2
masthead
NÁRODNK LIETY)
3
masthead
19. října 1904.
5
article
značné posily, čímž byl zmařen náš prvopočáteč
ný úspěch. Protože bylo se báti, aby nepřítel na-
šich posic neprotrhl, bylo nutno odvésti naše
vojska ještě poněkud nazad.
Naše : nepřátelské ztráty jsou velmi značné
Zvláště vyznamenaly se pluky střelecké: irkut
ský a 4. východosibiřský. Výtečně pracovaly
také části vyborgského pluku.
Dne 14. října bylo pokračováno v boji na
zaujatých posicích.
Jedna z našich kolon východní skupiny
přemohla zoufalý odpor plotiv
níkůva opanovala sedlo Tumynlin
odkudž vede přímá cesta k pra-
vému boku hlavních opevnění ja-
ponské posice u jantajských dolů.
Jsou-li tyto zprávy dobré, pak ne plán ná
podařil a my zašli v bok a do týla
Japoncům. Ještě jedno napřaže n
sil a oni ustoupí sohromnými ztrá-
tami od Šahe anebo budou odříz-
nuti, což může skončiti zničením
celé jejich armády mezi Šahema
Šilihem.
Japonec
6
article
II.
Dne 14. října o 6. hod. ráno obnovili jsme
boj u Šahe, znova přešedšo v nástup.
Velikolepými atakami jepifanijevského a juch-
novského pluku Japonci byli sraženi s prvých
posic, ale potom, když brali posice druhé, Ja-
ponci obrátili po nich tak krutý dělový oheň,
že naši byli přinuceni zastaviti se. Nastalo zá-
vodění obojí dělostřelby. U dvanácti japonských
děl pobita všechna obsluha, a také japonská
pěchota odstoupila. Děla japonská stála naproli
nám opuštěná, ale vzíti je nebylo možno, protože
nelze bylo k nim přistoupit. Když naše dva pra-
pory přiblížily se je vzít, Japonci zasypali je
smrtonosným ohněm. Koule šrapnelové sypaly
se jako krupobití. Totéž bylo potom s našimi
třemi bateriemi. Naše dělostřelectvo pracovalo
výtečně, rozstřelovalo Japonce bez slitování.
Celé prapory Japonců byly smeteny beze stony.
Vojáci naši rvou se jako lvi. Smrti se nikdo
neleká. Krev lije se bez ustání řekou. K večeru
bitva u Šache ztichla. I my, i Japonci zůstali
jsme na svých posicích.
Dnes ráno boj opět se obnovil. Je to šestý
den nejkrvavějšího, neslýchaného boje. Dějiny
neznaji bitvy, kde by obě vojska vynikala tako-
vou chrabrostí, houževnatosti a vytrvalostí.
„Z východní armády přišly včera večen
nejlepší zprávy, takové radostné, že jim strašno
věřiti, dokud není úřadního potvrzení, anebo
dokud sám se nepřesvědčíš o jejich spolehli-
vosti. Protože by potom rozčarování bylo příliš
bolestné, počkám ještě. Každou minutu přijde
rozhodnutí.“ — Tak zní poslední telegram p.
Kirillova v „Rusi“. Klademe jej zde, protože
nade vše jiné dobře charakterisuje ruskou
žurnatistiku a osvětluje rozdil, který je mezi ní
a žurnalistikou židovskou, německou a angli-
ckou, jež nikdy nepotřebují míti zpráv spolehli-
vých a zaručených.
Japonec
Kirillov
Rus
7
article
Telegram
Telegram
Z Mandžurského bojiště.
Z Tokia, 18. října. Ve 3 hod. 30 min.
odpol. (Router.) Rusové podnikli prudký útok
na Okuovo postavení a minulou noc napadli
Nodzu a Kuroka, byli však všude o dr a ženi
s ohromnými ztrátami.
Z Tokia, 18. října. (C.-B.) [Úřadní.] Dne
16. t. m. postoupilo oddělení pod brigád-
níkem Jamadou na posilu levé armády.
již napadl nepřítel severně od Šachopu. Pora-
zilo nepřítele u Vejchjalontu a odňalo mu dvě
děla a dva vozíky se střelivem. Později odrazilo
toto oddělení nový útok u Santankanty a vra-
celo se na své původní postavení. O 7. hodině
večer bylo obklíčeno asi divisí ruského vojska.
Po tuhém boji muže proti muži podařilo se mu
proraziti nepřátelské postavení a dostalo se na
své dřívější místo.
Zatím však ztratilo japonské dělostřelectvo
většinu potahův a mužstvo bylo nuceno dát
v šanc 9 polních a 5 jiných děl.
Nepřítel dostal posily naprot
japonskému středu.
V neděli ztratili Japonci asi 1000 mužů
Maršál Ojama oznamuje, že v noci na 18.
t. m. Rusové podnikli dva prudké útoky na
pravé křídlo levé armády a několik útoků na
střední pravou armádu, ale všecky tyto útoky
byly odraženy. Nepřítel ustoupil, zůstaviv na
bojišti mnoho mrtvých.
Značný úspěch Rusů na bojišti
mandžnrském.
Rus
Poros
Vejchjalont
Santankant
Ojama
Tokio
Rusová
8
article
Z Petrohradu, 18. října Dle zpráv z Muk
denu bylo novým protiútokem ru
ským protrženo centrum japon-
ské armády, tak jak si toho Kuro-
patkin v původním svém plánu
byl přál. Dobyty výšiny, jež vyžádalysi
tolik obětí jak na straně ruské, tak japonské
v osmidenní bitvě u Jantaje a tím získán
klič k dalším posicím, jimiž se
situace vážně změní. Arci také tento
boj vyžádal si krvavých obětí. Cele
okolí dobytých průsmyků je poseto mrtvo-
lami. Rusové tlači se neustále ku předua
získali právě nesmírně silné posice proti le-
vému křídlu japonské mu.
Z Paříže, 18. října. Dle zpráv z Petro-
hradu připadá zásluha dobytí vý
šin, kde stálo japonské centrum,
v prvé řadě šesté setnině 23. pluku
sibiřských střelců. Velitel setniny této
setník Žorovskij byl probodnut bajonetem
japonského pěšáka. To rozzuřilo ruské vojíny
svrchovanou měrou. Jako lití vrhli se
do řad nepřátel a v pravém slo va
smyslu bili se muž s muže m.
Útok řídící generá! Meyendorf obdržel
v pravý čas vydatné posily, vedené neměně
srdnatým generálem Zarubajevem. Bez-
příkladnou odvážnosti vyznamenal se šestý
sibířský armádní sbor. Mužstvo jeho
zápasilo s Japonci o každý strom na vý-
šinách. Nejvíce bojováno bodákem, jak na-
svědčují zohavené mrtvoly padlých. Také na-
lezena spousta mrtvol zardouse-
ných Japonců. V loukotích dělových kol,
krví potřísněných jako blátem, nalezeny údya
trupy japonských dělostřelců. Všechny zákopya
rokiiny v rozměre dvou ctverečných verst byly
v těchto místech vyrovnány mrtvolami. Rus ké
ztráty v tomto boji páči se na 4000,
Muk
Jantaj
Rus
Zarubajev
Japonec
Petrohrad
Paříž
Petra
9
article
japonské však daleko výše. Také
z ruského pravého křídla došly
příznivé zprávy. Dvě divise zá
lohy generála Nodzu byly roz-
prášeny.
Z Londýna, 18. října. Generál O ku
při ruském protiútoku utrpěl ve-
likých ztrát. Maršál Ojama dal roz-
kaz k hromadnému ústupu.
Z Paříže, 18. října. Časopis »Echo de
Paris« dovídá se z petrohradských vojenských
kruhů, že Kuropatkin odrazil nazpět levé křídlo
japonské armády. Kuropatkinovi se podařilo dne
17. října protrhnouti řadami japon-
skými a rozštěpiti armádu Nodzu
ovu na dvě části.
Z Berlína, 18. října. »Berliner Tagblattue
oznamují z Petrohradu: Včera o 11. ho-
dině dopolední podařilo se Rusům proraziti
střed japonské armády, vzíti několik batterií
zajati několik set Japonců. Japonci byli daleko
odraženi, tak že posice některých od-
dílů jest kritická. Kuropatkin řídil osobně
útok. V generálním štábu myslí se, že rozho
dující boj konati se bude na levém křídlea
nikoliv ve středu. Bitva trvá dále a možná, že
zejtřek přinese již rozhodnutí.
Nodza
Ojama
Kuropatkin
Berliner Tagblattue
Rus
Japonec
Londýn
Paříž
Berlín
Petrohrad
echo jít Paris
10
article
Rozhovor s japonským vyslancem.
Z Londýna, 18. října. (C.-B.) V rozmluvě
se zástupcem Reuterovy kanceláře pravil japon-
ský vyslanec Hajaši vzhledem k bitvě nynější
na východoasijském bojišti: Ztráty životů lid-
ských jsou děsné a my všichni litujeme jichco
nejvíce. Ale jak odpomoci ? Všichni, kdož znali
okolnosti, za nichž válka vzplanula, musili po-
znati, s jakou odhodlaností tato válka se povede
a musí nahlédnouti, že v této válce jest jen
jedno : to jest pokračovati. Není věcí Japonska,
posuzovati, nadešla-li doba k vyjednávání o mír,
nýbrž to jest věcí vlády carovy. Jedině nesmí
se zapomínati, že nepomýšleli jsme nikdy na to,
provokovati válku (!!) Vyslanec zmínil se pak
o dalších operacích v Mandžursku a děl:
V jistém ohledu jest mandžurská zima pro vá-
lečné operace vhodnější než léto. Doprava zásob
a střeliva nebude povětrnosti zdržována. Nej-
bližší, skutečně důležitý bod, jehož musí být
dobyto, jest Tělin. Bude-li toho dosaženo, ne-
může nic již zadržeti náš postup na Charbin.
Hajaši
Londýn
Japonsko
Charbin
Reuterův
11
article
Vyslanec zmínil se posléze o depeší z Tokia,
v níž mluví se o míru a pravil: Přání po míru
vytrysklo z pocitu ošklivosti, kterou pociťujeme
všichni nad děsným zabíjením, které nyní na-
stává. Ale nyní jest pozdě lekati se události.
Měly se předvídati a mohlo se jim zabrániti.
Admirál Rožděstvenskij.
Z Petrohradu, 18. října. (C.-B.) Admirál
Rožděstvenskij byl ponechán, byv jmenován, jak
jsme již sdělili, generálním pobočníkem caro-
vým, ve svém postavení jakožto velící admirál
druhého loďstva tichomořského.
Baltické loďstvo.
Z Fakkebjergu, 18. října. (C.-B.) Dnes ve
23 hod. odp. šest lodí ruské eskadry (3 obr-
něnci, 2 minonosky a 1 dopravní parník) vy-
táhly kotvy a odpluly severním směrem.
Japonský postup uvázl.
Z Londýna, 18. října. Listy uveřejňuj
petrohradský telegram, dle kterého vyslovujese
generální štáb ruský v ten smysl, že japonský
postup na řece Ša uvázl, neboť již po tři dny
Rusové drží své posice severně od této řeky.
Také nejnovější zprávy nesdělují ničeho, že by
Japonci byli učinili nejmenší krok ku předu.
Rožděstvenský
Rus
Japonec
Tokio
Petrohrad
Fakkebjerg
Londýn
šo
12
article
Balkán.
Balkán.
Z Cařihradu, 18. října. (C.-B.) Posledn
čas spácháno v Peči a okolí opět mnoho
vražd.
R. Ze Sofic, 18. října. Z Bitolje se sdě-
luje, že ředitel dívčího gymnasia Sprostra-
nov a učitelé I vanov, Sekulov a Mad-
zorov byli zatčeni a do Soluna do-
praveni.
Balkán
Cařihrad
Peč
Soluna
Scientific
Sprostranov
sekulovenský a Mad
13
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Slovanské parallelky ve Slezsku.
Z Opavy, 18. října. Před několika dny bylo
vídeňskými listy tvrzeno, že kardinál Kop
odjel dne 14. t. m. do Vídně, by císaři referoval
o prohlášení německých poslanců zemských
o resoluci, která byla jimi dne 13. t. m. ve pří-
čině slovanských parallelek přijata. S kompe-
tentního pramene prohlašuje se zpráva ta lichou
a dodává se, že kardinál nebyl ve Vídni, nýbrž
ve Vratislavi a že může býti prý „co nejurčitěji“
ujištěno, že dalek jest úmyslu, převzíti takovouto
jednostrannou strannickou missí.
Z Vídně, 18. října. Přisedící zemského vý-
boru dr. Pohl dostavil se k dru. Körbrovi v zá-
ležitosti slovanských parallelek slezských. Týž
poslanec podal na zemském sněmu pilný návrh
aby se parallelky ty z Opavy a Těšína uklidily.
Dr. Körber přizval ke konferenci té ještě mi-
nistra vyučování dra. Hartla a dra. Pientaka.
Kop
Pohl
doktor
Körber
Hartl
Slezsko
Opava
Vídeň
Vratislav
Těšín
14
article
Protože tito v ustanovenou dobu byli však jinde
zaměstnáni, odložena byla společná konference
na odpoledne. Dr. Pohl vylíčil ministru vyučo-
vání stanovisko Němců, týž však prohlásil, že
positivní rozhodnutí po té stránce sám učiniti
nemůže a slíbil, že se poradí s drem. Körbrem
Potom měl dr. Pohl poradu opět s drem. Kör
brem, ve které řekl, že bylo by lépe, kdyby se
zřídily samostatné vzdělávací ústavy slovanské
ve Slezsku, ale nikoliv v německých městech
Dr. Körber vyslovil ochotu, učiniti, seč bude.
aby nalezl východisko, které by uspokojilo „obě
strany“. Napřed prý však se musí státi dohod-
nutí se Slovany. Dr. Pohl oznámil přátelům zdej-
ším, že z odpovědi dra. Körbra vycítil, že
vláda jest ochotna učiniti všechny př-
pravy, aby se zřídila samostatná slovanská
paedagogia ve Slezsku, ale nikoliv v městech
německých, ve kterých — o tom bude prý te-
prve jednáno. Němci prý mohou dou-
fati, že tato záležitost bude záhy vymýtěna
z politické dískusse.
Vlašské přednášky na lékařské fakultě
inšprucké zastaveny.
doktor
Pohl
Němec
Körber
Slezsko
15
article
Z Inšpruku, 18. října. Když assistent Poda
vešel dnes do anatomického ústavu, aby tam
konal svoji přednášku vlašským jazykem, bylo
mu sděleno, že universltní senát za-
stavil vlašské přednášky na fa-
kultě lékařské, aby německý ráz, kter
byl obnoven oddělením právnických kursů, ne
byl zase porušován. Vlachové zaslali minister-
stvu protest.
Schodek Dolních Rakous.
Z Vídně, 18. října. Jeden zdejší list ozna
muje, že schodek dolnorakouského zemského roz
počtu činí 4.5 mill. K. K úhradě jeho navrhuje
se zvýšení zemské přirážky o 3 procenta, kromě
toho pak vzhledem na úpravu platů učitelských
usneseno zavésti zemskou přirážku pivní, která
činiti má 2 K na hektolitr. Upozorňuje se však.
že tato přirážka bude státem povolena jen v sumě
K 1.70 a to na pět let počínaje 1. lednem 1905
Dnem 1. lednem 1910 má býti státní daň pivní
zvýšena z 30 na 50 haléřů na sacharometrový
stupeň. Na výnosu této daně má se dostati zem
i obcím podílu. Zemský rozpočet jest již holov.
předloží se však sněmu zemskému až po jubileu
dra. Luegra.
Vlach
Inšpruk
Dolní Rakousy
Vídeň
16
article
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 18. října. Včera večer
uspořádána ve dvoře druhá velkolepá hostina
na počesť králových soudruhů ze
Saint cyrské vojenské školy. Jménem přítomných
a nepřítomných soudruhů generál de Perigni na-
zdravil králi. V zdravici děkoval králi za po-
zvání a uspořádání obyčejného výročního shle-
dání soudruhů v Bělehradě, jejž jeho slavný děd
Karadjordje osvobodil před 100 lety. Podotknul,
že král a soudruzi povýšeni r. 1864 v Saint cyr-
ské škole na důstojníky, byly křtěni ohněm ve
válce 1870. My soudruzi francou zšt
lépe známe duši a srdce krále
Petra, než-li Srbové. On mezi námi,
republikánskými generály, učil se milovati svo-
bodu. Srbové mají svobodomyslného, šlechetného
krále a hrdinu. Kéž ho srbský národ a armáda
mílují tak, jako on je a on se postará, aby svůj
národ učinil šťastným a velkým!« Král dojal
slovy svého soudruha, odpověděl, že všechno na
světě je prozatímné, jen vzájemná láska soudruhů
a upomínky z mládí nemijejí. Král prosil sou-
druhy, aby se u něho eítili jako doma a všechny
vyznamenal řády.
Dnes večer bude ve dvoře třetí hostin
na počest francouzských důstojníků, které budou
přítomni ministři a srbští důstojníci. Po hostině
král s hosty navštiví koncert jihoslovanské výstavy.
Diplomatický zástupce v Sofli S veti s l av
Simič odjede dnes večer do Sofle.
Z Bělehradu, 18. října. (C.-B.) Králov
cesta do Sofie ustanovena na 30. říjen.
K rále bude provázeti ministr zahraničných věeh
Pašič.
Perigni
Karadjordje
Petro
Srba
Pašič
Srbsko
Bělehrad
Saint cyrský vojenský
Saint cyr
Soft
Sofie
17
article
Anglické žaloby na Německo.
x. Z Londýna, 18. října. Berlinský dopi
sovatel »Timesů« viní německého vyslance
v čínském hlavním městě, že neustále prý intri
kuje proti Anglii, zvláště proti smlouvě
s Tibetem. Ihned po uveřejnění této ode-
bral se do čínského odboru zahraničného a pro-
hlásil, že by 9. čl. smlouvy uvedl Činu v kon-
flikt se státy, které podepsaly známou smlouvu
s Čínou (po boxerských nepokojích). Vyslanec
nepodal sice formálního protestu, ale dal na
jevo, že by Německo žádalo v Šantunu podobná
práva, jako Anglie v Tibetu. Nyní obávají se
Čiňané, že by Francie vznesla podobné po-
žadavky v Junuanu, ano i Japonsko ve
Fokienu. Dopisovatel dodává, že také ruskýa
francouzský, ano i americký a vlašský vyslanec
zrazovali Činu od podpisu smlouvy tibetské
německý vyslanec že ale vystoupil zvláště ener-
gicky. Čína, jež jednala zcela korrektněa
ambana ráda by k podepsání smlouvy splno-
mocnila, neschválením — míní »Times« —
smlouvy nezruší, kdežto právě její souhlasem
projevena byla by čínská svrchovanost nad Ti
betem. Postup německého vyslance namířen
jest prý zúmyslně proti Anglii, poněvadž Ne-
mecko samo v Tibetu zájmů nemá. Německo
končí dopisovatel, neopomíjí žádné příležitosti
aby britským postavením v Číně otřáslo a chce
těžiti nyní i z každé změny tibetské smlouvy.
ku kteréž by po případě britská vláda svolila.
Německo
Londýn
Anglie
Čína
Francie
Junuan
Japonsko
Timesy
Times
18
title
Telegramy korresp. kanceláře
19
article
Strana neodvislosti.
Strana neodvislosti.
Z Pešti, 18. října. (C.-B.) Strana neod
vislosti usnesla se v dnešní schůzi k Polonyovu
návrhu dosaditi výbor pro pořádání debat, aby
strana mohla se zúčastniti debaty o zatímné
obchodní smlouvě s Italií. Dál usneseno —
rovněž k Polonyovu návrhu — podati ve sně-
movně návrh, aby se pojalo do programu roko-
vání o nařízení, jímž vláda zavedla zatímnou
smlouvu s Italií, a zvolil výbor v záležitosti po
rušení ústavy vládou, jenž by učinil straně ná-
vrhy na další postup.
Do této komise zvolen posl. Košut (jako
předseda), Barabas, Barta a Mezössy.
Na paměť obrany Sebastopolu.
Z Petrohradu, 18. října. (C.-B.) Za pří
činou 60. výročí dne prvního bombardování
Sebastopolu car vydal reskript k velkoknížeti
Michalu Nikolajeviči. V denním rozkaze se
oznamuje, že pro sebastopolské velerány, jichž
rodinám byly poskytnuty pense a podpory, zři-
zují se medaile.
Vzhledem k dnešním jmeninám následník
trůnu všichni setníci a rytmistři v armádě, kteř
vyznamenali se ve válce r. 1877—78, pový
šeni na podplukovníky.
Polonyův
Košut
Barabas
Barta
Nikolajevič
Pešť
Petrohrad
Italia
Mezössy
Sebastopol
20
article
Rozpuštění italské sněmovny a výklad vládní.
Z Říma, 18. října. (C.-B.) »Agenzi
Stefani« sděluje: Úřadní list uveřejnil dnes ve-
čer dekret, kterým se sněmovna rozpou-
ští a nové volby na 6. listopad
užší voly na 13. listopad stanoví. Nová sně-
movna sestoupí se 30. listopadu. K dekretu
připojen jest výklad vlády o příčinách rozpu-
štění sněmovny, v němž připomíná se nejprvé,
že vláda 1. prosince 1903 předložila sněmovné
program svůj a že tento byl schválen většinou
167 hlasů. Dříve nežli za rok byl program celý
proveden a zákonodárná činnost rozvinula se
neobyčejnou měrou. Výklad vypočítává čelné
reformy tu provedené, i pokračuje: Připočtou-li
se k této obrovské práci obnova obchodníeh
smluv s Německem, Švýcarskem, Rakouskem
i Brazilií a příznivé zahájení obchodního vyjed-
návání s Ruskem, jakož i předloha, kteroužv
zásadě státní využívání dráh, soukromým spo-
lečnostem nepředaných, se upraviti má, jes
jasno, že není správnou lehkomyslně proje
Stefan
Řím
Německo
Švýcarsko
Rakousko
Brazílie
Rusko
štění sněmovna
21
article
vená výčitka, jakoby vládou reformatorské dílo
její nebylo dosti účinně provedeno. Výklad
připomíná dále, že zákonodárné období sně-
movny, jež v minulém roce tolik plodné práce
vykonala, blíží se zákonnému konci svému.
Kdežto ale vláda doufala, že sněmovna bude
moci vyříditi ještě organisační otázky železniční
a smlouvy obchodní, byla země nepokoji, uměle
a bezdůvodně vzbuzenými, hluboce rozvířena a
tím zjednán stav, kterýž stěží byl by způso-
bilým, zabezpečiti sněmovně potřebný klid k pro-
jednání a k rozřešení problémů, pro hospodářský
vývoj Italie tak značně rozhodujících. Za těchto
okolností navrhla vláda králi, aby appelloval na
obyvatelstvo říše, při čemž zároveň vláda chce
upřímně rozvinouti program svůj, aby akce vládní,
pro případ, že by schválena byla votem voličů.
nabyla síly potřebné k rozřešení problémů tak
důležitých, aneb aby pak voličstvo označilo jinou
onu cestu, na níž by se, dle jeho mínění, stou-
pati mělo.
22
article
Výklad uvádí pak v celkových obrysech
vládní program. V oboru vnitřní politiky
nezmění vláda nic na programu svém, od roku
1902 sledovaném, kterýž vrcholí v nejdaleko
sáhlejší svobodě pro každého v mezích zákon
Na to se ve výkladu praví: Víra v libe-
rální politiku může se otřásti pouze násilnostmi
jež byly způsobeny malou menšinou a jež celou
zemí byly odsuzovány
Tyto násilnosti dokazují nejlépe, že právě
revolucionářské živly svobody se nejvíce obávají.
poněvadž existence i význam jejich za svobodné
vlády jsou nejméně odůvodněny. Živly tyto
svými činy dokazují, že přímo byly donu-
ceny, aby svůj význam udržely, potlačovati
jakoukoliv a zejmena tiskovou svobodu, po-
něvadž jinak nebyly s to své absurdní theorie
udržeti. Zkušenosti posledních let do kázaly
že svobodomyslná vláda morálně i materiálně
jest především dělnictvu a rolnickému obyva-
telstvu na prospěch. V přesvědčení, že pravý
blahobyt země, skutečný sociální mír možno to-
liko blahobytem lidu zajistiti, rozhodla se vláda,
setrvati i nadále na dosavadní taktice, doufajíe,
že dělnictvo samo porozumí, co jest v jeho
vlastním interessu a že nabude vědomí své
vlastní důstojnosti, která nepřipoušti, aby děl-
nické kruhy byly tyranií, pocházející z dola,
nadále potlačovány.
23
article
Široký program svobody naráží na prudký
odpor dvou extremních stran, avšak vláda jest
odhodlána, zůstati jemu věrna, poněvadž nedb
mezeně důvěřuje v moudrost a rozšafnost ital
ského lidu, jehož dějiny dokazují, že největším
jeho nepřáteli jsou demagogie a reakce. Jedno
tlivé, politováníhodné události v posledních letech
zajisté nejsou s to, aby jakkoliv zviklaly dílo
svobodného režimu. Musíme však pátrati po
příčinách a motivech těchto událostí a pečovati
o jich odstranění. A tu přicházíme především
ku přesvědčení, že jmenovitě v nižších vrstvách
nevžilo se dosud pochopení pro to, že za svo-
bodomyslného režimu nesmí a také nemůžese
všechno žádati od vlády, nýbrž že nutno jest
aby všichni spoluobčané účinně spolupůsobili
při hájení jich vlastních zájmů.
V exposé konstatuje se stálý pokrok Italie
ve finančním oboru, klade se důraz na nutné
zachování rovnováhy v rozpočtu, ohlašuje se
řada sociálně-politických zákonných osnov, mezi
nimi zejmena návrh zákona na zamezení želez-
ničních a jiných stávek, obrací se proti heslu,
z různých stran hlásanému, že nutno šetřit
při vydáních na vojsko a ukazuje se k tomu,
že alliance, zachovávané s největší loyalnosti
jak od Italie tak i spojenců, jakož
přátelské poměry k sousedům mír zabezpečují.
Přes to však upozorniti třeba na nutnost starat
se o obranu státu, poněvadž alliance mohou s
uzavírati a udržovati jen mez
silnými státy a nesmějí nikdy nabýti rázu
shovívavé přizně.
24
article
Výklad konstatuje zpětný příliv italských
státních papírů z ciziny, poukazuje na klesajíeí
směneční míru úrokovou, na vzrůst úspor, na
rozmach železniční, poštovní a telegrafní služby
jakožto na známky hospodářského pokroku země,
který všemi silami musí býti podporován,
končí appellem na zdravý smysl italského lidu,
který vládu bude podporovati ve snaze její.
zabezpečiti soeiální mír a vysokou úroveň civi-
lisační ke blahu a velikosti Italie.
Z Říma, 18. října. (C.-B.) Ve vládním
rozkladu o rozpuštění sněmovny praví seo
smlouvách obchodních, že nemohou
se ještě uveřejniti, avšak vláda může tvrditi s
dobrým svědomím, že vyjednávalo se tak, jak
bylo parlamentem schváleno.
Znovuzahájení francouzské sněmovny.
Z Paříže, 18. října. (C.-B.) Sněmovna
sestoupila se dnes po prázdninách v první opět
schůzi. Jest velmi silně navštívena. Nejprve
stanoven pořad, v jakém se mají dotazy pro-
jednati.
O stanovení jednacího pořadu rozpředla se
zdlouhavá debata. Každý dotazovatel žádal před-
nost pro svůj dotaz. Posl. Lasies pravil, že
má důležité zprávy o desorganisaci vojska na
východních hranicích. — Bussiěre žádal
přednost pro dotaz v afféře Michel Lagrave,
čemuž se m.p. Combes opřel, načež Bus-
siěrův návrh propadl 289 proti 259 hlasům
jednací pořad navržený vládou přijat 327 proti
280 hlasům.
Sněmovna usnesla se rokovat o dotazech
pouze v pátek a v ponděli začne se rokova
o příjmové dani, načež schůze skončena.
Z ministerské rady francouzské.
Z Paříže, 18. října. (C--B.) V dnešní míni
sterské radě v Elysejích usneseno navrhnouti sně-
movně, aby dotazy po přerušení diplo-
matických styků s Vatikánem byly
projednány přede všemi jinými. Ministerský před-
seda Combes sdělil, že hodlá zodpověděti tyto
dotazy.
Posl
Lagrave
Combes
Řím
Paříž
Vatikán
26
article
Ze Španělska.
Z Madridu, 18. řijna. (C.-B) Schůze sně
moven odročena až do pohřbu princezny Astu-
rijské. Nejstaršímu synu zesnulé princi Alfonsu
Maria dostane se názvu prince Asturijského.
Chile a Bolivie.
Ze Santiaga de Chile, 17. října. (C. B)
Dnes mezi Chilem a Bolivií podepsána smlouva
míru a přátelství. Schváli li ji kongres, budou
tím odslraněny dleuhé spory, jež po roku 1879
vznikly.
Alfons Marius
Chil
Španělsko
Madrid
Chile
Bolívie
Santiago jít Chile
Asta
princ Asturijský
27
article
Chile přejme placení požadavků váleě
ných.
Národní hospodář.
Dohoda čtyř českých strojoven.
Z Vídně, 18. října. („Neue Fr. Presse“)
Dohoda mezi známými čtyřmi če-
skými strojovnami byla defini-
tivně uzavřena a nabude nepro-
dleně platnosti. S ostatními strojovnami,
s nimiž bylo zároveň jednáno, nebylo doeí
leno dohody, ježto při jednání objevily s
difference, které nepodařilo se odstraniti.
Objednávka nových parostrojů.
Z Vídně, 18. října. K deputaci obeeníhe
zastupitelstva Vídeňského Nového Městan
Vídní, která žádala, aby již nyní se učinily nor
objednávky u tamější továrny na železničn paro-
stroje, prohlásil dr. Wittek a dr. Böhm-Bawerk,
ukazujíce na obtíže prý se naskytující, že vě
tu dají vyšetřiti.
Celní konference.
Z Vídně, 18. října. („Neue Fr. Presse“
Celní konference, která vypracovati má instrukce
pro zástupce Rakouska a Uherska při vyjedná-
vání s Německem o nových obchodních smlou-
vách, svolána jest na čtvrtek 20. t. m. Uheršu
členové přibudou týž den do Vídně. Trvání kon-
ference jest rozpočteno na 8 dní.
Wittek
doktor
Böhm
Bawerk
Chile
Vídeň
Francie . Presse
Rakousko
Uhersko
Německo
Městan Vídeň
Neue Francie
28
article
Stav úrody v polovici října.
Z Vídně, 18. října. (C.-B.) Příznivější po-
časí v září napomáhalo seti a prospělo také
pícninám — mimo některé části Čech, Moravy
a Slezska, kde trvala sucha nejdéle a nelze
mluvit o zlepšení nepříznivé situace. V sever-
ních Čechách přestalo sucho teprv po říjnových
deštich. Setí ozimu — mimo severní Čechy —
provedlo se za poměrů velice příznivých. Řepky
v severních Čechách musily se zaorati. Pohanka
v alpských zemích a Krani se pěkně zmohla,
jen v jižním Tyrolsku je špatna. Kukuřice je
z většího dílu sklizena. Brambory nejsou ještě
vyorány; ve východních zemích bude jich pro-
siředně.
st. Z Pešti, 18. října. (Zvl, telegr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 23.000 metr. centů
o 5 haléřů levněji. Platila: pšenice tisská
80 kg K 10.75, 79.5 kg K 10.55, stolno-
bělehradská 77.7 kg K 10.35, 75.5 kg K 10.50,
peštská 80 kg K 10.6713, 77 kg K 10.40,
banatská 79 kg K 10.521, 78 kg K 10. 50,
tursko bečská 79.8 kg K 10.70 na listopad,
zemunská 76 kg K 10.25, podunajská 76 kg
K 10.20, srbská 78.4 kg K 10.10; žito
(— 5 hal.) K 7.47 až 7.60; oves K 7.— až
7.32; kukuřice K 7.40 až 7.52.
Terminový obchod byl mdlý n
lepší dovoz.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 10 22, na duben K 10.61, žito na říjen
K 7.63, na duben K 8.03, o ves na říjen
K 6.93, na duben K 7.33, kukuřice na říjen
K 7.35, na květen K 7.42, řepka na srpen
1905 K 11.45.
Plodinový trh byl bez odbytua
změny.
Řepka
Pohanka
Kran
Platil
Vídeň
Čechy
Morava
Slezsko
Tyrolsko
Brambory
Pešť
kg
29
article
Počasí: pěkné.
Z Liverpoolu, 18. října. (Závěrek.) (Ve 4 hod.
10 minut.) Obrat 7000 žoků. Z toho na spekulace
a vývoz —.— žoků. Denní dovoz — žoků. Amert-
cké dodávky na říjen 5.30, 0.—, na říjen-listopad 5.30,
0.—, na listopad prosinec 5.30, 0.—, na prosinec-leden
5.33, 0.—, na leden-ůnor 5.35, 0.—, na únor-
březen 5.36, 0.—, na březen-duben 5.37. 0.—, na duben
květen 5.38, 0.—, na květen-červen 5.39, 0.—, na
červen-červenec 0.—, 0.—. Smýšlení pevné.
Z Nového Yorku, 18. října. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) [Druhé čislice znamenají zá-
znam včerejší.] Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo pevné. — Znamenala: pše-
nice pohotová 1205/s, (119.—), na pros.
1175/s, (116.—), kukuřice na prosinee
561/s (553/8), cukr (Fair Muscovados)
3.75, (3 75), bavlna 10.35, (10.20). —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
povolné.
Liverpool
Nový York
561 / s
30
article
Oprava daně domovní.
(Dokončení.)
Otázka bytová v Rakousku jest palčivou otázkou
sociální a zasluhuje větší pozornosti se strany povo-
laných činitelů než dosud. Proto musí býti úkolem
příští reformy nejen snížení daně, ale také snížení
činže.
Jest otázkou však, zda snížením daně činžovni
nastane též hned snížení nájemného se strany majitelů
domů a zda majitelé domů nepřivlastní si celý zisk
z nové reformy daně sami. Že možnost tato není vy-
loučena, ukazuje zkušenost, nabytá při slevách na
dani činžovní za příčinou reformy daní osobních
z r.1896; tenkrát nenastalo nikde snížení činží a ani
stále stoupající tendence cen bytů se nezastavila. My-
slím však, že ke snížení nájemného dojde ceslou
indirektní po nějaké době a to na základě zvý-
šené nabídky bytů. Po úpravě daně domovní
nastane jistě všude značný ruch stavební, stavební
činnost brzy nebude se regulovati pravidelným přírost-
kem obyvatelstva a nastane brzy přebytek bytů; ná-
sledkem pak zvýšené nabídky klesati buce zcela
logicky jich cena, neboť majitelé domů, zvláště nových,
než by nechali byty prázdné, raději určí nájemné
obnosem nižším.
Rakousko
31
article
Ministerstvo financí zaměstnává se od delšího
času zevrubným studiemi za účelem zjednání mate-
riálu pro příští předlohu zákona o nové dani domovní,
moderním požaďavkům odpovídající. Jedním z pro-
středků k docilení přípravného materiálu bylo svo-
lání ankety znalců na podzim roku předešténo.
V anketě sešli se zástupcové vědy, živností stavebních
i světa finančního; dobrozdání znalecká obsahovala
mnoho cenných pokynů, ale též mnoho theorie, kter
v praxi těžko užiti, ale v jednom shodovali se veškeří
členové ankety, že dosavadní daň činžovní jest bře-
menem, těžce veškeré poplatnictvo tížícím, a že nutno
ji nahradit dani novou, značně nižší. Ale nelze za-
mlčeti, že snížení daně činžovní jest problémem pro
každého finančního ministra velice obtížným a že
zvláště dnes v Rakousku není stav financi takový,
aby se mohlo pomýšleti, na zavedení daně nové, která
by státu přinesla proti stavu předešlému značný
úbytek, aniž by byla zajištěna úhrada na straně jiné.
Nesmíme zapomenouti, že výnos daně domovní (čin-
žovní i třídní dohromady) jest pro rok běžný preli-
minován obnosem 85.9 mjllionů korun a že každý úby-
tek by porušil úplně finanční rovnováhu státu. Prote
prvním těžkým problémem před zavedením želané
reformy bude nalézti dostatečnou úhradu za
sníženou daň domovní. S mnoha stran navrhováno
k tomu cíli zvýšenl osobní daně příjmové ve vyšších
stupních příjmu a daně důchodové. Zvýšení takové
bylo by však nebezpečné pro teprv se rozvijející berní
morálku v příčině těchto dvou daní. Spíše bude dlužno
hledati úbradu za sníženou daň činžovní v oboru danl
nepřímých.
Druhou překážkou berní reformy v oboru daně
domovní jest system přirážkový. Rozvojem
těles autonomních, stoupajícími úkoly obce, okresu
a země stoupaji též přirážky k daním státním a dosa-
Rakousko