ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 95ba4790-66b1-11dc-8947-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 65 celkem · entity: work 5, person 65, place 48, org 2
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
14. října 1900.
4 masthead
Císlo 284
5 article
sPřellučené nohy a ruku!« lékař dívá s po domovníkovi, jenž tu stojí, jakoby chtěl mouchy počítat. »O dom domovník nic neříkal — jen že je zle s milostivou — bábu prý již dovedl — »A já už stokrát bych ji byl i s ním vy- hodil,« rozkohoutil se pan domácí, ale v mžiku sehladl — vzpomněl si na báhu s okrvave- nou hlavou v koutě a nějak divně mu v útro bách hrklo. Lékař vešel do ložnice a nejprve vytáhí obě záclony. Denní světlo rozlilo se komnatou Lékař přistupuje k loži: »Tak co jest ?« Prohlíží okrvavenou ruku. »No, tohle nie není — pořádné škrábnutí — zavázat to —za tři dni bude dobře.« A teď ty nohy. Lékař opatrně odkrývá po krývku. Milostivá dává se do velikého nářku »Achich — achich — to bude má smrt!«A nohy v posteli nataženy jako vypůjčené. Lékař pozorně divá se po nohách“; nikde nic nevidět, jen tu na holeních dvě pořádno modřiny. Lékář nohy ohmatá, prohlédne, nic na nich, pranic, jen ty modřiny. Hned může milostivá chodit — ty bolesti myšlenkou byly přehináhy A jinde také nic — žaludek — brada — nos — to je všecko nepatrné. Milostivá sbucla dolů se židle jako sádla val — to ji zachránilo. A již mohla se na loži posadit. Milostivá sedí na loži, bába dosud v koutě kam s ní pan domácí smýkl. »Ježíži Kriste, vždyť je to slará paní, vykřikne pojednou bába a vyvaluje na milosti vou oči.
Ježíž Krist
6 article
Pan domácí jen se uškubl: »No, snad si k vůli vám nevezmu — —« »mladou« mu v hrdle zaskočilo — a zas jen vidí tu okrvavenou zavázanou hlavu babinu. V tom vřití se s nářkem do pokofe do movnice a křižuje se už z venku. Pro boha nebeského, co se stalo? To je neštěstí, to je nestěsti! Kdyby ona, domovnice, byla doma zůstala, tohle být nemusilo. Ne ne! A eo tady děla Sárková,« obrací se k po- tlučené bábě do konta. No, co tu dělá: domovník ji sem doved k milostpaní. Domovnice spráskla ruce. Ten »ezop« na chmelený, ta bluma s lešení spadlá, ta slepá dýně a vyfouklý »vejdumek« — domovnice na- hněvána jen se křižovala a muže na horoue skálu posílala. Nemluva přiškreený — slovo u něho za du kát, nemůže říci co a jak, žumpa propadlá. z jiných světů kouká a nehýt jí, domovnice. někde za plotem mouchy by ho roznesly — to je kříž s ním, to je kříž ! Domovnice spíná ruce, bába vylezla z kouta, doktor si krout vousky a chytá smích do hrsti. Milostivá pře tu chvílí provolává: »Muži, muži!« a pan do- máci kouká jako bluma na včelu. Aha, tak to tedy je ! Hrom do domovníka jakou bábu dovedl! Tisíc německých myš na něho a pytel švábů — a dehtem chlapa natřit, ten to spráskl! Domovnice zas lála muži a domlouvala bábě, kde pak s milostpaní něco takového, vy kládala a rozkládala, ale par. domácí neposlou- chal vidět stálé jen bábu s hlavou a rukou obvázanou, viděl jak kulže pro potlučené ko leno a stále l.o si ohmatává, jakoby tam něco měla přiškreeno.
Ezop
7 article
Bába nic, ani černé, ani bílé. A teď jižze půjde domů. Panu domácímu jako když z kolen jablk vylrhne: tak, bába půjde domů, tamhle za ná- rožím hned chytl četnika, poví mu co a jak hlava rozbítá a koleno i ruka, bába je pod pří sahou — čert babu vzal — ještě snad do kri minálu přijde — — a pan domácí malomyslno žmolil v kapse peněženku. Jak to jen udělat, aby bába mlčela — peníz — das ví, aby to ještě nějak nezhoršil, takhle se řekne rozčilení a podle peněz hned je uznaná »Jářku, paní,« — teď byla paní, prvé ženská. baba — »jak pak s tou hlavou bude a s tím kolenem, snad bychom to mohli nějak v do brotě spořádat — člověk někdy neví, co se mu rozčilením v ruce zadrhne,« spustí pan domáe jako ze zavrátek. A což bychom rovnali; to už je tak údělem chudého člověka; jen když to všecko dobře dopadlo, mohlo to být horší. Ale s tou nohou — nevím — poležím si — budu mí škodu,« pravi báha. »I tož to nějak spravíme —« praví pan domácí všecek radosten, a cpal bábě do ruky »náplasť na ty rány« a když se bůba podívala, byla to padesátka. »Zaplať pánbůh nastotisíckrát!« rozradost něn děkuje bába; to že by prý chtéla mí každý týden takovýhle počinek. »Babo kožená — já ani za sto let jednou ne! Vy jste mne s tím hňupem nezměřeným zaskočili,« již z vesela smál se pan domácí. A dobře všecko skončilo. vina.
Bába
8 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Ve „městě bílých andělů“. Jak znamenitě dovede E. St. Vráz líčiti svoje cestovní pojmy z nejrůznějších končin. jest našemu čtenářstvu s dostatek známo. Sy- tostí barev a malebností líčení málokterý cesto- pisec se mu vyrovná. Ať líčí divokou romantiku prálesů jižní Ameriky nebo pusliny africké ane dokonce čarovný půvab dalekého východu, vždy jeví se misírem popisného slohu a cestopisy jeho jsou skutečným požitkem. Zejmena zajímavé jsou jeho popisy, kde líči život a ruch ve velkých městech dalekého východu, s tou pestrou zajímavou směsicí oby- vatelstva nejrůznějších plemen. Zde vystupuje vskutku plasteky celý ten zajímavý, exotický ruch. Podáváme tuto ukázku z jeho nejnověj šího díla »V Siamu, zemi bílého slona«, jež počne vycházeti v nejbližších dnech. Autor po- pisuje tu pohled na Bangkok s tak zvaného »Žlutého pahrbku«, umělé stavby z eihiel na způsob azteckých pyramid v Mexiku a střední Americe, zvýši 200 stop, jenž jakožlo jediný »vrch« v šíré bankogské rovině jest skutečnou vzácností v okoli měsla.
Vráz jižní Amerika Siam Bangkok Mexiko střední Amerika bílý anděl
9 article
Nebylo mi žel té výpravy, neboť jsem s odtud opravdově pokochal vyhlídkou na »město bílých andělův«. Tak a nejinak sluje úřadně město Bangkok. A věru hodno jest příjmí tal zvučného, neboť ani po vší východní Asii není města, jež hy se mu vyrovnávnlo krásnou lvý stavností, malobnými skupinami a velkoleposti povšechného vzhledu. Nad ztrnulými vlnas nízkých střech, jako v Singapurn na Javě nebo v Japonsku nad mořem tropicky bujného rost- linstva, zvedají se tu zvláštní pstrůvky. Ostrůvky. kde na místě kmenův a korun stromových pn a tyčí se do nebes blankylu les útlýcho stihlých »pračed«, ohlých a poněkudi hmotnějších paplanů, tisice a tisíce malých a větších pagod, a ne- sčíslných budov jiných s přepodivnými výběžky a zobákovitýmivýčněly smělého vinutí a zakři- vení. Do dvou set mocně rozložitých střech, které římo spolu závodí rozkošnou pestrost svých krytův, a kole mkol sta a sta menších watů jako by setkáno v bohaté koberce pestro- barevných travin jest podrostem, nad nějž vy soko jakoby obrovité květy pnou se zdi a stěny chrámkův a »kapliček«.
Bangkok Asie Java
10 article
Jako čerstvá sněhová závěj bělí se a třpytí stěny královského města, pagog princův a úbělo vých pračed, a mezi nimi jako roje ohnivých jisker a klubka zlatých zmijí planou a plápolají ohnivé jazyky stisícerých mosazných ozdob chrámových na krytu i v nádvoří a zevšad vyšlehují oslnivé pablesky, kam jenom- slunce, ještě- žhoucí, jak- koli již nachýleno k obzoru, vrhati může blesknou záplavu svých paprsků. A kam jen oko dohlédá, vše prozářeno je zlatým výronem zapadajícího slunce. Ale již také plíží se z koutů modravé stíny, věsí se a lnou výš a výše, na hrany a výčněly ehrámových budov, rozpinají se posvšech nádvořích a v jejich průhledné zefirové tkani jasně je viděti postav procházejících se bonzův, oděných žlutým hávem a v oděvu bílém i modrém tlupy zbožného lidu, jenž na sklonku dne opouští božiště. Na ulicích je jako v mraveništi. Zástupy lidu rojí se protivnými směry, jejich vířivou míhající změt křížem krážem protínají vozíky, kočáry, džinrikše, rozlehlým prostranstvím pře městem královským, jehož obrovité lomenicea pokrovy na četných palácích i nízkýcho stavěních pokryty jsou ozdobami, jakoby lupenkou vy- řezávanými, královská garda koňmo táhne do kasáren a tlupa slonů, provázena sluhy, těž- kým krokem ubírá se k řece, k napajedlua ranní lázni.
11 article
Do nedozírna daleka táhne se pruh jindy žlutava nyní právě zlatoskvoucí řeky, na jejíž vlnkách vládne ruch zvláštní a proudí život ne- méně půvabný nežli na souši. Po hladině vodn brázdí hbitě křižující sampany a džunky, v přl stavištích klidně leží dýmající obrovské paro- chody, níže na řece velké stožárníky prosoušej zvlhlé plachtoví. Nade vším tím panoramatem k obzoru je přepjat čirý blankyt nebeský jak obrovská modrá plachta, jež právě od jednoho konce vzňala se a hpří plamenem. Záplava roz- lévá se po ní rudou září požáru, až oči pře cházejí. Mhouřím víčka, oslepen jsa rudožhavým paprsky západu. Pode mnou mírně šumi stro- moví rozlehlých zahrad a za nimi, krvavě ozá- řen, hrozný Wat zi-ket v příšerném klidu oče- kává posupné noční hosty. Na druhé straně utkví zrak na mohulné budově pagody Vat Čeng čili Vat Čejnu, jejíž zdi, všecky polepené por- celánem a majolikou, jiskrami hrají pod dote- kem posledních slunečních paprsků — — Pod- léhaje tesklivé náladě večera otázal jsems v duše hloubi, jsem-li uspokojen vším, co tu spatřuji a zdali nic již nechybí k oné pohádee
Čeng čít vat Čejna
12 article
»O zemích východních a městě pagod«, jež mne tak usilovně vábívala v širý svět — — Rovnou zaměřil jsem dolů ke hlavní ulici u vody. Červánky hasly a vzduch již byl ochla- dlý. Od řeky povíval mírný vánek a v něm jako by teprv byl ožil všechen Bangkok, soustřeďuje legie své ku přehlídce v promenádní třídě u po břeží. Kočár za kočárem, že silnice se netrhla projižděla se smetánka bangkokská, zámožní bě- loši, Siamei a Číňané, plnýmí plícemi vdechu- jíce na chvíli ochladlý, osvéžající vzduch, všem tady tak vzácný. V kočárech si hověly dámy evropských vyslanců, konsulův, obchodníkův, kterésí domácí kníže s chotí a dětmi, poloevrop sky odění tuční dva Čiňané, kteří před léty sem přišli jako potulní kramáří a dnes mají na pů millionku tikalův, anamitská dáma, kočárek plný činských dětí s paní máteří po čínsku zmrzače- ných nohou a jiní a jiní v kočárech jeli mimo mne, zvědavě a s patrným podivením prohlíže- jíce si mne, cizince, jdoucího pěšky.
Kočár Číňan Bangkok
13 article
Hodlaje zabočiti do tiché postranní ulice, musil jsem přejíti na druhou stranu přes cestu a to právě těsně před kočárem, v němž rozta- hovali se v neomaleném rozpoložení dva mlad vyzývaví drzouni čínských tváří, hotové pitvory hrozných evropských originálův, pověstných »lre boulevardů« a jenom o znání nemotornější. Ješt monokl jim každému scházel, aby asijská pove- dená kopie byla úplnou. I Bangkok má zvláštní odrůdu zbohatlých tatíků, jejichž podařeně ple- meno úsilně a dbale vlastními živůtky vyplňuje dávno cítěnou přírodopisnou mezeru mezi čtyř- rukými ssavci a hominem sapientem. Již v Singaporu zhusta jsem vídal takové odporné fizáže a nejednou, když ten či onen vyzývavěji eenil na mne obyzdný chrup, citil jsem povážlivé vlnění zvedačů v pravici; ale světa znalý muž nevvjde tak snadno z klidné rozvahy. Než v pravdě, je-li po všem oboru země mezi pronárody typ duchaprázdného na- dulého zevlouna všem dobrým lidem z míry protivný, je to dozajista pitvorný plod čínských kramářů, evropským úvěrem zbobatlých v evrop ské kolonii, duševní lenoch a rozmařilý klacek, jenž podle příkladu svých »zmoderovaných« rodičův opičí se po evropské plutokracii nebo byrokracii.
Bangkok
14 article
Kvapem se stmívalo. Nakročil jsem tedy. abych brzy došel břehu. Ale již skoro u samé řeky zarazil kroky mé žalostný pohled. Slepé děvče, vedeno za hůl, těžce a namáhavě bel halo se za starší ženštinou, jež mu byla vůd- kyní — ve tmách. Koketní úprava vlasu a bar- vitý kroj děvčete divně se vyjímaly v této všední končině, mezi chudými baráky a trochou ze- vlujících ošumělejších lidí. Bezděky jsem se přiblížil, abych lépe rozeznal podivnou skupinu. Bellmající nevidomá dívka byla Číňanka, roudě podle uměle zmrzačených nožek, a zpěvačkou, podle hudebního nástroje. Průvodkyně její, staršt žena nohou nezmrzačených, tedy podle čin ského názoru sprostých, náležela patrně stavu nejnižšímu. Tvář děvčete, pečlivě upravená líčidly podle předpisů čínské toalety, byla vážná, půvabná, jemných rysů a výrazem bolestným, ač klidným, připomínala mi podobu, jakou vídáme na obra- zech římských světic. Nad jemná líčka, »květy broskve« mladistvé dívky, dojímaly mne její oči zraku zbavené. Ustrnulý jejích výraz, jakoby posledním hasnoucím pohledem byl utkvěl n nesmírně odlehlé metě, kdesi vysoko a v dáli, a tam zachytiv se v bídě své, vždy a vždy tam ještě cosi hledal a doufal, výraz ten vryl se mi hluboko do duše, klepaje na dveře sou- citu. Nikdy již u Asiatek neuzřel jsem krás- nější tváře nad onu, takovým smutkem zastře- nou. Dotčeno perutí bolesti tak bylo zušlechitěno to líce čínské zpěvačky — — jejíž rodíče vadomě rozkošík těžili z její vděků. Tako něco později vyložil mi její postavení tlumočník můj, veda mne náhodou kolem doupěte, kde stála sličná nevidomá dívčina mezi dveřmi.
Číňanka Asiatka
15 article
Ubohéo dítě ! — — — = Zpívající vrabec. Nikdo nebude tvrdit, že by evrlikání vrabců znělo jakkoli melodicky, naopak, jest vždycky stejně jednotvárné, pročež se hlasu vrabcovu upírá veškerá schopnost hudebního vý- cviku. Tomu však odporuje pozorování přírodozpytce Treilla, jenž podal pařížské společnosti přírodozpytců zprávu o vrahci, jenž skutečně umí zpívat. Je to sa- meček, jenž v září r. 1899 vypadl z hnízda. Byl sic opeřen, ale nedovedl ještě litat. Byl dán do klecev uzavřeném pokoji, ale mohl ji dle libosti opouštět a lítat po pokoji. Štal se záhy k lidem velmi důvěr ným, ale ostatně nezapíral nikterak svoji vrabčí po vahu. Byl po svém způsobu labužníkem a byl drzý.
Treill
16 article
jako všichni vrabci. Avšak jeho ošetřovatelka ráda mu promíjela tyto nectnosti pro jeho nevšední hu dební nadání. V prvních dnech jarních, když venku mezi ptactvem jevil se již čilý rucb, zpozorovala k nemalému svému překvapení, že Kiki, jak jej jme- novala, počíná napodobiti šveholení zpěvných ptáků jež bylo slyšet v sousedství. Jakmile se nějaký pták ozval, poslouchal Kiki nejprve velmi pozorně a po- koušel se pak s velkou trpělivostí a patrným namá- háním zpěv napodobit. Podařilo se mu to nad oče kávání dobře a konečně měl Kiki obsáhlý zpěvní repertoir, v němž se nacházely colé věty ze zpěvu jiných ptáků. Zásada melodií jeho dala se také uměl rozšiřovat, neboť pták naučil se hvízdati počátky písniček, jež slyšel hvízdat. Pan Treilte uvádí, že vrabec počíná svůj zpěv nejprve polohlasným cvrli- káním, jež se velmi podobá zpěvu konopky, pak ná- sleduje dvojí hlasitý hvizd, po té několik trylků, jak je slyšíme u čížka a píseů svou zakončnje vrabu zpěvem kosa. Mnohdy následují po tě ještě někter melodie, jež mu byly uměle nančeny. Kiki stal se totiž vskutku vrabcem hudebně všestranným. Když pak později za krásně pohody zůstala okna otevřena ozval se Kiki též svým vlastním vrabčím křikem aby přilákal soudruhy. Předce však nezapomenu zpěv, jemuž se byl přiučil a. jímž pokaždé dává na jevo svoji radost a vděčnost, když dostává čerstvou vodu anebo potravu.
Kiki Treilte
17 article
= Voskové fgury ve westminsterském opatství. Z Londýna se oznamuje: Není asi vše- obecně známo, že v kapli opata Islipa v opatstv westminsterském nalezá se podivnů sbírka voskov ých figur. Tyto figury, jež jsou chovány v nemotorných. skleněných skříních, jsou značné historické ceny zajímavosti. Oděny v šaly, jež vznešené neb slavné osoby, jež představují, vskutku nosily, s tvářemi a rukama modelovanýma umělci podle posmrtných mask a odlitků, tvoří tyto voskové sochy poněkud příšer nou památku na krále, královny a slavné muže, od- počívající v Pantheonu Anglie. Jsou to jediné, dosu zbylé exempláře podobizen, jež při slavných pohřbech vznešených osobností v dřívějších dobách nesměly chybět. Pokud jen bylo možno, byly mrtvoly samy vystavovány; když však rakev z důvodů zdravotních neb esthetických musila být uzavřena, umístěna na víko rakve podobizna nebožtíkova, modelovaná z vosku. Nejlěpe zachována jest vosková socha krá- lovny Alžběty. Můžeme si učinili názor o povaze této hrdé panovnice, jež dovedla jednati zároveň tak šlechetně a tak mrzce, pohledneme li na zna- menitě nápodobenou, vážnou, sestárlou a předce krásnou, hrdou její tvář. Karel II. stojí tu ve skvostném rouchu rytíře řádu podvazkového. Dloubé manšety z drahocenných krajak spadají na jeho aristokratické prsty, jež Lelly tak často a s takovou pěčí maloval. Tato zaprášená socha, jíž málokdy spatří lidské oko, jest jediný existující »pomník« to- hoto veselého monarchy, o němž se tvrdí, že sumu 70.000 lst., věnovanou parlamentem na zřízení dů stojného náhrobku pro jeho otce Karla I. zpronevěřil. aby ji spotřeboval na svoje nákladné zábavy. Hne vedie něho postaven lord Nelson. Vosková figura malého a předce tak velkého admirála jest oděna uniformou, již vítěz Trafalgarský vskutku nosil.
Alžběta Karel II LST Nelson Londýn Anglie
18 article
Rukáv, v němž chybí paže, připnut ku premova- němu náramku kabátu, druhá ruka drží kord a na prsou skvějí se veškeré řády admirálovy. = Vrtochy blesku. Pod tímto titulem podal Flammarion v pařížském »Tempsu« velmi zajímavý přispěvek k různým zjevům, jakými se jeví blesk jeho zhoubné a často velmi podivné účinky na lidí. zvířata, nebo předměty. Průměrně bývá ve Francii každoročně usmrceno bleskem asi sto mužů a třicet žen. Departement sekvanský zdá se býti dosti chráněn a v Paříži se podobná neštěstí skorem nikdy nepřihodí. Na to uvádí Flammarion řadu pří- padů, jež by byly neuvěřiteiny, kdyby nebyly po- tvrzeny očitými svědky. Dne 17. srpna l. r. byl jakýs mladík odhozen bleskem do dálky 50 metrů, aniž si toho byl vůbec vědom; když spadl, narazil kolenem o zeď jednoho domu, což byla jediná pohroma, již utržil, kdežto 200 metrů od něho byly týmž bleskem usmrceny dvě krávy a jedna zlomila si nohu. Ně- kolik dnů po té zasažen byl bleskem jakýs ovčáka od vzňavších se šatů zuhelnatěl. Většinou zasahuje blesk lidi, již hledali ochranu pod stromy. Tak na příklad utekli se tři vojácí pod lípu; všichni tři bylí bleskem usmrceni a zůstali tak stát, jak stáli. Vůbe bylo pozorováno, že lidě uamrcení bleskem zůstá- vají v témž postoji, v němž se nalezali před smrtí.
Flammarion Temps Francie Paříž
19 article
Žnec, jenž zasažen byl bleskem, právě když podával svému psu kus chleba, nalezen byl v tomto posta- vení. Jakýs muž, usmrcený bleskem pod stromem, zůstal stát a šaty mu na těle sbořely. Avšak ne všecky případy jsou tak tragické. Některé působí do- konce komicky. Tak na př. před několika nedělem smetl blesk dvěma sedlákům, kteří si na poli zasedl k snídaní, před nosem chléb, sýr a ovoce, překoti láhev s vínem a zasypal je slámou. Jakýs cestující blíže Nantes byl znsužen bleskem, ale zůstal bez po hromy. Ve své peněžence měl dva stříbrňákya jeden zlaťák. Když přišel domů, měl na místě zla ťáku stříbrňák. Blesk totiž skrze kůži galvanoplasti ckým procesem zlafák stříbrem obou stříbrňáků po stříbřil. = Hadi domácími zvířaty. V Japonsku jsou krysy skutečnou pohromou, již nelze vyplenit, poně- vadž v dřevěných chýších se silnou, slaměnou stře- chou nalézají všude skrýše. Jako kočky a psy u nás chovají Japonci na hubení krys domácího bada »elaphis virgaia«. Tito hadí dosahují délky až dvou metrů. Hlavní jejich potravou jsou krysy, avšak žerou také vejce. Dorostlí hadi žerou staré krysy kdežto mladí hadi slídí ve slámě na střeše po kry- sích hnízdech a žerou slepá mláďata, 1 Evropané chovají ve svých domech tyto hady, kteří se pohy- bují volně v zahradě i po domě a přezimují v díře někde pod verandou. Poněvadž jsou tito hadí zvířata velmi užitečná, jest velmi těáko, opatřiti si je, poně- vadž majitelé nechtějí se od nich odloučit.
Japonec Evropan Nantes
24 article K 38,158.423.
K 38,158.423. Úplná úhradní jistina pro pojištění v Rakousku uzavřená, uložena jest u c. k. ministerského platebního úřadu ve. Vídni. Generůlni ředitelstvíi pro Rakouiskoe ve Vídni, I., Lobkowitzplatz, 1. Ředitelství pro Čechy: 23827 v Praze, na Václavském náma č. 53n.
Rakousko Vídeň Lobkowitzplatz Čechy Praha
26 article Muž a žena v manželství
Muž a žena v manželství Sňatky předčasné, opozdilé, nepříro- zené. Mravní hygiena. Pysická hygi- ena. Panenstvi. Tajná toileta. Fysické styky. Nová theorie o plození. Chla- pec neb dívka. Ditky krásně, Dědiě nost. Zdrželivost, výstřednosti. Nemoei ústrojí a léčení. Neschopnost a léčení. Neplodnost a prostředky. Hygiena ženy těhotné. Vliv obrazotvornostl. Porod. Potrat. Hygiena matky a dítěte. Oše- třování šestinedělky, Převratná doba. Napsal A. Debay. — Podle 186. vydání přeložil dr. E.N Cena zl. r80, váz. z1. 2.20, poštoů o 10 kr. více. Nakladatel 1. L. Kober v Praze, Vodlčkova ul
A Debay doktor Oš Praha Vodlčkov
27 article K nastávajícím volbám
K nastávajícím volbám do říšské rady měl by si zaopatřiti a čísti každý Sbírky zákonů číslo 30. které vedle základních zákonů o zastupitelstvu říš ském, o záležitostech společných všem zemím mocnář- ství rakouského, o užívání moci vládní a vykonávac volební řád do říšské rady, dle posledních změn a doplůků (z r. 1896) upravený Cena 2 K, poštou 2 K 10 h. V téže sbírce vyšly m. j. i následující důležite zákony a nařízení. Zákon shromažďovaci, zákony sil- niční, zákony obecní, zákon o zastupitelstvu okres- ním, zákony a nařízení o myslivosti a nošení zbraně zákony stavební, zákony a nařízení u věcech obec- ného a pokračovacího školství atd. Objednávky ochotně vyřídi a seznamy na požá- dání zdarma zašle každé řádné knihkupectví, jakoi i nakladatelství 23434
38 article PROMBEREROVY nové kalendáře na r. 190.
PROMBEREROVY nové kalendáře na r. 190. VELEHRAD, s uměleckou přílohou Čermákovou: „Před kapličkou“. . . . . . Cena K 1.- METHODĚJ, redakcí paní Anny Nesvadbíkové JEČMÍNEK, kalendář humoristický. S bar. přílohou místra Schwaigra. LIRUŠE, kalendář pro paní a dívky české. Redakcí paní: K. Bufkové-Wanklové . . . . . . . . . . . . . . . . „ K 1.- Miloslavy Procházkové PRÁCE, redakcí pana A. Nečáska.
Prombererův Čermákův Nesvadbík Ječmínek Schwaigr K Bufka Wankl Miloslav A Nečásek Velehrad
44 article
S podobiznami V. J. Novotného, Ot. Ševčíka, Št. Su- chého a B. Vášky. OBSAH: Kalendarium na r. 1901. — V. Nejdl: K našim podobiznám. — B. Kašpar, ředitel kůru: Nejdůležitější pro nás zákony a nařízení. — K. Knittl: Stručná nauka o hud. nástrojích. — Hudební adresář. — Doplňky a opravy adresáře českoslov. řed. kůrů, varhaníků atd. — Národní divadlo. — Konser- vatoř. — Poplatky kolkové. — Osobní daň z příjmů. — Rozvrh hodin pro 4 čtvrtletí. — Denní poznámky. Cena vkusně váz. 2 K 40 h., poštou 2 K 50 h. do ciziny 2 K 70h. Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec v Praze, vedle Národniho divadla. Prvý český závod hudební. =
V J Novotný Otakar Ševčík št Váška V Nejdl Kašpar K Knittl A Urbánek Francie Praha národní divadlo
46 article DOPISNICE
DOPISNICE MALEBNÉ POHLEDY NA MĚSTA MORAVSKÁ dle akvarelů Boh. Jaroňka vydali Jároslav HONČÍK a Tomáš POSPÍŠII V MOR. OSTRAVĚ. oniei Serie I. obsahuje: te r šve čís. 1. Valašské Meziříčízolo čís. 3. Rožnov í čís. 4. Vsetí čís. 5. Frenštát pod Radh. ob nvo Cena celé serie 1.K, poštou. 1 K 10 h. Na skladě v každém knihkupectví a papír- 23800 nictví
Jaroněk Jároslav Hončík Tomáš Pospíšie Mor Ostrava Rožnov Frenštát pod Radhošť