1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v neděli dne 5. června 1904.
Praha
4
masthead
n ble rojtou
nnk ..
dvojí zásl
5
masthead
Fa ranní a odpol. list
předplácí ser
v Praze v adminie
al. . .
s drojí donánke
nk : : :
vo sllalkáen
Praha
7
masthead
V drobném prodejí:
raaní číslo o sobě
odpoledi ní .
Vo flialkách na venkově
epsledn. . . . . . . . g
Inseraty
platí se hotově napřel
Piodlacení iniert pnjimk,disi-
rem nncházrjí o tek redsko
tiskárna a ezpedice „Národních Lirte“.
Bukopisy ze novracsjl.
národní Lirte
8
title
Onešní číslo pro Prahu le o 18 stranách.
Praha
9
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 4. června. (C.- B.
»Ruská telegrafní kauceláře sděluje
z Mukdenu ze dneška: Situace v
válečném rayonu jest nezměněna.
Od Port Arturu není žádných zpráv.
Úspěšná akce našich oddílů
vseverní Koreji znepoko-
juje Japonce velkou měrou.
Ze Seulu, 4. června. (C.-B.) »Reut.
kancelář« sděluje: Japonský kon-
sul v Genzanu telegrafuje, že 291
Rusů přibylo 2. t. m. do Hamhenu.
300 Rusů postupuje prý od východ-
ního pobřeží do Pinjanu.
Ze Seulu, 4. června. (C.-B.) »Reut.
kancelář« sděluje: Četní komisaři
v Genzanu telegrafuji, že se tam
očekává bezprostředně útok
Rusů. Konají se veškeré přípravy,
aby ženy a děti dopraveny byly do
kláštera, ležícího 20 mil od Gen-
zanu v horách.
Z Petrohradu, 4. června. (C. - B.)
Úřadní.] G.-l. Sacharov telegrafoval
včera hlavnímu štábu: Zabajkalšti
kozáci setkali se 18./31. května ve
Fynšujlinském průsmyku, na půli
cesty mezi Cjančanem a Sajmadzy,
s japonskými vojáky, již zaujali
silné postavení na návrších. Ko-
záci obořili se na nepřítele prud-
kým ohněm a přinutili ho k ústupu
z jeho postavení. Na naší straně
padlo 6 kozáků, podplakovník Za-
botkin a jeden lékař a 23 kozáků
bylo raněno.
Z Kolína n. R., 4. června. Dle
petrohradského telegramu, jenž
došel »Köln. Zeitung«, sděluje se
z Liaojanu, že Japonci obsadili
výšiny jižně od tohoto místa, ale
byli zatlačeni ruskou jízdou, jež
podnikla na jejich posíci prudký
útek a svedla s nimi dvouhodinný
krvavý boj. Japouci byli ve velké
přesile a Eusové již málem chtěli
ustoupiti, avšak v čas přibylo silné
oddělení jízdy, vedené generálem
Samsonovem, jež Japonce s výšin
sehnalo a způsobilo jim veliké
ztráty. Japonci ustoupili směrem
k jihu.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Artur
Japonec
Rus
Sacharov
Köln
Samsonov
Petrohrad
Seul
Reut
Hamhen
Cjančan
ko
Kolín
Zeitung
10
article
Co za tím vězí?
Co za tím vězí?
Náhlé svolání jediného sněmu královstv
českého překvapuje kde koho jako netušený
šachovní tah vlády, jehož účel a smysl nedá
se dobře postihnouti.
Před čtyřmi měsíci — 15. února t. r. —
odepřel dr. Körber svolati sněm náš, poněvadž
prý by Němci zmařili všechnu jeho práci svou
obstrukcí. Nyní však když Němci se zvýšenou
ještě zpupností hrozí pokračovat ve své yzpouř
a svém zbojnictví proli sněmu české země, ne-
jeví se býti pojednou témuž Körbrovi svolání
sněmu českého naprosto bezúčelným, naopak,
vymahá na koruně svolávací patent pouzea
výhradně pro sněm našeho království. Morav-
ského sněmu, kde by byla pohoda ku práci.
nesvolává, však český, ač je zamořen německou
obstrukcí, sejde se za týden.
Co za tím vězí? Ani němečtí intimové
Körbrovi nejsou z toho moudří. Jde tu o ně-
jaký politický tric významu podřízeného, sna
jen aby Körber ukázal se v malém ochotným
ku přání nejvyššího maršálka kn. Lobkovic
prohlédajícího ku pilným hmotným potřebám
země a doufajícího, že si Němci — dají přece
jen říci a dopustí projednání záležitosti nouzové
a regulace řek, anebo tají se zatím něco váž-
nějšího, snad nějaký pokus smiřovací, tedy akce
hlubšího významu politického? Německo-pokro-
kářská »Reichenberger Zeitung« bojí se toho
zuří již předem nazdařbůh. Nejsplš prý Körbra
svedli k tomuto obratu »chýtří Thebansti-
z kruhů věčně smířlivých velkosta-
kářů, feudálních jako ústavověrných.
Körber
Němec
Lobkovic
Morava
Německo
Reichenberger Zeitung
11
article
»Těmto pánům jest potřebou životní, aby se
stále a vždy znovu blamovali jako »spa-
sitelé mocnářství« a jezdili na smiřovací brůne
až do strhání. Sděluje-li »Konservative Correspon-
denz«, kterak prý již na konci říšské rady v ůde
obou skupin velkostatkářských do-
mlouvali dru. Körbrovi, aby po delegacích umožni
poslancům obou národních kmenů sejíti se v Praze
k vůli osobnímu sblížení se, po němž
by pak následovala rozprava o německo- českých
otázkách — tož odbývá »Reichenberger Ztg.«
toto sdělení jako pouhopouhý — humbug
»Neboť zástupci obou kmenů,« píše, »byli po
měsíce v říšské radě i v delegacích pospolu,
stýkajíce se den co den osobně, aniž by všal
byli pocítili nějaké touhy vejíti spolu v nějaké
jednání o českoněmeckou dohodu. Český sněm
je rozhodně posledním místem, kde by se o ni
s prospěchem pokus státi mohl. A co vlastně
má z těchto již do omrzení zkoušených pokusů
smiřovacích vlastně uzrát? Němci vědí zcel
dobře, čeho Češi požadují a tolikéž Čechům je
na skrze známo, co Němci chtějí. Něja ké
zprostředkování by mohla přece
jen na nejvýš vláda podniknouti.«
Toho však patrně orgán německo-pokrokářský o
vlády Körbrovy nečeká, neboť končí
svou filipiku proti velkostatkářským »ausgleichs
mayerům« tímto pessimistickým výrokem: » A tak
asi nastávající zasedáni sněmo vn
přivodí spíše zhoršení, nežl
zlepšení stavu věcí v Čech á ch.
Vnitřní politiku u nás nelze už ani hůře
provozovat, nežli ji břídí šlechtičtí au-
guři.« Že není dýmu, aby nebylo ohníčka,
soudí též pražský dopisovatel peštského » Lloydu«,
nepokládající za pouhou náhodu, že vůdc
Němec
Čech
Čecho
Lloyd
Praha
Čechy
Reichenberger Ztg
12
article
ústavověrných velkostatkářů p. dr. Baern-
reither ihned po své delegační
řeči ze dne 27. května, v níž toužil po »ne-
utrální půdě« velké »správní reformy v Če-
chách« (t. j. po národním rozděleni
krajů a zřízení krajských hejt-
manství německých a českých)
odejel z Pešti do Prahy, aby prý tu měl po-
radu s druhým vůdcem německého velkostatku
hr. Osvaldem Thunem: »Snad zapřádá
se přecě cosí — hádá pražský vševěd »Pester
Lloydu« — a podrží pravdu ti, kdož přese
všechna opáčná tvrzení, jistí, že v tomto létě
stanou se nové pokusy o smír mezi Čechy
Němci k vůli uzdravení parlamentu vídeňského
a že parlamentní krise přiostřila by se teprv
pak, kdyby se nezdařil ani fento poslední pokus.e
Rovně usuzuje vídeňský dopisovatel pol-
ského »Czasu«, že náhlé svolání sněmu českého
po všem, co předeházelo v zemském výboru
českém, nemůže mlti logicky jiného smyslu,
nežli že se nyní asi dr. Körber hodlá sám
na vlastní risiko pokusiti o smír česko-německý,
když byl ze žárlivosti zmařil snahu Jaworského
o něj. Smír takový není ovšem jinak možný,
upozorňuje Körbra, nežli když se Čechům vy-
staví splněním nejdůležitějších požadavků jejich
zlatý most, po němž by mohli z obstrukce pře-
jíti do opposice. Leč mostu takového Körber
bez pomoci německých stran vystavěti nemůže.
Baern
Osvald Thun
Lloyd
Čecho
Němec
doktor
Körber
Jaworský
Körbr
Pešť
Praha
13
article
Ujme li se tedy opravdově smiřovací akce, musí
sobě býti očekávanou pomocí Němců jist. Ale
hlasování německých delegálů o vojenských po-
žadavcích nenasvědčovalo právě tomu, že bys
mohl na pomoc svých Němců tak tuze spo-
lehnouti. —
Naproti tomuto nazírání a hádání ozývá s
právě hlas, trváme kompetentní, žambereckého
barona Oskara Parishe, jenž se v Pešti
dne 2. června pronesl vůči zpravodaji vídeňského
»Neues Wiener Tagblatiu«, tážicímu se, chystá-li
se nějaká smiřovací akce v Čechách, doslovně
takto: »Pokud já vím, nemá té doby žá-
dná strana úmyslu, podniknouti
jakési smiřovací akce. Poslední rok
viděl jich tolikero a všechny skončily s nezda-
rem. Divu-li tedy, že není k nim naprosto žádné
zvláštní nálady. Domnívám se, pokud se
situace nezmění, že sotva bude j a ký
nový smiřovací pokus podniknut.
Také o nějakých plánech vlády
v ohledutom nevím zhola niče ho.
Vypravovalo se sice o čemsi podobném, však to
se dělo i za předešlých letních období s rov-
ným nedostatkem pravdivosti. Kromě toho
trvají mezi členy vlády a vůde
mladočeskými osobní nedoroz-
umění, která by to též znesnadňovala.«
V čem ta »osobní nedorozumění« se za-
kládají, ví v Čechách ovšem každé dítě. Pově-
děliť to poslanci naši panu Körbrovi do očí
dávno a veřejně, jakou faleš německou při
něm poznali, jak zcela jinak vů č
nám mluvil než jednal, pročež
s ním v žádně další rozpravy o věci naší se
pouštěti nehodlají, nýbrž jen boj mu vypovídaji.
Jestli kdo není způsobilým prostředkovatelem
dohody mezi námi a Němci, je to minist
Körber, nejnenáviděnější té doby státník vídeňský
v národě našem, od něhož nikdo nedoufá za
mák dobré vůle a ochoty vzhledem ke sprave-
dlivým požadavkům a potřebám našim národním,
Němec
Parish
Körbr
Körber
Pešť
Čechy
Neue Wiener
14
article
Jani tehdy, kdyby musil z nouze činit enost
nutit se k jakés akci smiřovací k vůli těm
hromadícím se spoustám obtíží a nesnází, v něž
se zaplétá jako v pletivo ostnatých drátů, čím
dále postupuje proti opposici národa našeho.
Proto také živá duše u nás neuvěří, že by jej
k náhlému svolání sněmu českého vedly podobné
záměry, jakých se domýšlejí výše uvedení
hadači.
Zcela jiné pohnutky a obmysly hledati bude
roztrpčená mysl lidu českého za tímto překva-
pením. Bude sobě zajisté vykládati účel činu
Körbrova tak, že chce nám drasticky ukázati,
jak nepoddajnou jest německá obstrukce, jak
dovede nám kaziti a mařiti nadobro český sněm,
pokud my ve Vídni nekapitulujeme. Máme býti
novým pohledem na zmučený svůj český sněm
pohnuti, donuceni, abychom se vzdali své ob-
strukce ve vídeňském parlamentu proti systému
Körbrovu.
Moudrost vídeňská nespíš se domnívá, že
s takovými mučidly u nás něco pořídí! Pro-
zrazuje to dosti neopatrně vlastní
tělesný orgán pana dra. Körbra
Neue Freie Presse«, těšíc se, jak prý
nás asi tato zlá ironie Körbrova, ž
nám svolává náš zemský sněm, ljemuž
Němci nedají pracovat, páli jako
vlastní hříchy.
»Neboť zemský sněm,« pošklebuje se jízlivě
ctná duše, »který zchudlému sedláku nemůze
pomoci, který nedovede zmírniti bídu, nemůže
spořádati finance země, ten mluví hlasitě
a zřetelně k lidu jako živá výstraha pře
politikou hledící rajchsrát a ústavu ochromovati
obstrukel.«
Nuž ano, ten mluví hlasitě a zřetelně
k lidu českému, jen že jinak než si ve Vídni
myslí a přejí. Ten mluvi jako žalob-
ník na ty vlastiškůdce a země-
zrádce, kteří nechtějí národu našemu dopřát
jeho rovné právo a vlasti jeho svobodu l
Janiec
Körbrův
Němec
Vídeň
Körbro Neue Frei Presse
15
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 4. června. (Ke svolání sně-
mu království českého.) Vídeňským li-
stům se sděluje, že německo-pokroková strana
bude míti poradu dne 13. t. m., tedy v před-
večer prvé schůze sněmovní. Téhož dne odbude
se prý společná porada všech německých sně-
movních poslanců, v níž se má podrobně pro-
jednatí dálší obstrukční taktika na
sněmě. Vídeňské listy nemají pochybnosti, že
se v obstrukci se strany německé bude opět po-
kračovati. Proto také se soudí, že toto letní sně-
movní zasedání nebude míti dlouhého trvání.
Podrobněji v témž duchu píše orgán ně-
mecko-nacionální strany, „Volks-Ztg.“, který
radí Němcům v Čechách, aby neupouštěli od ob-
strukce ani tehdy, kdyby zemský maršálek dal
na jednací pořad pouze předlohy, týkající se
úpravy řek a podpor pro kraje, stížené živelními
pohromami. Půdou, na které se má jednatio
úpravě řek, jest prý říšská rada a nikoli zem-
ský sněm; co pak se týče podpor pro strádající
kraje, dostalo se těmto už jasné odpovědi od
dra. Körbra, když jejich deputaci odvětil, že
dokud trvá česká obstrukce na říšské radě, nemá
pro nouzí postižené nijakých peněz. České sně-
mování jest tedy dle výkladů nacionálního listu
vlastně zbytečné a proto list nepochybuje, že
také bude německou obstrukcí v krátce zmařeno.
Němec
Praha
Čechy
VolkZtg
16
article
Trochu jinak pohlíží na věc pražský d-
pisovatel „Pester Lloydu“. I ten ví o hrozbách
dra. Eppingra a Werunského, pronesených ve
schůzi českého zemského výboru, jakož také
o nedávné Eppingrově řeči v Žatci, kdež ozna-
moval, že Němci se nezřeknou obstrukce na če-
ském sněmě ani tehdy, kdyby. Čechové zastavili
obstrukci ve Vídni, nýbrž že budou pokračo-
vati v maření sněmovní práce, dokud si nevy-
mohou všech svých požadavků, jichž účelem jest
jazykové rozdělení království českého. „Pester
Lloyd“ připomíná, že podobně, jako Němci maří
práce českého sněmu, mohla by česká menšina
hravě zmařiti práce sněmu moravského a že by
se obstrukcí mohly nakaziti i jiné zemské sněmy,
v nichž panují dosud Němci liberální. A z toho
„P. L.“ soudí, že německé hrdinstvi na sněmě
českém počíná liberálním Němcům již zalézati
za nehty a že sami budou také hledati prostře-
dek, jenž by obstrukci učinil zbytečnou. Nebyla
prý pouhá náhoda, že dr. Bärnreither hned po
své delegační řeči odjel z Pešti do Prahy a tam
měl poradu s vůdcem ústavověrných velkostat-
kářů hr. Osv. Thunem. „Snad — konči „P. L.“
— zapřádá se přece cosi a budou míti pravdu ti,
kdo tvrdí, že přece všechna opačná tvrzení sta-
nou se za léto nové pokusy o smít a uzdravení
parlamentu a že parlamentní krise by se stala
aktuálnou teprve tehdy, kdyby se nezdařil ani
tento poslední pokus.
V stejném smyslu sděluje vídeňský zpravo-
daj „Czasu“, že svolání sněmu království če-
ského po všem tom, co se událo v poslední době
v zemském výboru českém, nemůže míti jiného
smyslu, než že dr. Körber nyní na svůj vlastní
účet hodlá se pokusiti o smír česko-německý.
Lloyd
Eppingr
Werunski
Němec
Čecho
P L
doktor
Bärnreither
Thun
Körber
Žatec
Vídeň
Pešť
Praha
17
article
Smír však je možný jen tenkrát, umožní-li se
Čechům upustiti od obstrukce, t. j., vystaví-li
se jim zlatý most, po němž by mohli přejíti z ob-
strukce ku pouhé opposici. Mostu takového však
dr. Körber bez pomoci německých stran vysta-
věti nemůže. Chopí-li se tedy opravdu smiřovacl
akce, může to učiniti jen s vědomím, že se mu
očekávané německé pomoci skutečně dostane.
Nejsme ovšem zasvěceni do jednání dra.
Körbra s německými stranami, ale hlasování ně-
meckých delegátů o vojenských požadavcích
málo by svědčilo tomu, že se dr. Körber může
spolehnouti na jich pomoc.
V Praze, 4. června. (Lživý referát.)
Ukrajinofilské lvovské „Dilo“ má referát o schůzi
slovanského studentstva v Národním domě vino-
hradském, v němž zvláště posměšně se píše
o resoluci, navržené p. Gluškevičem jménem
té části maloruské mládeže haličské a bukovin-
ské, která se nestydí jména „Rus“ a snaží se
udržetiliterární spojení s Velkorusy. Referent
„Dila“ píše, že p. Gluškevič navrhl 1. aby ve
vých. Haliči a Bukovině vyučovacím jazykem
ve všech školách byla velkoruština (umo-
skovščina“); 2. aby ve Lvově byla zřízena velko-
ruská universíta a v Černoveích, Krakově a ve
Vídni velkoruské stolice; 3. aby i v polské části
Haliče velkoruština byla zavedena jako povinný
učebný předmět. Nic takového p. Gluškevič ne-
navrhoval. Žádal pouze, aby na středních ško-
lách východní Haliče se vyučovalo také ruskému
literárnímu jazyku a aby se na universitách
lvovské, černovecké a vídeňské zřídily stolice
velkoruského jazyka a literatury. Ruský jazyk
jest dnes jazyk světový a ruská literatura těší se
již pozornosti celého světa; bylo by jen spra-
vedlivo, aby se i maloruské mládeži v zemích
rakouských poskytla možnost, aby se náležitě se-
Čecho
Körber
doktor
Gluškevič
Most
Praha
Rus
Dila
Halič
Bukovina
Lvov
Krakov
Vídeň
východní Halič
národní dům vina
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 4. června.
8— (Kronika.) Proud naší furistiky z
číná se ulěšeně obracet na slovanský Jih. Aspo
poptávka po cestovních pomůckách tomu na-
svědčuje. Poslední dobou kolikrát se vám na-
skytl dotaz
— Jedu do Dalmacie, nerad bych podle
cizojazyčné knížky, nevíte o nějakém česk é
Průvodci? Kde jaký vyšel?
Český průvodce na Slovanský Jih? Kluk
turistů vydal jakéhosi ukazatele pro potřebu
někdejší své výpravy k jaderským břehům.
laršner sepsal knížku »Zimní výlet do Dalmaci
a na Černou Horu«, i ve starém cestopisu Kol-
lirově najde čtenář pěkný výpis cesty na Sl-
ranský Jih. Popisů a zpráv o podobných ce-
slách a výletech bude asi ještě více v literaluř
knižné i časopisecké. Však tu jde o samé jen
vípisy zvláštních případů, relace určitých cest,
dojmy a záznamy zeela osobní. Čtení dojista
užilečné a zábavné, leč opravdového, praktického
»Průvodce« pro obecnou potřebu to ještě ne-
naliradí. A potřeba se hlásí, čím dále nalehavěji.
Kdo ji as konečně vyhoví
S ruchem turistickým roste i jeho literatura.
Praha
Dalmacie
Dalmac
Černá Hora
19
article
Je tu znatelna jistá stupnice druhů. Napřed se hlásí
záplava cestovních »dojmů«. Kdo se vydal po-
prvé za humna, rozechvěn důležitosti chvíle, cít
polřebu, sděliti s ostatním světem stav své duše.
Odtud spousta dojmařských skic, popisů všelikých
»cest« z Prahy do Kolina, ze Zlámané do Rovné
Lhoty a t. p. ličení plná živého detailu, pozoro-
vání z okna vagonu, paysaží a etnografle,
repelice historických nebo přírodnických studi
s pozadím domácího kraje nebo dokonces
rozletem »až« za hranice. Znenáhla výlety
za hranice vlasti přestávají býti vzácností.
Lyrika cestovního rozčilení utuchá, váha se kloní
k otázkám praktickým. První na řadě byla ovšem
turistika vlastenecká. Kafkův »Průvodce« po če-
ském kraji bude pomalu kompletní v sestavě
svých svazečků. Přednější města a místa česká
poslarala se ostatně už sama o své osobní »Pru-
vodce po městě a okoli«. Také místní Odbory a Jed-
noty turistické nelení. Místních map a pomůcek
orientačních je už pěkná sbírka. Čechy, Morava
Slezko i Slovensko budou tak po stránce výkladu
turistického aspoň pro první potřebu zatím opa-
třeny.
Kafkův
Praha
Čechy
Morava
Slovensko
Rovná Lhota
Kolina
20
article
Na cestu za hranice bude ovšem český tu-
rista asi dlouho ještě poukázán na poučky jino-
jazyčné. A přece je důležitostí národní, aby na-
šinec i do ciziny mohl být po česku doprovázen.
Ovšem lze pomýšleti na české vydání pomůcky
leda o místech, kam stálý proud českého turismu
je obrácen. Českého »Průvodce po Vídni« už
máme. Také Průvodce po Paříži není od ruky.
Pro bližší velkoměsta zahraničná, Mnichov, Drá-
žďany, Pešť, Berlin, může se praktická česká
knižka vždy vyplatiti. Také do Benátek, do Ří-
ma, do Neapole a na Rivieru jezdí už do roka
dost českých lidl. Historicko-uměleckou čásť če-
ského Průvodce po Benátkách stačilo by prostě
vyňati ze znamenitého Cestopisu Kollárova.
Nejčiperněji o literárně praktickou potřebu
svého čtenářstva stará se Český odbor slov. alp-
ského družstva. Jeho »Průvodců« do Slovan-
ských Alp bude brzo celá knihovnička. »Jezer-
sko« byla práce průkopná, oplývala ještě sub-
jektivní lyrikou. »Julské Alpy« jsou už dílko
přísně praktických pokynů. Na knížce »Korošky,
Kras a Dinarské Alpy« se pracuje a bude to
jistě vzorek práce svého druhu. Z nejbližších
povinností *) budou pak Tatry a Karpaty. Dro-
žovy »Tatry« jsou knížka čisté belletrie, bez
praktických účelů. Sestaviti dílko soustavných
pokynů není právě hračkou. Předpokládá značný
fond zkušeností a vědomostí, theorie a praxe.
Kollárův
Vídeň
Paříž
Mnichov
Drat
Pešť
Berlín
Benátky
Ří
Neapol
Riviera
dinarský Alpy
Tatry
Karpaty
Slovan
Tatra
julský Alpa
21
article
Dnešní už tak rozsáhlá literatura »Baedekrů«
ani u velkých národů nevznikla přes noc. V přední
řadě osvědčil se tu arci německý smysl pro sou-
stavnost. Podivuhodná propracovanost dnešních
příruček německých však nevyletěla tak hotová
nikterak z pece. Má za sebou úctyhodný pro-
stor vývoje. První »baedecker« čili »věrný
rádce na cestách« vyšel v Německu před —
250 lety.
Nepovídati víc než třeba, je umění, k ně-
muž dospělo písemnictvo až po stoletích vývoje.
Čím méně zkušený tvor (i literatura), tímje
žvatlavější. Rozleva slov je příznakem mládí
všech oborů písemnictva. A turistieká není vý-
jimkou.
*) Slušelo by výborně některé moravské korpo
raci! Co dělá na př. Pohorská jednota »Radhošť«í
Tatry přece náležejí rozhodně do výletního obvodu
radhošťského! Dobrý základ položil Fr. Sláma svým
»Slovenskem«. Stačilo by jen uspořádati dle dnešních
potřeb a doplniti novějšími daty dle polských po př.
slovanských prameno
Sláma
Německo
Radhošť
Francie
Slovensko
í Tatra
22
article
Titulní list »věrného soudruha na cestách«
tvoří sám hustou stránku textu. Kniha *) vyšla
r. 1661 v Ulmu a obsahovalá na 580 stranách
popisy 160 cest, vykonaných všemi směry širé
»německé země« od Severního moře až po J-
derské. Autor sděluje s jistým uspokojením, kte-
rak prý k prvnímu vydání došlo tolik doplňků
a oprav se mnoha stran a slibuje užíti jich při
následujících vydáních knihy.
Tedy živá účast na straně obecenstva už
tehdy
Starobylý Průvodce začíná veršovanou roz-
mluvou mezi dvěma symbolickými osobnostmi.
Následuje výklad, »kterak by vůbec nejlépe
bylo na cestu dobře a užitečně se zaříditi.e
Rozděleno ve čtyři kapitoly -
1. Kterak se k cestě připraviti;
2. kterak potom se na ní zachovávati
3. čeho při obzírání zemí a míst si hle
4. kterak ke zpáteční cestě se uzpůsobit
a při návratu do vlasti opět se proukázati.
Ulma
severní moře
23
article
Praktická naučení zahajuje spisovatel vý-
kladem o tom, co na cestujícím »se obecně
žádá«. Všichni, kdož cestu nastoupiti si přejí,
mají zajisté býti »zdravého a silného těla, ne-
býti ani tuze staří ani tuze mladí, mají býti
sehopni nejen vůbec se pohybovati, ale i všeliké
svízele snášeti a z účelu své cesty těžiti, »und
von denen Sachen,« které viděli a zkusili, náležitě
usuzovati a všelikých škod a neřestí (jež obzvláště
pro mladé lidi bývají svůdny), se vystříhati. Každá
cesta bývá podnikána za nějakým účelem. Proto
sluší se »dřive o dobrou radu u nejbližších
příbuzných, rozumných a učených lidí se uchá-
zeti, zvláště pak u takových, kteří už »allbereit
an denen Orten«, kam cesta povede, prodlévali.
A nejen učených a vzdělaných, leč i prostých
lidí, poslů, kočů, povozníků a loďařů a jiných
po způsobu cesty a vhodném tovaryšstvu se
dotazovati; příslušné knihy, obzvláště dějiny
dotyčného národa dříve pilně pročítati a země-
pisné mapy a podobné tabulky pilně obhlédat
a neméně i v sousedství položená místa pěšky
procházeti a netoliko kuchyni a sklep cizích
Orten
25
article
*) Martini Zeileri fidus Achats, oder Getrenen
Reisgefert welcher seinen Reisgesellen nicht allein,
zum Theil aus eigener Erfahrung, zum Theil aus
anderer Schriften und Berichten, die Meilen und
Weile von einander: dessgleichen, wie und wo sie
gelegen, sondern auch, bei vilen, was vornemlich
daselbsten zu sehen . . . ald. Mit Kön. Keys. Privi-
legio in Vorlag Georg Wildeysens zu Ulm.
obyvatelů poznávati, ale i chůzi přivykati a kdo
pro chudobu, anebo pro nedostatek koní, vozů,
lodí a pod. nucen by byl pěšky cestu konati,
aby trampotám cestovním nepodléhal a puchýre
na nohou si neodnášel . . . atd.«
Jak vidět, nebyl Průvodce sedmnáctého
věku nikterak liný na slovo a skoupý na radu.
Volil raději něco zbytečného opakovati, nežl
snad něco důležitého mlčením opomenouti.
Řada praktických pokynů jeho je proto t,-
měř nekonečná. Sneseno tu hojně materiálu
pro dokonalý kulturní obrázek doby. Ani spole-
čenské pokyny nescházejí.
— Také neškodí, praví se dále, aby měl
člověk nějaké vědomí o vládě a stavu své země,
aby v cizině otázán, s náležitou měrou a skrom-
ností odpovídati dovedl a vůči vzácným lidem
tím směleji vystupovati uměl a proto je radno,
míti po ruce způsobný seznam stavů (Stand-
büchlein), v němž by jména vynikajících lidí
zanesena byla a obzvláště jména takových oso
jeho vlasti, jichž pověst také do jiných
zemí sahá a kterouž by se na všech místech
a u lidí nejrozmanitějšího vyznání pochlu-
biti mohl
Z věcí, kterými na cestu opatřili se třeba
bylo, uvádí Průvodce hojnost. Nescházejí tu
kniha modlitební a zpěvní, psací tabulka, kniha
záznamů cestovních, kalendář, několik archů
bílého papíru, několik per, kalamář a posejpě.
Martini Zeileri
Weil
Kön
Keys
Georg
Ulm
Getrenen Reisgefert
26
article
Šat nemá být příliš vzácný, »aby do nebezpeči
neuváděl«, leč také ne příliš špatný, aby člověk
ze slušné společnosti vyloučen nebyl. Užitečný
je polštář a spací kožich. Ostruhy, dobře ocho-
dělý kůň, kord a hůlka na psy se doporučují.
Dále perspektiv, prachové brejle, zreádko, křída,
louče a vosková svíce, hřeben, lžíce, lžička do
ucha, párátko, kompas a ukazovák sluneční náležely
do cestovního tlumoku sedmnáctého století. Cifer-
níkové (však nebijíci) a pískové hodiny počítány
rovněž k výzbroji, jakož i »elliches Gewürz
(koření) a zvláště cestovní apatyčka a jiné drob-
Mnohé z těch věcí zajisté ani v rámečku
moderního turisty nejsou nevítány.
V druhé části knihy vedle mravoučných
náboženských nacházel čtenář, který se na cestu
chystal, i poučení zdravotnická.
— Nesprávné a nezpůsobné jest, jak mnoz
činí, cestu v opilém stavu nastupovati . ..
A společenská.
— V cizí zemi se sluší, jiným obzvláště
nosti.
vzácným osobám z cesty se uhýbati anebo lépe
s koně slézti a z vozu vystoupiti a jim čest
prokázati . . . což prý zvláště v Polsku a v
Lužici se doporučuje.
Také o Čechách děje se zmínka. Je zřejmo,
že česká zem jest tehdy v Německu za vzác-
nou pokládána a Čechové za národ zvlášť spo-
lečenský považováni.
— Vůbec je slušno těm, kdož člověka
vlídně pozdravují a štěstí mu přejí, ja k se
také v Čechách děje (inmassen auch
die Böhmen solches thun und den Begegnenden
ihr Wytam was — Seyd willkomen und
die andern Zdravy bily, seyd gesund,
zuruffen) pozdravem v ústrety přicházeti.
A tak dále na 580 stránkách. Slovem ce-
stovní »příručku« sedmnáctého věku nelze si
nikterak představiti jako knížku, která se na
cestu strčí — do nápraní kapsy.
Čecho
Polsko
Lužice
Čechy
Německo
27
article
Mezi někdejším Zeilerem a dnešními ně-
meckými Meyery, Baedekry, Schwaby ete. leží
tři sta let zkušenosti. Také u Čechů bylo cesto-
vání už v šestnáctém a sedmněctém věku obli-
bený sport. Stačí jen poukázati ke jménům
známých podnikatelů výprav do ciziny, pánů
z Rožmberka, z Mitrovic, Harantů, Černínů aj.
Dávno před vydáním německého »Průvodce« psal
Krištof Harant svoji znamenitou knihu o Cestě
do Východních zemí, dílo dnes neprávem skoro
zapomenuté, jež ovšem předpokládá čtenáře
zralejšího a s náležitým širším rozhledem,
aby nejen bohaté vědomosti vzácného českého
pána, ale i podívuhodnou výraznost jeho líčení
oceniti dovedl. Není vhodnější lektury ku po-
znání povšechného stavu současné vzdělanosti
nad knihu Harantovu. Třeba předem zdaleka od-
mitnouti obavu, že by snad čtení bylo zdlou-
havé a unavujíci. Naopak až překvapuje, jakou
svěžesť ličení si zachovala podnes kniha cesto-
vních dojmů psaná před třema sty lety. Nebýti
politických událostí, jež přivodily katastrofua
v Čechách na dobu dvou století zarazily všechen
kulturní vývoj, není pochyby, že cestopisná li-
teratura česká byla by do dneška jistě bývala
samostatným pochodem dospěla svého znameni-
tého stupně. Nebylo by dnes zapotřebí, v opatřo-
vání »cestovních příruček« sháněti teprve v sou-
sedství potřebné vzorky.
Meyer
Baedekr
Schwab
Čecho
Krištof
Harantův
Rožmberk
Mitrovice
Harant
Černín
Čechy