ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 95c4c860-71f5-11dc-8c03-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 50 celkem · entity: person 44, place 94, org 40, work 25
1 masthead
19. října 1904. Císlo 289.
2 masthead
NÁRUNÉ LIST.
3 masthead
Strana 5.
4 article
hují často výše enormní. Každá reforma daně domovní bez současného upravení hospodářství těles autonom- ních byla by paralysována stoupající výší přirážek. Případ podobný nastal již při zavedení berní reformy z r. 1896. Kdežto na jedné straně snížena byla dai výdělková, byly na druhé straně zvýšeny fondovní přirážky a konečný effekt pro poplatníka byl často týž jako dříve. Dáti tedy náhradu autonomním sborům za připadně zrušené přírážky, bude dalším úkolem budoucí berní reformy Po rozřešení těchlo dvou překážek bude možno přistoupiti ke vlastní reformě daně domovní, a tu nutno zmíniti se o navrhovaných principech příští daně. Dan činžovní jest, jak již řečeno, daní výnosnou, zá- kladem jejím jest skutečný neb parifikova- ný výnos činžovní, tedy určitá, na žádném individuilním odhadu závislá cifra. Tento princip jest velkou předností rakouské daně činžovní a těžko rozhodnouti se pro jiný systém, jehož základem by byl odhad. Mám na mysli s mnoha stran navrho- vané zdanění dle ceny. Tento princip měl by jen jednu přednost, že daň určovala by se pro delší obdobo snad pro 5—10—15 let, jako v jiných státech, kde po- dobná daň zavedena, ale přednost tato nevyvážila by četné vady a nedostatky tohoto systému, Zdanění dle ceny basírovalo by na nejistém zá- kladě, na subjektivním ocenění, bylo by velmi náklad- né a pracné a bylo by obyvatelstvu vzhledem k ne- zbytnému vnikání komisí odhadních do příbytků velmi obtižným. Naproti tomu zdanění dle výnosu jest nej- dokonalejším principem daně činžovní: vý- nosnost i cena kapitálová domu jest vyjádřena zřetelně výší činže, jí vyjádřena jest též poloha, stavební stav a zařízení domu. Princip jest, jak řečeno, doko- nalý, reforma tedy záležeti může pouze ve sní- žení sazby. Jinak ovšem jest u domů, podléhajících dani domovní třídní.
dan
5 article
Zdanění dle počtu místností, tedy dle známek objektivních, nelze pro naši dobu déle udržeti a zde reforma zasáhne hlouběji a pronikavěji ve stav dosa- vadní. S více stran navrhováno na místo zdanění dle počtu místností zdanění dle kubického obsahu místností obytných. Ačkoliv zdanění takové znamenalo by pokrok proti stavu dosavadnímu, jelikož by aspoh částečně jednotlivá stavení individualisovalo, nelze přece způsob ten doporučiti, jelikož nehledí na k va- litu stavení a vedlo by ke zmenšování kubatury se strany stavitelů a mělo by stejné účinky nepříznivě v oboru hygieny jako francouzská daň domovní dle počtu dveři a oken. Spíše by se zde doporučovalo zdanění dle hodnoty neh výnosnosti.
6 article
Odhad hodnoty mohl by platiti pro dlouhou řadu let, neboť při domech na venkově pozorovati jest větší stabilitu cen než při domech městských. Přemýšlíme-li o vlivech budoucí reformy daně činžovní, lu namane se otázka, jaký vliv bude míti reforma ta na cenu domů a na cenu stavebních míst? Snížením daně činžovní ubyde každému domu pro budoucnost značná čásť břemena daně, tím cena domu stoupne a sice nejméně o cenu slevy daňové; jeví se tedy snížení daně vlastně obohacením majitelů domů. Přírostek tento na ceně bylo by však těžko zdaniti, jak mnozi navrhují, neboť správně jej lze odhadnouti teprv při prodeji domu a tu nastává již povinnost ku placení poplatku převodního, dále přírostek ten bylo by těžko určitou cifrou vyšetřiti a konečně lze se důvodně obávati, že zamýšlený účinek snížení daně často by se lím zmařil. Jiný však přírostek na ceně bylo by lze zvlášť zdaniti a sice přírostek ceny při sta- vebních místech. Vidíme při vzrostu měst, že plochy, nedávno ještě za pole sloužící, jsou parcelo- vány a po řadě zastavovány, že kde nedávno ještě vlnilo se obilí, dnes stojí elegantní, nové čtvrti města se vším velkoměstským zařízením a komfortem. Z příklad uvádím jen předměstí pražská: Vinohrady a Žižkov.
Žižkov Vinohrady
7 article
V místech, kde před málo lěty stál 1 čtvereční metr pozemku několik korun, stojí dnes, kdy stavební ruch až sem dospěl, až 100 korun a více. Zde tedy majitel pozemku rozkvětem města a zvláště zřízením ulic, osvětlení a kanalisace v bezprostřední blízkost pozemku byl obohacen o zvýšenou cenu po- zemku. A toto zvýšení ceny pozemku jest v ně- kterých státech předmětem zvláštní dávky ve prospěch obce, která nákladem svým dotyčná velko- městská zařízení provedla. Pruský zákon o komunál- ních dávkách ze dne 14. července 1893 v § 25. dává obcim právo zavěsti dávku z držby pozemkové a sic nikoliv dle výnosu, nýbrž dle ceny tržní půdy. Pozemky, které sanovením čáry stavební n ceně stoupnou, mohou dle poměru této vyšší ceny výše než ostatní pozemky býti zdaněny. Daň talo jev se zdaněním vvýšené ceny. Podmínkou této daně ze stavebních míst jes ovšem určení stavební čáry. Vidíme v praxi, že zřízením veřejných ulic, osvě- llení, mostů, přejezdů, staveb vodních pozemky sta- vební na ceně stoupají. Nastává zde tedy stoupání ceny půdy podmíněné veřejnými pracemi od obce podnik nutými a měla by část zvýšené hodnoty dotyčné ná klady hraditi. Tento princip jest i v Anglii zaveden.
Anglie
8 article
Zmiňuji se o této interessantní otázce poněku šíře, jelikož považuji zavedení podobné obecní dávky i u nás za možné a pokládám za to, že větším městům lak by mohla býti dána aspoň částečná náhrada za zrušené přirážky. Velká většina návrhů na snížení daně činžovní má na mysli okamžité snížení dosa- vadní sazby daňové, čímž by nastal značný úbytel výnosu daně, za to ale při vzrůstajícím ruchu staveb- ním připadal by státu stálý přírostek na této dani. Ale vyskyll se těž velice interessantní jiný návrh, totiž na kontingentování daně činžovní v tom smy- slu, že státu ponechala by se určitá, třeba dosavadní výše daně, kdežto přirozeného přírostku jejího (as mill. korun ročně) použilo by se sukcesivně ku per- centuálnímu snižování daně. Princip tento znamenal by vzdání se státu na přírostek daně a pak úprava trvala by delš řadulet, ale myšlenka tato, sama sebou velice inter essantní, má mnoho přívrženců. Další myšlenka re- formní týká se omezení, po případě zrušení osvo- bození novostaveb od daně. Dům osvobozený má vyšší cenu, tato vyšší cena klesá ovšem každým rokem a mizí zánikem osvobození. Osvobození nemá za úči- nek snížení činže, jak zákonodárce zamýšlel, jeliko po nových moderních bytech jest vždy větší poptávka. ano možno říci, že v nových — tedy osvobozených domech — jest právě naopak činže vyšší než v do- mtech starých (neosvobozených).
9 article
Osvobození jest premií stavební, ono slouží často jen spekulaci. Nedá se upříti, že osvobození zvláště tak dlouholeté jako v Rakousku jest pobídkou ke stavbám (ač často levným a nesolidním), ale účelu zákona: opatřiti obyvatelstvu hojně nových, levných a dobře stavěných příbytků nebylo dosaženo; z usta- novení zákona o osvobození, jak již řečeno, vždy měl zisk pouze podnikatel, nikoliv ale obecenstvo. Z těchto příčin jeví se značná oposice proti ponechání ustano- vení o osvobození v příštím zákonu o dani domovní a navrhuje se, by ruch stavební byl podporován, pouze trvalé snlžení sazby daňové pro novostavby. Tím by se na místě daně 5% z osvobozených domů platila hned daň činžovní poněkud snížená a na rozdíl od jejího dosavadního trvání 12letého, trvale stanovená. Tím by stát získal značného přírostku daňového který by částečně hradil eventuální schodek celkový nastalý všeobecnou reformou daně domovní. Z uvedeného viděti, že otázka reformy daně do- movní u nás jest velice komplikována a obtížna, že jest ale takové důležitosti, že jest nutno obírati sejí pilně už nyní.
Rakousko
10 article
Tím končím svoje skromné úvahy s nadějí, že př nastávajícím řešení problému, se stanoviska národo- hospodářského tak důležitého, upokojeny budou stej nou měrou obě strany interessované: stát i poplat bictvo.“ — Po zajímavé a velice obsažné přednášce p. insp Uzla rozvinula se debata, kterou zahájil p. prol. dr Horáček: Akce o reformu domovní daně vyšla se strany finanění správy k nátlaku dobře organisova- ných majitelů domů. Posice těchto proudů jest tím pevnější, dobrá, protože domovní daň u nás neoby- čejně jest vysoká. Svolána anketa, na ní prohlášena ihned se strany vlády ochota k reformě, ale s do- datkem, že stát opravou touto újmy berní utrpěti nesmí a to ani újmy co do vzrůstu daně. Z toho patrno, že ochota vlády značná není. Návrhů oprav- ných na anketě učiněna řada a žádáno všestranně snížení míry daně. Při řešení otázky této nutno však míti na mysli, že dle daného stavu daň z valné čásli amortisována (při stanovení kupní ceny včítá se daň do nákladů) a že by tedy snížení bylo de facto presentem majitelům domů. Snížili by tito činže po sníženi daně? Není po tě stránce výmluvno, že v no- vých, dani nepodrobených domech jsou činže vyšší
Uzel Horáček
11 article
než ve starých? Ovšem: potřebu retormy, která by přinesla i snížení činže, která by měla značný vliv sociální, popírati nelze. Rečník dotýká se různých návrhů reformních, rozebírá jich stinné i dobré stránky a zmiňuje se zajímavým způsobem o úlevách daňových pro novostavby. Nezří v nich zvláštní po- pud ke stavebnímu ruchu. Majitel stavebního po- zemku úlevy tyto kapitalisuje — stavebníku z toho výhod nevzchází. Řečník má za to, že nejlepším kriteriem zdaňování budov jest výnos. Není po- chyby, že nedostatek staveništní daně je mezerou zá- kona. Převodní poplatek zde není korrektivem: spad výhradně na kupce. Otázka reformy jest velmi obtížná a řečník pochybuje, že záhy k řešení nedojde. Již ste novisko státu shora vyznačené tomu nasvědčuje. Dr. Mildschuh: Snížení domovní daně po r 1896 bylo paralysováno stoupnutím jiných dávek není tedy dokladem, že by snížení daně domovní ne mělo značného vlivu. V dalším přímlouvá se lečník za ponechání dosavadních výhod pro novostavby (speciálně pro stavby na periferiích města) a dokazuje nutnost snížiti daň domovní. P. komisař Beneš vyslovuje se rovněž pro snížení daně. Byť za daných poměrů sleva byla vy- rovnána přirážkami autonomních korporací — pro si nepřáti aspoň v tomto směru jich finančního po- sílení?
doktor Mildschuh Beneš
12 article
Doc. dr. Gruber vyslovuje se proti osvobozen daňovému pro novostavby, které nájemníkům nepro- spívá a ruchu stavebního nepodněcuje. Kalkulačním základem pro stavebníka jest právě výnos činže Řečník dokládá svůj názor zajímavými příkladya vývody. Řed. zemské banky p. Procházka vyslovuje se pro snížení dosavadní daně domovní, ale tak, aby opravou získaly i finance obcí, speciálně aby vzrůst majetku pozemkového, důsledku to přeměny jeho pozemky stavební, byl zdaněn. Po debatě, které se zúčastnili ještě pánové: pro dr. Horáček, řed. Procházka, dr. Mild- schuh, dr. Gruber a referent p. inspektor V Uzel, končí předseda srdečným doslovem schůzi Z pražského trhu obilního. Na příznivé zprávy z bursy pešťské bylo na včerejší naší burse smý šlení přívětivější. Majitelé pšenice zvýšili své poža davky o 5 až 10 h, jež byly také na počátku bursy povolovány. Poněvadž za trvání bursy nabídka ci- zího zboží značně stoupla, koupěchtivost ochabla konsumenti stali se zdrželivějšími a trh skončil ce- nami z předešlého týdne, ale upevněnými. Vedle pše- nice české za cenu K 10.85—11.30 na dodání z Prahy byla kupována uherská 78—79 kg těžká za K 11.15 z Prahy, saská 78 kg těžká za K 10.60 z Úst, 79 kg za K 11.00 z Kralup a moravská 79 kg za K 10.40 z Mor. Budějovic. Pro žilo příznivé poměry odbytové dodržely. Vyjímaje poznaňské žilo, nevy- plácí se cizí žito do Čech přivážeti. Poněvadž pak jest žita českého na trhu nedostatek, stouply jeho ceny opět o 10 hal. Z Prahy znamenalo K 8. 10 až
docent doktor Gruber Procházka Horáček Mild Uzel Praha Kralupy Budějovice Čechy kg Mor
13 article
8.30. Jinak bylo prodáváno z Votic za K 7.80—7.90. z Benešova za K 7.90—8.05, z Rokycan za K 7.75. z Mělníka za K 8.15. K účelům lihovarským byl staré žito z Votic prodáno za K 7.60. Poznaňské žile šlo hojně na odbyt za K 7.95—8.05 z Liberce, Od- bytiště poznaňského žita se šíří. Kupuje se až k České Lípě. Ječmen prostředních druhů měl dobrý odhyt. ceny zůstaly však nezměněny. Záznam zněl K 835 až 8.50 za zboží merkantilní, K 8.55—8.75 za pro- střední jakost a K 8.80—9.50 za druhy nejjemnější Jinak byl prodáván z Čelakovic za K 9. —, z Peček za K 8.75, ze Zdic za K 8.55, z Berouna za K 8.65. ze Slaného za K 9.05, ze Mstětic za K 8.75, z Hory Kutné za K 8.50—8.80, z Kouřimi za K 8.50, z Nym- burka za K 8.90, z Kolína za K 8.65, 8.80 a 9.10. z Hradce Králové za K 8.55, za Stránčic. za K 8.40 z Říčan za K 8.70—8.80, z Uhliněvsí za K 8.95 9.25, z Radotína za K 8.80, ze Satalic za K 8.80. z Čes. Brodu za K 8.65 a 9.10, z Blatné za K 8.30 z Hořovic za K 8.70, z Jičína za K 8.55 a z Lys za K 8.70. Smýšlení o ovsu se zlepšilo. Podraži proti minulému týdnu o 5—10 hal. Placen byl z Prahy K 7.10—7.35. Jak majitelé tak stejně i pro- davači řepky jsou zdrželivi. Při skrovném obchod klesly ceny na K 12.60—12.75 z Prahy. Mák zlacině o 1—2 K, ruský byl nabízen za K 27..50—28.50, český znamenal K 29—30 z Prahy. Uherská kukuřice nešla téměř vůbec na odbyt, naproti tomu byl však čilý obchod s kukuřici z La Platy, která so nakládá ve
Ječmen Votice Benešov Rokycany Mělník Liberec Oda Český lípa Pečky Zdice Beroun Slaný Kutná Kouřim Kolín Hradec Králové Říčany Radotín Satalice Čes . Brod Blatná Hořovice Jičín Praha K 8.70 K 8.80 K 8.65
14 article
Frankfurtě na dráhu. Byla placena na dodáníz Prahy anabo z českých stanic K 7.85—7.95. Pr klidném smýšlení a těžkopádném odbytu zůstaly ceny červeného i bílého jetele nezměněny. Červený jetel znamenal K 49—76 a bílý K 40—63 z Prahy. Na odpolední burse smýšlení ochablo. Pšenici i žito lz koupiti o 5 hal. levněji než dopoledne. Stalo se tak na zprávy z Pešti, kdež klesly termínové kury o 10 hal- Z trhů železářských. O odbytových poměrech ra- kouského kartelu železářského a o zlepšeném do jisté míry obchodním postavení průmyslu tohoto (po- kud ovšem zlepšení toto připuštěno cenovou politikou kartelu) jsme na tomto místě již psali. O stavu horno- slezského trhu železářského se oznamuje: Re- dukce cenové učinily stav trhu z počátku nejistým Stav objednávek neuspokojuje a aby zaměstnanost v tomto čtvrtletí byla plna, bylo by zapotřebí ještě objednávek asi 40.000 t. Zásilky byly v minulém mě- síci velmi značny a od počátku letošního roku jsou o více než 15.000 t. vyšší loňských. — O stavu ru- ských trhů železářských docházející zprávy jsou příznivy. Značné oživení, které se zračilo v obchodu železářském ruského Polska, po řadu týdnů trvá i na- dále. Příznivý rozvoj možno konstatovati v posledních 14 dnech i co do jihoruského obvodu: v prvé řadě platí to zde o hrubém plechu, lité oceli a kolejích.
Praha Pešť hornaslezský Polsko
15 article
Rižské továrny vagonů pracují dnem i nocí a ani tal nejsou s to, aby dostály všem objednávkám a dodržely dodavací lhůty. Obchod s obchodním železem zatím vázne. — Zanglického trhu se oznamuje: Ačkol se všeobecný stav železářského a ocelářského trhu nezlepšil, stouply varrantní ceny opětně. Stoupnut ovšem není značno a nelze ho také vysvětliti nějakými známkami oživení na domácím trhu. Důvedy toho nutno spíše hledati v zlepšeném posuzování ameri- ckého trhu železářského. Výrobci surového železa prodávají, seč možno. Poptávka po železe z Německa jest malá a nevalné zásilky, které prodány z jara, bu- dou záhy vypraveny. Co do polotovarů ocelářských jest obchod malý. Z trhu kolejnicového není zvláštních zpráv. — Dle zpráv „Ironmongeru“ jest smýšlení na amerických trzích železářských v posledních dnech lepší, takže speciálně stav trhů surového železa byl pevný. Ceny litého železa ze severu stouply a činí nyní 14.5 doll., jižního 10, tedy o 1 doll. více. Vzestup tento nutno vysvětliti stávkami v lomech rudy železně, jež náležejí jižním vysokým pecím. Následkem toho vznikly obavy, že bude surového železa nedostatek Další vývoj závisí od pokračování nebo nepokračování stávky. V září stoupla výroba surového železa o 70.000 tun, zatím co zásoby klesly o 80.000 t.
Německo doll
16 article
Zvýšení diskontu německé banky žišské a peněžní trhy. Zvýšení diskontu německé banky říšské, jehož důsledky byly z počátku málo pronikavy, počíná inten- sivněj působiti a to nejen na německém, ale i n jiných peněžních trzích. Soukromý diskont berlínský, který činil před zvýšením officiální sazby 31/4%, do- stoupil včera 37/2%, tedy téměř 4%. V Berlíně očekává se další zpevnění diskontu k závěru a má se za to, že se lze nadíti ustálení soukromého diskontu teprve při sazbě 41/4 %. Speciálně otázka, bude-li anglická banka následovati popudu berlínského, jest v popředí zájmu. Veliké londýnské listy finanční zatím známky zvýšen officiální sazby nezří. „Statist“ v té příčině výslovně uvádí, že není příčiny čekati zvýšení lon- dýnské sazby. Obdohí klesající míry dle tohoto listu zakončeno, a zvolna bude úroková míra stoupati. Mezi stoupáním tímto a zvýšením offieiální sazby jest ale ještě značný rozdíl. Zlato sice v posledních létech z Londýna stále odcházelo a pod vlivem odlivu tohote úroková mira poněkud stoupala, pevně poštuvení anel cké banky zabrání přílišným ztrátám zlata a jest proto pravděpodobno, že nedojde záhy ke zvýšení officifáln úrokové sazby.“ Kdyby ovšem anglická banka zvý- šila úrokovou míru, nemohla by se ani rako usko- uherská banka uzavírati podobnému kroku. Dosu není k tomu příčiny. Soukromý diskont pohybuje se těsně na úrovní officiální sazby a jak z výkazu banky patrno, jest stav její přízniv.
Berlín Londýn anglický banka uherský banka
17 article
Český vývoz hnědouhelný. Od 9. do 15. t. m. do praveno saskými státními dráhami 265.557 (++. 37.554) tun uhlí. Z toho připadá na české hnědé uhlí 90.74e (+ 11.153) t., na německé hnědé uhlí 75.206 (+ 13.288) tun a na saské a pruské kamenné uhlí 99.610 t (+ 13.118 t.). K úpadku firmy Taussigovy. Dělnictvu kunčické strojní tkalcovny, jež náleží firmě S. Taussig, sděleno minulou sobotu, že bude výroba zatím zastavena a že bude 20. t. m. o tom rozhodnuto, má-li továrna na dále pracovati čili nic. Nebude-li v továrně nadále vyráběno, dostane se dělnictvu 14denní výpovědi. V to- várně zaměstnáno jest 260 dělníků. Boj o sestátnění Hibernie. O rozhodnutí komor- ního soudu berlínského jsme na tomto místě již včera psali a uvedli jeho důsledky. O věci samé píše „Berl Tebl.“: Rozsudek má nejen theoretický význam, ale i důležitost praktickou. Soudce rejstříkový v Hern sice usnesení poslední valné hromady zapsal, zápis usnesení těchto však nestačí k právoplatnosti kapitá- lového zvýšení „Iibernie“ na 60 mill. mk. Především nutno navrhnouti a prověsti zápis kapitálového zvý- šení sama. Oba tyto předpoklady dosud nesplněny Teprve po tomto zápisu nabude kapitálové zvýšení platnosti a teprve, až bude provedeno, mohou novi akcionáři hlasovati na valné hromadě 22. t. m.
Taussigův S Taussig Tebl
18 article
Lhůta k ohlášení akcií na valnou hromadu končí vče- rejším večerem. Nebude-li do té doby kapitálové zvý- šení zapsáno, bude asi usnesení o zvýšení akcicvého kapitálu odvoláno. Bude-li zápis proveden, bude na straně vlády asi 2624 mill. mk. akcií, na straně proli- sestátňovací 30 mill. mk. Z Ruska. Nové ruské poštovní předpisy, kterými připuštěna doprava poštovních balíků až do 3 pudů za 5 kop. za 1 libru do nejvzdálenějších končin Ruska. způsobily značný převrat v obchodním světě ruském a speciálně varšavském. Do čelných vzdálených míst, do kterých stála doprava galanterního a modního zboži jako obyčejného zboží více než 2 ruble za 1 pud, za- sílá se nyní zboží výhradně poštou, čímž doprava zlev- něna a zrychlena. Následkem toho vyvinul se ve Var- šavě zvláštní průmysl, vyrábějící bedničky pro po- štovní dopravy. Obchod soustředěn v několika málo rukou. Bedničky zholovují se z úplně lehkých a ten- kých prkének. — Vzhledem ke stále rostoucímu rozší- ření zhutnělého lihu vyrábí ruská vláda sama tento produkt a uvádí ho do obchodu. Dle zprávy var- šavského konsulátu prodává se lih tento ve všech dro- gueriích a podobných obchodech v krabicích o 1/4 p. za těchto podmínek: 1. Prodávati nutno každému beze zvláštního povolení. 2. Soukromý prodej děje se z svobodných cen. 3. Koupiti nutno lih tento výhradně v rafinerii petrohradské a sice za 15 kop. krabici.
Rusko Vara
19 article
Různé zprávy. Dle lipské zprávy ozývají se v tamním průmyslu strojním četné stížnosti do slabých objednávek. Některé továrny lokomotiv mají naprostý nedostatek práce. Také obchod s motory jest nepřízniv, zvláště následkem zmenšených objed- návek ruských. Nejlépe jsou zaměstnány továrny tex- tilních strojů. Zaměstnanost továren strojů nástrojo- vých stoupla, ale dosud nevyhovuje. Zaměstnanost strojíren zemědělských jest přízniva. Trvale dobře zaměstnány jsou továrny samohybných vozů a kol. Zaměstnanost továren železných konstrukci a sléváren železa jest dobrá, ceny však neuspokojují. — Dle po- sledního výkazu německé banky říšské klesla zásoba směnek o 60, lombardů o 39 mill. mk. Zá- soba cenných papírů zmenšila se o 22 a oběh ban- kovek o 86 mili. mk. Účet žírový stoupl o 3 mill. mk.
20 article
Jeví se tedy podstatné zlepšení, jež ovšem tím méně vykládá diskontní zvýšení Výzkumná stanice fyziologická zemědělské rady při české technice a výzkumná stanice cuk ro- varnická zeela zdarma zodpovídají dolazy zemědělců po chorobách rostlinných, jež adressovány buďtež na dra. J. Uzla, Praha, Karlovo nám č. 3. Je žádoucno, aby k dotazu připojena byla cho- robná rostlina nebo její čásť a domnělý škůdce- Trhy poněžní. x. Z Vídně, 18. října. (Telefgram. »Nár. Listůs. Denní bursa. Obavy ve přičině parlamentní si- tuace a ve příčině mezinárodního trhu peněžního byly dnes poněkud zatlačeny. Smýšlení v obchodě. jakkoliv tento byl skrovný, bylo rozhodně příznivé Spekulace přihlížela ke včerejší řeči hraběte Tiszy jež pokláda se východiskem k dorozumění. Naděj nější posuzování mezinárodního trhu peněžního spo- čívalo v dnešním mediovém výkazu německé říšské banky, který byl berlínskou bursou příznivě posu- zován a měl za následek zlacinění soukromého dis- konta. Obraty postrádaly větší čilosti, celkově příznivé smýšlení však potrvalo až do konce obchodu. Obě kreditky, jakož i akcie länderbanky získaly. Obě státní dráhy tolikéž. Akcie severní dráby, dunajské paroplavební společnosti a společnosti »Adria« utr- pěly nevalnými prodeji. K favorisovaným papírům průmyslového trhu náležely v první řadě akcie ra- kouské zbrojovky na pověsti, že byly učiněny ob- jednávky z Východu Kromě nich také akcie hal čské petrolejové společnosti karpatské. Železářské hodnoty byly klidny, ceny jejich se však jen málo změnily. Na trhu s papíry k ukládání byla nálada obvykle dobrá. Na eskomplním frhu stav peněz nezměněn 37/1a proc. Z Vídně, 18. října. (Závěrečné úřadní kursy.) Únorová renta . 100 25 Ivovskočernovická 279.— 99 85 spol. st. dr. rak. uh. 644 25 květnová » .
J Uzel Tisza Adrie Praha Karlův já Vídeň fyziologický zemědělský rada
21 article
99 76 jižní dráha 85 50 červenc. » . štyrsko hr. -köfl. 100 25 říjnová . 5550.— severní dráha 119. 60 rakouská » zlalá 415 — rak. severozáp. dr. » » kor. 99 9 119 — pardubická dráha uherská » zlatá „ kor. polabská dráha 419.50 česká sev dráha rak. invest. renta buštěhiradská A uher. » 1056.— 4% zást. listy Hyp. 205.50 pražsko - duchicov banky král. č. . duchcov.« podmok 31/29% zást. 1. Hyp. ústecko- tepl. dr. banky král č. . 848.— dunaj. paroplaveb. 40 kom. diuhop. rakouský Lloyd Zem. banky kr.č. 348.— 49% žel. dl. úpisy turecká labák. rež 528.— rak. zbrojovka Zem. banky kr.č. Rudolfova hut státní losy 1860 alpská montan. sp 479 25 97 9 91.2
doktor Lloyd Rudolfov pražskýduchicov banka král
22 article
8915 93.80 100.— 9960 9960 155.— 480.—
23 article
po 500 zl. rým.-muráň. spol 523 50 po 100 zl.. 428.— Poldina huť . státní losy 186 2414.— praž, želez, sp.. losy úvěrního úst. 1410 — česká montan. sp. vídeň. l. komun. 368.— Daněk . . . . tisské losy . . . západočeská ubl. 130 75 lurecké losy .. severočeská ubl. 1634- rak.uh. banka . 668 50 mostecká uhl. sp. 666 . 25 rak. úvěrní ústav 160.— vídeň. stavební sp. 281.50
Daněk Poldin huť
24 article
185.— 265.— 530.— 162.85
25 article
b. anglo rakouská 695 — 535.50 Schodnica . vídeňská untonka haličsko-karpatské 1082 — 452.50 b. pro země rak. peštská vagonka uh. úvěrní banka 778.— devisa německa . 117 6 bank, jednota.. 547.— » pařížská . 95.27 968.— r. úst. pro úv. por » curyšská . 95 10 Česká průmyslová » londýnská 239.32 banka. . . . 412 — dvacelifrank . . 19.08 roln. úvěr. banka 374 50 marka papírová . 117.6 česká b. Uniou . 249 — ». 253 75 Živnost. banka . —.— rubl Eskoutní sazby 31/14—334 procenta. Po pevném zahájeni byl další průběh přes pevné záznamy berlínské velice klidný. Konec chabý. Jenom jednotlivé hodnoty šraňkovní byly pevně. x. Z Vídně, 18. října. (Teilgem »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 666.75, po —.—, —.—.- uherské kreditky 778 50, anglobanka 282.—, bankovní jednota 547.50, onionka 536.—, länderbanka 453.— státní dr. 644 50, —.—, jižní dráha 85.75, polab. dr. 421.—, severozápadní dráha 417.—, turecké tabákové 348 50, rýmavsko muráňské 525.—, alpinky 480 25 květnová renta 99.85, uherská korunová 97. 95. turecké losy 131.25, marky za hotové 117 61, ultimo 117 58. Smýšlení klidně. x. Z Vídně, 18. října. (Telfgrm. »Nár. Listů«. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198 45 198 65 Amsterodam na delší lhůty —.—, —.- Brussel šek a kr. lhdty za 100 fr., 95 171/2, 95. 30
Vídeň Amsterodam Brusel úvěrní banka 6 banka 239.32 banka roln
26 article
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šeka kr. lh. za 100 mk. 117.521/2, 117 721/2, Německo na delší lhůty 117.55, 117.84. Londýn šek a kr. lh. za 10 lib st. 239 321/2, 239.521/2, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—. —.—, Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95.20 95.30, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrada ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —.—, Petrohrad delší lh. —— — —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 tr. 95.25, 95 371/a. Paříž delší lh. —, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.071/2, 95.171/2, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. lh. 95.071/2, 95.171/2, na delší lhůty —.— Pražská bursa. V Praze, 18. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Dnešní bursa minula dosti pevně a jednány kom. dlužní úpisy české zemské banky za K 99 75, 4proe. zástavní listy české hypot. banky za K 100.30), 41/2 0 zústavní listy haličské akc. hyp. banky za K 101.60 a akcif České banky »Union« za K 249.— Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 249.—, české spol. pro průmysl cukerní K 180.— strojírny Daňkovy K 372.—, rakousko-uherské banky K 1639.— peníze. Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Jiné papíry znamenány nebyly. Zástavní listy české hyp. banky 5 „ „ , , , 31/2 Základní úpisy české zem. banky 4 % Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4% „ » » » » (v K) 4 % Mel. úpisy » » » (ve zl.) 49% „ » , » (v K) 4 % Žel. ,, , , Dlužní úpisy České prům. banky 412 Zástavní listy mor. hyp. banky 5% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4% Želez. úpisy , Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/, „ » hal. zem. banky 4 1/2 Kom. dl. úpisy . . . 4 % Železnič. , , , , Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2 „ „ Rak. sherské banky 4 % ,, Dolnonak. hyp. ústavu 49% „ , » 31/2
Daňkův Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Praha Petrohrada ruský město šek Český banka Český průmyslový Hal Italia šek Italia
27 article
Kom. dl. úp. . , „ 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39% Únorová spol. renta (v pap.) 4. 29 (ve stř.) 4.200 Dubnová » » Květnová „ , (v pap) 49% Červencová spol. renta (ve stř.) 49% Rakouská zlatá renta . . . . 4% „ korunová renta . . 49% » investiční » . . 31/29 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . » Česká průmyslová banka . . . » Česká zajišťovací banka . . .» Haličská akc. bypoteční banka , a Hospodářská úvěrní banka . .» Moravská eskontní banka .. Pražská úvěrní banka . . . .» Rakousko-uherská banka . . . Zál. úv. ústav v Hradci Králové» Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní . . Český pivovar v Č. Budějovicfch Kolinská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech » tov. orient. cukrov.
Dubnová Daňkův Rustonův Kolinská Rakousko Hradec Králové Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka bypoteční banka hospodářský úvěrní banka eskontní banka úvěrní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost Poldin huť železářský společnost
28 article
Z Petrohradu, 18 října. (Zpráva Živnost. banky.) Jelikož jest dnes ruský svátek, nebyla žádná bursa. Berlinská bursa, 18. října. (Zvi. telel. zpráva »Nár. Listů«.) Kreditky na Vídeň, Národní banka na pověsti o uskutečněném obchodě a kanadské na Nový York lepší. Dále byly ruské bankovní, rýnské oce- lářské a gelsenkirchenské vyšší. Slabší byly pouze baltimorské. Pak stouply bochumské na opětné po věsti o fusi. Také všeobecné elektrářské byly lepší. Celkový trh byl na stav peněz zdrželivý. Soukromy diskont 31/% proc. První cifry znamenají začáteční, druhé konečn kursy: Rakouské kreditky 209..60. 209.75. Diskonto 191.—, 190 75. Německá banka 227.40. 227.62. Ob- chodní společnost 159.75, 159 87. Dráždanská banka 153 75, 153 62, Bochumské ocelárny 212.75, 214 87. Lauřina hut 248.25, 249.25, Dortmund. Umon lit. C 81.25, 81.25, Harpenská uhl. spol. 212 50, 213.25. Hibernia —.—, —.—, Consolidace 442.—, 443.— Severoněmecký Lloyd 105 25, 106.50. P'acket 119. 80 118.50, Kanada —.—, —.—, turecké losy 127. 25. 127.50. Z kasovních papírů: Concordia 301.—, Esch- weilské 247.25, Geisweidské 157 10, Hochdah 125.50, Katovické 204.25, Wilhelm 250.—, Phönin 161.10, Rh. Stahl 186.—, Schalker Gr. 547.50 Westfalia 178.—, Orenstein 160.25, Rh. Metali 65 50, Hasper 196.10, Donnersmark 259.25, Huld- schinský 128.50, Vuican 281.—, Bismars 282.— Caro 108 40, Hoesch 220.50, Georg Marie —.— Königsb. —.—, Nordstern 286. 75. Z Borlína, 18. října. (0 1 hod. 55 min. odpol.
Lauřin Lloyd 105 25 Esch Wilhelm 250 Stahl Hoesch Georg Marie Petrohrad 18 říjen Vídeň Nová York Ob Dortmund Kanada katovický Phönin Orenstein Borlín národní banka 159.75 Dráždanský banka Hibernia Schalker Gr Vuican 281 Consolidace 442 Concordia 301 Geisweidský 157 10 Hochdah 125.50 Westfalia 178 Hasper 196.10 Donnersmark 259.25 Hulda Bismars 282 Cara 108 40
29 article
Kreditky 209.50, státní dráha —.—, lombardy 17. 40 Smýšlení pevné. Z Berlina, 18. října. (C.-B.) Kraditky 209.40 státní dráha 108—, jižní dráha 17.40, diskonto 190.50. německá banka 227 60, obchodní b. 159.90, dráž- ďanská b. 153 60, darmštadtská banka 140.70, ná- rodní banka 126.10, dráha Henri 108 90, Transvaal —.—, Kanada 107.40, Gotthard —.—, Lloyd 106.24 Packet 120.40. — Za hotové: Lauřina huť 249 — dortmundské —.—, bochumské 215.——, gelsenl.ir- chenské 227 70, Hibernia —.—, harpenské 210. 20 Consolidace —.—, Smýšlení dosti pevné. Z Frankfurtu, 18. října. (Telegr. závěr. kursy. Úvěrní akcie 209.40, akcie společnosti státní dráhy 138.30, lombardy 17.40, papírová renta —.—, stří- brná renta 100.25, zlatá renta 101.75, uherská zlatá renta 100.05, uh. korunova renta 97 70, 49% rak korun. renta 99.90. Smýšlení klidné. Z Frankfurtu, 18. října. (Dod. bursa.) Úvěrnt akcie 209 40, státní dráha 138 30, lombardy 17.40. Z Paříže, 18. října. (Počáteční bursa.) 3proe. renta 97.85, 31/2% půjčka —.—, Smýšlení pevné. Z Paříže, 18 října, (Telegr. závěrečné kursy. Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 97.90 3/zproc. renta —.—, italská renta 103.95, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1329, státní dráha —.—, lombardy —.—, směnky na Londýn 25.12, rakou- ská zlatá renta 101.—, uherská zlatá renta 101. 10. otomanská banka 589.—, tabáková režie 385.—, tu- recké losy 126.50, Smýšlení nerozhodné.
Henri 108 90 Gotthard Lloyd 106.24 Berlín Transvaal Kanada Frankfurt Paříž 18 říjen Londýn rodný banka Hibernia Telegr Packet 120.40 Lauřin huť 249
30 article
Trhy na zboki. Pražská plodinová bursa, 18. října. Obilí. Znamená se za 50 kg transito: p šenice česká 1904 79—83 kilogramů K 10.85, 11.30, uherská — kg —.—, —.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jakosť — kg 11.—, 11.10, vadné jakosti 10.—, 10.25; nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemsk —.— kg —.—, ——; žito české 1903 — až — kg 0.—, 0.—, nové 1904 74—76 kg 8.10 a 8.30; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až 0.—; ječmen výběr 9.40, 9.60, první jakosti 8.80, 9 —, střední 8.55, 8.60, merkantilní 8.35, 8.45, ječmen k setl 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry chlik 1903 7 25, 7 30, prima 1903 7.15, 7.20, merkantilní 705, 710, k seti 0.—, 0.—, oves 1904 0 —, 0.— kukuřice uher. 1903 8.40, 8.50, cizozem. 7.85. 7 95 emguant. 1903 K 9 25, 9 35; vikev česká 9 50, 9 .75. haličská 9 25. 9.50, uber. K 0.—, 0.—, pohanka 0.—, 0.—, proso 0.—, 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 35.—, 36.—, č. 1 34.—, 35.— č. 2 33 —, 34.—, č. 3 31.50, 32.50, č. 4 29.50, 80 50, č. 5 27 50, 28 50, č. 6 25.50, 26.50, č. 7 23.—, 24.—. č. 8 16 50, 17.—. Žitná mouka č. I. 23.50, 24.—, č. Il. 22.—, 23.——, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15.50, 16.50, Pšeničné otruby jemné 13.—, 13 40. hrubé 13.—, 13.40, otruby žitné 13.—, 13.40, krupice 35.—, 36.— prach 13.—, 14.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 37.—, 38 50. čís. 3/0 37.—, 38.50, čís. 2/0 36.——, 37 50, čís. 0 35.—, 36 50. čís. 1 33.—, 34 50, čís. 2 32.— 33 50, čís. 3 31.—, 33 50, čís. 4 30.—, 30.50, čís. a 29.—, 29 50. čís. 6A —.—, čís. 7A —.—, č. 8A —.—, čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21 50.
plodinový burza 28 50 kg 32
31 article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.— —.—, hrách Viktoria 0.—, —.—, k vaření žlutý 0.—, —.—, k vaření zelený 12.—, 13.—, ke krmení 0—, 0.—, čočka 1904 17..50, 24.— Semena. Ceny za 50 kg. : mak modrý český 29 —. 30 —, modrý ruský 27 50, 28 50, kmín český 23 50, 24 50, holandský 24.50, 26.—, jetel bílý 48.—, 63 —. žervený 1904 49.50, 76.—, růžák —.—, konopná semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, lněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus) Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li- sované K 4.80, 5.—, nelisované 4 80, 5.—, cizí 0.—, 0.—, sláma cepy mlácená 2.10, 2.20), ke krmení 1.30, 2.—, ke stlaní 1.90, 2.—, cizí 0.—, 0.— Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Svestky české K —.—, —.—, bosenské 110/120, 80/85 11.50, 25.—, srbské —.—, —.—, višně —.—, —.—, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, křížaly —.—, —.— Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 3 75 4.—, k jídlu cizí —.—, —.—, k pálení lihu 0.—, 0.—, Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh. 74.—, 75.—, sádlo amer. —.—, —.—, 1ůj —.—. — — Brambory, seno a sláma. (Zpráva měst- ského üřadu král. hlav. města Prahy. Za 100 kg: zemčata K 9.—, 10.—, seno 10.20, 12.—, sláma krmná K 0.—, 0.—, sláma žitná dlouhá 5.—, 5.40.
28 50 Praha Viktoria Svestka český K kg
40 article
T. Z Vídně, 18. října. (Telef. »Nár. Listů«. Plodinová bursa. Zprávy ze zahraničníeh burs nebyly dnes jednotny. Amerika oznámila smy šlení mdlé, západoevropské bursy pak smýšlen pevné. Na zdejším trhu zachovaly pšenice a i žit ceny pevné zvláště následkem skrovných nabídek Tyto byly činěny tak reservovaně, že ani skrovné koupěchtivost konsumu a obchodu nemohla jevit účinku. Včerejší záznamy jak v pšenici tak i v žit byly nezměněny. Stejné bylo smýšlení v pícninách Kukuřice a oves při cenách nezméněných a skrov ném obchodě zůstaly jako včera. Znamenaly: Pšenice tisská nová 10.90, 11.40 stará —.—, —.—, slovácká nová 10.50, 10.80, stará 0.—, 0.—, z Moravského pole nová 10.35, 10 70, rumunská —.—, —.—. Žito slovácké nové 8.—, 8 20, z okolí Pešti nové 8.05, 8.25, z jižní dráhy nové 7.80, 805, dolno-rakouské 7.90, 8.05, české 0.—, 0.—. Ječmen moravský 780, 9.50, ze stanie 0.—, 0.—, z Moravského pole 8.—, 910, severo- uherský 8.30, 9.35, ze stanic 0.—, 0.—, tisský 0.——, pro pivovary 7.10, 7.75, ke krmení 7.10, 0.73. Kukuřice uherská 7.75, 7.90, cinguantinská 8.25, 8.75. Oves uherský špatnější 7 20, 7..35, prostřední 0.—, 0.—, prima 7.45, 8.10, český a moravský 7.40, 7.65. Řepka pohotová 11.75, 12.25, uherská — Z Vídně, 18. října. (Telgr.) Pšenice tisská 10..90, 11.40, pšenice banátská 10 70, 11.05, pšenice slo- vácká 10.50, 10 80, smýšlení chabé. Žito slovácké 8.—, 8.20, peštské 8.05, 8 25, smýšlení klidné. Ječmen moravský 8.80, 9.50, smýšlení mdlé. Kukuřice uherská 775, 7.90, cinquant. 8.25, 8.75, smýšlení chabější. Oves uherský, střední 7.30, 7 55, prima 7.45 7.75, rychlík —, smýšlení nezměněné.
Řepka Ječmen Vídeň Pešť 10.80 Ječmen moravský 780 7.75
41 article
Repka pel.ptová 11 75, 12 25, smýšlení bez obchodu. Počasí krásně. Z Pežti, 18. října. (Tigr.) Pšenice na říjen 10 24, 10.25, na duben 10.64, 10.65, žito na říjen 7.68, 7.69, na duben 8 07, 8.08, oves na říjen 6 92, 6.94, na duben 7.35, 736, kukuřice na říjen 735, 0.—, na květen 7.45, 7.46. — Nabídky pšenice byly mírné, koupěchtivost omezená, smýšlení chabé. Obraty či- nily 12.000 q. Ceny pšenice až o 5 hal. zlaciněly. Také žito a kukuřice o 5 hal. levnější. Trh termi- nový byl zahájen na nižší kursy americké smý- šlením mdlým za kursů klesajících, jež v dalším průběhu ještě dále ochably. Počasí krásné. Z Pešti, 18. října. (Č.-T.-B.) Závěrečné kursy. Pšenice, smýšlení mdlé, na říjen 10 22, 10.23, na duben 10.62, 10.63, žito, smýšlení mdlé, na říjen 762, 7.63, na duben 8.04. 8.05, oves, smýšlení klidné, na říjen 6.94, 6.95, na duben 7.33, 7.34. kukuřice, smýšleni mdlé, na říjen 7.40, 7.41, na květen 7.42, 7.43, řepka, smýšlení vleklé, na srpen 1905 11.40, 11.50 Počasí: zamračeno a náchylno k dešti. Z Hamburku, 18. října. (Telgr.) Pšenice lenivá, holštýnská 172.—, 174.—, žito tenivé, meklenburské 141.—, 144.—, žito ruské lenivé, 101.—, 102 —. Počasí: déšt. Z Berlína, 13. října. (Telegr.) Pšenice klidná, na říjen 177.50, na prosinec 179 —, na květen 184.50 žito klidné, na říjen 138 75, na prosinec 141.25, na květen 145.50, oves klidný, na říjen 138.—, na pro- sinec 138.50, na květen 14025, kukuřice klidná, na říjen 120 75, na prosinec 118.50, na květen —.—.
Repka Pežt Pešť Hamburk Berlín počasí
42 article
Počasí deštivé. Z Drážďan, 17. října. (Bursa plodino v á) Ceny za 1000 kg. v markách. Pšenice bílá 180, 184, pšenice hnědá 172, 176, pšenice červená ruská 190, 197, žito saské 135, 137. pruské 141, 143, ruské —, —, ječmen saský 160.—, 168.—, ječmen slezský 165, 175, český a moravský 185, 205, ječmen ke krmení 122, 140, oves saský 140.—, 143.—, ruský 138, 142, kukuřice cinquantin. 158, 165.—, rumunská —.—, —.—, amer. mixed 140, 145, hrách ke krmení 165, 175, boby —, —, vikev 140, 150, pohanka tuzemská 185, 190, cizí 185, 190.— řepka zimní, suchá 190, 195, řepka vlhká —, — Inině nejpěknější —, — marek, pěkné 220, 235 m. Slad (za 100 kg.) —, — m., otruby pšeničné hrubé 10.80, 11.—, jemné 10.80, 11.— mk., otruby žitné 11.80, 12.— marek za 100 kg. Z Paříže, 18. října. (Telegr.) Závěrečné kursy. Žito klidné, na říjen 15.85, na listopad 16.15, na listopad-únor 16.40, na leden-duben 16.90, pšenice mdlá, na říjen 23.50, na listopad 23 65, na listopad- únor 24.05, na leden duben 24 65, mouka mdlá, na říjen 30.90, na listopad 31.—, na listopad-únor 31.35, na leden-duben 32.20. Počasí: déšt. Z Paříže, 18. října. 3.15 hod. Závěr. (C.- T.- B.) Oves, smýšlení mdlé, na říjen 15.80, na listopad 15.75, na listopad-únor 16.05, na leden duben 16.65, žito, smýšlení klidné, na říjen 15.85, na listopad 16.15, na listopad únor 16.40, na leden duben 16.90, pšenice, smýšlení mdlé, na říjen 23.50, na listopad 23.65, na listopad-ůnor 24.05, na leden duben 24. 65. mouka, smýšlení mdlě, na říjen 30.90, na listopad 31.—, na listopad-únor 31.35, na leden-duben 32.2u. Počasí : déšt.
Bursa Drážďany slezský Paříž kg
50 article
—n.— V Praze, 18. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Surovina. Zprávy z večer- ních burs cizozemských zněly sice důvěřivěji, ale dnešní trh zahájen smýšlením klidnýma podáváno za pohotové i říjen prosinec K 26.30 z Ústí. První depeše z hlavních trhů německých přinesly sice zlepšení o 5 fen., avšak dopoledne minulo zcela bez závěrky, poněvadž za vybí- zené zboží požadována cena vesměs vyššl. Londýn zněl ustáleně. Odpolední Hamburk při- nesl směr klidný a pro pozdější lhůty pokles záznamů o 5 fen. Na naší burse stouply však přes to záznamy, takže končí při klidném směru cenami K 26.45 za pohotové a K 26.40 z říjen-prosinec v paritě ústecké. Na trhu s bílým zbožím při sporém jen obchodě zůstaly záznamy rafinády beze změny. Úřadní záznamy pražské bursy cukerní. A. Su- rovina. 1. výrobek basis 88 procent rend, z
Praha Ústí Londýn Hamburk