1
masthead
19. října 1904. Císlo 289.
4
article
hují často výše enormní. Každá reforma daně domovní
bez současného upravení hospodářství těles autonom-
ních byla by paralysována stoupající výší přirážek.
Případ podobný nastal již při zavedení berní reformy
z r. 1896. Kdežto na jedné straně snížena byla dai
výdělková, byly na druhé straně zvýšeny fondovní
přirážky a konečný effekt pro poplatníka byl často
týž jako dříve. Dáti tedy náhradu autonomním sborům
za připadně zrušené přírážky, bude dalším úkolem
budoucí berní reformy
Po rozřešení těchlo dvou překážek bude možno
přistoupiti ke vlastní reformě daně domovní, a tu nutno
zmíniti se o navrhovaných principech příští daně. Dan
činžovní jest, jak již řečeno, daní výnosnou, zá-
kladem jejím jest skutečný neb parifikova-
ný výnos činžovní, tedy určitá, na žádném
individuilním odhadu závislá cifra. Tento princip
jest velkou předností rakouské daně činžovní a
těžko rozhodnouti se pro jiný systém, jehož základem
by byl odhad. Mám na mysli s mnoha stran navrho-
vané zdanění dle ceny. Tento princip měl by jen
jednu přednost, že daň určovala by se pro delší obdobo
snad pro 5—10—15 let, jako v jiných státech, kde po-
dobná daň zavedena, ale přednost tato nevyvážila by
četné vady a nedostatky tohoto systému,
Zdanění dle ceny basírovalo by na nejistém zá-
kladě, na subjektivním ocenění, bylo by velmi náklad-
né a pracné a bylo by obyvatelstvu vzhledem k ne-
zbytnému vnikání komisí odhadních do příbytků velmi
obtižným. Naproti tomu zdanění dle výnosu jest nej-
dokonalejším principem daně činžovní: vý-
nosnost i cena kapitálová domu jest vyjádřena zřetelně
výší činže, jí vyjádřena jest též poloha, stavební
stav a zařízení domu. Princip jest, jak řečeno, doko-
nalý, reforma tedy záležeti může pouze ve sní-
žení sazby. Jinak ovšem jest u domů, podléhajících
dani domovní třídní.
dan
5
article
Zdanění dle počtu místností, tedy dle známek
objektivních, nelze pro naši dobu déle udržeti a zde
reforma zasáhne hlouběji a pronikavěji ve stav dosa-
vadní. S více stran navrhováno na místo zdanění dle
počtu místností zdanění dle kubického obsahu
místností obytných. Ačkoliv zdanění takové znamenalo
by pokrok proti stavu dosavadnímu, jelikož by aspoh
částečně jednotlivá stavení individualisovalo, nelze
přece způsob ten doporučiti, jelikož nehledí na k va-
litu stavení a vedlo by ke zmenšování kubatury se
strany stavitelů a mělo by stejné účinky nepříznivě
v oboru hygieny jako francouzská daň domovní dle
počtu dveři a oken. Spíše by se zde doporučovalo
zdanění dle hodnoty neh výnosnosti.
6
article
Odhad hodnoty mohl by platiti pro dlouhou řadu
let, neboť při domech na venkově pozorovati jest větší
stabilitu cen než při domech městských. Přemýšlíme-li
o vlivech budoucí reformy daně činžovní, lu namane
se otázka, jaký vliv bude míti reforma ta na cenu
domů a na cenu stavebních míst? Snížením daně
činžovní ubyde každému domu pro budoucnost značná
čásť břemena daně, tím cena domu stoupne a sice
nejméně o cenu slevy daňové; jeví se tedy snížení
daně vlastně obohacením majitelů domů. Přírostek
tento na ceně bylo by však těžko zdaniti, jak mnozi
navrhují, neboť správně jej lze odhadnouti teprv při
prodeji domu a tu nastává již povinnost ku placení
poplatku převodního, dále přírostek ten bylo by těžko
určitou cifrou vyšetřiti a konečně lze se důvodně
obávati, že zamýšlený účinek snížení daně často by se
lím zmařil. Jiný však přírostek na ceně bylo by lze
zvlášť zdaniti a sice přírostek ceny při sta-
vebních místech. Vidíme při vzrostu měst, že
plochy, nedávno ještě za pole sloužící, jsou parcelo-
vány a po řadě zastavovány, že kde nedávno ještě
vlnilo se obilí, dnes stojí elegantní, nové čtvrti města
se vším velkoměstským zařízením a komfortem. Z
příklad uvádím jen předměstí pražská: Vinohrady a
Žižkov.
Žižkov
Vinohrady
7
article
V místech, kde před málo lěty stál 1 čtvereční
metr pozemku několik korun, stojí dnes, kdy stavební
ruch až sem dospěl, až 100 korun a více. Zde tedy
majitel pozemku rozkvětem města a zvláště zřízením
ulic, osvětlení a kanalisace v bezprostřední blízkost
pozemku byl obohacen o zvýšenou cenu po-
zemku. A toto zvýšení ceny pozemku jest v ně-
kterých státech předmětem zvláštní dávky ve
prospěch obce, která nákladem svým dotyčná velko-
městská zařízení provedla. Pruský zákon o komunál-
ních dávkách ze dne 14. července 1893 v § 25. dává
obcim právo zavěsti dávku z držby pozemkové a sic
nikoliv dle výnosu, nýbrž dle ceny tržní půdy.
Pozemky, které sanovením čáry stavební n
ceně stoupnou, mohou dle poměru této vyšší ceny
výše než ostatní pozemky býti zdaněny. Daň talo jev
se zdaněním vvýšené ceny.
Podmínkou této daně ze stavebních míst jes
ovšem určení stavební čáry.
Vidíme v praxi, že zřízením veřejných ulic, osvě-
llení, mostů, přejezdů, staveb vodních pozemky sta-
vební na ceně stoupají. Nastává zde tedy stoupání ceny
půdy podmíněné veřejnými pracemi od obce podnik
nutými a měla by část zvýšené hodnoty dotyčné ná
klady hraditi. Tento princip jest i v Anglii zaveden.
Anglie
8
article
Zmiňuji se o této interessantní otázce poněku
šíře, jelikož považuji zavedení podobné obecní dávky
i u nás za možné a pokládám za to, že větším městům
lak by mohla býti dána aspoň částečná náhrada za
zrušené přirážky. Velká většina návrhů na snížení
daně činžovní má na mysli okamžité snížení dosa-
vadní sazby daňové, čímž by nastal značný úbytel
výnosu daně, za to ale při vzrůstajícím ruchu staveb-
ním připadal by státu stálý přírostek na této dani.
Ale vyskyll se těž velice interessantní jiný návrh, totiž
na kontingentování daně činžovní v tom smy-
slu, že státu ponechala by se určitá, třeba dosavadní
výše daně, kdežto přirozeného přírostku jejího (as
mill. korun ročně) použilo by se sukcesivně ku per-
centuálnímu snižování daně.
Princip tento znamenal by vzdání se státu
na přírostek daně a pak úprava trvala by delš
řadulet, ale myšlenka tato, sama sebou velice inter
essantní, má mnoho přívrženců. Další myšlenka re-
formní týká se omezení, po případě zrušení osvo-
bození novostaveb od daně. Dům osvobozený má vyšší
cenu, tato vyšší cena klesá ovšem každým rokem
a mizí zánikem osvobození. Osvobození nemá za úči-
nek snížení činže, jak zákonodárce zamýšlel, jeliko
po nových moderních bytech jest vždy větší poptávka.
ano možno říci, že v nových — tedy osvobozených
domech — jest právě naopak činže vyšší než v do-
mtech starých (neosvobozených).
9
article
Osvobození jest premií stavební, ono slouží často
jen spekulaci. Nedá se upříti, že osvobození zvláště
tak dlouholeté jako v Rakousku jest pobídkou ke
stavbám (ač často levným a nesolidním), ale účelu
zákona: opatřiti obyvatelstvu hojně nových, levných
a dobře stavěných příbytků nebylo dosaženo; z usta-
novení zákona o osvobození, jak již řečeno, vždy měl
zisk pouze podnikatel, nikoliv ale obecenstvo. Z těchto
příčin jeví se značná oposice proti ponechání ustano-
vení o osvobození v příštím zákonu o dani domovní
a navrhuje se, by ruch stavební byl podporován, pouze
trvalé snlžení sazby daňové pro novostavby.
Tím by se na místě daně 5% z osvobozených
domů platila hned daň činžovní poněkud snížená a na
rozdíl od jejího dosavadního trvání 12letého, trvale
stanovená.
Tím by stát získal značného přírostku daňového
který by částečně hradil eventuální schodek celkový
nastalý všeobecnou reformou daně domovní.
Z uvedeného viděti, že otázka reformy daně do-
movní u nás jest velice komplikována a obtížna, že
jest ale takové důležitosti, že jest nutno obírati sejí
pilně už nyní.
Rakousko
10
article
Tím končím svoje skromné úvahy s nadějí, že př
nastávajícím řešení problému, se stanoviska národo-
hospodářského tak důležitého, upokojeny budou stej
nou měrou obě strany interessované: stát i poplat
bictvo.“ —
Po zajímavé a velice obsažné přednášce p. insp
Uzla rozvinula se debata, kterou zahájil p. prol. dr
Horáček: Akce o reformu domovní daně vyšla se
strany finanění správy k nátlaku dobře organisova-
ných majitelů domů. Posice těchto proudů jest tím
pevnější, dobrá, protože domovní daň u nás neoby-
čejně jest vysoká. Svolána anketa, na ní prohlášena
ihned se strany vlády ochota k reformě, ale s do-
datkem, že stát opravou touto újmy berní utrpěti
nesmí a to ani újmy co do vzrůstu daně. Z toho
patrno, že ochota vlády značná není. Návrhů oprav-
ných na anketě učiněna řada a žádáno všestranně
snížení míry daně. Při řešení otázky této nutno
však míti na mysli, že dle daného stavu daň z valné
čásli amortisována (při stanovení kupní ceny včítá se
daň do nákladů) a že by tedy snížení bylo de facto
presentem majitelům domů. Snížili by tito činže po
sníženi daně? Není po tě stránce výmluvno, že v no-
vých, dani nepodrobených domech jsou činže vyšší
Uzel
Horáček
11
article
než ve starých? Ovšem: potřebu retormy, která by
přinesla i snížení činže, která by měla značný vliv
sociální, popírati nelze. Rečník dotýká se různých
návrhů reformních, rozebírá jich stinné i dobré
stránky a zmiňuje se zajímavým způsobem o úlevách
daňových pro novostavby. Nezří v nich zvláštní po-
pud ke stavebnímu ruchu. Majitel stavebního po-
zemku úlevy tyto kapitalisuje — stavebníku z toho
výhod nevzchází. Řečník má za to, že nejlepším
kriteriem zdaňování budov jest výnos. Není po-
chyby, že nedostatek staveništní daně je mezerou zá-
kona. Převodní poplatek zde není korrektivem: spad
výhradně na kupce. Otázka reformy jest velmi obtížná
a řečník pochybuje, že záhy k řešení nedojde. Již
ste novisko státu shora vyznačené tomu nasvědčuje.
Dr. Mildschuh: Snížení domovní daně po r
1896 bylo paralysováno stoupnutím jiných dávek
není tedy dokladem, že by snížení daně domovní ne
mělo značného vlivu. V dalším přímlouvá se lečník
za ponechání dosavadních výhod pro novostavby
(speciálně pro stavby na periferiích města) a dokazuje
nutnost snížiti daň domovní.
P. komisař Beneš vyslovuje se rovněž pro
snížení daně. Byť za daných poměrů sleva byla vy-
rovnána přirážkami autonomních korporací — pro
si nepřáti aspoň v tomto směru jich finančního po-
sílení?
doktor
Mildschuh
Beneš
12
article
Doc. dr. Gruber vyslovuje se proti osvobozen
daňovému pro novostavby, které nájemníkům nepro-
spívá a ruchu stavebního nepodněcuje. Kalkulačním
základem pro stavebníka jest právě výnos činže
Řečník dokládá svůj názor zajímavými příkladya
vývody.
Řed. zemské banky p. Procházka vyslovuje
se pro snížení dosavadní daně domovní, ale tak, aby
opravou získaly i finance obcí, speciálně aby vzrůst
majetku pozemkového, důsledku to přeměny jeho
pozemky stavební, byl zdaněn.
Po debatě, které se zúčastnili ještě pánové: pro
dr. Horáček, řed. Procházka, dr. Mild-
schuh, dr. Gruber a referent p. inspektor V
Uzel, končí předseda srdečným doslovem schůzi
Z pražského trhu obilního. Na příznivé zprávy
z bursy pešťské bylo na včerejší naší burse smý
šlení přívětivější. Majitelé pšenice zvýšili své poža
davky o 5 až 10 h, jež byly také na počátku bursy
povolovány. Poněvadž za trvání bursy nabídka ci-
zího zboží značně stoupla, koupěchtivost ochabla
konsumenti stali se zdrželivějšími a trh skončil ce-
nami z předešlého týdne, ale upevněnými. Vedle pše-
nice české za cenu K 10.85—11.30 na dodání z Prahy
byla kupována uherská 78—79 kg těžká za K 11.15
z Prahy, saská 78 kg těžká za K 10.60 z Úst,
79 kg za K 11.00 z Kralup a moravská 79 kg za
K 10.40 z Mor. Budějovic. Pro žilo příznivé poměry
odbytové dodržely. Vyjímaje poznaňské žilo, nevy-
plácí se cizí žito do Čech přivážeti. Poněvadž pak
jest žita českého na trhu nedostatek, stouply jeho
ceny opět o 10 hal. Z Prahy znamenalo K 8. 10 až
docent
doktor
Gruber
Procházka
Horáček
Mild
Uzel
Praha
Kralupy
Budějovice
Čechy
kg
Mor
13
article
8.30. Jinak bylo prodáváno z Votic za K 7.80—7.90.
z Benešova za K 7.90—8.05, z Rokycan za K 7.75.
z Mělníka za K 8.15. K účelům lihovarským byl
staré žito z Votic prodáno za K 7.60. Poznaňské žile
šlo hojně na odbyt za K 7.95—8.05 z Liberce, Od-
bytiště poznaňského žita se šíří. Kupuje se až k České
Lípě. Ječmen prostředních druhů měl dobrý odhyt.
ceny zůstaly však nezměněny. Záznam zněl K 835
až 8.50 za zboží merkantilní, K 8.55—8.75 za pro-
střední jakost a K 8.80—9.50 za druhy nejjemnější
Jinak byl prodáván z Čelakovic za K 9. —, z Peček
za K 8.75, ze Zdic za K 8.55, z Berouna za K 8.65.
ze Slaného za K 9.05, ze Mstětic za K 8.75, z Hory
Kutné za K 8.50—8.80, z Kouřimi za K 8.50, z Nym-
burka za K 8.90, z Kolína za K 8.65, 8.80 a 9.10.
z Hradce Králové za K 8.55, za Stránčic. za K 8.40
z Říčan za K 8.70—8.80, z Uhliněvsí za K 8.95
9.25, z Radotína za K 8.80, ze Satalic za K 8.80.
z Čes. Brodu za K 8.65 a 9.10, z Blatné za K 8.30
z Hořovic za K 8.70, z Jičína za K 8.55 a z Lys
za K 8.70. Smýšlení o ovsu se zlepšilo. Podraži
proti minulému týdnu o 5—10 hal. Placen byl
z Prahy K 7.10—7.35. Jak majitelé tak stejně i pro-
davači řepky jsou zdrželivi. Při skrovném obchod
klesly ceny na K 12.60—12.75 z Prahy. Mák zlacině
o 1—2 K, ruský byl nabízen za K 27..50—28.50, český
znamenal K 29—30 z Prahy. Uherská kukuřice nešla
téměř vůbec na odbyt, naproti tomu byl však čilý
obchod s kukuřici z La Platy, která so nakládá ve
Ječmen
Votice
Benešov
Rokycany
Mělník
Liberec
Oda
Český lípa
Pečky
Zdice
Beroun
Slaný
Kutná
Kouřim
Kolín
Hradec Králové
Říčany
Radotín
Satalice
Čes . Brod
Blatná
Hořovice
Jičín
Praha
K 8.70
K 8.80
K 8.65
14
article
Frankfurtě na dráhu. Byla placena na dodáníz
Prahy anabo z českých stanic K 7.85—7.95. Pr
klidném smýšlení a těžkopádném odbytu zůstaly ceny
červeného i bílého jetele nezměněny. Červený jetel
znamenal K 49—76 a bílý K 40—63 z Prahy. Na
odpolední burse smýšlení ochablo. Pšenici i žito lz
koupiti o 5 hal. levněji než dopoledne. Stalo se tak
na zprávy z Pešti, kdež klesly termínové kury
o 10 hal-
Z trhů železářských. O odbytových poměrech ra-
kouského kartelu železářského a o zlepšeném do
jisté míry obchodním postavení průmyslu tohoto (po-
kud ovšem zlepšení toto připuštěno cenovou politikou
kartelu) jsme na tomto místě již psali. O stavu horno-
slezského trhu železářského se oznamuje: Re-
dukce cenové učinily stav trhu z počátku nejistým
Stav objednávek neuspokojuje a aby zaměstnanost
v tomto čtvrtletí byla plna, bylo by zapotřebí ještě
objednávek asi 40.000 t. Zásilky byly v minulém mě-
síci velmi značny a od počátku letošního roku jsou
o více než 15.000 t. vyšší loňských. — O stavu ru-
ských trhů železářských docházející zprávy jsou
příznivy. Značné oživení, které se zračilo v obchodu
železářském ruského Polska, po řadu týdnů trvá i na-
dále. Příznivý rozvoj možno konstatovati v posledních
14 dnech i co do jihoruského obvodu: v prvé řadě
platí to zde o hrubém plechu, lité oceli a kolejích.
Praha
Pešť
hornaslezský
Polsko
15
article
Rižské továrny vagonů pracují dnem i nocí a ani tal
nejsou s to, aby dostály všem objednávkám a dodržely
dodavací lhůty. Obchod s obchodním železem zatím
vázne. — Zanglického trhu se oznamuje: Ačkol
se všeobecný stav železářského a ocelářského trhu
nezlepšil, stouply varrantní ceny opětně. Stoupnut
ovšem není značno a nelze ho také vysvětliti nějakými
známkami oživení na domácím trhu. Důvedy toho
nutno spíše hledati v zlepšeném posuzování ameri-
ckého trhu železářského. Výrobci surového železa
prodávají, seč možno. Poptávka po železe z Německa
jest malá a nevalné zásilky, které prodány z jara, bu-
dou záhy vypraveny. Co do polotovarů ocelářských
jest obchod malý. Z trhu kolejnicového není zvláštních
zpráv. — Dle zpráv „Ironmongeru“ jest smýšlení na
amerických trzích železářských v posledních
dnech lepší, takže speciálně stav trhů surového železa
byl pevný. Ceny litého železa ze severu stouply a činí
nyní 14.5 doll., jižního 10, tedy o 1 doll. více. Vzestup
tento nutno vysvětliti stávkami v lomech rudy železně,
jež náležejí jižním vysokým pecím. Následkem toho
vznikly obavy, že bude surového železa nedostatek
Další vývoj závisí od pokračování nebo nepokračování
stávky. V září stoupla výroba surového železa o 70.000
tun, zatím co zásoby klesly o 80.000 t.
Německo
doll
16
article
Zvýšení diskontu německé banky žišské a peněžní
trhy. Zvýšení diskontu německé banky říšské, jehož
důsledky byly z počátku málo pronikavy, počíná inten-
sivněj působiti a to nejen na německém, ale i n
jiných peněžních trzích. Soukromý diskont berlínský,
který činil před zvýšením officiální sazby 31/4%, do-
stoupil včera 37/2%, tedy téměř 4%. V Berlíně očekává
se další zpevnění diskontu k závěru a má se za to,
že se lze nadíti ustálení soukromého diskontu teprve
při sazbě 41/4 %. Speciálně otázka, bude-li anglická
banka následovati popudu berlínského, jest v popředí
zájmu. Veliké londýnské listy finanční zatím známky
zvýšen officiální sazby nezří. „Statist“ v té příčině
výslovně uvádí, že není příčiny čekati zvýšení lon-
dýnské sazby. Obdohí klesající míry dle tohoto listu
zakončeno, a zvolna bude úroková míra stoupati. Mezi
stoupáním tímto a zvýšením offieiální sazby jest ale
ještě značný rozdíl. Zlato sice v posledních létech
z Londýna stále odcházelo a pod vlivem odlivu tohote
úroková mira poněkud stoupala, pevně poštuvení anel
cké banky zabrání přílišným ztrátám zlata a jest proto
pravděpodobno, že nedojde záhy ke zvýšení officifáln
úrokové sazby.“ Kdyby ovšem anglická banka zvý-
šila úrokovou míru, nemohla by se ani rako usko-
uherská banka uzavírati podobnému kroku. Dosu
není k tomu příčiny. Soukromý diskont pohybuje se
těsně na úrovní officiální sazby a jak z výkazu banky
patrno, jest stav její přízniv.
Berlín
Londýn
anglický banka
uherský banka
17
article
Český vývoz hnědouhelný. Od 9. do 15. t. m. do
praveno saskými státními dráhami 265.557 (++. 37.554)
tun uhlí. Z toho připadá na české hnědé uhlí 90.74e
(+ 11.153) t., na německé hnědé uhlí 75.206 (+ 13.288)
tun a na saské a pruské kamenné uhlí 99.610 t
(+ 13.118 t.).
K úpadku firmy Taussigovy. Dělnictvu kunčické
strojní tkalcovny, jež náleží firmě S. Taussig, sděleno
minulou sobotu, že bude výroba zatím zastavena a že
bude 20. t. m. o tom rozhodnuto, má-li továrna na
dále pracovati čili nic. Nebude-li v továrně nadále
vyráběno, dostane se dělnictvu 14denní výpovědi. V to-
várně zaměstnáno jest 260 dělníků.
Boj o sestátnění Hibernie. O rozhodnutí komor-
ního soudu berlínského jsme na tomto místě již včera
psali a uvedli jeho důsledky. O věci samé píše „Berl
Tebl.“: Rozsudek má nejen theoretický význam, ale
i důležitost praktickou. Soudce rejstříkový v Hern
sice usnesení poslední valné hromady zapsal, zápis
usnesení těchto však nestačí k právoplatnosti kapitá-
lového zvýšení „Iibernie“ na 60 mill. mk. Především
nutno navrhnouti a prověsti zápis kapitálového zvý-
šení sama. Oba tyto předpoklady dosud nesplněny
Teprve po tomto zápisu nabude kapitálové zvýšení
platnosti a teprve, až bude provedeno, mohou novi
akcionáři hlasovati na valné hromadě 22. t. m.
Taussigův
S Taussig
Tebl
18
article
Lhůta k ohlášení akcií na valnou hromadu končí vče-
rejším večerem. Nebude-li do té doby kapitálové zvý-
šení zapsáno, bude asi usnesení o zvýšení akcicvého
kapitálu odvoláno. Bude-li zápis proveden, bude na
straně vlády asi 2624 mill. mk. akcií, na straně proli-
sestátňovací 30 mill. mk.
Z Ruska. Nové ruské poštovní předpisy, kterými
připuštěna doprava poštovních balíků až do 3 pudů
za 5 kop. za 1 libru do nejvzdálenějších končin Ruska.
způsobily značný převrat v obchodním světě ruském
a speciálně varšavském. Do čelných vzdálených míst,
do kterých stála doprava galanterního a modního zboži
jako obyčejného zboží více než 2 ruble za 1 pud, za-
sílá se nyní zboží výhradně poštou, čímž doprava zlev-
něna a zrychlena. Následkem toho vyvinul se ve Var-
šavě zvláštní průmysl, vyrábějící bedničky pro po-
štovní dopravy. Obchod soustředěn v několika málo
rukou. Bedničky zholovují se z úplně lehkých a ten-
kých prkének. — Vzhledem ke stále rostoucímu rozší-
ření zhutnělého lihu vyrábí ruská vláda sama
tento produkt a uvádí ho do obchodu. Dle zprávy var-
šavského konsulátu prodává se lih tento ve všech dro-
gueriích a podobných obchodech v krabicích o 1/4 p.
za těchto podmínek: 1. Prodávati nutno každému beze
zvláštního povolení. 2. Soukromý prodej děje se z
svobodných cen. 3. Koupiti nutno lih tento výhradně
v rafinerii petrohradské a sice za 15 kop. krabici.
Rusko
Vara
19
article
Různé zprávy. Dle lipské zprávy ozývají se
v tamním průmyslu strojním četné stížnosti do
slabých objednávek. Některé továrny lokomotiv mají
naprostý nedostatek práce. Také obchod s motory
jest nepřízniv, zvláště následkem zmenšených objed-
návek ruských. Nejlépe jsou zaměstnány továrny tex-
tilních strojů. Zaměstnanost továren strojů nástrojo-
vých stoupla, ale dosud nevyhovuje. Zaměstnanost
strojíren zemědělských jest přízniva. Trvale dobře
zaměstnány jsou továrny samohybných vozů a kol.
Zaměstnanost továren železných konstrukci a sléváren
železa jest dobrá, ceny však neuspokojují. — Dle po-
sledního výkazu německé banky říšské klesla
zásoba směnek o 60, lombardů o 39 mill. mk. Zá-
soba cenných papírů zmenšila se o 22 a oběh ban-
kovek o 86 mili. mk. Účet žírový stoupl o 3 mill. mk.
20
article
Jeví se tedy podstatné zlepšení, jež ovšem tím
méně vykládá diskontní zvýšení
Výzkumná stanice fyziologická zemědělské rady
při české technice a výzkumná stanice cuk ro-
varnická zeela zdarma zodpovídají dolazy
zemědělců po chorobách rostlinných, jež adressovány
buďtež na dra. J. Uzla, Praha, Karlovo nám
č. 3. Je žádoucno, aby k dotazu připojena byla cho-
robná rostlina nebo její čásť a domnělý škůdce-
Trhy poněžní.
x. Z Vídně, 18. října. (Telefgram. »Nár. Listůs.
Denní bursa. Obavy ve přičině parlamentní si-
tuace a ve příčině mezinárodního trhu peněžního
byly dnes poněkud zatlačeny. Smýšlení v obchodě.
jakkoliv tento byl skrovný, bylo rozhodně příznivé
Spekulace přihlížela ke včerejší řeči hraběte Tiszy
jež pokláda se východiskem k dorozumění. Naděj
nější posuzování mezinárodního trhu peněžního spo-
čívalo v dnešním mediovém výkazu německé říšské
banky, který byl berlínskou bursou příznivě posu-
zován a měl za následek zlacinění soukromého dis-
konta. Obraty postrádaly větší čilosti, celkově příznivé
smýšlení však potrvalo až do konce obchodu. Obě
kreditky, jakož i akcie länderbanky získaly. Obě
státní dráhy tolikéž. Akcie severní dráby, dunajské
paroplavební společnosti a společnosti »Adria« utr-
pěly nevalnými prodeji. K favorisovaným papírům
průmyslového trhu náležely v první řadě akcie ra-
kouské zbrojovky na pověsti, že byly učiněny ob-
jednávky z Východu Kromě nich také akcie hal čské
petrolejové společnosti karpatské. Železářské hodnoty
byly klidny, ceny jejich se však jen málo změnily.
Na trhu s papíry k ukládání byla nálada obvykle
dobrá. Na eskomplním frhu stav peněz nezměněn
37/1a proc.
Z Vídně, 18. října. (Závěrečné úřadní
kursy.)
Únorová renta . 100 25 Ivovskočernovická 279.—
99 85
spol. st. dr. rak. uh. 644 25
květnová » .
J Uzel
Tisza
Adrie
Praha
Karlův já
Vídeň
fyziologický zemědělský rada
21
article
99 76
jižní dráha
85 50
červenc. » .
štyrsko hr. -köfl.
100 25
říjnová .
5550.—
severní dráha
119. 60
rakouská » zlalá
415 —
rak. severozáp. dr.
» » kor.
99 9
119 —
pardubická dráha
uherská » zlatá
„ kor.
polabská dráha
419.50
česká sev dráha
rak. invest. renta
buštěhiradská A
uher. »
1056.—
4% zást. listy Hyp.
205.50
pražsko - duchicov
banky král. č. .
duchcov.« podmok
31/29% zást. 1. Hyp.
ústecko- tepl. dr.
banky král č. .
848.—
dunaj. paroplaveb.
40 kom. diuhop.
rakouský Lloyd
Zem. banky kr.č.
348.—
49% žel. dl. úpisy
turecká labák. rež
528.—
rak. zbrojovka
Zem. banky kr.č.
Rudolfova hut
státní losy 1860
alpská montan. sp
479 25
97 9
91.2
doktor
Lloyd
Rudolfov
pražskýduchicov banka král
22
article
8915
93.80
100.—
9960
9960
155.—
480.—
23
article
po 500 zl.
rým.-muráň. spol
523 50
po 100 zl..
428.—
Poldina huť .
státní losy 186
2414.—
praž, želez, sp..
losy úvěrního úst.
1410 —
česká montan. sp.
vídeň. l. komun.
368.—
Daněk . . . .
tisské losy . . .
západočeská ubl.
130 75
lurecké losy ..
severočeská ubl.
1634-
rak.uh. banka .
668 50
mostecká uhl. sp.
666 . 25
rak. úvěrní ústav
160.—
vídeň. stavební sp.
281.50
Daněk
Poldin huť
24
article
185.—
265.—
530.—
162.85
25
article
b. anglo rakouská
695 —
535.50
Schodnica .
vídeňská untonka
haličsko-karpatské 1082 —
452.50
b. pro země rak.
peštská vagonka
uh. úvěrní banka
778.—
devisa německa . 117 6
bank, jednota..
547.—
» pařížská . 95.27
968.—
r. úst. pro úv. por
» curyšská . 95 10
Česká průmyslová
» londýnská 239.32
banka. . . . 412 —
dvacelifrank . . 19.08
roln. úvěr. banka 374 50
marka papírová . 117.6
česká b. Uniou . 249 —
». 253 75
Živnost. banka . —.— rubl
Eskoutní sazby 31/14—334 procenta.
Po pevném zahájeni byl další průběh přes pevné
záznamy berlínské velice klidný. Konec chabý. Jenom
jednotlivé hodnoty šraňkovní byly pevně.
x. Z Vídně, 18. října. (Teilgem »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 666.75, po —.—, —.—.-
uherské kreditky 778 50, anglobanka 282.—, bankovní
jednota 547.50, onionka 536.—, länderbanka 453.—
státní dr. 644 50, —.—, jižní dráha 85.75, polab. dr.
421.—, severozápadní dráha 417.—, turecké tabákové
348 50, rýmavsko muráňské 525.—, alpinky 480 25
květnová renta 99.85, uherská korunová 97. 95.
turecké losy 131.25, marky za hotové 117 61, ultimo
117 58. Smýšlení klidně.
x. Z Vídně, 18. října. (Telfgrm. »Nár. Listů«.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198 45
198 65 Amsterodam na delší lhůty —.—, —.-
Brussel šek a kr. lhdty za 100 fr., 95 171/2, 95. 30
Vídeň
Amsterodam
Brusel
úvěrní banka
6 banka
239.32 banka
roln
26
article
Brussel na delší lh. —.—,
—.—, Německo šeka
kr. lh. za 100 mk. 117.521/2, 117 721/2, Německo na
delší lhůty 117.55, 117.84. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 239 321/2, 239.521/2, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—.
—.—, Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95.20
95.30, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrada
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší lh. —— — —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 tr. 95.25, 95 371/a. Paříž delší lh.
—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95.071/2, 95.171/2, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. lh. 95.071/2, 95.171/2, na delší lhůty —.—
Pražská bursa.
V Praze, 18. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Dnešní bursa minula dosti pevně a jednány kom.
dlužní úpisy české zemské banky za K 99 75, 4proe.
zástavní listy české hypot. banky za K 100.30), 41/2 0
zústavní listy haličské akc. hyp. banky za K 101.60
a akcif České banky »Union« za K 249.—
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 249.—, české spol. pro průmysl cukerní K 180.—
strojírny Daňkovy K 372.—, rakousko-uherské banky
K 1639.— peníze.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Jiné papíry znamenány nebyly.
Zástavní listy české hyp. banky 5
„ „ , , , 31/2
Základní úpisy české zem. banky 4 %
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4%
„ » » » » (v K) 4 %
Mel. úpisy » » » (ve zl.) 49%
„ » , » (v K) 4 %
Žel. ,, , ,
Dlužní úpisy České prům. banky 412
Zástavní listy mor. hyp. banky 5%
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4%
Želez. úpisy ,
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/,
„ » hal. zem. banky 4 1/2
Kom. dl. úpisy . . . 4 %
Železnič. , , , ,
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2
„ „ Rak. sherské banky 4 %
,, Dolnonak. hyp. ústavu 49%
„ , » 31/2
Daňkův
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Praha
Petrohrada ruský město šek
Český banka
Český průmyslový
Hal
Italia šek
Italia
27
article
Kom. dl. úp. .
, „ 31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%
Únorová spol. renta (v pap.) 4. 29
(ve stř.) 4.200
Dubnová » »
Květnová „ , (v pap) 49%
Červencová spol. renta (ve stř.) 49%
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
„ korunová renta . . 49%
» investiční » . . 31/29
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . »
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovací banka . . .»
Haličská akc. bypoteční banka , a
Hospodářská úvěrní banka . .»
Moravská eskontní banka ..
Pražská úvěrní banka . . . .»
Rakousko-uherská banka . . .
Zál. úv. ústav v Hradci Králové»
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicfch
Kolinská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina huť . . . . . . .
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Kolinská
Rakousko
Hradec Králové
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
bypoteční banka
hospodářský úvěrní banka
eskontní banka
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
Poldin huť
železářský společnost
28
article
Z Petrohradu, 18 října. (Zpráva Živnost. banky.)
Jelikož jest dnes ruský svátek, nebyla žádná bursa.
Berlinská bursa, 18. října. (Zvi. telel. zpráva
»Nár. Listů«.) Kreditky na Vídeň, Národní banka na
pověsti o uskutečněném obchodě a kanadské na Nový
York lepší. Dále byly ruské bankovní, rýnské oce-
lářské a gelsenkirchenské vyšší. Slabší byly pouze
baltimorské. Pak stouply bochumské na opětné po
věsti o fusi. Také všeobecné elektrářské byly lepší.
Celkový trh byl na stav peněz zdrželivý. Soukromy
diskont 31/% proc.
První cifry znamenají začáteční, druhé konečn
kursy: Rakouské kreditky 209..60. 209.75. Diskonto
191.—, 190 75. Německá banka 227.40. 227.62. Ob-
chodní společnost 159.75, 159 87. Dráždanská banka
153 75, 153 62, Bochumské ocelárny 212.75, 214 87.
Lauřina hut 248.25, 249.25, Dortmund. Umon lit. C
81.25, 81.25, Harpenská uhl. spol. 212 50, 213.25.
Hibernia —.—, —.—, Consolidace 442.—, 443.—
Severoněmecký Lloyd 105 25, 106.50. P'acket 119. 80
118.50, Kanada —.—, —.—, turecké losy 127. 25.
127.50.
Z kasovních papírů: Concordia 301.—, Esch-
weilské 247.25, Geisweidské 157 10, Hochdah
125.50, Katovické 204.25, Wilhelm 250.—, Phönin
161.10, Rh. Stahl 186.—, Schalker Gr. 547.50
Westfalia 178.—, Orenstein 160.25, Rh. Metali
65 50, Hasper 196.10, Donnersmark 259.25, Huld-
schinský 128.50, Vuican 281.—, Bismars 282.—
Caro 108 40, Hoesch 220.50, Georg Marie —.—
Königsb. —.—, Nordstern 286. 75.
Z Borlína, 18. října. (0 1 hod. 55 min. odpol.
Lauřin
Lloyd 105 25
Esch
Wilhelm 250
Stahl
Hoesch
Georg
Marie
Petrohrad
18 říjen
Vídeň
Nová York
Ob
Dortmund
Kanada
katovický
Phönin
Orenstein
Borlín
národní banka
159.75
Dráždanský banka
Hibernia
Schalker Gr
Vuican 281
Consolidace 442
Concordia 301
Geisweidský 157 10
Hochdah 125.50
Westfalia 178
Hasper 196.10
Donnersmark 259.25
Hulda
Bismars 282
Cara 108 40
29
article
Kreditky 209.50, státní dráha —.—, lombardy 17. 40
Smýšlení pevné.
Z Berlina, 18. října. (C.-B.) Kraditky 209.40
státní dráha 108—, jižní dráha 17.40, diskonto 190.50.
německá banka 227 60, obchodní b. 159.90, dráž-
ďanská b. 153 60, darmštadtská banka 140.70, ná-
rodní banka 126.10, dráha Henri 108 90, Transvaal
—.—, Kanada 107.40, Gotthard —.—, Lloyd 106.24
Packet 120.40. — Za hotové: Lauřina huť 249 —
dortmundské —.—, bochumské 215.——, gelsenl.ir-
chenské 227 70, Hibernia —.—, harpenské 210. 20
Consolidace —.—, Smýšlení dosti pevné.
Z Frankfurtu, 18. října. (Telegr. závěr. kursy.
Úvěrní akcie 209.40, akcie společnosti státní dráhy
138.30, lombardy 17.40, papírová renta —.—, stří-
brná renta 100.25, zlatá renta 101.75, uherská zlatá
renta 100.05, uh. korunova renta 97 70, 49% rak
korun. renta 99.90. Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu, 18. října. (Dod. bursa.) Úvěrnt
akcie 209 40, státní dráha 138 30, lombardy 17.40.
Z Paříže, 18. října. (Počáteční bursa.) 3proe.
renta 97.85, 31/2% půjčka —.—, Smýšlení pevné.
Z Paříže, 18 října, (Telegr. závěrečné kursy.
Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 97.90
3/zproc. renta —.—, italská renta 103.95, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1329, státní dráha —.—,
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.12, rakou-
ská zlatá renta 101.—, uherská zlatá renta 101. 10.
otomanská banka 589.—, tabáková režie 385.—, tu-
recké losy 126.50, Smýšlení nerozhodné.
Henri 108 90
Gotthard
Lloyd
106.24
Berlín
Transvaal
Kanada
Frankfurt
Paříž
18 říjen
Londýn
rodný banka
Hibernia
Telegr
Packet 120.40
Lauřin huť 249
30
article
Trhy na zboki.
Pražská plodinová bursa, 18. října.
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: p šenice
česká 1904 79—83 kilogramů K 10.85, 11.30, uherská
— kg —.—, —.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská
jakosť — kg 11.—, 11.10, vadné jakosti 10.—, 10.25;
nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemsk
—.— kg —.—, ——; žito české 1903 —
až — kg 0.—, 0.—, nové 1904 74—76 kg 8.10 a
8.30; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až
0.—; ječmen výběr 9.40, 9.60, první jakosti
8.80, 9 —, střední 8.55, 8.60, merkantilní 8.35, 8.45,
ječmen k setl 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry
chlik 1903 7 25, 7 30, prima 1903 7.15, 7.20, merkantilní
705, 710, k seti 0.—, 0.—, oves 1904 0 —, 0.—
kukuřice uher. 1903 8.40, 8.50, cizozem. 7.85. 7 95
emguant. 1903 K 9 25, 9 35; vikev česká 9 50, 9 .75.
haličská 9 25. 9.50, uber. K 0.—, 0.—, pohanka
0.—, 0.—, proso 0.—, 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 35.—, 36.—, č. 1 34.—, 35.—
č. 2 33 —, 34.—, č. 3 31.50, 32.50, č. 4 29.50, 80 50,
č. 5 27 50, 28 50, č. 6 25.50, 26.50, č. 7 23.—, 24.—.
č. 8 16 50, 17.—. Žitná mouka č. I. 23.50, 24.—, č. Il.
22.—, 23.——, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15.50, 16.50,
Pšeničné otruby jemné 13.—, 13 40. hrubé 13.—,
13.40, otruby žitné 13.—, 13.40, krupice 35.—, 36.—
prach 13.—, 14.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0
37.—, 38 50. čís. 3/0 37.—, 38.50, čís. 2/0 36.——, 37 50,
čís. 0 35.—, 36 50. čís. 1 33.—, 34 50, čís. 2 32.—
33 50, čís. 3 31.—, 33 50, čís. 4 30.—, 30.50, čís. a
29.—, 29 50. čís. 6A —.—, čís. 7A —.—, č. 8A
—.—, čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21 50.
plodinový burza
28 50
kg
32
31
article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—
—.—, hrách Viktoria 0.—, —.—, k vaření žlutý
0.—, —.—, k vaření zelený 12.—, 13.—, ke krmení
0—, 0.—, čočka 1904 17..50, 24.—
Semena. Ceny za 50 kg. : mak modrý český 29 —.
30 —, modrý ruský 27 50, 28 50, kmín český 23 50,
24 50, holandský 24.50, 26.—, jetel bílý 48.—, 63 —.
žervený 1904 49.50, 76.—, růžák —.—, konopná
semena uherská —.—, —.—, haličská —.—,
lněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus)
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 4.80, 5.—, nelisované 4 80, 5.—, cizí 0.—,
0.—, sláma cepy mlácená 2.10, 2.20), ke krmení 1.30,
2.—, ke stlaní 1.90, 2.—, cizí 0.—, 0.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Svestky české
K —.—, —.—, bosenské 110/120, 80/85 11.50, 25.—,
srbské —.—, —.—, višně —.—, —.—, třešně —.—,
—.—, hrušky —.—, —.—, křížaly —.—, —.—
Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 3 75
4.—, k jídlu cizí —.—, —.—, k pálení lihu 0.—, 0.—,
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh.
74.—, 75.—, sádlo amer. —.—, —.—, 1ůj —.—. — —
Brambory, seno a sláma. (Zpráva měst-
ského üřadu král. hlav. města Prahy.
Za 100 kg: zemčata K 9.—, 10.—, seno 10.20,
12.—, sláma krmná K 0.—, 0.—, sláma žitná
dlouhá 5.—, 5.40.
28 50
Praha
Viktoria
Svestka český K
kg
40
article
T. Z Vídně, 18. října. (Telef. »Nár. Listů«.
Plodinová bursa. Zprávy ze zahraničníeh
burs nebyly dnes jednotny. Amerika oznámila smy
šlení mdlé, západoevropské bursy pak smýšlen
pevné. Na zdejším trhu zachovaly pšenice a i žit
ceny pevné zvláště následkem skrovných nabídek
Tyto byly činěny tak reservovaně, že ani skrovné
koupěchtivost konsumu a obchodu nemohla jevit
účinku. Včerejší záznamy jak v pšenici tak i v žit
byly nezměněny. Stejné bylo smýšlení v pícninách
Kukuřice a oves při cenách nezméněných a skrov
ném obchodě zůstaly jako včera.
Znamenaly: Pšenice tisská nová 10.90, 11.40
stará —.—, —.—, slovácká nová 10.50, 10.80, stará
0.—, 0.—, z Moravského pole nová 10.35, 10 70,
rumunská —.—, —.—. Žito slovácké nové 8.—,
8 20, z okolí Pešti nové 8.05, 8.25, z jižní dráhy
nové 7.80, 805, dolno-rakouské 7.90, 8.05, české
0.—, 0.—. Ječmen moravský 780, 9.50, ze stanie
0.—, 0.—, z Moravského pole 8.—, 910, severo-
uherský 8.30, 9.35, ze stanic 0.—, 0.—, tisský 0.——,
pro pivovary 7.10, 7.75, ke krmení 7.10, 0.73.
Kukuřice uherská 7.75, 7.90, cinguantinská 8.25,
8.75. Oves uherský špatnější 7 20, 7..35, prostřední
0.—, 0.—, prima 7.45, 8.10, český a moravský 7.40,
7.65. Řepka pohotová 11.75, 12.25, uherská —
Z Vídně, 18. října. (Telgr.) Pšenice tisská 10..90,
11.40, pšenice banátská 10 70, 11.05, pšenice slo-
vácká 10.50, 10 80, smýšlení chabé. Žito slovácké
8.—, 8.20, peštské 8.05, 8 25, smýšlení klidné.
Ječmen moravský 8.80, 9.50, smýšlení mdlé.
Kukuřice uherská 775, 7.90, cinquant. 8.25, 8.75,
smýšlení chabější. Oves uherský, střední 7.30, 7 55,
prima 7.45 7.75, rychlík —, smýšlení nezměněné.
Řepka
Ječmen
Vídeň
Pešť
10.80
Ječmen moravský 780
7.75
41
article
Repka pel.ptová 11 75, 12 25, smýšlení bez obchodu.
Počasí krásně.
Z Pežti, 18. října. (Tigr.) Pšenice na říjen 10 24,
10.25, na duben 10.64, 10.65, žito na říjen 7.68, 7.69,
na duben 8 07, 8.08, oves na říjen 6 92, 6.94, na
duben 7.35, 736, kukuřice na říjen 735, 0.—, na
květen 7.45, 7.46. — Nabídky pšenice byly mírné,
koupěchtivost omezená, smýšlení chabé. Obraty či-
nily 12.000 q. Ceny pšenice až o 5 hal. zlaciněly.
Také žito a kukuřice o 5 hal. levnější. Trh termi-
nový byl zahájen na nižší kursy americké smý-
šlením mdlým za kursů klesajících, jež v dalším
průběhu ještě dále ochably. Počasí krásné.
Z Pešti, 18. října. (Č.-T.-B.) Závěrečné kursy.
Pšenice, smýšlení mdlé, na říjen 10 22, 10.23, na
duben 10.62, 10.63, žito, smýšlení mdlé, na říjen
762, 7.63, na duben 8.04. 8.05, oves, smýšlení
klidné, na říjen 6.94, 6.95, na duben 7.33, 7.34.
kukuřice, smýšleni mdlé, na říjen 7.40, 7.41, na
květen 7.42, 7.43, řepka, smýšlení vleklé, na srpen
1905 11.40, 11.50 Počasí: zamračeno a náchylno
k dešti.
Z Hamburku, 18. října. (Telgr.) Pšenice lenivá,
holštýnská 172.—, 174.—, žito tenivé, meklenburské
141.—, 144.—, žito ruské lenivé, 101.—, 102 —.
Počasí: déšt.
Z Berlína, 13. října. (Telegr.) Pšenice klidná, na
říjen 177.50, na prosinec 179 —, na květen 184.50
žito klidné, na říjen 138 75, na prosinec 141.25, na
květen 145.50, oves klidný, na říjen 138.—, na pro-
sinec 138.50, na květen 14025, kukuřice klidná, na
říjen 120 75, na prosinec 118.50, na květen —.—.
Repka
Pežt
Pešť
Hamburk
Berlín
počasí
42
article
Počasí deštivé.
Z Drážďan, 17. října. (Bursa plodino v á)
Ceny za 1000 kg. v markách. Pšenice bílá 180,
184, pšenice hnědá 172, 176, pšenice červená ruská
190, 197, žito saské 135, 137. pruské 141, 143,
ruské —, —, ječmen saský 160.—, 168.—, ječmen
slezský 165, 175, český a moravský 185, 205, ječmen
ke krmení 122, 140, oves saský 140.—, 143.—,
ruský 138, 142, kukuřice cinquantin. 158, 165.—,
rumunská —.—, —.—, amer. mixed 140, 145, hrách
ke krmení 165, 175, boby —, —, vikev 140, 150,
pohanka tuzemská 185, 190, cizí 185, 190.—
řepka zimní, suchá 190, 195, řepka vlhká —, —
Inině nejpěknější —, — marek, pěkné 220, 235 m.
Slad (za 100 kg.) —, — m., otruby pšeničné hrubé
10.80, 11.—, jemné 10.80, 11.— mk., otruby žitné 11.80,
12.— marek za 100 kg.
Z Paříže, 18. října. (Telegr.) Závěrečné kursy.
Žito klidné, na říjen 15.85, na listopad 16.15, na
listopad-únor 16.40, na leden-duben 16.90, pšenice
mdlá, na říjen 23.50, na listopad 23 65, na listopad-
únor 24.05, na leden duben 24 65, mouka mdlá, na
říjen 30.90, na listopad 31.—, na listopad-únor 31.35,
na leden-duben 32.20. Počasí: déšt.
Z Paříže, 18. října. 3.15 hod. Závěr. (C.- T.- B.)
Oves, smýšlení mdlé, na říjen 15.80, na listopad
15.75, na listopad-únor 16.05, na leden duben 16.65,
žito, smýšlení klidné, na říjen 15.85, na listopad
16.15, na listopad únor 16.40, na leden duben 16.90,
pšenice, smýšlení mdlé, na říjen 23.50, na listopad
23.65, na listopad-ůnor 24.05, na leden duben 24. 65.
mouka, smýšlení mdlě, na říjen 30.90, na listopad
31.—, na listopad-únor 31.35, na leden-duben 32.2u.
Počasí : déšt.
Bursa
Drážďany
slezský
Paříž
kg
50
article
—n.— V Praze, 18. října. (Pův. zpráva
»Nár. Listů«.) Surovina. Zprávy z večer-
ních burs cizozemských zněly sice důvěřivěji,
ale dnešní trh zahájen smýšlením klidnýma
podáváno za pohotové i říjen prosinec K 26.30
z Ústí. První depeše z hlavních trhů německých
přinesly sice zlepšení o 5 fen., avšak dopoledne
minulo zcela bez závěrky, poněvadž za vybí-
zené zboží požadována cena vesměs vyššl.
Londýn zněl ustáleně. Odpolední Hamburk při-
nesl směr klidný a pro pozdější lhůty pokles
záznamů o 5 fen. Na naší burse stouply však
přes to záznamy, takže končí při klidném směru
cenami K 26.45 za pohotové a K 26.40 z
říjen-prosinec v paritě ústecké.
Na trhu s bílým zbožím při sporém
jen obchodě zůstaly záznamy rafinády beze
změny.
Úřadní záznamy pražské bursy cukerní. A. Su-
rovina. 1. výrobek basis 88 procent rend, z
Praha
Ústí
Londýn
Hamburk