především kandi-
dalury takových osob, které podaly záruku, že maj
smysl pro veřejné zdravotnictví. „Země česká plat
miliony na zemské humanitní a léčebné ústavy“, je
tedy potřeba, aby byla ve sněmě odborná kontrola
zeniského hospodářství. A dále: „Na zemském sně-
mu nA se opravovati zdravotní zákon. Dobrý zdra-
votní zákon může býti jen za spolupůsobení lékařů.“
Proto je polřeba, aby bylo zvoleno do sněmu co nej
více poslanců z lékařského stavu samého. Nové na-
dělení uchystalo našim lékařům ministerstvo vojen-
ství, o čemž pišeme jinde.
doktor
Srdínk
Slovan
Jaklin
docent
Ostrčil
Pruška
Přispěvek
Julius
Berlín
Praha
Plzeň
spolek český lékařův
zlatý drát
11
article
A Praha?
Praha
12
article
Co pijí učenci, spisovatelé a umělei
Co pijí učenci, spisovatelé a umělei
»La Revue« pařížská, dřívější »Revue
de Revues«, pořádala už delší dobu anketu
jejímž jediným předmětem a hlavní otázkou byla
hořejší věta. Závěry jeji shrnuje nyní redakce
revne v posledních dvou lednových číslech no
vého ročníku,d
Nezdá se, že by se bylo anketou mnoho
dokázalo, neboť jde jednak olotázku, při níž by
upřímnost přílišná mohla škodit, jednak o mo-
tivy, které nic neznamenají pro slatistické určení
zda alkohol duševní práci čškodil či prospívá
V jistém směru byla anketa vůbec zbytečná,
poněvadž je to otázka splše lékařská. Ovšem al
vzhledem k významným osobám účastníků po-
skytla anketa mnoho zajímavého materiálu
úsudeích, co si přední francouzští spisov atelé,
učenei a umělci o účincích alkoholu — mysll.
Je viděti, že mnozi umělci hnutím absti-
nentním tak byli zastrašeni nebo aspoň popla-
šeni, že se stali téměř abstinenty, anebo aspoi
hnutí silně respeklují. Zároveň však se doka-
zuje, že alkohol, pokud se nedotkne škodlivě
organismu lidského, tvůrčí činnosti o ni
víe nepřekáží, nežli jiné návyky a náruživosti
Ba spíše se zdá, že záliba v alkoholu odvrae
a nahražuje často jíné, horší zábiby, kterým
by umělee, nadaný nebezpečnou — pro tak
zvaný všední život — obrazností spíše propadali
kdyby v mírném požitku alkoholovém nehtedu
pro sebe rovnováhu.
jít Revues
Le revue
13
article
Velmi přesvědčivě nazývá J. F. Raffa-
e1i, pijící jinak pro osvěžení pouze mléko.
alkoholové nápoje dobrými, ba nejlepšími pro-
středky, jakých lze užiti pro therapsutiku umněl-
covy esthelické činnosti, ohrožované v životě
časlými, doteky hrubé a lživé všednosti. » Časte
dosplváme takového stupně vyrušení z rovno-
váhy, že náprava je nutna a že je třeba pečo-
vati o to, abchom se zuse uvedli ve stav
rovnováhy a dobré práce.« V piti absinthu vi
ovšem tento umělec chorohu vůle stejně, jak
v uživání opia, tabáku a morfa.
Z umělců, jichž se pořadatelé ankety dr
F. Regnault a F. Mazade ptali na ml-
nění, ani jediný se nepřiznal, že by v alkoholu
nalézal přímé podněty k tvůrči činnosti.
anebo že by alkoholu za tou příčinou pravidelně
požíval. Většína naopak shledává i v malých
čásíkách nebezpečí a chváli naprostou ab-
stinenei — při práci. Je však zajímavo
že jsou nepřáteli alkoholu většinou z důvodů
rázu ryze zdravotního, neli dokonce labužní
ckého anebo esthetického. Chváli abstinenc
jaksi z nouze — ponévadž žaludek odpírá alko-
hol. Tak i Zola kdysi napsal, že pije pouze
vodu, na jiném místě však dodal na vysvě-
tlenou: »nestal jsem se však proto moudrým
neboť jsem tak zdrželiv jen s ohledem na sv
zdravl.«
Jules Lemaltre udává důvod hodně
kuriosní pro svoji sklonnost k abstinenci alko-
holové. Přestal píti lihové nápoje, jakmile pozo
roval, že mu červenají tvářel
Raff
F Regnault
Zola
Jules Lemaltre
14
article
Někteří účastníci ankety snesli by alkohiol.
a zažívací jejich činnosti žaludeční by nečinil
zrovna obtíží, ale nervy brání, podléhajíce příliš
jeho „rozkladně“ činnosti. Při tom pak dávají
přednost čaji a kávě, zapomínajíce, že nemírne
užívání těchto nápojů vede k horším ještě po-
ruchám nervového systému nežli alkohol, který
ve svém opojivém působení má zároveň jakýsi
korektiv proti zneužívání.
Vietorien Sardou poznamenal, ž
káva mu nebrání ve zdravém spánku; naopak,
že nespí, nevypije-li na noc aspoň trochu kávy.
Toť ovšem obvyklá zkušenost pijáků kávy, nebot
neúčinkuje-li její vliv, ochabuje činnost srdeční
a dostavuje se nespavost. Ani v tom směru ne-
bylo třeba anketou zjišťovati účinky různých
intokikací na duševní činnost umělců. Je známe
na př. o Balzacovi, že při psaní vypil cele
moře kávy, a Lortzing při skládání svých
melodií pil ji jako polévku.
V jednom shodli se všichni účastníci an-
koty, a to je hlavním i velikým jejím ziskem
že alkohol nedal světu žádného ge-
niálního díla. Naopak ovšem netřeba ani
hromaditi příklady o tom, kterak zmařil mozek
leckterého nadaného umělce. I v tom se všichn
účastníci zajímavé ankety srovnávají — aspoi
nepopírají — že může býti alkohol podnětem
v z pruhou ve chvílích únavy.
Vietorien Sardou
Lortzing
15
article
Někteří dokonce velmi vtipně se zastávaji
pronásledovaného škůdce lidstva celou váhou
své světové autority; proslulý publicista a politik
Melchior de Vogue píše: „Francie jest
země, která ode dávna dala světu nejvíc vína.
a nejlepšího. Ti, kdož je pili, dali témuž světu
nejsílnější a nejbohatší moderní literaturu. Mo
osobní příklad by jen maličko přispěl k tomute
dějinnému faktu. Vždyť já jsem se nikdy ne-
ptal, jaký účinek má nápoj na moji vlastní
práci. Před několika lety mi říkali, že všechny
vražedné mikroby obsaženy jsou ve vodě; pil
jsem dále vodu, která se mi dostala do ruky.
Nyní mi říkají, že jed přešel do vína; vážímsi
i nadále dobrého vína — —. Ptáte se, jaký ná-
poj bych doporučoval mladému spisovateli. Je-li
dyspeptik, neurasthenik atd., radil bych mu, aby
se vrhl výhradně na vodu, a zvlášť aby se vy-
hýbal literární práci. Je-li však zdravý a vyrov-
naný člověk, radím mu, aby pil, co mu libo,
mužně pracoval a spravedlivě myslil — —
Slavný sochař August Rodin, také
u nás v Praze známý, odpověděl na dané mu
otásky: „Myslím, že víno je znamenitá věc.
Pijí-li dnes lidé málo vína, a stalo-li se dokonce
některým modou nepíti vůbec vína, myslím pro
svou osobu, že jedinou příčinou toho jest okol-
nost — že se víno příliš zhusta falšuje.
Melchior
Rodin
Francie
Praha
16
article
Slavný astronom Camille Flammaricn
projevil tento úsudek: „Můj drahý děd byl vinařem
zemřel ve věku devadesáti let a to, trvám, v roce
špatné vinné úrody, kdy zlunce špatně svítilo.“
V dalších slovech Flammarion s jemnou ironií po-
dotkl, že pije „všecky druhy vína, jenom dobré
musí býti. Nebe je nekonečné a život lidský míjí jak
stín. Ptáte se mne, co piji, a pracuje-li se mi dobre
při čisté vedě. V tomio směru je má odpověď žalostně
chudá: nepit jsem nikdy vody, a vážím si ji leda pro
zevní polřebu.“ (V tomto směru není slavný fran-
couzský hvřzdář zrovna originájnl Jistý český šprý-
mař již dávno před ním vyslovil se podobně: „Vod
je dobrý nápoj — k myti. “)
Některé výroky jsou zajímavy již svojí iprmou
a charakleristické pro poznání povahy umělce, který
je učinil. Novellista tak originální a exotický, jak
Pierre Loti, je výlučný i ve svém názoru, exo-
tisky zabarveném: „Jsem ze tří čivrtin musulman
Nepiju nikdy alkoholu v zádné podobě, a nikdy jsem
ho nepil. Nepiju ani vína, ani piva.“
Mnoho váhy kladou nahoře jmenovaní poř-
datelé ankety na úsudky bývalých „pijáků“, ale na-
pravených, jako je na příklad jemný a duchaplný
Juleo Lemattre. Ten přiznává: „Co se mne
týče, nevidím rozdílu mezi věemi, které jsem napsal,
dokud jšem píval alkohol a těmi, které jsem napsal
od tě doby, co jsem se dal úplně na vodu (na radu
lékařskou). Aspoň žádného rozdilu v jakosti a snad-
nosti práce Nemyslím, že byn třochu alkoholu bylo
třeba k literární činnosti; nemyslím však také, ze
en alre
by jí ta trocha škodila.“
Flammaricn
Flammarion
Loti
17
article
Právé nejváznější zastanci abstinence prospěl
propagaci své myšlenky v anketě dost málo. Z pře-
dlouhých dopisů některých učenců dalo by se citovat
leccos, ale málo vtpného, původního nebo zvlášt
nového Vüipný jinak Henri Laved a nl vyslovilse
velmi učeně: „Jsem přesvědčen, ze jest jediný pod-
něcovatel k práci, nevinný a přímý, poctívý a čistý
jako křišťálová voda. Jmenuje se — vůle.“
Románcpisec Paul Bourget potvrzuje roz-
hodně, že alkohol v jakékoli podobě a v sebe menší
dávce byl mu na překážku v práci. V lockterém směru
mají ovšem pravdu odpůrci alkoholu, kteří připomí-
nají, ze felešně a špatně pochopeně bohémství nejvíe
omylů natrcpilo v otázce: „genius a alkohol.“
Částo hledá umělec čtěchu v alkoholu dokonce
i na prospěch Erávnosli v umění, jak soudí Roll.
„Je-li třeba projevíti mínění s hlediska mravnosti.
slyšte: je mi stokrát milejší umělec, hledající někdy
v cpojení zapomenuti svýclí strastí, nežli umělec,
klerý hltá šálky čaje u bohatých amatérů... Pijác
absinthu a lízači podešví — moje volba není na roz-
pacích.“
Tak i tato anketa, rozhodně velmi pestrá a za-
jímavá, jako všecky ankety na svělě nepodala svým
pilným sestavovatelům o mnoho víc, než snůšku ná
zorů velmi protichůdných, z nichž právo na úspěeh
a věrohodnost mají rozhodně ty, které jsou nejvůi-
nější a nejoriginálnější. K závěru plati o ní velmi
přiléhavě ironická slova Melchiora de Vogůe
nahoře již citovaného: „Zlomyslné přírodě se urá
čilo zmástí dobrcu vůli statistiků. Tím více obdivuj
jejich víru a nechroženost.“
Číslo 222.
Henri Laved
Bourget
Roll
Melchior Vogů
18
article
Sachy.
Pořádá J. Rašovský
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovsk
Uh. Ostroh, Morava.
Zprávy šachové.
Praha. Dne 20. ledna 1908 zemřel p. JUD
Ant. Kvíčala, předseda „Ustřední jednoty
českých šachistů“ a „Českého spolki
šachovního“ v Praze. Budiž čest jeho památce
Lublin. Dne 25. ledna 1908 zemřel zde slavný
mistr slovanský Michael Ivanovič Čigor in
po krátké nemoci ve věku 58 let. Týž narodil ser
1850 v Petrohradé a do roku 1880 byl ve státních
ruských službách; od této doby věnoval se úplně
šachu. Zúčastnil se četných turnajů s úspéchy střída-
vými; s nejslabšími účastníky pravidelně prohrával.
Za nejlepší jeho úspěch považujeme II. cenu v silně
obsazeném turnaji v Hastingsu (za Pillsburym), kde
porazil Pillsburyho, Laskera a Tarrasche; o zaslou-
ženou I. cenu připravil se dvěma školácky prohraným
pártiemi s Janovskim a Schifietsem. I. čehu obdrke
r. 1889 v Nov. Yorku společně s Weissem, roku 189e
v Pešti (po matchi s Charouskem) a r. 1901 v gambi-
tovém turnaji ve Vídni; mimo to dobyl četných cen
nižších. Pro svou milou a bodrou povahu byl vše
obecně vážen a oblíben.
Úloha čís. 381. (Originál.)
K. A. L. Kubbel, Petrobrad.
J Rašovský
J Rašovsk
Antonín
Kvíčala
Michael
Ivanovič
Čigor
Pillsbury
Lasker
York
Weiss
K A L Kubbel
Petrobrad
Morava
Praha
Lublin
Hastings
Nova
Pešť
Vídeň
Tarrasche
20
article
Řešení úloh-
Čís. 349. G. Dobbs. Bílý: Kf7, Dh2, Pa2, b4.
c3, c2, e6. Černý: Kd5, Pb5, b6, b7, e2, e5, f5. Mat
ve 3 tazích. 1. Dh2—h8 Ked, 2. Dli1 +., 1. — f4, 2.
Dd8+, 1. — Kc4, 2. DXe5.
Čis. 350. K. A-L. Kubbel. Bílý: Ko7, Vg5, Sth,
Je4, Pa2. b3. Černý: Ke5, Vel, Pc6, d7, fe, f4, g3.
Mat ve 3 tazích. 1. Kc7—d8 VXe4, 2. Ke7 4, 1.—
vo. 2. Sh7-
Čís. 351. Fr. Dedrle. Bílý: Kgt, Db5, Sc6, de
Černý: Kd6, Sí4, Pes, c4, d3, e6, e7, g6, g7. Mat
ve 3 tazích. 1. Db5—b7 00, 2. Se7+-, 1. — Ke5, 2.
Db8-, 1.e5, 2. Sxe7+. Úloha tato určena byla
v soutěži D. Woch. na dané thema pro II. cenu.
Diskvalifikována však pro nemožné postavení Sf
vzhledem k pěšcům c7 a g7
Čís. 352. K. A. L. Kubbel. Bílý: Kh4, De7, See,
Ph5, b7. Černý: Kh6, Vh8, Sas, b2, Pí6. Mat ve 2
tazích. 1. Se6—g8 atd.
G Dobbs
Černá
Kd
K A L Kubbel
Vg
Kc
VX
sh
František
Dedrle
D Woch
jít 7
See
Sí
Dd 8 +
dh 2
c 2
Ked
Sabbath
Sx 7
c 7
Kh 6
26
article
Dedesát lee
Dedesát lee
politického zápasu o práva
národa českého. 1848-1908.
Napsal Adolf Srb, autor „Politických
dějin národa českého“. * . . a aa
V době politicky tak významné
vzrušené jako je dnešní, kdy zájem
na rozřešení otázky, jakým směrem
česká politika má se dále bráti,
ovládá veškery vrstvy národa, při-
chází spis tento jako přímá nezbyt-
nost, neboť utvořiti si správný soud
pro budoucnost může jedině ten, kdo
zná průbéh i výsledek politiky če-
ské v minulosti. Nestranně, přehled-
ně a obsažně psaná kniha Srbova je
politická naše dějeprava a
každý český člověk by měl obsahi její
znáti z paměti. — Veledáležitý tento
spis zahajuje obsah letošního ročníku
a 1. jeho sva-
Adolf Srb
Srbův
33
article
Dvořák.
Dvořák.
Slavnostní zpěv. Op. 113. Smíšený sbor s prův.
orch. Klav. výt. 3 K. Hlasy zpěv. po 40 h. Ru-
salka. Opera. Klav. výtah s textem 16 K. Čert
a Káča. Opera. Klav. výtah s textem 14 K. Al-
bum klavírní na 2 ruce (obsahuje ouverturu
„Šelma sedlák“, 3 legendy z op. 59., 2 valčíky
z op. 54., slovanské tance z op. 46. a 72.). A-
bum písní. 20 nejproslulejších jeho písní pro
vyšší nebo nižší hlus. 5 K.
Dvořák
44
article
Suk.
Suk.
Op. 2. Trio pro klavír, housle a cello. 4 K.4.
Dramatická ouvertura pro velký orch., kl. výt
4ruční 3 K. Op. 18. Čtyři zpěvy pro muž. hlasy
bez prův. Part. 2 K, hlasy po 40 h. Op. 19. Tři
zpěvy pro smíš. hl. (s prův. ad lib). P'art. K 1.80,
hlasy po 40 h. Op. 21. Suita pro klavír 3 K.
Op. 22 a. Jaro. Cyklus klav. skl. 3 K. Op. 22b.
Letní dojmy. Cyklus klav. skl. 3 K. Op. 23. Ele-
gie pro klavír, housle a cello (rozebrána). Op.
24. Prolog k Zeyerové „Radůz a Mahulena“
Melodrama K 2.40. Praga. Symf. báseň pro velký
orchestr. (Věnováno král. Praze), klav. výt.
druč. 6 K.
Suk
Zeyer
Radůza
Mahulena
Praha
46
article
V. Novák.
V. Novák.
Op. 23 a. Vražedný milý. Op. 23 b. Neščasná
vojna. Ballady pro smíš. sb. s prův. orch. Klav.
výt. po 3 K, hlasy zpěv. po 30 hal. Op. 24. So-
nata eroica pro klavír 5 K. Op. 25. Melancho-
lie. Cyklus 8 písní K 2.40 Tytéž německy (vý-
běr) 2 K. Op. 29. Ballada o duši Jana Nerndy.
Pro bas K 2.40 (vyjdle za týden). Op. 31. Údolí
Nového královstvi. Čtyři zpévy 3 K. Op. 32. Slo-
vácká suita pro velký orchestr. Klav. výt. 2rná,
K 3.60. Op. 34. Valašské tance pro klavír 3 K.
Op. 37. Šest mužských sborů a capella. Part.
2 K, hlasy po 80 h.
V Novák
Nernda
50
article
Nedbal.
Nedbal.
Z dětského života. Op. 15. Cyklus 7 klav. skla-
deb 3 K. Petite suite. 3 instrumentované kousky
z cyklu „Z dětského života“ pro malý orchestr.
Part. a hlasy 10 K.
MIMOTEOTo
zastouponi jsou v našt
Eic . J
všichni znamenití soudobí skladatelé naši, autoři
cizí a klasikové, jako
Beethoven — Čajkovský — Bi-
zet — Chopiu — Sehumann
Conconue — Bertini — a mnoho
jiných.
Hudební závod — Velkosertiment — Antiquariat
— Sklad klavírů — Koncertní ředitelstvi — Závo
s gramofony — Vydavatelství hud. týdenniku
„Dalibor-
Nedbal
K Petit
Beethoven
Čajkovský
Bi
Chopia
Conconue
Bertini
Dalibor
Velkosertiment