ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 56de8190-7592-11dc-84d2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 52 celkem · entity: place 23, org 3, person 99, work 11
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
2. února 1908. Císlo 32.
4 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. Jak čeliti nákaze tyfově. Před krátkou dobou povstala úporná epide- mie tyfu střevního v Nuslích. Rychlým zakro- čením zdravotních orgánů podařilo se odstraniti různé závady a tím epidemii přemoci. Zjištěna zejména špatná kapalisace a přímé vnikání ob- sahu ze stok do studny. Nedlouho potom začalo se objevovati onemocnění toto na Starém měst a připady tyfu střevního objevují se stále. Okol- nost tato bude zajisté opět vílanou příležitosti nepřátelům našeho národního střediska, kteř proslaveni jsou vyličováním Prahy jako nebez- počného pařeniště nejrůznějších nemocí, jako by město Praha v příčině morbitidy předčilo vše- chna města evropská. V té příčině vyniká ze- jména jistý vysoký hodnosta, dokonce v Praze zrodilý, jenž si nedá ujíti ani jedné příležitosti, aby „rytiřsky“ po zdravotních poměrech v Praze blátem nehodil. Jemu hravě podařilo se v každé kapce vltavské vody nalézti bacilly tyfové, nález který odborníkům ani nejsložitějšími methodami se nepodařil. Ač bylo jasno, že tomuto, v té věci neodber níku, jde o systematické špinění Prahy jako měste zamořeného zárodky tyfovými, nebyl toto tvrzení dostatečně odsouzeno. Zdravolní rada města a pražský fysikát měly tehdy ihned svolati ankelu znaleů, požádati, aby zkouška byla opakována, a potvrdí-li se obžaloba, pak ihned nápravu zjednati anebo, když by byli znal- ci yvrátili toto našknutí, postarati se, aby původ- ce falešných údajů byl usvědčen.Ostatně faktum. že po onom klasickém nálezu takového množstv bacillů tyfových nedostavila se ku podivu nikde epidemie, usvědčuje pana autora sama. Tyto okolnosti jsou nám pohnutkou, aby chom objasnili olázku šířeni se tyfu střevního a při tom zhruba naznačili, jak možno před ná- kazou se chrániti.
Nusle Praha Zdravolní rada město
5 article
Ivi slasln I. Podle nynějších názorů a vymožeností vě- deckých povstává tyfus střevní nákazou ústroj zažívacího zvláštními mikroby t. j. bacillem ty- fovým. Nákaza vzniká několikerým způsobem Nejčastěji ovšem potravinami a požívatinami které byly zárodky tyfu znečištěny různým způ sobem. Tyto zárodky pocházejí vždy z dřivěj- šího onemocnění. A. Nejčastěji je to voda, kteráž obsahuje zárodky tyfové a nákazu tím přenáší. Je stano veno, že asi 70.8% všech případů tyfu střev ního povstalo vodou užitkovou nebo pitnou. Zá- rodky z oněmocnělého individua dostávají se vý- měty na venek. Znečištěna může býti voda de- jekty, močem, vodou z koupelí, spláchnutím zá- rodků z pohnojených polí, při nedostatečné des- infekci faekalií onemocnělých, chatrnou kanali- sací, vnikáním zárodků ze žump a kanálů, nebo s povrchu při špatném pokrytí zanešením zá- rodků do studnic deštěm, prachem atd. Špalnou filtrací mohou se dostati zárodky do vody užit- kové a pak do ústrojí lidského při vymývání ná- dobí, při porušování potravin, vyplachování úst, při koupání, po požití umělých minerálních vod, k jichž výrobě použito špatné vody, dále pak zřeďováním různých nápojů touto nečistou v- dou. Zárodky z vody udrží se dlouhou dobu i v ledě, až i 3 měsice, a proto i na tuťo okd- nost třeba upozorniti.
jítjekt
6 article
Timto způsobem tedy vodou pitnou i užitk - vou nejčastějí nastává infekce. B. Velkým zřídlem nákazy tyfu střevního je dále mléko. Jelikož onomocnění toto u zvl- řat vůbec se nevyskytuje, nemohou zárodky ty- fové do mléka se dostati jiným způsobem, než pozdějším znečištěním mléka, což může se státi personálem, jenž stižen je tyfem nebo pocház z místa zamořeného, dále nečistými nádobami a konečně zůmyslným zřeďováním vodou infiko vanou. Tato možnost mlékem se nakaziti jest tím povážlivější, že zárodky tyfu střevního v mlé- ce rozmnožiti se mohou do úžasného množství, okolnost, která ve vodě nenastává. Pochopitelno že zdrojem nákazy může býti i smetana, máslo sýr atd. C. Dále nastává infekce zeleninou aji- nými potravinami, tak masem, ústřicemi rybami a pod. I zde běži o zavlečení zárodků na uvedené potraviny vodou, tak polévání zele niny vodou nečistou. Po požití ústřie dostavují se nejrůznější střevní poruchy a také tyfus; za- znamenáno takových případů již několik. Zjiště- no, že bývají to ústřice, pocházející z vod zne- čištěných odpady městskými, že však také po- zději mohou ústříce se znečistiti zárodky tyfo- vými a to u překupníků poléváním jich nečistou vodou. Tyfus po ústřicích povstal i po požití ma- lého jich množství a průběh onemocnění toho byl vždy těžky. II. Stejně padá na váhu přenášení př- mým stykem s nemocným. Takovéto přenešení, jež ovšem pro povstání epidemie jest méně důložité, nežli vodou a potravinami, na- stává zejména v nemocnicích, kasárnách, pen sionátech, Dvojím způsobem se to může státi přimým vniknulím kapenkovilou infekci, aneb znečištěním rukou výměty nemocného a vniknu- tím do zažívadel, anob nepřímo prádlem, nářa- dím, peřinami, příbory a pod.
7 article
III. Půda a vzduch. Pokud vzduchuse týče, tu ojediněle snad mohia by nákaza po vstati tím způsobem, že zárodky z onemocnělého člověka, přischlé na částočkách prachových, in fikovati by mohly potraviny. Možnost, ktoráž pro povstání epidemie zvláštního nemá významu. Podle ačení Pettenkoferova zvláštní úlohu při rozšiřování tyfu hraje půda. Toto miněňí jest opušténo a udrželo se, jak se tvrdí, proto, že hájeno bylo právě autoritou takového řáju a vý- znamu vědeckého. Pottenkofer učil, že bucill tyfový opouští organismus ve stavu nevirulent- ním a že musí doznati jistého uzrání v půdě po- rosní, znečištěné. Zárodky ty pak klesáním spodní vody a za trvajícího sucha rozprášením povréhních vrstev a proudem vzduchovým do- stávají se prý do organismu lidského. Toto tvrzení Potlenkoferovo vyvráceno případy po- zorovaných infekcí bacilly tyfovými, kterež ne- prodělaly nijakého uzrávání v půdě. Tak povstaly infckce po nahodilém nebo zúmyslném požití kultur tyfových v laboratoři. Případů takových pozorováno několik. v a IV. Také ještě jině možnosti se uvádějí a sice přenášení zárodků tyfových hmyzem; tak jako mouchy přenášojí zárodky cholory a úpla- vice na potraviny, tak snad i tyfus mohly by tímto způsobem přeněsti. Zjištěno bylo skatečně, še cizopasníci (veš, blecha, u jiných nemocí stěnice) přijímají nakažlivé zárodky do svého
Pettenkoferův
9 article
Konečně také ještě poukázáno na souvislos tyfu s parasity střevními (tenkohlavec, tricho- cephalus). IIlíst tento poraní prý sliznici střevn a do rány jím způsobené vnikají bakterie tyfové Jak možno se ohránili před infekci? Z uvedeného vyplývá, že nejdůležitější úlo hu a možno říci výhradně při epidemickém roz šíření tyfu hraje voda a mléko. V první řadě je tudíž hleděti k tomu, aby naprosto neškodnými učiněny byly mikroorgn nismy ve výmětech nemocného (desinfikován stolice, moče). Byť to i úkolem institucí zdravot nických, přece třeba upozorniti, aby v bytech. hotelích, ústavech a jinde bylo přihlíženo k či stotě. Je dalším úkolem policie zdravotní, aby nosičové nákazy, nejen nemocní, ale i ti, kteř po přostálém onemocnění mikroba dlouho ve svém těle hostí, byli učinění neškodnými. Způ- sobů k tomu je několik (isolování, příčinoslovné léčení i podávání urotropinu). Dále jest dbát toho, aby potraviny nebyly vodou užitkovou zne- čišťovány. Voda pitná hudiž v době epidemi častěji bakteriologicky zkoumána, vody užitkove z vodovodu nebudiž vůbec pito a při umýván nádobí používáno pouze s opatrností. V příja dech, kde není dobré vody studničné a ke svaření nechce se sáhnouti, možno vyvarovnt se nákaze pitím přirozoných vod minerálních. Také k čištění úst třeba bráti vody svařené. Zvláštní pozornosti třeba věnovati hygieně ob- chodu a to zejména v obchodech mlékem, zele- ninou atd. Jediným zřídlem nákazy je vždy člověk (u zvířat onemenění to se nevyskytuje) a tudiž nejdůležitější úkol při zamezování tylu spatřo- vati musíme v tom, aby onemoenělý člověk byl isolován, což nejlépe se stane ošelřením jeho v nemoenici.
10 article
Bozplatné vyšotřování bakteriologické v Berlíně doplněno tím, že velkoměsto rozdělena je ve 4 okresy podle ústavů vyšetřovacich. Úkol svěřen ústavu pr infekění nemoci, městské vyšetřovací slanici, městské nemocnici a hygienickému úslavu universitnímu. — Čazopis lékařův českých“. Dnešní 5. číslo při náší teto obsth I. Práce původní; 1. Profi dr. Otakar Srdínk (Praha): Kolísání poměru pohlaví při porodech v Ra- kousku. Autor v fadě článků statisticky doložených vede důkaz, že Slované jsou života schopnější než druhé národnosti. — 2. Dr. Jaklin (Plzeň): Zlatý drát — chirurgickou nítí. — 3. Doc. dr. Ostrčil dr. Pruška: Přispěvek k biologii streplokokků z ge- nitalii těhotných žen. (Dokoně.). —. Dr. Julius Petři- valský: O vrozeném rozštěpu patra. (Dokonč.) — II. Rozhledy: Therapie a farmakologie. — Zdravotniclví — Vnitřní lékařství. — Chirurgie. — III. Z lékařských spolkův a sjezdů: Ze švýcarských lék. společnostl. Spolky švýcarské. — IV. Spolek českých lékařův. — V. Zprávy. —VI. Receptář a therap. poznámky. K číslu přiloženo jest 5. číslo „Věstníku“, sta- vovského orgánu českých lékařů v zemích koruny české i v cízině. V čele je provolání Ústřední jednoty k volbám, v němž se důtklivě vybízejí lékaři, aby voleb se zúčastnili a podporovali především kandi- dalury takových osob, které podaly záruku, že maj smysl pro veřejné zdravotnictví. „Země česká plat miliony na zemské humanitní a léčebné ústavy“, je tedy potřeba, aby byla ve sněmě odborná kontrola zeniského hospodářství. A dále: „Na zemském sně- mu nA se opravovati zdravotní zákon. Dobrý zdra- votní zákon může býti jen za spolupůsobení lékařů.“ Proto je polřeba, aby bylo zvoleno do sněmu co nej více poslanců z lékařského stavu samého. Nové na- dělení uchystalo našim lékařům ministerstvo vojen- ství, o čemž pišeme jinde.
doktor Srdínk Slovan Jaklin docent Ostrčil Pruška Přispěvek Julius Berlín Praha Plzeň spolek český lékařův zlatý drát
11 article
A Praha?
Praha
12 article Co pijí učenci, spisovatelé a umělei
Co pijí učenci, spisovatelé a umělei »La Revue« pařížská, dřívější »Revue de Revues«, pořádala už delší dobu anketu jejímž jediným předmětem a hlavní otázkou byla hořejší věta. Závěry jeji shrnuje nyní redakce revne v posledních dvou lednových číslech no vého ročníku,d Nezdá se, že by se bylo anketou mnoho dokázalo, neboť jde jednak olotázku, při níž by upřímnost přílišná mohla škodit, jednak o mo- tivy, které nic neznamenají pro slatistické určení zda alkohol duševní práci čškodil či prospívá V jistém směru byla anketa vůbec zbytečná, poněvadž je to otázka splše lékařská. Ovšem al vzhledem k významným osobám účastníků po- skytla anketa mnoho zajímavého materiálu úsudeích, co si přední francouzští spisov atelé, učenei a umělci o účincích alkoholu — mysll. Je viděti, že mnozi umělci hnutím absti- nentním tak byli zastrašeni nebo aspoň popla- šeni, že se stali téměř abstinenty, anebo aspoi hnutí silně respeklují. Zároveň však se doka- zuje, že alkohol, pokud se nedotkne škodlivě organismu lidského, tvůrčí činnosti o ni víe nepřekáží, nežli jiné návyky a náruživosti Ba spíše se zdá, že záliba v alkoholu odvrae a nahražuje často jíné, horší zábiby, kterým by umělee, nadaný nebezpečnou — pro tak zvaný všední život — obrazností spíše propadali kdyby v mírném požitku alkoholovém nehtedu pro sebe rovnováhu.
jít Revues Le revue
13 article
Velmi přesvědčivě nazývá J. F. Raffa- e1i, pijící jinak pro osvěžení pouze mléko. alkoholové nápoje dobrými, ba nejlepšími pro- středky, jakých lze užiti pro therapsutiku umněl- covy esthelické činnosti, ohrožované v životě časlými, doteky hrubé a lživé všednosti. » Časte dosplváme takového stupně vyrušení z rovno- váhy, že náprava je nutna a že je třeba pečo- vati o to, abchom se zuse uvedli ve stav rovnováhy a dobré práce.« V piti absinthu vi ovšem tento umělec chorohu vůle stejně, jak v uživání opia, tabáku a morfa. Z umělců, jichž se pořadatelé ankety dr F. Regnault a F. Mazade ptali na ml- nění, ani jediný se nepřiznal, že by v alkoholu nalézal přímé podněty k tvůrči činnosti. anebo že by alkoholu za tou příčinou pravidelně požíval. Většína naopak shledává i v malých čásíkách nebezpečí a chváli naprostou ab- stinenei — při práci. Je však zajímavo že jsou nepřáteli alkoholu většinou z důvodů rázu ryze zdravotního, neli dokonce labužní ckého anebo esthetického. Chváli abstinenc jaksi z nouze — ponévadž žaludek odpírá alko- hol. Tak i Zola kdysi napsal, že pije pouze vodu, na jiném místě však dodal na vysvě- tlenou: »nestal jsem se však proto moudrým neboť jsem tak zdrželiv jen s ohledem na sv zdravl.« Jules Lemaltre udává důvod hodně kuriosní pro svoji sklonnost k abstinenci alko- holové. Přestal píti lihové nápoje, jakmile pozo roval, že mu červenají tvářel
Raff F Regnault Zola Jules Lemaltre
14 article
Někteří účastníci ankety snesli by alkohiol. a zažívací jejich činnosti žaludeční by nečinil zrovna obtíží, ale nervy brání, podléhajíce příliš jeho „rozkladně“ činnosti. Při tom pak dávají přednost čaji a kávě, zapomínajíce, že nemírne užívání těchto nápojů vede k horším ještě po- ruchám nervového systému nežli alkohol, který ve svém opojivém působení má zároveň jakýsi korektiv proti zneužívání. Vietorien Sardou poznamenal, ž káva mu nebrání ve zdravém spánku; naopak, že nespí, nevypije-li na noc aspoň trochu kávy. Toť ovšem obvyklá zkušenost pijáků kávy, nebot neúčinkuje-li její vliv, ochabuje činnost srdeční a dostavuje se nespavost. Ani v tom směru ne- bylo třeba anketou zjišťovati účinky různých intokikací na duševní činnost umělců. Je známe na př. o Balzacovi, že při psaní vypil cele moře kávy, a Lortzing při skládání svých melodií pil ji jako polévku. V jednom shodli se všichni účastníci an- koty, a to je hlavním i velikým jejím ziskem že alkohol nedal světu žádného ge- niálního díla. Naopak ovšem netřeba ani hromaditi příklady o tom, kterak zmařil mozek leckterého nadaného umělce. I v tom se všichn účastníci zajímavé ankety srovnávají — aspoi nepopírají — že může býti alkohol podnětem v z pruhou ve chvílích únavy.
Vietorien Sardou Lortzing
15 article
Někteří dokonce velmi vtipně se zastávaji pronásledovaného škůdce lidstva celou váhou své světové autority; proslulý publicista a politik Melchior de Vogue píše: „Francie jest země, která ode dávna dala světu nejvíc vína. a nejlepšího. Ti, kdož je pili, dali témuž světu nejsílnější a nejbohatší moderní literaturu. Mo osobní příklad by jen maličko přispěl k tomute dějinnému faktu. Vždyť já jsem se nikdy ne- ptal, jaký účinek má nápoj na moji vlastní práci. Před několika lety mi říkali, že všechny vražedné mikroby obsaženy jsou ve vodě; pil jsem dále vodu, která se mi dostala do ruky. Nyní mi říkají, že jed přešel do vína; vážímsi i nadále dobrého vína — —. Ptáte se, jaký ná- poj bych doporučoval mladému spisovateli. Je-li dyspeptik, neurasthenik atd., radil bych mu, aby se vrhl výhradně na vodu, a zvlášť aby se vy- hýbal literární práci. Je-li však zdravý a vyrov- naný člověk, radím mu, aby pil, co mu libo, mužně pracoval a spravedlivě myslil — — Slavný sochař August Rodin, také u nás v Praze známý, odpověděl na dané mu otásky: „Myslím, že víno je znamenitá věc. Pijí-li dnes lidé málo vína, a stalo-li se dokonce některým modou nepíti vůbec vína, myslím pro svou osobu, že jedinou příčinou toho jest okol- nost — že se víno příliš zhusta falšuje.
Melchior Rodin Francie Praha
16 article
Slavný astronom Camille Flammaricn projevil tento úsudek: „Můj drahý děd byl vinařem zemřel ve věku devadesáti let a to, trvám, v roce špatné vinné úrody, kdy zlunce špatně svítilo.“ V dalších slovech Flammarion s jemnou ironií po- dotkl, že pije „všecky druhy vína, jenom dobré musí býti. Nebe je nekonečné a život lidský míjí jak stín. Ptáte se mne, co piji, a pracuje-li se mi dobre při čisté vedě. V tomio směru je má odpověď žalostně chudá: nepit jsem nikdy vody, a vážím si ji leda pro zevní polřebu.“ (V tomto směru není slavný fran- couzský hvřzdář zrovna originájnl Jistý český šprý- mař již dávno před ním vyslovil se podobně: „Vod je dobrý nápoj — k myti. “) Některé výroky jsou zajímavy již svojí iprmou a charakleristické pro poznání povahy umělce, který je učinil. Novellista tak originální a exotický, jak Pierre Loti, je výlučný i ve svém názoru, exo- tisky zabarveném: „Jsem ze tří čivrtin musulman Nepiju nikdy alkoholu v zádné podobě, a nikdy jsem ho nepil. Nepiju ani vína, ani piva.“ Mnoho váhy kladou nahoře jmenovaní poř- datelé ankety na úsudky bývalých „pijáků“, ale na- pravených, jako je na příklad jemný a duchaplný Juleo Lemattre. Ten přiznává: „Co se mne týče, nevidím rozdílu mezi věemi, které jsem napsal, dokud jšem píval alkohol a těmi, které jsem napsal od tě doby, co jsem se dal úplně na vodu (na radu lékařskou). Aspoň žádného rozdilu v jakosti a snad- nosti práce Nemyslím, že byn třochu alkoholu bylo třeba k literární činnosti; nemyslím však také, ze en alre by jí ta trocha škodila.“
Flammaricn Flammarion Loti
17 article
Právé nejváznější zastanci abstinence prospěl propagaci své myšlenky v anketě dost málo. Z pře- dlouhých dopisů některých učenců dalo by se citovat leccos, ale málo vtpného, původního nebo zvlášt nového Vüipný jinak Henri Laved a nl vyslovilse velmi učeně: „Jsem přesvědčen, ze jest jediný pod- něcovatel k práci, nevinný a přímý, poctívý a čistý jako křišťálová voda. Jmenuje se — vůle.“ Románcpisec Paul Bourget potvrzuje roz- hodně, že alkohol v jakékoli podobě a v sebe menší dávce byl mu na překážku v práci. V lockterém směru mají ovšem pravdu odpůrci alkoholu, kteří připomí- nají, ze felešně a špatně pochopeně bohémství nejvíe omylů natrcpilo v otázce: „genius a alkohol.“ Částo hledá umělec čtěchu v alkoholu dokonce i na prospěch Erávnosli v umění, jak soudí Roll. „Je-li třeba projevíti mínění s hlediska mravnosti. slyšte: je mi stokrát milejší umělec, hledající někdy v cpojení zapomenuti svýclí strastí, nežli umělec, klerý hltá šálky čaje u bohatých amatérů... Pijác absinthu a lízači podešví — moje volba není na roz- pacích.“ Tak i tato anketa, rozhodně velmi pestrá a za- jímavá, jako všecky ankety na svělě nepodala svým pilným sestavovatelům o mnoho víc, než snůšku ná zorů velmi protichůdných, z nichž právo na úspěeh a věrohodnost mají rozhodně ty, které jsou nejvůi- nější a nejoriginálnější. K závěru plati o ní velmi přiléhavě ironická slova Melchiora de Vogůe nahoře již citovaného: „Zlomyslné přírodě se urá čilo zmástí dobrcu vůli statistiků. Tím více obdivuj jejich víru a nechroženost.“ Číslo 222.
Henri Laved Bourget Roll Melchior Vogů
18 article
Sachy. Pořádá J. Rašovský Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovsk Uh. Ostroh, Morava. Zprávy šachové. Praha. Dne 20. ledna 1908 zemřel p. JUD Ant. Kvíčala, předseda „Ustřední jednoty českých šachistů“ a „Českého spolki šachovního“ v Praze. Budiž čest jeho památce Lublin. Dne 25. ledna 1908 zemřel zde slavný mistr slovanský Michael Ivanovič Čigor in po krátké nemoci ve věku 58 let. Týž narodil ser 1850 v Petrohradé a do roku 1880 byl ve státních ruských službách; od této doby věnoval se úplně šachu. Zúčastnil se četných turnajů s úspéchy střída- vými; s nejslabšími účastníky pravidelně prohrával. Za nejlepší jeho úspěch považujeme II. cenu v silně obsazeném turnaji v Hastingsu (za Pillsburym), kde porazil Pillsburyho, Laskera a Tarrasche; o zaslou- ženou I. cenu připravil se dvěma školácky prohraným pártiemi s Janovskim a Schifietsem. I. čehu obdrke r. 1889 v Nov. Yorku společně s Weissem, roku 189e v Pešti (po matchi s Charouskem) a r. 1901 v gambi- tovém turnaji ve Vídni; mimo to dobyl četných cen nižších. Pro svou milou a bodrou povahu byl vše obecně vážen a oblíben. Úloha čís. 381. (Originál.) K. A. L. Kubbel, Petrobrad.
J Rašovský J Rašovsk Antonín Kvíčala Michael Ivanovič Čigor Pillsbury Lasker York Weiss K A L Kubbel Petrobrad Morava Praha Lublin Hastings Nova Pešť Vídeň Tarrasche
20 article
Řešení úloh- Čís. 349. G. Dobbs. Bílý: Kf7, Dh2, Pa2, b4. c3, c2, e6. Černý: Kd5, Pb5, b6, b7, e2, e5, f5. Mat ve 3 tazích. 1. Dh2—h8 Ked, 2. Dli1 +., 1. — f4, 2. Dd8+, 1. — Kc4, 2. DXe5. Čis. 350. K. A-L. Kubbel. Bílý: Ko7, Vg5, Sth, Je4, Pa2. b3. Černý: Ke5, Vel, Pc6, d7, fe, f4, g3. Mat ve 3 tazích. 1. Kc7—d8 VXe4, 2. Ke7 4, 1.— vo. 2. Sh7- Čís. 351. Fr. Dedrle. Bílý: Kgt, Db5, Sc6, de Černý: Kd6, Sí4, Pes, c4, d3, e6, e7, g6, g7. Mat ve 3 tazích. 1. Db5—b7 00, 2. Se7+-, 1. — Ke5, 2. Db8-, 1.e5, 2. Sxe7+. Úloha tato určena byla v soutěži D. Woch. na dané thema pro II. cenu. Diskvalifikována však pro nemožné postavení Sf vzhledem k pěšcům c7 a g7 Čís. 352. K. A. L. Kubbel. Bílý: Kh4, De7, See, Ph5, b7. Černý: Kh6, Vh8, Sas, b2, Pí6. Mat ve 2 tazích. 1. Se6—g8 atd.
G Dobbs Černá Kd K A L Kubbel Vg Kc VX sh František Dedrle D Woch jít 7 See Sí Dd 8 + dh 2 c 2 Ked Sabbath Sx 7 c 7 Kh 6
26 article Dedesát lee
Dedesát lee politického zápasu o práva národa českého. 1848-1908. Napsal Adolf Srb, autor „Politických dějin národa českého“. * . . a aa V době politicky tak významné vzrušené jako je dnešní, kdy zájem na rozřešení otázky, jakým směrem česká politika má se dále bráti, ovládá veškery vrstvy národa, při- chází spis tento jako přímá nezbyt- nost, neboť utvořiti si správný soud pro budoucnost může jedině ten, kdo zná průbéh i výsledek politiky če- ské v minulosti. Nestranně, přehled- ně a obsažně psaná kniha Srbova je politická naše dějeprava a každý český člověk by měl obsahi její znáti z paměti. — Veledáležitý tento spis zahajuje obsah letošního ročníku a 1. jeho sva-
Adolf Srb Srbův
33 article Dvořák.
Dvořák. Slavnostní zpěv. Op. 113. Smíšený sbor s prův. orch. Klav. výt. 3 K. Hlasy zpěv. po 40 h. Ru- salka. Opera. Klav. výtah s textem 16 K. Čert a Káča. Opera. Klav. výtah s textem 14 K. Al- bum klavírní na 2 ruce (obsahuje ouverturu „Šelma sedlák“, 3 legendy z op. 59., 2 valčíky z op. 54., slovanské tance z op. 46. a 72.). A- bum písní. 20 nejproslulejších jeho písní pro vyšší nebo nižší hlus. 5 K.
Dvořák
44 article Suk.
Suk. Op. 2. Trio pro klavír, housle a cello. 4 K.4. Dramatická ouvertura pro velký orch., kl. výt 4ruční 3 K. Op. 18. Čtyři zpěvy pro muž. hlasy bez prův. Part. 2 K, hlasy po 40 h. Op. 19. Tři zpěvy pro smíš. hl. (s prův. ad lib). P'art. K 1.80, hlasy po 40 h. Op. 21. Suita pro klavír 3 K. Op. 22 a. Jaro. Cyklus klav. skl. 3 K. Op. 22b. Letní dojmy. Cyklus klav. skl. 3 K. Op. 23. Ele- gie pro klavír, housle a cello (rozebrána). Op. 24. Prolog k Zeyerové „Radůz a Mahulena“ Melodrama K 2.40. Praga. Symf. báseň pro velký orchestr. (Věnováno král. Praze), klav. výt. druč. 6 K.
Suk Zeyer Radůza Mahulena Praha
46 article V. Novák.
V. Novák. Op. 23 a. Vražedný milý. Op. 23 b. Neščasná vojna. Ballady pro smíš. sb. s prův. orch. Klav. výt. po 3 K, hlasy zpěv. po 30 hal. Op. 24. So- nata eroica pro klavír 5 K. Op. 25. Melancho- lie. Cyklus 8 písní K 2.40 Tytéž německy (vý- běr) 2 K. Op. 29. Ballada o duši Jana Nerndy. Pro bas K 2.40 (vyjdle za týden). Op. 31. Údolí Nového královstvi. Čtyři zpévy 3 K. Op. 32. Slo- vácká suita pro velký orchestr. Klav. výt. 2rná, K 3.60. Op. 34. Valašské tance pro klavír 3 K. Op. 37. Šest mužských sborů a capella. Part. 2 K, hlasy po 80 h.
V Novák Nernda
50 article Nedbal.
Nedbal. Z dětského života. Op. 15. Cyklus 7 klav. skla- deb 3 K. Petite suite. 3 instrumentované kousky z cyklu „Z dětského života“ pro malý orchestr. Part. a hlasy 10 K. MIMOTEOTo zastouponi jsou v našt Eic . J všichni znamenití soudobí skladatelé naši, autoři cizí a klasikové, jako Beethoven — Čajkovský — Bi- zet — Chopiu — Sehumann Conconue — Bertini — a mnoho jiných. Hudební závod — Velkosertiment — Antiquariat — Sklad klavírů — Koncertní ředitelstvi — Závo s gramofony — Vydavatelství hud. týdenniku „Dalibor-
Nedbal K Petit Beethoven Čajkovský Bi Chopia Conconue Bertini Dalibor Velkosertiment