ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 95bd20f0-7129-11dc-859c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 34 celkem · entity: person 86, work 38, place 37, org 20
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
5. června 1904.
4 masthead
Číslo 154
5 article
....Při těchto prostých slovech cítil jsem jak mne smysly opouštějí. Zdálo se mi, že všechna láska k životu mi rázem vzata . . . že nic nikdy nezažehná hrůzu, kterou ve mně těch ně- kolik slov způsobilo. „Poslyš, můj Jiří,“ pokračovala nedbají mého zděšení, dělajíe jakoby o něm ani tušen neměla; „víš, že jsem brzy po svém sňatku učinila smutné odhalení, které učinilo rázem konec měmu dosavadnímu klidu a přeneslo mne do života plného běd a hrůzy. Můj muž, dříve vždy tak milý a pozorný, stával se den ode dne více obětí ohavné neřesti... Jaké jiné jméno mohu dat prokleté vášni, která z muže vzděla- ného a jemného učinila zuřivého blbce ... ty víš o tom všem, viď? Bylo to krutě neštěstí. Mezi mnou a mým mužem brzy přestaly všechny styky, žili jsme zcela odloučeně, pouze k jídlu jeme přicházeli do společné jídelny k vůli slou- žícím, aby smutný poměr náš neuhodli. Také jsme přijímali pravidelně návštěvy a opláceli je; vůbec zařídili jsme vše tak, že mimo nejbližšt přátele, neměl nikdo tušení o pravém stavu věcí. Našími hosty bývali ponejvíce přátelé a příbuzní se strany mužovy, moji byli méně četni, ale celkem společnost naše byla velmi vybraná. Mezi našimi navštěvovateli a hostmi nejčastějšími na- lézal se také dosti blízký příbuzný měho chotě, mladý muž, velmi známý v kruzích úřadnických a tomu podařilo se dáti mi na jevo jemným a ušlechtilým způsobem soucit, s jakým sledoval mé tajné utrpení.
Jiří
6 article
... Ale nač bych to dlouze líčila, přerušil se pojednou vypravovatelka této dosud nepřiznané příhody. Nač bych tě unavovala povídkařským líčením? Ničím nedá se odčiniti co jednou bylo ... ani samou vůlí boží ne ... Tento duchaplný a pozorný muž bez velkých obtíží — (6 nemohu mu věru ani vyčítati více, než že dovedl pro- mluviti v čas a vhodně k měmu srdci, tonoucímu v smutku a nejhlubší opuštěnosti a že snadno dala jsem se strhnouti k tomu, abych mu neod- pírala sluchu) — tento muž dosáhl jednoho dne toho, že jsem mu přislíbila návštěvu, že jsem od něho přijala klíč od jeho bytu a že jsem mu určila dobu, kdy přijdu ... Zatím, co Mea Maria toto vyprávěla od- hodlaně, ale s patrným rozechvěním, prostě a pravdivě, nešetříc sebe, seděl jsem zdrcen u je jích nohou, skráně mé byly žhavé, ruce ledové, zdálo se mi, že sřítí se celý svět, že vůbec ani více nežiji ač jsem těžce dýchal. ... Řekla jsem ti již to nejhorší, můj milo vaný Jiří, pospišila si doložiti, z útrpnosti bez- pochyby nad mou zdrceností. V ustanovenou hodinu vešla jsem do příbytku, který mi byl po- psán tak zevrubně, že bych ho byla poznala ise zavřenýma očima. A ve skutečnosti panovalo v předpokoji i ostatních místnostech, jimiž jsem prošla, pološero, smutnější než noc... A nikdo nepřicházel mne uvítat. Nebyla jsem nikdy bázliva, ale neočekávano samota, úplná opuštěnost, která mi tu zela vstříc. zbavila mne rozvahy a naplnila hrůzou, zdálo se mi, že jsem se octla v nadpřirozeném světě. Klesla jsem do nejbližší lenošky, přitiskla ruce na oči a setrvala jsem tak, neuvědomujíc si ani dobu, ani místo, ani příčinu, která mne sem za- vedla, mysl mou cele zaujalo jakési hrůzné polo- snění...
Marius toto Jiří
7 article
A potom — po jak dlouhé, kruté době! — probrala jsem se pomalu k vědomí. Rozhlédla jsem se po komnatě, v níž jsem se octla a ztrá- vila tak podivným způsobem hodinu svého ži- vota. V komnatě bylo vše uklizeno, činila dojem milého, spořádaného bytu. Bylo tam mnoho ro- dinných podobizen po stěnách, knihy a piano Vzpomněla jsem na svůj vlastní byt, tomuto tolik podobný, a svědomí se ve mně ozvalo. Náhle jsem se zvedla a kráčela rychle touž cestou, kudy jsem přišla. Na schodech, které zdály se mi neobyčejně osvětlené po pološeru. z něhož jsem vyšla, ovládla jsem úplně všecky své smysly. Zastavila jsem se před oknem do- movníkovým, který zdál se mne očekávat a hned mi řekl: — Milostivá snad přichází od pana ba- rona X...? Bojím se, že se mu něco stalo. Řekl mi, když odcházel, že se vrátí v devět hodin a že nepřijme žádnou návštěvu, vyjma dámu, mající klíč od jeho bytu ... Neposlouchala jsem dále tohoto troupa: „Zde je ten klíč,“ vhodila jsem mu ho pod nohy a utíkala jsem ven, kde teprve daleko odtud jsem se zastavila, abych nabrala dechu. A venku byla tma a mráz, nikde nebylo vi- děti povozu, jen z povzdálí zaznívalo sem hrčení kol a selé mé bytosti zmocnil se znovu pocit zoufalé opuštěnosti. Nohy se mi chvěly a já mu- sila se opříti o zeď, abych neklesla. Pojednou přístoupil ke mně mladý muž, oblečený jako dílovedoucí v neděli, s obličejem vlídným, plným ochoty a tázal se mne zdvořile smekaje klobouk: „Milostivé paní je churava?“ „Ano, pane ... promiňte ... najednou se mi udělalo nevolno... snad ze zimy .. . šla jsem na návštěvu... nedaleko odtud . . . doufala jsem, že najdu povoz . .. „Opravdu, není tu ani jeden.. . ale na- jdeme ho brzy, řekl; chcete-li se o mne opříti, doprovodím vás až ke stanovišti. Jdu domů, ne- mám na spěch.
8 article
Přijala jsem ihned nabídku toho dobrého muže a v jeho přítomnosti vrátila se mi rychle síle a klid. Můj úslužný průvodce jal se mi vy- právěti, že ztrávil večer u svého staršího sou- druha, jehož dcera stala se dnes jeho nevěstou po dlouhém čekání. Vyprávěl to šťastně a hrdě, byl jist, že je milován, neboť jeho nevěsta byla i žárliva — ale zbytečně věru, nezarmoutí ji nikdy. Tato prostá slova velice se mi zalíbila aja mu řekia s úsměvem: „Co by tedy říkala vaše nevěsta tomu, ž mne zde tak dvorně doprovázíte? „O milostivá paní,“ odpověděl, dívaje s mi do očí pohledem přísným a počestným, ja- kého je schopna jen ušlechtilá duše; „nic by neříkala... to není nic zlého ... je vidět hned, s kým je nám činiti. Přiznávám se, že se mi oči zalily slzami a že má ruka se trochu zachvěla na jeho rameni. Jaké štěstí zasluhovati vždy takové slovo! Ono mi ukázalo líp než všecky knihy a kázání pra- vou cestu. Tato prostá věta učinila mne pro vždy hluchou a slepou ke všemu dvoření. Když jsme se přiblížili ke stanovišti po- vozů, můj průvodce zavolal jeden a pomáhal mi zsednouti, spatřili jsme nositka, provázená dvěma sluhy a několika pány: tento průvod ubíral se, řekl nám kdosi, do téhož domu, z něhož já vyšla a na nosítkách ležel bez vě- domí muž, který sklouzl se schodů, vycházeje z klubu a těžce se poranil ... Byl to on. Nespatřila jsem ho více, nebyla bych mohla snésti jeho přítomnosti. Nemilovala jsem ho ani, vždyť nepamatuji se ani na jeho tvář více. nevzpomínám na něho, jen událost tuto pamatuji si velice živě. Přerušila jsem veškeré styky se společností od onoho dne a nevídám žádného muže více ve svém bytu, vyjma tebe a ty nejsi v mých očích mužem, nýbrž šťastným dítětem. Nejsi spokojen? Mně to stačí... A více jsem ji nespatřil, ani já — vyrvala mi ji smrt.
9 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Výstava Usorge Sanídovy u příležitosti stého výročí narozenin slavné spisovatelky, jež se narodila 5. července 1804, byla olevřena v pařížském Oděonu Mimo památky její literární činnosti obsahuje vý- stava četné podobizny spisovatelky a členů její ro- diny. Mezi nimi vyniká především podobizna pramáti její rodiny, Aurory Koenigsmarkovy, rodilé Švédky. jež přišla ke dvoru krále polského, Augusta Saského. jehož milenkou se stala a jemuž porodila syna, po- zdějšího maršálka Morice Saského. Vedle prababičky jest usmívající se a napudrovaná druhá Aurora, dcera maršálkova a babička spisovatelky. Dopustila se me- salliance, neboť její manžel Dupin de Francueil byl toliko „maliř a čalouník“. Jeho čalounické umění zdědila po něm jeho vnučka — „kdybych nedovedla psát, mohla bych se vždycky ještě státi čalounicí,“ říkávala. Kreslila, vyšívala, malovala znamenitěa upravovala si svoje klobouky sama. Otec Sandovy. Maurice Dupin, jevil již záhy značné nadání pro hudbu: skládal písně a hrál na housle. Od spisova- telky samé, jejíž pravé jméno, jak známo, bylo Aurora baronka de Dudivant, jsou tu ovšem četné podobizny z nejrůznějších dob. Vidíte ji jako zamyšlené dítě. jako mladou paní (vlastní podobizna) s anglickým kadeřemi nad čelem dle mody z r. 1825, jako zkla- manou manželku a šťastnou matku (skizza Dela- croixova a podobizna Augusta Charpentiěra) atd. Mimo to podobizny jejích děti, především jejího syna Mau- rice, jenž byl jejím nejlepším a nejvěrnějším přílelem.
Koenigsmarkův Švédka Augusta Moric saský Dupin Francueil Sandův Mauric Dupin Aurora Dudivant Augusta Charpentiěra Mau Usorge Sanídův
10 article
Byl znamenitý kreslíř a jeho kresby tužkou, znázor- ňující krajiny, jež matka jeho líčila ve svých romá- nech, náležejí k nejzajímavějším číslům výstavy. K dalším zajímavějším čislům náleží vějíř, malovaný Sandovou samou, s karikaturami, „Delacrojxův výjev z Lélia“, znamenitá Contareova podobizna spisovatel- čina, sbírka jejích šatů a často popisované marionetly nohantské, modellované Mauricem Sandem, psací stůl na němž psala první svoje díla, její kalamář se vším příslušenstvím, odlitek její ruky a první a poslední stránka rukopisu „Indiany“. Výstavu zahájil p. Henry Marcel, ředitel krásných umění, duchaplnou řečí. = Půst a léčení. Zajímavý účinek postu na pa- cienta popisuje dr. Haddon v lékařském časopise „Lan- cet“. Jde tu o 65letého dělníka, jenž při sřícení se le- šení byl těžce zraněn. Lékaři z počátku neměli ni- jaké naděje, ale později se uzdravil Když jej lékař viděl sedm let potom, mohl chodit jen zvolna o holi. Ovšem vážil pacient as 21/2 centu. Shledáno, že býval vždycky silným jedlíkem. Teď trpěl mimo to velkými bolestmi v boku, nedovedl se sám oblékat a svlékat, spal špatně a nalezal se vůbec v prabídném stavu. Lékař jej při- měl, aby změnil úplně způsob svého života a podrobil jej pravidelnému léčení hladem. V prvních pěti dnech dostával pacient toliko dvakráte denně trochu ovoce.
Sandův Delacrojxův Mauric Sand Henry Marcel doktor Haddon Indiana Lana cent
11 article
Po této krátké době ubylo mu deset liber a mohl se již sám oblékat, také si bez cizí pomoci šněroval obuv, čehož již po léta nedovedl. Čím více pozbýval na váze, tím více mu přibývalo sil a počal pracovati v zahradě a konatí dlouhé procházky. Když byl jedva půl roku se řídil touto diétou, cítil se tak volným, jako by nikdy nebyl býval nemocen. Zatím co dříve měl tepnu nápadně nepravidelnou, bila později zase zcela pravidelně. Pacient také po léčení jedl toliko čtvrtinu toho, co před tím. Případ tento dokázuje zřejmě, jaký převrat v celkovém zdravotním stavu člověka může za určitých okolnosti způsobiti půst a jest zajisté mno- ho lidí, kteří by se, když churaví, především měli tázat, nejsou-li zvyklí příliš mnoho jíst a zdali by se své nevolnosti nezbavili nejbezpečněji a nej- rychleji tim, kdyby svoji stravu obmezili na pravou
12 article
= Z pouhého nadšení se nikdo Henají. Z Pešt dochází zajímavá zpráva o zkušenostech italských herců v Uhrách. Známá italská divadelní společnost signory Italie Vitalianiovy připadla na nešťastnou myšlenku, podniknouti uměleckou výpravu do Uher. země znovu získané pro zápasy s býky. V Pešti Sze- gedině, Komárnu uhradila znamenitá umělkyně jen tak tak denní výdaje. Avšak v Aradu udála se příhoda. jež přiměla signoru Vitalianiovu, aby okamžitě pře- rušila svoje pohostinské hry v Uhrách. Signor Carlo Duse jest nadšený republikán. Přibyv do Aradu položil krásný věnec u pomníku třinácti maďarských generálů. zastřelených r. 1849 po revoluci. Poněvadž úmysl Du- seův, jakož bývá často při podnicích herců, v čas se rozhlásil po městě, shromáždilo se před pomníkem větší množství lidí a signor Duse dal se tím pohnout. aby svým znamenitým hrdinným orgánem spustil pla- mennou řeč, ve které oslavoval hrdiny uherské a ital- ské revoluce. Řeč měla znamenitý účinek a deputace aradských demokratů — počtem dvaceti mužů — ode brala se k paní ředitelce, aby ji přiměla, by uspořá dala v nejbližších dnech představení na prospěch po mníku Košutova, chystaného pro Arad. Šignora Vita- lianiova s radostí přislíbila a dala na program večírku Košutova Giacomettiovo drama „Marie Antoinetla“. v níž má parádní úlohu. Avšak nastojte! — do divadla se dostavilo toliko devět osob, tedy právě o jedenáce osob méně, než čítala slavná deputace. Rozhorlena rozhodla se signora Vitalianiova vrátiti deviti nadšen- cům pro Košuta vstupné, vůbec nehrát a Arad co nejrychleji opustit .. míru.
Vitalianiův Carla Košutův Antoinetl Uhry Pešť Sz Komárno Arad
13 article
Číslo 32.
14 article
Šnchy- Pořádá J. Rašovský. Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava. Úloha č. 67 (originál) JUDr. Josef Zelinka, MIl. Boleslav
J Rašovský JUDr Zelinka Morava
15 article
Mat ve 2. tazích
16 article
Partie č. 54. Hrána v VII. setkání turnaje v Cambridge Springs Hra střelcova. Bílý: K. Schlechter. Černý: F. Marshal 1. e2—e4 120. Dc4—g4+ Kg8— f e7—e5 2. Sf1—ct Jg8—f6 21. Dg4—h31) Sb6xf2— 3. d2—d4 o5xKdá 22. Kg1Xf2 k) De6—bo- Db6—as- 4. Jg1—f3 a) Sí8—c5 23. Kf2—e2 Da6—be- 5. 0—0 d7— d6. 24. Ke2—f2 Va8—ds 6. c2—c3 c) d4xcc3 25. Kf2—e2 o—o 7. Jb1xc 26. Dh3xh6-- Kf8—e9 8. Se1—g5 Se8—e6 Ke8—e7 27. Jf5—g7- 9. Dd1—b3 Se6xkc4 28. Jg7—15— Ke7—d7 10. Db3xc4 h7—he 29. Dh6—h Db6—a6 11. Sg5—h4 Jb8—d7 30. Ke2—f Vd5—d2- 12. b2—b4d) Sc5—b6 Da6—eo 31. Kf2 —gí Kd7—cs 13. e4—6510) d6xKe5 32. Dh3—g4 14. Va1—dí Dd8—e7 Vd2—dt 33. h2— h4 Vd4—f 15. Vdixd7! g) De7xd7 34. Dg4—e 16. Sh4f6 e5xkKf4 35. Vňi xk«c ft g7Xfo 17. Je3—d5 Dd7—e6 Vds —ds 36. De2—g4 18. Jf3—h4! Ví8—de 37. Jí5—e7- Kc8 —dsl 19. Jh4—f6l h) Vdsxd5 la bílý se vzdal.
K Schlechter Černá F Marshal Sb Jf Jg dh Vd Vdixd Vdsxd Cambridge Springs Virginie e 7 g 7 Kd 7 Kce 8 Sf 1 c 5 23 Kf 8 — e 9 8 e 7 27 d 7 10 Vd 2 4 35 Vd
17 article
Poznámky dle „D. Wochenschach.“ a) Keidavským doporučovaný tah, kterým bílý vzdává se pěšce ve prospěch útoku. b) O něco lepší než 4. . . . JXe4. Bílý mohl též hráti 6. JXd4 JXKe4 7. Vel d5s. SXd5 DXKd5 9. Jc3 atd. d) Zabraňuje po následující oběti pěšce ústup střelci na e7. Pěkná oběť pěšce, která přivodí živou hru. f) Lepší bylo 13. . . . JXe5 14. JXe5 dXe 15. Vdí Sd4 16. Je4 g5 17. JXg5 h)g 18. SXg5 Dd5 nebo 15. Je4 g5 16. JXg5 hXg 17. SXg5 Dd5 18. Dh Jh7 a černý se již ubrání. Elegantní oběť kvality, kterou však bílý při správne hře jen remisy docíliti mohl. Krásně hráno ! Černý nesmí žádného jezdce damou bráti. Kdyby černý táhl 18. . . . c6 byl by tal jezdcem na 15! rozhodujícím. Chyba, kterou bílý prohrává partii! Mnohem sil- nější bylo 21. Dhö! De6 22. Jh6! (22. Dxche prohrávalo Ke8 23. Dh8+- Kd? 24. DXa8 SXcf2l— 25. KXf2 Vd2- nebo 25. Kh1 De4 26. Val Daa a černý vyhraje) Ke8! 23. Dí7.+- Kd8 24. Dg8+-a remis věčným šachem. Touto zajímavou kombinací vyhrává černý partii. Na 22. Khi násl. Sh4! 23. DXh4 DXKf5 ! a vyhraje rychleji Po 37. DXe6 rozhoduje Vdt++. atd. Hrána v VIII. setkání turnaje v Cambridge Springs. Odmítnutý gambit dámy. Bílý: F. Marshall. Černý: R. Teichmann 131. Vc6—c7+ Kg7—h6 1. d2—d4 d7—d5 2. c2—c4 e7—e6 32. Kg1 —f2 Vb8—b2- 3. Jb1—c Jg8— f 33. Kf2—g3 Vb2—b3 4. Sc1—g5 Se4— d3 Jb8—d7 34. Kg3—f4 c7—c6 Vb3—be 5. Jg1—f 35. Vř1—g1 6. 22—e3 Sd3—e4
D Wochenschach SXd JX SXg JXg Dhö Marshall Černá R Teichmann Vc e 7 Cambridge Springs Vela d 5 s Vdit Sd 4 16 dh 8 +Kd Val Dao sh 4 ! 23 Vdt + + e 6 32 JX 5 14 hXg 17 c 6 jh 6 Vd 2 24 c 7 + kg h 6 1 Vb c Jg c 6 Vb
18 article
7. Jf3—de Jf6—e4 37. Vgl—g3 38. Ve7—c6-+. Kh6—h5 8. c4xK d5 Je4xd2 9. Ddixd2 e6 xk d5- 39. Vc6 —f6 Vb8—bí 10. Sf1—d3 Sf8 —bt 40. Vf6— ce Vb1 —b8 11. 0—0 41. Vg3—g7 Vb8—e8 12. a2—a3 Sb4xc3 42. vfe—e Ve8—cs 13. b2xc Vf8—e8 43. Vec—fe Se4—g6 14. f2—f4 Jd7—be 44. VgTXge h7xg6 15. f4—f5 f7—fe c4—e3 45. Ke5xk d5 16. Sg5—f4 Jb6—c4 Khö —gt 46. Vf6— fi 17. Dd2—e2 b7—b5 c3—c2 47. Kd5 —et. 18. Sd3xKc4 b5xKc4 48. Vfl—gt- Kg4—h 19. De2 —b5 Sc8—d7 49. Vgl—ci g6—g5 20. Vf1—f3 Da5xc3 50. d4—d5 g5—g4 21. Val—fl De3—d3 51. d5—d6 Kh3xchs Ve8—e7 22. g2—g4 52. Ke4—e5 Vc8—cs Sd7xf 53. e3—c4 Kh2—g3 g7—— f0 54. Ke5—dt Ve3—es Sf6—g 25. 8Fi—ho 55. e4—e5 Kg3—f4 24. g5xK fe 26. D15—4 Dd3—4 58. d6— d? Ves — ds 27. Vísxc fel Ve7—g7 57. e5—e6 Kř4—f 28. Dhá xket Sg6x4 58. Kdi—d5 29. Sh6xg7 Kg8x«g7 30. Vío xk ee Vas — ls a černý se vzdal Útok, 14. tahem zabájený a dvojí obětí pěšců vy datně sesílený, provedl Marshall skvěle. Černého obet kvality v 27. tahu byla vynucena, neboť po Vf7 násl. by 28. DXe4 dxe 29. VXc6 atd. po Ves též 28. De SXe4 29. Vxe6 a černý nemůže se téměř ani hnouti. V končící hře bránil se černý, ač o kvalitu slabší, velmi dovedně a připravil bílému mnohou těžkou chvilku, partii zachrániti však již nemohl.
Jf Kh Vc Vb Kd jít 3 Sf sh Marshall SX Ddixd 2 e Val Vasa g 7 vb 8 VgTXge h Sd 7 Sf 1 Vb 1 41 Jd 7 c 4 — e 3 45 c 2 47 Kh 2 kg
19 article
Úloha č. 68. („Deutsche Schachzeitung.“) MUDr. Eduard Mazel, Olomouc
MUDr Mazel Olomouc Deutsche Schachzeitung
20 article
Zprávy čachově. JUDr. Max Wellner mrtev. Dne 29. května t.r zemřel v Náchodě bývalý c. k. notář, upřímný vlaste- nec a nadšený šachista p. dr. M. Wellner ve věku 66 let. Zesnulý narodil se 18. června 1838 v Praze, pro- mován byl na doktora práv r. 1860. Do roku 1871. kdy jmenován byl c. k. notářem, byl ve státní službě. Napsal mnoho právnických a vědeckých čláuků, mime tyto vydal pak dvě brožury, šachu se týkající. Zdařilo prvý český všeobecný korresp. turnaj byl jeho myšlen- kou. — Neuprosný osud postihl ho v podzimu jeho života krutými ranami. Následkem smrti dvou svých synů, z nichž starší MUDr. M. Wellner byl vynik jí- cím lékařem v Praze a jedné dcerušky upadl v těžko- myslnost, z níž konečně sám smrti vysvobozen byl. — Budiž mu země lehká.
JUDr Wellner M Wellner Náchod Praha
21 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** Dnes představí se pražskému obecenstvu na hřišti »Slavie« francorzský vytrvalec v běhu Ortégue, který podnikne matche s cyklisty, motocyklisty i jezdci na koních. Rozumí se samo sebou, že jeho protivníci budou musit 2krát i 3krát tolik uraziti v téže době, co on. Ačkoliv závodiště letenské není způsobilé pro jízdu na kole a zvláště ne na moto- cyklu, proto přece hudou pokusy běžeovy sajímavé a obecenstvo jistě četnou návštěvou odmění fran couzského sportovníka. * Ve Vídni konají se dnes poslední zápasy v kopané. Nejzajímavější bude utkání W. A. C. proti First Vienně. ** Sludentské athletické závody, které měly dnes býti konány, přeloženy na 12. t. m. Přihlášky do- cházejí velice četně a hlášeni athleti i z českého venkova. Závody se svolením »České athletické ama- térské unie« vypsány o přebornictví českých studentů Přihlášky prodlouženy do 8. t. m. ** S. K. »Smichov« hraje dnes proti D. F. C »Union« o 5. hod. odpol. na Lelné. Automobilism. ** Kdo zvítězí v závodě o cenu Gordon- Bennet tovu? Tuto otázku rozluštil již předem vtipně jistý mnichovský humoristický časopis, který sestavil ná sledující kabbalu:
S K Smichov Gordon Bennet Vídeň Slavia First Vienna
23 article
M ORS NAPI EP RICHA RDBRASIER TUR CAT MERY PIPE D UFAUX OPEL WOL SELEY F IAT Se shora dolů čteno dá »Mercedes L.« ** Nový prostředek proti zamezení prachu na silnicích »restrumit« osvědčuje se znamenitě a při zkouškách v Berlíně, Mnichově a Norimberku docí leno velkých výsledků. ** Ještě čtrnáct dní a celý antomobilní svět shromážděn bude v kraji »Taunuském« v Německu, kde konán bude závod o Gordon-Bennettovu cenu. Listina účastníků je již úplně sestavena a zástupei jednotlivých zemí jsou: Německo: Jenatzy (Bel- gičan) na voze Mercedes, obhájce; baron de Caters (Belgičan) na voze Mercedes; Fritz Opel (Němec) na voze Opel-Darracg. Francie: Théry na G. Richard- Brasier; Salleron na Mors; Rougier na Turcat-Měry. Anglie: S. F. Edge na Napier; Sidney Girling na Wolseley; Jarrot na Wolseley. Itatie: Štorero, Lan- cia a Cagno na vozech Fiat. Rakousko: Werner Braun (Němci) a Warden (Amer.) na vozech Mercedes Belgie: Hautvart, Augičres a baron Crawhez na vozech Pipe. Svýcarsko: Dufaux na vlastním voze. Start Edgeho není ještě jistý, neb týž prote- stoval proti vyloučení druhého Napier a vzdal se prozatím účasti. Čísla startovní vylosována násle- dovně: Německo 1, 8 a 14; Anglie 2, 9 a 15 ; Ra- kousko 3, 10 a 16; Italie 4, 11 a 17; Francie 5, 12 a 18; Belgie 6, 13 a 19; Švýcarsko 7. První startuje obhájce Jenatzy.
Gordon Jenatzy Bela Caters Belgičan Fritz Opel Němec Thér S F Edge Napier Sidney Girling Wolseley Jarrota Werner Braun Augičres Crawhez Edge Berlín Mnichov Norimberk Německo Francie Mors Anglie Lana Rakousko Belgie Švýcarsko Opel Darracg Orsa NAPI EP Rich Rdbrasier Tura Cat opel WOL Seley F IAT mercedes L Bennettův cena mercedes Brasier fiat Warden Pipe
24 article Partie čís. 55.
Partie čís. 55. Dd8—a5 36. Kf4—e5 Vb6—bs
25 title
Mat ve 3. tazich
26 article
Školská hlídka. Listy ze školské politiky. III. Okresní rady školní. Již z prvého našeho listu, v němž jsme vyložili, že na tuto dobu jsou c. k. okresní rady školní především místem, kterému náleži vyrovnávati spory mezi školou a církví, k nimž směřují nejhorlivější z »bojující« církve katoli- cké, jest patrno, že tento úřad má v politice školské význam veliký, namnoze rozhodný. Nebyl vítán při svém zřízení r. 1873, po- něvadž jeho vládní povaha tuze do očí bila a zástupcům samosprávy nepřáno v něm dost zastoupení. I byly v duchu trpné politiky od- pírány volby do c. k. okresních rad školních. ve kterých nabyli rozhodujícího vlivu c. k. zá- stupci státní, okresní hejtmani a školní inspek- toři. Teprve během času přestalo zastoupení obcí v těchto radách býti lhostejným našim ob- čanům a počali vysílati tam zástupce, kteří osobní zdatnosti měli nahraditi skrovný počet svůj.
27 article
Také v učitelstvu pronikalo stále více po- znání, že okresní rady školní jsou úřad důležitý, v němž mají míti zdatné zástupce svých zá- jmů — kteří odtud navrhují a volí se s větší rozvahou, než bývalo. Tito zástupcové učitel- stva v okresních radách školních také jsousi vědomi významu svého poslání, jak patrno ze snahy, dorozuměti se na základě svých zkuše- ností o hlavních zásadách pro svá nejdůležitější rozhodování — v Čechách měli k tomu účelu schůzi již r. 1897, na Moravě letos. Nelze také popříti, že v naší době význam okresních rad školních vstoupá i z jiných příčin. Jak známo, nyní nejtklivější otázky v učitelstvě českém jsou spravedlivý postup při obsazování míst učitel- ských a spravedlivé řízení diseiplinární oproti učitelstvu — tyto olázky budou i po novém, lepším upravení zákonitém v rukách c. k. okres- ních rad školních. Ony již nyní jednají v nich správně nebo nesprávně dle toho, jaké jest jejich složení, jací lidé v nich zasedají — je třeba, by nastalé složení všech školních rad bylo takové, by všechny a vždy poslání své plnily: oproti učitelstvu i oproti svým školám.
Čechy Morava
28 article
Průběhem 30letého trvání okresních rad školních stalo se patrným, že rozsah jich působnosti celkem vyhovuje, za to způso jejich složení rozhodně neuspokojuje. Nevyslovují se všeobecně námitky proti do- savadnímu zastoupení zájmů státních a církev- ních v tomto úřadě, za to s důrazem se odů- vodňuje potřeba většího zastoupení obcí, na školy náklad vedoucích, a učitelst v a, z kterého mají okresní rady školní čerpati pro větší zasloupení zájmů výchovných a učebných. Proti rozšíření našich rad dalšími zástupci těch, kdo na školy vedou náklad a těch, kdo jim rozumějí, ovšem nemohou klásti se důvodné námitky, a poněvadž tímto rozšířením oběma národnostem v zemi má přibýti stejně nových zástupců v úřadech, pro obě stejně složených. není lze ani se stanoviska národního čeho na- mítati proti změně dosavadního zákona zem- ského z 24. února 1873. Ano, předehozí shoda Čechů s Němcio této otázce jest přímo nutna, neboť jenom př ní nebude moci změnám ve složení c. k. okres- ních rad školních odpírati vláda, která nadále nebude svými zástupci tak snadno pravidlemv nich rozhodovati, jak děje se nyni. Prolo právem Klub národní strany svobodo myslné položil tuto otázku ve svůj pracovní program pro nejbližší zasedání sněmu českého, a přejeme si jen, aby návrh příslušného zákona vypracoval tak, aby ve všem nastalým potřebám hověl. Úplně jasna, poněvadž již po více let při pravována, je tato otázka pro Prahu. Ta do- máhá se, by zastoupení její bylo přiměřeno zna- menitému nákladu, který výhradně sama pro své školství obecné podniká — proti tomuto spravedlivému požadavku nebylo vůbec námitek, a je jen potřebí, by zemský sněm jeho vyřízení stále neodkládal.
Čecho Praha klub národní strana svoboda
29 article
Také vůbec uznává se spravedlivým, aby učitelstvo pražské bylo zastoupeno v okresní radě školní více než jedním zástupcem, ježto ředitelé ústavův učitelských za jeho zástupce pokládati nelze, by nezůstávalo v tom za učitel- stvem všech ostatních okresů školních v krá- lovství. Při změnách příslušnéholzákona půjde také o změnu v ustanoveních o školních radách místních a zemské, o nichž učitelstvo vyslovilo své požadavky zcela určitě —— nejno- věji ve školském programu jednoty učitelské pro Prahu a okolí, jenž shrnuje tužby českého škol- ství v toto znění: Školní úřady jsou: 1. místní školní rada, 2. okresní školní rada, 3. zemská školní rada, 4. ministerstvo vyučování. Školní rady jsou zvláštní pro školy české a zvláštní pro školy německé. Členové jejich musí býti příslušníky té národnosti, pro kterou jsou zří- zeny. Kde v okresích dle národnosti smíšených jest méně než 10 škol národnostní menšiny, tam buďlež tyto školy přiděleny nejbližší školní radě téže národnosti. Jakmile bude v tomto okresu 10 škol národnostní menšiny, zřídi se tam pro ně zvláštní okresní školní rada. Čle- nové místní i okresní školní rady volí ze sebe předsedu.
Praha
30 article
K 1. Učitelstvo obecných škol zastoupeno jest v místní radě školní (nejstarším) správcem školy (říd. učitelem), učitelstvo škol měšťan- ských (nejstarším) ředitelem škol měšťanských je-li v obci přes 20 učitelův a učitelek škol obecných, volí si toto učitelstvo druhého, je-li jich přes 50, třetiho zástupce. Totéž plati io zástupeích učitelstva škol měšťanských. Mistní školní rada má na starosti pouze hospodářské a zdravolní poměry škol v obci a stará se také o řádnou docházku školní. Vedle zástupců škol a učitelstva jsou ještě členy místní školní rady zástupci obce, volení zároveň při volbách do obecního zastupitelstva, jichž však nesmí býti více, nežli je zástupců učitelstva, a obecní neb obvodní lékař. Předseda místní školní rady stará se o to, aby usnesení místní školní rady byla prováděna. K 2. Učitelstvo obeených a měšťanských škol zastoupeno jest v okresních školních ra- dách pouze volenými zástupci. Na 100 učitelův obecných škol připadá 1 zástupce. Učitelstvo měšťanských škol má v okr. šk. radě 1 vole- ného zástupce. Je-li jich přes 100, volí si zá- stupce druhého. Zástupci tito nepodléhají po tu dobu, dokud zastupují učitelstvo v okr. šk. radě, dozoru okr. inspektora. Okresní školní rada pečuje jak o paedagogické, tak o hygieni cké, hospodářské a administrativní i jiné po- třeby školní v okresu a jest ve všech věcec týkajících se obecných a měšťanských sk prvou instanci. Vedle okresního inspekloni zástupcův učitelstva jsou členy okres. šk. radj: 1 zástupce vlády, zástupci okresův — a to je tolik, kolik jest zástupcův učitelstva — a lébil zvolený od lékařův školního okresu.
31 article
K 3. V zemské školní radě zastupují n telstvo škol obecných 2 zástupci, učitelst škol měšťanských 1 zástupce. Zástupci tiiov leni jsou zemskou poradou. Zemská šk. naá vydává nařízení, týkající se všech škol obe ných a měšťanských v království ve věct paedagogických, hygieniekých, hospodářských administrativních i jiných. Vedle volených stupců učitelstva jsou jejími členy: zástop vlády, zástupci země, zemští inspektořip školy obecné a měšťanské, 2 lékaři volení k kařskou komorou pro král. české. Největší změny ve složení c. k. rad šk ních okresních a zemské mají nastati vylouč ním zástupců církví a společností náboženskje a rozmnožením o znalce výchovy tělesné a d ševní. Pro větší zastoupení učitelstvar okresních radách školních mluví nejen polřel toho, by konečně v úřadech školních bylo tak u nás více odborníků než ochotníkův, ale i př klady z jiných zemí cislajtánských, na př. a Slezska, Štyrska, Krajiny a Korutan. Křiklavi ukazuje se nepoměr zastoupení nynějšího zvlášte v Praze, kde v případé nemoci j e diné ho svého zástupce učitelstvo, na více než půlt síce osob vzrostlé, jest úplně beze zastoupenl a znalec školství jenom jediný v c. k. okresnín inspektoru školním. Odciziliť se ředitelé prat ských ústavův učitelských obecnému školsti městskému tak, že jeho »znalci« dávno bjí přestali — znajíť je jenom zevně ze svýá návštěv při zkouškách učitelských jako (kon saři) zkušební.
Slezsko Štyrsko Korutany Praha
32 article
Učitelstvo české klade stejnou váhu n jakost jako na kolikost svého zastoupení — proto žádá, by jeho všichni zástupci - »znalci školství« — vyšli ze svobo dni volby; jen učitelky chtějí, by tato volba byůe obmezena pohlavím volených, domnívajíce s patrně, že jinak by místa v okresních radit školních nenabyly. Máme za to, že tento pok davek vyplynul jen z dočasného citu malom, slnosti a že časem i učitelky se přesvěděi, i lépe jest, aby odborné své mandáty i do okre ních rad školních odbornou prací si vybojovaly uznání její si vynutily, místo by na výhrad! svého pohlaví trvaly — vždyť výhrady a rovněž tak mohou odnímati, jako se udě lují.. Obecně se uznává, že také lékaři ma ve školních radách míti zastoupení, by molii jako znalci raditi, varovati a vůbec pomáhaí v otázkách výchovy tělesné, v rakouskén školství obecném sice od jeho počátkův dille- tanticky odbývané, nicméně stále neodbytněji s hlásící.
33 article
Výhrady církví a společností náboženských ve školních radách zakládají se zákonem říš ským z 25. května 1868, o který na tuto dobu nejde. Historické »právo« jakési, ktere tyto výhrady přivedlo, ovšem v minulém třicet- letí bojem církve katolické o školství obecn velice utrpělo, tak že dnes prostě se odmltá výhrady kněžstva v nových programech ško- ských se pomíjejl. V důsledcích změny složení c. k. o kres ních rad školních měly by se státi změnyi ve složení c. k. zemské rady školní, by také zde více se uplatnily živly autonomn proti zástupcům vládním. Za tyto pravidlem na stupují také c. k. zemšti inspektoři školní a — bohužel, sami za ně se pokládaji a v tom směru jednají pravidlem také jmeno vaní v ládou »znalci školství«. České učitelstvo v tom směru vyslovuje se zcela určitě, by tito znalci byli voleni. Že mají a budou voleni z učitelstva veřejných škol obecných a měsťa- ských — o tom nemůže býti sporu. Že dosl vláda vídeňská do zemské rady školní jmen- vala své znalce vždy z učitelstva škol středníe a vysokých, je jenom jednou z četných známek, že nepřeje školství lidovému — o které zem- ské radě především jest pečovati — tak, jako školství ostatnímu. Ostatně učitelstvo škol střed ních má »znalce školství« ze svého středu v všech zemských inspektorech školních a učitel stvo škol ostatních pravidlem jedná o svých věcech přímo s ministerstvem vyučování. Místní rady školní netěší se vš- obecné oblibě. Nieméně nelze upříti, že jak prostředník mezi školou a okresní radou škole a ještě více mezi školou a občanstvem jednak vykonaly také své poslání. A jde nikoli o jejieh prosté odstranění, ale ovšem o jejic opravení, které by všechny neshody meni místním dozorstvem školním a místním učitel stvem odstranilo.
34 article
Záleží tu nejen na dobré vůli, také na větší zdatnosti a práci místnl rad školních. Měly by jistě na prvém místě vy stupovati jako ochránci a strážei »svých« šk a jich učitelstva, podporovati jejich význam, rozšiřovati vliv školní výchovy a učby, víděí v dobru a rozkvětu školy co největším dobro čest obce! Ale ovšem nevyřídí se v této věci všeck zákonem, než třeba, by vypěstovalo místní uč telstvo pro školu vážnost a lásku v obci tal aby místní rada školní přestala býti občanůn lhostejnou — v tom vlastně nejbližší a nej důtklivější »kulturní práce« učitelstva. Vypě stuje li učitelstvo účinlivý zájem pro každou školu v obcích, dostaví se vlastně v celém národě! Nechť již pak změní se zákonitá ustano- vení o složení rad školních jakkoli, nemělo by se opomenouti, přířknouti jim ještě jednu po- vinnost. Tato povinnost jistě pokládala s samozřejmou, tak že nebyla v zákonitá ustano- vení pojata, avšak zkušenosti ukázaly, že je třeba, výslovně ji vytknouti. Školní rady nemaj býti jen dozorčími a strážnými úřady svých škol, ale také ochránci a zi stupei svého učitelstva, hajiteí autority jeho úřadu, právními zastanci v jebo sporech na př. s církevními úřady. V bojíek českého učitelstva za svobodnou a národal školu lidovou náleželo k zjevům nejtrapnějšín, že učitelé, hájící ustanovení zákonní proti klen- kálům a Němcům, bývali nejednou opouštěni od svých úřadův školních, ač konall jen vve poslání pro lidovou školu, k jejíž ochraně sna přece t aké snaše« školní rady jsou zřízeny...
Němec