ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 95c03480-71f5-11dc-9942-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 45, person 69, work 2, org 11
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 19. října 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 289.
4 article
Na ranní a odpol. listy přodl, llání set v Praze v adminisfraei ns čivrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou Bs něr na čivit leta . . . . 7 K 50k ve filialkácht 2 K30h na něsfe . Pošton: na naěale 1e Ba čtvrt Ieta . . . . s dvojí zásilkou a měsle nart leta . . . .K son
Bs Praha Iet
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 18. října. V 8 hod. 10 minut večer. (Původní telegram zvláštního zpravodaje »Nár. L«.) Dopisovatel »Rusi« potvrzuje, že levé ruské křídlo již již bylo by dosáhlo vítězství nad Ja- ponci, když tu došel rozkaz k ústupu. Rozkaz ten stal se nutným následkem postupu japonského ve středu ruské armády, kdež hrozilo nebezpečí, že bude Japonci rozražen. Výsledek bitvy jest však dosud nejistý. Z Petrohradu, 18. října. (C. B.) [Úřadní. G.-l. Sacharov telegrafoval dnes hlav- nímu štábu: Dle došlých mne zpráv Japonci podnikli v noci na 17. říjen útok na pravé křídlo našeho po- stavení; avšak všecky jejich útoky byly odraženy. Během dne naše vojsko zmocnilo se vesnice Šlanezy (na řece Šache, západně od Šachopu). Nepřítel střílel prudce na dobytá postaveníu této vesnice a obořil se na jedno místo osamělého, lesem porostlého Putilovského pahorku. Tam vedl velice rozhořčený boj bodákem. Několik důstojníků, již vrhli se na nepřítele. dávajíce tak vojsku skvělý příklad. skoleno nepřátelskou zbraní. N padlých vojínech obou stran jest viděti stopy zoufalého zápasu muže s mužem.
Rus Japonec Sacharov Šlaneza Šach Petrohrad
6 article
Večer a za noci pochovali jsme mrtvé Rusy i Japonce s vojenskou poctou. Proti našemu středu shromažďuje se — jak pozorovati — veliká síla nepřátel. Na levém křídle naší armády neudálo se 17. t. m. nic pozoru- hedného. z Tokia, 18. tijna. (Reuter.) Rusové obklíčili v neděli Jamadovu kolonu sukořistili 14 děl a nyní soustřeďují se na frontě armády Okuovy a Nodzu- ovy. Očekává se další velký boj. Z Charbina, 18. řijna. (Birž. Vědomo- sli.) V noci na 17. říjen Rusové po- stoupili, vypudili Japonce ze šesti postavení a dobyli osmi děl. Japonei usadili se zas na silné horské posici Rusové obořili se na ni útokem ke 2. hod. odpol. a zmocnili se dalších 16 děl a 8 rychlostřelek. Boj ne- ustává. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Rus Japonec Jamadův Tokio Charbina Reuter
7 article Hrabě Štěpán Tisza v poměru k obstrukci uherské.
Hrabě Štěpán Tisza v poměru k obstrukci uherské. Ministerskému předsedovi uherskému pa- trně počínalo býti už příliš nudno a nesnesitelno v onom tichu, jež teprv po několik neděl za- vládlo v domácí politice zalitavské. Snad ne- tošil z něho pro sebe nic dobrého. Proto náhle se odhodlal, že mu udělá konec. Podařilo se mu 1o. List veřejný, jejž v prvním témdni tohoto něsíce byl zaslal voličům svým ugronským, byl pplašný výstřel, jímž celý stát uherský vybur- tován byl ze svého klidu. Hrabě Štěpán Tisza ohlásil v řečeném listě pevný úmysl svůj, že přiostří jednací řád, jimž říšský sněm uherský se řídil od roku 1867, a dal tím podnět ku poli- tické krisi, o níž dnes není lze říci, čím a kdy skonči. Bouře proti němu rozpoutala se po všech bončinách země uherské, všechny strany oppo- siktní už si pospíšily, ohlásiti proti záměrům jeho nejkrajnější odpor a užiti všech prostředkův, keré jim jsou k disposici, aby obhájily posa- vadní svobody slova ve sněmovně pešťské. To znamená, že všechny opposiční strany v této sněmovně se dohodly, obnoviti proti vládě řiszavě bezohlednou parlamentní obstrukci. Do- jdeli na ni, bude to od roku 1889 šestá ob- strukce ve sněmovně zalitavské. První vypukla tam za příčinou vládní předlohy nového zákona branného, a všechny za sebou skenčily větším neb menším vítězstvím obstrukčníkův. Opako- valy se ve lhůtách vždy kratších a kratších občanstvo uherské zvyklo jim už tak, že ob- viňuje opposici, jež nedovede zjednati tím způ- sobem platnost své vůli z nedostatku smyslu pro svou povinnost vlasteneckou a ze slabosti v zá- pase ústavním. Prodlením patnácti let, právě minulých, parlamentní obstrukce tak se vžila do politického života v Uhrách, že se stala oblí- lenou součástí jeho, ba institucí, náležející k řá- dům ústavním,
Štěpán Tisza Uhry
8 article
Hrabě Štěpán Tisza už při samém nastou- pení svého úřadu ministerského slíbil, že se po- sará, aby obstrukci ze sněmovny uherské vy- mýtil. Za tím účelem nesou se i všechny změny. jež v jednacím řádu pro tento zákonodárný sbor hodlá provésti už za nejbližšího zasedání jeho,n z nichž některé už byl veřejně ohlásil. Mezi nimi jest nejhlavnější, že hrabě Tisza navrhuje aby stanovena byla určitá lhůta, do které rozpočet zemský a vládní předlohy, týkající se brancův, pokud počet nováčkův má býti zvý- šen, ústavně projednány býti musejí, ji- nak že vláda bude míti právo, aby je vyřídíla sama. Té chvíle není lze zjistit, co pravdy jest na zvěsti, již krakovská „Nowa Reforma“ včera vyslala do světa, a dle které p. dr. Körber s hr. Štěpánem Tiszou se dohodli, že učin návrh na tuto změnu v jednacím řádě každý ve svém parlamentě souhlasně. Potvrdí-li se táto novinka krakovského listu bude míti i parlament vídeňský, až opět se sejde, příležitost, aby se vyslovil o tomto pře- kvapení, od něhož p. dr. Körber patrně slibuje si pro vyléčení ústavní choroby rakouské velm mnoho, už proto, že recept pro tento medikamen dostal z Uher.
Štěpán Tisza doktor Körber Uhry Tisza
9 article
Však také možná, že ministerský předsedu předlitavský přijde s křížkem po funuse. Vždyí jeho kollega zalitavský v řeči, již proslovil před- včírem v Terezinském kasině pešťském na oslavu památky Deákovy před obecenstvem zvláště vybraným, sice velmi se rozhorlil prot obstrukci v říšském sněmě uherském, prohlási ji za „chorobu, jíž náš parlamentarism jest st- žon, a tož proto, že instituce, která byla zřízena za Deáka, byla určena pro dobu jinou, než jakou je nynější, kdy 20—30 lidí může mařiti celou životní funkci zákonodárného sboru prostředky malichernými“ — ale na konci svého projevu protiobstrukčního přece jen se snažil, aby oppo- siční strany opět uchlácholil a zviklal v roz- hodnutí jejich pro pokračování v obstrukci. Mezi otevřeným listem hr. Štěpána Tisz k voličům ugronským a mezi řečí jeho v kasině Terezinském leží čtrnáct dní peprných hroze všech opposičních stran, že sdružují se k nej odhodlanější obstrukci, aby zmařily same prvn čtení chystaných změn v jednacím řádu pro par lament. Toto sdružení páčí se už nyní na 150 hlasův, tedy aspoň pětkrát tolik, než minist. před seda v předvčerejším obraze napočital. A před takovou obstrukční skupinou hrabě Tisza už na- ladil jinou. „Musíme potírati jisté předsudky, musím směsti ty, kteří činí překážky rozvoji národa ale musíme také chrániti se všeh přepínání a nesmíme jíti ani o vla dále, než vyžaduje prospěch ná- roda.“ To zní už poněkud jinak; to vypadá už jako nabídka k míru, nikoliv jako hrozba.
Deákův Deák Štěpán Tisza Tisza
10 article
Ministerský předseda zalitavský předvče- rejší řečí svou dává opposičním stranám, sdru- ženým v táboře obstrukčním, ujištění, že ve svých opatřeních a návrzích, majících za účel vyléčení parlamentu a ústavního života v Uhrách, bude chrániti se všeho přepínání a že nepůjde v nich ani o vlas dále, než vyžaduje prospěch národa. Nepokládá tedy sám ony změny, jež pro jednací řád v parlamentu chystal, a o nichž veřejnost už byl zpravil, za věc nezměnitelnou a neodvolatelnou. Přesvědčile se tím časem, že záměr jeho, aby do přištího jednacího řádu bylo vloženo ustanovení, ne- bude-li rozpočet státní a vládní návrh o zvý- šeném počtu nových brancův v parlamentě pro jednán a vyřízen do lhůty, přesně určené, že vláda to obojí vyřídí sama bez parlamentu, na- ráží na tuhý odpor i ve členstv strany vládní (liberální), a nemeškal dát na veřejnost „pověřenou“ zprávu, že vláda jeho nemá v úmyslu, jakýmkoliv způsobem obmezovati svobodu slova v parlamentě při poradách o návrzích, jež týkají se nových braneův. Toto své rozhodnuti prý vláda co nejdříve oznámí i sněmovně uherské. Ejhle, značný úspěch, jehož spojené strany opposiční se domohly dříve, než ku provozování ohlášené obstrukce přikročily. Hrabě Tisza pa- trně rozmyslil si svůj rázný postup proti nim ještě v čas a moudře povoluje v jedné z obou nejostřejších změn, jež pro nový jednací řád na obmezení svobody slova v parlamentě dříve. než vzplanul o ni boj. Snad povolí v čas i ve druhé, a nevezme-li si p. dr. Körber z jeho umění státnického spasitelné naučení, přijde do parlamentu vídeňského se svazkem akt, v nichž bude zabalena mrtvola uherského po- tratul
Tisza doktor Körber Uhry
11 article
Záležitost českých škol vídeňských před řišským soudem. Z Vídně, 18. října. (Telefonogram »Nár. Listů«.) Před forem říšského soudu bude zahá jer dnes dopoledne, po opětovných odkladech, vy- volaných jednak otázkou kompetence, jednak váhavostí ministerstva vyučování při hotovení protispisu, pozoruhodné a s napjetím očekávané líčení o žalobě Čechů vídeňských na minister stvo vyučování pro odmílavé jeho stanovisku vůči požadavku zřízení českých obecných škol ve Vídni. Spor o české školy ve Vídni vleče se po- řadem příslušných instancí bezmála již plné čtyři roky a vyličuje genesi jeho i dosavadní průběh stížnost dnes projednávaná, ze které vyjímáme: Dne 31. prosince 1901 podalo 3032 če ských rodičův a poručníků 5177 školou povin- ných a ve Vídni a Floridsdorfu bydlících dítek české národnosti a mateřské i obcovací řeči zemské školní radě na základě § XIX. státních základních zákonů a § 59. říšského zákona školního žádost, aby zřízeno bylo po jedné veřejné škole chlapecké a dívčí v devatenácti vídeňských okresích a ve Floridsdorfu. Žádost ta, vyhotovená ve 20 exemplářích (za jedno každé předměstí samostatně), tlumočila tužbu neméně než 3062 žadatelů, zastupujících 4178 českých dítek, ale zemská školní rada dolno- rakouská rozhodnutím ze dne 6. srpna 1902 zamítla ji z toho důvodu, že prý ani úhrnný počet vídeňských příslušníků českého národa, ani poměry, za nichž meškají ve Vídni, nena svědčují, že by český kmen, resp. jeho jazyl byl v Dolních Rakousích, resp. ve Vídní Floridsdorfu v »zemi obvyklým«.
Vídeň Dolní Rakousy český národ
12 article
Proti tomuto rozhodnutí bylo jménem 299 žadatelů ze 20 okresů vídeňských podáno 19 slížnosti k ministerstvu kultu a vyučování, leč i ty byly výnosem ze dne 29. září 1903 z dů vodů obou předchozich instanci zamítnuty. Ve stížnosti své dovozují k řišskému soudu odvolatelé, že zmíněným výnosem ministerským bylo porušeno právo jejich, § 19. st. z. z. jim přiznané, na hájení a pěstěni své národnosti jazyka a na potřebné prostředky ke vzděláván dítek v českém jazyku mateřském i obcovacím. Dle výnosu samotného říšského soudu (ze dne 12. července 1880 č. 121, Hye č. 219) nezá- leží dokonce na tom, je-li dotyčný jazyk obvy klým a rozšířeným v celé zemi, nýbrž stačl jeli obvyklým v jednotlivých okresích a místech země, tedy také v zemi, t. j. užívá-li ho př denním styku jako jazyka obeovacího větší poče obyvatelstva tam bydlícího. Že platí tato zá sada i pro jazyk český, dokazují podaratel stížnosti úřadní statistikou, dle níž r. 1880 užl valo ze 2,402 557 dolnorakouských obyvatel 93.481 češtiny jako obcovacího jazyka, ve Vídn samotné pak 35.694, r. 1890 v Dolních Rakou- sích 63834 a r. 1900 neméně než 102,974 obyvatelů, ve Vídni pak: v I. okr. 930, v II. okr 5535, ve III. okr. 9214, ve IV. okr. 1595. v V. okr. 1559, v VI. okr. 2018, v VII. okr 2398, v VIII. okr. 1792, v IX okr. 2968 v X. okr. 23 487, v XI. okr. 2079, ve Xl okr. 3852, ve XIII. okr. 1960, ve XIV. okr 5908, v XV. okr. 2294, v XVI. okr 11.039. v XVII. okr. 6568, v XVIII. okr. 3343, v XIX. okr. 1284, ve XX. okr. 6874, ve vojště 2268.
Dolní Raka Vídeň
13 article
V Poštorné napočtěno jich 3118 a pouze 219 Němců, v Nové Vsi vedle 20 Němců 1181 Čechů, v Hlohovci vedle 5 Němců 1000 Čechů, nehledě k tomu, že české menšiny žijí ve všech městech dolnorakouských. Vídeň sama čítá na to ještě nejméně 370.478 obyvatelů české národ- nosti, kteři jen z důvodů, o nichž ve stížnosti nelze se štřiti, udali buď němčinu, nebo oba jazyky jako řeč obcovací, celkem bydlí tudiž ve Vidni aspoň 472 000 obyvatel národnosti české. A nejpádnějším dokladem, že v Dolních Rakou- sích příslušníci českého kmene jsou trvale pevně usazení a že čeština jest jazykem v této zemi obvyklým, jest široce rozvětvená a platně působící spolková a společenská organlsace če- ského živlu v Dol. Rakousích a předevšímve Vídni samotně, jakož i okolnost, že v devit kostelich vídeňských konají se pravidelné českě bohoslužby. Z důvodů těchto, podepřených — jak již řečeno — přesvědéivým a úřadně zji štěným maleriálem statistickým, žádají podavalelé stižnosti, by uznáno bylo, že ministerstvo vy učování výnosem svým porušilo ustanovení § 19 stát. zákl. zák. a aby bylo odsouzeno k náhrade soudních útrat.
Němec Čecho Poštorná Hlohovec Vídeň Dolní Raka Dolo Rakousy Němec
14 article
Protispis žaloraného ministerstva, da- tovaný 1. ledna 1904, uvádí, že stížnosť cito- vaná byla zamítnuta: 1. proto, že Čechové nemohou prokázati trvalý pobyt v Dol. Rakou- sích, založený na usedlosti při zakládání stát- ního útvaru, nebo na pozdějším přistěhování aniž přírozenou souvislosť a prostorovou rozpí navost z jedné země do druhé. Jak dějiny na svědčují, byl prý původním obyvatelem obou zemí rakouských jenom kmen německý a k po vaze jazyka v zemi obvyklého je zapotřebí, by onen jazyk nalézal se v úzkém poměru se zem a byl dlouhověkým zvykem zdomácnělým (Hugelmann, Oest. Zeilsch. f. d. Verwaltung O usedlosti Čechů v Dol. Rakousích a ve Vídn dalo by se mluviti jen tehdě, kdyby dosahova trvalý pobyt soukmenovců jejich jisté stálosti t. j. kdyby se u nich jevil, pokud se týče počtu přirozený pohyb, souběžný s přirozeným po hybem počtu obyvatelstva jiných kmenů v zemi
Čecho Dolo Rakousy Oest Vídn
15 article
Dle statistiky prý nebyl početný pohyb dolno rakouského a vídeňského obyvatelstva české ná rodnosti přirozeným, nýbrž měl pouze ráz při stěhovalectví a týkal prý se namnoze jenon osob od 11. do 30. let. Kdyby vyhovělo se ví deňským Čechům, musilo by prý totéž práve přiznáno býti i Polákům, Italům a Slovákům čehož důsledky byly by prý nedozírny ! Poukaz na vývoj a ruch české menšiny ve Vídni, její společenský význam a společné i jednolité vy- stupování její v politickém, nacionálním a kul- turním oboru pokouší se ministerstvo odbýt paušální výmluvou, že totéž říci lze i o při slušnících jiných neněmeckých kmenů ve Vídni, jako ve středisku sociálního, hospodářského kulturního života. Ostatně už prý sám říšský soud uznal výhradnosť němčiny jako jednacího jazyka v Dol. Rakousích v případě, kde zaká zána byla schůze neněmecká z té příčiny, žeby dozorčí právo úřadů bylo jinak znemožněno- Žádá tudíž ministerstvo, by výnos jeho byl po- tvrzen a stížnosť Čechů vídeňských zamítnuta.
Čecho Polák Italos Slovák Vídeň Dolo Rakousy
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. října. (Hr. Tisza na ústupu.) Z řeči ministerského předsedy br Tiszy na nedělní Denkově slavnosti v Pešti sluš uvěsti ještě onu část, v níž se řečník dotknul svého návrhu na změnu jednacího řádu sně- movního a odporu opposice proti tomuto ná- vrhu. Ohradiv se proti úmyslnému překrucování zpráv v opposičním tisku, hr. Tisza pravil ; »V opposičních časopisech možno čísti nyní každodenně, že vláda chce národu skonfiskovat právo, povolovati rekruty a rozpočet. Co se týče prvého bodu, totiž povolování rekrutů můžeme se, shledává-li se v tomto bodu blavní nebezpeči, snadno dorozuměti. Já pro svou osobu mám sice tento bod za důležitý, ale ne za tak nutný, abych jej ne- mohl obětovati jako ústupek. Co však se týče povolování rozpočtu, jest otázka, konfiskuje-li toto právo ten, kdo dbá, aby se národ mohl vysloviti, chce-li rozpočet schválit nebo zamíinouti, anebo onen, kdo brání, aby s vyslovil o té otázce. Není možno nepatrné mino rilě přiřknouti právo, ochromovati protahováním debaty o rozpočtu všelikou činnost a nutiti celý národ k nečinnosti . . « Řeč hr. Tiszy, jenž ze svého návrhu n přiostření jednacího řádu odvolává celou polo vici dříve, než měl příležitost, aby návrh ve sněmovně odůvodnil, mění situaci v Uhrách. neboť nelze pochybovati, že vůči tomuto pro hlášení zaujmou jiné stanovisko aspoň umírněn živlové v opposici, zejmena ti, jichž boj ne směřuje proti o sobě Tiszově, nýbrž proti jeho zásadám.
Denkův Tisza Praha Hradec Pešť Uhry Tisza
17 article
V Praze, 17. října. (Přípravy k říš- ské radě.) Dle informací vídeňských listů říšská rada má se sejíti v druhém týdnu listo- padovém. Proto počínají se v časopisech po delší přestávce vyskytovati opět úvahy o tom. jaká bude situace rakouského parlamentuv příštím zasedání. Důvěrník dra. Körbra, píšící do „Pester Lloydu“, sděluje už předem, že an v tomto zasedání dr. Körber nedá podnětu k ozdravení poslanecké sněmovny a ponechá všechny starosti o dělnost parlamentu politickým stranám. A v tomto vzhledě připadne prý hlavni úkol opět Polákům, kteří vstoupi na půdu sně movní jako rozhodující činitel. „Za minulého zasedání — píše „P. L.“ — Poláci se pokusili vyjednávati mezi pravicí a levicí; v příštím za- sedání převezmou asi opět úkol zprostředko- vatele. Cesta Körbrova po Haliči musí přinésti ovoce, jde jen o to, jaké. Poláci jsou číselně nejsilnější stranou na říšské radě, smýšleji ústavně a pro dělnost parlamentu jsou živě zaujati z důvodů zásadných i hmotných. Ne třeba býti optimistou a přec možno doufati, že smiřovací akce Poláků nebude tentokrát zcela bezúspěšna. Nedojde snad na mír, na smíření na vyrovnání národních protiv, ale snad bude uzavřeno příměří, aby se vyřídilo, co jest nej nutnějšího. Poláci se o to přičiní jistě ze všech sil, neboť nejsou přátelé „kurately nad státem“ ve kterou se vláda uvázala z nouze (?). Jsou sice stranou ministerskou, ale nejsou přívržene všemocného ministerialismu, který jest násled kem parlamentní nečinnosti. Jsou jako Slované
Lloyd Körber Polák P L Slovan Praha Halič
18 article
Čechům příznivi, ale nejsou autonomisty v tom smyslu, jako Čechové a nekladou těžiště poli- tické činnosti do zemských sněmů. Mají v úcte svůj lvovský sněm, ale přejí si míti také silný ústřední parlament. Proto je v nastávajícím za- sedání řišské rady čeká veliký úkol.“ Co v tě věci dr. Körber smluvil v Halič- s Poláky, pisatel neprozrazyje. Ale cosi napo- vídá vídeňský zpravodaj „Nové Reformy““, jenž uvádí slova jakéhosi jiného důvěrníka Körbrova
Čecho doktor Körber Polák Halič
19 article
„Nynější stav — prý — nemůže už dlouh trvati. Nemám příčiny, abych se tím tajil před vámi. Příští zasedání parlamentu přinese nemalé překvapení.“ Na dotaz, míní-li se tím rozpuštění sněmovny. mluvčí odvětil: „Ano, i ne; rozpuštění parla- mentu byla by další eventualita... Mohl bych vás pro odpověď poslati k p. Jaworskému, před- sedovi polského kola, neboť ten počal snovat myšlenku, které se vláda hodlá uchopiti. Ale nač dlouho mluvit; beze změny jednacího řádu nelze ani pomýšleti o uzdravení našich parla- mentních poměrů... Paragrafem z nouze ned se vládnouti věčně. Musilo by to přivésti k ab- solutismu, k faktickému zastavení ústavy, a toho si rozhodující kruhy nepřejí. Dodám ještě, že akce, kterou hr. Tisza započal v uherské sně- movně, kde hrozí obstrukce podobně jako u nás jest akce skombinovaná pro celou monarchii Proto jest rozpuštění sněmovný také teprve dalš eventualitou :.
Jaworský Tisza
20 article
Ze Záhřeba, 16. října. (Maďarská sto lice na universitě.) Plán, zříditi na zá- hřebské universitě stolici pro jazyk maďarský nezdařil se ani letos. Byl sice pro maďarštinu a maďarskou literaturu jmenován docent P Greksa, ale ten byl nucen vyžádati si šesti- měsíční dovolenou, poněvadž se do jeho před- nášek dal zapsati pouze jeden posluchač. Z Turč. sv. Martina, 16. října. (O su slovenských nadací.) Pavel Mudroh vypisuje v „Narod. Novinách“ podrobně historii Bernatovy nadace 300 zl. pro „slovenskou stu- dující mládež“, kteroužto nadaci, jak už bylo sděleno, maďarská vláda nedovolila vyplatiti v ruce Mudroňovy, nýbrž nařídila, aby se ode- vzdala turčanskému školnímu dozorci. Mudro kenčí svou zprávu smutnou radou: „Z celéhe toho — pravi — následuje poučení: Kdo chceš a můžeš svému slovenskému národu v Uhrác něco dobrého učiniti, dej to za svého ži- vota; neboť pro případ své smrti marně děláš testament pro slovenský národ. Z Pešti, 18. října. (C.-B.) Poslanecká sně movna rokovala dále o zatímní obchodn smlouvě s Italií.
Greksa Martino Pavel Mudroh Bernatův Mudroňův Mudra Záhřeb Pešť Italia
21 article
Ministr obchodu Hieronymi snažil s dokázati lichost opposičního tvrzení, že XXX. zákon z r. 1899 nelze změniti bez souhlasu smluvních stran. Z Polonyových vývodů vysvítá pouze, že císař uložil jenom vládě, resp. před- sedovi ministerstva, vyjednávati s opposicl. (Hlučný odpor a hluk v levo.) Pro něj samot ného nejsou závazny úmluvy, jichž nezúčastníl se. (Prudký odpor v levo.) Zákony musí poři zovati zákonodárský sbor a císař je sehvaluje aby nabyly moci. Týmž postupem mohou s také změniti nebo zrušiti. Domlouvá proto op posici, aby neodvolávala se na žádný fakt (Odpor v levo.) V dalším průběhu své řeči za- stával se ministr zpravodaje národohospodářského výboru. Snažil se dokázati, že celní výhoda pro 13 mill. q vína neprospivá jen Italii. Za mlklost agrářů naproti předloze není následkem spiknutí, nýbrž fakta, že jsou s předlehou spo kojeni. (Posl. bar. Kaaš volá; Také merkan- tilisté! — Veselost v pravo.) Dokazuje, že ob chodní smlouva s Ilalil nebyla prodloužena v zájmu Rakouska; dopravní poměry zlepš se a smlouvy hoví zájmům jak rakouským tal uherským. V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . . za 6 odpolední . . na 2 Ve úlialkách na venková ranní číslo. . . . . . . . 10. odpolodní. . . . . . . . 3h Inseráty platí ze hotevě ropřee Přežplacení a inserty přijímá edmisl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se těž rodliakee. tiskárna a expedice „Národních Listě“ Rukoplsy ze nevraorji
Hierony Posl bar Rakousko
22 article
V polemice s hr. Apponyem prohlásil Hie- ronymi, že celní společenství s Rakouskem bylo prodlouženo do r. 1907 jen proto, aby Uhry potom nebo v případě porušení vzájemnosti také před tou dobou měly svobodnou ruku při úpravé hospodářských záležitosti. Není pravda, že tato smlouva je horší než išelská klausule, nebo smlouva obsahuje o terminu tutéž klausuli jako smlouvy doposud uzavírané. Poukazuje na ně- kdejší ujednání Szellova kabinetu s min. před- sedou hr. Thunem a později s drem. Körbrem. Uherská vláda šla ještě dále, a než uzavřela smlouvu, zjednala si opět jistotu, že rakouská vláda dosud stojí na tomto stanovisku. (Posl. Polonyi: A padne-li?! Mlin. předseda hr. Tisza: K smíchu! Převzatý závazek platí.) Rozvázáním smlouvy s Italií byli bychom ubližili svým obchodním poměrům a pozbyli po případě důvěry států, s nimiž máme dosud smluvný poměr, že budeme také příště pokračovati ve smluvní celní politice a jsme k tomu schopni. Mristr doporučuje předlohu k schválení. (Hlučná pochvala a eljenování.) Po replice a duplice prohlásil min. předsed hr. Tisza, že z někdejšího císařova rozkazu Szellovi, aby vyjednával s opposičními zmoc- něnci, nelze vyvozovat osobní závaznost mocná- řovu. Liberální strana, schvalujíc úmluvy s oppo- sicí, nezavázala se zachovati příslušné předlohy resp. zákony na věčné časy bez změny. (Hlučná pochvala v pravo; velká vřava v levo.) Další debata odročena na z ejtřek
Uher Szellův Thun Posl Szell Rakousko Tisza Italia
23 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 18. října. Lord Milner. Zpráva o demissi anglického representanta v jižní Africe lorda Milnera byla sice vyvrácena samotným ministrem kolonií, ale přes to anglická veřejnost věří ujišťování »Morning Postu«, že jisté letos v zimě nastane změna ve správě jižní Afriky. Lord Milner jest odhodlán opustiti své místo. O vánocích vrátí se do An glie a více ji neopustí. Ukončil již své posláni na jihu. Ohliží se po nové činnosti. Někteři soudí, že po lordu Curzonovi stane se místokrálem v Indii nebo že mu bude svěřeno některé důležité vy- slanectví. Zdá se, že možnost brzké změny nynějšího kabinetu anglického souvisí též se zprávou o odstoupení lorda Milnera. Nemůže prý osobnost jeho důležitosti riskovati, že by mohl být odvolán. A kdyby přišla k veslu libe- rální vláda, jíž by k zvolení dopomohla též afféra povolání čínských dělníků do anglických kolonií v jižní Africe, nemohl by lord Milner setrvati na svém místě. Jako jeho nástupce jmenuje se v liberálních i konsorvativních listech lord Balfour de Burleigh. Lord Balfour de Bur- leigh patří mezi oněch 6 ministrů, kteří podali demissi v záři 1903, když protekcionistická iniciativa Chamberlainova rozdvojila kabine p. Balfoura a stranu unionistickou. Podobně jako vévoda Devonshire je lord Balfour de Bur- leigh nesmířilelným odpůrcem politiky Chamber- lainovy. Zdá se, že politika lorda Milnera v jižní Africe neměla očekávaných úspěchů. Správa této provincie vyžaduje klidu a rozvahy. Velké pod- niky, vyžadující napjetí mocných sil a energi jsou skončeny. Lord Milner byl mužem velkých podniků, není pro něj již práce v jižní Africe, kde nastává doba trpělivé, neokázalé činnost administrativní.
Milner Curzon Balfour Burleigh jít Bura Chamberlainův Praha Afrika jižní Afrika Indie Devonshire
24 article
Vilém II. o — umění. Při dnešním odhalení pomníku Bedřicha II. a otevření musea Bedřichova, měl Vílém II. řeč, v níž vzpomenuv zásluh otce svého Bedřicha o berlínská musea, dodal, že rád chce dále sledovati v tomto sméru snahy ony. I po- kračoval pak: Jestliže dnes umění protivnými směry jest rozštěpeno, při čemž — dle jeho prý přesvědčení — běži v mnohém o bludy — měli by si umělci tím vážnějí připomínati vznešené úkoly svoje. Dnes ale chce řečník prý raději vzpomenouti jen toho, co by s to sblížiti opět odch lné směry umění. A to jest dle jeho pevného přesvědčení studium starých mistrů. Toto učiní umělce tím způsobilejšími vnikati do problemův umění. I dnes jsou staři mistři vzory nedosaženými, jež zvláště umělce mladší generace mohou pohnouti ke kritice sama sebe, ke skromnosti a úctě před výkony jiných. Odhalení jízdecké sochy císaře Bedřicha II a otevření musejí berlínských zúčastnili se i dv. rada svob. p. Wedelecher z Vídně a ředite »Národního musea« — v Pešti Szillay.
Vilém II Bedřich Bedřich II Wedelecher Vídeň Pešť muzeum Bedřichov národní muzeum
25 article
Rooseveltovy čáky. Jak se z Nového Yorku telegrafuje, odha- dují se tam Rooseveltovy čáky proti Parkerovi k listopadové volbě presidentské jako 10 :3. Pruská vláda proti Polákům. Porada starostův páté západní župy pol- ského Sokolstva, k níž Lipsko vyslalo delegáty, byla zakázána. Rozpuštění vyhlášeno proto, že běželo o schůzi prý politickou, jež musí býti předem ohlášena. Podána ovšem stížnost Lockroy radikály vyloučen. Radikální a radikálně socialistický sjezd v Toulousu usnesl se po prudké debatě většinou hlasů vyloučiti bývalého ministra námořnictví J. Lockroye z výkonného výboru strany a to z pomsty za jeho osobní stanovisko proti Com- besovi a za jeho ostré kritiky Pelletanovy ná- mořní správy. Jak známo, neustává Lockro dokazovati, že za Pelletanovy eprávy nalézá s franeouzské námořnictvo vojenské v úplném úpadku. Bude-li tento akt osobního absolutism
Rooseveltův Parker Polák J Lockroy Pelletanův Nový York Lipsko Toulouse Como