2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
5. června 1904.
5
article
....Při těchto prostých slovech cítil jsem
jak mne smysly opouštějí. Zdálo se mi, že
všechna láska k životu mi rázem vzata . . . že nic
nikdy nezažehná hrůzu, kterou ve mně těch ně-
kolik slov způsobilo.
„Poslyš, můj Jiří,“ pokračovala nedbají
mého zděšení, dělajíe jakoby o něm ani tušen
neměla; „víš, že jsem brzy po svém sňatku
učinila smutné odhalení, které učinilo rázem
konec měmu dosavadnímu klidu a přeneslo mne
do života plného běd a hrůzy. Můj muž, dříve
vždy tak milý a pozorný, stával se den ode dne
více obětí ohavné neřesti... Jaké jiné jméno
mohu dat prokleté vášni, která z muže vzděla-
ného a jemného učinila zuřivého blbce ... ty
víš o tom všem, viď? Bylo to krutě neštěstí.
Mezi mnou a mým mužem brzy přestaly všechny
styky, žili jsme zcela odloučeně, pouze k jídlu
jeme přicházeli do společné jídelny k vůli slou-
žícím, aby smutný poměr náš neuhodli. Také
jsme přijímali pravidelně návštěvy a opláceli je;
vůbec zařídili jsme vše tak, že mimo nejbližšt
přátele, neměl nikdo tušení o pravém stavu věcí.
Našími hosty bývali ponejvíce přátelé a příbuzní
se strany mužovy, moji byli méně četni, ale
celkem společnost naše byla velmi vybraná. Mezi
našimi navštěvovateli a hostmi nejčastějšími na-
lézal se také dosti blízký příbuzný měho chotě,
mladý muž, velmi známý v kruzích úřadnických
a tomu podařilo se dáti mi na jevo jemným a
ušlechtilým způsobem soucit, s jakým sledoval
mé tajné utrpení.
Jiří
6
article
... Ale nač bych to dlouze líčila, přerušil
se pojednou vypravovatelka této dosud nepřiznané
příhody. Nač bych tě unavovala povídkařským
líčením? Ničím nedá se odčiniti co jednou bylo
... ani samou vůlí boží ne ... Tento duchaplný
a pozorný muž bez velkých obtíží — (6 nemohu
mu věru ani vyčítati více, než že dovedl pro-
mluviti v čas a vhodně k měmu srdci, tonoucímu
v smutku a nejhlubší opuštěnosti a že snadno
dala jsem se strhnouti k tomu, abych mu neod-
pírala sluchu) — tento muž dosáhl jednoho dne
toho, že jsem mu přislíbila návštěvu, že jsem
od něho přijala klíč od jeho bytu a že jsem
mu určila dobu, kdy přijdu ...
Zatím, co Mea Maria toto vyprávěla od-
hodlaně, ale s patrným rozechvěním, prostě a
pravdivě, nešetříc sebe, seděl jsem zdrcen u je
jích nohou, skráně mé byly žhavé, ruce ledové,
zdálo se mi, že sřítí se celý svět, že vůbec
ani více nežiji ač jsem těžce dýchal.
... Řekla jsem ti již to nejhorší, můj milo
vaný Jiří, pospišila si doložiti, z útrpnosti bez-
pochyby nad mou zdrceností. V ustanovenou
hodinu vešla jsem do příbytku, který mi byl po-
psán tak zevrubně, že bych ho byla poznala ise
zavřenýma očima. A ve skutečnosti panovalo
v předpokoji i ostatních místnostech, jimiž jsem
prošla, pološero, smutnější než noc... A nikdo
nepřicházel mne uvítat.
Nebyla jsem nikdy bázliva, ale neočekávano
samota, úplná opuštěnost, která mi tu zela vstříc.
zbavila mne rozvahy a naplnila hrůzou, zdálo se
mi, že jsem se octla v nadpřirozeném světě.
Klesla jsem do nejbližší lenošky, přitiskla ruce
na oči a setrvala jsem tak, neuvědomujíc si ani
dobu, ani místo, ani příčinu, která mne sem za-
vedla, mysl mou cele zaujalo jakési hrůzné polo-
snění...
Marius toto
Jiří
7
article
A potom — po jak dlouhé, kruté době! —
probrala jsem se pomalu k vědomí. Rozhlédla
jsem se po komnatě, v níž jsem se octla a ztrá-
vila tak podivným způsobem hodinu svého ži-
vota. V komnatě bylo vše uklizeno, činila dojem
milého, spořádaného bytu. Bylo tam mnoho ro-
dinných podobizen po stěnách, knihy a piano
Vzpomněla jsem na svůj vlastní byt, tomuto
tolik podobný, a svědomí se ve mně ozvalo.
Náhle jsem se zvedla a kráčela rychle touž
cestou, kudy jsem přišla. Na schodech, které
zdály se mi neobyčejně osvětlené po pološeru.
z něhož jsem vyšla, ovládla jsem úplně všecky
své smysly. Zastavila jsem se před oknem do-
movníkovým, který zdál se mne očekávat a hned
mi řekl:
— Milostivá snad přichází od pana ba-
rona X...? Bojím se, že se mu něco stalo.
Řekl mi, když odcházel, že se vrátí v devět hodin
a že nepřijme žádnou návštěvu, vyjma dámu,
mající klíč od jeho bytu ...
Neposlouchala jsem dále tohoto troupa:
„Zde je ten klíč,“ vhodila jsem mu ho pod
nohy a utíkala jsem ven, kde teprve daleko odtud
jsem se zastavila, abych nabrala dechu.
A venku byla tma a mráz, nikde nebylo vi-
děti povozu, jen z povzdálí zaznívalo sem hrčení
kol a selé mé bytosti zmocnil se znovu pocit
zoufalé opuštěnosti. Nohy se mi chvěly a já mu-
sila se opříti o zeď, abych neklesla.
Pojednou přístoupil ke mně mladý muž,
oblečený jako dílovedoucí v neděli, s obličejem
vlídným, plným ochoty a tázal se mne zdvořile
smekaje klobouk:
„Milostivé paní je churava?“
„Ano, pane ... promiňte ... najednou se
mi udělalo nevolno... snad ze zimy .. . šla
jsem na návštěvu... nedaleko odtud . . . doufala
jsem, že najdu povoz . ..
„Opravdu, není tu ani jeden.. . ale na-
jdeme ho brzy, řekl; chcete-li se o mne opříti,
doprovodím vás až ke stanovišti. Jdu domů, ne-
mám na spěch.
8
article
Přijala jsem ihned nabídku toho dobrého
muže a v jeho přítomnosti vrátila se mi rychle
síle a klid. Můj úslužný průvodce jal se mi vy-
právěti, že ztrávil večer u svého staršího sou-
druha, jehož dcera stala se dnes jeho nevěstou
po dlouhém čekání. Vyprávěl to šťastně a hrdě,
byl jist, že je milován, neboť jeho nevěsta byla
i žárliva — ale zbytečně věru, nezarmoutí ji
nikdy.
Tato prostá slova velice se mi zalíbila aja
mu řekia s úsměvem:
„Co by tedy říkala vaše nevěsta tomu, ž
mne zde tak dvorně doprovázíte?
„O milostivá paní,“ odpověděl, dívaje s
mi do očí pohledem přísným a počestným, ja-
kého je schopna jen ušlechtilá duše; „nic by
neříkala... to není nic zlého ... je vidět hned,
s kým je nám činiti.
Přiznávám se, že se mi oči zalily slzami a
že má ruka se trochu zachvěla na jeho rameni.
Jaké štěstí zasluhovati vždy takové slovo! Ono
mi ukázalo líp než všecky knihy a kázání pra-
vou cestu. Tato prostá věta učinila mne pro vždy
hluchou a slepou ke všemu dvoření.
Když jsme se přiblížili ke stanovišti po-
vozů, můj průvodce zavolal jeden a pomáhal mi
zsednouti, spatřili jsme nositka, provázená
dvěma sluhy a několika pány: tento průvod
ubíral se, řekl nám kdosi, do téhož domu,
z něhož já vyšla a na nosítkách ležel bez vě-
domí muž, který sklouzl se schodů, vycházeje
z klubu a těžce se poranil ...
Byl to on.
Nespatřila jsem ho více, nebyla bych mohla
snésti jeho přítomnosti. Nemilovala jsem ho
ani, vždyť nepamatuji se ani na jeho tvář více.
nevzpomínám na něho, jen událost tuto pamatuji
si velice živě. Přerušila jsem veškeré styky se
společností od onoho dne a nevídám žádného
muže více ve svém bytu, vyjma tebe a ty nejsi
v mých očích mužem, nýbrž šťastným dítětem.
Nejsi spokojen? Mně to stačí...
A více jsem ji nespatřil, ani já — vyrvala
mi ji smrt.
9
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Výstava Usorge Sanídovy u příležitosti stého
výročí narozenin slavné spisovatelky, jež se narodila
5. července 1804, byla olevřena v pařížském Oděonu
Mimo památky její literární činnosti obsahuje vý-
stava četné podobizny spisovatelky a členů její ro-
diny. Mezi nimi vyniká především podobizna pramáti
její rodiny, Aurory Koenigsmarkovy, rodilé Švédky.
jež přišla ke dvoru krále polského, Augusta Saského.
jehož milenkou se stala a jemuž porodila syna, po-
zdějšího maršálka Morice Saského. Vedle prababičky
jest usmívající se a napudrovaná druhá Aurora, dcera
maršálkova a babička spisovatelky. Dopustila se me-
salliance, neboť její manžel Dupin de Francueil byl
toliko „maliř a čalouník“. Jeho čalounické umění
zdědila po něm jeho vnučka — „kdybych nedovedla
psát, mohla bych se vždycky ještě státi čalounicí,“
říkávala. Kreslila, vyšívala, malovala znamenitěa
upravovala si svoje klobouky sama. Otec Sandovy.
Maurice Dupin, jevil již záhy značné nadání pro
hudbu: skládal písně a hrál na housle. Od spisova-
telky samé, jejíž pravé jméno, jak známo, bylo Aurora
baronka de Dudivant, jsou tu ovšem četné podobizny
z nejrůznějších dob. Vidíte ji jako zamyšlené dítě.
jako mladou paní (vlastní podobizna) s anglickým
kadeřemi nad čelem dle mody z r. 1825, jako zkla-
manou manželku a šťastnou matku (skizza Dela-
croixova a podobizna Augusta Charpentiěra) atd. Mimo
to podobizny jejích děti, především jejího syna Mau-
rice, jenž byl jejím nejlepším a nejvěrnějším přílelem.
Koenigsmarkův
Švédka
Augusta
Moric saský
Dupin Francueil
Sandův
Mauric Dupin
Aurora
Dudivant
Augusta Charpentiěra
Mau
Usorge Sanídův
10
article
Byl znamenitý kreslíř a jeho kresby tužkou, znázor-
ňující krajiny, jež matka jeho líčila ve svých romá-
nech, náležejí k nejzajímavějším číslům výstavy.
K dalším zajímavějším čislům náleží vějíř, malovaný
Sandovou samou, s karikaturami, „Delacrojxův výjev
z Lélia“, znamenitá Contareova podobizna spisovatel-
čina, sbírka jejích šatů a často popisované marionetly
nohantské, modellované Mauricem Sandem, psací stůl
na němž psala první svoje díla, její kalamář se vším
příslušenstvím, odlitek její ruky a první a poslední
stránka rukopisu „Indiany“. Výstavu zahájil p. Henry
Marcel, ředitel krásných umění, duchaplnou řečí.
= Půst a léčení. Zajímavý účinek postu na pa-
cienta popisuje dr. Haddon v lékařském časopise „Lan-
cet“. Jde tu o 65letého dělníka, jenž při sřícení se le-
šení byl těžce zraněn. Lékaři z počátku neměli ni-
jaké naděje, ale později se uzdravil Když jej lékař viděl
sedm let potom, mohl chodit jen zvolna o holi. Ovšem
vážil pacient as 21/2 centu. Shledáno, že býval vždycky
silným jedlíkem. Teď trpěl mimo to velkými bolestmi
v boku, nedovedl se sám oblékat a svlékat, spal špatně
a nalezal se vůbec v prabídném stavu. Lékař jej při-
měl, aby změnil úplně způsob svého života a podrobil
jej pravidelnému léčení hladem. V prvních pěti dnech
dostával pacient toliko dvakráte denně trochu ovoce.
Sandův
Delacrojxův
Mauric Sand
Henry Marcel
doktor
Haddon
Indiana
Lana
cent
11
article
Po této krátké době ubylo mu deset liber a mohl se již
sám oblékat, také si bez cizí pomoci šněroval obuv,
čehož již po léta nedovedl. Čím více pozbýval na
váze, tím více mu přibývalo sil a počal pracovati
v zahradě a konatí dlouhé procházky. Když byl jedva
půl roku se řídil touto diétou, cítil se tak volným, jako
by nikdy nebyl býval nemocen. Zatím co dříve měl
tepnu nápadně nepravidelnou, bila později zase zcela
pravidelně. Pacient také po léčení jedl toliko čtvrtinu
toho, co před tím. Případ tento dokázuje zřejmě, jaký
převrat v celkovém zdravotním stavu člověka může
za určitých okolnosti způsobiti půst a jest zajisté mno-
ho lidí, kteří by se, když churaví, především měli
tázat, nejsou-li zvyklí příliš mnoho jíst a zdali by
se své nevolnosti nezbavili nejbezpečněji a nej-
rychleji tim, kdyby svoji stravu obmezili na pravou
12
article
= Z pouhého nadšení se nikdo Henají. Z Pešt
dochází zajímavá zpráva o zkušenostech italských
herců v Uhrách. Známá italská divadelní společnost
signory Italie Vitalianiovy připadla na nešťastnou
myšlenku, podniknouti uměleckou výpravu do Uher.
země znovu získané pro zápasy s býky. V Pešti Sze-
gedině, Komárnu uhradila znamenitá umělkyně jen
tak tak denní výdaje. Avšak v Aradu udála se příhoda.
jež přiměla signoru Vitalianiovu, aby okamžitě pře-
rušila svoje pohostinské hry v Uhrách. Signor Carlo
Duse jest nadšený republikán. Přibyv do Aradu položil
krásný věnec u pomníku třinácti maďarských generálů.
zastřelených r. 1849 po revoluci. Poněvadž úmysl Du-
seův, jakož bývá často při podnicích herců, v čas se
rozhlásil po městě, shromáždilo se před pomníkem
větší množství lidí a signor Duse dal se tím pohnout.
aby svým znamenitým hrdinným orgánem spustil pla-
mennou řeč, ve které oslavoval hrdiny uherské a ital-
ské revoluce. Řeč měla znamenitý účinek a deputace
aradských demokratů — počtem dvaceti mužů — ode
brala se k paní ředitelce, aby ji přiměla, by uspořá
dala v nejbližších dnech představení na prospěch po
mníku Košutova, chystaného pro Arad. Šignora Vita-
lianiova s radostí přislíbila a dala na program večírku
Košutova Giacomettiovo drama „Marie Antoinetla“.
v níž má parádní úlohu. Avšak nastojte! — do divadla
se dostavilo toliko devět osob, tedy právě o jedenáce
osob méně, než čítala slavná deputace. Rozhorlena
rozhodla se signora Vitalianiova vrátiti deviti nadšen-
cům pro Košuta vstupné, vůbec nehrát a Arad co
nejrychleji opustit ..
míru.
Vitalianiův
Carla
Košutův
Antoinetl
Uhry
Pešť Sz
Komárno
Arad
14
article
Šnchy-
Pořádá J. Rašovský.
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostroh, Morava.
Úloha č. 67 (originál)
JUDr. Josef Zelinka, MIl. Boleslav
J Rašovský
JUDr
Zelinka
Morava
15
article
Mat ve 2. tazích
16
article
Partie č. 54.
Hrána v VII. setkání turnaje v Cambridge Springs
Hra střelcova.
Bílý: K. Schlechter.
Černý: F. Marshal
1. e2—e4
120. Dc4—g4+ Kg8— f
e7—e5
2. Sf1—ct
Jg8—f6
21. Dg4—h31) Sb6xf2—
3. d2—d4 o5xKdá
22. Kg1Xf2 k) De6—bo-
Db6—as-
4. Jg1—f3 a) Sí8—c5
23. Kf2—e2
Da6—be-
5. 0—0
d7— d6.
24. Ke2—f2
Va8—ds
6. c2—c3 c) d4xcc3
25. Kf2—e2
o—o
7. Jb1xc
26. Dh3xh6--
Kf8—e9
8. Se1—g5 Se8—e6
Ke8—e7
27. Jf5—g7-
9. Dd1—b3 Se6xkc4
28. Jg7—15—
Ke7—d7
10. Db3xc4 h7—he
29. Dh6—h
Db6—a6
11. Sg5—h4 Jb8—d7
30. Ke2—f
Vd5—d2-
12. b2—b4d) Sc5—b6
Da6—eo
31. Kf2 —gí
Kd7—cs
13. e4—6510) d6xKe5
32. Dh3—g4
14. Va1—dí Dd8—e7
Vd2—dt
33. h2— h4
Vd4—f
15. Vdixd7! g) De7xd7
34. Dg4—e
16. Sh4f6
e5xkKf4
35. Vňi xk«c ft
g7Xfo
17. Je3—d5 Dd7—e6
Vds —ds
36. De2—g4
18. Jf3—h4! Ví8—de
37. Jí5—e7-
Kc8 —dsl
19. Jh4—f6l h) Vdsxd5
la bílý se vzdal.
K Schlechter
Černá
F Marshal
Sb
Jf
Jg
dh
Vd
Vdixd
Vdsxd
Cambridge Springs
Virginie
e 7
g 7
Kd 7
Kce 8
Sf 1
c 5 23
Kf 8 — e 9 8
e 7 27
d 7 10
Vd 2
4 35
Vd
17
article
Poznámky dle „D. Wochenschach.“
a) Keidavským doporučovaný tah, kterým bílý vzdává
se pěšce ve prospěch útoku.
b) O něco lepší než 4. . . . JXe4.
Bílý mohl též hráti 6. JXd4 JXKe4 7. Vel d5s.
SXd5 DXKd5 9. Jc3 atd.
d) Zabraňuje po následující oběti pěšce ústup střelci
na e7.
Pěkná oběť pěšce, která přivodí živou hru.
f) Lepší bylo 13. . . . JXe5 14. JXe5 dXe 15. Vdí
Sd4 16. Je4 g5 17. JXg5 h)g 18. SXg5 Dd5 nebo
15. Je4 g5 16. JXg5 hXg 17. SXg5 Dd5 18. Dh
Jh7 a černý se již ubrání.
Elegantní oběť kvality, kterou však bílý při správne
hře jen remisy docíliti mohl.
Krásně hráno ! Černý nesmí žádného jezdce damou
bráti. Kdyby černý táhl 18. . . . c6 byl by tal
jezdcem na 15! rozhodujícím.
Chyba, kterou bílý prohrává partii! Mnohem sil-
nější bylo 21. Dhö! De6 22. Jh6! (22. Dxche
prohrávalo Ke8 23. Dh8+- Kd? 24. DXa8 SXcf2l—
25. KXf2 Vd2- nebo 25. Kh1 De4 26. Val Daa
a černý vyhraje) Ke8! 23. Dí7.+- Kd8 24. Dg8+-a
remis věčným šachem.
Touto zajímavou kombinací vyhrává černý partii.
Na 22. Khi násl. Sh4! 23. DXh4 DXKf5 ! a vyhraje
rychleji
Po 37. DXe6 rozhoduje Vdt++. atd.
Hrána v VIII. setkání turnaje v Cambridge Springs.
Odmítnutý gambit dámy.
Bílý: F. Marshall.
Černý: R. Teichmann
131. Vc6—c7+ Kg7—h6
1. d2—d4 d7—d5
2. c2—c4
e7—e6
32. Kg1 —f2 Vb8—b2-
3. Jb1—c
Jg8— f
33. Kf2—g3 Vb2—b3
4. Sc1—g5
Se4— d3
Jb8—d7
34. Kg3—f4
c7—c6
Vb3—be
5. Jg1—f
35. Vř1—g1
6. 22—e3
Sd3—e4
D Wochenschach
SXd
JX
SXg
JXg
Dhö
Marshall
Černá
R Teichmann
Vc
e 7
Cambridge Springs
Vela d 5 s
Vdit Sd 4 16
dh 8 +Kd
Val Dao
sh 4 ! 23
Vdt + +
e 6 32
JX 5 14
hXg 17
c 6
jh 6
Vd 2
24
c 7 + kg
h 6 1
Vb
c Jg
c 6 Vb
18
article
7. Jf3—de
Jf6—e4
37. Vgl—g3
38. Ve7—c6-+. Kh6—h5
8. c4xK d5
Je4xd2
9. Ddixd2
e6 xk d5-
39. Vc6 —f6
Vb8—bí
10. Sf1—d3
Sf8 —bt
40. Vf6— ce
Vb1 —b8
11. 0—0
41. Vg3—g7
Vb8—e8
12. a2—a3
Sb4xc3
42. vfe—e
Ve8—cs
13. b2xc
Vf8—e8
43. Vec—fe
Se4—g6
14. f2—f4
Jd7—be
44. VgTXge
h7xg6
15. f4—f5
f7—fe
c4—e3
45. Ke5xk d5
16. Sg5—f4
Jb6—c4
Khö —gt
46. Vf6— fi
17. Dd2—e2
b7—b5
c3—c2
47. Kd5 —et.
18. Sd3xKc4
b5xKc4
48. Vfl—gt-
Kg4—h
19. De2 —b5
Sc8—d7
49. Vgl—ci
g6—g5
20. Vf1—f3
Da5xc3
50. d4—d5
g5—g4
21. Val—fl
De3—d3
51. d5—d6
Kh3xchs
Ve8—e7
22. g2—g4
52. Ke4—e5
Vc8—cs
Sd7xf
53. e3—c4
Kh2—g3
g7—— f0
54. Ke5—dt
Ve3—es
Sf6—g
25. 8Fi—ho
55. e4—e5
Kg3—f4
24. g5xK fe
26. D15—4
Dd3—4
58. d6— d?
Ves — ds
27. Vísxc fel
Ve7—g7
57. e5—e6
Kř4—f
28. Dhá xket
Sg6x4
58. Kdi—d5
29. Sh6xg7
Kg8x«g7
30. Vío xk ee
Vas — ls
a černý se vzdal
Útok, 14. tahem zabájený a dvojí obětí pěšců vy
datně sesílený, provedl Marshall skvěle. Černého obet
kvality v 27. tahu byla vynucena, neboť po Vf7 násl.
by 28. DXe4 dxe 29. VXc6 atd. po Ves též 28. De
SXe4 29. Vxe6 a černý nemůže se téměř ani hnouti.
V končící hře bránil se černý, ač o kvalitu slabší,
velmi dovedně a připravil bílému mnohou těžkou
chvilku, partii zachrániti však již nemohl.
Jf
Kh
Vc
Vb
Kd
jít 3
Sf
sh
Marshall
SX
Ddixd 2 e
Val
Vasa
g 7 vb 8
VgTXge h
Sd 7
Sf 1
Vb 1
41
Jd 7
c 4 — e 3 45
c 2 47
Kh 2
kg
19
article
Úloha č. 68. („Deutsche Schachzeitung.“)
MUDr. Eduard Mazel, Olomouc
MUDr
Mazel
Olomouc
Deutsche Schachzeitung
20
article
Zprávy čachově.
JUDr. Max Wellner mrtev. Dne 29. května t.r
zemřel v Náchodě bývalý c. k. notář, upřímný vlaste-
nec a nadšený šachista p. dr. M. Wellner ve věku 66
let. Zesnulý narodil se 18. června 1838 v Praze, pro-
mován byl na doktora práv r. 1860. Do roku 1871.
kdy jmenován byl c. k. notářem, byl ve státní službě.
Napsal mnoho právnických a vědeckých čláuků, mime
tyto vydal pak dvě brožury, šachu se týkající. Zdařilo
prvý český všeobecný korresp. turnaj byl jeho myšlen-
kou. — Neuprosný osud postihl ho v podzimu jeho
života krutými ranami. Následkem smrti dvou svých
synů, z nichž starší MUDr. M. Wellner byl vynik jí-
cím lékařem v Praze a jedné dcerušky upadl v těžko-
myslnost, z níž konečně sám smrti vysvobozen byl. —
Budiž mu země lehká.
JUDr
Wellner
M Wellner
Náchod
Praha
21
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** Dnes představí se pražskému obecenstvu na
hřišti »Slavie« francorzský vytrvalec v běhu Ortégue,
který podnikne matche s cyklisty, motocyklisty i
jezdci na koních. Rozumí se samo sebou, že jeho
protivníci budou musit 2krát i 3krát tolik uraziti
v téže době, co on. Ačkoliv závodiště letenské není
způsobilé pro jízdu na kole a zvláště ne na moto-
cyklu, proto přece hudou pokusy běžeovy sajímavé
a obecenstvo jistě četnou návštěvou odmění fran
couzského sportovníka.
* Ve Vídni konají se dnes poslední zápasy
v kopané. Nejzajímavější bude utkání W. A. C. proti
First Vienně.
** Sludentské athletické závody, které měly dnes
býti konány, přeloženy na 12. t. m. Přihlášky do-
cházejí velice četně a hlášeni athleti i z českého
venkova. Závody se svolením »České athletické ama-
térské unie« vypsány o přebornictví českých studentů
Přihlášky prodlouženy do 8. t. m.
** S. K. »Smichov« hraje dnes proti D. F. C
»Union« o 5. hod. odpol. na Lelné.
Automobilism.
** Kdo zvítězí v závodě o cenu Gordon- Bennet
tovu? Tuto otázku rozluštil již předem vtipně jistý
mnichovský humoristický časopis, který sestavil ná
sledující kabbalu:
S K
Smichov
Gordon
Bennet
Vídeň
Slavia
First Vienna
23
article
M ORS
NAPI EP
RICHA RDBRASIER
TUR CAT MERY
PIPE
D UFAUX
OPEL
WOL SELEY
F IAT
Se shora dolů čteno dá »Mercedes L.«
** Nový prostředek proti zamezení prachu na
silnicích »restrumit« osvědčuje se znamenitě a při
zkouškách v Berlíně, Mnichově a Norimberku docí
leno velkých výsledků.
** Ještě čtrnáct dní a celý antomobilní svět
shromážděn bude v kraji »Taunuském« v Německu,
kde konán bude závod o Gordon-Bennettovu cenu.
Listina účastníků je již úplně sestavena a zástupei
jednotlivých zemí jsou: Německo: Jenatzy (Bel-
gičan) na voze Mercedes, obhájce; baron de Caters
(Belgičan) na voze Mercedes; Fritz Opel (Němec) na
voze Opel-Darracg. Francie: Théry na G. Richard-
Brasier; Salleron na Mors; Rougier na Turcat-Měry.
Anglie: S. F. Edge na Napier; Sidney Girling na
Wolseley; Jarrot na Wolseley. Itatie: Štorero, Lan-
cia a Cagno na vozech Fiat. Rakousko: Werner
Braun (Němci) a Warden (Amer.) na vozech Mercedes
Belgie: Hautvart, Augičres a baron Crawhez na
vozech Pipe. Svýcarsko: Dufaux na vlastním
voze. Start Edgeho není ještě jistý, neb týž prote-
stoval proti vyloučení druhého Napier a vzdal se
prozatím účasti. Čísla startovní vylosována násle-
dovně: Německo 1, 8 a 14; Anglie 2, 9 a 15 ; Ra-
kousko 3, 10 a 16; Italie 4, 11 a 17; Francie 5, 12
a 18; Belgie 6, 13 a 19; Švýcarsko 7. První startuje
obhájce Jenatzy.
Gordon
Jenatzy
Bela
Caters
Belgičan
Fritz Opel
Němec
Thér
S F Edge
Napier
Sidney
Girling
Wolseley
Jarrota
Werner Braun
Augičres
Crawhez
Edge
Berlín
Mnichov
Norimberk
Německo
Francie
Mors
Anglie
Lana
Rakousko
Belgie
Švýcarsko
Opel
Darracg
Orsa NAPI EP Rich Rdbrasier Tura Cat
opel WOL Seley F IAT
mercedes L
Bennettův cena
mercedes
Brasier
fiat
Warden
Pipe
24
article
Partie čís. 55.
Partie čís. 55.
Dd8—a5
36. Kf4—e5
Vb6—bs
25
title
Mat ve 3. tazich
26
article
Školská hlídka.
Listy ze školské politiky.
III. Okresní rady školní.
Již z prvého našeho listu, v němž jsme
vyložili, že na tuto dobu jsou c. k. okresní
rady školní především místem, kterému náleži
vyrovnávati spory mezi školou a církví, k nimž
směřují nejhorlivější z »bojující« církve katoli-
cké, jest patrno, že tento úřad má v politice
školské význam veliký, namnoze rozhodný.
Nebyl vítán při svém zřízení r. 1873, po-
něvadž jeho vládní povaha tuze do očí bila
a zástupcům samosprávy nepřáno v něm dost
zastoupení. I byly v duchu trpné politiky od-
pírány volby do c. k. okresních rad školních.
ve kterých nabyli rozhodujícího vlivu c. k. zá-
stupci státní, okresní hejtmani a školní inspek-
toři. Teprve během času přestalo zastoupení
obcí v těchto radách býti lhostejným našim ob-
čanům a počali vysílati tam zástupce, kteří osobní
zdatnosti měli nahraditi skrovný počet svůj.
27
article
Také v učitelstvu pronikalo stále více po-
znání, že okresní rady školní jsou úřad důležitý,
v němž mají míti zdatné zástupce svých zá-
jmů — kteří odtud navrhují a volí se s větší
rozvahou, než bývalo. Tito zástupcové učitel-
stva v okresních radách školních také jsousi
vědomi významu svého poslání, jak patrno ze
snahy, dorozuměti se na základě svých zkuše-
ností o hlavních zásadách pro svá nejdůležitější
rozhodování — v Čechách měli k tomu účelu
schůzi již r. 1897, na Moravě letos. Nelze také
popříti, že v naší době význam okresních rad
školních vstoupá i z jiných příčin. Jak známo,
nyní nejtklivější otázky v učitelstvě českém jsou
spravedlivý postup při obsazování míst učitel-
ských a spravedlivé řízení diseiplinární oproti
učitelstvu — tyto olázky budou i po novém,
lepším upravení zákonitém v rukách c. k. okres-
ních rad školních. Ony již nyní jednají v nich
správně nebo nesprávně dle toho, jaké jest
jejich složení, jací lidé v nich zasedají — je
třeba, by nastalé složení všech školních rad bylo
takové, by všechny a vždy poslání své
plnily: oproti učitelstvu i oproti svým školám.
Čechy
Morava
28
article
Průběhem 30letého trvání okresních rad
školních stalo se patrným, že rozsah jich
působnosti celkem vyhovuje, za to způso
jejich složení rozhodně neuspokojuje.
Nevyslovují se všeobecně námitky proti do-
savadnímu zastoupení zájmů státních a církev-
ních v tomto úřadě, za to s důrazem se odů-
vodňuje potřeba většího zastoupení obcí, na
školy náklad vedoucích, a učitelst v a, z
kterého mají okresní rady školní čerpati pro
větší zasloupení zájmů výchovných a učebných.
Proti rozšíření našich rad dalšími zástupci
těch, kdo na školy vedou náklad a těch, kdo
jim rozumějí, ovšem nemohou klásti se důvodné
námitky, a poněvadž tímto rozšířením oběma
národnostem v zemi má přibýti stejně nových
zástupců v úřadech, pro obě stejně složených.
není lze ani se stanoviska národního čeho na-
mítati proti změně dosavadního zákona zem-
ského z 24. února 1873.
Ano, předehozí shoda Čechů s Němcio
této otázce jest přímo nutna, neboť jenom př
ní nebude moci změnám ve složení c. k. okres-
ních rad školních odpírati vláda, která nadále
nebude svými zástupci tak snadno pravidlemv
nich rozhodovati, jak děje se nyni.
Prolo právem Klub národní strany svobodo
myslné položil tuto otázku ve svůj pracovní
program pro nejbližší zasedání sněmu českého,
a přejeme si jen, aby návrh příslušného zákona
vypracoval tak, aby ve všem nastalým potřebám
hověl. Úplně jasna, poněvadž již po více let při
pravována, je tato otázka pro Prahu. Ta do-
máhá se, by zastoupení její bylo přiměřeno zna-
menitému nákladu, který výhradně sama pro
své školství obecné podniká — proti tomuto
spravedlivému požadavku nebylo vůbec námitek,
a je jen potřebí, by zemský sněm jeho vyřízení
stále neodkládal.
Čecho
Praha
klub národní strana svoboda
29
article
Také vůbec uznává se spravedlivým, aby
učitelstvo pražské bylo zastoupeno v okresní
radě školní více než jedním zástupcem, ježto
ředitelé ústavův učitelských za jeho zástupce
pokládati nelze, by nezůstávalo v tom za učitel-
stvem všech ostatních okresů školních v krá-
lovství. Při změnách příslušnéholzákona půjde také
o změnu v ustanoveních o školních radách
místních a zemské, o nichž učitelstvo
vyslovilo své požadavky zcela určitě —— nejno-
věji ve školském programu jednoty učitelské pro
Prahu a okolí, jenž shrnuje tužby českého škol-
ství v toto znění: Školní úřady jsou: 1. místní
školní rada, 2. okresní školní rada, 3. zemská
školní rada, 4. ministerstvo vyučování. Školní
rady jsou zvláštní pro školy české a zvláštní
pro školy německé. Členové jejich musí býti
příslušníky té národnosti, pro kterou jsou zří-
zeny. Kde v okresích dle národnosti smíšených
jest méně než 10 škol národnostní menšiny,
tam buďlež tyto školy přiděleny nejbližší školní
radě téže národnosti. Jakmile bude v tomto
okresu 10 škol národnostní menšiny, zřídi se
tam pro ně zvláštní okresní školní rada. Čle-
nové místní i okresní školní rady volí ze sebe
předsedu.
Praha
30
article
K 1. Učitelstvo obecných škol zastoupeno
jest v místní radě školní (nejstarším) správcem
školy (říd. učitelem), učitelstvo škol měšťan-
ských (nejstarším) ředitelem škol měšťanských
je-li v obci přes 20 učitelův a učitelek škol
obecných, volí si toto učitelstvo druhého, je-li
jich přes 50, třetiho zástupce. Totéž plati io
zástupeích učitelstva škol měšťanských. Mistní
školní rada má na starosti pouze hospodářské
a zdravolní poměry škol v obci a stará se také
o řádnou docházku školní. Vedle zástupců škol
a učitelstva jsou ještě členy místní školní rady
zástupci obce, volení zároveň při volbách do
obecního zastupitelstva, jichž však nesmí býti
více, nežli je zástupců učitelstva, a obecní neb
obvodní lékař. Předseda místní školní rady stará
se o to, aby usnesení místní školní rady byla
prováděna.
K 2. Učitelstvo obeených a měšťanských
škol zastoupeno jest v okresních školních ra-
dách pouze volenými zástupci. Na 100 učitelův
obecných škol připadá 1 zástupce. Učitelstvo
měšťanských škol má v okr. šk. radě 1 vole-
ného zástupce. Je-li jich přes 100, volí si zá-
stupce druhého. Zástupci tito nepodléhají po tu
dobu, dokud zastupují učitelstvo v okr. šk.
radě, dozoru okr. inspektora. Okresní školní
rada pečuje jak o paedagogické, tak o hygieni
cké, hospodářské a administrativní i jiné po-
třeby školní v okresu a jest ve všech věcec
týkajících se obecných a měšťanských sk
prvou instanci. Vedle okresního inspekloni
zástupcův učitelstva jsou členy okres. šk. radj:
1 zástupce vlády, zástupci okresův — a to je
tolik, kolik jest zástupcův učitelstva — a lébil
zvolený od lékařův školního okresu.
31
article
K 3. V zemské školní radě zastupují n
telstvo škol obecných 2 zástupci, učitelst
škol měšťanských 1 zástupce. Zástupci tiiov
leni jsou zemskou poradou. Zemská šk. naá
vydává nařízení, týkající se všech škol obe
ných a měšťanských v království ve věct
paedagogických, hygieniekých, hospodářských
administrativních i jiných. Vedle volených
stupců učitelstva jsou jejími členy: zástop
vlády, zástupci země, zemští inspektořip
školy obecné a měšťanské, 2 lékaři volení k
kařskou komorou pro král. české.
Největší změny ve složení c. k. rad šk
ních okresních a zemské mají nastati vylouč
ním zástupců církví a společností náboženskje
a rozmnožením o znalce výchovy tělesné a d
ševní. Pro větší zastoupení učitelstvar
okresních radách školních mluví nejen polřel
toho, by konečně v úřadech školních bylo tak
u nás více odborníků než ochotníkův, ale i př
klady z jiných zemí cislajtánských, na př. a
Slezska, Štyrska, Krajiny a Korutan. Křiklavi
ukazuje se nepoměr zastoupení nynějšího zvlášte
v Praze, kde v případé nemoci j e diné ho
svého zástupce učitelstvo, na více než půlt
síce osob vzrostlé, jest úplně beze zastoupenl
a znalec školství jenom jediný v c. k. okresnín
inspektoru školním. Odciziliť se ředitelé prat
ských ústavův učitelských obecnému školsti
městskému tak, že jeho »znalci« dávno bjí
přestali — znajíť je jenom zevně ze svýá
návštěv při zkouškách učitelských jako (kon
saři) zkušební.
Slezsko
Štyrsko
Korutany
Praha
32
article
Učitelstvo české klade stejnou váhu n
jakost jako na kolikost svého zastoupení —
proto žádá, by jeho všichni zástupci -
»znalci školství« — vyšli ze svobo dni
volby; jen učitelky chtějí, by tato volba byůe
obmezena pohlavím volených, domnívajíce s
patrně, že jinak by místa v okresních radit
školních nenabyly. Máme za to, že tento pok
davek vyplynul jen z dočasného citu malom,
slnosti a že časem i učitelky se přesvěděi, i
lépe jest, aby odborné své mandáty i do okre
ních rad školních odbornou prací si vybojovaly
uznání její si vynutily, místo by na výhrad!
svého pohlaví trvaly — vždyť výhrady a
rovněž tak mohou odnímati, jako se udě
lují.. Obecně se uznává, že také lékaři ma
ve školních radách míti zastoupení, by molii
jako znalci raditi, varovati a vůbec pomáhaí
v otázkách výchovy tělesné, v rakouskén
školství obecném sice od jeho počátkův dille-
tanticky odbývané, nicméně stále neodbytněji s
hlásící.
33
article
Výhrady církví a společností náboženských
ve školních radách zakládají se zákonem říš
ským z 25. května 1868, o který na tuto
dobu nejde. Historické »právo« jakési, ktere
tyto výhrady přivedlo, ovšem v minulém třicet-
letí bojem církve katolické o školství obecn
velice utrpělo, tak že dnes prostě se odmltá
výhrady kněžstva v nových programech ško-
ských se pomíjejl.
V důsledcích změny složení c. k. o kres
ních rad školních měly by se státi změnyi
ve složení c. k. zemské rady školní, by
také zde více se uplatnily živly autonomn
proti zástupcům vládním. Za tyto pravidlem na
stupují také c. k. zemšti inspektoři školní a —
bohužel, sami za ně se pokládaji a v tom
směru jednají pravidlem také jmeno vaní
v ládou »znalci školství«. České učitelstvo
v tom směru vyslovuje se zcela určitě, by tito
znalci byli voleni. Že mají a budou voleni
z učitelstva veřejných škol obecných a měsťa-
ských — o tom nemůže býti sporu. Že dosl
vláda vídeňská do zemské rady školní jmen-
vala své znalce vždy z učitelstva škol středníe
a vysokých, je jenom jednou z četných známek,
že nepřeje školství lidovému — o které zem-
ské radě především jest pečovati — tak, jako
školství ostatnímu. Ostatně učitelstvo škol střed
ních má »znalce školství« ze svého středu v
všech zemských inspektorech školních a učitel
stvo škol ostatních pravidlem jedná o svých
věcech přímo s ministerstvem vyučování.
Místní rady školní netěší se vš-
obecné oblibě. Nieméně nelze upříti, že jak
prostředník mezi školou a okresní radou škole
a ještě více mezi školou a občanstvem jednak
vykonaly také své poslání. A jde nikoli o jejieh
prosté odstranění, ale ovšem o jejic
opravení, které by všechny neshody meni
místním dozorstvem školním a místním učitel
stvem odstranilo.
34
article
Záleží tu nejen na dobré vůli,
také na větší zdatnosti a práci místnl
rad školních. Měly by jistě na prvém místě vy
stupovati jako ochránci a strážei »svých« šk
a jich učitelstva, podporovati jejich význam,
rozšiřovati vliv školní výchovy a učby, víděí
v dobru a rozkvětu školy co největším dobro
čest obce!
Ale ovšem nevyřídí se v této věci všeck
zákonem, než třeba, by vypěstovalo místní uč
telstvo pro školu vážnost a lásku v obci tal
aby místní rada školní přestala býti občanůn
lhostejnou — v tom vlastně nejbližší a nej
důtklivější »kulturní práce« učitelstva. Vypě
stuje li učitelstvo účinlivý zájem pro každou
školu v obcích, dostaví se vlastně v celém
národě!
Nechť již pak změní se zákonitá ustano-
vení o složení rad školních jakkoli, nemělo by
se opomenouti, přířknouti jim ještě jednu po-
vinnost. Tato povinnost jistě pokládala s
samozřejmou, tak že nebyla v zákonitá ustano-
vení pojata, avšak zkušenosti ukázaly, že je
třeba, výslovně ji vytknouti. Školní rady nemaj
býti jen dozorčími a strážnými úřady
svých škol, ale také ochránci a zi
stupei svého učitelstva, hajiteí
autority jeho úřadu, právními zastanci v jebo
sporech na př. s církevními úřady. V bojíek
českého učitelstva za svobodnou a národal
školu lidovou náleželo k zjevům nejtrapnějšín,
že učitelé, hájící ustanovení zákonní proti klen-
kálům a Němcům, bývali nejednou opouštěni
od svých úřadův školních, ač konall jen vve
poslání pro lidovou školu, k jejíž ochraně sna
přece t aké snaše« školní rady jsou zřízeny...
Němec