1
masthead
5. června 1904.
2
masthead
I. Přiloha „Národnich Listu
Přiloha
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Z Rudolfina. *)
= Poslední den výstavy! Rychle tedy je
ště klasobraní z toho, co zbývá. Kdybych byl
šel výstavou podle oborů, byl bych teď asi
musil vynechati celé oddělení grafické, poněkud
roztroušené po několika místnostech, jakoje
druhé, plastika, po všech. Vynechám-li je obě,
a třeba i ještě třetí, umělecko průmyslové, ne-
bude ztráta velká. Plastika je vůbec tenkráte
na výstavě nepatrná a pro nás jedině svojí če-
skou skupinou zajímavá; z grafiky, kromě té,
o níž jsem zde už mluvil, zasloužily by lepty
F. Schmutzera, Kathi Kollwitzové, barevné lepty
Thaulowovy, Raffaělliho zvláštní zmínky, ale už
pro ni není času ani místa. Umělecko průmy-
slové oddělení obsahuje v jedné vitrině drob-
nosti kovové a keramické, v druhé jsou práce
z kůže K. Lindauera, desky, tobolky atd.,
z nichž mnohé mosaikou barevných koží velmi
vkusně a řekl bych jaksi decentně převádějí
tuto techniku moderní siluetové a plošné kresby
fgurálných a krajinových motivů.
Vše ostatní lze probrat jak náhoda krok
vás vede, od velkého k malému, od Rusa ke
Španělu, od Belgičana k Vlachu, od Němce
k Holanďanu. Jsouť tu ponejvíce beze styků,
mnohdy nepřeklenutelnými propastmi od sebe
odděleni, a kdo by jen jednoměrně výstavua
její umění prošel, slabšího si nevšímaje, brzy
byl by s ní hotov. I. J. Rěpin a M. K. Roerich
jsou Rusové a přece mezi jejich pracemi není
zdánlivě žádného pojítka. Rěpinův obraz mno-
hého poutá svým divným obsahem: dva veseli,
mladí lidé, důstojník a dívka, brodí se smutným
ledovým mořem proti jeho bíjícím vlnám. Co to
značí ? Spoušť života? Vzdor či zaslepenost mládí?
F Schmutzer
Kollwitz
Thaulowův
Španěl
Belgičan
Vlach
Němec
Holanďan
J Rěpin
M K Roerich
Rus
Rěpinův
Rudolfinum
6
article
Vesele požívavé zoufalství? Nejspíše všechno to
dohromady, ale tím je také zájem náš vyčerpán.
Po stránce malířsko umělecké Rěpin zde vystupuje
dost chabě, ba místy konvenčně. Roerichv
obraze pohanského pohřebiště na břehu temně
modrého zálivu či jezera přidružuje se k no-
vým Finům v široké a masivné dekorativ
nosti, v jejíž drsné bravuře vskutku vězí cosi
z mecného barbarství dávných dob.
K. Marr, W. Fírle a F. Brütt, Němci, vy-
volávají velké posvátné zjevy. Každý jinak
Andělé a rozkošní dětští anděličkové kol Ma
donny, ozářeni světlem z božského dílěte vy-
zařovaným, v naivní zbožnosti a úctě k němu
vzhlížející, jsou znamenitý kus Marrův, úměrněa
v idylickém držení i malířském podání silnéa
koncentrované, svítivé i vzdušné. Druhýv
»Oplakávání Krista« znovu dokazuje svoji pří-
slovečnou pohyblivost, vlastně nestálost. Tenkráte
mu tanul ponurý Carravaggio na mysli, ale je-
nom v těžkých, temných a neprosvitných tónech
se mu přiblížil, na ostatku lpí jen mnoho vytr-
valé námahy. F. Brütt zase usiloval svésti
svatá zjevení v rozvířený obraz socialis-
ticko revolučního hnutí. Víc při tom připominá
Bérauda nežli Uhdeho, už tím, že divoké
postavy výrazy plenících a vzpurných dělníků
proletářů lépe se mu zdařily nežli konvenční
a proto jen divadelně působící zjev Krista. Je-
stliže Marr oba předstihuje, daleko předstihuje,
neleží to v tom, že jeho realismus je prost
drsností anebo pro milé, úhledné postavy; je
to souhlas, v nějž vstupuje předmět s jeho vlíd-
ným a vroucím pojetím a s jeho malířským vy-
jádřením. Na basi tohoto jedině buduje F. v.
Fina
W Fírle
F Brütt
Němec
Krist
Uhde
Ma donna
7
article
Uhde svůj obraz »Na letním bytě«. Několik dí-
vek, dcer umělcových, venku pod stromem na
lavicích; v předu, v prudké a jaksi dráždivé
zkratce, jedna z nich hraje si se psem. Co tu
jiného může umělce a potom v jeho díle nás
zajímat nežli jedině a výhradně malebné hod-
noty? Ty pak jsou vystiženy vskutku s mi-
strovstvím nevyrovnatelným. Barevné valeury ve
světle a vzduchu, živé, svítivé, letně vřelé
chvějivé v momentaním jevu, zachycené smě-
lou a úžasně jistou rukou, široce a silně
nemají v celé výstavě jediného nebezpeč-
ného soupeře. A vedle tohoto mohutného
luminismu z téhož města, z Mnichova,
došel sem Löfflzův »Kovář« jako ukázka
starší temné malby, pro nás zajímavé tím, žese
na ní celá řada našich umělců kdysi učila;
potom bledokrevná allegorie G. Maxe »Časa
prostor — sen života«, jejíž transcendentalnost
je větší v titulu než v obraze, a který, asi
starší, »Slavík« ušlechtilou krásou barevnou
daleko předstihuje, kdežto F. Stuck v »Zimě«
a v »Letě« sotva dává tušiti pravé jádro svého
umění, podobně jako jindy kouzelný L. v. Hof-
mann tenkráte selhává a R. Schuster-Woldana
»Lidožrout« dnes značně utrpěl, poněvadž jeho
druhdy pěkné živé zharmonisované barvy ztu-
pěly a zašly, takže jeho trefný pohádkový ka-
rakter a zvláště rozkošné děti jen zpola přichá-
zejí k platnosti a účinku.
Uhde
Časa
Stuck
R Schuster
Woldan
Mnichov
Hof
8
article
Dvě španělské tanečnice: F. A. Kaulbacha
a J. Engelharta. Jak je tato těžká v pohybu
pretenciosní v oranžovém plání a rampovém
osvětlení oproti Kaulbachově seň. Guerera. Ele-
gance tohoto graciosního Mnichovana, zajisté že
vlivem racového modelu, vyjadřuje se tenkráte
prudším rythmem linií a markantnějším karak-
terem poutavé černobrvé tváře, nežli jindy.A
v ohledu koloristickém této skvěle postavené
ženy s tělem nervosně myslného pohybu je vábné
noblesy a vyrovnanosti. Je to také jediný tem-
peramentní portrét na výstavě. Lebiedzkého po-
prsí dámy, Pochwalského hr. B., F. Körzenděr
fera možno ještě jmenovati ve slušné vzdále
nosti aspoň pro jejich solidnost a souměrnost
práce.
I skutečné genry jsou na výstavě a dva
nejlepší souvisí školou a rodem s klassiky genrů,
se starými Holanďany. E. Harburger (Tlustá ho-
spodská) má nejen jejich široký humor malíř-
ský, pointovaný, ale i jejich štětec a šťavnatou
paletu; Flám P. J. Dierkx »Ve skladišti« do
konale ovládá hluboké přitmi, průhlednost cha-
bého osvětlení, jejich masy i reflexy stejně jak
životnost lidí při práci v nich postavených. Ni
necítíte zde z modelů jako na př. u M. Schmidta.
vše je kus malebného života, pitoreskní výkro
ze skutečnosti jako malý obrázek Marrův »V za
hradě«, tří ve stínu, protknutém několika pa
prsky, sedících slečinek, pěkného koloristického
akordu.
Z množství krajin německých jedno můžete
vyčísti: doba bledého, ale zářivého světla, vel
*) Srov. »Nár. Listy« ze dne 1., 8., 15., 22.
29. května čís. 121., 128., 135., 142. a 147.
Kaulbach
J Engelhart
Kaulbachův
Ela
Holanďan
E Harburger
Tlustá
Dierkx
M Schmidt
9
article
kých průhledných, jasných dálek, jakoby už
zase minula. Znovupřichází u nich na řadu a
ke slovu velká forma plastická a přitmělá hloubka
nálady. Místo pleinainí transparence široká de
korativnost hmot a barevných ploch. Arci ne
všady. Aug. Schäffer ve svých starých letech
přiklonil se k šedavé jasné monochronnosti. Eug.
Jettel ještě po smrti malým obrázkem hovoří
svým subtilně světlým tonem, ale worpswedský
F. Overbeck jakoby udával ton, aspoň zdev
Praze, Kaiserovi, Weisemu nebo V. Wirknerovi
Tento očividně roste. Jeho dvě krajiny, horská
a lesnatá zákouti, pěkně vybudovaná ve hmo-
tách a linifch, vlídná v tonu a plastice, mají
poetickou držnost bukolického ticha, poutavý
půvab sytě zeleného zátiší v mírném, stejno-
měrně nad krajem rozptýleném světle. AleE
Claus přece jen září až jediná rozkoš ! Malé,
bílé flámské domečky se světlezelenými okeni-
cemi a dveřmi, pod bledou zpívavou zelení
stromů, doteknuty bílým sluncem a sotva cítě-
ným lehýnkým stínem, jsou jedinou písní na
tetelivou krásu plného dne, zdravé od kořene
proto tak jímavé a poutavé ve své vzácné jedno
duchosti a usmívavé prostotě.
Aug
Schäffer
Jettel
Overbeck
Kaiser
Weise
V Wirkner
Alee Claus
Praha
10
article
Než Nizozemí je také zemí mystiků. Odtud
vyšel Maeterlink a Toorop, za nimi přichází J.
Thorn-Prikker. V Rudolfinu nalezá se v sou-
sedství se Švýearem K. Amietem a s Norem.
Munchem. Mystikové formy a barvy. Všem
střízlivým, natož všedním a banálním duchům
a zrakům vhod, aby se svého suvereního stano-
viska mohli se do syta a, jak se domnívají,
oprávněně vysmát těmto pošetileům, kteří nejsou
schopni viděti věci tak, jaké skutečně jsou
kteři v nich hledají, co jiní v nich nevidí. Kdyby
pojednou všechna nová dramata dala se na po-
chod za Maeterlinkovou Vetřelkyní, Aglave-
nou, Melisandou, nebo všechno malířství by
se vyjadřovalo v indicko-javanských linífch Too
ropových, v abstraktních skvrnách Munchových
nebo barevných a tvarových extraktech Amie-
tových, byla by to jistě všeobecná pohroma.
poněvadž by to značilo ztrátu smyslu pro rea-
litu, která přece jen je podstatou našeho života.
J Thorn
Prikker
K Amiet
Noro
Munch
Melisanda
Munchův
Nizozemí
Aglave
11
article
Zjevy takové musí zůstati výjimečnými a jenom
tím nabývají jisté oprávněnosti v osnově celé
biologie. Snad se vyskytuji občas proto, aby-
chom, po zákonu kontrastu, tím silněji byli při-
tisknuti ke skutečnosti, abychom po mystickém
vytržení a blouznivých procházkách mimozem-
ských s tím větší láskou pronikali ke skutečné
a duchu prospěšné podslatě života. Oni jmeno-
vaní jsou zajisté krajními výstřelky, ale nikterak
ne tak docela směšnými a inkoherentními, jak
si kdo chce namluvit. V Thorn-Prick kerově
»Zelí« arci nevidím žádné zjevení nejhlubší
pravdy vegelabilní a u Amieta nalezám málo
vkusnou směs Cézanna a Hodlera. E. Munch
proto přece zůstává pronikavým dobyvatelem
substratu barevných zjevů skutečnosti. Ale jen
toho a těch. Jeho naprostá negace formy je ve
své úmyslnosti až chorobná. Dovedete-li se však
jakkoli přes ni přenésti, kterýmkoli způsobem
od ní abstrahovati, shledáte pojednou k vlast-
nímu úžasu, že všechny ty brutální a divoce
neurvalé barevné skvrny jsou vskutku živoue
essencí koloristického obsahu životních zjevů,
v jich nejelementárnější hodnotě a svítivosti.
Arci jsem neodvratného přesvědčení, že
celé moderní malířství má na jednom Eduardu
Munchovi dost.
Cézanne
Hodler
E Munch
Munch
Thorn
Prick
12
article
=Nové publikace redakci této rubriky zaslané
Muther R., Dějiny maliřství. Přeložil L. Bílý
V Praze. J. Laichter. Seš. 11.—14.
Volné Směry. Měsíčník umělecký. Rok VIII., 16.
Přináší pěkný výběr reprod kcí z nynější výstavy
»Manesa« a překlad duchaplně paradoxního esteti
ckého rozjímání O. Wildeho a karakteristiku, jistě
upřílišněnou, holandského extremisty J. Thorn- Prikkera
od K. Svobody.
Lehner Ferd. J., Dějiny umění národa českého
Seš. 27. V Praze. »Unie«.
Raffael, Sixlinská Madonna. Barevná autotypie
(70: 50 cm.) V Praze. B. Kočí. (3 K).
Reprodukce dle špatné kopie, nejspíše nějakého
trhového barvotisku, bohužel, a tedy neschopná při
nésti nějaký odlesk originálu drážďanského do rodiny
a domácnosti.
Hipman Karel. Za českou slávou. Seš. 15. (A
van Dyck: Prine Ruprecht; další lepty V. Hollara
některé kostely a náhrobky ve Vratislavi, Sedanu aj
a část Vítězného průvodu Maxmiliana I.). V Praze
J. R. Vilímek.
J Laichter
O Wilde
J Thorn
K Svoboda
Lehner Ferd
Raffael
B Kočí
Hipman
Karel
Dyck
Vilímek
Praha
Vratislav
Sedan
Sixlinská Madonna
Prine Ruprecht
Maxmilián I
13
article
Českoslovanské letopisy musejnl. Roč. II., čís.3
= Výstava školy Al. Kalvody. Máme nyní umě
leckých škol v Praze i venku řadu velmi slušnou,
škol soukromých, rozumí se, nejčastěji je jejich ma-
jitel zároveň jejich jediným učitelem. Občas tyto
školy se otvírají veřejností, aby tato v malé výstavě
v atelieru shlédla, co a jak se tam pracuje. Obdoba
se soukromými školami hudebními a jich veřejnými
produkcemi je zřejmá a tím je také dáno měřítko
k jich posuzování. Tu onde skutečný, opravdovýa
slibný talent, potom, dle jakosti a seriosnosti učitele,
slušná dovednost. Všudy mnoho zápalu pro věc.
Tak je tomu i v této škole a výstavě, dost po
četné na žáky obojího pohlaví, kteří s horlivostí, již
berou od svého učitele, provádějí svoje studie a také
ovšem i obrazy. Školu možno posuzovat spíš nežli
jednotlivce i na ty dojde řada, až jestlí samostatně
jednou vystoupí. A škola Kalvodova zdá se býti
v celku dobrá a vedení Kalvodovo správné už proto,
že žáky své vždycky staví přímo před skutečnosta
technické obraty jim vysvětluje a sděluje.
I kdyby z takových škol jen dobře vycvičení di
letanti vycházeli, plnily by řádně svůj úkol, nebot
zdravý diletantismus v umění výtvarném je věcí pro
celkovou kulturu uměleckou velké důležitosti. Ne tím
že sám produkuje, nýbrž, že může víc a lépe pronik
velké dílo umělecké, nežli platonický amatér nebo
náhodný pozorovatel.
Al
Kalvoda
Kalvodův
Praha
14
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
(Technika kursů. — Menšina na bursác
rozhodující. — Prodeje, které kurs zvý-
šují a koupě, které jej snižují. — Kur
sové ztráty početní. — Domácí trh
jeho nová akciová emise.)
Vývoj obchodu v poslední době na burse
pražské a vídeňské podává zajímavý doklad
o technice kursů. Právě ve stagnaci a v klidném
obchodu, resp. v nedostatku obchodu, kdy trh
živoří nepatrnými závěry, vidíme jen důkaz, že
na bursách nerozhoduje většina majitelů
toho neb onoho papíru, která své papíry klidně
ponechává v bezpečném úkrytu tresoru. Tato
většina netvoři kursy, nýbrž staví je menšina,
s papíry oněmi operující. Přizíráme k bursov-
nímu paradoxu, že jestliže při bojích parla-
mentních rozhoduje většina, naopak na bur-
sách domáhá se hlavního slova
menšina. Jest všeobecným názorem, že kur-
sová úroveň některých papírů, opakujeme, jen
některých — poněvadž kategorie jiné, tak zvané
speciální, jako na př. nyní rakouské papíry „mu-
niční“, neb vojenského průmyslu, jsou v kursu
již náramně vysoko — jest poměrně nízká —
jak se zřetelem ke své výnosnosti, tak i s ohle-
dem na pravdě podobnou a nadějnou budoucnost
Kapitál také neváhal a neváhá v určitých pří-
padech vyměňovati svůj majetek v papírech
pevně zúročitelných, když tyto se daly směrem
sestupným, za tyto slibné akcie. Avšak vidíme,
že tyto koupě pevné pro seriosní kapitál nejsou
s to, aby pozvedly kursovou úroveň nebo aby
vytvořily tak zvanou konjunkturu bursovní. Nen
hlavní vzpruhy pro takovou epochu — nevy-
stupuje minorita se svými koupěmi spekulačními.
Nen
15
article
Zde vidíme negativní působení stagnující men-
šiny, na druhém polu trhu mohli jsme spatřiti
její působení positivní. Z rakouských rent, jichž
suma přesahuje více než 4 milliardy korun,
v době minulé přicházela na trh asi pětitisícá
čásť a tento zlomek, poměrně velmi malý, po-
stačil v mnohých dnech, aby patrně snížil kurs.
Většina pevných majitelů těchto papírů byla zná-
silněna zase minoritou.
Tato positivní činnost menšiny vyniká jakc
zcela všední zjev ještě významněji zejmena př
těch akciích, jichž trh není zeela pravidelný a
v nichž zboží a poptávka zřídka vyniká. Mů-
žeme poukázati ku příkladům: V bursovních
bulletinech se konstatuje často, že náhodná pe-
ložka Buštěhradské dráhy nebo akcií Daňkovek
kurs silně snížila a naopak, že z příčiny náhodné
poptávky se záznam vymrštil. Tento zjev ne-
pravidelného obchodu jest zejmena na pražské
burse pravidelným, ježto kontinuita poptávky
a nabídky jest velice omezená. Profo závěry a
kursy kolísají ve velice nápadných změnách.
Tak se stává, že ten, kdo 25 kusů domácích
akcií vybízí, sám určuje kurs, a nikoliv ten —
ze správní rady snad — kdo v mlčelivém úkrytu
akeií těch má na sta. Jestliže v onen den pro-
deje, který nikterak snad nemusí vzniknouti
z příčiny menší vnitřní hodnoty onoho papíru,
nýbrž může býti důsledkem pouhé potřeby pe-
něžní, nebo nutnosti kryti jiného závazku — ne-
čelí oné vybídce poptávka, jestliže onomu pří-
livu snad 50 kusů nabízených akcií nestaví hráz
limit ke koupi, jest onen papír vydán na milost
a nemilost sublicitace sensálů a druhý den
může majitel oněch seť kusů dotyčného papíru
státi před skutečností, že jeho jmění, sestávající
z několika set dotyčných papírů, se snížiloo
mnoho tisíc. Pak ovšem obyčejně nastává kor-
rektura. Po úspěších menšiny domáhá se svého
práva také většina.
Daňkovka
16
article
Tak vznikají početní ztráty akciového jmění.
myslíme však, že událostí takových není třeba
pojímati přespříliš tragicky. Jest obyčejným zje-
vem, že po episodách náhlého snížení kursů, jak
shora naznačeno, nastává nutná korrektura,a
věc jest vyvážena také tím, že, jestliže ojedinělá
vybídka v akciích způsobí prudký pád, naopak
zase ojedinělá poplávka má důsledkem silné
vzpružení kursů. Všechen význam těmto změ-
nám kursovým však odepřen býti nemůže a víme
ze svého okolí, jakým dojmem působí ona čí-
slice kursu, v úřadním listě znamenaná, na ma-
jitele dolyčného papíru, třeba bylo tomu dobře
známo, z jakých náhodných příčin nebo z jakých
důvodů přechodných kurs onen změně dotyčné
podlehl.
Zjevem, na první pohled dosti nevysvětlitel
ným bývá, že příkazy ke koupi kurs snižují
příkazy na prodej záznam zvyšují. K tako-
vému tvoření kursů docházíme obyčejně při roz-
kazech limitovaných.
17
article
Použijme příkladu: Na pražské burše jest
příkaz ke koupi 50 Daňkovek za 320.—, na
druhé straně pak příkáz na prodej za 332. —
Nynější denní kurs 328.—. Kapitalista, kterému
by se denní kurs zdál býti přihodným ke koupi.
limituje svůj rozkaz kursem 328.—. Ježto lími
prodejní 332.— jest pevný, nedochází k obratu
a kapitalista, jestli onoho papíru přece žádá.
musí přistoupiti na prodejní kurs 332.—. Tímto
způsobem rozkaz ku prodeji 50 Dan-
kovek za 332.— zvyšuje kurs z 328. —
na 332.—. A věc jest naopak s limitem ke koupí
za 320.—. Přijde na trh rozkaz ku prodeji 25
kusů a opět za denní kurs 328.—, rozkaz kupní
za 320.— jest pevný. Strana prodávající při-
způsobí se tudíž kupujícímu a koupě Dan-
kovek snižuje kurs z 328.— na 320.—.
Rozhodnou v télo příčině jest ovšem nalehavose
koupě nebo prodeje. Strana, která projeví větší
setrvačnost, buďto prorazí svým kursem —
anebo jí onen kurs uteče. Ježto pak v mnohých
případech rozkazy kupní nebo prodejní nejsou
vymezeny přesným kursem — limitem — ona
zásada zvýšení kursu prodejem a snížení koupí
dochází dosti často výrazu.
Mluvili jsme o majoritě v cenných papí-
rech znásilňované minoritou, máme však za
vhodné, poukázati také k eventualitě, že ona
minorita mnohdy se stane majoritou a tu z pra-
vidla stojíme v době silné epochy spekulační.
dan
18
article
Většina akcií spočívá v pevném majetku kapita-
listů, avšak v dobách rozohněné spekulační fan-
tasie vycházejí papíry ony z onoho útulku na vý
let la hausse, a v tomto případě přejímá hlavní
vedení spekulace. Poměr mezi spekulací na vze-
stup kursů a mezi kontreminou na čas přerušuje
zákon rovnováhy. Menšina stává se většinou,
právě vnitřní příčina, proč pevní majitelé akcií
v příčině ocenění jich majetku jsou znásilňování
oněmi majiteli přechodnými, spočívá v této okol-
nosti náhlé majetkové přemoci. Tato situace
bývá u spekulačních papírů běžných.
Na domácím trhu peněžním stále udržoval
se charakteristický zjev menší agilnosti v pa-
pírech k uložení kapitálu, neboť i bez glos a po-
známek se vyciťuje poznání, že stá,t n
továrna na cenné papíry chystá
seknadprodukci, tak že pro papíry
závodů soukromých bude odby
dosti nesnadný. V rentách vídíme spíše
vybídku a pozoruhodno jest, že i při poměrně
nízkém kursu renty květnové a červencové pro
náhodné uložení kapitálu od našich kapitalistů
se raději voli domácí zástavní listy ve stopách
našich vývodů, že jednak další ústup rent není
vyloučen a jednak že kurs hodnot našich se po-
važuje za bezpečnější. Z akcií zaznamenáváme
klidný směr v akeifch bankovních. Akcie Živno-
stenské banky hledány za 250.—, Unionky za
244.— a České průmyslové banky za zvýšeného
kursu 414.—. Emisse nových akcii České prů-
myslové banky postupuje velmi úspěšně a se
zřetelem k té okolnosti, že velké položky dotyč-
ných akcií byly již upsány od dřívějších akcio-
nářů předem, nelze již nyní pochybovati o úpl
V Praze, 4. června.
Praha
Český průmyslový banka
19
title
Karel B. Mádl.
Mádl
20
article
ném zdaru této transakce, ježto k veřejnému
upisování jest vlastně vykládána z nových 5000
kusů akcií formálně pouze část. Z průmyslových
hodnot jednány Daňkovky za 330.—. V Ruston-
kách jmenován kurs 265.—, v Podolských
156.—.
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 4. června.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Obchod na trhu efektivním je celkem klidný
chabý. Hlavní zájem soustřeďuje se na zprávy
stavu osení. Dle toho, jsou li příznivé či nepří
znivé, kolísá také smýšlení na burse. Lijáky z po
sledních dnů se dosavadní pessimistické názory po
někud zlepšily, ale o tom není více pochyby, že le
tošní žně nebudou ani přibližně tak dobré, jako po
slední dvoje.
Naproti tomu neměly však zprávy z bojišt
téměř vůbec žádného účinku. Také trh s papíry
ukládacími se poněkud uklidnil. Podstatného
spevnění není zde ovšem dosud, poněvadž jsou obavy
že nastávajícími silnými emissemi rent nastane nové
klesnutí.
Na trhu bankovním získaly kreditky zprá
vami, že Rusko zamýšlí objednati u Stabilimente
tecnico v Terstě pět velkých lodl. Dosud se však tak
nestalo. Unionka dostala se sloučeným s ní staveb
ním konsorciem zadány příslavní stavby v Terstě
tím se dostala do užších styků s finančním erárem,
tak že bude asi též pověřena emissí půjčky, jež
jest praeliminována pro terstské přístavní stavby.
Vídeň
Rusko
21
article
Hnutí v akciích Unionky však nenastalo.
Na trhu s papíry dopravními působí stále
ještě příznivá rozvaha na podílní listy severní dráhy
cfsaře Ferdinanda, ačkoliv se z mnoha stran nalehá
na snížení sazeb. Požadavek takový byl učiněn také
v minulé schůzi státní železniční rady, kdežto
z druhé strany byla vláda současně interpellována,
nepomýšlí li na brzké sestátnění severní dráhy. Od-
pověď zněla dilatorně. Snížení tarifu bude však as
spíše docileno, poněvadž jest v zájmu železničního
ministra, aby byl výnos vzhledem na sestátňovac
rentu snižen. Každým způsobem nutno však vyčkati
valné schůze severní dráhy. Jednání severozápadní
dráhy s kuratorem priorit vedlo k posilivnímu vý
sledku. Definitivní narovnání stane se asi v nejbliž-
ších dnech. Nekonvertovaným prioritám nabídnuta
bude konverse opětně za stejných modalit.
Na trhu peněžním nastalo opět zlevnění.
Soukromý diskont klesl na 3—31/1a %.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
Ferdinand
Unionka
22
article
Rak. korunová renta . ..
Rak. korunová renta . ..
Rak. zlatá renta . . . . . 118.20
118.40
Uherská zlatá renta . . . . 117.30
117.70
97 20
97.20
Uherská korunová renta ..
128.-
Turecké losy . . . . . .
127.50
639.—
Rak. kreditky . . . . . .
639 75
424. 50
426.40
Banka pro země rakouské .
748.50
747.—
Uherské kreditky . . . ..
510.—
509.50
Bankovní jednota . . ..
925.50
Pozemkový úvěrní ústav . .
249.50
Živnostenská banka . . ..
634. 25
633.50
Společnost státní dráhy ..
78.50
Jižní dráha . . . . . ..
422.—
Polabská dráha
1036.—
1019.—
Buštěhradská dráha lit. B. .
852.—
838.—
Dunajská paroplavební spol..
481.—
481.50
Rakouská továrna na zbroj.
411.—
410.25
Alpinky ..
485.—
486.50
Rým. muráňská společnost
1990.—
2002.—
Pražská železářská společnost
1205.—
1196.—
Česká báňská společnost .
619.—
615.—
Mostecká uhlářská společnost
765.—
769.—
Wienerberger . . . . ..
680.—
676.—
Schodnica . . . . . . .
239 20
239 30
Londýnská devisa . . ..
117.35
11737
Řišské marky . . . . ..
Schodnica
živnostenský banka
státní dráha
jižní dráha
železářský společnost
Český báňský společnost
Wienerberger
Řišský marka
23
article
Uherská politika vystěhovalecká. Jednání uher-
ského ministra předsedy se zástupci cunardské linie
a „Adrií“ bylo včera dle peštské zprávy přiznivěa
k uspokojení smlouvajících stran ukončeno. Ustano-
vení smlouvy, dle kterého má vláda zaručiti cunard-
ské linii dopravu alespoň 30.000 vystěhovalců ročně
do Ameriky, bylo v souhlase se zástupci linie této
škrtnuto, aby nebylo lze vystěhovalectví do Ameriky
klásti překážek. Jinak smlouva nezměněna. Tím tedy
splněno přání, o němž jsme včera šíře mluvili.
Soverní dráha císaře Ferdinamda.. Na posledn
schůzi státní železniční rady byla otázka sestátnění
severní dráhy císaře Ferdinanda opět důrazně akcen-
tována. Ne z národních motivů. Ti, kdož po sestát-
nění tomto tak volali, odhodlaii se ke kroku tomuto
z motivů čistě věcných. Tarifnictví a služba dopravní
severní dráhy neuspokojují na žádné straně. Vedení
dráhy dávno neřídí se ohledy na potřebu obchodua
průmyslu zemí a krajů, kterými dráha probíhá, nýbrž
jen a jen momenty zištnými a germanisačními. Druhou
okolnost by jí konečně i ti, kdo po jejím sestátnění volali,
z valné části rádi odpustili, kdyby tariíní politika dráhy
této nesahala jim — do kapes. Odpověď vládní na po-
žadavek postátnění byla neslaná, nemastná, celkem
ale budila dojem, že vláda na sestátnění toto zatím
nepomýšlí. Tím měně pak, že má po ruce lacinou vý-
mluvu nepracovitosti parlamentu. Po stránce finančně-
politické jest toto váhání vlády neomluvitelno. Zatím
co se na jedné straně proliústavním způsobem kupí
nová a obrovská břemena, povoluje se severní dráze
zvyšování tarifů, které svým effektem výnosovým
bude míti jednou hluboký vliv na výkupní rentu dráhy
této. Čím větší bude výnos, tím větší bude renta tato
a lim hůře při budoucím sestátnění pochodí stát, t.j.
Adrie
Ferdinand
Amerika
24
article
poplatnictvo. Vypadá to zrovna tak, jakoby správa
státní zůmyslně šla touto cestou, aby navalovala pře-
kážky sestátnění. Jak nemístnou byla ochola vlády
k loňskému zvyšování sazeb severní dráhy, patrno
nejlépe z toho, že dle výnosu loňského roku převýšil
výnos akcie opět K 200.— (262.5 K), t. j., že nastal
případ, kdy vláda má právo žádati za sní žení
sazeb. Jsme opravdu zvědavi, bude-li práva toholo
letos použito. Loňské zvýšení bylo v plném slova smy-
slu bezdůvodno. Hospodářská stagnace r. 1902 měla
ráz čistě přechodní a přechodním byl i pokles vý-
nosu dráhy cís. Ferdinanda. Loni nastalo zlepšení,
jehož známky se zračily na všech stranách již v době,
kdy svolení ke zvýšení sazeb dáno. Viděl je každý,
jen ne vláda, která má vždy ochoty dosti, jde-li o
ústupky pro p. Jeitelesa a jeho správy. Tato bezhlavá
politika budí ovšem ve světě obchodním velmi nepříz-
nivou ozvěnu a nepřekvapuje, že i ke dráze této tak
benevolentní Dornův týdenník není s tarifní praxí
touto spokojen. List tento neplaiduje sice pro snížení
tarifů, dotýká se ale jiné stránky. „Všeobecny jsou
stížnosti, že severní dráha neprovádí nutných investic.
Ferdinand
Dornův
25
article
Se stanoviska veřejných zájmů dopravních nutno toho
litovati. Pomysleme jen na ruskou dopravu, kte-
rá trpí dle úsudku všech odborníků nedostatečným
vypravením hraniční stanice Granice. Nebylo by mož-
no vládě, aby působila v tomto směru na severní drá-
hu, nechce-li již donutiti ji ke snížení tarifů?“ Pod-
nět tento není nemístným, jen že: správa dráhy ve-
dena snahou co nejvyšších výnosů a tím snahou po-
jistiti si co možno velikou výkupní rentu, sotva asi
provede hlubších změn. A nějakým záplatováním věc
napravena nebude. A proto zbývá zase jen starý
refrain: úsilí o rychlé sestátnění, protože dnešn
vláda pomáhá mnohem ochotněji akcionářům, ger-
manisujícím železnice, než financím tohoto státu ..
Výkazy dráh. Příjmy buštěhradské drá-
hy v květnu činily na trati lit. A. 602.360 (+ 30.200) K
a na trati lit. B. 1,110.128 (— 15.400) K. Celkové při-
jmy ledna až května t. r. činily: na lit. A. 2,960.485
+ 180.098) K a lit. B. 5,545.486 (+ 141.386) K. —
Příjmy české severní dráhy činily v květnu
t. r. 846.324 (+ 1408 K a od ledna do května 3,988.359
(+ 55.232) K. Výkazy jsou tedy vesměs příznivy.
— Včera konána ve Vídni valná hromada severn
dráhy cís. Ferdinanda. Dostavilo se 28 akcio-
nářů. Zprávy schváleny a usneseno po návrhu správní
rady, vypláceti úhrnnou dividendu 262.5 K na akcii.
na nový účet se přenese K 2,265.337
Elektrický pohon na švýcarských drahách. Jak
se z Curychu oznamuje, radili se nedávno záslupci
spolkové rady švýcarské s delegáty velikých strojíren
o otázce, bylo-li by lze a za jakých podmínek za-
vésti na švýcarských drahách elektrický pohon.
Ferdinand
Granice
Vídeň
Curych
26
article
Otázka tato bude podrobena ještě zevrubnému studiu.
Otázka tato bude podrobena ještě zevrubnému studiu.
Různé zprávy. V prvých čtyřech měsících t.r
vykazuje německý vývoz železa a železného
zboží všeho druhu pokus o 275.267 t. oproti téže
době lonské. Celkem vyvezeno zboží uvedeného
945 953 t. V dubnu t. r. vyvezeno 255.784 t. proti
251.273 t. v březnu a 204.831 t. v únoru 1904. Dle
toho jeví vývoz dubnový přískok 4551 t. —. Jak
»Frankí. Zig.« oznamuje, byla výroba bavlnář-
ských tkalcoven na jihu amerických státu
spojených opět obmezena, takže nyní jest cel-
kem nezaměstnáno nebo pracuje jen půl dne 50.000
dělníků.
27
article
Petrohradská bursa. Trh petrohradský jest téměř
bez obchodu. Bursa nachází se v očekávání zpráv o
větších bojích na asiatském východě a proto nemůže
se obchod patřičně vyvinouti. Kursy vykazují sice
většinou slabší tendenci, avšak realisace nebyly na-
léhavé, což jest důkazem, že papíry nalezají se v pev-
ných rukách. Ti, kdož obavami byli napiněni, přikročili
již dříve ke zmenšení svých posic; při nižších zázna-
mech pak možno vždy pozorovati značnou koupěchti-
vost. Určitým znamením důvěry jest, že po bitvě u
Kinču všechny ruské hodnoty zůstaly beze změny a
v cizozemsku ruská renta ještě stoupla. Na trhu ban-
kovním panovala stagnace a teprve ke konci týdne
kursy ochably. Akcie mezinárodní banky obchodovaly
se po 351.— až 346.—. Akcie ruské banky pro vnější
obchod ustoupily ze 287.— na 283.— a akcie diskoniní
banky ochably ze 352.— na 345. O akciích posledně
jmenované banky dovídáme se, že jsou velmi dobře
umístěny a jest jen málo zboží na trhu. Bilance byla
velice opatrně sestavena a dle dosavadního chodu
očekává se za letošní rok lepší výsledek nežli za rok
loňský. Papíry petrolejové zachovaly pevný trh. Akcie
spol. Baku stouply na začátku týdne o 5 rublů na 440
a zachovaly tento záznam až do konce. Akcie manta-
ševské spol. obchodují se teď bez dividendy, jež byla
plačena ve výši 5 rublů a kurs znamená 182 a tudíž
o 2 ruble níže nežli před týdnem. Akcie kaspijské spol.
se též v kursu nezměnily a jednají se od pátku bez
dividendy (220 rublů). V podílech Nobelovy spol. ne-
došlo k obchodu a kurs se nezměnil. Hodnoty železář-
ské držely se pevně a kursy se jen nepatrně změnily.
Bursa
Nobelův
Bak
Manta
28
article
Značnější poptávka panovala po akciích rusko-balti-
cké vagonky a po akciích spol. Phönix, jež oboje do-
staly značné zakázky od státních dráh. Prvnější akcie
obchodovaly se po 765.— až 772.—; dividenda odha-
duje se na 60 rublů proti 45 r. roku loňského. V po-
slední době stoupl kurs již skoro o 70 rublů. Akcie
spol. Phönix obchodovaly se kolem 157— r. Čilejší
obchod byl dále v akciích sormovských železáren, jež
byly brány z trhu po 137.— až 138.—. Akcie putilov-
ských železáren jednají se bez dividendy (platí 5.50r.
proti 3 r. roku loňského) a znamenají 88 r. proti dří-
vějšímu kursu 93.50 s dividendou. Akcie hartmanských
strojíren zachovaly stejný záznam. Z papírů státních
jeví renty ku podivu pevnou tendenci. Renta čtyřpro-
centní pohybuje se stále kolem 91.— a 5% bony
stejně zachovaly kurs 99.75. Ruské losy z roku 1864
ustoupily v kursu o 2 r. na 375.— a losy z roku 1866
klesly o 4 r. na 294.—. Na berlínské burse zazname-
nává ruská 4procentní renta stálé stoupání vzdor
ústupu Rusů k Port Arturu. Nejen berlínská, ale i
londýnská a pařížská spekulace jest částečně engažo-
vána v kotremině a proto k ultimu bylo pozorovati
stálou poplávku. Kurs zlepšil se z 90.60 na 91.30. Akcie
ruské banky obchodovaly se po 114%; akcie ostatních
bank nebyly znamenány
Z ústředních jatek a dobytčího trhu král. hlav.
města Prahy. Na trh dobytčí dne 6. června t. r. při-
hlášeno jest 240 kusů hovězího dobytka původu do-
mácího a 680 kusů původu haličského a uherského.
Rus
Port
Artur
Praha
Phönix
29
article
Závody ze stříkačkami proti mšicím chmelovým.
Výbor chmelařsko bospodářského spolku pro okres
lounský oznamuje, že dohodl se s výborem českého
chmelařského spolku pro král. české uspořádati za-
vody se stříkačkami proti mšici chmelové. Tyto spo-
lečné závody budou se konati v Ročově dne 11.
12. června, kde bude i výstava konkurujících stří-
kaček. Proto veškeří pání, kteří se přihlásili
u chmelařsko-hospodářského spolku pro okres lounský,
zašlete konkurující stroje tak, aby byly do dne 9.
června v Krupé, nádraží dráhy buštěhradské, pod
adresou: Konkurence stříkaček chmelních. K rukoum
Frant. Schneidera, řídícího učitele v Třeboci. Odlud
budou na náklad sloučených jednot na místo závodní
bezplatně doručeny
Výroční trh v Počátkách, jenž připadl letos na
svátek sv. Jana Nep., bude dne 13. L. m.
Pražské trhy. Od června t, r. budou se konati na
Havličkově náměstí opětně trhy na oves a to každou
sobotu od 8—9. hod. dopoledne. Dále se od června
t. r. překládá trh na ovoce ve velkém, při kterém
dovolen jest prodej jen v množství od 10 kg opětně
na Havličkovo náměstí a bude trvati do 11 hodin
dopoledne.
Insolvence. Ferdinand Pešl, soukenník v Hra-
nicích. Božena Nikodemová, modistka v Brně. K.
František
Schneider
svatý . Jan Nepa
Pešl
Nikodemová
Ročov
Krupá
Třeboc
Havličkov náměstí
Havličkovo náměstí
Brno
český chmelařský spolek pro král
hospodářský spolek pro okres
kg
30
article
Zapala, zlatník v Krakově. Filip Heller, obchodník
v Ústi n. L Josefa Wellischová, obchodnice v Bosko-
vicích. Evžen Matýsek, obchod s galanterním zbožím
v Novém Jičíně. Stern a Herschel, obchod s potře-
bami krejčovskými ve Vídni—I. Karel Hill, uzenát
ve Vídni—IV. Frant. Machek, obchodník v Olomouci.
Isidor Thein, panská konfekce v Praze, ve Vodičkově
ulici. Marie Schöftová, modistka v Plzni. K. Sicherl,
prot. obchodník v Mariboru. Arnošt Jenniker, ob-
chodník v Lublani.
Banky, záložny a spořitelny.
Zvýšení kapitálu České průmyslové banky.
Ačkoli lhůta určená pro upsání nových akcií
České průmyslové banky teprve dnem 10. t. m.
uplyne, bylo již tolik akcií upsáno, že lze již
nyní celou subskripci pokládati za zajištěnu. Jak
se dovídáme, byl úspěch tento docílen tím, že
nejen téměř všichni akcionáři práva přejímaciho
využitkují, nýbrž i z kruhu neakcionářů čilý
zájem pro tyto akcie se jevl.
28. května 4. června
99.330
99.30
920.—
Za měsíc květen 1904 vykazují-
vklady výplaty
korun
Spořitelna král. města Mladé
Boleslavi . . ..
Spoř. města v N. Strašecí .
Spořitelna v Příbrami. ..
Záložna Počátecká . . .
Obč. zál. ve Slaném . . .
Heller
Wellischová
Evžen Matýsek
Stern
Herschel
Hill
František
Machek
Thein
Schöftová
K Sicherl
Jenniker
Krakov
Bosko
Nový Jičín
Vídeň
Olomouc
Praha
Vodičkův ulice
Plzeň
Maribor
Lublaň
Mladá Boleslav
Příbram
Český průmyslový banka
31
article
307.055 235.542
90.387 38.924
186.245 257.154
34.87
19.601
104.163
128.967
32
article
Trhy peněžní.
x. Z Vídně, 4. června. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Též na dnešní burse zavládal úplný
klid. Ani zprávy o deštích v Uhrách, ani uspokojivý
dojem billance železářské společnosti pražské ne-
mohly zaplašiti nechuť. Pod dojmem stagnace kursy
poněkud zlaciněly, avšak přiznivé základní smýšlení
nebylo značně poškozeno. Z večerních burs zahra-
ničních oznámeno vesměs smýšlení chabé. Obě kre-
ditky, bankverein a bodenkreditky zlaciněly. Státní
dráha, jižní, ústecko-teplické a buštěhradské lit. A.
zlaciněly. Ze železářských byla po pražských žele-
zářských na uspokojivý dojem semestrální billance
větší poptávka za kursů dražších. Ostatní hodnoty
této kategorie byly chabější, protože poslední ne-
příznivé zprávy americké z trhů železářskýcha
chabost berlínského trhu báňského tím způsobená
zavdaly podnět ku prodejům. Alpinky, rýmavské,
české báňské a huť Rudolfova zlaciněly. Petrolejové,
hirtenberské a některé stavební byly dražší. Trh
rentový byl klidnější za smýšlení nezměněného.
Rudolfův
Vídeň
Uhry
33
article
Státní losy z r. 1854 po včerejším úpadku silně se
zotavily. Devisy a valuty nezměněny. Na eskompt-
ním nezměněno, 3—31/1s%.
x. Z Vídně, 4. června. (Telfgrm »Nár. Listů«.)
(Večerní bursa.) Kreditky 640.—, po —.—, —.
uherské kreditky 748.—, anglobanka 229.—, bankovní
jednota 510.—, unionka 519.—, länderbanka 427.—
státní dr. 634.25, —.—, jižní dráha 79.—, pol. dr.
423.—, severozápadní dráha 415.—, turecké tabákové
328.—, rýmavskomuráňské 487.—, alpinky 412.—
květnová renta 99.25, uherská korunová 97.10,
turecké losy 128.50, marky za hotové 117.36, ultimo
—.—. Smýšlení velmi klidné.
x. Z Vídně, 4. června. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo znači peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.—,
198.20, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—,
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—.
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Némecko šeka
doktor
Vídeň
Amsterodam
Brusel