ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 95c6bde0-7129-11dc-8009-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 33 celkem · entity: person 99, org 16, place 43, work 6
1 masthead
5. června 1904.
2 masthead
I. Přiloha „Národnich Listu
Přiloha
3 masthead
k číslu 154.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Z Rudolfina. *) = Poslední den výstavy! Rychle tedy je ště klasobraní z toho, co zbývá. Kdybych byl šel výstavou podle oborů, byl bych teď asi musil vynechati celé oddělení grafické, poněkud roztroušené po několika místnostech, jakoje druhé, plastika, po všech. Vynechám-li je obě, a třeba i ještě třetí, umělecko průmyslové, ne- bude ztráta velká. Plastika je vůbec tenkráte na výstavě nepatrná a pro nás jedině svojí če- skou skupinou zajímavá; z grafiky, kromě té, o níž jsem zde už mluvil, zasloužily by lepty F. Schmutzera, Kathi Kollwitzové, barevné lepty Thaulowovy, Raffaělliho zvláštní zmínky, ale už pro ni není času ani místa. Umělecko průmy- slové oddělení obsahuje v jedné vitrině drob- nosti kovové a keramické, v druhé jsou práce z kůže K. Lindauera, desky, tobolky atd., z nichž mnohé mosaikou barevných koží velmi vkusně a řekl bych jaksi decentně převádějí tuto techniku moderní siluetové a plošné kresby fgurálných a krajinových motivů. Vše ostatní lze probrat jak náhoda krok vás vede, od velkého k malému, od Rusa ke Španělu, od Belgičana k Vlachu, od Němce k Holanďanu. Jsouť tu ponejvíce beze styků, mnohdy nepřeklenutelnými propastmi od sebe odděleni, a kdo by jen jednoměrně výstavua její umění prošel, slabšího si nevšímaje, brzy byl by s ní hotov. I. J. Rěpin a M. K. Roerich jsou Rusové a přece mezi jejich pracemi není zdánlivě žádného pojítka. Rěpinův obraz mno- hého poutá svým divným obsahem: dva veseli, mladí lidé, důstojník a dívka, brodí se smutným ledovým mořem proti jeho bíjícím vlnám. Co to značí ? Spoušť života? Vzdor či zaslepenost mládí?
F Schmutzer Kollwitz Thaulowův Španěl Belgičan Vlach Němec Holanďan J Rěpin M K Roerich Rus Rěpinův Rudolfinum
6 article
Vesele požívavé zoufalství? Nejspíše všechno to dohromady, ale tím je také zájem náš vyčerpán. Po stránce malířsko umělecké Rěpin zde vystupuje dost chabě, ba místy konvenčně. Roerichv obraze pohanského pohřebiště na břehu temně modrého zálivu či jezera přidružuje se k no- vým Finům v široké a masivné dekorativ nosti, v jejíž drsné bravuře vskutku vězí cosi z mecného barbarství dávných dob. K. Marr, W. Fírle a F. Brütt, Němci, vy- volávají velké posvátné zjevy. Každý jinak Andělé a rozkošní dětští anděličkové kol Ma donny, ozářeni světlem z božského dílěte vy- zařovaným, v naivní zbožnosti a úctě k němu vzhlížející, jsou znamenitý kus Marrův, úměrněa v idylickém držení i malířském podání silnéa koncentrované, svítivé i vzdušné. Druhýv »Oplakávání Krista« znovu dokazuje svoji pří- slovečnou pohyblivost, vlastně nestálost. Tenkráte mu tanul ponurý Carravaggio na mysli, ale je- nom v těžkých, temných a neprosvitných tónech se mu přiblížil, na ostatku lpí jen mnoho vytr- valé námahy. F. Brütt zase usiloval svésti svatá zjevení v rozvířený obraz socialis- ticko revolučního hnutí. Víc při tom připominá Bérauda nežli Uhdeho, už tím, že divoké postavy výrazy plenících a vzpurných dělníků proletářů lépe se mu zdařily nežli konvenční a proto jen divadelně působící zjev Krista. Je- stliže Marr oba předstihuje, daleko předstihuje, neleží to v tom, že jeho realismus je prost drsností anebo pro milé, úhledné postavy; je to souhlas, v nějž vstupuje předmět s jeho vlíd- ným a vroucím pojetím a s jeho malířským vy- jádřením. Na basi tohoto jedině buduje F. v.
Fina W Fírle F Brütt Němec Krist Uhde Ma donna
7 article
Uhde svůj obraz »Na letním bytě«. Několik dí- vek, dcer umělcových, venku pod stromem na lavicích; v předu, v prudké a jaksi dráždivé zkratce, jedna z nich hraje si se psem. Co tu jiného může umělce a potom v jeho díle nás zajímat nežli jedině a výhradně malebné hod- noty? Ty pak jsou vystiženy vskutku s mi- strovstvím nevyrovnatelným. Barevné valeury ve světle a vzduchu, živé, svítivé, letně vřelé chvějivé v momentaním jevu, zachycené smě- lou a úžasně jistou rukou, široce a silně nemají v celé výstavě jediného nebezpeč- ného soupeře. A vedle tohoto mohutného luminismu z téhož města, z Mnichova, došel sem Löfflzův »Kovář« jako ukázka starší temné malby, pro nás zajímavé tím, žese na ní celá řada našich umělců kdysi učila; potom bledokrevná allegorie G. Maxe »Časa prostor — sen života«, jejíž transcendentalnost je větší v titulu než v obraze, a který, asi starší, »Slavík« ušlechtilou krásou barevnou daleko předstihuje, kdežto F. Stuck v »Zimě« a v »Letě« sotva dává tušiti pravé jádro svého umění, podobně jako jindy kouzelný L. v. Hof- mann tenkráte selhává a R. Schuster-Woldana »Lidožrout« dnes značně utrpěl, poněvadž jeho druhdy pěkné živé zharmonisované barvy ztu- pěly a zašly, takže jeho trefný pohádkový ka- rakter a zvláště rozkošné děti jen zpola přichá- zejí k platnosti a účinku.
Uhde Časa Stuck R Schuster Woldan Mnichov Hof
8 article
Dvě španělské tanečnice: F. A. Kaulbacha a J. Engelharta. Jak je tato těžká v pohybu pretenciosní v oranžovém plání a rampovém osvětlení oproti Kaulbachově seň. Guerera. Ele- gance tohoto graciosního Mnichovana, zajisté že vlivem racového modelu, vyjadřuje se tenkráte prudším rythmem linií a markantnějším karak- terem poutavé černobrvé tváře, nežli jindy.A v ohledu koloristickém této skvěle postavené ženy s tělem nervosně myslného pohybu je vábné noblesy a vyrovnanosti. Je to také jediný tem- peramentní portrét na výstavě. Lebiedzkého po- prsí dámy, Pochwalského hr. B., F. Körzenděr fera možno ještě jmenovati ve slušné vzdále nosti aspoň pro jejich solidnost a souměrnost práce. I skutečné genry jsou na výstavě a dva nejlepší souvisí školou a rodem s klassiky genrů, se starými Holanďany. E. Harburger (Tlustá ho- spodská) má nejen jejich široký humor malíř- ský, pointovaný, ale i jejich štětec a šťavnatou paletu; Flám P. J. Dierkx »Ve skladišti« do konale ovládá hluboké přitmi, průhlednost cha- bého osvětlení, jejich masy i reflexy stejně jak životnost lidí při práci v nich postavených. Ni necítíte zde z modelů jako na př. u M. Schmidta. vše je kus malebného života, pitoreskní výkro ze skutečnosti jako malý obrázek Marrův »V za hradě«, tří ve stínu, protknutém několika pa prsky, sedících slečinek, pěkného koloristického akordu. Z množství krajin německých jedno můžete vyčísti: doba bledého, ale zářivého světla, vel *) Srov. »Nár. Listy« ze dne 1., 8., 15., 22. 29. května čís. 121., 128., 135., 142. a 147.
Kaulbach J Engelhart Kaulbachův Ela Holanďan E Harburger Tlustá Dierkx M Schmidt
9 article
kých průhledných, jasných dálek, jakoby už zase minula. Znovupřichází u nich na řadu a ke slovu velká forma plastická a přitmělá hloubka nálady. Místo pleinainí transparence široká de korativnost hmot a barevných ploch. Arci ne všady. Aug. Schäffer ve svých starých letech přiklonil se k šedavé jasné monochronnosti. Eug. Jettel ještě po smrti malým obrázkem hovoří svým subtilně světlým tonem, ale worpswedský F. Overbeck jakoby udával ton, aspoň zdev Praze, Kaiserovi, Weisemu nebo V. Wirknerovi Tento očividně roste. Jeho dvě krajiny, horská a lesnatá zákouti, pěkně vybudovaná ve hmo- tách a linifch, vlídná v tonu a plastice, mají poetickou držnost bukolického ticha, poutavý půvab sytě zeleného zátiší v mírném, stejno- měrně nad krajem rozptýleném světle. AleE Claus přece jen září až jediná rozkoš ! Malé, bílé flámské domečky se světlezelenými okeni- cemi a dveřmi, pod bledou zpívavou zelení stromů, doteknuty bílým sluncem a sotva cítě- ným lehýnkým stínem, jsou jedinou písní na tetelivou krásu plného dne, zdravé od kořene proto tak jímavé a poutavé ve své vzácné jedno duchosti a usmívavé prostotě.
Aug Schäffer Jettel Overbeck Kaiser Weise V Wirkner Alee Claus Praha
10 article
Než Nizozemí je také zemí mystiků. Odtud vyšel Maeterlink a Toorop, za nimi přichází J. Thorn-Prikker. V Rudolfinu nalezá se v sou- sedství se Švýearem K. Amietem a s Norem. Munchem. Mystikové formy a barvy. Všem střízlivým, natož všedním a banálním duchům a zrakům vhod, aby se svého suvereního stano- viska mohli se do syta a, jak se domnívají, oprávněně vysmát těmto pošetileům, kteří nejsou schopni viděti věci tak, jaké skutečně jsou kteři v nich hledají, co jiní v nich nevidí. Kdyby pojednou všechna nová dramata dala se na po- chod za Maeterlinkovou Vetřelkyní, Aglave- nou, Melisandou, nebo všechno malířství by se vyjadřovalo v indicko-javanských linífch Too ropových, v abstraktních skvrnách Munchových nebo barevných a tvarových extraktech Amie- tových, byla by to jistě všeobecná pohroma. poněvadž by to značilo ztrátu smyslu pro rea- litu, která přece jen je podstatou našeho života.
J Thorn Prikker K Amiet Noro Munch Melisanda Munchův Nizozemí Aglave
11 article
Zjevy takové musí zůstati výjimečnými a jenom tím nabývají jisté oprávněnosti v osnově celé biologie. Snad se vyskytuji občas proto, aby- chom, po zákonu kontrastu, tím silněji byli při- tisknuti ke skutečnosti, abychom po mystickém vytržení a blouznivých procházkách mimozem- ských s tím větší láskou pronikali ke skutečné a duchu prospěšné podslatě života. Oni jmeno- vaní jsou zajisté krajními výstřelky, ale nikterak ne tak docela směšnými a inkoherentními, jak si kdo chce namluvit. V Thorn-Prick kerově »Zelí« arci nevidím žádné zjevení nejhlubší pravdy vegelabilní a u Amieta nalezám málo vkusnou směs Cézanna a Hodlera. E. Munch proto přece zůstává pronikavým dobyvatelem substratu barevných zjevů skutečnosti. Ale jen toho a těch. Jeho naprostá negace formy je ve své úmyslnosti až chorobná. Dovedete-li se však jakkoli přes ni přenésti, kterýmkoli způsobem od ní abstrahovati, shledáte pojednou k vlast- nímu úžasu, že všechny ty brutální a divoce neurvalé barevné skvrny jsou vskutku živoue essencí koloristického obsahu životních zjevů, v jich nejelementárnější hodnotě a svítivosti. Arci jsem neodvratného přesvědčení, že celé moderní malířství má na jednom Eduardu Munchovi dost.
Cézanne Hodler E Munch Munch Thorn Prick
12 article
=Nové publikace redakci této rubriky zaslané Muther R., Dějiny maliřství. Přeložil L. Bílý V Praze. J. Laichter. Seš. 11.—14. Volné Směry. Měsíčník umělecký. Rok VIII., 16. Přináší pěkný výběr reprod kcí z nynější výstavy »Manesa« a překlad duchaplně paradoxního esteti ckého rozjímání O. Wildeho a karakteristiku, jistě upřílišněnou, holandského extremisty J. Thorn- Prikkera od K. Svobody. Lehner Ferd. J., Dějiny umění národa českého Seš. 27. V Praze. »Unie«. Raffael, Sixlinská Madonna. Barevná autotypie (70: 50 cm.) V Praze. B. Kočí. (3 K). Reprodukce dle špatné kopie, nejspíše nějakého trhového barvotisku, bohužel, a tedy neschopná při nésti nějaký odlesk originálu drážďanského do rodiny a domácnosti. Hipman Karel. Za českou slávou. Seš. 15. (A van Dyck: Prine Ruprecht; další lepty V. Hollara některé kostely a náhrobky ve Vratislavi, Sedanu aj a část Vítězného průvodu Maxmiliana I.). V Praze J. R. Vilímek.
J Laichter O Wilde J Thorn K Svoboda Lehner Ferd Raffael B Kočí Hipman Karel Dyck Vilímek Praha Vratislav Sedan Sixlinská Madonna Prine Ruprecht Maxmilián I
13 article
Českoslovanské letopisy musejnl. Roč. II., čís.3 = Výstava školy Al. Kalvody. Máme nyní umě leckých škol v Praze i venku řadu velmi slušnou, škol soukromých, rozumí se, nejčastěji je jejich ma- jitel zároveň jejich jediným učitelem. Občas tyto školy se otvírají veřejností, aby tato v malé výstavě v atelieru shlédla, co a jak se tam pracuje. Obdoba se soukromými školami hudebními a jich veřejnými produkcemi je zřejmá a tím je také dáno měřítko k jich posuzování. Tu onde skutečný, opravdovýa slibný talent, potom, dle jakosti a seriosnosti učitele, slušná dovednost. Všudy mnoho zápalu pro věc. Tak je tomu i v této škole a výstavě, dost po četné na žáky obojího pohlaví, kteří s horlivostí, již berou od svého učitele, provádějí svoje studie a také ovšem i obrazy. Školu možno posuzovat spíš nežli jednotlivce i na ty dojde řada, až jestlí samostatně jednou vystoupí. A škola Kalvodova zdá se býti v celku dobrá a vedení Kalvodovo správné už proto, že žáky své vždycky staví přímo před skutečnosta technické obraty jim vysvětluje a sděluje. I kdyby z takových škol jen dobře vycvičení di letanti vycházeli, plnily by řádně svůj úkol, nebot zdravý diletantismus v umění výtvarném je věcí pro celkovou kulturu uměleckou velké důležitosti. Ne tím že sám produkuje, nýbrž, že může víc a lépe pronik velké dílo umělecké, nežli platonický amatér nebo náhodný pozorovatel.
Al Kalvoda Kalvodův Praha
14 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) (Technika kursů. — Menšina na bursác rozhodující. — Prodeje, které kurs zvý- šují a koupě, které jej snižují. — Kur sové ztráty početní. — Domácí trh jeho nová akciová emise.) Vývoj obchodu v poslední době na burse pražské a vídeňské podává zajímavý doklad o technice kursů. Právě ve stagnaci a v klidném obchodu, resp. v nedostatku obchodu, kdy trh živoří nepatrnými závěry, vidíme jen důkaz, že na bursách nerozhoduje většina majitelů toho neb onoho papíru, která své papíry klidně ponechává v bezpečném úkrytu tresoru. Tato většina netvoři kursy, nýbrž staví je menšina, s papíry oněmi operující. Přizíráme k bursov- nímu paradoxu, že jestliže při bojích parla- mentních rozhoduje většina, naopak na bur- sách domáhá se hlavního slova menšina. Jest všeobecným názorem, že kur- sová úroveň některých papírů, opakujeme, jen některých — poněvadž kategorie jiné, tak zvané speciální, jako na př. nyní rakouské papíry „mu- niční“, neb vojenského průmyslu, jsou v kursu již náramně vysoko — jest poměrně nízká — jak se zřetelem ke své výnosnosti, tak i s ohle- dem na pravdě podobnou a nadějnou budoucnost Kapitál také neváhal a neváhá v určitých pří- padech vyměňovati svůj majetek v papírech pevně zúročitelných, když tyto se daly směrem sestupným, za tyto slibné akcie. Avšak vidíme, že tyto koupě pevné pro seriosní kapitál nejsou s to, aby pozvedly kursovou úroveň nebo aby vytvořily tak zvanou konjunkturu bursovní. Nen hlavní vzpruhy pro takovou epochu — nevy- stupuje minorita se svými koupěmi spekulačními.
Nen
15 article
Zde vidíme negativní působení stagnující men- šiny, na druhém polu trhu mohli jsme spatřiti její působení positivní. Z rakouských rent, jichž suma přesahuje více než 4 milliardy korun, v době minulé přicházela na trh asi pětitisícá čásť a tento zlomek, poměrně velmi malý, po- stačil v mnohých dnech, aby patrně snížil kurs. Většina pevných majitelů těchto papírů byla zná- silněna zase minoritou. Tato positivní činnost menšiny vyniká jakc zcela všední zjev ještě významněji zejmena př těch akciích, jichž trh není zeela pravidelný a v nichž zboží a poptávka zřídka vyniká. Mů- žeme poukázati ku příkladům: V bursovních bulletinech se konstatuje často, že náhodná pe- ložka Buštěhradské dráhy nebo akcií Daňkovek kurs silně snížila a naopak, že z příčiny náhodné poptávky se záznam vymrštil. Tento zjev ne- pravidelného obchodu jest zejmena na pražské burse pravidelným, ježto kontinuita poptávky a nabídky jest velice omezená. Profo závěry a kursy kolísají ve velice nápadných změnách. Tak se stává, že ten, kdo 25 kusů domácích akcií vybízí, sám určuje kurs, a nikoliv ten — ze správní rady snad — kdo v mlčelivém úkrytu akeií těch má na sta. Jestliže v onen den pro- deje, který nikterak snad nemusí vzniknouti z příčiny menší vnitřní hodnoty onoho papíru, nýbrž může býti důsledkem pouhé potřeby pe- něžní, nebo nutnosti kryti jiného závazku — ne- čelí oné vybídce poptávka, jestliže onomu pří- livu snad 50 kusů nabízených akcií nestaví hráz limit ke koupi, jest onen papír vydán na milost a nemilost sublicitace sensálů a druhý den může majitel oněch seť kusů dotyčného papíru státi před skutečností, že jeho jmění, sestávající z několika set dotyčných papírů, se snížiloo mnoho tisíc. Pak ovšem obyčejně nastává kor- rektura. Po úspěších menšiny domáhá se svého práva také většina.
Daňkovka
16 article
Tak vznikají početní ztráty akciového jmění. myslíme však, že událostí takových není třeba pojímati přespříliš tragicky. Jest obyčejným zje- vem, že po episodách náhlého snížení kursů, jak shora naznačeno, nastává nutná korrektura,a věc jest vyvážena také tím, že, jestliže ojedinělá vybídka v akciích způsobí prudký pád, naopak zase ojedinělá poplávka má důsledkem silné vzpružení kursů. Všechen význam těmto změ- nám kursovým však odepřen býti nemůže a víme ze svého okolí, jakým dojmem působí ona čí- slice kursu, v úřadním listě znamenaná, na ma- jitele dolyčného papíru, třeba bylo tomu dobře známo, z jakých náhodných příčin nebo z jakých důvodů přechodných kurs onen změně dotyčné podlehl. Zjevem, na první pohled dosti nevysvětlitel ným bývá, že příkazy ke koupi kurs snižují příkazy na prodej záznam zvyšují. K tako- vému tvoření kursů docházíme obyčejně při roz- kazech limitovaných.
17 article
Použijme příkladu: Na pražské burše jest příkaz ke koupi 50 Daňkovek za 320.—, na druhé straně pak příkáz na prodej za 332. — Nynější denní kurs 328.—. Kapitalista, kterému by se denní kurs zdál býti přihodným ke koupi. limituje svůj rozkaz kursem 328.—. Ježto lími prodejní 332.— jest pevný, nedochází k obratu a kapitalista, jestli onoho papíru přece žádá. musí přistoupiti na prodejní kurs 332.—. Tímto způsobem rozkaz ku prodeji 50 Dan- kovek za 332.— zvyšuje kurs z 328. — na 332.—. A věc jest naopak s limitem ke koupí za 320.—. Přijde na trh rozkaz ku prodeji 25 kusů a opět za denní kurs 328.—, rozkaz kupní za 320.— jest pevný. Strana prodávající při- způsobí se tudíž kupujícímu a koupě Dan- kovek snižuje kurs z 328.— na 320.—. Rozhodnou v télo příčině jest ovšem nalehavose koupě nebo prodeje. Strana, která projeví větší setrvačnost, buďto prorazí svým kursem — anebo jí onen kurs uteče. Ježto pak v mnohých případech rozkazy kupní nebo prodejní nejsou vymezeny přesným kursem — limitem — ona zásada zvýšení kursu prodejem a snížení koupí dochází dosti často výrazu. Mluvili jsme o majoritě v cenných papí- rech znásilňované minoritou, máme však za vhodné, poukázati také k eventualitě, že ona minorita mnohdy se stane majoritou a tu z pra- vidla stojíme v době silné epochy spekulační.
dan
18 article
Většina akcií spočívá v pevném majetku kapita- listů, avšak v dobách rozohněné spekulační fan- tasie vycházejí papíry ony z onoho útulku na vý let la hausse, a v tomto případě přejímá hlavní vedení spekulace. Poměr mezi spekulací na vze- stup kursů a mezi kontreminou na čas přerušuje zákon rovnováhy. Menšina stává se většinou, právě vnitřní příčina, proč pevní majitelé akcií v příčině ocenění jich majetku jsou znásilňování oněmi majiteli přechodnými, spočívá v této okol- nosti náhlé majetkové přemoci. Tato situace bývá u spekulačních papírů běžných. Na domácím trhu peněžním stále udržoval se charakteristický zjev menší agilnosti v pa- pírech k uložení kapitálu, neboť i bez glos a po- známek se vyciťuje poznání, že stá,t n továrna na cenné papíry chystá seknadprodukci, tak že pro papíry závodů soukromých bude odby dosti nesnadný. V rentách vídíme spíše vybídku a pozoruhodno jest, že i při poměrně nízkém kursu renty květnové a červencové pro náhodné uložení kapitálu od našich kapitalistů se raději voli domácí zástavní listy ve stopách našich vývodů, že jednak další ústup rent není vyloučen a jednak že kurs hodnot našich se po- važuje za bezpečnější. Z akcií zaznamenáváme klidný směr v akeifch bankovních. Akcie Živno- stenské banky hledány za 250.—, Unionky za 244.— a České průmyslové banky za zvýšeného kursu 414.—. Emisse nových akcii České prů- myslové banky postupuje velmi úspěšně a se zřetelem k té okolnosti, že velké položky dotyč- ných akcií byly již upsány od dřívějších akcio- nářů předem, nelze již nyní pochybovati o úpl V Praze, 4. června.
Praha Český průmyslový banka
19 title
Karel B. Mádl.
Mádl
20 article
ném zdaru této transakce, ježto k veřejnému upisování jest vlastně vykládána z nových 5000 kusů akcií formálně pouze část. Z průmyslových hodnot jednány Daňkovky za 330.—. V Ruston- kách jmenován kurs 265.—, v Podolských 156.—. Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 4. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Obchod na trhu efektivním je celkem klidný chabý. Hlavní zájem soustřeďuje se na zprávy stavu osení. Dle toho, jsou li příznivé či nepří znivé, kolísá také smýšlení na burse. Lijáky z po sledních dnů se dosavadní pessimistické názory po někud zlepšily, ale o tom není více pochyby, že le tošní žně nebudou ani přibližně tak dobré, jako po slední dvoje. Naproti tomu neměly však zprávy z bojišt téměř vůbec žádného účinku. Také trh s papíry ukládacími se poněkud uklidnil. Podstatného spevnění není zde ovšem dosud, poněvadž jsou obavy že nastávajícími silnými emissemi rent nastane nové klesnutí. Na trhu bankovním získaly kreditky zprá vami, že Rusko zamýšlí objednati u Stabilimente tecnico v Terstě pět velkých lodl. Dosud se však tak nestalo. Unionka dostala se sloučeným s ní staveb ním konsorciem zadány příslavní stavby v Terstě tím se dostala do užších styků s finančním erárem, tak že bude asi též pověřena emissí půjčky, jež jest praeliminována pro terstské přístavní stavby.
Vídeň Rusko
21 article
Hnutí v akciích Unionky však nenastalo. Na trhu s papíry dopravními působí stále ještě příznivá rozvaha na podílní listy severní dráhy cfsaře Ferdinanda, ačkoliv se z mnoha stran nalehá na snížení sazeb. Požadavek takový byl učiněn také v minulé schůzi státní železniční rady, kdežto z druhé strany byla vláda současně interpellována, nepomýšlí li na brzké sestátnění severní dráhy. Od- pověď zněla dilatorně. Snížení tarifu bude však as spíše docileno, poněvadž jest v zájmu železničního ministra, aby byl výnos vzhledem na sestátňovac rentu snižen. Každým způsobem nutno však vyčkati valné schůze severní dráhy. Jednání severozápadní dráhy s kuratorem priorit vedlo k posilivnímu vý sledku. Definitivní narovnání stane se asi v nejbliž- ších dnech. Nekonvertovaným prioritám nabídnuta bude konverse opětně za stejných modalit. Na trhu peněžním nastalo opět zlevnění. Soukromý diskont klesl na 3—31/1a %. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení:
Ferdinand Unionka
22 article Rak. korunová renta . ..
Rak. korunová renta . .. Rak. zlatá renta . . . . . 118.20 118.40 Uherská zlatá renta . . . . 117.30 117.70 97 20 97.20 Uherská korunová renta .. 128.- Turecké losy . . . . . . 127.50 639.— Rak. kreditky . . . . . . 639 75 424. 50 426.40 Banka pro země rakouské . 748.50 747.— Uherské kreditky . . . .. 510.— 509.50 Bankovní jednota . . .. 925.50 Pozemkový úvěrní ústav . . 249.50 Živnostenská banka . . .. 634. 25 633.50 Společnost státní dráhy .. 78.50 Jižní dráha . . . . . .. 422.— Polabská dráha 1036.— 1019.— Buštěhradská dráha lit. B. . 852.— 838.— Dunajská paroplavební spol.. 481.— 481.50 Rakouská továrna na zbroj. 411.— 410.25 Alpinky .. 485.— 486.50 Rým. muráňská společnost 1990.— 2002.— Pražská železářská společnost 1205.— 1196.— Česká báňská společnost . 619.— 615.— Mostecká uhlářská společnost 765.— 769.— Wienerberger . . . . .. 680.— 676.— Schodnica . . . . . . . 239 20 239 30 Londýnská devisa . . .. 117.35 11737 Řišské marky . . . . ..
Schodnica živnostenský banka státní dráha jižní dráha železářský společnost Český báňský společnost Wienerberger Řišský marka
23 article
Uherská politika vystěhovalecká. Jednání uher- ského ministra předsedy se zástupci cunardské linie a „Adrií“ bylo včera dle peštské zprávy přiznivěa k uspokojení smlouvajících stran ukončeno. Ustano- vení smlouvy, dle kterého má vláda zaručiti cunard- ské linii dopravu alespoň 30.000 vystěhovalců ročně do Ameriky, bylo v souhlase se zástupci linie této škrtnuto, aby nebylo lze vystěhovalectví do Ameriky klásti překážek. Jinak smlouva nezměněna. Tím tedy splněno přání, o němž jsme včera šíře mluvili. Soverní dráha císaře Ferdinamda.. Na posledn schůzi státní železniční rady byla otázka sestátnění severní dráhy císaře Ferdinanda opět důrazně akcen- tována. Ne z národních motivů. Ti, kdož po sestát- nění tomto tak volali, odhodlaii se ke kroku tomuto z motivů čistě věcných. Tarifnictví a služba dopravní severní dráhy neuspokojují na žádné straně. Vedení dráhy dávno neřídí se ohledy na potřebu obchodua průmyslu zemí a krajů, kterými dráha probíhá, nýbrž jen a jen momenty zištnými a germanisačními. Druhou okolnost by jí konečně i ti, kdo po jejím sestátnění volali, z valné části rádi odpustili, kdyby tariíní politika dráhy této nesahala jim — do kapes. Odpověď vládní na po- žadavek postátnění byla neslaná, nemastná, celkem ale budila dojem, že vláda na sestátnění toto zatím nepomýšlí. Tím měně pak, že má po ruce lacinou vý- mluvu nepracovitosti parlamentu. Po stránce finančně- politické jest toto váhání vlády neomluvitelno. Zatím co se na jedné straně proliústavním způsobem kupí nová a obrovská břemena, povoluje se severní dráze zvyšování tarifů, které svým effektem výnosovým bude míti jednou hluboký vliv na výkupní rentu dráhy této. Čím větší bude výnos, tím větší bude renta tato a lim hůře při budoucím sestátnění pochodí stát, t.j.
Adrie Ferdinand Amerika
24 article
poplatnictvo. Vypadá to zrovna tak, jakoby správa státní zůmyslně šla touto cestou, aby navalovala pře- kážky sestátnění. Jak nemístnou byla ochola vlády k loňskému zvyšování sazeb severní dráhy, patrno nejlépe z toho, že dle výnosu loňského roku převýšil výnos akcie opět K 200.— (262.5 K), t. j., že nastal případ, kdy vláda má právo žádati za sní žení sazeb. Jsme opravdu zvědavi, bude-li práva toholo letos použito. Loňské zvýšení bylo v plném slova smy- slu bezdůvodno. Hospodářská stagnace r. 1902 měla ráz čistě přechodní a přechodním byl i pokles vý- nosu dráhy cís. Ferdinanda. Loni nastalo zlepšení, jehož známky se zračily na všech stranách již v době, kdy svolení ke zvýšení sazeb dáno. Viděl je každý, jen ne vláda, která má vždy ochoty dosti, jde-li o ústupky pro p. Jeitelesa a jeho správy. Tato bezhlavá politika budí ovšem ve světě obchodním velmi nepříz- nivou ozvěnu a nepřekvapuje, že i ke dráze této tak benevolentní Dornův týdenník není s tarifní praxí touto spokojen. List tento neplaiduje sice pro snížení tarifů, dotýká se ale jiné stránky. „Všeobecny jsou stížnosti, že severní dráha neprovádí nutných investic.
Ferdinand Dornův
25 article
Se stanoviska veřejných zájmů dopravních nutno toho litovati. Pomysleme jen na ruskou dopravu, kte- rá trpí dle úsudku všech odborníků nedostatečným vypravením hraniční stanice Granice. Nebylo by mož- no vládě, aby působila v tomto směru na severní drá- hu, nechce-li již donutiti ji ke snížení tarifů?“ Pod- nět tento není nemístným, jen že: správa dráhy ve- dena snahou co nejvyšších výnosů a tím snahou po- jistiti si co možno velikou výkupní rentu, sotva asi provede hlubších změn. A nějakým záplatováním věc napravena nebude. A proto zbývá zase jen starý refrain: úsilí o rychlé sestátnění, protože dnešn vláda pomáhá mnohem ochotněji akcionářům, ger- manisujícím železnice, než financím tohoto státu .. Výkazy dráh. Příjmy buštěhradské drá- hy v květnu činily na trati lit. A. 602.360 (+ 30.200) K a na trati lit. B. 1,110.128 (— 15.400) K. Celkové při- jmy ledna až května t. r. činily: na lit. A. 2,960.485 + 180.098) K a lit. B. 5,545.486 (+ 141.386) K. — Příjmy české severní dráhy činily v květnu t. r. 846.324 (+ 1408 K a od ledna do května 3,988.359 (+ 55.232) K. Výkazy jsou tedy vesměs příznivy. — Včera konána ve Vídni valná hromada severn dráhy cís. Ferdinanda. Dostavilo se 28 akcio- nářů. Zprávy schváleny a usneseno po návrhu správní rady, vypláceti úhrnnou dividendu 262.5 K na akcii. na nový účet se přenese K 2,265.337 Elektrický pohon na švýcarských drahách. Jak se z Curychu oznamuje, radili se nedávno záslupci spolkové rady švýcarské s delegáty velikých strojíren o otázce, bylo-li by lze a za jakých podmínek za- vésti na švýcarských drahách elektrický pohon.
Ferdinand Granice Vídeň Curych
26 article Otázka tato bude podrobena ještě zevrubnému studiu.
Otázka tato bude podrobena ještě zevrubnému studiu. Různé zprávy. V prvých čtyřech měsících t.r vykazuje německý vývoz železa a železného zboží všeho druhu pokus o 275.267 t. oproti téže době lonské. Celkem vyvezeno zboží uvedeného 945 953 t. V dubnu t. r. vyvezeno 255.784 t. proti 251.273 t. v březnu a 204.831 t. v únoru 1904. Dle toho jeví vývoz dubnový přískok 4551 t. —. Jak »Frankí. Zig.« oznamuje, byla výroba bavlnář- ských tkalcoven na jihu amerických státu spojených opět obmezena, takže nyní jest cel- kem nezaměstnáno nebo pracuje jen půl dne 50.000 dělníků.
27 article
Petrohradská bursa. Trh petrohradský jest téměř bez obchodu. Bursa nachází se v očekávání zpráv o větších bojích na asiatském východě a proto nemůže se obchod patřičně vyvinouti. Kursy vykazují sice většinou slabší tendenci, avšak realisace nebyly na- léhavé, což jest důkazem, že papíry nalezají se v pev- ných rukách. Ti, kdož obavami byli napiněni, přikročili již dříve ke zmenšení svých posic; při nižších zázna- mech pak možno vždy pozorovati značnou koupěchti- vost. Určitým znamením důvěry jest, že po bitvě u Kinču všechny ruské hodnoty zůstaly beze změny a v cizozemsku ruská renta ještě stoupla. Na trhu ban- kovním panovala stagnace a teprve ke konci týdne kursy ochably. Akcie mezinárodní banky obchodovaly se po 351.— až 346.—. Akcie ruské banky pro vnější obchod ustoupily ze 287.— na 283.— a akcie diskoniní banky ochably ze 352.— na 345. O akciích posledně jmenované banky dovídáme se, že jsou velmi dobře umístěny a jest jen málo zboží na trhu. Bilance byla velice opatrně sestavena a dle dosavadního chodu očekává se za letošní rok lepší výsledek nežli za rok loňský. Papíry petrolejové zachovaly pevný trh. Akcie spol. Baku stouply na začátku týdne o 5 rublů na 440 a zachovaly tento záznam až do konce. Akcie manta- ševské spol. obchodují se teď bez dividendy, jež byla plačena ve výši 5 rublů a kurs znamená 182 a tudíž o 2 ruble níže nežli před týdnem. Akcie kaspijské spol. se též v kursu nezměnily a jednají se od pátku bez dividendy (220 rublů). V podílech Nobelovy spol. ne- došlo k obchodu a kurs se nezměnil. Hodnoty železář- ské držely se pevně a kursy se jen nepatrně změnily.
Bursa Nobelův Bak Manta
28 article
Značnější poptávka panovala po akciích rusko-balti- cké vagonky a po akciích spol. Phönix, jež oboje do- staly značné zakázky od státních dráh. Prvnější akcie obchodovaly se po 765.— až 772.—; dividenda odha- duje se na 60 rublů proti 45 r. roku loňského. V po- slední době stoupl kurs již skoro o 70 rublů. Akcie spol. Phönix obchodovaly se kolem 157— r. Čilejší obchod byl dále v akciích sormovských železáren, jež byly brány z trhu po 137.— až 138.—. Akcie putilov- ských železáren jednají se bez dividendy (platí 5.50r. proti 3 r. roku loňského) a znamenají 88 r. proti dří- vějšímu kursu 93.50 s dividendou. Akcie hartmanských strojíren zachovaly stejný záznam. Z papírů státních jeví renty ku podivu pevnou tendenci. Renta čtyřpro- centní pohybuje se stále kolem 91.— a 5% bony stejně zachovaly kurs 99.75. Ruské losy z roku 1864 ustoupily v kursu o 2 r. na 375.— a losy z roku 1866 klesly o 4 r. na 294.—. Na berlínské burse zazname- nává ruská 4procentní renta stálé stoupání vzdor ústupu Rusů k Port Arturu. Nejen berlínská, ale i londýnská a pařížská spekulace jest částečně engažo- vána v kotremině a proto k ultimu bylo pozorovati stálou poplávku. Kurs zlepšil se z 90.60 na 91.30. Akcie ruské banky obchodovaly se po 114%; akcie ostatních bank nebyly znamenány Z ústředních jatek a dobytčího trhu král. hlav. města Prahy. Na trh dobytčí dne 6. června t. r. při- hlášeno jest 240 kusů hovězího dobytka původu do- mácího a 680 kusů původu haličského a uherského.
Rus Port Artur Praha Phönix
29 article
Závody ze stříkačkami proti mšicím chmelovým. Výbor chmelařsko bospodářského spolku pro okres lounský oznamuje, že dohodl se s výborem českého chmelařského spolku pro král. české uspořádati za- vody se stříkačkami proti mšici chmelové. Tyto spo- lečné závody budou se konati v Ročově dne 11. 12. června, kde bude i výstava konkurujících stří- kaček. Proto veškeří pání, kteří se přihlásili u chmelařsko-hospodářského spolku pro okres lounský, zašlete konkurující stroje tak, aby byly do dne 9. června v Krupé, nádraží dráhy buštěhradské, pod adresou: Konkurence stříkaček chmelních. K rukoum Frant. Schneidera, řídícího učitele v Třeboci. Odlud budou na náklad sloučených jednot na místo závodní bezplatně doručeny Výroční trh v Počátkách, jenž připadl letos na svátek sv. Jana Nep., bude dne 13. L. m. Pražské trhy. Od června t, r. budou se konati na Havličkově náměstí opětně trhy na oves a to každou sobotu od 8—9. hod. dopoledne. Dále se od června t. r. překládá trh na ovoce ve velkém, při kterém dovolen jest prodej jen v množství od 10 kg opětně na Havličkovo náměstí a bude trvati do 11 hodin dopoledne. Insolvence. Ferdinand Pešl, soukenník v Hra- nicích. Božena Nikodemová, modistka v Brně. K.
František Schneider svatý . Jan Nepa Pešl Nikodemová Ročov Krupá Třeboc Havličkov náměstí Havličkovo náměstí Brno český chmelařský spolek pro král hospodářský spolek pro okres kg
30 article
Zapala, zlatník v Krakově. Filip Heller, obchodník v Ústi n. L Josefa Wellischová, obchodnice v Bosko- vicích. Evžen Matýsek, obchod s galanterním zbožím v Novém Jičíně. Stern a Herschel, obchod s potře- bami krejčovskými ve Vídni—I. Karel Hill, uzenát ve Vídni—IV. Frant. Machek, obchodník v Olomouci. Isidor Thein, panská konfekce v Praze, ve Vodičkově ulici. Marie Schöftová, modistka v Plzni. K. Sicherl, prot. obchodník v Mariboru. Arnošt Jenniker, ob- chodník v Lublani. Banky, záložny a spořitelny. Zvýšení kapitálu České průmyslové banky. Ačkoli lhůta určená pro upsání nových akcií České průmyslové banky teprve dnem 10. t. m. uplyne, bylo již tolik akcií upsáno, že lze již nyní celou subskripci pokládati za zajištěnu. Jak se dovídáme, byl úspěch tento docílen tím, že nejen téměř všichni akcionáři práva přejímaciho využitkují, nýbrž i z kruhu neakcionářů čilý zájem pro tyto akcie se jevl. 28. května 4. června 99.330 99.30 920.— Za měsíc květen 1904 vykazují- vklady výplaty korun Spořitelna král. města Mladé Boleslavi . . .. Spoř. města v N. Strašecí . Spořitelna v Příbrami. .. Záložna Počátecká . . . Obč. zál. ve Slaném . . .
Heller Wellischová Evžen Matýsek Stern Herschel Hill František Machek Thein Schöftová K Sicherl Jenniker Krakov Bosko Nový Jičín Vídeň Olomouc Praha Vodičkův ulice Plzeň Maribor Lublaň Mladá Boleslav Příbram Český průmyslový banka
31 article
307.055 235.542 90.387 38.924 186.245 257.154 34.87 19.601 104.163 128.967
32 article
Trhy peněžní. x. Z Vídně, 4. června. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Též na dnešní burse zavládal úplný klid. Ani zprávy o deštích v Uhrách, ani uspokojivý dojem billance železářské společnosti pražské ne- mohly zaplašiti nechuť. Pod dojmem stagnace kursy poněkud zlaciněly, avšak přiznivé základní smýšlení nebylo značně poškozeno. Z večerních burs zahra- ničních oznámeno vesměs smýšlení chabé. Obě kre- ditky, bankverein a bodenkreditky zlaciněly. Státní dráha, jižní, ústecko-teplické a buštěhradské lit. A. zlaciněly. Ze železářských byla po pražských žele- zářských na uspokojivý dojem semestrální billance větší poptávka za kursů dražších. Ostatní hodnoty této kategorie byly chabější, protože poslední ne- příznivé zprávy americké z trhů železářskýcha chabost berlínského trhu báňského tím způsobená zavdaly podnět ku prodejům. Alpinky, rýmavské, české báňské a huť Rudolfova zlaciněly. Petrolejové, hirtenberské a některé stavební byly dražší. Trh rentový byl klidnější za smýšlení nezměněného.
Rudolfův Vídeň Uhry
33 article
Státní losy z r. 1854 po včerejším úpadku silně se zotavily. Devisy a valuty nezměněny. Na eskompt- ním nezměněno, 3—31/1s%. x. Z Vídně, 4. června. (Telfgrm »Nár. Listů«.) (Večerní bursa.) Kreditky 640.—, po —.—, —. uherské kreditky 748.—, anglobanka 229.—, bankovní jednota 510.—, unionka 519.—, länderbanka 427.— státní dr. 634.25, —.—, jižní dráha 79.—, pol. dr. 423.—, severozápadní dráha 415.—, turecké tabákové 328.—, rýmavskomuráňské 487.—, alpinky 412.— květnová renta 99.25, uherská korunová 97.10, turecké losy 128.50, marky za hotové 117.36, ultimo —.—. Smýšlení velmi klidné. x. Z Vídně, 4. června. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo znači peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.—, 198.20, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—, Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—. Brussel na delší lh. —.—, —.—, Némecko šeka
doktor Vídeň Amsterodam Brusel