ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9596fb50-7129-11dc-b3ac-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 72, org 12, person 60, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 5. června 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 154.
4 masthead
n ble rojtou nnk .. dvojí zásl
5 masthead
Fa ranní a odpol. list předplácí ser v Praze v adminie al. . . s drojí donánke nk : : : vo sllalkáen
Praha
6 masthead
ke ko re
7 masthead
V drobném prodejí: raaní číslo o sobě odpoledi ní . Vo flialkách na venkově epsledn. . . . . . . . g Inseraty platí se hotově napřel Piodlacení iniert pnjimk,disi- rem nncházrjí o tek redsko tiskárna a ezpedice „Národních Lirte“. Bukopisy ze novracsjl.
národní Lirte
8 title
Onešní číslo pro Prahu le o 18 stranách.
Praha
9 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 4. června. (C.- B. »Ruská telegrafní kauceláře sděluje z Mukdenu ze dneška: Situace v válečném rayonu jest nezměněna. Od Port Arturu není žádných zpráv. Úspěšná akce našich oddílů vseverní Koreji znepoko- juje Japonce velkou měrou. Ze Seulu, 4. června. (C.-B.) »Reut. kancelář« sděluje: Japonský kon- sul v Genzanu telegrafuje, že 291 Rusů přibylo 2. t. m. do Hamhenu. 300 Rusů postupuje prý od východ- ního pobřeží do Pinjanu. Ze Seulu, 4. června. (C.-B.) »Reut. kancelář« sděluje: Četní komisaři v Genzanu telegrafuji, že se tam očekává bezprostředně útok Rusů. Konají se veškeré přípravy, aby ženy a děti dopraveny byly do kláštera, ležícího 20 mil od Gen- zanu v horách. Z Petrohradu, 4. června. (C. - B.) Úřadní.] G.-l. Sacharov telegrafoval včera hlavnímu štábu: Zabajkalšti kozáci setkali se 18./31. května ve Fynšujlinském průsmyku, na půli cesty mezi Cjančanem a Sajmadzy, s japonskými vojáky, již zaujali silné postavení na návrších. Ko- záci obořili se na nepřítele prud- kým ohněm a přinutili ho k ústupu z jeho postavení. Na naší straně padlo 6 kozáků, podplakovník Za- botkin a jeden lékař a 23 kozáků bylo raněno. Z Kolína n. R., 4. června. Dle petrohradského telegramu, jenž došel »Köln. Zeitung«, sděluje se z Liaojanu, že Japonci obsadili výšiny jižně od tohoto místa, ale byli zatlačeni ruskou jízdou, jež podnikla na jejich posíci prudký útek a svedla s nimi dvouhodinný krvavý boj. Japouci byli ve velké přesile a Eusové již málem chtěli ustoupiti, avšak v čas přibylo silné oddělení jízdy, vedené generálem Samsonovem, jež Japonce s výšin sehnalo a způsobilo jim veliké ztráty. Japonci ustoupili směrem k jihu. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Artur Japonec Rus Sacharov Köln Samsonov Petrohrad Seul Reut Hamhen Cjančan ko Kolín Zeitung
10 article Co za tím vězí?
Co za tím vězí? Náhlé svolání jediného sněmu královstv českého překvapuje kde koho jako netušený šachovní tah vlády, jehož účel a smysl nedá se dobře postihnouti. Před čtyřmi měsíci — 15. února t. r. — odepřel dr. Körber svolati sněm náš, poněvadž prý by Němci zmařili všechnu jeho práci svou obstrukcí. Nyní však když Němci se zvýšenou ještě zpupností hrozí pokračovat ve své yzpouř a svém zbojnictví proli sněmu české země, ne- jeví se býti pojednou témuž Körbrovi svolání sněmu českého naprosto bezúčelným, naopak, vymahá na koruně svolávací patent pouzea výhradně pro sněm našeho království. Morav- ského sněmu, kde by byla pohoda ku práci. nesvolává, však český, ač je zamořen německou obstrukcí, sejde se za týden. Co za tím vězí? Ani němečtí intimové Körbrovi nejsou z toho moudří. Jde tu o ně- jaký politický tric významu podřízeného, sna jen aby Körber ukázal se v malém ochotným ku přání nejvyššího maršálka kn. Lobkovic prohlédajícího ku pilným hmotným potřebám země a doufajícího, že si Němci — dají přece jen říci a dopustí projednání záležitosti nouzové a regulace řek, anebo tají se zatím něco váž- nějšího, snad nějaký pokus smiřovací, tedy akce hlubšího významu politického? Německo-pokro- kářská »Reichenberger Zeitung« bojí se toho zuří již předem nazdařbůh. Nejsplš prý Körbra svedli k tomuto obratu »chýtří Thebansti- z kruhů věčně smířlivých velkosta- kářů, feudálních jako ústavověrných.
Körber Němec Lobkovic Morava Německo Reichenberger Zeitung
11 article
»Těmto pánům jest potřebou životní, aby se stále a vždy znovu blamovali jako »spa- sitelé mocnářství« a jezdili na smiřovací brůne až do strhání. Sděluje-li »Konservative Correspon- denz«, kterak prý již na konci říšské rady v ůde obou skupin velkostatkářských do- mlouvali dru. Körbrovi, aby po delegacích umožni poslancům obou národních kmenů sejíti se v Praze k vůli osobnímu sblížení se, po němž by pak následovala rozprava o německo- českých otázkách — tož odbývá »Reichenberger Ztg.« toto sdělení jako pouhopouhý — humbug »Neboť zástupci obou kmenů,« píše, »byli po měsíce v říšské radě i v delegacích pospolu, stýkajíce se den co den osobně, aniž by všal byli pocítili nějaké touhy vejíti spolu v nějaké jednání o českoněmeckou dohodu. Český sněm je rozhodně posledním místem, kde by se o ni s prospěchem pokus státi mohl. A co vlastně má z těchto již do omrzení zkoušených pokusů smiřovacích vlastně uzrát? Němci vědí zcel dobře, čeho Češi požadují a tolikéž Čechům je na skrze známo, co Němci chtějí. Něja ké zprostředkování by mohla přece jen na nejvýš vláda podniknouti.« Toho však patrně orgán německo-pokrokářský o vlády Körbrovy nečeká, neboť končí svou filipiku proti velkostatkářským »ausgleichs mayerům« tímto pessimistickým výrokem: » A tak asi nastávající zasedáni sněmo vn přivodí spíše zhoršení, nežl zlepšení stavu věcí v Čech á ch. Vnitřní politiku u nás nelze už ani hůře provozovat, nežli ji břídí šlechtičtí au- guři.« Že není dýmu, aby nebylo ohníčka, soudí též pražský dopisovatel peštského » Lloydu«, nepokládající za pouhou náhodu, že vůdc
Němec Čech Čecho Lloyd Praha Čechy Reichenberger Ztg
12 article
ústavověrných velkostatkářů p. dr. Baern- reither ihned po své delegační řeči ze dne 27. května, v níž toužil po »ne- utrální půdě« velké »správní reformy v Če- chách« (t. j. po národním rozděleni krajů a zřízení krajských hejt- manství německých a českých) odejel z Pešti do Prahy, aby prý tu měl po- radu s druhým vůdcem německého velkostatku hr. Osvaldem Thunem: »Snad zapřádá se přecě cosí — hádá pražský vševěd »Pester Lloydu« — a podrží pravdu ti, kdož přese všechna opáčná tvrzení, jistí, že v tomto létě stanou se nové pokusy o smír mezi Čechy Němci k vůli uzdravení parlamentu vídeňského a že parlamentní krise přiostřila by se teprv pak, kdyby se nezdařil ani fento poslední pokus.e Rovně usuzuje vídeňský dopisovatel pol- ského »Czasu«, že náhlé svolání sněmu českého po všem, co předeházelo v zemském výboru českém, nemůže mlti logicky jiného smyslu, nežli že se nyní asi dr. Körber hodlá sám na vlastní risiko pokusiti o smír česko-německý, když byl ze žárlivosti zmařil snahu Jaworského o něj. Smír takový není ovšem jinak možný, upozorňuje Körbra, nežli když se Čechům vy- staví splněním nejdůležitějších požadavků jejich zlatý most, po němž by mohli z obstrukce pře- jíti do opposice. Leč mostu takového Körber bez pomoci německých stran vystavěti nemůže.
Baern Osvald Thun Lloyd Čecho Němec doktor Körber Jaworský Körbr Pešť Praha
13 article
Ujme li se tedy opravdově smiřovací akce, musí sobě býti očekávanou pomocí Němců jist. Ale hlasování německých delegálů o vojenských po- žadavcích nenasvědčovalo právě tomu, že bys mohl na pomoc svých Němců tak tuze spo- lehnouti. — Naproti tomuto nazírání a hádání ozývá s právě hlas, trváme kompetentní, žambereckého barona Oskara Parishe, jenž se v Pešti dne 2. června pronesl vůči zpravodaji vídeňského »Neues Wiener Tagblatiu«, tážicímu se, chystá-li se nějaká smiřovací akce v Čechách, doslovně takto: »Pokud já vím, nemá té doby žá- dná strana úmyslu, podniknouti jakési smiřovací akce. Poslední rok viděl jich tolikero a všechny skončily s nezda- rem. Divu-li tedy, že není k nim naprosto žádné zvláštní nálady. Domnívám se, pokud se situace nezmění, že sotva bude j a ký nový smiřovací pokus podniknut. Také o nějakých plánech vlády v ohledutom nevím zhola niče ho. Vypravovalo se sice o čemsi podobném, však to se dělo i za předešlých letních období s rov- ným nedostatkem pravdivosti. Kromě toho trvají mezi členy vlády a vůde mladočeskými osobní nedoroz- umění, která by to též znesnadňovala.« V čem ta »osobní nedorozumění« se za- kládají, ví v Čechách ovšem každé dítě. Pově- děliť to poslanci naši panu Körbrovi do očí dávno a veřejně, jakou faleš německou při něm poznali, jak zcela jinak vů č nám mluvil než jednal, pročež s ním v žádně další rozpravy o věci naší se pouštěti nehodlají, nýbrž jen boj mu vypovídaji. Jestli kdo není způsobilým prostředkovatelem dohody mezi námi a Němci, je to minist Körber, nejnenáviděnější té doby státník vídeňský v národě našem, od něhož nikdo nedoufá za mák dobré vůle a ochoty vzhledem ke sprave- dlivým požadavkům a potřebám našim národním,
Němec Parish Körbr Körber Pešť Čechy Neue Wiener
14 article
Jani tehdy, kdyby musil z nouze činit enost nutit se k jakés akci smiřovací k vůli těm hromadícím se spoustám obtíží a nesnází, v něž se zaplétá jako v pletivo ostnatých drátů, čím dále postupuje proti opposici národa našeho. Proto také živá duše u nás neuvěří, že by jej k náhlému svolání sněmu českého vedly podobné záměry, jakých se domýšlejí výše uvedení hadači. Zcela jiné pohnutky a obmysly hledati bude roztrpčená mysl lidu českého za tímto překva- pením. Bude sobě zajisté vykládati účel činu Körbrova tak, že chce nám drasticky ukázati, jak nepoddajnou jest německá obstrukce, jak dovede nám kaziti a mařiti nadobro český sněm, pokud my ve Vídni nekapitulujeme. Máme býti novým pohledem na zmučený svůj český sněm pohnuti, donuceni, abychom se vzdali své ob- strukce ve vídeňském parlamentu proti systému Körbrovu. Moudrost vídeňská nespíš se domnívá, že s takovými mučidly u nás něco pořídí! Pro- zrazuje to dosti neopatrně vlastní tělesný orgán pana dra. Körbra Neue Freie Presse«, těšíc se, jak prý nás asi tato zlá ironie Körbrova, ž nám svolává náš zemský sněm, ljemuž Němci nedají pracovat, páli jako vlastní hříchy. »Neboť zemský sněm,« pošklebuje se jízlivě ctná duše, »který zchudlému sedláku nemůze pomoci, který nedovede zmírniti bídu, nemůže spořádati finance země, ten mluví hlasitě a zřetelně k lidu jako živá výstraha pře politikou hledící rajchsrát a ústavu ochromovati obstrukel.« Nuž ano, ten mluví hlasitě a zřetelně k lidu českému, jen že jinak než si ve Vídni myslí a přejí. Ten mluvi jako žalob- ník na ty vlastiškůdce a země- zrádce, kteří nechtějí národu našemu dopřát jeho rovné právo a vlasti jeho svobodu l
Janiec Körbrův Němec Vídeň Körbro Neue Frei Presse
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 4. června. (Ke svolání sně- mu království českého.) Vídeňským li- stům se sděluje, že německo-pokroková strana bude míti poradu dne 13. t. m., tedy v před- večer prvé schůze sněmovní. Téhož dne odbude se prý společná porada všech německých sně- movních poslanců, v níž se má podrobně pro- jednatí dálší obstrukční taktika na sněmě. Vídeňské listy nemají pochybnosti, že se v obstrukci se strany německé bude opět po- kračovati. Proto také se soudí, že toto letní sně- movní zasedání nebude míti dlouhého trvání. Podrobněji v témž duchu píše orgán ně- mecko-nacionální strany, „Volks-Ztg.“, který radí Němcům v Čechách, aby neupouštěli od ob- strukce ani tehdy, kdyby zemský maršálek dal na jednací pořad pouze předlohy, týkající se úpravy řek a podpor pro kraje, stížené živelními pohromami. Půdou, na které se má jednatio úpravě řek, jest prý říšská rada a nikoli zem- ský sněm; co pak se týče podpor pro strádající kraje, dostalo se těmto už jasné odpovědi od dra. Körbra, když jejich deputaci odvětil, že dokud trvá česká obstrukce na říšské radě, nemá pro nouzí postižené nijakých peněz. České sně- mování jest tedy dle výkladů nacionálního listu vlastně zbytečné a proto list nepochybuje, že také bude německou obstrukcí v krátce zmařeno.
Němec Praha Čechy VolkZtg
16 article
Trochu jinak pohlíží na věc pražský d- pisovatel „Pester Lloydu“. I ten ví o hrozbách dra. Eppingra a Werunského, pronesených ve schůzi českého zemského výboru, jakož také o nedávné Eppingrově řeči v Žatci, kdež ozna- moval, že Němci se nezřeknou obstrukce na če- ském sněmě ani tehdy, kdyby. Čechové zastavili obstrukci ve Vídni, nýbrž že budou pokračo- vati v maření sněmovní práce, dokud si nevy- mohou všech svých požadavků, jichž účelem jest jazykové rozdělení království českého. „Pester Lloyd“ připomíná, že podobně, jako Němci maří práce českého sněmu, mohla by česká menšina hravě zmařiti práce sněmu moravského a že by se obstrukcí mohly nakaziti i jiné zemské sněmy, v nichž panují dosud Němci liberální. A z toho „P. L.“ soudí, že německé hrdinstvi na sněmě českém počíná liberálním Němcům již zalézati za nehty a že sami budou také hledati prostře- dek, jenž by obstrukci učinil zbytečnou. Nebyla prý pouhá náhoda, že dr. Bärnreither hned po své delegační řeči odjel z Pešti do Prahy a tam měl poradu s vůdcem ústavověrných velkostat- kářů hr. Osv. Thunem. „Snad — konči „P. L.“ — zapřádá se přece cosi a budou míti pravdu ti, kdo tvrdí, že přece všechna opačná tvrzení sta- nou se za léto nové pokusy o smít a uzdravení parlamentu a že parlamentní krise by se stala aktuálnou teprve tehdy, kdyby se nezdařil ani tento poslední pokus. V stejném smyslu sděluje vídeňský zpravo- daj „Czasu“, že svolání sněmu království če- ského po všem tom, co se událo v poslední době v zemském výboru českém, nemůže míti jiného smyslu, než že dr. Körber nyní na svůj vlastní účet hodlá se pokusiti o smír česko-německý.
Lloyd Eppingr Werunski Němec Čecho P L doktor Bärnreither Thun Körber Žatec Vídeň Pešť Praha
17 article
Smír však je možný jen tenkrát, umožní-li se Čechům upustiti od obstrukce, t. j., vystaví-li se jim zlatý most, po němž by mohli přejíti z ob- strukce ku pouhé opposici. Mostu takového však dr. Körber bez pomoci německých stran vysta- věti nemůže. Chopí-li se tedy opravdu smiřovacl akce, může to učiniti jen s vědomím, že se mu očekávané německé pomoci skutečně dostane. Nejsme ovšem zasvěceni do jednání dra. Körbra s německými stranami, ale hlasování ně- meckých delegátů o vojenských požadavcích málo by svědčilo tomu, že se dr. Körber může spolehnouti na jich pomoc. V Praze, 4. června. (Lživý referát.) Ukrajinofilské lvovské „Dilo“ má referát o schůzi slovanského studentstva v Národním domě vino- hradském, v němž zvláště posměšně se píše o resoluci, navržené p. Gluškevičem jménem té části maloruské mládeže haličské a bukovin- ské, která se nestydí jména „Rus“ a snaží se udržetiliterární spojení s Velkorusy. Referent „Dila“ píše, že p. Gluškevič navrhl 1. aby ve vých. Haliči a Bukovině vyučovacím jazykem ve všech školách byla velkoruština (umo- skovščina“); 2. aby ve Lvově byla zřízena velko- ruská universíta a v Černoveích, Krakově a ve Vídni velkoruské stolice; 3. aby i v polské části Haliče velkoruština byla zavedena jako povinný učebný předmět. Nic takového p. Gluškevič ne- navrhoval. Žádal pouze, aby na středních ško- lách východní Haliče se vyučovalo také ruskému literárnímu jazyku a aby se na universitách lvovské, černovecké a vídeňské zřídily stolice velkoruského jazyka a literatury. Ruský jazyk jest dnes jazyk světový a ruská literatura těší se již pozornosti celého světa; bylo by jen spra- vedlivo, aby se i maloruské mládeži v zemích rakouských poskytla možnost, aby se náležitě se-
Čecho Körber doktor Gluškevič Most Praha Rus Dila Halič Bukovina Lvov Krakov Vídeň východní Halič národní dům vina
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 4. června. 8— (Kronika.) Proud naší furistiky z číná se ulěšeně obracet na slovanský Jih. Aspo poptávka po cestovních pomůckách tomu na- svědčuje. Poslední dobou kolikrát se vám na- skytl dotaz — Jedu do Dalmacie, nerad bych podle cizojazyčné knížky, nevíte o nějakém česk é Průvodci? Kde jaký vyšel? Český průvodce na Slovanský Jih? Kluk turistů vydal jakéhosi ukazatele pro potřebu někdejší své výpravy k jaderským břehům. laršner sepsal knížku »Zimní výlet do Dalmaci a na Černou Horu«, i ve starém cestopisu Kol- lirově najde čtenář pěkný výpis cesty na Sl- ranský Jih. Popisů a zpráv o podobných ce- slách a výletech bude asi ještě více v literaluř knižné i časopisecké. Však tu jde o samé jen vípisy zvláštních případů, relace určitých cest, dojmy a záznamy zeela osobní. Čtení dojista užilečné a zábavné, leč opravdového, praktického »Průvodce« pro obecnou potřebu to ještě ne- naliradí. A potřeba se hlásí, čím dále nalehavěji. Kdo ji as konečně vyhoví S ruchem turistickým roste i jeho literatura.
Praha Dalmacie Dalmac Černá Hora
19 article
Je tu znatelna jistá stupnice druhů. Napřed se hlásí záplava cestovních »dojmů«. Kdo se vydal po- prvé za humna, rozechvěn důležitosti chvíle, cít polřebu, sděliti s ostatním světem stav své duše. Odtud spousta dojmařských skic, popisů všelikých »cest« z Prahy do Kolina, ze Zlámané do Rovné Lhoty a t. p. ličení plná živého detailu, pozoro- vání z okna vagonu, paysaží a etnografle, repelice historických nebo přírodnických studi s pozadím domácího kraje nebo dokonces rozletem »až« za hranice. Znenáhla výlety za hranice vlasti přestávají býti vzácností. Lyrika cestovního rozčilení utuchá, váha se kloní k otázkám praktickým. První na řadě byla ovšem turistika vlastenecká. Kafkův »Průvodce« po če- ském kraji bude pomalu kompletní v sestavě svých svazečků. Přednější města a místa česká poslarala se ostatně už sama o své osobní »Pru- vodce po městě a okoli«. Také místní Odbory a Jed- noty turistické nelení. Místních map a pomůcek orientačních je už pěkná sbírka. Čechy, Morava Slezko i Slovensko budou tak po stránce výkladu turistického aspoň pro první potřebu zatím opa- třeny.
Kafkův Praha Čechy Morava Slovensko Rovná Lhota Kolina
20 article
Na cestu za hranice bude ovšem český tu- rista asi dlouho ještě poukázán na poučky jino- jazyčné. A přece je důležitostí národní, aby na- šinec i do ciziny mohl být po česku doprovázen. Ovšem lze pomýšleti na české vydání pomůcky leda o místech, kam stálý proud českého turismu je obrácen. Českého »Průvodce po Vídni« už máme. Také Průvodce po Paříži není od ruky. Pro bližší velkoměsta zahraničná, Mnichov, Drá- žďany, Pešť, Berlin, může se praktická česká knižka vždy vyplatiti. Také do Benátek, do Ří- ma, do Neapole a na Rivieru jezdí už do roka dost českých lidl. Historicko-uměleckou čásť če- ského Průvodce po Benátkách stačilo by prostě vyňati ze znamenitého Cestopisu Kollárova. Nejčiperněji o literárně praktickou potřebu svého čtenářstva stará se Český odbor slov. alp- ského družstva. Jeho »Průvodců« do Slovan- ských Alp bude brzo celá knihovnička. »Jezer- sko« byla práce průkopná, oplývala ještě sub- jektivní lyrikou. »Julské Alpy« jsou už dílko přísně praktických pokynů. Na knížce »Korošky, Kras a Dinarské Alpy« se pracuje a bude to jistě vzorek práce svého druhu. Z nejbližších povinností *) budou pak Tatry a Karpaty. Dro- žovy »Tatry« jsou knížka čisté belletrie, bez praktických účelů. Sestaviti dílko soustavných pokynů není právě hračkou. Předpokládá značný fond zkušeností a vědomostí, theorie a praxe.
Kollárův Vídeň Paříž Mnichov Drat Pešť Berlín Benátky Ří Neapol Riviera dinarský Alpy Tatry Karpaty Slovan Tatra julský Alpa
21 article
Dnešní už tak rozsáhlá literatura »Baedekrů« ani u velkých národů nevznikla přes noc. V přední řadě osvědčil se tu arci německý smysl pro sou- stavnost. Podivuhodná propracovanost dnešních příruček německých však nevyletěla tak hotová nikterak z pece. Má za sebou úctyhodný pro- stor vývoje. První »baedecker« čili »věrný rádce na cestách« vyšel v Německu před — 250 lety. Nepovídati víc než třeba, je umění, k ně- muž dospělo písemnictvo až po stoletích vývoje. Čím méně zkušený tvor (i literatura), tímje žvatlavější. Rozleva slov je příznakem mládí všech oborů písemnictva. A turistieká není vý- jimkou. *) Slušelo by výborně některé moravské korpo raci! Co dělá na př. Pohorská jednota »Radhošť«í Tatry přece náležejí rozhodně do výletního obvodu radhošťského! Dobrý základ položil Fr. Sláma svým »Slovenskem«. Stačilo by jen uspořádati dle dnešních potřeb a doplniti novějšími daty dle polských po př. slovanských prameno
Sláma Německo Radhošť Francie Slovensko í Tatra
22 article
Titulní list »věrného soudruha na cestách« tvoří sám hustou stránku textu. Kniha *) vyšla r. 1661 v Ulmu a obsahovalá na 580 stranách popisy 160 cest, vykonaných všemi směry širé »německé země« od Severního moře až po J- derské. Autor sděluje s jistým uspokojením, kte- rak prý k prvnímu vydání došlo tolik doplňků a oprav se mnoha stran a slibuje užíti jich při následujících vydáních knihy. Tedy živá účast na straně obecenstva už tehdy Starobylý Průvodce začíná veršovanou roz- mluvou mezi dvěma symbolickými osobnostmi. Následuje výklad, »kterak by vůbec nejlépe bylo na cestu dobře a užitečně se zaříditi.e Rozděleno ve čtyři kapitoly - 1. Kterak se k cestě připraviti; 2. kterak potom se na ní zachovávati 3. čeho při obzírání zemí a míst si hle 4. kterak ke zpáteční cestě se uzpůsobit a při návratu do vlasti opět se proukázati.
Ulma severní moře
23 article
Praktická naučení zahajuje spisovatel vý- kladem o tom, co na cestujícím »se obecně žádá«. Všichni, kdož cestu nastoupiti si přejí, mají zajisté býti »zdravého a silného těla, ne- býti ani tuze staří ani tuze mladí, mají býti sehopni nejen vůbec se pohybovati, ale i všeliké svízele snášeti a z účelu své cesty těžiti, »und von denen Sachen,« které viděli a zkusili, náležitě usuzovati a všelikých škod a neřestí (jež obzvláště pro mladé lidi bývají svůdny), se vystříhati. Každá cesta bývá podnikána za nějakým účelem. Proto sluší se »dřive o dobrou radu u nejbližších příbuzných, rozumných a učených lidí se uchá- zeti, zvláště pak u takových, kteří už »allbereit an denen Orten«, kam cesta povede, prodlévali. A nejen učených a vzdělaných, leč i prostých lidí, poslů, kočů, povozníků a loďařů a jiných po způsobu cesty a vhodném tovaryšstvu se dotazovati; příslušné knihy, obzvláště dějiny dotyčného národa dříve pilně pročítati a země- pisné mapy a podobné tabulky pilně obhlédat a neméně i v sousedství položená místa pěšky procházeti a netoliko kuchyni a sklep cizích
Orten
25 article
*) Martini Zeileri fidus Achats, oder Getrenen Reisgefert welcher seinen Reisgesellen nicht allein, zum Theil aus eigener Erfahrung, zum Theil aus anderer Schriften und Berichten, die Meilen und Weile von einander: dessgleichen, wie und wo sie gelegen, sondern auch, bei vilen, was vornemlich daselbsten zu sehen . . . ald. Mit Kön. Keys. Privi- legio in Vorlag Georg Wildeysens zu Ulm. obyvatelů poznávati, ale i chůzi přivykati a kdo pro chudobu, anebo pro nedostatek koní, vozů, lodí a pod. nucen by byl pěšky cestu konati, aby trampotám cestovním nepodléhal a puchýre na nohou si neodnášel . . . atd.« Jak vidět, nebyl Průvodce sedmnáctého věku nikterak liný na slovo a skoupý na radu. Volil raději něco zbytečného opakovati, nežl snad něco důležitého mlčením opomenouti. Řada praktických pokynů jeho je proto t,- měř nekonečná. Sneseno tu hojně materiálu pro dokonalý kulturní obrázek doby. Ani spole- čenské pokyny nescházejí. — Také neškodí, praví se dále, aby měl člověk nějaké vědomí o vládě a stavu své země, aby v cizině otázán, s náležitou měrou a skrom- ností odpovídati dovedl a vůči vzácným lidem tím směleji vystupovati uměl a proto je radno, míti po ruce způsobný seznam stavů (Stand- büchlein), v němž by jména vynikajících lidí zanesena byla a obzvláště jména takových oso jeho vlasti, jichž pověst také do jiných zemí sahá a kterouž by se na všech místech a u lidí nejrozmanitějšího vyznání pochlu- biti mohl Z věcí, kterými na cestu opatřili se třeba bylo, uvádí Průvodce hojnost. Nescházejí tu kniha modlitební a zpěvní, psací tabulka, kniha záznamů cestovních, kalendář, několik archů bílého papíru, několik per, kalamář a posejpě.
Martini Zeileri Weil Kön Keys Georg Ulm Getrenen Reisgefert
26 article
Šat nemá být příliš vzácný, »aby do nebezpeči neuváděl«, leč také ne příliš špatný, aby člověk ze slušné společnosti vyloučen nebyl. Užitečný je polštář a spací kožich. Ostruhy, dobře ocho- dělý kůň, kord a hůlka na psy se doporučují. Dále perspektiv, prachové brejle, zreádko, křída, louče a vosková svíce, hřeben, lžíce, lžička do ucha, párátko, kompas a ukazovák sluneční náležely do cestovního tlumoku sedmnáctého století. Cifer- níkové (však nebijíci) a pískové hodiny počítány rovněž k výzbroji, jakož i »elliches Gewürz (koření) a zvláště cestovní apatyčka a jiné drob- Mnohé z těch věcí zajisté ani v rámečku moderního turisty nejsou nevítány. V druhé části knihy vedle mravoučných náboženských nacházel čtenář, který se na cestu chystal, i poučení zdravotnická. — Nesprávné a nezpůsobné jest, jak mnoz činí, cestu v opilém stavu nastupovati . .. A společenská. — V cizí zemi se sluší, jiným obzvláště nosti. vzácným osobám z cesty se uhýbati anebo lépe s koně slézti a z vozu vystoupiti a jim čest prokázati . . . což prý zvláště v Polsku a v Lužici se doporučuje. Také o Čechách děje se zmínka. Je zřejmo, že česká zem jest tehdy v Německu za vzác- nou pokládána a Čechové za národ zvlášť spo- lečenský považováni. — Vůbec je slušno těm, kdož člověka vlídně pozdravují a štěstí mu přejí, ja k se také v Čechách děje (inmassen auch die Böhmen solches thun und den Begegnenden ihr Wytam was — Seyd willkomen und die andern Zdravy bily, seyd gesund, zuruffen) pozdravem v ústrety přicházeti. A tak dále na 580 stránkách. Slovem ce- stovní »příručku« sedmnáctého věku nelze si nikterak představiti jako knížku, která se na cestu strčí — do nápraní kapsy.
Čecho Polsko Lužice Čechy Německo
27 article
Mezi někdejším Zeilerem a dnešními ně- meckými Meyery, Baedekry, Schwaby ete. leží tři sta let zkušenosti. Také u Čechů bylo cesto- vání už v šestnáctém a sedmněctém věku obli- bený sport. Stačí jen poukázati ke jménům známých podnikatelů výprav do ciziny, pánů z Rožmberka, z Mitrovic, Harantů, Černínů aj. Dávno před vydáním německého »Průvodce« psal Krištof Harant svoji znamenitou knihu o Cestě do Východních zemí, dílo dnes neprávem skoro zapomenuté, jež ovšem předpokládá čtenáře zralejšího a s náležitým širším rozhledem, aby nejen bohaté vědomosti vzácného českého pána, ale i podívuhodnou výraznost jeho líčení oceniti dovedl. Není vhodnější lektury ku po- znání povšechného stavu současné vzdělanosti nad knihu Harantovu. Třeba předem zdaleka od- mitnouti obavu, že by snad čtení bylo zdlou- havé a unavujíci. Naopak až překvapuje, jakou svěžesť ličení si zachovala podnes kniha cesto- vních dojmů psaná před třema sty lety. Nebýti politických událostí, jež přivodily katastrofua v Čechách na dobu dvou století zarazily všechen kulturní vývoj, není pochyby, že cestopisná li- teratura česká byla by do dneška jistě bývala samostatným pochodem dospěla svého znameni- tého stupně. Nebylo by dnes zapotřebí, v opatřo- vání »cestovních příruček« sháněti teprve v sou- sedství potřebné vzorky.
Meyer Baedekr Schwab Čecho Krištof Harantův Rožmberk Mitrovice Harant Černín Čechy