ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 95ce6550-71f5-11dc-b8bd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 31 celkem · entity: person 58, place 76, org 10, work 7
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNK LIETY)
3 masthead
19. října 1904.
4 masthead
Číslo 289.
5 article
značné posily, čímž byl zmařen náš prvopočáteč ný úspěch. Protože bylo se báti, aby nepřítel na- šich posic neprotrhl, bylo nutno odvésti naše vojska ještě poněkud nazad. Naše : nepřátelské ztráty jsou velmi značné Zvláště vyznamenaly se pluky střelecké: irkut ský a 4. východosibiřský. Výtečně pracovaly také části vyborgského pluku. Dne 14. října bylo pokračováno v boji na zaujatých posicích. Jedna z našich kolon východní skupiny přemohla zoufalý odpor plotiv níkůva opanovala sedlo Tumynlin odkudž vede přímá cesta k pra- vému boku hlavních opevnění ja- ponské posice u jantajských dolů. Jsou-li tyto zprávy dobré, pak ne plán ná podařil a my zašli v bok a do týla Japoncům. Ještě jedno napřaže n sil a oni ustoupí sohromnými ztrá- tami od Šahe anebo budou odříz- nuti, což může skončiti zničením celé jejich armády mezi Šahema Šilihem.
Japonec
6 article
II. Dne 14. října o 6. hod. ráno obnovili jsme boj u Šahe, znova přešedšo v nástup. Velikolepými atakami jepifanijevského a juch- novského pluku Japonci byli sraženi s prvých posic, ale potom, když brali posice druhé, Ja- ponci obrátili po nich tak krutý dělový oheň, že naši byli přinuceni zastaviti se. Nastalo zá- vodění obojí dělostřelby. U dvanácti japonských děl pobita všechna obsluha, a také japonská pěchota odstoupila. Děla japonská stála naproli nám opuštěná, ale vzíti je nebylo možno, protože nelze bylo k nim přistoupit. Když naše dva pra- pory přiblížily se je vzít, Japonci zasypali je smrtonosným ohněm. Koule šrapnelové sypaly se jako krupobití. Totéž bylo potom s našimi třemi bateriemi. Naše dělostřelectvo pracovalo výtečně, rozstřelovalo Japonce bez slitování. Celé prapory Japonců byly smeteny beze stony. Vojáci naši rvou se jako lvi. Smrti se nikdo neleká. Krev lije se bez ustání řekou. K večeru bitva u Šache ztichla. I my, i Japonci zůstali jsme na svých posicích. Dnes ráno boj opět se obnovil. Je to šestý den nejkrvavějšího, neslýchaného boje. Dějiny neznaji bitvy, kde by obě vojska vynikala tako- vou chrabrostí, houževnatosti a vytrvalostí. „Z východní armády přišly včera večen nejlepší zprávy, takové radostné, že jim strašno věřiti, dokud není úřadního potvrzení, anebo dokud sám se nepřesvědčíš o jejich spolehli- vosti. Protože by potom rozčarování bylo příliš bolestné, počkám ještě. Každou minutu přijde rozhodnutí.“ — Tak zní poslední telegram p. Kirillova v „Rusi“. Klademe jej zde, protože nade vše jiné dobře charakterisuje ruskou žurnatistiku a osvětluje rozdil, který je mezi ní a žurnalistikou židovskou, německou a angli- ckou, jež nikdy nepotřebují míti zpráv spolehli- vých a zaručených.
Japonec Kirillov Rus
7 article Telegram
Telegram Z Mandžurského bojiště. Z Tokia, 18. října. Ve 3 hod. 30 min. odpol. (Router.) Rusové podnikli prudký útok na Okuovo postavení a minulou noc napadli Nodzu a Kuroka, byli však všude o dr a ženi s ohromnými ztrátami. Z Tokia, 18. října. (C.-B.) [Úřadní.] Dne 16. t. m. postoupilo oddělení pod brigád- níkem Jamadou na posilu levé armády. již napadl nepřítel severně od Šachopu. Pora- zilo nepřítele u Vejchjalontu a odňalo mu dvě děla a dva vozíky se střelivem. Později odrazilo toto oddělení nový útok u Santankanty a vra- celo se na své původní postavení. O 7. hodině večer bylo obklíčeno asi divisí ruského vojska. Po tuhém boji muže proti muži podařilo se mu proraziti nepřátelské postavení a dostalo se na své dřívější místo. Zatím však ztratilo japonské dělostřelectvo většinu potahův a mužstvo bylo nuceno dát v šanc 9 polních a 5 jiných děl. Nepřítel dostal posily naprot japonskému středu. V neděli ztratili Japonci asi 1000 mužů Maršál Ojama oznamuje, že v noci na 18. t. m. Rusové podnikli dva prudké útoky na pravé křídlo levé armády a několik útoků na střední pravou armádu, ale všecky tyto útoky byly odraženy. Nepřítel ustoupil, zůstaviv na bojišti mnoho mrtvých. Značný úspěch Rusů na bojišti mandžnrském.
Rus Poros Vejchjalont Santankant Ojama Tokio Rusová
8 article
Z Petrohradu, 18. října Dle zpráv z Muk denu bylo novým protiútokem ru ským protrženo centrum japon- ské armády, tak jak si toho Kuro- patkin v původním svém plánu byl přál. Dobyty výšiny, jež vyžádalysi tolik obětí jak na straně ruské, tak japonské v osmidenní bitvě u Jantaje a tím získán klič k dalším posicím, jimiž se situace vážně změní. Arci také tento boj vyžádal si krvavých obětí. Cele okolí dobytých průsmyků je poseto mrtvo- lami. Rusové tlači se neustále ku předua získali právě nesmírně silné posice proti le- vému křídlu japonské mu. Z Paříže, 18. října. Dle zpráv z Petro- hradu připadá zásluha dobytí vý šin, kde stálo japonské centrum, v prvé řadě šesté setnině 23. pluku sibiřských střelců. Velitel setniny této setník Žorovskij byl probodnut bajonetem japonského pěšáka. To rozzuřilo ruské vojíny svrchovanou měrou. Jako lití vrhli se do řad nepřátel a v pravém slo va smyslu bili se muž s muže m. Útok řídící generá! Meyendorf obdržel v pravý čas vydatné posily, vedené neměně srdnatým generálem Zarubajevem. Bez- příkladnou odvážnosti vyznamenal se šestý sibířský armádní sbor. Mužstvo jeho zápasilo s Japonci o každý strom na vý- šinách. Nejvíce bojováno bodákem, jak na- svědčují zohavené mrtvoly padlých. Také na- lezena spousta mrtvol zardouse- ných Japonců. V loukotích dělových kol, krví potřísněných jako blátem, nalezeny údya trupy japonských dělostřelců. Všechny zákopya rokiiny v rozměre dvou ctverečných verst byly v těchto místech vyrovnány mrtvolami. Rus ké ztráty v tomto boji páči se na 4000,
Muk Jantaj Rus Zarubajev Japonec Petrohrad Paříž Petra
9 article
japonské však daleko výše. Také z ruského pravého křídla došly příznivé zprávy. Dvě divise zá lohy generála Nodzu byly roz- prášeny. Z Londýna, 18. října. Generál O ku při ruském protiútoku utrpěl ve- likých ztrát. Maršál Ojama dal roz- kaz k hromadnému ústupu. Z Paříže, 18. října. Časopis »Echo de Paris« dovídá se z petrohradských vojenských kruhů, že Kuropatkin odrazil nazpět levé křídlo japonské armády. Kuropatkinovi se podařilo dne 17. října protrhnouti řadami japon- skými a rozštěpiti armádu Nodzu ovu na dvě části. Z Berlína, 18. října. »Berliner Tagblattue oznamují z Petrohradu: Včera o 11. ho- dině dopolední podařilo se Rusům proraziti střed japonské armády, vzíti několik batterií zajati několik set Japonců. Japonci byli daleko odraženi, tak že posice některých od- dílů jest kritická. Kuropatkin řídil osobně útok. V generálním štábu myslí se, že rozho dující boj konati se bude na levém křídlea nikoliv ve středu. Bitva trvá dále a možná, že zejtřek přinese již rozhodnutí.
Nodza Ojama Kuropatkin Berliner Tagblattue Rus Japonec Londýn Paříž Berlín Petrohrad echo jít Paris
10 article
Rozhovor s japonským vyslancem. Z Londýna, 18. října. (C.-B.) V rozmluvě se zástupcem Reuterovy kanceláře pravil japon- ský vyslanec Hajaši vzhledem k bitvě nynější na východoasijském bojišti: Ztráty životů lid- ských jsou děsné a my všichni litujeme jichco nejvíce. Ale jak odpomoci ? Všichni, kdož znali okolnosti, za nichž válka vzplanula, musili po- znati, s jakou odhodlaností tato válka se povede a musí nahlédnouti, že v této válce jest jen jedno : to jest pokračovati. Není věcí Japonska, posuzovati, nadešla-li doba k vyjednávání o mír, nýbrž to jest věcí vlády carovy. Jedině nesmí se zapomínati, že nepomýšleli jsme nikdy na to, provokovati válku (!!) Vyslanec zmínil se pak o dalších operacích v Mandžursku a děl: V jistém ohledu jest mandžurská zima pro vá- lečné operace vhodnější než léto. Doprava zásob a střeliva nebude povětrnosti zdržována. Nej- bližší, skutečně důležitý bod, jehož musí být dobyto, jest Tělin. Bude-li toho dosaženo, ne- může nic již zadržeti náš postup na Charbin.
Hajaši Londýn Japonsko Charbin Reuterův
11 article
Vyslanec zmínil se posléze o depeší z Tokia, v níž mluví se o míru a pravil: Přání po míru vytrysklo z pocitu ošklivosti, kterou pociťujeme všichni nad děsným zabíjením, které nyní na- stává. Ale nyní jest pozdě lekati se události. Měly se předvídati a mohlo se jim zabrániti. Admirál Rožděstvenskij. Z Petrohradu, 18. října. (C.-B.) Admirál Rožděstvenskij byl ponechán, byv jmenován, jak jsme již sdělili, generálním pobočníkem caro- vým, ve svém postavení jakožto velící admirál druhého loďstva tichomořského. Baltické loďstvo. Z Fakkebjergu, 18. října. (C.-B.) Dnes ve 23 hod. odp. šest lodí ruské eskadry (3 obr- něnci, 2 minonosky a 1 dopravní parník) vy- táhly kotvy a odpluly severním směrem. Japonský postup uvázl. Z Londýna, 18. října. Listy uveřejňuj petrohradský telegram, dle kterého vyslovujese generální štáb ruský v ten smysl, že japonský postup na řece Ša uvázl, neboť již po tři dny Rusové drží své posice severně od této řeky. Také nejnovější zprávy nesdělují ničeho, že by Japonci byli učinili nejmenší krok ku předu.
Rožděstvenský Rus Japonec Tokio Petrohrad Fakkebjerg Londýn šo
12 article Balkán.
Balkán. Z Cařihradu, 18. října. (C.-B.) Posledn čas spácháno v Peči a okolí opět mnoho vražd. R. Ze Sofic, 18. října. Z Bitolje se sdě- luje, že ředitel dívčího gymnasia Sprostra- nov a učitelé I vanov, Sekulov a Mad- zorov byli zatčeni a do Soluna do- praveni.
Balkán Cařihrad Peč Soluna Scientific Sprostranov sekulovenský a Mad
13 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Slovanské parallelky ve Slezsku. Z Opavy, 18. října. Před několika dny bylo vídeňskými listy tvrzeno, že kardinál Kop odjel dne 14. t. m. do Vídně, by císaři referoval o prohlášení německých poslanců zemských o resoluci, která byla jimi dne 13. t. m. ve pří- čině slovanských parallelek přijata. S kompe- tentního pramene prohlašuje se zpráva ta lichou a dodává se, že kardinál nebyl ve Vídni, nýbrž ve Vratislavi a že může býti prý „co nejurčitěji“ ujištěno, že dalek jest úmyslu, převzíti takovouto jednostrannou strannickou missí. Z Vídně, 18. října. Přisedící zemského vý- boru dr. Pohl dostavil se k dru. Körbrovi v zá- ležitosti slovanských parallelek slezských. Týž poslanec podal na zemském sněmu pilný návrh aby se parallelky ty z Opavy a Těšína uklidily. Dr. Körber přizval ke konferenci té ještě mi- nistra vyučování dra. Hartla a dra. Pientaka.
Kop Pohl doktor Körber Hartl Slezsko Opava Vídeň Vratislav Těšín
14 article
Protože tito v ustanovenou dobu byli však jinde zaměstnáni, odložena byla společná konference na odpoledne. Dr. Pohl vylíčil ministru vyučo- vání stanovisko Němců, týž však prohlásil, že positivní rozhodnutí po té stránce sám učiniti nemůže a slíbil, že se poradí s drem. Körbrem Potom měl dr. Pohl poradu opět s drem. Kör brem, ve které řekl, že bylo by lépe, kdyby se zřídily samostatné vzdělávací ústavy slovanské ve Slezsku, ale nikoliv v německých městech Dr. Körber vyslovil ochotu, učiniti, seč bude. aby nalezl východisko, které by uspokojilo „obě strany“. Napřed prý však se musí státi dohod- nutí se Slovany. Dr. Pohl oznámil přátelům zdej- ším, že z odpovědi dra. Körbra vycítil, že vláda jest ochotna učiniti všechny př- pravy, aby se zřídila samostatná slovanská paedagogia ve Slezsku, ale nikoliv v městech německých, ve kterých — o tom bude prý te- prve jednáno. Němci prý mohou dou- fati, že tato záležitost bude záhy vymýtěna z politické dískusse. Vlašské přednášky na lékařské fakultě inšprucké zastaveny.
doktor Pohl Němec Körber Slezsko
15 article
Z Inšpruku, 18. října. Když assistent Poda vešel dnes do anatomického ústavu, aby tam konal svoji přednášku vlašským jazykem, bylo mu sděleno, že universltní senát za- stavil vlašské přednášky na fa- kultě lékařské, aby německý ráz, kter byl obnoven oddělením právnických kursů, ne byl zase porušován. Vlachové zaslali minister- stvu protest. Schodek Dolních Rakous. Z Vídně, 18. října. Jeden zdejší list ozna muje, že schodek dolnorakouského zemského roz počtu činí 4.5 mill. K. K úhradě jeho navrhuje se zvýšení zemské přirážky o 3 procenta, kromě toho pak vzhledem na úpravu platů učitelských usneseno zavésti zemskou přirážku pivní, která činiti má 2 K na hektolitr. Upozorňuje se však. že tato přirážka bude státem povolena jen v sumě K 1.70 a to na pět let počínaje 1. lednem 1905 Dnem 1. lednem 1910 má býti státní daň pivní zvýšena z 30 na 50 haléřů na sacharometrový stupeň. Na výnosu této daně má se dostati zem i obcím podílu. Zemský rozpočet jest již holov. předloží se však sněmu zemskému až po jubileu dra. Luegra.
Vlach Inšpruk Dolní Rakousy Vídeň
16 article
Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 18. října. Včera večer uspořádána ve dvoře druhá velkolepá hostina na počesť králových soudruhů ze Saint cyrské vojenské školy. Jménem přítomných a nepřítomných soudruhů generál de Perigni na- zdravil králi. V zdravici děkoval králi za po- zvání a uspořádání obyčejného výročního shle- dání soudruhů v Bělehradě, jejž jeho slavný děd Karadjordje osvobodil před 100 lety. Podotknul, že král a soudruzi povýšeni r. 1864 v Saint cyr- ské škole na důstojníky, byly křtěni ohněm ve válce 1870. My soudruzi francou zšt lépe známe duši a srdce krále Petra, než-li Srbové. On mezi námi, republikánskými generály, učil se milovati svo- bodu. Srbové mají svobodomyslného, šlechetného krále a hrdinu. Kéž ho srbský národ a armáda mílují tak, jako on je a on se postará, aby svůj národ učinil šťastným a velkým!« Král dojal slovy svého soudruha, odpověděl, že všechno na světě je prozatímné, jen vzájemná láska soudruhů a upomínky z mládí nemijejí. Král prosil sou- druhy, aby se u něho eítili jako doma a všechny vyznamenal řády. Dnes večer bude ve dvoře třetí hostin na počest francouzských důstojníků, které budou přítomni ministři a srbští důstojníci. Po hostině král s hosty navštiví koncert jihoslovanské výstavy. Diplomatický zástupce v Sofli S veti s l av Simič odjede dnes večer do Sofle. Z Bělehradu, 18. října. (C.-B.) Králov cesta do Sofie ustanovena na 30. říjen. K rále bude provázeti ministr zahraničných věeh Pašič.
Perigni Karadjordje Petro Srba Pašič Srbsko Bělehrad Saint cyrský vojenský Saint cyr Soft Sofie
17 article
Anglické žaloby na Německo. x. Z Londýna, 18. října. Berlinský dopi sovatel »Timesů« viní německého vyslance v čínském hlavním městě, že neustále prý intri kuje proti Anglii, zvláště proti smlouvě s Tibetem. Ihned po uveřejnění této ode- bral se do čínského odboru zahraničného a pro- hlásil, že by 9. čl. smlouvy uvedl Činu v kon- flikt se státy, které podepsaly známou smlouvu s Čínou (po boxerských nepokojích). Vyslanec nepodal sice formálního protestu, ale dal na jevo, že by Německo žádalo v Šantunu podobná práva, jako Anglie v Tibetu. Nyní obávají se Čiňané, že by Francie vznesla podobné po- žadavky v Junuanu, ano i Japonsko ve Fokienu. Dopisovatel dodává, že také ruskýa francouzský, ano i americký a vlašský vyslanec zrazovali Činu od podpisu smlouvy tibetské německý vyslanec že ale vystoupil zvláště ener- gicky. Čína, jež jednala zcela korrektněa ambana ráda by k podepsání smlouvy splno- mocnila, neschválením — míní »Times« — smlouvy nezruší, kdežto právě její souhlasem projevena byla by čínská svrchovanost nad Ti betem. Postup německého vyslance namířen jest prý zúmyslně proti Anglii, poněvadž Ne- mecko samo v Tibetu zájmů nemá. Německo končí dopisovatel, neopomíjí žádné příležitosti aby britským postavením v Číně otřáslo a chce těžiti nyní i z každé změny tibetské smlouvy. ku kteréž by po případě britská vláda svolila.
Německo Londýn Anglie Čína Francie Junuan Japonsko Timesy Times
18 title
Telegramy korresp. kanceláře
19 article Strana neodvislosti.
Strana neodvislosti. Z Pešti, 18. října. (C.-B.) Strana neod vislosti usnesla se v dnešní schůzi k Polonyovu návrhu dosaditi výbor pro pořádání debat, aby strana mohla se zúčastniti debaty o zatímné obchodní smlouvě s Italií. Dál usneseno — rovněž k Polonyovu návrhu — podati ve sně- movně návrh, aby se pojalo do programu roko- vání o nařízení, jímž vláda zavedla zatímnou smlouvu s Italií, a zvolil výbor v záležitosti po rušení ústavy vládou, jenž by učinil straně ná- vrhy na další postup. Do této komise zvolen posl. Košut (jako předseda), Barabas, Barta a Mezössy. Na paměť obrany Sebastopolu. Z Petrohradu, 18. října. (C.-B.) Za pří činou 60. výročí dne prvního bombardování Sebastopolu car vydal reskript k velkoknížeti Michalu Nikolajeviči. V denním rozkaze se oznamuje, že pro sebastopolské velerány, jichž rodinám byly poskytnuty pense a podpory, zři- zují se medaile. Vzhledem k dnešním jmeninám následník trůnu všichni setníci a rytmistři v armádě, kteř vyznamenali se ve válce r. 1877—78, pový šeni na podplukovníky.
Polonyův Košut Barabas Barta Nikolajevič Pešť Petrohrad Italia Mezössy Sebastopol
20 article
Rozpuštění italské sněmovny a výklad vládní. Z Říma, 18. října. (C.-B.) »Agenzi Stefani« sděluje: Úřadní list uveřejnil dnes ve- čer dekret, kterým se sněmovna rozpou- ští a nové volby na 6. listopad užší voly na 13. listopad stanoví. Nová sně- movna sestoupí se 30. listopadu. K dekretu připojen jest výklad vlády o příčinách rozpu- štění sněmovny, v němž připomíná se nejprvé, že vláda 1. prosince 1903 předložila sněmovné program svůj a že tento byl schválen většinou 167 hlasů. Dříve nežli za rok byl program celý proveden a zákonodárná činnost rozvinula se neobyčejnou měrou. Výklad vypočítává čelné reformy tu provedené, i pokračuje: Připočtou-li se k této obrovské práci obnova obchodníeh smluv s Německem, Švýcarskem, Rakouskem i Brazilií a příznivé zahájení obchodního vyjed- návání s Ruskem, jakož i předloha, kteroužv zásadě státní využívání dráh, soukromým spo- lečnostem nepředaných, se upraviti má, jes jasno, že není správnou lehkomyslně proje
Stefan Řím Německo Švýcarsko Rakousko Brazílie Rusko štění sněmovna
21 article
vená výčitka, jakoby vládou reformatorské dílo její nebylo dosti účinně provedeno. Výklad připomíná dále, že zákonodárné období sně- movny, jež v minulém roce tolik plodné práce vykonala, blíží se zákonnému konci svému. Kdežto ale vláda doufala, že sněmovna bude moci vyříditi ještě organisační otázky železniční a smlouvy obchodní, byla země nepokoji, uměle a bezdůvodně vzbuzenými, hluboce rozvířena a tím zjednán stav, kterýž stěží byl by způso- bilým, zabezpečiti sněmovně potřebný klid k pro- jednání a k rozřešení problémů, pro hospodářský vývoj Italie tak značně rozhodujících. Za těchto okolností navrhla vláda králi, aby appelloval na obyvatelstvo říše, při čemž zároveň vláda chce upřímně rozvinouti program svůj, aby akce vládní, pro případ, že by schválena byla votem voličů. nabyla síly potřebné k rozřešení problémů tak důležitých, aneb aby pak voličstvo označilo jinou onu cestu, na níž by se, dle jeho mínění, stou- pati mělo.
22 article
Výklad uvádí pak v celkových obrysech vládní program. V oboru vnitřní politiky nezmění vláda nic na programu svém, od roku 1902 sledovaném, kterýž vrcholí v nejdaleko sáhlejší svobodě pro každého v mezích zákon Na to se ve výkladu praví: Víra v libe- rální politiku může se otřásti pouze násilnostmi jež byly způsobeny malou menšinou a jež celou zemí byly odsuzovány Tyto násilnosti dokazují nejlépe, že právě revolucionářské živly svobody se nejvíce obávají. poněvadž existence i význam jejich za svobodné vlády jsou nejméně odůvodněny. Živly tyto svými činy dokazují, že přímo byly donu- ceny, aby svůj význam udržely, potlačovati jakoukoliv a zejmena tiskovou svobodu, po- něvadž jinak nebyly s to své absurdní theorie udržeti. Zkušenosti posledních let do kázaly že svobodomyslná vláda morálně i materiálně jest především dělnictvu a rolnickému obyva- telstvu na prospěch. V přesvědčení, že pravý blahobyt země, skutečný sociální mír možno to- liko blahobytem lidu zajistiti, rozhodla se vláda, setrvati i nadále na dosavadní taktice, doufajíe, že dělnictvo samo porozumí, co jest v jeho vlastním interessu a že nabude vědomí své vlastní důstojnosti, která nepřipoušti, aby děl- nické kruhy byly tyranií, pocházející z dola, nadále potlačovány.
23 article
Široký program svobody naráží na prudký odpor dvou extremních stran, avšak vláda jest odhodlána, zůstati jemu věrna, poněvadž nedb mezeně důvěřuje v moudrost a rozšafnost ital ského lidu, jehož dějiny dokazují, že největším jeho nepřáteli jsou demagogie a reakce. Jedno tlivé, politováníhodné události v posledních letech zajisté nejsou s to, aby jakkoliv zviklaly dílo svobodného režimu. Musíme však pátrati po příčinách a motivech těchto událostí a pečovati o jich odstranění. A tu přicházíme především ku přesvědčení, že jmenovitě v nižších vrstvách nevžilo se dosud pochopení pro to, že za svo- bodomyslného režimu nesmí a také nemůžese všechno žádati od vlády, nýbrž že nutno jest aby všichni spoluobčané účinně spolupůsobili při hájení jich vlastních zájmů. V exposé konstatuje se stálý pokrok Italie ve finančním oboru, klade se důraz na nutné zachování rovnováhy v rozpočtu, ohlašuje se řada sociálně-politických zákonných osnov, mezi nimi zejmena návrh zákona na zamezení želez- ničních a jiných stávek, obrací se proti heslu, z různých stran hlásanému, že nutno šetřit při vydáních na vojsko a ukazuje se k tomu, že alliance, zachovávané s největší loyalnosti jak od Italie tak i spojenců, jakož přátelské poměry k sousedům mír zabezpečují. Přes to však upozorniti třeba na nutnost starat se o obranu státu, poněvadž alliance mohou s uzavírati a udržovati jen mez silnými státy a nesmějí nikdy nabýti rázu shovívavé přizně.
24 article
Výklad konstatuje zpětný příliv italských státních papírů z ciziny, poukazuje na klesajíeí směneční míru úrokovou, na vzrůst úspor, na rozmach železniční, poštovní a telegrafní služby jakožto na známky hospodářského pokroku země, který všemi silami musí býti podporován, končí appellem na zdravý smysl italského lidu, který vládu bude podporovati ve snaze její. zabezpečiti soeiální mír a vysokou úroveň civi- lisační ke blahu a velikosti Italie. Z Říma, 18. října. (C.-B.) Ve vládním rozkladu o rozpuštění sněmovny praví seo smlouvách obchodních, že nemohou se ještě uveřejniti, avšak vláda může tvrditi s dobrým svědomím, že vyjednávalo se tak, jak bylo parlamentem schváleno. Znovuzahájení francouzské sněmovny. Z Paříže, 18. října. (C.-B.) Sněmovna sestoupila se dnes po prázdninách v první opět schůzi. Jest velmi silně navštívena. Nejprve stanoven pořad, v jakém se mají dotazy pro- jednati. O stanovení jednacího pořadu rozpředla se zdlouhavá debata. Každý dotazovatel žádal před- nost pro svůj dotaz. Posl. Lasies pravil, že má důležité zprávy o desorganisaci vojska na východních hranicích. — Bussiěre žádal přednost pro dotaz v afféře Michel Lagrave, čemuž se m.p. Combes opřel, načež Bus- siěrův návrh propadl 289 proti 259 hlasům jednací pořad navržený vládou přijat 327 proti 280 hlasům. Sněmovna usnesla se rokovat o dotazech pouze v pátek a v ponděli začne se rokova o příjmové dani, načež schůze skončena. Z ministerské rady francouzské. Z Paříže, 18. října. (C--B.) V dnešní míni sterské radě v Elysejích usneseno navrhnouti sně- movně, aby dotazy po přerušení diplo- matických styků s Vatikánem byly projednány přede všemi jinými. Ministerský před- seda Combes sdělil, že hodlá zodpověděti tyto dotazy.
Posl Lagrave Combes Řím Paříž Vatikán
26 article
Ze Španělska. Z Madridu, 18. řijna. (C.-B) Schůze sně moven odročena až do pohřbu princezny Astu- rijské. Nejstaršímu synu zesnulé princi Alfonsu Maria dostane se názvu prince Asturijského. Chile a Bolivie. Ze Santiaga de Chile, 17. října. (C. B) Dnes mezi Chilem a Bolivií podepsána smlouva míru a přátelství. Schváli li ji kongres, budou tím odslraněny dleuhé spory, jež po roku 1879 vznikly.
Alfons Marius Chil Španělsko Madrid Chile Bolívie Santiago jít Chile Asta princ Asturijský
27 article
Chile přejme placení požadavků váleě ných. Národní hospodář. Dohoda čtyř českých strojoven. Z Vídně, 18. října. („Neue Fr. Presse“) Dohoda mezi známými čtyřmi če- skými strojovnami byla defini- tivně uzavřena a nabude nepro- dleně platnosti. S ostatními strojovnami, s nimiž bylo zároveň jednáno, nebylo doeí leno dohody, ježto při jednání objevily s difference, které nepodařilo se odstraniti. Objednávka nových parostrojů. Z Vídně, 18. října. K deputaci obeeníhe zastupitelstva Vídeňského Nového Městan Vídní, která žádala, aby již nyní se učinily nor objednávky u tamější továrny na železničn paro- stroje, prohlásil dr. Wittek a dr. Böhm-Bawerk, ukazujíce na obtíže prý se naskytující, že vě tu dají vyšetřiti. Celní konference. Z Vídně, 18. října. („Neue Fr. Presse“ Celní konference, která vypracovati má instrukce pro zástupce Rakouska a Uherska při vyjedná- vání s Německem o nových obchodních smlou- vách, svolána jest na čtvrtek 20. t. m. Uheršu členové přibudou týž den do Vídně. Trvání kon- ference jest rozpočteno na 8 dní.
Wittek doktor Böhm Bawerk Chile Vídeň Francie . Presse Rakousko Uhersko Německo Městan Vídeň Neue Francie
28 article
Stav úrody v polovici října. Z Vídně, 18. října. (C.-B.) Příznivější po- časí v září napomáhalo seti a prospělo také pícninám — mimo některé části Čech, Moravy a Slezska, kde trvala sucha nejdéle a nelze mluvit o zlepšení nepříznivé situace. V sever- ních Čechách přestalo sucho teprv po říjnových deštich. Setí ozimu — mimo severní Čechy — provedlo se za poměrů velice příznivých. Řepky v severních Čechách musily se zaorati. Pohanka v alpských zemích a Krani se pěkně zmohla, jen v jižním Tyrolsku je špatna. Kukuřice je z většího dílu sklizena. Brambory nejsou ještě vyorány; ve východních zemích bude jich pro- siředně. st. Z Pešti, 18. října. (Zvl, telegr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 23.000 metr. centů o 5 haléřů levněji. Platila: pšenice tisská 80 kg K 10.75, 79.5 kg K 10.55, stolno- bělehradská 77.7 kg K 10.35, 75.5 kg K 10.50, peštská 80 kg K 10.6713, 77 kg K 10.40, banatská 79 kg K 10.521, 78 kg K 10. 50, tursko bečská 79.8 kg K 10.70 na listopad, zemunská 76 kg K 10.25, podunajská 76 kg K 10.20, srbská 78.4 kg K 10.10; žito (— 5 hal.) K 7.47 až 7.60; oves K 7.— až 7.32; kukuřice K 7.40 až 7.52. Terminový obchod byl mdlý n lepší dovoz. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 10 22, na duben K 10.61, žito na říjen K 7.63, na duben K 8.03, o ves na říjen K 6.93, na duben K 7.33, kukuřice na říjen K 7.35, na květen K 7.42, řepka na srpen 1905 K 11.45. Plodinový trh byl bez odbytua změny.
Řepka Pohanka Kran Platil Vídeň Čechy Morava Slezsko Tyrolsko Brambory Pešť kg
29 article
Počasí: pěkné. Z Liverpoolu, 18. října. (Závěrek.) (Ve 4 hod. 10 minut.) Obrat 7000 žoků. Z toho na spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz — žoků. Amert- cké dodávky na říjen 5.30, 0.—, na říjen-listopad 5.30, 0.—, na listopad prosinec 5.30, 0.—, na prosinec-leden 5.33, 0.—, na leden-ůnor 5.35, 0.—, na únor- březen 5.36, 0.—, na březen-duben 5.37. 0.—, na duben květen 5.38, 0.—, na květen-červen 5.39, 0.—, na červen-červenec 0.—, 0.—. Smýšlení pevné. Z Nového Yorku, 18. října. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) [Druhé čislice znamenají zá- znam včerejší.] Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo pevné. — Znamenala: pše- nice pohotová 1205/s, (119.—), na pros. 1175/s, (116.—), kukuřice na prosinee 561/s (553/8), cukr (Fair Muscovados) 3.75, (3 75), bavlna 10.35, (10.20). — Závěrečné smýšlení na peněžním trhu povolné.
Liverpool Nový York 561 / s
30 article
Oprava daně domovní. (Dokončení.) Otázka bytová v Rakousku jest palčivou otázkou sociální a zasluhuje větší pozornosti se strany povo- laných činitelů než dosud. Proto musí býti úkolem příští reformy nejen snížení daně, ale také snížení činže. Jest otázkou však, zda snížením daně činžovni nastane též hned snížení nájemného se strany majitelů domů a zda majitelé domů nepřivlastní si celý zisk z nové reformy daně sami. Že možnost tato není vy- loučena, ukazuje zkušenost, nabytá při slevách na dani činžovní za příčinou reformy daní osobních z r.1896; tenkrát nenastalo nikde snížení činží a ani stále stoupající tendence cen bytů se nezastavila. My- slím však, že ke snížení nájemného dojde ceslou indirektní po nějaké době a to na základě zvý- šené nabídky bytů. Po úpravě daně domovní nastane jistě všude značný ruch stavební, stavební činnost brzy nebude se regulovati pravidelným přírost- kem obyvatelstva a nastane brzy přebytek bytů; ná- sledkem pak zvýšené nabídky klesati buce zcela logicky jich cena, neboť majitelé domů, zvláště nových, než by nechali byty prázdné, raději určí nájemné obnosem nižším.
Rakousko
31 article
Ministerstvo financí zaměstnává se od delšího času zevrubným studiemi za účelem zjednání mate- riálu pro příští předlohu zákona o nové dani domovní, moderním požaďavkům odpovídající. Jedním z pro- středků k docilení přípravného materiálu bylo svo- lání ankety znalců na podzim roku předešténo. V anketě sešli se zástupcové vědy, živností stavebních i světa finančního; dobrozdání znalecká obsahovala mnoho cenných pokynů, ale též mnoho theorie, kter v praxi těžko užiti, ale v jednom shodovali se veškeří členové ankety, že dosavadní daň činžovní jest bře- menem, těžce veškeré poplatnictvo tížícím, a že nutno ji nahradit dani novou, značně nižší. Ale nelze za- mlčeti, že snížení daně činžovní jest problémem pro každého finančního ministra velice obtížným a že zvláště dnes v Rakousku není stav financi takový, aby se mohlo pomýšleti, na zavedení daně nové, která by státu přinesla proti stavu předešlému značný úbytek, aniž by byla zajištěna úhrada na straně jiné. Nesmíme zapomenouti, že výnos daně domovní (čin- žovní i třídní dohromady) jest pro rok běžný preli- minován obnosem 85.9 mjllionů korun a že každý úby- tek by porušil úplně finanční rovnováhu státu. Prote prvním těžkým problémem před zavedením želané reformy bude nalézti dostatečnou úhradu za sníženou daň domovní. S mnoha stran navrhováno k tomu cíli zvýšenl osobní daně příjmové ve vyšších stupních příjmu a daně důchodové. Zvýšení takové bylo by však nebezpečné pro teprv se rozvijející berní morálku v příčině těchto dvou daní. Spíše bude dlužno hledati úbradu za sníženou daň činžovní v oboru danl nepřímých. Druhou překážkou berní reformy v oboru daně domovní jest system přirážkový. Rozvojem těles autonomních, stoupajícími úkoly obce, okresu a země stoupaji též přirážky k daním státním a dosa-
Rakousko